ážení čtenáři a čtenářky,

V

ážení čtenáři a čtenářky,

právě v době většího pracovního nasazení, které přichází zvláště s koncem školního roku, není lehké zachovat si dostatek optimismu a dobré nálady, ale věříme a pevně doufáme, že první výtisk školního časopisu Trubadúr, který vznikl v rámci mediální výchovy, Vám dodá alespoň kapku nadhledu a radosti, neboť: Optimista prohlašuje, že žijeme v nejlepším možném světě. Pesimista se obává, že je to pravda.(James Branch Cabell). Rádi bychom Vám v podobě redakce časopisu Trubadúr „vytroubili", tak jako naši pradávní předchůdci z Francie, všechny novinky a zajímavosti. Dozvíte se například, jaká tajemství ukrývá nedaleké pohoří Brd, nahlédnete do budoucnosti v trubadúrské věštírně, pohovoříme s Karlem Čapkem a nezapomněli jsme ani na tělocvik mozkových závitů - zábavnou rubriku. Zkrátka, to vše a ještě mnohem více najdete zde, v časopise Trubadúr, stačí jen otočit stránku! Hezké čtení přeje,

šéfredaktroka časopisu Trubadúr, Eliška Krocová

OBSAH Slovo šéfredaktora……………….………...1 Gymnázium Karla Čapka …………………2 Karel Čapek………………………………..3 Fejeton……………………….………...…..4 Tajemství Brd……………………………...5 Co se šušká na hradě………………………6 Všetečná včelka……….……..….…............8 Trubadúrská věštírna………….….…...…..10 Zkáza Titaniku.……………………………11 Koutek poezie.………………………….....13 Šaškoviny..………………………………...14 Redakce.….……………………..…………19 1

Založení Gymnázia Karla Čapka se datuje na rok 1953. Tohoto roku též zdolal nejvyšší horu světa Mount Everest Edmund Hillary a Tenzing Norgay. Původně se střední škola nacházela v budově bývalé chlapecké a dívčí měšťanské školy na Komenského náměstí. Roku 1965 byla škola přestěhována do jednoho nově otevřeného pavilonu 2. základní školy. Škola získala samostatnou vyhovující budovu roku 1982, která byla později doplněna přístavbou. V témže roce také Češi získali titul mistrů světa v ledním hokeji. V roce 1992 se škola transformovala na příspěvkovou organizaci a od roku 1995 škola užívá název Gymnázium Karla Čapka. Ve školním roce 2011/12 navštěvuje dobříšské gymnázium 326 žáků. Na škole se vystřídalo několik ředitelů a ředitelek, 1. ředitelkou se stala Helena Brichtová. Dnes gymnázium vede RNDr. Jiří Kastner. Martin Kratejl

2

Karla Čapka, po němţ se jmenuje naše gymnázium zde v Dobříši, jistě všichni známe. Víme ale něco více o jeho ţivotě? O něm samotném? Ţivot Karla Čapka Karel Čapek se narodil v Malých Svatoňovicích 9. ledna 1890, brzy se však s rodiči přestěhoval do Úpice, kde ţil 17 let. Studoval na Gymnáziu v Hradci Králové, odkud musel po odhalení jím organizovaného protirakouského spolku přestoupit na školu v Brně. Studium ukončil roku 1915 na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. Poté ještě studoval filosofii v Paříţi a Berlíně. Kvůli své nemoci nebyl odveden do 1. světové války, nemusel se tedy bojů účastnit, přesto ale byl jeho ţivot válkou ovlivněn. Po ukončení studia učil syna hraběte Laţanského. Brzy přešel k novinařině. Působil jako redaktor v několika časopisech: Národních listech, Nebojsa a Lidových novinách. Z Národních listů odešel v roce 1921 na protest proti vyloučení svého bratra z redakce a proti politickému směřování listu. V letech 1921-1923 byl dramaturgem i reţisérem Vinohradského divadla, byl také prvním předsedou Československého PEN klubu. Ke konci ţivota se oţenil se svou dlouholetou přítelkyní Olgou Scheinpflugovou. Mnichovská dohoda a kapitulace znamenaly pro Karla Čapka zhroucení jeho dosavadního světa a osobní tragédii. Zajímavosti o Karlu Čapkovi Víte že, …? V roce 1995 mu byl udělen Řád Tomáše Garrigua Masaryka, stejně jako jeho bratrovi o čtyři roky dříve. Karel Čapek byl mimořádně dobrým amatérským fotografem, svědčí o tom dochované snímky známých osobností (např. T. G. Masaryk aj.). Paradoxně amatér K. Čapek byl autorem nejprodávanější fotografické knihy ( Dášenka čili Život štěněte ). Autorství slova robot je připisováno jeho bratru Josefovi, které mu poradil na návštěvě u otce. K.Čapek původně uvaţoval o slově laboratoř. Slovo robot je odvozeno od slova robota (robotovat) neboli pracovat. Karel Čapek vytvořil celkem 42 děl (za svého ţivota), u nás mezi nejslavnější patří například: Dášenka čili ţivot štěněte, Válka s mloky, R.U.R, Bílá nemoc (byla zfilmována). Další informace o Karlu Čapkovi se můţete dozvědět, navštívíte-li Památník Karla Čapka ve Staré Huti. — Karel Čapek: ,,Proč nejsem komunistou?‘‘„ Protože mé srdce je na straně chudých. “ „Je potřeba jisté lenosti k plnému ocenění života. Člověk, který tuze spěchá, dojde jistě k cíli, ale jen za tu cenu, že se nepodíval na tisíceré věci, které cestou minul.― „Zdá se mi, že už tu nemám co dělat, byl bych tu směšnou figurkou, můj svět umřel, věřil jsem totiž v jakési závazky, v takzvanou čest ve smlouvě a podobné věci. Myslím, že bych se v téhle tlačenici nevyznal ....― Jakub Bláha, zdroj: www.wikipedia.org

3

Rozmlouvání s Karlem Čapkem Karel Čapek: Oddech

Co to tu robíš, člověče? Inu, vždyť vidíš, ne? Hrabu. Přesně řečeno, vyhrabávám kamení a klestí a všelijaký neřád tady z toho kusu půdy, na kterém si to mohu dovolit. Koukej, vždyť to tu vypadalo jako rumiště. Chtěl bych to své místo dát jednou do pořádku. Proč? Tak. Aby to tu bylo krásnější. Nemohu přece dávat do pořádku celý vesmír. Vždyť víš, jak to dnes na světě vypadá. A proto vyhrabáváš kamení a klestí? – – Taky proto, abys věděl. Něco člověk musí dělat. Nemůže pořád jen tak čekat, co tuhle nebo tamhle – Něco má aspoň v ruce. Já vím, jsou to jen hrábě; nevypadá to ani jako žerď praporu, ani jako puška. Ale když několik hodin vyhrabuješ kamení, tak máš, člověče, přece jenom pocit, žes něco udělal. V celém těle máš ten pocit, a hlava už jde s sebou; ví, že člověk dělal, co mohl. Heleď, ono je tu práci přece jen vidět. Kdyby sem někdo zítra přišel, ani by nepoznal, že tu bylo takové rumiště. Nikdo ani neocení, jaká práce se tu musila udělat. Kdybys věděl, jak mám zrasované dlaně – A jsi spokojen? Ano. S tím jsem spokojen. Tak vidíš. Jako bys nevěděl, jako bys ani nechtěl vědět, jaká je dnes vážná doba. Hrabeš si tady, jako by o nic nešlo. Myslels aspoň při té své páračce na osud světa? Abych ti pravdu řekl, nemyslel. Chtěl jsem jen vyhrabat ten neřád, holenku; to se člověk musí vytáhnout – ani nemá pokdy na něco myslet, leda na to, aby do večera dodělal svůj úkol.

– Já vím. Ale čekat na úkoly není žádný úkol. Řeknu ti, nic tak člověka nepovzbudí jako dát něco do pořádku, ať je to co chce. Třeba kus zahrady, ne? Ano, třeba jen kus zahrady. To je taky kousek světa, a dá to dost co dělat, nemysli si. Jen to zkus, udělat v něčem pořádek, a budeš mít taky ten pocit – Jaký? Inu, takový zvláštní pocit, že se věci na světě dají nakonec zlepšit. Například nikdy jsem nevěřil, že se zbavím toho kamení a neřádu; myslel jsem, že to ani není v lidské moci, něco z tohoto místa udělat. A vidíš, pustil jsem se do toho – řekněme, že ze vzteku. Z jakého vzteku? Ale třeba nad tím, že je člověk tak bezmocný. Tadyhle se světem se děje něco špatného, a co ty můžeš dělat? Nic, leda se mračit a myslet si, hergot, to zase bude paseka! Taky jsem se mračil, kamarádi, a do rtů jsem se kousal a všechno. A pak jsem si řekl, nu – Co? Dám se do toho rumiště. Nikdy bych se asi do té dřiny nepustil, kdyby nebyla tak těžká doba. Nejdřív jsem hrabal jen z takové zuřivosti, abych se něčím vybil; ale nakonec jsem shledal, že jsem vlastně posedlý jen tím kamením a že musím dokonale vyčistit tady to místo. A hrabal jsem, člověče, hrabal jsem, jako by na tom jediném záležel osud světa.

Nu a? Co z toho je? Třeba jen málo. Třeba jen to, že se někde udělal kousek dobré práce. Lidové noviny 10. 4. 1938

4

Tajemství Brd Duch Fabián Kaţdý z nás ţije v okolí Brd, víte ale, jaká tajemství skrývají? V Brdech prý přebývá dobrý duch rytíře Fabiána. Rytíř Fabián měl kdysi na vrcholu kopce Baby svůj hrad. Jednoho dne si do něj přivedl novou manţelku Medulínu. Ale brzy po svatbě se v lesích pod hradem usídlila čarodějnice bývalá Fabiánova milenka. Chtěla se Fabiánovi pomstít, protoţe ji opustil. Jedné noci se jí to povedlo. Hrad zmizel, z Medulíny se stala bylinka zeměţluč a z Fabiána duch. Fabián lidem neubliţuje, ale tu a tam je poškádlí. Kdyţ mu je smutno, ozývá se z lesa táhlé houkání. Kdo by chtěl houkání napodobit či dokonce v lesích škodit, tomu se zle povede. Z bývalého hradu nám ale přeci jen něco zbylo, je to Fabiánovo loţe, kam rytíř chodí spát.

Fabián se zřídkakdy ukazuje lidem, ale kdyţ uţ ano, bere na sebe podobu myslivce s kloboukem ozdobeným kytkou z kapradí, jeřabiny a lesních bylin. Umí dokonce i poručit počasí. Přivolává vichry, bouře a mlhu. Na vrcholu Plešivce je místo nazvané V zahradě. Tam prý podle pověsti duch pěstuje kouzelné bylinky, které však obyčejný člověk nemůţe spatřit. Těmito bylinkami Fabián uzdravuje chudé.

Kryštof Hlinka

5

Čtyřem z našich profesorů jsme položili pět stejných otázek: 1. Měl/a jste v dětství vysněné povolání? Jaké byly Vaše dětské sny? 2. Jak trávíte volný čas? 3. Máte nějaké oblíbené jídlo? 4. Jaký je Váš oblíbený film? 5. Vzpomínáte si na první pocity na Gymnáziu Karla Čapka v Dobříši? RNDr. Jiří Kastner 1. Vysněné povolání? Čím jsem chtěl být...? Aha, uţ vím. Měl jsem rád vlaky, takţe cokoliv kolem ţeleznic a vlaků. 2. Volného času příliš nemám. Kdyţ uţ ale ano, tak rád cestuji. 3. Oblíbené jídlo? Zeleninový salát. 4. Těch filmů je hodně. Nemám ţádný takový, ke kterému bych se vracel, ale viděl jsem spoustu filmů, které můţu označit za oblíbené, ale spíše se jedná o menšinový ţánr, který se v kinech ani v komerčních televizích nevysílá. 5. První pocity byly nejisté a zároveň vyzívající, protoţe v mém případě se jednalo o dosti zásadní změnu povolání, priorit i úkolů. Skutečně, kdybych tvrdil, ţe jsem přišel sebejistě a měl zcela jasno, co tady budu dělat, tak bych nemluvil pravdu. Mgr. Oldřiška Svojitková 1. Kdyţ jsem byla dítě, jo? Moţná, ţe se tomu budete smát, ale já jsem opravdu chtěla bejt učitelkou. Chtěla jsem hlavně studovat, i kdyţ v rodině nebyli úplně všichni pro, abych studovala. Odmalička jsem chtěla být učitelkou. Je to trapný, ale je to tak. 2. Mám strašně málo volného času. A kdyţ se nějaký najde, vezmu kolo a jedeme třeba někam s manţelem na výlet, máme rybník pod okny, takţe si můţu zaplavat nebo chodím cvičit jógu a taky jezdíváme do Krkonoš. 3. Oblíbené jídlo...? Mám ráda veškerá zeleninová jídla, lehká jídla a ryby. 4. No, tak to si asi takhle rychle nevzpomenu, počkej, .... asi podle Hrabala natočený filmy, moţná Postřiţiny, ale jakoţe bych měla opravdu vysloveně oblíbený film, to ne. 5. Tak to si pamatuju docela přesně. Nebyly zrovna příjemné. Jednak nebudu jmenovat a jednak tady uţ ta dotyčná osoba stejně není. Kdyţ jsem sem první den přišla, nikdo mě nepředstavil kolegům a nevěděla jsem, co mám dělat, protoţe já jsem nikoho neznala a nikdo neznal mě. Přišla jedna starší kolegyně a poloţila mi otázku: A vy jste tady jako co? A já jsem měla strašnej pocit, ţe sem nepatřím, ţe tady jsem navíc. To si pamatuju dodneška. 6

RNDr. Danuše Hlásná 1. Jeţišmarja. Já jsem chtěla krasobruslit. Pak jsem chtěla jít na fakultu. 2. Teď ho moc není. Jednak sportuju dvakrát týdně, pak nějaké koncerty, divadlo, jinak vnoučata o víkendech, pokud nejsme na chalupě. 3. Oblíbené jídlo? Itálie. Nějaké lasagne. 4. Oblíbený film to ne, ale oblíbený seriál Ptáci v trní.

Mgr. Pavel Miškovský 1. Dětský sen? Jeden si pamatuju dodnes. To byl sen, ve kterým byl čert. To si pamatuju, ten se mi zdál několikrát. Podrobnosti si uţ nepamatuju, koukal jsem do nějaký díry, jako dolů, jo, jakoţe to byl v podlaze nějaký dekl, kterej jsem zvednul a dole se jako normálně svítilo, byl to sklep nebo bunkr a v tom bunkru byl čert, kterej uţ nevim co. Já mám jenom takovej prazáţitek jo, ţe jsem zvednul dekl a tam byl čert a mám pocit, ţe se mi zdálo několikrát za sebou. Já jsem chtěl být od druhé třídy základní školy učitel. Takţe jsem si svůj vysněný cíl splnil, akorát jsem chtěl učit něco jinýho, ale to je jedno. 2. Ve volném čase? No tak, jsem rodič na půl úvazku, takţe se starám o děti. Kromě toho se hrabu ve všelijakejch nesmyslech jako je Hanč a Vrbata. 3. Buchtičky s krémem. 4. Oblíbený film? Těch mám dokonce několik a vnucuju je svejm dětem. Jeden z nejoblíbenějších jsou Páni kluci, já ho povaţuju za geniální. Druhej oblíbenej film je Krakonoš a lyţníci. Ten je taky skvělej a dokonce, jak se teďkon hrabu v tom Hančovi a Vrbatovi, jsem zjistil, ţe ten film Krakonoš a lyţníci vychází z reálných pravdivých skutečností, on je to příběh postavený na tom, ţe se tam pašuje přes hřebeny Krkonoš z Polska, tedy tehdejšího Pruska, nějaký zboţí a ten pašerák má první lyţe v celym tom kraji a zjistil jsem, ţe ty další reálie na to nabalený přesně odpovídaj tomu, jak se do Krkonoš prosazovaly lyţe, takţe o to víc mě to zajímá. Ale to je krásnej film na to se někdy podívejte. 5. První dny? Jako co s nima? První den na této škole jsem přišel učit, myslím, ţe v pondělí, praskla voda a neučilo se. To byl můj první den na této škole. 2. února 2009.

Připravily: Anna Garnolová, Michala Havelková, Veronika Dvořáková

7

Co drží spící ptáky na stromě? Dokonalé uspořádání šlach a vazů v ptačí nožce. Šlacha ohybače vedoucí od stehenního kloubu se táhne přes kolenní kloub, pokračuje dolů kolem kotníku a pod prsty. Pták pak pokrčí koleno a napne šlachu, takže dojde k semknutí prstů. Tento mechanismus je tak účinný, že byli nalezeni i mrtví ptáci, kteří se drželi bidla ještě dlouho poté, co uhynuli.

Jak funguje šampon proti lupům? Za vznik lupů může přemnožení kvasinek, jako například Pityrosproum ovale, žijící na kůži. Přemnožení způsobuje podráždění, které má za následek nadměrné množení buněk tvořící povrchovou vrstvu pokožky. Tak se vytváří šupinky, jež se odlupují v podobě lupů. Šampony proti lupům fungují na třech principech. Uhelný dehet blokuje dělení keraitnocytů, detergenty narušují hromadění lupů a protiplísňové složky zastavují růst kvasinek sa.motných.

Na jakou stranu se člověk motá? Když člověk zabloudí v lese, případně v poušti, a postrádá jakékoli orientační body, kterými by se řídil, může mít v úmyslu kráčet po přímce. U většiny lidí však převažuje tendence podvědomě směřovat mírně doleva a opisovat tak proti směru hodinových ručiček velký kruh. Tak se navrací do výchozího bodu. Důvodem je fakt, že téměř každý z nás má nepatrně svalnatější a pružnější pravou nohu. Dovedeme tak pravou nohu zvednout při chůzi o trochu výše než levou, a z toho důvodu, když nejsou k dispozici žádné orientační body, trasa se postupně stáčí do kruhu. Pozn.: Pokud máte pravou nohu delší než levou, pivní tácek do levé boty by tento 8

9

Magické brýle od Googlu aneb budoucnost nás dohání Vzpomínáte na akční sci-fi filmy s hrdiny, kteří díky brýlím na nose mohli zaměřit cíl, vyhledat cestu, nebo komunikovat s šéfy CIA či FBI i při úprku před zločinci? A zatoužili jste někdy po takových možnostech? Jestli ano, vaše přání se možná zanedlouho splní. (Pokud ne, nedá se nic dělat.) Díru do světa plánuje udělat Google se svou převratnou novinkou a to chytrými brýlemi. Jak takové interaktivní brýle vypadají? Nad jedním okem uvidíte širší obrubu, kde se ukrývá celé kouzlo. Brýle nemají žádná skla a informace jsou promítány na malý průhledný display v zorném poli. Nechybí jim ani kamera. Pomohou vám s navigací po městě, připojí vás bezdrátově k internetu nebo doporučí nejbližší kavárnu. Dozvíte se, jaké bude počasí a fotografii, kterou vytvoříte, dokáží ihned nahrát na sociální síť či zprostředkují videohovor. O konečné podobě má Google pouze hrubou představu. Testy na veřejnosti plánuje však uskutečnit co nejdříve. Zda ale brýle opravdu uspějí u běžných uživatelů moderních technologií není jisté, protože už teď většina lidí přiznává, že by si s novinkou na obličeji připadala hloupě. Každopádně můžeme magické brýle napjatě očekávat za cenu běžného smartphonu. Na novinku si však ještě chvíli počkáme, upozorňuje Google.

Chytré hodinky odobně zajímavou novinku uvedla na trh japonská společnost Sony společně s italskou firmou Blue Sky (I´m Watch). Jedná se o novou generaci hodinek se systémem Android. Ty teď významně rozšířily možnosti využití internetu. Na hodinkách totiž budete moci surfovat po webových stránkách, číst zprávy ze sociálních sítí (nikoliv však na ně odpovídat), kontrolovat svou e-mailovou schránku přes Outlook nebo poslouchat vaši oblíbenou hudbu díky MP3 přehrávači. Hodinky dokáží rozpoznávat hlas, a co je nejzajímavější – mohou uskutečnit i hovor se zabudovanými reproduktory a mikrofonem. Jediná nevýhoda je, že pouze s hlasitým odposlechem, což není příliš praktické. Eliška Krocová zdroj: www.zive.cz, www.reflex.cz

10

Zkáza Titanicu Letos v dubnu uběhlo 100 let od ztroskotání parníku Titanic, a tak jsem se rozhodl, ţe bych tu o něm napsal pár řádek. Titanic sestrojil Thomas Andrews a byl to ve své době největší parník na světě, který slouţil pro přepravu osob a pošty mezi Evropou a Severní Amerikou. Kapacita lodi činila aţ 2603 cestujících, omezený počet kočárů či automobilů. O provoz lodě se staralo přes 900 členů posádky - zhruba 340 z nich pracovalo v podpalubí. Na svou první a zároveň poslední plavbu Titanic vyplul 10.dubna 1912 ve 12.14 ze Southamptonu. Titanic byl příliš velký, neţ aby mohl sám vyplout z přístavu, a tak mu s vyplutím pomáhalo několik remorkérů. V následujícím okamţiku se však stalo něco, co mohlo skončit velmi zle. V doku kotvily parníky New York a Oceanic. Kdyţ Titanic míjel New York a přídě obou lodí se dostaly na zhruba stejnou úroveň, šest ocelových lan, kterými byl New York uvázán, se napnulo a ozvalo se několikeré prásknutí. Hrozící kolizi odvrátil kapitán E. J. Smith. V podvečer doplul Titanic do francouzského Cherbourgu, kde byly doplněny další zásoby a naloděni další cestující. Po krátké zastávce se pak v 21:30 vydal k pobřeţí Irska. 11.dubna 1912 měl Titanic poslední zastávku u evropského pobřeţí, v irském přístavu Queenstown. Rovněţ zde byly doplněny zásoby a naloděni další cestující. V 12:30 vyplul západním směrem do Atlantiku, směr New York. 12. a 13. dubna plavba probíhala bez komplikací a všichni cestující si dopřávali komfortu, který si zaplatili. Pouze kapitán a důstojníci věděli o ledovém poli, které bylo před nimi. Ve 23:30 se radista Cyril Evans na palubě parníku Californian snaţil varovat Titanic před ledovými poli. Radista Titanicu jej však přerušil a v 23:35 Evans ukončil vysílání a unaven šel spát. Pár minut po varování od Californianu hlídka v předním vraním hnízdě zpozorovala mlţný opar vpředu, před přídí. Hlídka rozeznala ledovou masu před nimi a v 23:39 třemi údery zvonce signalizovala „Předmět před lodí“. Zvuk zvonce vyburcoval 1. důstojníka Murdocha, který přiběhl na můstek. Murdoch po vyslechnutí zprávy okamţitě přikázal strojovně „STOP“ a kormidelníkovi „Docela vpravo“, coţ v lodní terminologii roku 1912 znamená záď doprava, příď doleva. Následně Murdoch vydal povel strojovně „Plný zpětný chod“ a ke 11

„Plný zpětný chod“ a ke kormidlu „Docela vlevo“. Titanic měl velkou hmotnost a tedy i velkou setrvačnost, malé kormidlo, ledovec byl zpozorován pozdě a 1. důstojník nevydal úplně správné povely. To mělo za následek, ţe se Titanic velmi pomalu začal odklánět od svého původního kurzu, přídí doleva. Změna kurzu nestačila k tomu, aby se Titanic ledovci vyhnul. Ihned po nárazu přišel kapitán Smith na můstek, aby zjistil, co se stalo. Ještě předtím uzavřel 1. důstojník vodotěsné dveře v přepáţkách jednotlivých komor. Komory však byly vodotěsné pouze mezi sebou, ale shora, směrem k palubám, tomu tak nebylo. Plnící se přední komory zatěţovaly trup lodi tak, ţe ten začal klesat přídí pod hladinu a voda se postupně začala přelévat do dalších komor přes horní hranu. Přibliţně 130 minut po nárazu se začala voda přelévat ze šesté do sedmé komory. Kolem 02.10 se začala zvedat z vody záď a začaly se vynořovat lodní šrouby. S dalším zaplavováním podpalubí došlo k zaplavení posledních kotelen, a tím byly vyřazeny i generátory pro výrobu elektrické energie – Titanic se ponořil do tmy. Krátce poté se trup Titanicu rozlomil za polovinou celkové délky trupu. Přední část šla okamţitě pod hladinu, zatímco zadní část se po odlehčení na chvíli narovnala, ale jak se roztrţeným trupem drala dovnitř voda, tak se po chvíli začala potápět a ve svislé poloze se ponořila. Definitivně zmizel Titanic pod hladinou Atlantiku 15.dubna ve 2.20. Po potopení se z 20 člunů vrátily pouze dva na místo potopení, aby hledaly přeţivší. Zahynulo přibliţně 1500 cestujících a členů posádky. Příčinou vysokého počtu obětí byl nedostatek záchranných člunů a špatná organizace záchranných prací.

Jakub Jeřábek zdroj: www.wikipedia.org

12

Koutek poezie Země ne tak vzdálená Měsíc stříbrem třpytící se Nový den tu vítá Lásku polkla nenávist

První paprsek léta Jako plamen svíčky V zrcadle se míhá Nápad jako západ slunce Verš jak obzor stíhá.

A ze západu svítá Se sluncem tu padá noc A život všude utichá Skřivan místo do života

Zapadne a potemní Bez užitku mysli Či se smýkne na papír Schválen všemi smysly.

Zpívá píseň do ticha Arogance společnosti,utlačuje ostatní A umožňuje bezvýznamným

Dost bylo vět o větách Sdělení tu strádá Světlo šplhá po stěnách.. Léto se k nám vkrádá!

Aby si připadali podstatní Teprve až poslední strom padne k zemi A poslední metr půdy prodají Někoho možná napadne Že se z peněz nenají Tato země není až tak vzdálená Už teď k ní lidstvo spěje

Nenechte se strhnout davem Jako proudem vody Běžte hledat krásu v lidech! Nebo do přírody! Nežli v jiných zkuste hledat, Chyby hlavně v sobě. A snažte se být jací jste A zvláště v této době.

A to mnozí nevědí Co vše se vlastně děje. Filip Galandák 13

Šaškoviny SUDOKU

HÁDANKY 1) Jste obţalován u soudu.

Soudce je férový chlap, takţe Vám nabídne následující řešení případu: "Můţete říci jednu oznamovací větu na svou obranu. Pokud nám zalţete, tak Vás oběsíme. Pokud řeknete pravdu, tak Vás zastřelíme." Co řeknete? 2) a) Sedí to na pařezu a lítají z toho třísky b) Je to modré a je to v hlavě. Co je to? A co tam dělá? c) Je to odporné, slizké, a kdyţ na to šlápnete, tak má ta ropucha smůlu. Co je to? d) Co je nejnesmyslnější bitka? e) Kdyţ to vyhodíš do vzduchu, není to nic, ale kdyţ to spadne, je to tisícovka. Co je to? Nevím, ale kdybych to věděl, dělám to od rána do večera. 3) Najděte 5 rozdílů.

14

KŘÍŢOVKA Dokončete citát Lusiuse Annaeuse Senecy. ,,S ţivotem je to jako s hrou. Nezáleţí na tom, jak je dlouhá, nýbrţ na tom ……..‘‘ HAZARDNÍ HRA

DRUH PAPOUŠKA

HROMADNÝ STRACH

DRUH TELEVIZNÍHO VSTUPU

ŢENSKÉ JMÉNO

ŢVÁSTY

ŠACHOVÁ REMÍZA

PLOŠNÁ VÝMĚRA

ZÁJMENO

ŘÍČNÍ RYBA

2

OKRÝVKA RUKY 10

CIZÍ MUŢSKÉ JMÉNO

OPAK DNE

SAMOHLÁSKA LITEÁRNÍ DRUH

CITOSL. ZAVÍSKNUTÍ 5

CITOSL. TRKNUTÍ PRES

OTVOR VE ZDI

ŠLÁGR

3

POZDRAV POPĚVEK SDRUŢENÍ

6

9

ZKR.INF. KOMUNIKA CE

OBOJETNÁ SOUHL.

PACOVAT NA STAVU

TOPIVO VÝBUŠNÝ DERIVÁT ZNAČKA PLATINY

OMÁČKA 4

DRAMA KARLA ČAPKA

TRIČKO

DRUH BARVY

KARETNÍ HRA

DRUH PEPŘE CITOSLOVCE BOLESTI

ČEST

STÁT ASIE VĚTRNÝ PROUD

PRIMÁTI

PŘEDLOŢKA KOČOVNÍK VELIKÁN

STŘELNÁ ZBRAŇ

CHEM. PRVEK

8

DOMÁCKY ALENA

365DNÍ 6. PÁD JEDN.ČÍSL. CITISL.BEČ ENÍ

HROB

ZKR.OBEC. JEDN.CENA

ZNAČKA RADONU CITSL.ZV ONĚNÍ

ANGLICKY NEBO

DOMÁCÍ PTACTVO OBYVATEL EVROPY ZNAČKA KILOGRAMU IODID DRASELNÝ

7

OBJEVITEL VEL. OSTROVŮ 1

CITOSL. VRABČÍHO SKŘEHOTÁNÍ

1

2

3

4

5

6

7

8

9

10

Autor: Jana Bláhová

15

Šaškoviny

Hlavolamy pro přemýšlivé 1) Přemístěte 3 sirky tak, abyste dostali 2 čtverce:

2) Přemístěte 2 sirky tak, aby vznikly 4 stejné čtverce:

3) Přemístěte 4 sirky tak, abyste dostali 7 čtverců:

Mona Lisa Soustřeďte se na bílou tečku po dobu třiceti sekund, poté se podívejte na zeď. Měli byste vidět Monu Lisu. Neuvěřitelné...

16

Šaškoviny

Šifry 1) Mobilka - text je zašifrován do čísel, principem je psaní SMS - číslo stojí vedle sebe tolikrát, kolikrát je třeba zmáčknout klávesnici na mobilu pro vyvolání písmena - písmena se odděluji svislou čarou, slova se oddělují dvěma svislými čarami - 222/666/9/22/666/999// (Cowboy) 2) Japonečka - písmena vychází z jednoho tvaru - čáry, jenţ chybí znázorňují písmeno

(Cowboy) 3) Tabulka - tvar neúplného obdélníčku určuje polohu v tabulce a tečka určuje, kde v obdélníčku písmeno leţí (nalevo, napravo nebo uprostřed)

(Cowboy)

Vyluštěte šifry! 1. 55/2/777/33/555//222/2/7/33/55

2.

3. Autor: Iveta Brajerová

17

Šaškoviny Správná řešení SUDOKU

HÁDANKY 1) Vy mě oběsíte, ale nezastřelíte. 2) a) PINOCHIO SI HOLÍ NOHY b) MOZKOŢROUT MODRÝ A TRPÍ HLADY c) KDYŢ SE DVA HOLOHLAVÍ PEROU O HŘEBEN KŘÍŢOVKA: ,,S ţivotem je to jako s hrou. Nezáleţí na tom, jak je dlouhá, nýbrţ na tom JAK SE HRAJE...‘‘

HLAVOLAMY PRO PŘEMÝŠLIVÉ 1) 2) 3) ŠIFRY 1) KAREL ČAPEK 2) TERCIE 3) GYMNÁZIUM

Vtip na závěr

18

Vydavatel :

Tercie – skupina č. 1

Šéfredaktor:

Eliška Krocová

Editor-Korektor: Mgr. Drahomíra Pergeltová Redakce: Iveta Brajerová, Alexandra Czerneková, Jana Bláhová, Filip Galandák, Jakub Jeřábek, Eliška Krocová, Kryštof Hlinka, Jakub Bláha, Martin Kratejl Reportéři:

Michala Havelková, Veronika Dvořáková, Anna Garnolová

Foto: Veronika Dvořáková, Iveta Brajerová, Mgr.Drahomíra Pergeltová Úprava: Dominik Igerský

19