DLOUHODOBÁ STRATEGIE ČEZ, a. s., V ÚSTECKÉM KRAJI
SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS V ÚNORU?
lokalita byla pro projekt připravována od 90. let v roce 1996 získala developerská společnost KRAPPA Trade stavební povolení na stavbu paroplynové elektrárny v roce 2006 koupila připravený projekt se všemi povoleními energetická společnost ČEZ ČEZ zakoupenou společnost přejmenoval na PPC Úžin a navýšil základní jmění o více jak 100 mil. Kč
1
SKUTEČNĚ SPADL Z NEBE PROJEKT ELEKTRÁRNY ÚŽÍN LETOS V ÚNORU?
Přidušené Ústí je v hledáčku ČEZ Ústecký deník | 10.1.2008 | rubrika: Titulní strana | strana: 1 | autor: RADEK NOHL Energetický gigant nejspíše postaví elektrárnu za pět miliard v Úžíně, pokud se mu nepovede spolknout Mosteckou uhelnou
Stavba elektrárny v Úžíně není definitivní Ústecký deník | 14.11.2007 | rubrika: Ústecko | strana: 3 | autor: JANNI VORLÍČEK České energetické závody se totiž zatím nerozhodly, kde budou pětimiliardový projekt paroplynové elektrárny realizovat, Úžín je alternativa
ČEZ může postavit elektrárnu v Úžíně bez nového posudku na životní prostředí Ústecký deník | 8.9.2007 | rubrika: Podnikání | strana: 6 | autor: RADEK NOHL Ústecký kraj/ Energetická společnost ČEZ chce postavit v Úžíně na okraji Ústí nad Labem paroplynovou elektrárnu. Společnost koupila projekt spolu s pozemky od firmy Krappa Trade. ČEZ následně ve firmě navýšil základní jmění o 108 milionů a firmu přejmenoval od loňského podzimu na PPC Úžín.
2
ASI MÁTE PŘEDSTAVU, ŽE CHCEME V ÚŽÍNĚ NĚCO PODOBNÉHO
3
MODERNÍ PAROPLYNOVÉ ELEKTRÁRNY JSOU V CENTRECH VELKÝCH MĚST - DRÁŽĎANY (ROK UVEDENÍ DO PROVOZU 2001)
4
MODERNÍ PAROPLYNOVÉ ELEKTRÁRNY JSOU V CENTRECH VELKÝCH MĚST - LINZ (PAROPLYN V KROUŽKU, ZAHRÁDKÁŘSKÁ KOLONIE V TĚSNÉM SOUSEDSTVÍ)
5
Hlavní strategické aktivity ČEZ v Ústeckém kraji
Snížit celkové emisní zatížení Ústeckého kraje Zajistit plnění NAP III Zajistit bezpečnost a diverzifikovanost zdrojů Obnovit zdroje a zvýšit jejich účinnost a snížit emise Optimálně využít zásoby hnědého uhlí v Severočeských dolech
6
Ústecký kraj je pro ČEZ klíčovým regionem
Současný instalovaný výkon ČEZ v Ústeckém kraji je 3620 MW
ELE 2x 110 MW 1x 110 MW (FK) EPR 4x 110 MW 5x 210 MW
Ledvice II Ledvice III Prunéřov II
Prunéřov I
ETU II 4x200 MW
Tušimice II Počerady
EPC 5x 200 MW
7
Jelikož se blíží konec plánované životnosti většiny uhelných elektráren … Věková struktura tepelných bloků Skupiny ČEZ Instalovaný výkon (MW)
3 000
Velká část výrobní kapacity dosáhne konce životnosti v letech 2010-20
2 800
Odsiřovací zařízení dosáhne konce životnosti v letech 2015 -2020
2 500 2 000 1 550
1 512
1 500 1 000
Emisní limity na SO2 pro nové zdroje 200 mg/Nm3
655
500 0 10-15
Emisní limity NOx budou od roku 2016 výrazně přísnější (200 mg/Nm3)
25-30
30-35
35-40
Výrobní kapacity musí být obnoveny renovací existujícího vybavení nebo výstavbou nových bloků
Stáří [roky] 8
… proto může hrozit krátkodobý nedostatek výkonu domácí spotřeba s 50% úsporami nebo při vyšším růstu HDP
Očekávaná dodávka českých zdrojů vs. vývoj spotřeby TWh
domácí spotřeba se zahrnutím max. úspor
120
100
Nové OZE, potenciál
31 TWh
plynových elektráren a obnova uhelných elektráren nemusí dostačovat nárůstu spotřeby elektřiny ČR
15 TWh
80
obnova uhelných zdrojů*
60
existující uhelné elektrárny
40
20
0 2005
ČEZ zlikviduje staré
plynové a obnovitelné zdroje
bloky až po zajištění dostatečné náhrady, aby nebyly nutné drahé dovozy
jaderné elektrárny vodní elektrárny
2010
2015
2020
2025
2030
2035
2040
9
Výhled vývoje instalované kapacity zdrojů ČEZ v Ústeckém kraji
Instalovaný výkon elektráren ČEZ v Ústeckém kraji [MW] 6 000 5 000 4 000 3 000 2 000 1 000 0 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 2020 2021 2022 2023 2024 2025
I přes nárůst instalovaného výkonu se budou celkové emise výrazně snižovat Emise elektráren ČEZ v Ústeckém kraji [tis. t/rok] 50 40 30 20 10 0 2006
2008
2010
2012
2014
2016
2018
2020
2022
2024
10
Obnova zdrojů bude mít významný dopad do snižování emisí …
Měrné emise v mg/m3
Stávající stav Po rekonstrukci
Ledvice SOx
NOx
TZL
Zprovozněním rekonstruovaných bloků dojde k významnému snížení emisí Měrné emise oxidů dusíku a síry se sníží na méně než polovinu
Tušimice SOx
NOx
TZL
Prunéřov
SOx
NOx
Nové a rekonstruované bloky s předstihem splní emisní limity platné v EU od 1.1.2016
TZL 11
… a tím i do zlepšení kvality životního prostředí v ústeckém kraji
Rekonstrukce stávajících zdrojů se zlepšením parametrů
Emise ze zdrojů ČEZ v Ústeckém kraji [tis. t/rok]
Emise prachu Emise NOx
50 45
Snižování výroby ve starých blocích Odstavování stávajících zdrojů po zprovoznění nových bloků Změna paliva – snižování podílu hnědého uhlí na úkor zemního plynu
Emise SOxemisí Rozdíl NOx
40 35 30 25 20 15 10 5 0 2 006
2 009
2 012
2 015
2 018
2 021
2 024
12
ČEZ zahájil a dále připravuje v Ústeckém kraji rozsáhlý investiční program v uhelných elektrárnách …
Projekty v realizaci
Interně schválené projekty
Komplexní obnova elektrárny Tušimice II
Komplexní obnova elektrárny Prunéřov II
4 x 200 MWe Zvýšení čisté účinnosti z 33% na 38% Prodloužení životnosti do r. 2035 Zahájení obnovy 2.6.2007 Plánované uvedení do provozu
3 x 250 MWe Zahájení 03/2011 Ukončení 03/2013 80%
10/2010 Účinnost
Nový zdroj elektrárny Ledvice Nadkritický blok 660 MWe Zahájení (přípravné práce na staveništi) 11/2007 Ukončení 12/2012
Nový zdroj emise CO2 0,85 t/MWh
70% 60%
Retrofit emise CO2 0,93 t/MWh
Stávající zdroj emise CO2 1,08 t/MWh
50% 40% 30% 20%
5
6
7
8
9
10
11
12
Měrná spotřeba paliva [GJ/MWh] 13
VÝROBA ELEKTŘINY Z PLYNU JE SOUČÁSTÍ PALIVOVÉHO MIXU. EKONOMIKA PAROPLYNOVÝCH PROJEKTŮ SE POZITIVNĚ MĚNÍ.
Základní fakta o plynových elektrárnách v ČR
poloviční produkce CO2 v porovnání s hnědým uhlím flexibilní zdroj schopný stabilizovat elektrizační soustavu rychlejší výstavba, nižší kapitálové náklady dostatečná kapacita přepravní soustavy zemního plynu a otevřený trh s plynem
vyšší palivové náklady než u hnědého uhlí
ekonomika projektů plynových elektráren odvisí od kvality palivového kontraktu a vývoje v obchodování s emisemi CO2.
význam a ekonomika kvalitních projektů výroby elektřiny z plynu v podmínkách ČR roste
nebo jádra ekonomická citlivost na vývoj trhu s ropnými produkty a vývoj systému obchodování s emisemi CO2 14
A zahájil přípravu plynových projektů
Nový zdroj v elektrárně Počerady Dva paroplynové bloky o výkonu cca 440 MWe Zahájení přípravy projektu 2008 Předpokládané uvedení do provozu 2013
Podmínky pro rozhodnutí Využití uhlí z dolu Vršany (MUS) Emisní limity a stropy Schopnost přenosové soustavy rozvést výkon
Nový zdroj v lokalitě Úžín Jeden paroplynový blok podle stavebního povolení Zahájení přípravy projektu 2008 Předpokládané uvedení do provozu 2014
Zajištění spolehlivosti dodávek
15
PROJEKT ELEKTRÁRNY V ÚŽÍNĚ
Stávající běžný hnědouhelný blok
Paroplynový cyklus dle stavebního povolení
Moderní paroplynový cyklus
Čistá účinnost [%]
32
49
57
Emise SOx [mg/m3]
500 vs. limit 500
nedef.
0
Emise NOx [mg/m3]
500 vs. limit 650
< 51,34 vs. limit 300
< 50 vs. limit 50
Emise CO [mg/m3]
25 – 70 vs. limit 250
12,5* vs. limit 100
12,5 vs. limit 100
Emise TZL [mg/m3]
50
nedef.
0
Emise CO2 [t/MWh]
1,10
0,40
0,34
Stávající běžný hnědouhelný blok
* Ve stavebním povolení byl uveden chybně nedosažitelný údaj 6,253 mg/m3
16
