Strategie integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji

Strategie integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji 2016 – 2020

Obsah 1 2 3 4

5

6

7

8 9

Popis území ............................................................................................................. 4 Charakteristika cílové skupiny ................................................................................. 5 Legislativní ukotvení krajského koordinátora ........................................................... 5 Institucionální zajištění ............................................................................................. 6 4.1 Rada vlády pro záležitosti romské menšiny ......................................................... 6 4.2 Agentura pro sociální začleňování....................................................................... 6 4.3 Krajský koordinátor romských poradců ................................................................ 7 4.4 Romský poradce ................................................................................................. 7 4.5 Asistent prevence kriminality ............................................................................... 8 4.6 Sociální služby a neziskový sektor ...................................................................... 9 4.6.1 Mezi významné poskytovatele sociálních služeb v Pardubickém kraji, zaměřující se na Romy a dále na obyvatele SVL patří: .............................................. 9 4.6.2 Obce, poskytující terénní práci ve vyloučených lokalitách v roce 2015 ....... 10 Charakteristika sociálně vyloučených lokalit v Pardubickém kraji........................... 10 5.1 Sociální vyloučení ............................................................................................. 10 5.2 Popis sociálně vyloučených lokalit v Pardubickém kraji ..................................... 11 5.3 Popis lokalit ....................................................................................................... 13 5.3.1 Česká Třebová – Borek.............................................................................. 13 5.3.2 Hrochův Týnec ........................................................................................... 14 5.3.3 Chrudim ..................................................................................................... 14 5.3.4 Pardubice ................................................................................................... 14 5.3.5 Prachovice ................................................................................................. 15 5.3.6 Svitavy ....................................................................................................... 15 5.3.7 Ústí nad Orlicí ............................................................................................ 15 5.3.8 Vysoké Mýto .............................................................................................. 16 5.3.9 Další zmapované lokality v rámci Pardubického kraje ................................ 16 5.4 Činnosti směřující k integraci příslušníků sociálně vyloučených lokalit na místní úrovni 16 Financování, dotační programy ............................................................................. 17 6.1 Úřad vlády ČR - Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny ....................... 17 6.2 Úřad vlády ČR – Sekce pro lidská práva, Odbor pro sociální začleňování ......... 17 6.3 Ministerstvo práce a sociálních věcí .................................................................. 18 6.4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy .................................................... 18 6.5 Ministerstvo kultury ........................................................................................... 18 6.6 Ministerstvo pro místní rozvoj ............................................................................ 18 6.7 Evropské strukturální fondy - klíčové oblasti podpory pro období 2014 – 2020.. 18 Identifikované problémy, cíle a navrhovaná opatření k řešení těchto problémů ..... 19 7.1 Oblast bydlení a zdraví: ..................................................................................... 19 7.1.1 Dostupnost kvalitního bydlení pro sociálně vyloučené občany ................... 19 7.1.2 Zdravý životní styl ...................................................................................... 19 7.2 Vzdělávání ........................................................................................................ 20 7.3 Zaměstnanost a ekonomická situace ................................................................ 20 7.4 Sociální kompetence a soužití s majoritní společností ....................................... 20 7.5 Cíle, opatření a doporučení dalším subjektům................................................... 21 7.6 Role kraje ve strategii ........................................................................................ 28 7.7 Sledované indikátory k naplňování strategie ..................................................... 28 Seznam použité literatury a zdrojů ......................................................................... 29 Seznam zkratek ..................................................................................................... 30

2

Úvod Vznik Strategie integrace sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji 2016 – 2020 (dále též „Strategie“) byl iniciován vznikem celostátní Strategie romské integrace 2020 a Analýzou sociálně vyloučených lokalit v ČR, která byla zpracována a následně v květnu 2015 zveřejněna společností GAC spol. s r.o. V souvislosti s touto analýzou byla v září 2015 zveřejněna mapa sociálně vyloučených lokalit. Na tyto dva dokumenty pak „Strategie“ nejen navazuje, ale rozšiřuje a cílí na konkrétní potřeby Pardubického kraje. Cílem je nastavení systematických postupů, které by vedly k zabránění zhoršující se situaci osob žijících ve vyloučených lokalitách a jejich zapojení do společnosti. Tato „Strategie“ si neklade za cíl zajistit a podpořit kulturní a etnické rozmanitosti života romské menšiny. Klade však důraz na eliminaci sociálního vyloučení a problém chudoby části Romů a dalších osob, žijících v sociálně vyloučených lokalitách (dále též SVL). „Strategie“ nejprve obecně popisuje Pardubický kraj, jeho geografickou polohu a charakterizuje cílovou skupinu. Poté se věnuje institucionálnímu zajištění v oblasti romské integrace od národní úrovně až po neziskový sektor s lokální působností. V další kapitole se věnuje deskripci SVL v Pardubickém kraji. Pro lepší orientaci v dotačních programech pro tuto cílovou skupinu jsou dále uvedeny instituce, u kterých lze čerpat finanční prostředky na podporu nebo rozvoj romské kultury a dále na práci s obyvateli v SVL. Poslední část strategie identifikuje problémové okruhy, stanovuje cíle a navrhuje opatření k řešení těchto problémů. V minimální variantě Strategie směřuje k udržení stávajícího stavu, tzn., že se situace ve vyloučených lokalitách nebude zhoršovat. Reálně by však mělo realizací opatření dojít ke zlepšení životní situace obyvatel SVL. Na základě zkušeností dochází v některých SVL k rychlých změnám, případně ke vzniku nové či zániku stávající v krátkém časovém období. Na tuto skutečnost reaguje Strategie tím, že jsou opatření formulována tak, aby umožnila naplnění cílů Strategie i při změně podmínek. Zásadní změny budou řešeny prostřednictvím akčních plánů, případně revizí této Strategie. Strategie

integrace

příslušníků

sociálně

vyloučených

romských

lokalit

v Pardubickém kraji 2016 – 2020 byla schválena 16. 12. 2015 Zastupitelstvem Pardubického kraje usnesením Z/366/15.

3

1 Popis území Základní charakteristika území Pardubického kraje Pardubický kraj se nachází ve východní části Čech. Polohu kraje dále určují sousedící kraje – Středočeský, Královéhradecký, Olomoucký, Jihomoravský a Vysočina. Spolu s krajem Královéhradeckým a Libereckým tvoří oblast soudržnosti Severovýchod (tzv. NUTS 2). Část severovýchodní hranice kraje je zároveň i státní česko-polskou hranicí, odtud je kraj ohraničen jižní částí Orlických hor a nejzápadnějšími svahy Hrubého Jeseníku. Jih a jihovýchod je lemován vrchovinnými oblastmi Žďárských vrchů a Železných hor, střed a západ kraje je tvořen úrodnou Polabskou nížinou. Orlické hory, Žďárské vrchy a Železné hory přitom patří k chráněným krajinným oblastem kraje. Svou rozlohou 4 519 km2 (5,7 % rozlohy ČR) je Pardubický kraj pátým nejmenším krajem ČR. Pardubický kraj složený ze čtyř okresů – Chrudim, Pardubice, Svitavy a Ústí nad Orlicí – měl k 1. 4. 2015 celkem 451 obcí (6. nejvyšší počet obcí mezi 14 kraji ČR). K 31. 12. 2014 v kraji žilo 516 372 obyvatel, což představuje 4,9 % celkového počtu obyvatel ČR. Nejlidnatějším okresem Pardubického kraje je okres Pardubice, následují okresy Ústí nad Orlicí, Svitavy a Chrudim. Krajskou metropoli Pardubice obývá 17,3 % obyvatel kraje.1 Obrázek č. 1 Mapa Pardubické kraje rozděleného podle správních obvodů obcí s rozšířenou působností2

1

ČSÚ

Český statistický úřad Pardubického kraje http://www.czso.cz/xe/redakce.nsf/i/mapy_spravnich_obvodu_orp_a_pou_pardubickeho_kraje. 2

4

2 Charakteristika cílové skupiny Při odhadu reálnějších počtů co do zastoupení romské minority na území Pardubického kraje, vycházíme z kvalifikovaných odhadů romských poradců, sociálních pracovníků obecních úřadů, terénních sociálních pracovníků a ostatních zainteresovaných osob. Tyto údaje jsou ale i tak značně zkresleny migrací Romů jak v rámci kraje, tak v rámci celé republiky. V minulosti byl počet Romů v Pardubickém kraji odhadován přibližně na 12 tisíc osob, vzhledem k migraci je pravděpodobnější počet romské minority na území Pardubického kraje mezi 10 až 13 tisíci. Počet sociálně vyloučených Romů v kraji se pak odhaduje až k jedné třetině z celkového počtu.

3 Legislativní ukotvení krajského koordinátora Krajský úřad Pardubického kraje zřizuje pozici koordinátora pro romské záležitosti v souladu s § 67 zákona č. 129/2000 Sb. o krajích, ve znění pozdějších předpisů a podle § 6 zákona 273/2001 Sb., o právech příslušníků národnostních menšin krajský úřad řídí a koordinuje ve svém správním obvodu plnění úkolů na úseku státní politiky napomáhající integraci příslušníků romské komunity do společnosti. Obecní úřad obce s rozšířenou působností ve svém správním obvodu plní úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti. V roce 2009 nabyl účinnosti Zákon 198/2009 Sb., o rovném zacházení a o právních prostředcích ochrany před diskriminací a o změně některých zákonů, který zpracovává příslušné předpisy Evropských společenství (Listinu základních práv a svobod a mezinárodní smlouvy) a blíže vymezuje právo na rovné zacházení a zákaz diskriminace v různých oblastech.

5

4 Institucionální zajištění 4.1 Rada vlády pro záležitosti romské menšiny Je stálým poradním a iniciačním orgánem vlády v oblasti romské integrace. Rada systémově napomáhá integraci Romů do společnosti. Zabezpečuje součinnost resortů odpovědných za realizaci dílčích opatření a plnění úkolů, vyplývajících z usnesení vlády a mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána. Soustřeďuje, projednává a předkládá vládě informace, podklady a návrhy pro tvorbu a uplatňování politiky vlády, které se týkají Romů. Činnost Rady (včetně činnosti jejích výborů i pracovních skupin) zajišťuje kancelář, která je organizační součástí Úřadu vlády České republiky. Klíčovými dokumenty Rady je Strategie romské integrace do roku 2020 a Zpráva o stavu romské menšiny v České republice, která je předkládána každoročně vládě na vědomí. 3

4.2 Agentura pro sociální začleňování Agentura pro sociální začleňování je nástrojem Vlády ČR k zajištění podpory obcím v procesu sociální integrace. Byla zřízena usnesením Vlády ČR číslo 85 z ledna roku 2008, a usnesením číslo 731 z června 2008. Posláním je propojovat subjekty na místní úrovni tak, aby spolupracovaly při sociálním začleňování. Podporuje nadresortní přístup a propojování působení veřejné správy a neziskového sektoru. Agentura pomáhá obcím a městům při mapování a detailním poznávání problémů sociálně vyloučených lokalit a jejich obyvatel, při přípravě a nastavování dlouhodobějších procesů pro jejich řešení a při získávání financí na tyto postupy. Propojuje přitom místní subjekty (města a obce a jejich úřady, ale také neziskové organizace, školy a školská zařízení, Úřad práce, zaměstnavatele, policii a veřejnost), aby při sociálním začleňování spolupracovaly. Spolupracuje také s ministerstvy, přenáší informace z komunální úrovně směrem ke státní správě, podílí se na formování státní politiky sociálního začleňování a její koordinaci.4

VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. Rada vlády pro záležitosti romské menšiny [online]. 2015. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/pracovni-a-poradni-organy-vlady/zalezitosti-romskekomunity/uvod-5779/ 4 http://www.socialni-zaclenovani.cz/ 3

6

4.3 Krajský koordinátor romských poradců Činnost krajského romského koordinátora je ukotvena v § 67 odst. 1 písm. f, zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Jeho činnost spočívá mimo jiné v koordinaci a metodické podpoře partnerů na lokální úrovni, kterými jsou zpravidla romští poradci, nestátní neziskové organizace (dále též NNO) a ostatní zájmové subjekty. Mezi další činnosti koordinátora patří zabezpečování opatření vlády a příslušných ústředních správních úřadů, která se týkají práv romské menšiny na území kraje. Spravuje databázi institucí zabývající se integrací Romů. Zpracovává koncepční materiály a návrhy politiky kraje ve vztahu k problematice romské integrace na jeho území za spolupráce organizací působících na území kraje. Zpracovává podklady pro koncepční a strategické dokumenty pro ústřední orgány státní správy z pohledu agendy romských záležitostí. Koordinátor taktéž monitoruje situaci romské menšiny v kraji a zjišťuje potřeby cílové skupiny zejména v souvislosti s nepříznivou sociální situací. Zpracovává stanoviska k návrhům zákonů a k návrhům právních předpisů kraje, týkajících se práv romské menšiny a národnostních menšin. V neposlední řadě se účastní pracovních skupinách, místních iniciativách atp. pro oblast sociálního vyloučení a problematiky minorit. Tyto a další činnosti mají za úkol zlepšit postavení romské minority v České republice.

4.4 Romský poradce Obce nemají povinnost zřizovat pracovní pozici romského poradce. Obecní úřady obcí s rozšířenou působností jsou však povinny ve svém správním obvodu plnit úkoly napomáhající výkonu práv příslušníků romské komunity a integraci příslušníků romské komunity do společnosti dle § 6 odst. 8 zákona č. 273/2001 Sb. o právech příslušníků národnostních menšin. Obce nižšího typu tuto povinnost nemají zákonem uloženou, nicméně v případě identifikovaných potřeb tuto agendu vykonávat mohou. V Pardubickém kraji je pozice romského poradce zřízena na třinácti obecních úřadech obcí s rozšířenou působností, v dalších ORP je agenda řešena zpravidla na odboru sociálních věcí. Jejich pracovní náplň je téměř vždy kumulována s jinou pracovní pozicí.

7

Tabulka č. 1 Kontakt na romského poradce a ostatní styčné osoby obec

jméno, e-mail

Česká Třebová Hlinsko Holice Chrudim Králíky Lanškroun Litomyšl Moravská Třebová Pardubice Polička Přelouč Svitavy

Marcel Jirásek, DiS [email protected] Bc. Martin Vtípil, DiS [email protected] Ing. Jana Faltusová [email protected] Martin Dytrt [email protected] Bc. Bohumír Strnad [email protected] Bc. Radim Šišán, DiS [email protected] Bc. Monika Kopecká [email protected] Bc. Hana Navrátilová [email protected] Mgr. Branislav Štefanča [email protected] Jitka Uhlířová, DiS [email protected] Hana Kutílková, DiS [email protected] Bc. Eva Huschková [email protected] Romana Vašinová [email protected], Jana Vojtíšková [email protected] Mgr. Romana Vondřejcová [email protected] Mgr. Dagmar Ducháčková [email protected]

Ústí nad Orlicí Vysoké Mýto Žamberk Zdroj: ORP Pk

4.5 Asistent prevence kriminality Cílem asistenta prevence kriminality (dále též APK) je zvyšování bezpečí v sociálně vyloučených lokalitách a jejich okolí, eliminace sociálně rizikových jevů, prevence útoků páchaných s extremistickým motivem a podpora nerepresivních metod práce Policie ČR i obecní policie. APK je zaměstnancem samosprávy zařazeným v obecní policii ve smyslu zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů. APK není strážníkem, ale plní úkoly, které nejsou dle zákona o obecní policii svěřeny výhradně strážníkům.5

Tabulka č. 2 Působnost APK v rámci Pardubického kraje v roce 2015 obec počet úvazků Moravská Třebová 2 Pardubice 2 Ústí nad Orlicí 2 Vysoké Mýto 3 Zdroj: ORP Pk

Asistent prevence kriminality [online]. 2011. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informace-oprojektu-asistent-prevence-kriminality.aspx 5

8

4.6 Sociální služby a neziskový sektor V Pardubickém kraji působí řada NNO v sociálních službách. Tyto organizace působí mimo jiné v lokalitách, které vykazují některé ze znaků sociálního vyloučení. Napomáhají obyvatelům těchto lokalit při zlepšování jejich životních podmínek a podporují snahy při navrácení se k společensky přijatelnému způsobu života, zejména prostřednictvím terénní a komunitní práce, ale také prostřednictvím provozování nízkoprahových zařízení pro děti mládež (dále též NZDM) a volnočasových klubů. Poskytovateli sociálních služeb pro cílovou skupinu jsou i některé obce. 4.6.1 Mezi významné poskytovatele sociálních služeb v Pardubickém kraji, zaměřující se na Romy a dále na obyvatele SVL patří: Bonanza, o. s. – působnost Svitavsko Milady Horákové 373/10 568 02 Svitavy http://www.osbonanza.cz/ [email protected] tel.: 608 218 847 Naděje – působnost Česká Třebová Semanínská 2084 560 02 Česká Třebová http://www.nadeje.cz/ceska_trebova/o_pobocce12 [email protected] tel.: 465 539 303 Romodrom, o.p.s. – působnost v rámci celého Pk Sukova třída 1556 530 02 Pardubice http://www.romodromcz.cz [email protected] SKP-CENTRUM, o. p. s. – působnost Pardubicko, Ústeckoorlicko Jungmannova 2550 530 02 Pardubice http://www.skp-centrum.cz/ [email protected] tel.: 464 629 618 SOPRE CR, o.p.s. – působnost Chrudimsko Tovární 1114 537 01 Chrudim www.soprecr.cz [email protected] tel.: 466 566 901

9

Šance pro Tebe, o. s. – působnost Chrudimsko Štěpánkova 92 537 01 Chrudim http://www.sance.chrudim.cz/ [email protected] tel.: 469 623 501 Na území Pardubického kraje dále působí sociální služby, poskytující pomoc a podporu obyvatelům mimo jiné Romům a obyvatelům SVL (například odborné sociální poradenství, azylové domy, sociálně aktivizační služby pro rodiny s dětmi a další). 4.6.2 Obce, poskytující terénní práci ve vyloučených lokalitách v roce 2015 město Svitavy adresa kontaktního místa: T. G. Masaryka 40/25, Svitavy tel.: 730 183 894, 461 550 221 město Vysoké Mýto adresa kontaktního místa: Husova 156, Vysoké Mýto tel.: 773 796 231, 773 796 232

5 Charakteristika

sociálně

vyloučených

lokalit

v Pardubickém kraji 5.1 Sociální vyloučení „Na sociální vyloučení je nahlíženo jako na odraz nerovného přístupu k pěti základním zdrojům společnosti: k zaměstnání, zdravotní péči, vzdělání, bydlení a k sociální ochraně. Zákon o sociálních službách definuje sociální vyloučení jako vyčlenění osoby mimo běžný život společnosti a nemožnost se do něj zapojit v důsledku nepříznivé sociální situace.“6 Mezi skupiny, které jsou ohrožené sociálním vyloučením, lze řadit mimo jiné etnické menšiny. V České republice pak mezi tyto skupiny patří zejména Romové. Ti tvoří významnou část obyvatel SVL, nicméně dle studie sociálního vyloučení dochází v tomto ohledu k značnému posunu (viz kapitola 5.2). Sociální vyloučení je obecně charakterizováno separací v izolovaných lokalitách. Mezi obyvateli panuje nízká míra vzdělanosti, vysoká míra nezaměstnanosti a nesnadný přístup k legální práci. Na základě toho pobírá vysoké procento těchto obyvatel sociální

6

Sborník studijních textů pro sociální kurátory. Vyd. 1. Editor Alice Gojová. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009, 559 s. ISBN 978-80-7368-627-7. s. 337

10

dávky, na kterých jsou značně závislí. Ve vyloučených lokalitách je nižší kvalita bydlení, které často neodpovídá výši nájemného, panují zde špatné hygienické poměry, se kterými je spjat i horší zdravotní stav obyvatel. Dále pak se v těchto lokalitách může vyskytovat větší míra kriminality, požívání alkoholu, zneužívání omamných a psychotropních látek či závislost na hazardu. Sociálně vyloučené lokality jsou častěji na okraji obcí nebo v jejich neatraktivních částech. Mohou být tvořeny celými čtvrtěmi, ulicemi nebo pouze vymezeny jedním či více domy (např. ubytovny, rodinné domy, usedlosti). Často se zde nenachází standardní občanská vybavenost. Vyloučené lokality nemusí splňovat všechny výše uvedené faktory, ale pouze některé z nich. Vymezení vyloučených romských lokalit je velice obdobné, jako u vyloučených lokalit. O těchto lokalitách se hovoří jako o „špatné adrese“, „domech hrůzy“, „cikánské ulici, čtvrti“ a podobně. Vznikají v důsledku sestěhovávání chudých romských rodin do lokalit s cenově dostupnějším bydlením. Tyto nepříznivé životní aspekty se snažili eliminovat například terénní sociální pracovníci působící v rámci projektu: „Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji.“

5.2

Popis sociálně vyloučených lokalit v Pardubickém kraji Sociálně vyloučené lokality v Pardubickém kraji vznikaly převážně

postupným sestěhováním sociálně slabších občanů z městských bytů do bytů nižší kategorie, sociálních bytů a v neposlední řadě do komerčních ubytoven, kam se stěhují převážně lidé, kteří dluží na nájemném a v podstatě mají velice nízký společenský status. V Pardubickém kraji byly identifikovány problémy a rizika, které jsou společné všem lokalitám. Jedná se o:  nevyhovující bydlení,  bydlení velkého počtu lidí v jednom bytě, který neodpovídá plánované kapacitě bytu  prostorové vyloučení,  značná nezaměstnanost, zadluženost rodin, nelegální práce, závislost na sociálních dávkách,  nízká úroveň vzdělání,  špatný zdravotní stav obyvatel. Sociálně vyloučené lokality v Pardubickém kraji jsou průběžně mapovány a aktualizovány koordinátorem romských poradců. Ten získává data mimo jiné od

11

romských poradců, terénních sociálních pracovníků a sociálních pracovníků obecních úřadů. Dne 27. 5. 2015 společnost GAC spol. s r. o. zveřejnila „Analýzu sociálně vyloučených lokalit v ČR“. Na základě tohoto výzkumu bylo mimo jiné zjištěno, že v Pardubickém kraji narostl počet SVL z 15 v roce 2006 na 24 v roce 2014. Tyto lokality se však vyznačují svým menším prostorovým rozložením, početností obyvatel či absencí prostorového vyloučení. Všeobecně lze konstatovat, že se sociálně vyloučené lokality rozpadají do většího počtu menších celků. Sociálně vyloučení se stěhují nebo jsou stěhováni do více odlehlých obcí s málo funkční infrastrukturou. Sociální vyloučení v České republice přestává mít svůj dominantně městský charakter. Z hlediska věkové struktury přibývá v sociálně vyloučených lokalitách seniorů z majoritní populace. V porovnání s rokem 2006 přibývá lokalit, kde Romové netvoří většinu obyvatel. Těchto lokalit je však stále ještě značně málo. Podíl nezaměstnaných v sociálně vyloučených lokalitách je v průměru přibližně 80 až 85 procent. Nezaměstnanost je vyšší v etnicky homogenních lokalitách a ve venkovských lokalitách, kde je nedostatek pracovních míst. Většina dospělých obyvatel sociálně vyloučených lokalit dosáhla maximálně základního vzdělání. Jistý vliv na školní úspěšnost sociálně vyloučených dětí má docházka do mateřských škol. Domácnosti v sociálně vyloučených lokalitách jsou obecně hůře vybaveny pro přípravu dětí na školu. V menších městech a odlehlých regionech je limitována nabídka sociálních služeb.7 Z výše uvedeného je mimo jiné patrné, že se do obtížné situace dostávají menší obce, zpravidla I. a II. typu. Ty, mají omezené možnosti při řešení vzniklých situací, nemají rozsáhlý bytový fond, případně byty nedisponují vůbec. Potýkají se s omezenými kapacitami jak personálními, tak finančními. V neposlední řadě je zde omezená činnost sociálních služeb.

7

Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR 2015.

12

Tabulka č. 3 sociálně vyloučené lokality v Pk podle ORP ORP

Počet SVL

Počet obyvatel SVL

Česká Třebová

1

700 – 800

Hlinsko

0

0

Holice

0

0

Chrudim

7

300 – 500

Králíky

0

0

Lanškroun

2

0 – 100

Litomyšl

0

0

Moravská Třebová

1

0 – 100

Pardubice

3

200 – 300

Polička

0

0

Přelouč

0

0

Svitavy

2

0 – 100

Ústí nad Orlicí

5

100 – 200

Vysoké Mýto

3

100 – 300

Žamberk

0

0

zdroj: GAC, http://www.esfcr.cz/mapa-svl-2015/?page=iframe_orp

5.3 Popis lokalit V této kapitole jsou popsány významné vyloučené lokality z pohledu Pardubického kraje.

5.3.1 Česká Třebová – Borek Lokalitu oblasti Borek v České Třebové tvoří čtyři bytové domy na sídlišti, kde byla dříve ubytována sovětská armáda. Dva objekty jsou ve vlastnictví města a jsou spravovány neziskovou organizací Naděje, další dva spravuje soukromý investor. Lokalita je na periferii města a je vzdálena přibližně 30 minut chůze od centra města, respektive 10 minut autobusem. V lokalitě jsou 2 obchody a speciální ZŠ. Ostatní základní občanská vybavenost je k dispozici v centru města. Část lokality vznikla řízeným sestěhováním. Byty pro sociálně potřebné existují ve dvou městských objektech od konce 90. let. V lokalitě je provozováno NZDM a funguje zde terénní sociální práce.

13

5.3.2 Hrochův Týnec Lokalita Hrochův Týnec vznikla postupným stěhováním Romů z okolí z důvodu levného a dostupného bydlení. Rodiny žijí převážně ve starších domech, které jsou v osobním vlastnictví a prostorově rozmístěné po obci, nebo žijí v komerčních ubytovnách. Dochází k časté migraci a obměně obyvatel. Identifikovaným problémem je shlukování širší rodiny u příbuzných. V lokalitě existují problémy se společenským soužitím. V obci působí NNO Šance pro Tebe, o. s., která zde zajišťuje chod NZDM a realizuje zde projekt prevence sociálního vyloučení a komunitní práci.

5.3.3 Chrudim Ve městě Chrudim se nachází několik objektů, event. bytů, které lze považovat za sociálně vyloučené lokality. Za nejvýznamnější lokalitu lze považovat městskou ubytovnu, v níž došlo ke koncentraci tzv. problémových rodin z celého území města. Většina obyvatel ubytovny je závislá na sociálních dávkách. V rámci území Chrudimi žijí další skupiny osob ohrožených sociálním vyloučením méně koncentrovaně. Ve městě Chrudim působí Šance pro Tebe, o. s., která provozuje NZDM a realizuje zde projekt prevence sociálního vyloučení a komunitní práci, a NNO SOPRE CR o.p.s.

5.3.4 Pardubice V Pardubicích jsou v současné době dvě významné vyloučené lokality. Těmi jsou městská ubytovna v Češkově ulici a městské byty v ulici Husova. Prvně zmíněná lokalita v Češkově ulici vznikla postupným sestěhováním občanů, kteří dlužili na nájemném v městských bytech. Nejedná se o prostorově vyloučenou lokalitu, jelikož se v blízkosti nachází MHD a do centra města se klienti chůzí dostanou během deseti minut. Vyskytuje se zde však mnoho jiných jevů, na základě kterých se dá hovořit o sociálně vyloučené lokalitě. Další významná lokalita je situována v Husově ulici. Zde se nachází městské byty ve dvou bytových domech. I tato lokalita se nachází blízko plné občanské vybavenosti. V roce 2014 docházelo k postupnému odchodu mnoha rodin nejen z důvodu špatného bytového fondu, ale také z důvodu potenciální stigmatizace při bydlení v této lokalitě. Pro zajištění klidného soužití s okolními obyvateli, byla v tomto objektu zřízena kancelář pro Asistenty prevence kriminality. Lokalita menšího rozsahu se dále nachází v ulici V Ráji, Anenská a U Trojice.

14

5.3.5 Prachovice Vznik vyloučené romské lokality v obci Prachovice je charakterizován postupným sestěhováním Romů z okolí z důvodu levného a dostupného bydlení. Jedná se v poměru s velikostí obce o významný počet obyvatel. Romové obývají obecní bytové domy, které byly vybudovány v padesátých letech pro zaměstnance cementárny. V této lokalitě působí Šance pro Tebe, o. s., která provozuje NZDM a realizuje zde projekt prevence sociálního vyloučení a komunitní práci.

5.3.6 Svitavy Ve Svitavách historicky existuje početná romská komunita, mezi níž se ale také nacházejí osoby ohrožené sociálním vyloučením. Ty ve městě žijí nejčastěji mezi majoritním obyvatelstvem. Významněji je pak tato skupina obyvatel zastoupena v městské části Lány a potýká se s obdobnými problémy, jako ostatní členové minority, žijící ve vyloučených lokalitách kraje. Mezi nejpalčivější problémy patří nezaměstnanost, zaměstnatelnost nebo pobírání dávek státní sociální podpory a pomoci v hmotné nouzi. V této lokalitě působí Bonanza, o. s., která provozuje NZDM. Terénní práci realizuje město Svitavy.

5.3.7 Ústí nad Orlicí Do tohoto města se Romové ve větší míře přistěhovali za prací v textilním průmyslu. Ten tu však v současné době již prakticky neexistuje. Romové proto o práci přišli a jinou se jim daří nalézt jen obtížně. Žijí prakticky pouze v městských bytech. Ubytovny zde téměř nejsou, což je jistě pro toto město veliká výhoda. Prostorově žijí Romové rozptýleni de facto po celém městě, přesto lze nalézt konkrétní čtvrtě či domy s jejich vysokou koncentrací, které navíc mohou naplňovat znaky sociálně vyloučené lokality. Jsou to zejména domy v ulicích Švermova, Pražská, Třebovská, J. K. Tyla. V této lokalitě působí SKP-CENTRUM, o.p.s., které zde realizuje projekt prevence sociálního vyloučení a komunitní práci. Ve městě je také provozován volnočasový klub a od 1. 1. 2016 zahájí svoji činnost NZDM.

15

5.3.8 Vysoké Mýto Ve Vysokém Mýtě se historicky nachází poměrně početná romská komunita, přičemž její značnou část tvoří osoby sociálně vyloučené či sociálním vyloučením ohrožené. Největší lokalita se nachází v Husově ulici. Dům obývaný v drtivé míře pouze Romy je rozdělen na městskou ubytovnu a nájemní byty. Lokalita je prostorově vyloučena a vznikla kombinací značného bytového fondu a řízeným sestěhováním. Další sociálně vyloučené lokality ve městě již nejsou prostorově tolik vyloučené, ale přesto v nich lze pozorovat obdobné problémy jako v lokalitě výše. Mezi tyto lokality patří dům v Čapkovské ulici, v některých bytových domech v ulicí Fibichova, kde se nacházejí jednotlivé rodinné domy, a ulice B. Smetany. Ve Vysoké Mýtě působí SKP-CENTRUM, o.p.s., které zde provozuje NZDM, a dále město Vysoké Mýto realizuje terénní programy. 5.3.9 Další zmapované lokality v rámci Pardubického kraje V rámci Pardubického kraje jsou aktuálně zmapované nově vzniklé lokality, které odpovídají charakteru SVL dle vývoje popsaného společností GAC. Tyto lokality se nachází například v Luži, Čankovicích, Podlažicích, Skutči nebo Semaníně. Jedná se o malé lokality, které mají značnou dynamiku vývoje (vznik, stěhování, zánik).

5.4 Činnosti směřující k integraci příslušníků sociálně vyloučených lokalit na místní úrovni Zejména v obcích, kde se nachází sociálně vyloučená lokalita, případně lokality, přistupují k této otázce otevřeně a aktivně. Zpravidla mají zřízenou pracovní pozici romského poradce (v případě, že se jedná o obec s rozšířenou působností). Romský poradce má většinou tuto funkci kumulovanou nejčastěji s vedoucím odboru, kurátorem pro dospělé, případně sociálním pracovníkem. Tito pracovníci se účastní pravidelných porad pořádaných koordinátorem romských poradců a dle potřeby s krajským úřadem spolupracují. Vedle romských poradců působí v SVL sociální pracovníci a terénní pracovníci městských úřadů a nestátních neziskových organizací. Do poloviny roku 2015 ve vybraných obcích působili terénní sociální pracovníci v rámci individuálního projektu Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit II (dále též IP ROMA II). Tento projekt navázal svým zaměřením na individuální projekt Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit (dále též IP ROMA) a svým obsahem ho rozšířil o podporu NZDM ve věku 15 – 26 let.

16

Lze konstatovat, že projekt byl úspěšný. Po jeho ukončení se podařila zajistit ve většině obcí návaznost v podobě terénní sociální práce a NZDM v SVL.

6 Financování, dotační programy V současné době lze integrační aktivity financovat z těchto zdrojů.

6.1 Úřad vlády ČR - Rada vlády ČR pro záležitosti romské menšiny Dotační program - Prevence sociálního vyloučení a komunitní práce http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?pgid=943 Dotační program - Podpora terénní práce http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?pgid=942 Dotační program - Podpora koordinátorů pro romské záležitosti http://www.vlada.cz/scripts/detail.php?pgid=941

6.2 Úřad vlády ČR – Sekce pro lidská práva, Odbor pro sociální začleňování Agentura pro sociální začleňování podporuje obce při začleňování obyvatel sociálně vyloučených lokalit. 

pomáhá obcím a městům při mapování a detailním poznávání problémů sociálně

vyloučených lokalit a jejich obyvatel, při přípravě a nastavování dlouhodobějších procesů pro jejich řešení a při získávání financí na tyto postupy, 

propojuje přitom místní subjekty (města a obce a jejich úřady, ale také neziskové

organizace, školy a školská zařízení, Úřad práce, zaměstnavatele, policii a veřejnost), aby při sociálním začleňování spolupracovaly), 

spolupracuje s ministerstvy, přenáší informace z komunální úrovně směrem ke

státní správě, podílí se na formování státní politiky sociálního začleňování a její koordinaci.8 http://www.socialni-zaclenovani.cz/

Agentura pro sociální začleňování. O Agentuře [online]. Dostupné z: http://www.socialnizaclenovani.cz/o-agenture 8

17

6.3 Ministerstvo práce a sociálních věcí Od roku 2015 MPSV poskytuje krajům dle § 101a Zákona č. 108/2006 Sb. o sociálních službách dotace na financování běžných výdajů sociálních služeb. Kraj následně rozhoduje o poskytnutí podpory z této dotace konkrétním sociálním službám zařazeným do krajské sítě sociálních služeb, která je schvalována RPk. Mezi podporovanými službami jsou TP a NZDM, případně další služby pro cílovou skupinu.

6.4 Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Program na podporu integrace romské komunity http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/integrace-romske-komunity Podpora sociálně znevýhodněných romských žáků středních škol a studentů vyšších odborných škol a konzervatoří http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/roma-ss-a-vos Podpora financování asistentů pedagoga pro děti, žáky a studenty se znevýhodněním http://www.msmt.cz/vzdelavani/socialni-programy/asistent-pedagoga

6.5 Ministerstvo kultury Podpora integrace příslušníků romské menšiny http://www.mkcr.cz/cz/kulturni-dedictvi/regionalni-a-narodnostni-kultura/granty-adotace/vyhlaseni-vyberovych-dotacnich-rizeni-na-rok-2016-263945/ Program podpory rozšiřovaní a přijímaní informací v jazycích národnostních menšin http://www.mkcr.cz/media-a-audiovize/granty-a-dotace/default.htm#217

6.6 Ministerstvo pro místní rozvoj Podpora výstavby podporovaných bytů http://www.mmr.cz/cs/Stavebni-rad-a-bytova-politika/Bytova-politika/ProgramyDotace/Programy-podpory-bydleni/Programy-podpory-bydleni-pro-rok-2015

6.7 Evropské strukturální fondy - klíčové oblasti podpory pro období 2014 – 2020 Projekty Koordinovaný přístup prostřednictvím Agentury pro sociální začleňování http://www.socialni-zaclenovani.cz/metodika-koordinovaneho-pristupu-k-socialnevyloucenym-lokalitam OP Zaměstnanost 2014 – 2020 http://www.esfcr.cz/op-zamestnanost-2014-2020 OP Výzkum, vývoj a vzdělávání 2014 - 2020 http://www.esfcr.cz/slovnik/op-vvv

18

7 Identifikované problémy, cíle a navrhovaná opatření k řešení těchto problémů Po konzultaci se zástupci ORP, NNO a dalšími zaměstnanci Pk byly níže vytyčeny oblasti, které se přímo dotýkají osob žijících v SVL. Na tyto oblasti pak přímo navazují cíle, opatření a doporučení dalším subjektům. Následuje vydefinovaná role Pardubického kraje související s touto strategií a indikátory, které budou během platnosti této strategie sledovány. K závěru platnosti strategie budou indikátory vyhodnoceny a reflektovány ve strategii navazující.

7.1 Oblast bydlení a zdraví: 7.1.1 Dostupnost kvalitního bydlení pro sociálně vyloučené občany - kvalita bydlení sociálně vyloučených občanů (žijí v bytech a domech, které často neodpovídají běžnému standardu, byty jsou často přeplněné, náklady na bydlení jsou s ohledem na kvalitu objektů nepřiměřeně vysoké), - kvalita bytů, domů, kde sociálně vyloučení obyvatelé žijí, negativně ovlivňuje jejich zdravotní stav (přeplněné byty, nedostatečná péče o byt, výskyt plísní a jiných patogenů), - obtížné shánění nájemného bydlení z důvodu diskriminace, předluženosti, negativní zkušenosti majitelů bytů a z toho plynoucích předsudků, - stěhování do lokalit s nižšími náklady na bydlení a vytváření sociálně vyloučených lokalit (horší dostupnost veřejných služeb, prohlubování sociálního vyloučení). 7.1.2 Zdravý životní styl - absence zdravého životního stylu a jeho přenášení na děti, - vyšší riziko vzniku závislostí na nikotinu, alkoholu, na výherních automatech nebo drogách, - u dětí se objevuje nadužívání energetických nápojů a nikotinu již na prvním stupni a užívání marihuany již na druhém stupni ZŠ, - chybějící lékařská osvěta (prevence, předcházení nemocem).

19

7.2 Vzdělávání - nízká úroveň vzdělání u sociálně vyloučených osob, zejména pak u mladší generace (nízká připravenost dětí k povinné školní docházce, nízká míra romských dětí v předškolních zařízeních, problémy v domácí přípravě na vyučování), - nízká aspirace na vzdělávání a zvyšování kvalifikace, snížená motivace ze strany rodičů ke vzdělání a jejich nedostačující kompetence při podpoře dětí, vysoké procento dětí po ZŠ nepokračuje ve vzdělávání, - nedostatečná docházka do ZŠ, omlouvání absence rodiči bez podstatných důvodů, - integrace romských dětí do společnosti, nevytvářet pouze romské třídy.

7.3 Zaměstnanost a ekonomická situace - vyšší míra nezaměstnanosti obyvatel sociálně vyloučených lokalit (nízké kvalifikační předpoklady, chybějící pracovní návyky, ztížený přístup na trh práce, krátkodobá, nestabilní či sezónní zaměstnání), - problémy spojené s nelegální prací (chybí motivace k legální práci, mimo jiné z důvodu zadlužení a obav z exekuce na mzdu), - předluženost, případně zadluženost vůči samosprávě v souvislosti s dostupným bydlením v městských bytech, - vysoké procento osob pobírajících dlouhodobě nepojistné dávky, výše těchto dávek je často demotivující pro hledání zaměstnání.

7.4 Sociální kompetence a soužití s majoritní společností - jiný životní styl, díky kterému se mohou dostávat do konfliktů s majoritní společností (režim dne, trávení volného času dospělých i dětí, absence dlouhodobého plánování budoucnosti), - negativní obraz Romů ve společnosti, málo pozitivních příkladů, - finanční gramotnost (nedostatečné kompetence v oblasti finanční gramotnosti, nehospodárné nakládání s finančními prostředky, neschopnost plnění svých závazků vůči pronajímatelům, věřitelům apod.), - riziko vyšší míry drobné kriminality z důvodu nedostatečných finančních příjmů, - romské komunity jsou v malé míře zapojeny do řešení svých problémů, čekají pomoc od majoritní společnosti.

20

7.5 Cíle, opatření a doporučení dalším subjektům

Cíl A

Zachovat terénní a komunitní práci v sociálně vyloučených lokalitách a flexibilně zajistit jejich dostupnost v nových lokalitách na území Pardubického kraje

dílčí cíle: -

zlepšit kvalitu bydlení ve stávajících bytech,

-

podpořit příslušníky vyloučených lokalit při hledání vhodného bydlení,

-

zajistit podporu zdravého životního stylu obyvatel žijících v sociálně vyloučených lokalitách (preventivní prohlídky u praktických lékařů, návštěva ambulantních specialistů, zdravé stravování),

-

podpořit příslušníky SVL při jednání s úřady, institucemi a jinými subjekty,

-

podpořit příslušníky SVL při zvyšování kvalifikace,

-

zkompetentnit obyvatele SVL v oblasti finanční gramotnosti a hospodaření s penězi, podpořit obyvatele SVL při řešení problému s dluhy,

-

podpořit příslušníky SVL při hledání vhodného zaměstnání a možnost uplatnit se na trhu práce.

Opatření A1

Podporovat projekty v rámci dotačního programu ÚV

Časový horizont

1x ročně

Zodpovědná osoba

Koordinátor pro romské záležitosti Pk

Realizátor

Pk

Finanční náklady

0,- Kč

Opatření A2

Prioritně zachovat terénní služby v lokalitách s nejvyšší potřebností a v souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb zajistit poskytování služby

Časový horizont

Průběžně, každoroční aktualizace potřebné kapacity

Zodpovědná osoba

Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s pracovníky odpovědnými za plánování sociálních služeb

Realizátor

Pk

Finanční náklady / Zdroje financování

7 000 000,- Kč ročně / ÚV, Pk, obce, jiné zdroje

Opatření A3

Metodicky podpořit obce a NNO při čerpání dotací z ÚV a jiných zdrojů

Časový horizont

Průběžně

Zodpovědná osoba

Koordinátor pro romské záležitosti Pk

Realizátor

Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s obcemi a NNO

Finanční náklady

0,- Kč

21

Doporučení dalším subjektům

finančně podpořit terénní práci z rozpočtu obcí, výkon sociální práce na obcích v SVL včetně depistáže, budování kapacit dostupného bydlení a systému prostupného bydlení

-

Cíl B

Zajistit dostupnost služeb prevence a léčby závislostí ve vyloučených lokalitách

Opatření B1

V souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb podpořit služby odborného sociálního poradenství, služeb následné péče a terénních programů pro osoby ohrožené užíváním návykových látek

Časový horizont


Zodpovědná osoba Protidrogový koordinátor Pk Realizátor

Poskytovatelé sociálních služeb


4 500 000,- Kč ročně (pro celou cílovou skupinu osob ohrožených užíváním návykových látek) / ÚV, Pk, obce, jiné zdroje

Opatření B2

Udržet a případně navázat spolupráci s poskytovateli sociálních služeb a dalších subjektů v oblasti užívání návykových látek a gamblingu

Časový horizont

Průběžně

Zodpovědná osoba

Protidrogový koordinátor Pk, Preventista kriminality Pk, Koordinátor pro romské záležitosti Pk

Realizátor

Pardubický kraj

Finanční náklady

0,- Kč

Opatření B3

Zajistit spolupráci a spoluúčast obce na řešení situace ve vyloučených lokalitách

Časový horizont

Průběžně

Zodpovědná osoba Koordinátor pro romské záležitosti Pk Realizátor

Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s obcemi a poskytovateli služeb

Finanční náklady

0,- Kč

Doporučení obcím

-

finančně podpořit terénní programy pro osoby ohrožené užíváním návykových látek z rozpočtu obcí

22

Cíl C

Podpořit zdravý životní styl a prevenci užívání návykových látek u dětí a mladých dospělých

Opatření C1

V souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb zajistit činnost NZDM ve vybraných sociálně vyloučených lokalitách dle aktuálně zjištěných potřeb

Časový horizont


Zodpovědná osoba


Realizátor



12 000 000,- Kč ročně (náklady na celou cílovou skupinu NZDM) / Pk, obce a další

Opatření C2

Zajistit dostupnost volnočasových, sportovních a osvětových aktivity

Časový horizont

Průběžně

Zodpovědná osoba Koordinátor pro romské záležitosti Pk Realizátor

Obce, volnočasové kluby, poskytovatelé sociálních služeb, školská zařízení apod.


Nelze vyčíslit / Pk, obce, MŠMT, MK

Opatření C3

Zařadit témata zdravého životního stylu a prevence užívání návykových látek do programů primární prevence na školách

Časový horizont

Průběžně

Zodpovědná osoba

Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s pracovníkem OŠKT zodpovědným za primární prevenci

Realizátor

Školy, školská zařízení a další subjekty působící v oblasti primární prevence

Finanční náklady

Nelze vyčíslit (součástí běžných nákladů na primární prevenci)


-

finančně podpořit NZDM a jiné volnočasové aktivity přístupné dětem ze sociálně znevýhodněného prostředí z rozpočtu obcí, provádět výkon sociální práce na obcích v SVL včetně depistáže

23

Cíl D

Podpořit docházku dětí ze sociálně vyloučených lokalit do ZŠ a motivovat je ke studiu na vyšším stupni vzdělání

Opatření D1

Zajistit činnost NZDM (viz. Opatření C1), jehož součástí je i příprava a podpora školní docházky

Opatření D2

Podpořit činnosti dobrovolníků v NDZM a rodinách, kteří by pomáhali dětem se školními povinnostmi

Časový horizont

Průběžně

Zodpovědná osoba

Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s pracovníky odpovědnými za plánování sociálních služeb, OSPOD

Realizátor

obce, dobrovolnická centra, SAS, APK a další subjekty


Nelze vyčíslit (náklady na zajištění činnosti dobrovolnických center) / Pk, MV


-

finančně podporovat NZDM z rozpočtu obcí zřizovat přípravné třídy ZŠ

Od 1. 9. 2016 nabyde účinnosti novelizované znění §16 zákona 561/2004 Sb. o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon), který specifikuje podpůrná opatření pro znevýhodněné žáky. Podpůrná opatření budou aplikována rovněž pro žáky se sociálním znevýhodněním, kteří budou vyžadovat zvýšenou péči. Cílem je zařadit co nejvíce žáků do běžných základních škol, nevyjímaje žáky romské národnosti.

24

Cíl E

Zajistit dostupnost odborných služeb v oblasti dluhového poradenství

Opatření E1

V souladu se střednědobým plánem rozvoje sociálních služeb finančně podpořit vybrané sociální služby v oblasti dluhového poradenství

Časový horizont


Zodpovědná osoba Pracovník zodpovědný za plánování sociálních služeb Pk Realizátor



8 000 000,- Kč ročně (zahrnuje celou cílovou skupinu) / Pk

Opatření E2

Podpořit další vzdělávání sociálních pracovníků v oblasti dluhového poradenství

Časový horizont

Průběžně (dle aktuálních potřeb)

Zodpovědná osoba


Realizátor


Finanční náklady

0,- Kč (finanční náklady jsou zajištěny subjektem, který vzdělávání pořádá)

Cíl F

Zvýšit finanční gramotnost obyvatel sociálně vyloučených lokalit včetně dětí (viz. též Cíl A)

Opatření F1

Podpořit témata finanční gramotnost v rámci programu primární prevence na školách

Časový horizont

Průběžně

Zodpovědná osoba

Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s pracovníkem OŠKT zodpovědným za primární prevenci

Realizátor

Školy, školská zařízení a další subjekty působící v oblasti primární prevence

Finanční náklady

Nelze vyčíslit (součástí běžných nákladů na primární prevenci)

Opatření F2

Podpořit NNO při realizaci projektů zaměřených na zvyšování finanční gramotnosti u cílové skupiny

Časový horizont

Průběžně (dle aktuálních nabídek)

Zodpovědná osoba Realizátor Finanční náklady / Způsob financování

Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s pracovníky odpovědnými za plánování sociálních služeb Poskytovatelé sociálních služeb a další subjekty působící v oblasti finanční gramotnosti Dle aktuálně předkládaných projektů / Pk

25


-

vzdělávat pedagogy ZŠ ve výuce finanční gramotnosti realizovat vzdělávací aktivity pro cílovou skupinu v oblasti finanční gramotnosti prostřednictvím NNO, případně dalších subjektů

Cíl G

Zvýšit zaměstnanost obyvatel SVL

Opatření G1

Podpořit sociální podnikání pro cílovou skupinu obyvatel SVL

Časový horizont

1x ročně

Zodpovědná osoba Metodik NNO Realizátor

OSV KrÚ Pk

Finanční náklady / Způsob financování

Dle aktuálně předkládaných projektů / Pk

Opatření G2

Účast, případně iniciace vzniku pracovních skupin a odborných platforem k řešení nezaměstnanosti obyvatel SVL

Časový horizont

Průběžně, dle aktuálních potřeb

Zodpovědná osoba Metodik NNO Realizátor

Pk a další subjekty působící v oblasti zaměstnanosti (ÚP, KHK, poskytovatelé sociálních služeb apod.)

Finanční náklady

0,- Kč


-

spolupráce obce s ÚP při realizaci veřejně prospěšných prací realizovat projekty na podporu zaměstnávání a zvyšování kvalifikace z Operačního programu Zaměstnanost

26

Cíl H

Minimalizovat rizika spojená se soužitím majority s minoritou a zapojit Romy do dění v komunitě

Opatření H1

Podpořit komunitní práci v SVL (viz. Cíl A)

Opatření H2

Zapojit Romy, případně jejich zástupce do pracovních skupin na obcích, zaměřených na řešení sociálního vyloučení a dalších problémů

Časový horizont

Průběžně

Zodpovědná osoba Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s romskými poradci Realizátor

Obce

Finanční náklady

0,- Kč

Opatření H3

Monitorovat dění v SVL a nálad v majoritní společnosti (předcházení rizik eskalace konfliktů)

Časový horizont

Průběžně, min. 1x ročně

Zodpovědná osoba Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s romskými poradci Realizátor

Koordinátor pro romské záležitosti Pk ve spolupráci s romskými poradci, poskytovateli sociálních služeb, asistenty prevence kriminality

Finanční náklady

0,- Kč


-

vytipovat zástupce ze SVL prostřednictvím NNO a zapojit je do pracovních skupin na lokální úrovni spolupracovat při monitoringu dění v SVL a nálad ve společnosti (obce, poskytovatelé sociálních služeb a další zainteresované subjekty)

Náklady na poskytování sociálních služeb (viz. opatření A2, B1, C1, E1) jsou hrazeny z dotace MPSV ČR Pardubickému kraji, z rozpočtu Pk a dalších zdrojů. Skutečná výše finanční podpory z rozpočtu Pk bude závislá na výši dotace MPSV ČR pro Pk a na výši schváleného rozpočtu Pk.

27

7.6 Role kraje ve strategii Kraj zajišťuje, zejména prostřednictvím krajského koordinátora romských poradců, metodickou a koordinační činnost v oblasti integrace obyvatel SVL zejména ve směru k romským poradcům a sociálním pracovníkům v obcích, zvláště při naplňování opatření vlády a příslušných správních úřadů. Mapuje situaci romské menšiny na území Pardubického kraje, zpracovává souhrnné zprávy a na základě nich iniciuje nebo realizuje další nezbytná opatření. Strategie integrace sociálně vyloučených lokalit v Pardubickém kraji na období 2016 až 2020 navazuje na Střednědobý plán rozvoje sociálních služeb Pardubického kraje na období 2016 – 2018. V tomto střednědobém plánu jsou zahrnuty sociální služby, jejich kapacity jsou definovány v síti sociálních služeb, která je tvořena zpravidla na období jednoho roku. Kraj zajišťuje poskytování sociálních služeb a spolupodílí se na jejich financování dle schváleného střednědobého plánu rozvoje sociálních služeb.

7.7 Sledované indikátory k naplňování strategie -

počet SVL (členění na I., II. a III. obce)

-

počet obyvatel SVL

-

nezaměstnanost obyvatel SVL (legální zaměstnanost)

-

počet SVL, ve kterých je realizována komunitní práce a terénní programy

-

počet terénních a komunitních pracovníků v SVL

-

počet zřízených přípravných tříd a počet dětí, které je navštěvují

-

počet obcí, které spolupracují s ÚP na realizaci VPP

-

výše finančních prostředků vynaložených na financování sociálních služeb v SVL (z krajského rozpočtu, rozpočtu obcí, ÚV, ministerstev, fondů EU a jiných veřejných zdrojů)

-

výše finančních prostředků vynaložených na financování aktivit souvisejících s integrací vyloučených osob (z krajského rozpočtu, rozpočtu obcí, ÚV, ministerstev, fondů EU a jiných veřejných zdrojů)

Výše uvedené indikátory budou sledovány 1x ročně.

28

8 Seznam použité literatury a zdrojů 1. Agentura pro sociální začleňování, www.socialni-zaclenovani.cz 2. Analýza sociálně vyloučených lokalit v ČR, http://www.esfcr.cz/07-13/oplzz/analyzasocialne-vyloucenych-lokalit-v-cr-1 3. Analýza sociálně vyloučených romských lokalit a absorpční kapacity subjektů působících v této oblasti. Praha: Gabal analysis and consulting, 2006. 4. Asistent prevence kriminality. 2011. Dostupné z: http://www.mvcr.cz/clanek/informaceo-projektu-asistent-prevence-kriminality.aspx 5. Co se osvědčilo: úspěšné romské projekty ve střední a východní Evropě. Editor Tibor Kertész. Praha: Partners for democratic change, 2003, 120 s. ISBN 80-239-0362-4. 6. ČESKÝ STATISTICKÝ ÚŘAD. SČÍTÁNÍ LIDU, DOMŮ A BYTŮ 2011 7. Dekáda romské inkluze 2005 – 2015, Česká republika. Úřad vlády ČR, nábř. Edvarda Beneše 4, 118 01 Praha 1: ÚV ČR, 2005. ISBN 80-86734-46-3. 8. Evropský sociální fond, www.esfcr.cz 9. Interní zdroje Krajského úřadu Pardubického kraje a ORP 10. Podarilo sa: príklady úspešných aktivít na úrovni samospráv smerujúcich k zlepšeniu situácie Rómov. MUŠINKA, Alexander. Vyd. 1. Prešov: Prešovská univerzita, 2012, 198 s. ISBN 978-805-5505-312. 11. Rada vlády pro záležitosti romské menšiny, http://www.vlada.cz/cz/pracovni-aporadni-organy-vlady/zalezitosti-romske-komunity/uvod-5779/ 12. Romové v České republice včera a dnes - NEČAS, DRSC., Prof. Dr. Ctibor. Romové v České republice včera a dnes. 2. dopl. Olomouc: Ateliér Kráčalík, 1993. ISBN 80-7067310-9. 13. Romská populace a zdraví: Česká republika - Národní zpráva 2009 - NESVADBORÁ, MuDr. Libuše, Eva DAVIDOVÁ, Miroslava MÁJOVSKÁ a Petr VÍŠEK. Romská populace a zdraví: Česká republika - Národní zpráva 2009. Madrid: Cuaderno Técnico, 2009. ISBN 978-84-692-5535-3. 14. Sborník studijních textů pro sociální kurátory. Vyd. 1. Editor Alice Gojová. Ostrava: Ostravská univerzita v Ostravě, 2009, 559 s. ISBN 978-80-7368-627-7. 15. Strategie romské integrace do roku 2020, http://www.vlada.cz/cz/ppov/zalezitostiromske-komunity/aktuality/strategie-romske-integrace-do-roku-2020---pracovni-verze-zjara-2014-118736/ 16. ZADÁVACÍ DOKUMENTACE „Zajištění terénních programů v sociálně vyloučených romských

lokalitách

v Pardubickém

kraji

CZ.1.04./3.2.00/B4.00003

29

II“.

Pardubický

kraj.

reg.

číslo

9 Seznam zkratek APK

Asistent prevence kriminality

ČR

Česká republika

GAC

Ivan Gabal Analysis & Consulting

IP ROMA

Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji

IP ROMA II

Podpora integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji II

KrÚ Pk

Krajský úřad Pardubického kraje

MHD

městská hromadná doprava

MK

Ministerstvo kultury

MV

Ministerstvo vnitra

NNO

Nestátní nezisková organizace

NUTS

Nomenklatura územních statistických jednotek

NZDM

Nízkoprahové zařízení pro děti a mládež

ORP Pk

obec s rozšířenou působností Pardubického kraje

OSPOD

odbor sociálně právní ochrany dětí

Pk

Pardubický kraj

R Pk

Rada Pardubického kraje

SAS

sociálně aktivizační služby

SVL

sociálně vyloučená lokalita

ÚV

Úřad vlády

VPP

veřejně prospěšné práce

ZŠ

základní škola

30

Strategie integrace příslušníků sociálně vyloučených romských lokalit v Pardubickém kraji

Recommend Documents