Adresář. ekologických zemědělců a prodejen s biopotravinami v Jihomoravském kraji

Adresář ekologických zemědělců a prodejen s biopotravinami v Jihomoravském kraji

Obsah Úvod . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 2 Co je ekologické zemědělství. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 3 Rostlinná produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 6 Živočišná produkce . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 8 Biopotraviny . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 10 Ekoagroturistika. . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 14 Seznam ekozemědělců v Jihomoravském kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 15 Okres Blansko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Okres Brno−venkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 16 Okres Břeclav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 17 Okres Hodonín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 20 Okres Vyškov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 21 Okres Znojmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 22 Seznam prodejen s biopotravinami v Jihomoravském kraji . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 23 Okres Blansko . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Okres Brno−venkov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 24 Okres Břeclav . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 27 Okres Hodonín . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Okres Vyškov . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28 Okres Znojmo . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . . 28

Projekt Adresář vznikl v rámci projektu „Síť informačních center zamě− řených na agro−environmentální programy v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina“, který byl financován z Evropského sociálního fondu (ESF).

Realizátor projektu Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR, o.s.

Úloha Spolku poradců v ekologickém zemědělství ČR Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR (EPOS) je nevlád− ní nezisková organizace sdružující poradce, inspektory a další přední odborníky v ekologickém zemědělství. EPOS pomáhá eko− logicky hospodařícím zemědělcům v zajištění ekonomické stability jejich farem a následně k posílení trvale udržitelného zemědělství v České republice. Kontakt: Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Kotlářská 53 602 00 Brno tel.: 549 213 563 e−mail: [email protected] www.eposcr.cz

1

Úvod Stále více lidí se začíná zajímat o to, odkud pochází a kdo vypro− dukoval potraviny, které jedí. Pokud i vy dáváte přednost ekolo− gicky vypěstovaným, čerstvým bioproduktům z Jihomoravského kraje, tento adresář je určen právě vám. Najdete v něm nejen kontakty na všechny ekologicky hospodařící zemědělce, ale také adresy nám známých prodejen biopotravin v Jihomoravském kraji. Věřte, že právě vy rozhodujete o tom, jaká budoucnost čeká eko− logické zemědělce ve vašem regionu. Pokud se rozhodnete na− kupovat biopotraviny od místních zemědělců, dáváte tím jasně najevo, že upřednostňujete čistou, rozmanitou krajinu a zeměděl− ské hospodáření produkující kvalitní a zdravé potraviny v souladu s přírodou. Je to dobré rozhodnutí. V Jihomoravském kraji bylo dle údajů Ministerstva zemědělství k 31. 12. 2007 evidováno 72 ekologických farem hospodařících na ploše 7 340 ha.

Poděkování Děkujeme pracovníkům Svazu ekologických zemědělců PRO−BIO v Šumperku za poskytnutí textu o ekologickém zemědělství v úvo− du adresáře. Při tvorbě textu o ekologickém zemědělství bylo čerpáno z učebnice Ekologické zemědělství v praxi (Šarapatka, B., Urban, J., PRO−BIO Svaz ekologických zemědělců, Šumperk, 2006).

2

Co je ekologické zemědělství Ekologické zemědělství je šetrný způsob zemědělského hospo− daření, který dbá na životní prostředí a jeho jednotlivé složky stanovením omezení či zákazů používání látek a postupů, které zatěžují a znečišťují životní prostředí nebo zvyšují rizika kontami− nace potravního řetězce a dbá na pohodu chovaných hospodářských zvířat. Provoz zemědělského podniku a výroba biopotravin jsou v celém procesu upraveny zákonem č. 242/2000 Sb., o ekologickém ze− mědělství, v platném znění, vyhláškou MZe č. 16/2006 Sb., kterou se upravují některá ustanovení zákona o ekologickém zemědělství a Nařízením Rady č. 2092/91/EHS, o ekologickém zemědělství a k němu se vztahujícím označování zemědělských produktů a potravin. Kontrolou dodržování právních norem a certifikací jsou v současné době Ministerstvem zemědělství ČR pověřeny tři organizace: KEZ, o.p.s. se sídlem v Chrudimi, ABCERT GmbH a Biokont CZ, s.r.o., obě se sídlem v Brně. Jejich úkolem je kontrolovat, zda zeměděl− ský podnik řádně dodržuje právní předpisy pro ekologické zemědělství, zaručit konzumentům pravost bioproduktu, umožnit producentovi používat ochrannou známku u uznaných bioproduktů a chránit jej před nekalou konkurencí.

Ekologické zemědělství si vytyčilo cíle, kterými reaguje na současné problémy: ◆ produkovat kvalitní potraviny a krmiva o vysoké nutriční hodnotě

v dostatečném množství ◆ pracovat v co nejvíce uzavřených cyklech koloběhu látek,

využívat místní zdroje a minimalizovat ztráty ◆ udržet a zlepšovat úrodnost půdy ◆ vyvarovat se všech forem znečištění pocházejících ze zeměděl−

ského podniku ◆ minimalizovat používání neobnovitelných surovin a fosilní

energie (odmítnutí lehce rozpustných minerálních hnojiv a pesti− cidů, jejich náhrada uvědomělým využíváním biologických pro− cesů a kultivací plodin, nižší intenzita obdělávání půdy, podpora aktivity půdních organismů a rozvoje kořenového systému plodin) ◆ hospodářským zvířatům vytvořit podmínky, které odpovídají jejich fyziologickým a etologickým potřebám a humánním a etic− kým zásadám ◆ uchovat přírodní ekosystémy v krajině, chránit přírodu a její roz− manitost, ◆ vytvářet pracovní příležitosti a tím udržet osídlení venkova a tra− diční ráz zemědělské kulturní krajiny ◆ umožnit zemědělcům a jejich rodinám ekonomický a sociální rozvoj a uspokojení z práce (ekologické zemědělství vyžaduje hluboký zájem a odpovědnost)

3

Ekologické zemědělství jako multifunkční model V Evropě začíná převažovat komplexní hodnocení významu zemědělství pro společnost. Zemědělství není již pouze pro− dukce potravin, ale má další nezastupitelné funkce. Právě ekologické zemědělství (EZ) má k ideálnímu multifunkčnímu modelu zemědělství nejblíže.

Ekonomická výhodnost z dlouhodobého hlediska Levnější konvenční produkty ve srovnání s biopotravinami dosud těží z toho, že do jejich ceny nejsou promítnuty veškeré primární i sekundární náklady, které společnosti vytváří: energeticky náročná výroba hnojiv a pesticidů, znečištění vod a dalších složek životního prostředí, vlivy na zdravotní stav populace atd.

Ochrana životního prostředí a biodiverzity EZ je vhodné pro obhospodařování zvláště chráněných území (CHKO, CHOPAV apod.). Tento pozitivní aspekt ekozemědělství je dobře zdůvodněn a společností doceněn. V platnosti již jsou dotace na údržbu krajiny a agroenvironmentální programy a v nich je EZ jedno z důležitých opatření.

Ochrana zdrojů podzemních vod, snížení znečištění vody povrchové EZ je zvláště vhodné pro využití v oblastech s nutností ochrany kvality podzemní vody (která se brzy stane strategickou surovinou), umožňuje rovněž zlepšení kvality vod povrchových.

Úspora energie a neobnovitelných zdrojů Ekologické zemědělství je založeno na uzavřenosti koloběhů v rámci zemědělského podniku. Jedním z hlavních cílů je omezení vstupů zvenčí a minimalizace spotřeby neobnovitelných zdrojů surovin a energie. Konvenční zemědělství je energeticky a surovi− nově náročnější (výroba pesticidů, hnojiv atd.).

Snížení nadprodukce Ve vyspělých zemích je nadprodukce potravin vážným problémem, který zatěžuje státní rozpočty (dotace klesajících výkupních cen, náklady spojené se skladováním nadprodukce, subvencování ex− portu, poškozování zemědělců v cílových zemích atd.). Proto jsou například v zemích Evropské unie podporovány zemědělské me− tody, které cestou omezeného používání intenzifikačních faktorů snižují nadprodukci, a to při zachování příjmové hladiny zemědělců.

Zlepšení kvality potravin a zdravotního stavu populace Tento aspekt není zatím doceněn. Ve většině zemí EU jsou již biopotraviny propagovány jako produkt výhodný pro zdraví spotřebitele. U nás je při propagaci zdravotní prospěšnosti biopo− travin zatím nezastupitelná úloha nevládních organizací (například svaz PRO−BIO) a angažovanost samotných spotřebitelů.

4

Zavedení nového perspektivního produktu − biopotraviny − pro náš i zahraniční trh Vyšší ceny za bioprodukty a za biopotraviny jsou možností pro znevýhodněné oblasti, menší zemědělské a zpracovatelské pod− niky. Umožňují specializaci a zachování nezávislých maloobchodů. V kvalitě „bio“ lze produkovat řadu místních a regionálních specialit.

Udržení přírodního rázu krajiny a stability osídlení Ekologické zemědělství se vyznačuje vyšší potřebou lidské práce a je vhodné i pro marginální oblasti a menší rodinné farmy. Toto podpoří udržení osídlení a napomůže obnově venkova.

5

Rostlinná produkce Ekologicky hospodařící zemědělec nemá k dispozici řadu pod− půrných prostředků (např. lehce rozpustná minerální hnojiva, pes− ticidy, regulátory růstu). Metody chemické regulace produkčního procesu nahrazuje racionálními a biologickými postupy. Proto je nutné, aby znal důkladně biologické zákonitosti a využíval je. V ekologickém hospodaření jsou porosty pod větším tlakem škod− livých činitelů, především plevelů, jejich regulace je obtížnější a zdlouhavější, musí být systematická. Uvolňování živin, zvláště dusíku z půdy, resp. statkových hnojiv je pomalejší a méně regulovatelné. Pěstitelský proces je více závislý na průběhu počasí a vlivu biotických faktorů.

Osevní postupy v EZ Osevní postup je pro ekozemědělce stěžejním systémovým opatřením. Vhodným střídáním plodin lze udržet a zlepšit přiroze− nou úrodnost půdy, stabilizovat procesy humifikace a mineralizace, zvýšit využitelnost vody a živin, mikrobiální aktivitu půdy, příjem dusíku, potlačit napadení kulturních rostlin chorobami a škůdci, omezit konkurenci plevelných rostlin, regulovat účinek růstových látek z posklizňových zbytků, zvýšit biodiverzitu a stabilitu agro− ekosystému a zefektivnit produkci.

6

Zásady střídání plodin: ◆ výběr kulturních plodin a jejich zastoupení v osevním postupu

musí akceptovat stanovištní podmínky ◆ struktura osevu musí umožňovat střídání plodin obohacujících

půdu o organickou hmotu (zdroje uhlíku) s plodinami půdu o ni ochuzujícími ◆ plodiny zhoršující strukturu půdy a její fyzikálně−chemické vlast− nosti je nutné střídat s plodinami, které tyto vlastnosti zlepšují ◆ střídat plodiny se specifickými nároky na živiny, zvláště rostliny výrazně odčerpávající dusík s těmi, které dusík dodávají − fixují (vikvovité) ◆ zohledňovat vliv plodin odčerpávajících značné množství vláhy (vojtěška) na vodní režim půdy ◆ střídat plodiny se slabším kořenovým systémem s mohutně kořenícími druhy stejně jako mělce a hlubokokořenící ◆ nedostatečnou recyklaci organické hmoty z kořenových i nad− zemních posklizňových zbytků nahrazovat pěstováním meziplo− din ◆ vyšší druhovou pestrostí (zařazováním meziplodin, směsí odrůd či druhů, rozšířením osevního postupu) rozšířit diverzitu systému s cílem omezení škodlivých činitelů a podpory mikrobiální aktivi− ty půdy ◆ střídat plodiny málo a značně konkurence schopné plevelům, k regulaci plevelů využít systémových opatření (osevní sledy, meziplodiny, podsevy aj.) ◆ vybírat druhy a odrůdy rezistentní a tolerantní k významným škodlivým činitelům (choroby, škůdci), udržet dostatečný odstup v osevním postupu mezi plodinami napadenými stejnými chorobami a škůdci ◆ organizací osevního postupu zajistit co nejdelší pokryv půdy zelenými rostlinami během roku s cílem imobilizace a recyklace živin, regulace plevelů, omezení evaporace (výparu) a eroze ◆ plodiny střídat tak, aby po sklizni bylo zajištěno dostatečně dlouhé období na přípravu půdy k následné plodině ◆ omezit pěstování stejných druhů rostlin po sobě. Při opakovaném pěstování skupiny plodin střídat alespoň druhy, odrůdy, jarní a ozimé formy. Náročné druhy, resp. odrůdy při opakovaném pěstování, zařadit před méně citlivé.

7

Živočišná produkce Nedílnou součástí ekologického zemědělství je chov hospodářských zvířat. Bouřlivý rozvoj ekologického hospo− daření v méně produkčních oblastech s převahou travních porostů zvýšil význam ekologických chovů, zejména skotu a ovcí. V České republice to byl především rozvoj chovu krav bez tržní pro− dukce mléka. Chovy dojnic, prasat a drůbeže u nás sice dosud pokulhávají za nejrozvinutějšími zeměmi EU, mají však velký potenciál rychlého růstu, který je dán zejména očekávanou poptáv− kou po dalších biopotravinách živočišného původu a exportními možnostmi v rámci EU. Navíc se zvyšuje i senzibilita spotřebitelů, kteří si uvědomují stále více týrání hospodářských zvířat v inten− zivních zemědělských provozech. Zlepšení chovů a pohody hospodářských zvířat je jedním z cílů zemědělské politiky EU. Chov hospodářských zvířat má pro zemědělství obecně nezastupitelnou roli. Nelze opomenout významnou úlohu hospodářských zvířat pro půdní úrodnost jako producenta organického hnojení se schopnos− tí využít velké množství biomasy, kterou by člověk sám pro svoji výživu využít nemohl.

Co dále? Vědecký výzkum a poznatky čerpající z etologie (nauka o chování zvířat) jednoznačně dokazují, že je potřebné změnit současné průmyslové podmínky chovu hospodářských zvířat k lepšímu. Je zastaralé a nemorální hodnotit životní podmínky zvířat pouze z pohledu jejich užitkovosti a okamžitého ekonomického zisku. Přirozený způsob chovu hospodářských zvířat se lidem do budouc− na vyplatí, a to nejenom z morálního hlediska. Průmyslové chovy neohrožují pouze chovaná zvířata, ale i jejich konzumenty − lidi. V poslední době jsme byli svědky mnoha skandálů vyvolaných rezidui léčiv či jiných nebezpečných látek v potravinách (např. dioxiny), kalamitních nákaz přenosných na člověka (např. nemoc šílených krav, ptačí chřipka), které mají příčinu v umělém udržování (levné krmení, tlumení nákaz) nepřirozených průmyslových chovů. Přelom tisíciletí je však zlomem k lepšímu. Kritický bod byl překonán. Na aktivity ochránců zvířat a praktické zkušenosti ekozemědělců navazuje etologický výzkum, a hlavně nová legisla− tiva EU v oblasti welfare. Důležité jsou i podpůrné programy pro zlepšení chovů hospodářských zvířat v rámci programů na rozvoj venkova. V roce 2000 rozhodl Evropský parlament o zákazu kla− sických klecových chovů nosnic s platností od roku 2012. Tohoto rozhodnutí bylo dosaženo po více než 30 letech intenzivní kam− paně ochránců zvířat. Od roku 2004 je v EU povinné označování vajec podle typu chovu nosnic. Po přijetí tohoto zákona začali majitelé velkochovů strašit veřejnost rapidním zvyšováním ceny vajec. Průzkum však ukázal, že náklady na zavedení nových, pro zvířata šetrnějších systémů ustájení nebudou nepřekonatelnou překážkou ani pro zemědělce, kteří mohou čerpat dotace, ani pro konzumenty.

8

V případě, že my spotřebitelé budeme ochotni zaplatit vyšší cenu za přirozenější a vhodnější životní podmínky hospodářských zvířat, docílíme: ◆ lepší životní podmínky pro chovaná zvířata ◆ zlepšení zdravotního stavu zvířat ◆ produkci kvalitnějších potravin ◆ snížení znečištění životního prostředí ◆ více pracovních příležitostí na venkově

Jaké jsou alternativy? Abychom jako spotřebitelé podpořili etologicky správné chovy hospodářských zvířat, ve kterých se zvířata budou cítit v pohodě, je třeba svým nákupem preferovat živočišné produkty, které z ta− kovýchto chovů pocházejí. Jsou to např. podlahové nebo voliérové chovy nosnic, podlahové chovy brojlerů na hluboké podestýlce s výběhy, venkovní chovy prasat, volné chovy dojnic. Ve Velké Británii se podařilo vlivem zákazníků docílit situace, kdy všechny řetězce prodejen s potravinami prodávají certifikované živočišné výrobky z přirozených chovů nebo ekologického země− dělství. V České republice však jsou tyto welfare chovy v konvenčním ze− mědělství naprostou výjimkou, a hlavně chybí systém jejich kon− troly, certifikace a přehledného značení. Proto jsou pro spotřebitele u nás zatím nejlepší a nejjistější alternativou živočišné produkty z kontrolovaného ekologického zemědělství, tzv. biopotraviny.

9

Biopotraviny Dnešní „moderní“ potraviny mají velmi daleko ke své původní přirozenosti. Spotřebitel by měl mít možnost najít místo těchto průmyslových potravin nějakou alternativu. O to právě usilují ekologičtí zemědělci, zpracovatelé a obchodníci, kteří se již 15 let snaží dostat biopotraviny z ekofarem na náš stůl.

Záruka pravosti bioproduktů Ekologičtí zemědělci a výrobci biopotravin se řídí zákonem č. 242/2000 Sb. a Nařízením Rady č. 2092/91 a musí být registro− váni u Ministerstva zemědělství ČR. Na dodržování právních norem pro ekologické zemědělství dohlíží celkem tři kontrolní organizace (ABCERT GmbH, Biokont CZ, s.r.o, KEZ, o.p.s.) pověřené Ministerstvem zemědělství ČR. Kon− trolní organizace zároveň vydávají certi− fikáty osvědčující původ výrobků. Každý ekologicky vyrobený produkt musí být označen razítkem s kódem kontrolní organizace. České výrobky jsou v souladu s usta− novením zákona č. 242/2000 Sb. povin− ně označovány českou státní bio znač− kou „Bioprodukt ekologického zeměděl− ství“. EU nabízí k označení svou slovně− grafickou známku, kterou však v České republice využívá zatím málo výrobců.

Principy úpravy biopotravin: ◆ minimum zpracování při zachování charakteru zpracovávané

potraviny ◆ maximální snaha o zachování čerstvosti, autentičnosti a přiro−

zených nutričních a senzorických kvalit (barva, vůně, chuť) ◆ zpracování nezatěžující životní prostředí ◆ celistvost (vhodnost z hlediska zdravé výživy, např. celozrnná

mouka…) ◆ zakázané postupy: iontové měniče, bělení, působení syntetic−

kých hormonů, ozařování, používání barviv, ochucovadel, sla− didel, konzervačních látek syntetického původu ◆ biopotraviny neobsahují geneticky modifikované organismy (GMO) ◆ snaha o vyloučení možnosti kontaminace nebo záměny s kon− venční potravinou ◆ maximální množství informací o způsobu úpravy a složkách potraviny pro zákazníky

Nejsou biopotraviny předražené? Biopotraviny jsou dražší než běžné potraviny, protože jejich výroba je složitější, s velkým podílem ruční práce a náročnějším zpraco− váním. Ceny odpovídají podmínkám, za jakých byly biopotraviny vypro− dukovány a zpracovány. Zároveň vypovídají o jejich vysoké kvalitě.

10

Kvalita biopotravin Prioritou ekologického zemědělství je kvalita, nikoli kvantita pro− dukce. Produkční systém EZ zamezuje dalšímu vnášení cizorodých a škodlivých látek a jejich reziduí do agroekosystému, resp. zaruču− je jejich minimalizaci v něm. Přináší přirozenost (přírodnost) vnitř− ních nutričních a fyziologických vlastností biopotravin, biologickou hodnotu jednotlivých jejich složek, např. bílkovin, enzymů, vitaminů a minerálních látek. Předpisy však logicky nedovolují deklarovat biopotraviny jako kva− litnější, než jsou potraviny konvenční, které také odpovídají limitním hodnotám výše zmíněných zákonů a vyhlášek. Kvalita bioproduktů ekologického zemědělství má však podstatně širší rozměr než jen mechanické, chemické či mikrobiologické hod− nocení obsahu látek. S kvalitou souvisí již zmíněný způsob produkce z hlediska etického, morálního, sociálně−psychologického a environmentálního, kdy konzument si je vědom, že způsob produkce byl ekologický, šetrný k životnímu prostředí, ohleduplný k chovu hospodářských zvířat a všemu živému, šetrný k neobnovitelným zdrojům surovin a ener− gie. Vystupují zde i souvislosti vztahu mezi výživou a zdravím, imu− nitou, životní aktivitou, životním stylem a světonázorem. V dnešní vědecké praxi se kvalita potravin stanovuje právě jen mechanickým, chemickým a mikrobiologickým hodnocením obsa− hu látek. V takto chápaném pojetí kvality je prokazování vyšší kva− lity biopotravin ne−li zcela nemožné, tedy velmi obtížné. Jejich kva− litu ovlivňuje řada faktorů, které se navzájem ovlivňují. K dnešnímu zavedenému hodnocení kvality zemědělských produk− tů je třeba zdůraznit, že mnohé jakostní ukazatele podléhají silným vlivům vnějšího prostředí, dále způsobu pěstování rostlin a chovu hospodářských zvířat. Jsou značně ovlivněny i vlastnostmi odrůd a plemen, takže mohou velmi kolísat. To platí i o ekologickém hos− podaření, které je zranitelnější vnějšími vlivy než zemědělství kon− venční a také jeho produkce může být kontaminována všeobecně znečištěným životním prostředím. Dnes stanovované hodnoty, kterými současná věda definuje kvali− tu potravin, vyplývají ze stávající úrovně našeho poznání a jsou vá− zány na konkrétní podmínky, za kterých se kvalita utvářela. Výz− kumu kvality biopotravin bude třeba v budoucnu věnovat větší pozornost, neboť to vyžadují spotřebitelé, kteří bioprodukty preferují.

11

Některé výsledky odborných studií Biopečivo Kvalita obilí pro pekařskou výrobu závisí především na obsahu a složení bílkovin. Obsah většiny esenciálních aminokyselin byl u ekologicky vypěstované pšenice o 5 až 15 % vyšší než u konvenční. Vzorky pšenice z ekologic−kého zemědělství vykazují nižší zatížení toxiny, nižší obsah kadmia a nejsou zatíženy pesticidy. V pokusech s volbou krmení upřednostňovali králíci, slepice a laboratorní potkani bioobilí.1/ Ekologicky vypěstovaná pšenice je díky vyššímu obsahu zásobníků bílkovin (albuminů a globulinů) nutričně hodnot− nější. Potkani v průběhu pokusů přesvědčivě preferovali pšenici z ekologického pěstování před týmiž odrůdami konvenčními. Jednou z příčin je právě rozdílná skladba bílkovin pšeničného zrna. 3)

Biomléko Obsah konjugované kyseliny linolové, která má protirakovinné a protiskle− rotické účinky, byl v biomléku až 3x vět− ší než ve vzorku konvenčního mléka. Biomléko má lepší profil mastných kyselin, o 68 % vyšší obsah omega−3 mastné kyseliny a naopak mnohem nižší obsah omega−6 mastné kyseliny. Strava s optimálním rozsahem mastných kyselin je důležitou pre− vencí kardiovaskulárních onemocnění.4) 7 z 10 vzorků biomléka prokazovalo vyšší obsah vitaminu E. Obsah beta−karotenu byl v biomléce 2x až 3x vyšší než v mléce kon− venčním. 2)

Biovejce Biovejce mají vyšší výživově− fyziologickou kvalitu, tzn. vyšší obsah lecitinu, tuků a ka− rotenoidů. Vejce slepic z vol− ného chovu mají výrazně nižší P−hodnoty, kterými se měří stres slepic z klecového cho− vu. Vejce ekologicky krme− ných slepic jsou těžší, váha žloutku je výrazně vyšší.1)

Biozelenina Biozelenina obsahuje výrazně více vitaminů (např. bio bílé zelí obsahuje o 30 % více vitaminu C), zelenina v biokvalitě má více mi− nerálních látek, stopových prvků a méně těžkých kovů, obsahuje výrazně méně reziduí (zbytků) pesticidů a nitrátů, roste pomaleji, obsahuje méně vody a má přitom výrazně vyšší obsah sušiny. Chuťové zkoušky prokázaly u ekologicky vypěstované zeleniny lepší chuť (kvůli všeobecně nižšímu obsahu vody jsou chuťové a aromatické látky koncentrovanější). Biozelenina má výrazně

12

vyšší trvanlivost (např. u bio brambor byly vykázány o 50 % nižší ztráty u skladování). Obsahy sekundárních meta− bolitů (rostlinné látky s pozi− tivním vlivem na zdraví) jsou v ekologicky vyprodukované zelenině o 10−50 % vyšší než v zelenině z konvenčního zemědělství.1)

Biomaso Maso přežvýkavců je mimořádně bohaté na výskyt konjugované kyseliny linolové (CLA). CLA je připisován protirakovinný a pro− tisklerotický potenciál. Maso skotu z ekologického chovu vykazuje vyšší obsah nenasycených mastných kyselin. Biomaso vykazuje menší zbytkové hodnoty pesticidů a antibiotik než porovnávané konvenční vzorky.1) Maso z ekochovu má lepší profil mastných ky− selin ve vztahu k jejich fyziologické nutriční hodnotě. V porovnání s konvenčními vzorky vykázaly živočišné produkty z ekologických chovů o 10−60 % vyšší obsah prospěšných mastných kyse− lin.4/ Hovězí maso je zdrojem plnohodnotné živočišné bílko− viny bohaté na vitaminy, mine− rální látky a stopové prvky, jako např. železo a selen. Bio vepřové i bio hovězí maso je zpracováváno i při výrobě českých biouzenin − biošunky a biouheráku, které lze snad− no poznat podle loga BIO. Oba tyto jedinečné masné výrobky byly oceněny v sou− těži „Česká biopotravina roku“ (2004, 2005).

Biošunka Biošunka má jemně narůžovělou či spíše hnědou až šedou barvu, což je, navzdory našemu zvyku, přirozená barva vařeného a lehce zauzeného masa. Naopak růžová barva konvenční šunky je způ− sobena přidáním dusitanu sodného (E 250), který má nepříznivý vliv na lidské zdraví. Biošunka je dle vyhlášky šunkou tzv. nejvyšší jakosti, tedy obsahuje čistou svalovinu (kýtu) a jen přirozené množství vody (10−20 %). Je jemně dochucena biokořením a kon− zervována pouze mořskou solí. Biošunka je zcela prosta dusi− tanových solí, barviv, polyfosfátů (dokáží udržet v uzeninách velké množství vody) a syntetických konzervantů. 1) A. Velimirov, W. Miller, „Ist BIO wirklich besser?“ 2003 2) Danish Institute of Agricultural Sciences, Quality Low Input Food project (Nielsen et al., 2005 and Nielsen and Lund−Nielsen, 2005) 3) Výzkum „Kvalita ozimé pšenice z ekologického způsobu pěstování“ Doc. Ivany Capouchové, Prof. Jiřího Petra, Ing. Lucie Krejčířové z ČZU Praha, 2004 4) FiBL − Research Institute of Organic Agriculture: FiBL DOSSIER, Quality and Safety of Organic Products. FiBL. Switzerland 2006

13

Ekoagroturistika Ekoagroturistika je forma venkovské turistiky, kterou provozuje ekozemědělec a může sloužit k udržení nebo rozšíření jeho pra− covní činnosti na ekofarmě. Turista má možnost seznámit se s cho− dem hospodářství a získat informace o všem, co ho o ekologické farmě zajímá. Na většině ekofarem má možnost pomáhat a vy− zkoušet si své dovednosti v zemědělských a hospodářských čin− nostech. Může přiložit ruku k dílu a pomoci sedlákovi například se sušením sena nebo sekáním dříví − možnosti jsou neomezené. Pro děti bývá velkým zážitkem kontakt se zvířaty žijícími na ekofar− mě, často to bývají koně, kteří lákají i „dospěláky“. Ekoagroturistika se stále významněji rozvíjí a kromě zemědělské činnosti poskytuje zájemcům ubytování v příjemném prostředí eko− farmy, nabízí stravování, ochutnávky a nákup čerstvých bioproduk− tů přímo ze dvora, výlety po okolí nebo si můžete prostě jen tak zalenošit v kupce voňavého sena. Na ekofarmách je možno trávit víkendové i vícedenní pobyty. Návštěvníky nebývají pouze rodiny s dětmi, ale často děti a mládež z různých zájmových kroužků, pro které tento pobyt může být velkým zážitkem. Vybere si každý − milovníci stanování, pěší turisté, koloví nadšenci i milovníci zimních sportů.

14

Seznam ekologických zemědělců

15

Okres Blansko Čejka František Míchov 55, 679 61 Letovice tel.: 775 780 816 Farma Synalov Synalov16, 679 23 Lomnice Kabelková Lenka Sulíkov 17, 679 62 Křetín

koně, ovce

Korenek Zoltán Hluboké Dvory 12, 679 24 Unín

ovce

Straka Jiří Tasovice 13, 679 71 Lysice

ovce, kozy

Ševčíková Jana, Ing. Molenburk 20, 679 13 Sloup

skot, ovce

Vitoušová Ludmila, Ing. Prostřední Poříčí 11, 679 62 Křetín tel.: 516 470 572, 732 339 131 Wagnerová Marie 67915 Lipovec 116 tel.: 516 445 122

zelenina, dýně, luštěniny, jahody

zelenina, brambory, cibule, česnek, obiloviny

Okres Brno−venkov Doleček Milan Hřbitovní 299, 664 42 Modřice Ekofarma Deblín, Štěrba Jan, Ing. 664 75 Deblín 50 tel.: 549 430 241, 603 150 691 Kropáček Rudolf Nelepeč 3, 666 01 Tišnov

16

zelenina, brambory, ovoce

masný a mléčný skot, obiloviny, brambory, ovoce

Farma Krahulčí Krahulčí 19, 793 03 Detřichov nad Bystřicí Hanák Josef Brusná 6, 679 23 Lomnice

skot

ovce, kozy

Jakubů Josef Cvrčovice 89, 691 23 Pohořelice Jones Rostislav Nový Dvůr 90, 691 65 Křepice u Hustopeče Prokopová Monika Na Nivě 1449, 666 02 Předklášteří u Tišnova

Slavík Jan, Ing. Hlavní 72, 664 46 Prštice tel.: 547 225 565

chov koní

obiloviny, luštěniny, mléčný skot, prasata, drůbež

Šebetovský Jiří Lažánky 216, 664 71 Veverská Bitýška Bio farma Domu na půli cesty Sdružení pěstounských rodin Velký Dvůr 134, 691 23 Pohořelice tel.: 519 424 354, 723 788 923

bylinky zelenina

Okres Břeclav Abrle Josef, Ing. − Pollau Rudolfa Gajdoše 191, 692 01 Pavlov tel.: 519 515 394

viná réva bylinky

AGROMORAVIA, a.s. Anenská 1006, 691 55 Moravská Nová Ves tel.: 519 444 411−2

obiloviny

ALT PRERAU GmbH Nový Přerov 54, 691 82 Novosedly tel.: 775 335 340, 775 335 343

obiloviny, zelenina, pícniny brambory, bylinky

17

Binder Pavel, Bc. Hřbitovní 737, 691 03 Rakvice EKOLÁN s.r.o. Nádražní 58, 691 81 Březí tel.: 777 733 054

brambory, cibule

Farma R.V. spol. s r.o. 691 01 Moravský Žižkov 134 FRUTA PODIVÍN, a.s. Rybáře 156/157, 691 45 Podivín tel.: 519 363 557, 602 742 578

zpracování bio ovoce

Gotberg, a.s. Nádražní 60, 693 01 Hustopeče Hlaváč Jan Pohraniční 356, 691 81 Březí tel.: 519 514 263, 723 330 837 Kadrnka Bohuslav Polní 1164/4, 693 01 Hustopeče tel.: 519 411 553 Kosmák Petr Nový Přerov 41, 691 81 Březí

obiloviny luskoviny, zelenina

zelenina, bylinky

ovce, kozy

Král František 691 54 Týnec 252 LANDMANN s.r.o. Nádražní 58, 691 81 Březí tel.: 519 411 553, 777 733 054 Mádl František, Ing. Na aleji 148, 691 02 Velké Bílovice tel.: 602 780 364

brambory, cibule

vinná réva

MARINERO, s.r.o. 691 21 Sedlec 310 Michlovský Miloš, Ing., CSc. Družstevní 818, 691 03 Rakvice tel.: 519 350 525, 777 569 618

vinná réva

MZLU v Brně, Fakulta zahradnická v Lednici na Moravě Ústav zelinářství a květinářství, 691 44 Lednice na Moravě

18

Peřina Vlastimil, Vinný sklep EBEN Valtická 649, 691 44 Lednice na Moravě tel.: 519 340 250

Piatti Michael, Dr. Nádražní 58 691 81 Březí u Mikulova tel.: 0043/2554−85374

vinná réva

obiloviny, brambory cibule, dýně olejná slunečnice

Rozboud Rudolf 693 01 Kurdějov 25 te.: 519 411 962

bylinky

Stapleton−Springer s.r.o. 691 08 Bořetice 476 Šebesta Martin Mládežnická 378, 691 81 Březí Vinné sklepy Valtice, a.s. Vinařská 407, 691 42 Valtice

vinná réva

Wilfried Stöger Pod Platanem 2, 692 01 Mikulov ZEMAX Šitbořice, a.s. Brněnská 577, 691 76 Šitbořice ZENO zemědělská spol. s r.o. Nový Přerov 54, 691 82 Novosedly tel.: 775 335 340

obiloviny, brambory

ZVOS Hustopeče, a.s. Javorová 1A/788, 693 01 Hustopeče u Brna tel.: 519 411 254, 602 405 945

ovoce (meruňky)

19

Okres Hodonín Agro Ž.A.D., a.s. (Archlebov) 696 34 Žarošice 58 tel.: 518 631 611, 518 633 622

obiloviny, pícniny, luštěniny, hořčice

Bzenia, s.r.o. Nádražní 1418, 696 81 Bzenec DAŠIKI s.r.o. − farma Javorník Filipovo údolí Zámecká 1554, 698 01 Veselí nad Moravou EKOFARMA BALADA, s.r.o. Suchov 222 696 74 Velká nad Veličkou tel.: 728 500 591, 606 486 138

ovce, skot, kozy, koně

ovce jatečná jehňata

Horňácká farma s.r.o. 696 73 Hrubá Vrbka 35

skot, ovce koně, kozy

CHATEAU BZENEC, spol s r.o. Podhájí 421, 69681 Bzenec Janíček Vít Kozojídky 131, 696 63 Hroznová Lhota tel.: 518 327 411 Kubišová Eva 696 63 Hroznová Lhota 333 tel.: 518 327 545

bylinky

léčivé rostliny (růže, šalvěj, měsíček)

KVATRO−EKOSTATEK, spol. s r.o. 696 74 Velká nad Veličkou 877 tel.: 518 329 228, 602 578 542

masný skot, koně

Malár František 696 74 Nová Lhota č.p. 250 tel.: 518 383 049

jatečné ovce

20

Marada Petr, Dr. Ing. 696 13 Šardice 476 Pavlica Josef Kozojídky 32, 696 63 Hroznová Lhota tel.: 518 327 527

bylinky (šalvěj)

Sečková Alexandra Horní Baráky 123, 696 85 Moravský Písek Templářské sklepy Čejkovice, vinařské družstvo 696 15 Čejkovice 945 Vyskočilová Eva 696 71 Blatnice pod Sv. Antonínem 819 Zich Josef Přívoz 23, 696 01 Rohatec tel.: 724 265 933

ovce, kozy

léčivé rostliny

Okres Vyškov AGROS VYŠKOV−DĚDICE a.s. Jízdárenská 590, 682 01 Vyškov 2 − Dědice tel.: 517 350 705, 724 028 066 Jalový dvůr, s.r.o. K.Ú. Heršpice, 683 56 Nížkovice tel.: 603 849 160 KOJÁL Krásenko družstvo − ekofarma Nové Sady Krásensko č.57, 683 04 Drnovice te.: 517 385 223, 728 167 774

obiloviny

jatečné ovce, chov koní

jatečná jehňata, jehňata na chov

VERITAS spol. s r.o. Vrchní 7, 683 54 Bošovice

21

Okres Znojmo AGRO ALIOS, spol. s r.o. Oblekovice 368, 671 81 Znojmo tel.: 515 226 375, 602 581 043

obiloviny, dýně

Barabáš Jiří, Ing. Nádražní 10, 671 25 Hodonice Eko Mackovice, s. r.o. Mackovice 69, 671 65 Břežany tel.: 515 277 274 Lukop spol. s r.o.

22

obiloviny, slunečnice, dýně

Seznam prodejen s biopotravinami

23

Okres Blansko Cigi Čaj Zborovská 9, 680 01 Boskovice tel: 516 454 263 GRANO Zborovská 5, 680 01 Boskovice Tel.: 516 453 553 NAMASTÉ Bezručova 12, 680 01 Boskovice tel: 608 408 613 ZDRAVÍČKO Letovice tel.: 736 648 395

Okres Brno−venkov ČTYŘLÍSTEK Úvoz 29, Rosice u Brna tel.: 546 412 212 Veronika − Pí centrum − Zdravá výživa Družstevní 621, 666 01 Tišnov tel: 549 412 605 SUNFLOWERS Nám.1.května 1307, 664 34 Kuřim tel.: 541 210 174 VERONICA Mjr. Nováka 1, 664 91 Ivančice tel.: 546 434 509 Zdravá výživa − Centrum zdraví Bezručova 1116, 664 34 Kuřim tel.: 541 263 442 Zdravá výživa Tesařovo náměstí 2, 664 91 Ivančice tel: 546 434 519 Zdravá výživa U Koupaliště 263, Říčany u Brna tel.: 542 211 064 Zdravá výživa Minská 91, Prštice u Brna tel.: 518 321 171

24

Okres Brno−město AYUR − přírodní kosmetika Cejl 59, Brno Bio potraviny Lumo Natur − Galerie Vaňkovka Ve Vaňkovce 1, 602 00 Brno tel.: 543 256 075, 724 214 428

Biosféra Husovická 4, 614 00 Brno tel.: 545 210 037 www.biosfera.cz Brána k dětem Josefská 4, 602 00 Brno tel.: 721 436 380

nejširší nabídka bio oblečení a ekologických potřeb nejen pro děti

Brána ke zdraví Banskobystrická 176, 602 00 Brno tel: 724 037 065 KAPKA ZDRAVÍ Stará osada 15, Brno 15 tel.: 603 215 697 Naturka − Koliště Koliště 5, 602 00 Brno tel: 545 578 701 Naturka − Veveří Veveří 21, 602 00 602 00 Brno tel: 541 210 620 Pí centrum Brno Lidická 38, 602 00 Brno tel: 608 868 013 Pí centrum Brno Nováčkova 58, Brno−Husovice tel.: 545 211 848, 608 713 350

25

Pramen − Brněnka Náměstí Míru 1, 620 00 Brno tel: 543 240 121

Pramen − Brněnka Purkyňova 45, 612 00 Brno tel: 541 212 354 Pramen − Brněnka Libušina třída 23, 623 00 Brno−Kohoutovice tel: 547 381 247 Pramen − Brněnka Cihlářská 23, 602 00 Brno−střed tel: 541 248 428 Pramen − Brněnka Lidická 5, 602 00 Brno−střed tel: 541 213 799 Pramen − Brněnka Vaňkovo náměstí 1, 602 00 Brno−Masarykova čtvrť tel: 543 245 893 Restaurace Rebio Orlí 26, 602 00 Brno tel.: 542 211 130 Restaurace Spirála Obchodní pasáž IBC Příkop 6, 602 00 Brno tel.: 542 516 304 Světluška Dominikánská 5, 602 00 Brno Lidická 33, 602 00 Brno tel: 542 216 788 Tři sudičky Pellicova 5, 602 00 Brno tel:

26

zelenina, chlazené zboží

VITALITA Milady Horákové 17, 602 00 Brno tel: 545 215 075 Zdravá planeta Pekařská 56, 602 00 Brno tel: 543 215 382 Zdravá výživa Poliklinika Viniční 235, Brno − Židenice tel.: 533 306 270 Zdravá výživa Veveří 44, 602 00 Brno tel: 737 18 49 71 Zdravá výživa U Měnínské brány Orlí 20, 602 00 Brno tel.: 542 211 064 Zdravý život Lidická 26, 602 00 Brno tel.: 549 240 056

Okres Břeclav HERBA racionální výživa Shopping Center Břeclav Jana Palacha 3197, 690 02 Břeclav tel: 519 326 445 NAJADA − přírodní a ekologické produkty Fintajslova 5, 690 00 Břeclav tel: 519 323 622 Prodejna racionální výživy Dukelské nám. 10, Hustopeče tel.: 777 886 424 Přírodní lékárna a přírodní kosmetika Shopping Center Břeclav Jana Palacha 3197, 690 02 Břeclav tel: 777 223 115

27

Vinselekt Michlovský Družstevní 818, 691 03 Rakvice tel: 519 350 525

Okres Hodonín DIA−RACIO−BIO Národní třída 48, 695 01 Hodonín tel: 518 321 171 Slunečnice Měšťanská 176/4, 695 01 Hodonín Zdravíčko − Zdravá výživa pasáž U zlatého rýče Masarykovo nám. 37, 697 01 Kyjov tel.: 518 610 076, 608 820 979

Zdravá výživa a Fonotéka Kožešnická 52, Veselí nad Moravou tel.: 605 034 692

Okres Vyškov Elixír zdraví Račice 249, 683 05 Račice−Pístovice tel: 517 353 044

Okres Znojmo Marco Polo Velká Michalská 1, 669 02 Znojmo tel: 515 226 738 Biopotraviny koupíte také ve všech pobočkách maloobchodních řetězců: Albert, Billa, Hypernova, Tesco, Globus, Kaufland, dm−drogerie, Rossmann a Plus Discount. Většina lékáren nabízí bio kojeneckou a dětskou výživu.

28

Informační a poradenské centrum pro ekologické zemědělství a agro−envi programy v Jihomoravském kraji IC Brno EPOS Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR Kotlářská 53 602 00 Brno tel.: 549 213 563 e−mail: [email protected] www.eposcr.cz

Vydal: Spolek poradců v ekologickém zemědělství ČR, o. s. Foto: archiv EPOS, Dana Václavíková (Green marketing), Šárka Peřinová (Vinný sklep EBEN), Josef Sklenář (Biofarma Sasov), majitelé ekofarem a bioprodejen Text a grafická úprava: Mgr. Tomáš Václavík, Green marketing Tištěno na recyklovaném papíře. Tisk: Tiskdruck Velímský Brno 2008 NEPRODEJNÉ

Tato publikace byla vydána jako součást projektu Síť informačních center Agro−envi−info zaměřených na agro−environmentální programy v Jihomoravském kraji a kraji Vysočina, spolufinancovaného Evrop− ským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.

www.agro−envi−info.cz