Předběžná analýza prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina

Předběžná analýza prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina

srpen 2007

Zpracovatel: Euronest s.r.o. Okružní 963, 674 01 Třebíč tel.: +420 568 846 601 fax: +420 568 420 905 e-mail: [email protected] http://www.euronest.cz

Předběžná analýza prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina (srpen 2007)

Obsah Definice pojmů ........................................................................................................................... 3 1.

Analýza ekonomického potenciálu sektorových trendů v kraji Vysočina ........... 4 1.1. Základní charakteristiky kraje Vysočina.................................................................... 4 1.1.1. Postavení kraje Vysočina v rámci ČR ve vybraných ukazatelích v roce 2005 .......... 4 1.1.2.Vývoj ekonomických ukazatelů kraje Vysočina v letech 2003 – 2005 ...................... 6 1.2. Analýza sektorového složení ekonomiky, efektivnost jednotlivých sektorů a jejich významu pro rozvoj ekonomiky regionu .................................................................... 7 2. Inovační infrastruktura kraje Vysočina ............................................................... 10 2.1. Dokumenty, týkající se inovací a rozvoje ................................................................. 10 2.2. Inovační infrastruktura na celostátní úrovni............................................................. 13 2.3. Regionální inovační infrastruktura............................................................................ 19 2.3.1. Nejdůležitější aktéři regionální inovační infrastruktury........................................... 19 2.3.2. Kooperace mezi jednotlivými institucemi................................................................ 23 2.4. Úloha institucí sekundárního a terciárního vzdělávání v inovačním procesu ........... 32 2.5. Analýza spolupráce výzkumných a vývojových institucí s uživatelskou sférou, zejména s malými a středními podniky..................................................................... 41 2.6. Velké podniky ........................................................................................................... 42 2.7. Stanovení nedostatků inovační infrastruktury........................................................... 44 3. Průzkum poptávky ekonomických subjektů v kraji Vysočina se zaměřením na MSP .......................................................................................................................... 46 3.1. Rozvojový potenciál kraje Vysočina – absorpční kapacita a zavádění inovací........ 46 3.2. Inovující podniky na Vysočině ................................................................................. 51 3.3. Zhodnocení potenciálu kraje Vysočina..................................................................... 56 4. Indikátory inovací ................................................................................................... 60 5. Analýza dostupnosti finančních zdrojů pro inovační malé a střední podniky.. 62 5.1. Programy podpory z prostředků státního rozpočtu ................................................... 63 5.2. Programy podpory z prostředků EU ......................................................................... 64 5.3. Ostatní finanční nástroje ........................................................................................... 65 6. Vyhodnocení a shrnutí výsledků, stanovení základních směrů pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina včetně zpracování SWOT analýzy podmínek pro inovační podnikání na Vysočině ................................................... 67 Seznam informačních zdrojů.................................................................................................... 68

2


Definice pojmů Business Angel - privátní investor, přinášející kapitál potřebný na rozvoj rychle rostoucích společností nebo nově založených firem. Investice je obvykle aktivní, přičemž investor chce být zainteresován do podniku, do kterého investoval, a to přímo nebo jako mentor. Investice je realizována spíše formou základního jmění společnosti (přímé investice) než půjčky, která by musela být zaplacena spolu s úrokovou sazbou. Inovace – je obnova a rozšíření škály výrobků a služeb a s nimi spojených trhů, vytvoření nových metod výroby, dodávek a distribuce, zavedení změn řízení, organizace práce, pracovních podmínek a kvalifikace pracovní síly. Inovační infrastruktura – systém vztahů mezi jednotlivými výzkumnými, vývojovými, výrobními, vzdělávacími, obchodními, poradenskými a dalšími specializovanými organizacemi včetně státní správy. Inovační firma – je zpravidla malá nebo střední firma, jejímž hlavním předmětem podnikání je realizovat projekt nového produktu do komerční zralosti a uvést jej na trh. Inovační podnikání – je souborem podnikatelských aktivit specializujících se na soustavnou realizaci inovací. Klastr – síť nezávislých firem, znalostních institucí (univerzity, střediska výzkumu a vývoje, technologické firmy), která propojuje výzkumná pracoviště a zákazníky do produkčního řetězce, jenž vytváří přidanou hodnotu. Offsetové programy – jsou ekonomické kompenzace nákupu techniky, materiálu a služeb, financované ze státního rozpočtu a vyhlašované v rámci obchodních veřejných soutěží. Zahrnují zejména projekty na podporu exportu, transferu technologií a know-how, nové investice a zakládání společných podniků. Zvyšují konkurenceschopnost průmyslu a jeho exportní výkonnost, přispívají k přílivu zahraničních investic a podporují rozvoj regionů. Spin-off – firma vzniklá tím způsobem, že jeden či více zaměstnanců opouští organizaci za účelem vytvoření nové, sekundární firmy, nicméně významným způsobem vycházející z prvků činnosti primární organizace, kterou opouštějí. Ta má většinou i dominantní vliv v nové firmě. Transfer technologií – je procesem cílevědomého, časově ohraničeného převádění poznatků umožňujících inovovat výrobky, výrobní, pracovní a zkušební metody a služby. Vědecko-technický park - je prostor, jehož hlavním cílem je zvýšit konkurenceschopnost daného regionu. Instituce orientovaná do oblasti výzkumu, technologie a inovačního podnikání. Slouží k vytváření podmínek pro dynamický rozvoj inovací, transferu technologií a vznik nových vývojových (spin-off) firem.

3


1.

Analýza ekonomického potenciálu sektorových trendů v kraji Vysočina 1.1.

Základní charakteristiky kraje Vysočina

1.1.1.

Postavení kraje Vysočina v rámci ČR ve vybraných ukazatelích v roce 2005

Rozlohou se kraj příliš neodlišuje od průměrné velikosti krajů v České republice, počet obyvatel však průměru nedosahuje. Vytvořený hrubý domácí produkt v kraji na 1 obyvatele představuje 84,2% průměru ČR. Velmi nízká úroveň průměrných mezd, které jsou zhruba na 86% republikového průměru, řadí kraj na předposlední místo mezi kraji. Z celkového počtu registrovaných subjektů v kraji zaujímají fyzické osoby celých 83%. V rámci ČR ovšem míra registrovaných subjektů kraje Vysočina tvoří pouhá 4%. Míra nezaměstnanosti byla ještě v polovině devadesátých let vyšší než průměr ČR. Ve sledovaném období se drží na hodnotách nižších než je celorepublikový průměr, uvnitř kraje však existuje velká diferenciace. Nejvíce zaměstnaných osob kraje Vysočina bylo v roce 2005 v oblasti průmyslu a stavebnictví a téměř stejné množství pracovalo ve službách. Zemědělství, lesnictví a rybolovu se věnovalo pouze 10,4% z celkového počtu zaměstnaných. Zemědělská půda představuje zhruba 60% rozlohy kraje, vyšší podíl je pouze v kraji Středočeském a Pardubickém. Kraj má velmi příznivé podmínky pro produkci brambor, mléka, lnu či řepky. Sklizní brambor přispívá do celorepublikové produkce 32%. Stavební práce v kraji tvoří pouhé 3% republikového stavu, tržby z průmyslové činnosti představují hodnotu 4,3%. Hosté, ubytovaní v hromadných ubytovacích zařízeních kraje, přispívají hodnotě cestovního ruchu ČR pouhými 3,1%. Na celkovém počtu osob navštěvujících Vysočinu se cizinci podílejí 15%. Další charakteristická data pro kraj Vysočina lze nalézt v přiložené tabulce 1. Tabulka 1 Ukazatele ÚZEMÍ (k 31. 12.) Rozloha Počet obcí Hustota obyvatelstva OBYVATELSTVO Počet obyvatel (k 31. 12.) Na 1 000 obyvatel živě narození

Měřicí jednotka

Vysočina

Podíl na ČR v%

km2 osoby/km2

6 796 704 75,2

8,6 11,3 130,0

osoby

510 767

5,0

‰

9,9

10,0

4


Zemřelí Průměrný věk (k 31. 12.) Muži Ženy MAKROEKONOMICKÉ UKAZATELE Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele PRÁCE Zaměstnaní celkem zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl a stavebnictví tržní a netržní služby Míra ekonomické aktivity Průměrný evidenční počet zaměstnanců Průměrná hrubá měsíční mzda zaměstnance zemědělství, lesnictví, rybolov průmysl stavebnictví Nezaměstnanost (k 31. 12.) Neumístění uchazeči o zaměstnání Volná pracovní místa Míra registrované nezaměstnanosti ORGANIZAČNÍ STRUKTURA Počet registrovaných subjektů obchodní společnosti fyzické osoby ZEMĚDĚLSTVÍ Osevní plochy celkem (k 31. 5.) Sklizeň: obiloviny celkem brambory celkem Hospodářská zvířata (k 1. 4. 2006) skot celkem prasata celkem PRŮMYSL Tržby z průmyslové činnosti (podniky s 20 a více zaměstnanci) STAVEBNICTVÍ Stavební práce podle dodavatelských smluv Bytová výstavba Zahájené byty Rozestavěné byty (k 31. 12.) Dokončené byty na 1 000 obyvatel CESTOVNÍ RUCH Hromadná ubytovací zařízení celkem lůžka Hosté v hromadných ubytovacích zařízeních z toho cizinci ŠKOLSTVÍ

‰ roky

10,5 39,5 38,0 40,9

10,5 40,0 38,4 41,5

mil. Kč Kč

124 700 244 510

4,2 290 232

tis. osob % % % % fyzické osoby Kč

236,7 10,4 45,0 44,7 58,3 134 960 16 294 13 501 17 065 15 597

5,0 4,0 39,5 56,5 59,4 4,2 19 024 13 902 18 347 18 933

osoby místa %

22 814 1 913 8,23

4,5 3,7 8,88

95 715 6 308 78 925

4,0 2,5 4,2

ha t t

290 511 682 897 326 241

10,9 8,9 32,2

kusy kusy

216 474 387 100

15,8 13,6

mil. Kč

111 261

4,3

mil. Kč

8 805

3,0

1 633 7 861 1 573 3,1

4,0 5,1 4,8 3,2

353 18 783 389 135 59 282

4,6 4,3 3,1 0,9

osoby

5


Děti, žáci, studenti (denní studium) mateřské školy základní školy gymnázia střední odborné školy střední odborná učiliště ZDRAVOTNICTVÍ Lékaři celkem na 1 000 obyvatel z toho v nestátních zařízeních Nemocnice lůžka na 1 000 obyvatel Počet nemocensky pojištěných Průměrná pracovní neschopnost Zdroj dat: ČSÚ

1.1.2.

osoby osoby osoby osoby osoby

14 720 48 364 6 871 10 386 9 276

5,3 5,5 4,8 5,0 5,4

osoby osoby

1 684 3,3 1 600 6 2 866 5,6 195 870 6356

4,1 4,0 4,9 3,1 4,4 6,4 4,4 6,126

osoby %

Vývoj ekonomických ukazatelů kraje Vysočina v letech 2003 – 2005

Mezi nejdůležitější ekonomické ukazatele, které nás v kraji Vysočina budou zajímat, řadíme hrubý domácí produkt. Je to peněžní vyjádření celkové hodnoty statků a služeb nově vytvořených v daném období na určitém území. Hrubý domácí produkt kraje Vysočina zaznamenává každoroční nárůst. V letech 2003 až 2005 se tato hodnota pohybovala v rozmezí 5 – 7%. Hrubý domácí produkt na jednoho obyvatele v tomto období také vzrostl, nárůst zaznamenal i hrubý domácí produkt na jednoho zaměstnance – v roce 2004 o 2,78% a v roce 2005 dokonce o 9,89%. Hrubá přidaná hodnota představuje rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezispotřebou, oceněnou v kupních cenách. I ona vykazuje v kraji stále rostoucí tendenci. V kraji Vysočina dosahuje růstu také ukazatel disponibilního důchodu domácností, a to přes 4% každý rok. Jedná se o částku, kterou mohou domácnosti věnovat na spotřebu, na úspory finančních aktiv a na akumulaci hmotných i nehmotných aktiv. Lze tedy shrnout, že v letech 2003 – 2005 dochází na Vysočině u všech sledovaných ekonomických ukazatelů k růstu jejich hodnot. Pouze vývoz vykazuje v roce 2005 pokles o 2,17%. Podrobné údaje o stavu ekonomiky kraje jsou uvedeny v tabulce 2. Tabulka 2 Regionální makroekonomické ukazatele Hrubá přidaná hodnota v mil. Kč Hrubý domácí produkt v mil. Kč Podíl kraje na HDP České Republiky v % (ČR = 100) Hrubý domácí produkt v mil. EURO v mil. PPS1) Vývoj HDP, stálé ceny 2000, min. rok = 100

6

2003 100 771 110 837 4,3

2004 104 591 116 537 4,2

2005 111 767 124 700 4,2

3 480 6 526 102,9

3 654 6 849 101,6

4 187 7 437 108,0


Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele v Kč v EURO v PPS1) Hrubý domácí produkt na 1 obyvatele průměr ČR = 100 v PPS (EU 25 = 100)2) Hrubý domácí produkt na 1 zaměstnance v Kč průměr ČR = 100 Disponibilní důchod domácností v mil. Kč Disponibilní důchod domácností na 1 obyvatele v Kč ČR = 100 Vývoz v běžných cenách (mil. Kč) 1) PPS - jednotka pro měření kupní síly Zdroj dat: ČSÚ

1.2.

217 107 6 817 12 783

228 402 7 162 13 423

244 510 8 210 14 582

85,9 58,6 583 097 90,1 63 201

83,8 59,1 599 305 86,2 65 874

84,2 62,1 658 601 90,8 68 845

123 798 94,5 71 033

129 107 95,4 84 947

134 991 95,5 83 104

Analýza sektorového složení ekonomiky, efektivnost jednotlivých sektorů a jejich významu pro rozvoj ekonomiky regionu

Ekonomiku kraje Vysočina je možné rozdělit do 9 základních odvětví. Jejich přehled a počty ekonomických subjektů v jednotlivých sektorech v letech 2003 – 2005 uvádíme v následující tabulce 3. Tabulka 3 Počet ekonomických subjektů v jednotlivých sektorech podle činností OKEČ(1)

2003

2004

2005

A, B Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov a chov ryb C - E Průmysl F Stavebnictví G, H Obchod, ubytování a stravování, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost I Doprava, skladování a spoje J, K, O Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, finanční zprostředkování, ostatní veřejné, sociální a osobní služby L Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení M Vzdělávání N Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

10 725 14 939 10 656

10 686 15 062 11 098

10 733 14 895 11 294

27 842

27 521

27 388

2 731

2 763

2 736

23 551

24 469

24 133

1 421 1 318 1 460

1 408 1 320 1 489

1 701 1 350 1 485

Celkem

94 646

95 816

95 715

(1)

odvětvová klasifikace ekonomických činností

Zdroj dat: ČSÚ

Z uvedeného přehledu je možné konstatovat, že největší podíl v kraji zabírají subjekty, zabývající se obchodem, stravováním a ubytováním, opravami motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a pro domácnost. Tato oblast tvoří celých 28%.

7


Na celkovém stavu se podílejí 25% subjekty v oblasti nemovitostí a pronájmu, finančního zprostředkování a ostatních služeb. Na třetím místě se s 16% pohybuje průmysl, zahrnující zpracovatelský průmysl, těžbu nerostných surovin, výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody. Stavebnictví zaujímá 12%, 11% připadá na oblast zemědělství, myslivosti, lesnictví, rybolovu a chovu ryb. K dalším sektorům v regionu se vyskytujícím patří doprava, skladování a spoje, veřejná správa a obrana, povinné sociální zabezpečení, vzdělávání, zdravotní a sociální péče a veterinární činnost. Podíl jednotlivých oblastí ovšem nepřesahuje hodnotu 3 %. Pro přehlednost jsou podíly odvětví v kraji zastoupených znázorněny v grafu 1. Graf 1 Ekonomické subjekty podle odvětví v kraji Vysočina za rok 2005 2% 1% 11%

2% 25%

16%

3%

12% 28%

A,B Zemědělství, myslivost, lesnictví, rybolov C - E Průmysl F Stavebnictví G,H Obchod, ubytování a stravování, opravy motorových vozidel a výrobků pro osobní potřebu a převážně pro domácnost I Doprava, skladování a spoje J,K,O Činnosti v oblasti nemovitostí a pronájmu, finanční zprostředkování, ostatní veřejné, sociální a osobní služby L Veřejná správa a obrana; povinné sociální zabezpečení M Vzdělávání N Zdravotní a sociální péče; veterinární činnosti

Zdroj dat: ČSÚ

Jednotlivá odvětví ekonomiky, zastoupená v kraji Vysočina, se ovšem liší v počtu ekonomických subjektů, které se v nich nalézají a v přidané hodnotě, které tyto subjekty v daném odvětví vytvářejí. Hrubou přidanou hodnotou rozumíme rozdíl mezi celkovou produkcí, oceněnou v základních cenách a mezi spotřebou, oceněnou v kupních cenách. Pro seznámení s hrubou přidanou hodnotou těchto oblastí se podívejme na následující graf 2.

8

Předběžná analýza prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina (srpen 2007) Graf 2

Zdroj dat: ČSÚ

Porovnáním grafů s vyčíslením ekonomických subjektů a jejich přidané hodnoty zjistíme, že sice největší počet firem v kraji se nalézá v oblasti obchodu, ubytování a stravování, ale nejvyšší přidanou hodnotu regionu přináší průmysl. Je to téměř polovina celé přidané hodnoty kraje, přesněji 42%. Přitom průmysl v počtu subjektů za obchodem, ubytováním a službami zaostává o celou polovinu. Počet subjektů, zabývajících se činnostmi v oblasti nemovitostí a pronájmu, finančním zprostředkováním a dalšími službami, tvoří čtvrtinu všech firem v kraji. Přidané hodnoty ovšem tyto obory vyplňují pouze 12%. Obchod, ubytování a stravování se na přidané hodnotě podílí 10,2% a staví se tak na třetí příčku. Propad za průmyslem v objemu přidané hodnoty je obrovský. Téměř 9% přidané hodnoty přispívá kraji Vysočině oblast dopravy, skladování, pošty a telekomunikací. Toto odvětví přitom v počtu firem zaostává a na území kraje se nacházejí jen 3% subjektů, které se touto činností zabývají. Odvětví zemědělství, lesnictví a rybolovu se řadí svou přidanou hodnotou přes 8% na páté místo v kraji. V počtu firem zaujímá rovněž pátou příčku. Ostatní sektory jako stavebnictví, veřejná správa, školství a zdravotnictví nedosahují hranice 7%.

9


2.

Inovační infrastruktura kraje Vysočina 2.1.

Dokumenty, týkající se inovací a rozvoje

V prvním bodě se budeme zabývat definováním nejdůležitějších dokumentů, týkajících se inovací a rozvoje. Jedná se o dokumenty Evropské unie a na ně navazující dokumenty národního i regionálního charakteru. Základním spisem Evropské unie pro oblast podpory inovací je tzv. Lisabonská strategie (rozvržená na období let 2000 až 2010), respektive Nová lisabonská strategie (z roku 2005). Nastíněnou agendu v dokumentu, bychom mohli shrnout do 3 základních bodů, kterými se bude EU v tomto období zabývat: • • •

Vytvářet v Evropě prostředí přitažlivé pro investory i pro ty, kteří v ní pracují Motorem růstu by měly být znalosti a inovace Aktivovat politiky vedoucí k vytvářejí více a lepších pracovních míst

Na Lisabonskou strategii EU navazuje Národní inovační strategie (dále jen NIS), která byla přijata usnesením vlády ČR 24. března 2004. Jedná se o dokument, kterým se vláda přihlásila k podpoře inovací jako k jednomu z významných prostředků rozvoje hospodářství a zvyšování konkurenceschopnosti České republiky. NIS sjednocuje základní odborné pojmy v oblasti inovací, zabývá se inovacemi v EU, analyzuje inovační prostředí v ČR, hovoří o strategických záměrech a navrhuje opatření. Strategie popisuje silné a slabé stránky inovačního prostředí České republiky a navrhuje opatření, která by měla vést k podpoře inovací. NIS identifikuje systémové nedostatky podpory inovací: • Financování výzkumu, vývoje a inovačních činností • Politický a legislativní rámec pro inovační a podnikatelské aktivity • Komunikace mezi výzkumnou sférou a podnikatelskou, výrobní, oblastí Na základě zmíněných problémových oblastí navrhují autoři NIS adekvátní opatření v oblastech legislativy, financí, organizace a politiky. NIS má zásadní význam pro podporu inovací, neboť: • Poskytuje politickou oporu pro tvorbu regionální inovační strategie • Zajišťuje legislativní, finanční, organizační a politickou podporu inovacím • Zdůrazňuje oblasti: a) Rozvíjení inovační kultury b) Komunikace s veřejností a médii c) Podpora transferu technologií d) Podpora inovací – zde stanovuje cíl dosáhnout 1% HDP na výzkum, vývoj a inovace e) Rozvoj inovační infrastruktury f) Personální aspekty g) Mezinárodní spolupráce

10


Rozpracování opatření Národní inovační strategie do úrovně konkrétních kroků zabezpečuje Národní inovační politika (dále jen NIP), která vytváří podmínky pro dosažení stavu, kdy podniky a další organizace v ČR aktivně inovují své výrobky, technologie a služby i metody organizace a řízení, zabezpečují trvalý růst produktivity práce a konkurenceschopnost na mezinárodních trzích. To vše při vysoké úrovni zaměstnanosti. Stát k tomu: • • • •

Vytváří příznivé rámcové podmínky právní a institucionální Pružně odstraňuje bariéry inovačních aktivit Aktivně se podílí na tvorbě nových nástrojů EU na podporu VaV a inovací a na tvorbě nových právních předpisů EU pro podporu VaV a inovací a rychle a adekvátně začleňuje tyto předpisy do právního řádu ČR Přímými i nepřímými nástroji v souladu s právními předpisy EU podporuje vybrané aktivity inovačních procesů a využívá k tomu prostředky veřejných rozpočtů ČR a rozpočtu EU.

Tato vize bude realizována prostřednictvím čtyř strategických cílů: 1. Posílit výzkum a vývoj jako zdroj inovací 2. Vytvořit funkční partnerství veřejného a soukromého sektoru 3. Zajistit lidské zdroje pro inovace 4. Zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích.

Strategie hospodářského růstu, schválená Vládou ČR 16. listopadu 2005, je dokument, který se snaží zastřešit a koordinovat dílčí koncepce výkonných složek státu. Šíří svého záběru představuje klíčový prvek koordinace hospodářské politiky v České republice. Dokument se zaměřuje především na ekonomickou oblast, ale respektuje také oblast sociální a enviromentální. Jedním z hlavních cílů opatření navrhovaných ve Strategii je, aby se ekonomická výkonnost České republiky v roce 2013 významně přiblížila průměrné úrovni 25 zemí Evropské unie. Hlavní pozornost je věnována těmto bodům:

Vzdělaná a kvalifikovaná pracovní síla Podpora inovací, vědy a výzkumu Rozvinutá infrastruktura (doprava, ICT apod.) Dostupnost zdrojů financování Zlepšení podnikatelského prostředí Zefektivnění veřejného sektoru

Každý z bodů je rozpracován do dílčích kapitol, které vyjmenovávají jednotlivá opatření. Inovace, vědu a výzkum je třeba podporovat těmito postupy: - Posílit výzkum a vývoj jako zdroj inovací zvyšováním každoročních veřejných výdajů na výzkum a vývoj se zaměřením na průmyslový výzkum, zajištěním ochrany duševního vlastnictví výsledků výzkumu a vývoje veřejnou podporou a zvyšováním kvalifikace odpovědných pracovníků, koordinovaným využitím národních a evropských zdrojů na vědu, výzkum a inovace, zjednodušením postupů při vzniku nových organizací vědy a výzkumu, zajištěním nepřímé podpory inovačně orientovaného výzkumu a vývoje, zpřístupněním výsledků cyklu výzkum-vývoj veřejnosti.

11


- Vytvořit funkční spolupráci veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích. - Zajistit lidské zdroje pro výzkum, vývoj a inovace v potřebné struktuře a na všech úrovních a zajistit lidské zdroje pro inovační procesy na všech úrovních. - Zefektivnit výkon státní správy ve výzkumu, vývoji a inovacích formou zajištění zpětné vazby mezi opatřeními státu, potřebami podniků a společnosti rozšířením stávajícího informačního systému vědy a výzkumu a zajištění kontinuálního a provázaného procesu přípravy strategií a politik a jeho vazby na realizační programy.

Koncepce inovací pro oblast průmyslu a podnikání na období 2005 – 2008 navazuje na Národní inovační strategii a definuje konkrétní opatření, která by měla vést k rozvoji inovační infrastruktury a ke zvýšení inovační aktivity českých podniků, přičemž důraz je kladen na vymezení politik, které jsou v gesci Ministerstva průmyslu a obchodu ČR. Vedle toho je snaha poukázat na problémové oblasti českého inovačního prostředí, jejichž řešení vyžaduje širší konsensus subjektů hospodářské politiky. Důraz je kladen i na identifikaci oblastí, ve kterých Česká republika výrazně zaostává za ostatními zeměmi Evropy a které tudíž vyžadují zvýšenou pozornost při stanovení cílů inovační politiky. Cíle a opatření této Koncepce inovací naplňují cíle Lisabonské strategie z roku 2000, podle kterých se má Evropa stát dynamickou ekonomikou založenou na znalostech s nejvyšší konkurenceschopností na světě. Dokument, jehož smyslem je zajistit získání co největšího objemu prostředků ze strukturálních fondů a z Fondu soudržnosti EU, představuje Národní rozvojový plán dále jen NRP). Inovací se týká především 1. prioritní osa NRP: Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb, která je zároveň těžištěm strategie NRP. Podpora v této oblasti se zaměřuje především na rozvoj malých a středních podniků (dále MSP), na inovační činnosti v průmyslu, včetně spolupráce s vědecko-výzkumnými a vysokoškolskými institucemi, a na vytváření infrastruktury pro využití lidského kapitálu pro zvýšení konkurenceschopnosti a exportní výkonnosti průmyslu. K dosažení cíle prioritní osy přispěje i podpora v oblasti rozvoje místních podnikatelských aktivit v regionech, které vytvářejí příznivé podnikatelské klima, při rozvoji stávajících a vzniku nových drobných podniků včetně řemesel. Podporovány budou aktivity spojené s poskytováním poradenských a informačních služeb drobným podnikům a řemeslníkům v regionech, vytváření podmínek pro rozvoj inovačních aktivit (rozvoj služeb a infrastruktury pro vědu, výzkum a inovační podnikání) a přípravu ploch a objektů pro podnikání a investory. Národní rozvojový plán na léta 2007 - 2013 popisuje nastavení systému koordinace hospodářské politiky a sociální soudržnosti a definuje pět prioritních oblastí, mezi něž patří podnikání, lidské zdroje a vysoké školy, inovace a znalostní ekonomika. Podpora malých a středních podniků je upravena zejména zákonem č. 47/2002 Sb., o podpoře malého a středního podnikání. Základním strategickým dokumentem pro rozvoj MSP je Koncepce podpory malého a středního podnikání 2007 - 2013. Tato koncepce byla schválena vládou dne 12. 4. 2006 usnesením č. 392.. Koncepce byla vypracována Ministerstvem průmyslu a obchodu ve spolupráci s CzechInvestem, CzechTradem a 12


Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou a byla projednaná s resorty a podnikatelskou sférou. Koncepce podpory MSP 2007 - 2013 podává souhrnné informace o stavu podnikatelského prostředí v České republice, definuje koncepci a směry rozvoje MSP, způsob realizace a financování. Stěžejní strategický dokument na regionální úrovni kraje Vysočina představuje Program rozvoje kraje Vysočina. Je tvořen třemi částmi: Profilem kraje Vysočina, SWOT analýzou kraje Vysočina a samotnou programovou částí Programu rozvoje kraje Vysočina. Inovacím a rozvoji kraje se věnuje programová část dokumentu, která definuje tyto základní směry rozvoje kraje Vysočina: • Zlepšení konkurenční pozice ekonomiky. • Zvýšení kvality sociálního prostředí s důrazem na rozvoj lidských zdrojů. • Zvýšení kvality technického prostředí s důrazem na rozvoj síťové infrastruktury. • Zavádění principů udržitelného rozvoje kraje. Mezi nejdůležitější oblasti, zabývající se inovacemi, lze zařadit opatření na zvýšení konkurenceschopnosti podnikatelského prostředí, všeobecnou podporu malých a středních podniků s důrazem na rozvoj exportních a inovačních aktivit, ekonomickou stabilizaci venkova s důrazem na integraci ekonomických aktivit, zvyšování vzdělanosti obyvatelstva a adaptability pracovních sil a rozvoj obnovitelných a alternativních zdrojů energie.

2.2.

Inovační infrastruktura na celostátní úrovni

Následující graf 3 znázorňuje subjekty inovační infrastruktury České republiky. Graf 3 Regionální orgány

Vláda ČR

Hlavní partneři Parlament ČR

Komory Banky Tuzemští partneři

Úřad průmyslového vlastnictví Pracoviště VaV Nadace Zahraniční partneři

Vybrané ústřední orgány státní správy Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy Ministerstvo průmyslu a obchodu Ministerstvo životního prostředí

Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo pro místní rozvoj

Sdružení dle zákona 83/90 Sb. a další partneři - členové AIP ČR Společnost Společnost pro podporu vědeckotechnických transferu technologií parků ČR Česká společnost pro

Český svaz stavebních

13


nové materiály a technologie Rada vědeckých společností ČR Fakulta stavební ČVUT Praha Asociace výzkumných organizací ČR Asociace pro mládež, vědu a techniku

inženýrů

Asociace inovačního podnikání ČR

Univerzita Karlova Praha Západočeská univerzita Plzeň Česká asociace pro obnovitelné energie Brno České centrum IEE Český komitét pro vědecké řízení Český svaz vynálezců a zlepšovatelů Česká asociace rozvojových agentur Sdružení českých podniků v Německu Podnikatelské subjekty Pracoviště transferu Vědeckotechnické Inovační firmy technologií parky Zdroj: Asociace inovačního podnikání ČR

Fakulta strojní ČVUT Praha Vysoké učení technické Brno Asociace strojních inženýrů Česká zemědělská univerzita Praha Vysoká škola ekonomická Praha Vysoká škola chemickotechnologická Praha VŠB - Technická univerzita Ostrava RINKCE, Ruská federace Česká společnost pro jakost Brücke - Osteuropa e.V. SRN Technická Universita Liberec

Další podnikatelské subjekty

Ze schématu vyplývá, že mezi nejdůležitější aktéry inovační infrastruktury řadíme státní orgány, regionální orgány a pracoviště vědy a výzkumu. Dále sem můžeme zahrnout různé komory, banky, nadace, tuzemské a zahraniční partnery, různé asociace, spolky a svazy, školy, pracoviště transferu technologií, vědeckotechnické parky a inovační firmy. V oblasti stanovení priorit a strategií v oblasti inovací jsou na národní úrovni nejdůležitějšími orgány Vláda ČR a Parlament ČR. Dokumenty těchto orgánů, týkající se inovací, jsou zmíněny v předchozí kapitole 2.1. Naplňováním strategie se pak zabývají jednotlivá ministerstva dle svého resortu. Jsou to zejména Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, Ministerstvo průmyslu a obchodu, Ministerstvo práce a sociálních věcí. Na regionální úrovni jsou to pak jednotlivé Kraje. Pracoviště vědy a výzkumu zastupují vědecké, výzkumné a vývojové ústavy, sdružující se v různých společnostech. Banky se řadí k subjektům inovační infrastruktury díky zprostředkování finančního zajištění inovačních projektů, hlavním představitelem této oblasti je Českomoravská rozvojová a záruční banka. Školy, především vysoké, hrají v rámci inovační infrastruktury důležitou roli. V rámci republiky řadíme k hlavním Univerzitu Karlovu v Praze, České vysoké učení technické v Praze, Západočeskou univerzitu v Plzni, Technickou univerzitu v Liberci, Vysokou školu báňskou a další. Právě v rámci vysokých škol se budují pracoviště transferu technologií, důležitý prvek v oblasti inovační

14


infrastruktury. Dalším takovým prvkem jsou vědecko-technické parky, vznikající v prostředí vědecko-výzkumných pracovišť a vysokých škol. Inovační firmy v republice jsou sdružovány v různých databázích, jmenovat můžeme například databázi Technologický profil ČR. Sdružení a asociací, které se věnují inovacím, je celá řada. O nejvýznamnějších z nich se zmíníme podrobněji. Asociace inovačního podnikání ČR (dále jen AIP ČR) je nevládní organizace pro oblasti inovačního podnikání, transferu technologií a vědecko-technických parků. Je občanským sdružením, jehož úkolem je vytvářet předpoklady pro rozvoj inovačního podnikání v ČR. Inovační podnikání vyvíjí technicky nový produkt (výrobek, technologie a služby) a zabezpečuje i jeho uvedení na trh. AIP ČR se orientuje na konečné uživatele: inovační firmy, transferová pracoviště, vědecko-technické parky, pracoviště výzkumu a vývoje. Hlavní cíle AIP: 1. Vytvoření a zpřístupnění inovační infrastruktury konečným uživatelům - inovačním firmám. 2. Vytvoření podmínek pro spolehlivou funkci inovačního trhu, tj. setkávání nabídky a poptávky po vyspělých výrobcích, technologiích a s nimi spojenými službami. Hlavní úkoly AIP: • Zabezpečuje výměnu zkušeností při rozvoji inovačního podnikání v činnosti Společnosti vědeckotechnických parků, Společnosti pro podporu transferu technologií, České společnosti pro nové materiály a technologie a dalších tuzemských a zahraničních partnerů, které se podílejí na rozvoji inovačního podnikání v České republice. • Zajišťuje součinnost s ústředními orgány státní správy a s Parlamentem ČR v oblasti inovačního podnikání; předkládá návrhy podpůrných programů v oblasti inovačního podnikání a po dohodě s nositeli schválených programů zajišťuje jejich průběh a hodnocení. • Spolupracuje se strategickými partnery v oblasti inovačního podnikání a ve výjimečných případech se stává členem tuzemských právnických osob, významně napomáhajících rozvoji inovačního podnikání v České republice. • Získává pro rozvoj inovačního podnikání instituce a osobnosti včetně členů vlády a poslance, představitele vědeckovýzkumných pracovišť, průmyslu, podnikatelů, vysokých škol, Akademie věd České republiky, regionálních orgánů, komor, bank a dalších zainteresovaných subjektů. • Iniciuje legislativní a organizační předpoklady pro oblast inovačního podnikání; propaguje tuto myšlenku ve sdělovacích prostředcích; vydává časopis Inovační podnikání a transfer technologií. • Zajišťuje součinnost s podnikatelskými a zaměstnavatelskými svazy. • Podílí se na přípravě odborníků v oboru inovační podnikání. • Zajišťuje výzkumnou, vzdělávací, poradenskou, informační, ediční, studijní a vydavatelskou činnost v oblasti inovačního podnikání. • Zajišťuje činnost Informačního centra pro inovace a transfer technologií AIP ČR, Inovační agentury AIP ČR, Centra výzkumu a vzdělávání AIP ČR, Mezinárodního inovačního centra ČR a Klubu inovačních firem AIP ČR včetně účasti na výstavách, veletrzích, konferencích, sympoziích a seminářích. • Zabezpečuje soutěž o Cenu Inovace roku. • Zabezpečuje zahraniční činnost v oblasti inovačního podnikání.

15


Cíle AIP ČR plní 25 subjektů, které sdružují více než 81 000 fyzických a více než 880 právnických osob. Společnost vědeckotechnických parků ČR sdružuje vědecké a technické parky, podnikatelská a inovační centra ČR. Společnost si vytyčila tyto hlavní úkoly: • Získávat pro záměry přípravy a provozu vědecko-technických parků (vědeckých parků (center), technologických parků (center), podnikatelských a inovačních center) instituce a osobnosti včetně členů vlády a poslanců, představitele vysokých škol, pracovišť AV ČR, výzkumných ústavů, průmyslu, podnikatelů, svazů měst a obcí, obchodních komor, bank atd., propagovat tuto myšlenku ve sdělovacích prostředcích • Iniciovat legislativní a organizační předpoklady pro budování těchto parků, zakládání a rozvoj malých inovačních firem, pečovat o kvalitu jejich obsahového zaměření a tím se podílet na zajišťování rozvoje národního hospodářství. • Podporovat vznik národní sítě VTP ČR, vytvářené akreditovanými VTP ČR. • Podporovat tvorbu středisek technologického transferu. • Organizovat vzdělávací, poradenskou, ediční a vydavatelskou činnost VTP ČR. • Navázat oficiální kontakty se zahraničními asociacemi VTP ČR. Česká asociace rozvojových agentur (dále jen ČARA) je účelové sdružení rozvojových agentur s krajskou působností, jehož posláním je podpora systematického hospodářského, sociálního a kulturního rozvoje krajů České republiky. ČARA jako nevládní organizace působí jako jeden z nástrojů regionální politiky. Hlavními partnery na území ČR jsou státní správa na centrální i regionální úrovni, samospráva krajů a obcí a jiných veřejných subjektů, instituce zastupující hospodářský sektor i nevládní, neziskové organizace, zaměřené na hospodářský a sociální rozvoj. V zahraničí pak veřejné i soukromé instituce, zaměřené na regionální rozvoj a sdružení s podobnými aktivitami jako ČARA. Hlavní cíle: • Navrhování systémových opatření, zaměřených na minimalizaci bariér koncepčního rozvoje krajů (NUTS 3) a regionů soudržnosti (NUTS 2) pro zavedení standardních postupů, používaných v členských zemích EU • Postupné budování systému obecně použitelných a účinných nástrojů pro regionální rozvoj • Získávání podpory národních a zahraničních institucí pro realizaci regionální politiky v krajích • Zavedení systému spolupráce a jednání s veřejnou správou, soukromým a neziskovým sektorem a se zahraničními organizacemi se stejným nebo podobným zaměřením činnosti • Vytvoření členské informační sítě s efektivní výměnou dat, informací a zkušeností • Aktivní spolupráce s Evropskou asociací regionálních agentur EURADA se sídlem v Bruselu • Budování a provozování regionálních informačních systémů, koordinovaných Centrem pro regionální rozvoj ČR • Zajišťování prací spojených s regionálním programováním, zejména zpracování analýz, rozvojových strategií, programů a plánů • Příprava, koordinace a technická pomoc při realizaci rozvojových programů a projektů a mnoho dalšího.

16


Společnost pro podporu transferu technologií (dále jen SPTT) podporuje od svého založení v roce 1991 využití znalostí a expertízy v průmyslu a malých a středních podnicích. Primární snahou SPTT je přispět k rozvoji technologické úrovně v České republice s cílem posílit mezinárodní konkurenceschopnost národní ekonomiky založené zejména na vytváření produktů a služeb s vysokou přidanou inovační hodnotou. SPTT sdružuje různé organizace a individuální členy z oblasti výzkumu, vývoje, průmyslu a podnikání. SPTT organizuje semináře, workshopy a konference pro své členy a další profesionály zajímající se o nové technologie. Ve spolupráci s vlastními a externími experty Společnost aktivně přispívá k rozvoji národní informační infrastruktury pro programy Evropské unie v oblasti výzkumu a vývoje. Česká společnost pro nové materiály a technologie (dále jen ČSNMT) je dobrovolným sdružením individuálních a kolektivních členů. Činnost ČSNMT je zaměřená na všestranné rozvíjení tvůrčích schopností a odborných znalostí členů, na podporu vědeckotechnického rozvoje v oblasti nových materiálů a technologií, včetně jejich aplikace ve výrobní praxi a podporu mezinárodní spolupráce. V současné době se zřizují odborné sekce ČSNMT, jejichž základním cílem je odborný rozvoj nových směrů technologií výroby a zpracování materiálů a materiálového inženýrství v ČR. Kromě toho sekce garantují odbornou platformu komunikace s podobnými institucemi v zahraničí, usilují o aplikace nových metod řešení výzkumu a vývoje do technické praxe a vytvářejí podmínky pro šíření nových poznatků v technologiích výroby a zpracování konstrukčních materiálů a v materiálovém inženýrství. Podle potřeb, zejména z pohledu dlouhodobého rozvoje odborných disciplín materiálového inženýrství v ČR zajišťují poradenskou a expertní činnost. Asociace výzkumných organizací ČR (dále AVO ČR) byla založena v roce 1990 v Brně jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob, které se zabývají výzkumem a vývojem nebo mají s touto činností společné zájmy. Sdružili se v ní ústavy, organizace i jednotlivci z různých oborů. Jejich společným znakem je orientace na tzv. aplikovaný výzkum a vývoj. AVO jako dobrovolné sdružení právnických a fyzických osob zastupuje zájmy především těch subjektů, jejichž dosažené výsledky výzkumu a vývoje jsou v převážné míře komerčně využívány. V současné době reprezentuje téměř 8 tisíc lidí činných v této oblasti. Je jediným sdružením v ČR, které reprezentuje aplikovaný výzkum a vývoj v podnikatelské sféře, tedy výzkum rozvíjený a provozovaný převážně z privátních zdrojů a mimo sektor Akademie věd a vysokých škol. Struktura členské základny podle výzkumných oborů je znázorněna v grafu 4:

17


Graf 4

Zdroj: www.avo.cz

Základní aktivity Asociace jsou: • Zastupování a prosazování zájmů aplikovaného výzkumu a vývoje ve vztahu k orgánům státní správy. • Poskytování informací o aktuálním dění v oblasti aplikovaného výzkumu a vývoje. • Pořádání odborných konferencí, seminářů a diskusních setkání pro členy Asociace. • Zprostředkování výzkumných a obchodních kontaktů pro členy Asociace v zahraničí. • Získávání veřejného mínění pro aplikovaný výzkum a vývoj. • Podpora vytváření kontaktů a spolupráce členů Asociace s uživatelskou sférou. • Zajišťování expertní a poradenské činnosti pro potřeby aplikovaného výzkumu a vývoje. Asociace pro mládež, vědu a techniku (dále AMAVET) byla založen za účelem rozvoje vědeckých aktivit ve volném čase dětí a mládeže v České republice. Momentálně pracuje 14 Center pro děti a mládež, která pravidelně navštěvují asi 3 000 mladých lidí. Mezi hlavní oblasti zájmu patří informační technologie, vědy o životním prostředí, biologie, astronomie, modelářství. Kluby AMAVET jsou rovněž činné na základních a středních školách a v centrech pro volný čas. Celkový počet členů AMAVET v celé České republice přesahuje 5 000. Jednou z nejdůležitějších částí aktivit AMAVET je vyhledávání a další rozvoj mládeže s vědeckým a technickým nadáním. AMAVET organizuje soutěže vědeckých projektů středoškolské mládeže, které poskytují talentovaným jedincům příležitost k rozvoji tvůrčích aktivit na poli vědy a techniky. AMAVET je také aktivní na mezinárodním evropském poli. Organizoval první evropskou výstavu vědeckých projektů mládeže v Praze, která přilákala více než 460 mladých účastníků ze dvanácti zemí. AMAVET je také zastoupen ve Výkonné radě mezinárodního hnutí pro vědu a techniku ve volném čase MILSET, která sdružuje podobné organizace ze čtyřiceti zemí Evropy, Ameriky, Asie a Afriky. Mezi další důležité aktivity AMAVET patří vědecké exkurze v zahraničí. Od roku 1990 vycestovalo přes 8 000 mladých lidí do vědeckých center ve Francii, Velké Británii, Belgii, Švédsku, Německu, Norsku, Španělsku a Maroku pod záštitou AMAVET. Asociace také zve skupiny zahraniční mládeže do České republiky. Český svaz vědeckotechnických společností (dále ČSVTS) byl založen v roce 1990 po rozdělení Československé vědeckotechnické společnosti na dva národní svazy. Jeho aktivity mají dlouholetou tradici a jednotlivé společnosti byly postupně zakládány již v první polovině 19. století. V současné době je dobrovolným sdružením 66 nezávislých vědeckých společností, které jsou samostatnými právními subjekty s vlastními stanovami a 18


hospodařením. Celkově mají společnosti na 200 000 individuálních členů a řadu členů kolektivních. Kromě oborově zaměřených společností vznikly i společnosti regionální. Konkrétní činnost vědecko-technických společností je zaměřena především na: • organizování a pořádání mezinárodních konferencí a seminářů • organizování a pořádání vzdělávacích odborných akcí • prezentaci firem v rámci oborových a firemních dnů • zajišťování klubové činnosti vědecko-technických pracovníků • organizování zájezdů na tématicky zaměřené výstavy a veletrhy Inženýrská akademie ČR (IA ČR) je nezisková organizace - výběrové sdružení fyzických osob. Byla založena 7. února 1995 na základě registrace Ministerstvem vnitra ČR. Prvořadým cílem IA ČR je podpora technických věd a technického školství, vytváření mostů mezi výzkumem a realizační sférou a přispívat ke zvýšení konkurenční schopnosti české ekonomiky. IA ČR prostřednictvím svých exekutivních orgánů a odborných sekcí poskytuje odborné znalosti svých členů expertní a poradenské služby univerzitám, vládním i nevládním institucím a široké odborné veřejnosti, vyjadřuje se k závažným technickým problémům rozvoje národní infrastruktury a působí na zlepšování legislativy výzkumu, vývoje a inovací. IA ČR rovněž pořádá semináře a konference, vydává odborné publikace a periodické tisky a provádí vlastní výzkum v oblasti transferu technologií a inovací. V roce 2001 IA ČR založila specializované pracoviště Czech Knowledge Transfer Office, jehož hlavním posláním je aktivně přispívat k využití poznatků, znalostí a dalších výsledků výzkumu a vývoje v průmyslu a zejména v malých a středních podnicích s cílem zhodnotit je ve prospěch růstu konkurenceschopnosti národní ekonomiky. V této kapitole jsme se věnovali subjektům inovační infrastruktury, kteří působí celorepublikově. Další bod představuje ty subjekty, které působí v rámci kraje Vysočina.

2.3.

Regionální inovační infrastruktura

2.3.1.

Nejdůležitější aktéři regionální inovační infrastruktury

Cílem tohoto bodu je identifikovat ty orgány, které jsou zodpovědné a pomáhají při rozvoji inovační infrastruktury kraje Vysočina. Průzkum této problematiky probíhal formou internetového šetření ve dnech 10. července 2007 – 20. července 2007. Na jeho základě bylo zjištěno, že na území kraje Vysočina působí především následující aktéři inovační infrastruktury: 1. 2. 3. 4. 5. 6. 7.

CzechInvest - regionální zastoupení kraje Vysočina CzechTrade – regionální zastoupení kraje Vysočina Česká asociace rozvojových agentur - Regionální rozvojová agentura kraje Vysočina Klastry kraje Vysočina Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Kraj Vysočina Podnikatelské inkubátory Hrotovice, Jaroměřice n. Rokytnou, Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť n. Oslavou, Okříšky, Třebíč 19


8. Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod 9. Výchovně vzdělávací a rekvalifikační instituce kraje Vysočina, především Vysoká škola polytechnická Jihlava a Západomoravská vysoká škola Třebíč 10. Výzkumné organizace na území kraje Vysočina, především Výzkumný ústav bramborářský. Zvláštní kapitolu tvoří poradenská a informační místa, která se sice přímo aktivně na zavádění a realizaci inovací nepodílejí, ale v rámci dostupnosti informací, potřebných pro tuto oblast, hrají důležitou úlohu. Jsou to: 1. Evropské informační centrum v Jihlavě 2. Institut Podnikatelských Informací 3. Regionální a informační centrum kraje Vysočina Z analýzy činnosti těchto subjektů vyplynula role jednotlivých institucí v podpoře podnikání na regionální úrovni: Návrh strategie, koordinace aktivit, okrajově návrhy programů podpory:

Kraj Vysočina

Implementace programů:

CzechInvest, Kraj Vysočina

Podpora exportu:

CzechTrade

Získávání investorů:

Regionální rozvojová agentura Vysočina, CzechInvest

Prosazování zájmů podniků:

Krajská hospodářská komora kraje Vysočina

Prostory k podnikání:

Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod, podnikatelské inkubátory Hrotovice, Jaroměřice n. Rokytnou, Jemnice, Moravské Budějovice, Náměšť n. Oslavou, Okříšky, Třebíč

Poradenství a vzdělávání:

Evropské informační centrum v Jihlavě, Institut podnikatelských informací, Regionální rozvojová agentura kraje Vysočina, Regionální a informační centrum kraje Vysočina, CzechInvest, CzechTrade, Krajská hospodářská komora kraje Vysočina.

Konkrétní popis zapojení těchto subjektů: CzechInvest: • Informace o možnostech podpory pro malé a střední podnikatele • Implementaci dotačních programů financovaných EU a státem • Formální poradenství k projektům • Zprostředkování státní investiční podpory • Pomoc při realizaci investičních projektů • Podporu subdodavatelů formou správy databáze českých dodavatelských firem a jiné

20


CzechTrade: • Služby na podporu a zvýšení exportu podniků • Služby a poradenství pro začínající exportéry • Služby spojené se vstupem na zahraniční trh • Vyhledávání nových zákazníků • Marketingové služby v zahraničí a jiné Evropské informační centrum v Jihlavě: • Poskytuje informace o Evropské unii • Poskytuje zdarma informační materiály • Pořádá odborné a informační akce - semináře, přednášky a besedy • Pořádá speciální přednášky pro žáky základních a studenty středních škol • Nabízí volný přístup na internetové stránky o Evropské unii • Spoluvytváří znalostní databázi a jiné Institut Podnikatelských Informací: • Komplexní servis při přípravě všech podkladů a dokumentů předkládaných k žádostem o dotace • Posouzení projektů, analýza možností spolufinancování projektů • Zpracování podnikatelského záměru, studie proveditelnosti, analýzy nákladů a přínosů • Zpracování účetnictví • Příprava a realizace vzdělávacích programů • Zavádění managementu systému jakosti ISO 9001 a jiné Klastry kraje Vysočina – klastrem rozumíme místní koncentraci vzájemně propojených firem a institucí v konkrétním oboru. Zahrnují skupinu provázaných průmyslových odvětví a dalších subjektů jako jsou vládní instituce, výzkumné týmy, univerzity a další. Zúčastněné firmy si navzájem konkurují, současně jsou nuceny řešit řadu obdobných problémů a právě díky spolupráci v těchto oblastech dokážou řadu svých problémů překonat a získat konkurenční výhodu. Na Vysočině působí v současné době dva klastry. Jedná se o Klastr Přesného Strojírenství Vysočina a Klastr českých nábytkářů. Dlouholetá tradice strojírenství a zámečnické výroby v regionu byla základem pro vznik Klastru Přesného Strojírenství, který sdružuje 18 firem především z regionu Vysočiny a jsou do něj zapojeny také instituce terciárního vzdělávání - Střední škola řemesel a služeb z Moravských Budějovic a Vysoké učení technické z Brna. Klastr českých nábytkářů sdružuje 35 členů, pocházejících převážně z regionů kraje Vysočina, Jihomoravského, Pardubického a Královehradeckého kraje. Hlavním cílem Klastru je společná proexportní politika a podpora vývoje inovací výrobků a výzkumu u členských firem. Výzkum a vývoj nových výrobních programů a technologií Klastru probíhá ve spolupráci s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou, Ústavem nábytku, designu a bydlení. Dalším klastrem, který na Vysočině právě vzniká, je Dřevozpracující klastr Vysočina. Jeho vizí je na základě šetrného a efektivního zpracování obnovitelného bohatství lesů kraje Vysočina přispět k rozvoji regionu prostřednictvím specializace a spolupráce lesnických a dřevozpracujících firem. Nyní zahrnuje více než 10 firem z regionu, na výzkumu bude spolupracovat s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně a Českou zemědělskou univerzitou v Praze. Vznik Klastru mimo jiné podporuje agentura CzechInvest a Kraj Vysočina. Kromě těchto tří klastrů se na Vysočině plánuje také založení strojírenského klastru.

21


Kraj Vysočina: • Vytváří podmínky pro rozvoj podnikatelských a investorských příležitostí • Koordinuje grantovou politiku kraje • Organizuje různé akce, prezentace • Poskytuje poradenství a další Krajská hospodářská komora kraje Vysočina: • Podpora podnikatelských aktivit, prosazuje a chrání zájmy svých členů • V rámci programu Poradenství poskytuje cenově zvýhodněné poradenské sužby malým a středním podnikatelům • Poradenství a informace pro české exportéry, v oblasti podpor a dotací v rámci zdrojů Evropské unie, v oblasti produktů Českomoravské záruční a rozvojové banky • Tvorbu podnikatelských záměrů a studií proveditelnosti • Zprostředkování nabídek a poptávek v tuzemsku i zahraničí • Zavádění systému řízení jakosti dle norem ISO • Různé semináře a školení • Certifikovaný kurs „Základy podnikání“ • Kontaktní setkání tuzemských i zahraničních firem • Pořádání prezentačních akcí atd. Aktuálně realizuje tyto projekty: Informační místa pro podnikatele - projekt realizovaný v celostátní síti Hospodářské komory, jehož cílem je poskytnout ve velmi krátkém čase kvalifikovanou odpověď na přesně specifikovanou otázku podnikatelského subjektu. Znalostmi k prosperitě - projekt Krajské hospodářské komory zaměřený na vzdělávání zaměstnanců malých a středních firem v kraji Vysočina. Společný hospodářský prostor - projekt realizovaný na území kraje Vysočina a Dolního Rakouska s cílem pomoci rozvoji podnikatelského prostředí na obou stranách hranice. Kvalifikovaná asistence podnikatelům při jejich kontaktech v Rakousku. JOB POINTS - projekt je zaměřen na problematiku adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny. Podnikatelské inkubátory – v okrese Třebíč vzniklo 8 nemovitostí, které poskytují začínajícím a rozvíjejícím se podnikatelům podporu v jejich činnosti. Jedná se nejen o podporu z hlediska zázemí a zvýhodněných sazeb nájmu, ale jde i o podpůrné a poradenské služby v úzké vazbě na vědu a výzkum. Podnikatelské inkubátory v Třebíči, Moravských Budějovicích, Jaroměřicích nad Rokytnou, Hrotovicích, Náměšti nad Oslavou, Jemnici a Okříškách nabízejí kapacitu více než 60 podnikatelských jednotek. Jsou určeny především pro podnikatele, kteří dosud nikdy nepodnikali, začínající podnikatele a podnikatele – novátory. Přednost mají malé a střední podniky, inovační firmy, firmy rozvíjející řemesla a služby, které ve městě chybí. V současné době je zaplněno přes 60% kapacity inkubátorů. Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod – Inkubátor podnikatelských aktivit se zázemím pro výzkum, transfer technologií, inovační, poradenskou a výchovnou činnost. V objektu o celkové ploše 3642 m2 sídlí 30 firem z regionu. Téměř třetina z nich jsou firmy inovační, zabývající se vývojem softwaru, výzkumem a inovacemi technologií v oblasti bramborářství a rostlinné biotechnologie, zkoumáním nových metod v chovu akvarijních ryb atd.

22


Regionální a informační centrum kraje Vysočina: • Bezplatné úvodní konzultace a cenově zvýhodněné služby podnikatelského poradenství • Pomoc při vytváření podnikatelských plánů a realizačních projektů • Pomoc při zprostředkování bankovních úvěrů • Pomoc při vytváření nových pracovních míst • Informace o možných programových podporách a podporách regionu • Vzdělávací semináře pro podnikatele a jiné Regionální rozvojová agentura Vysočina: • Poradenství v rámci dotačních programů ČR a EU • Koordinace a poradenství při přípravě projektů a příloh pro dotační programy ČR a EU • Zpracování rozvojových analýz, studií, projektů a plánů • Pomoc "úspěšným" žadatelům s administrativními úkony • Katalogy objektů a pozemků vhodných pro podnikání • Posouzení možností podnikatelských a regionálních aktivit z hlediska budoucího zaměření investičních aktivit a jejich finančního zabezpečení atd. 2.3.2.

Kooperace mezi jednotlivými institucemi

V rámci průzkumu vztahů v oblasti inovační infrastruktury kraje Vysočina byly jednotlivé instituce osloveny telefonicky a e-mailem. Dotazy se týkaly spolupráce s vybranými institucemi, míry této spolupráce, její formy, případných společných projektů a spolupráce s malými a středními podniky. Z tohoto šetření byl stanoven následující přehled o vzájemné kooperaci členů inovační infrastruktury, zahrnující veškeré informace, které dané subjekty k tomu tématu poskytly. Česká asociace rozvojových agentur (ČARA) se v rámci rozšíření svých aktivit dohodla v září 2003 s Asociací inovačního podnikání ČR, že vytvoří krajská zastoupení v členských agenturách ČARA. Došlo tak ke spojení národní instituce specializované na podporu inovací v podnikatelském i veřejném sektoru s rozvojovými agenturami, které provádějí v krajích informační servis, zpracovávají rozvojové dokumenty i konkrétní rozvojové projekty a podporují rozvoj podnikání. K hlavním úkolům tohoto spojení patří přebírat aktuální informace z oblasti výzkumu a vývoje a inovací a předávat je institucím a podnikům, které jsou evidovány v agenturách jako nositelé inovací. Dále pak sbírat data a informace a dobré příklady inovací na územích krajů a předávat je do centra i mezi sebou. Dalším úkolem je propagovat a pomáhat při propojování činností buď různých institucí (výzkumných pracovišť, škol, podniků, úřadů apod.) nebo firem ze stejného oboru. K dlouhodobým úkolům patří sledovat zpětnou vazbu, zda zlepšení informačních toků a osobních kontaktů mezi subjekty přinášejí očekávané změny. Byla stanovena i řada praktických úkolů, jako například vytvoření odborných skupin, ve kterých jsou zástupci krajských úřadů, krajských hospodářských a agrárních komor, poradenských a informačních center, vysokých škol, vědecko-technických parků apod. Jedná se o otevřená zájmová uskupení, která garantují odbornost a komunikují s okolím. Regionální rozvojová agentura kraje Vysočina spolupracuje v rámci inovační infrastruktury kraje nejvíce s agenturou CzechInvest, Krajem Vysočina, Vysokou školou

23


polytechnickou a Asociací inovačního podnikání. Kooperace velmi občasná (cca 1x ročně) existuje s Krajskou hospodářskou komorou a agenturou CzechTrade. Asociace inovačního podnikání spolupracuje se všemi výše uvedenými subjekty inovační infrastruktury kraje Vysočina. Jejím největším současným projektem je Technologický profil, který představuje databázi „inovačního potenciálu ČR“. Zahrnuje informace o vysokých školách, pracovištích Akademie věd ČR, výzkumných a vývojových organizacích, pracovištích transferu technologií, vědecko-technických parcích, sdruženích pro inovační podnikání, komorách, ministerstvech, poradenských organizacích, regionálních agenturách a také o inovačních firmách. Tyto informace jsou po zaregistrování nabízeny bezplatně. Zástupci Asociace výzkumných organizací ČR (AVO) se účastní především na přípravě a projednávání příslušných legislativních změn a finančních opatření. Asociace má zastoupení v Radě vlády ČR pro výzkum a vývoj. K prosazování zájmů aplikovaného výzkumu a vývoje slouží i účast zástupců AVO v činnosti řady parlamentních výborů. Jako kolektivní člen Svazu průmyslu a dopravy ČR využívá Asociace možnost prezentovat své požadavky v jeho programu a v jeho stanoviscích k legislativním a jiným opatřením orgánů státní správy. Udržuje úzké kontakty s relevantními pracovišti státní správy, které se zabývají problematikou výzkumu a vývoje. Asociace pomáhá tvořit prostor pro navazování kontaktů a rozvíjení spolupráce s výrobními a jinými organizacemi prostřednictvím jejich svazů a sdružení. Ze subjektů inovační infrastruktury kraje úzce spolupracuje především s Výzkumným ústavem bramborářským v Havlíčkově Brodě. S Agenturou inovačního podnikání zpracovává projekt Technologický profil ČR, což je především databáze inovačních institucí, a s Inženýrskou akademií Integrovaný informační systém poznatků výzkumu a vývoje pro podporu účasti českých subjektů v mezinárodní spolupráci. K jejím dalším partnerům patří Česká společnost pro nové materiály a technologie, Společnost vědeckotechnických parků, Asociace pro mládež, vědu a techniku a Technologické centrum AV. Podrobněji tuto spolupráci ukazuje následující tabulka 4. Tabulka 4 Instituce

Forma spolupráce

Česká společnost pro nové materiály a technologie Společnost vědeckotechnických parků ČR Asociace pro mládež, vědu a techniku Technologické centrum AV Agentura inovačního podnikání

Vzájemná AVO Společnosti poskytuje informace Vzájemná Výměna informací

Grantová agentura ČR

Společný projekt Technologický profil ČR Transfer poznatků vědy a výzkumu, společný projekt Integrovaný informační systém poznatků výzkumu a vývoje … Výměna informací

Výzkumný ústav bramborářský

Člen AVO

Inženýrská akademie

24


Regionální zastoupení společnosti CzechInvest se orientuje především na součinnost s Krajskou hospodářskou komorou kraje Vysočina, regionálním zastoupením firmy CzechTrade, Evropským informačním centrem v Jihlavě, Regionální rozvojovou agenturou, Institutem podnikatelských informací a Krajem Vysočina. Ze vzdělávacích institucí kooperuje se Západomoravskou vysokou školou v Třebíči, Vysokou školou polytechnickou v Jihlavě a Centrem dalšího vzdělávání dospělých Erudic. Mezi výzkumné organizace spolupracujíc s CzechInvestem se řadí Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě a Klastr přesného strojírenství Vysočina. CzechInvest spolupracuje s malými a středními podniky kraje Vysočina formou poskytování informací a služeb. Detailní výčet viz. tabulka 5. Tabulka 5 Instituce

Forma spolupráce

Krajská hospodářská komora

CzechInvest poskytuje informace, společná publicita dotačních programů CzechInvest poskytuje informace

Regionální zastoupení CzechTrade Evropské informační centrum v Jihlavě

CzechInvest poskytuje informace

Regionální rozvojová agentura kraje Vysočina

CzechInvest poskytuje informace, společné projekty

Kraj Vysočina

Výměna informací, další spolupráce, společný projekt Studie brownfields CzechInvest poskytuje informace

Podnikatelský inovační park Havlíčkův Brod Institut podnikatelských informací


Výzkumný ústav bramborářský


Klastr přesného strojírenství Vysočina

CzechInvest poskytuje informace, spolupráce při přípravě a facilitaci klastru CzechInvest poskytuje informace

Západomoravská vysoká škola Třebíč Vysoká škola polytechnická Jihlava


Centrum vzdělávání dospělých Erudic

CzechInvest poskytuje informace, společná publicita dotačních programů CzechInvest poskytuje informace a služby

Malé a střední podniky

25


Nejčastějším partnerem v oblasti inovační infrastruktury kraje Vysočina je pro CzechTrade Krajská hospodářská komora kraje. Méně frekventovaná je komunikace s Krajem Vysočina, regionálním zastoupením CzechInvestu, Evropským informačním centrem v Jihlavě a Regionální rozvojovou agenturou. Občas pak nějakou formou spolupracuje s Regionálním a informačním centrem kraje, Vysokou školou polytechnickou, Společností pro podporu transferu technologií a Grantovou agenturou. Spolupráce s těmito subjekty spočívá převážně v poskytování nebo požadování informací. Pouze s Krajskou hospodářskou komorou, Krajským úřadem, Evropským informačním centrem a Vysokou školou polytechnickou je kooperace většího rozsahu. Tabulka 6 Instituce

Forma spolupráce


Vzájemná výměna informací, společné projekty

Kraj Vysočina

Vzájemná výměna informací, další spolupráce

Regionální zastoupení CzechInvest

CzechTrade požaduje informace

Evropské informační centrum

CzechTrade poskytuje informace, společný projekt

Regionální rozvojová agentura


Regionální a informační centrum kraje

CzechTrade poskytuje informace

Vysoká škola polytechnická

Vzájemná výměna informací, společné projekt

Společnost pro podporu transferu technologií

CzechTrade poskytuje informace

Grantovou agentura



Výměna informací, poskytování služeb, vzdělávání, vyhledávání obchodních partnerů

Česká společnost pro nové materiály a technologie provádí poradenskou činnost pro příslušné orgány státní správy při přípravě základních dokumentů týkajících se výzkumu a vývoje nových materiálů a technologií i systému výzkumu a vývoje v ČR.V tuto chvíli se bohužel nepodařilo zjistit spolupráci s institucemi kraje Vysočina. Evropské informační centrum v Jihlavě nejvíce kooperuje s Krajskou hospodářskou komorou, Krajským úřadem, Regionálním a informačním centrem kraje Vysočina a Vysokou školou polytechnickou. Občasnými partnery jsou Grantová agentura, Regionální rozvojová agentura kraje, agentury CzechInvest a CzechTrade. Společný projekt jej pojí pouze s Krajem 26


Vysočina. Informace z Evropského informačního čerpá Vysoká škola polytechnická a podnikatelé. Od všech ostatních jmenovaných organizací Evropské informační centrum údaje požaduje. Institut Podnikatelských Informací je ve stálém kontaktu s regionálním zastoupením agentury CzechInvest a s Krajem Vysočina. S oběmi institucemi probíhá vzájemná výměna informací, s agenturou CzechInvest navíc i společný projekt. O spolupráci občasné (1x za půl roku) se dá hovořit s některými vzdělávacími a rekvalifikačními institucemi kraje, jmenovitě s jihlavskou Akademií J. A. Komenského a firmou BIT CZ Training. Vzájemná výměna informací probíhá mezi firmou a malými a středními podniky. Kromě informací poskytuje organizace malým a středním podnikům také rozsáhlou škálu služeb. Klastr Přesného Strojírenství Vysočina spolupracuje v rámci inovační infrastruktury kraje s agenturou CzechInvest formou konzultací, s Krajskou hospodářskou komorou kraje Vysočina při zprostředkování kontaktů s obchodními partnery, s Regionální rozvojovou agenturou kraje Vysočina a Regionálním a informačním centrem Vysočina, kde je spolupráce teprve v začátcích. V kraji nejvíce kooperuje se Střední školou řemesel a služeb v Moravských Budějovicích, která je členem Klastru. Mimo region pak probíhá spolupráce s Vysokým učením technickým v Brně na společných – převážně inovačních – projektech, např. na výzkumu nových metod povrchové úpravy materiálů. V současné době každá firma Klastru pracuje na nějakém společném projektu s VUT. V tuto chvíli Klastr také jedná o možné spolupráci s pražským výzkumným ústavem. Klastr českých nábytkářů sdružuje kromě podniků z Vysočiny také firmy z dalších regionů. S institucemi na Vysočině spolupracuje pouze minimálně, hlavní spolupráci uvádí především v oblasti terciárního vzdělávání mimo kraj. Jedná se o Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu Brno, Českou zemědělskou univerzitu v Praze a zkušebny v jižních Čechách, ve spolupráci s nimiž probíhá vývoj nových výrobních programů a technologií. S výzkumnými ústavy Klastr českých nábytkářů nespolupracuje. Kraj Vysočina spolupracuje v rámci inovační infrastruktury nejvíce s agenturou CzechInvest, CzechTrade, Regionální rozvojovou agenturou a vysokými školami regionu. V budoucnu by se měl kraj stát institucí, která na poli vědy, výzkumu a inovací koordinuje partnerství s jednotlivými institucemi. S agenturou CzechInvest spolupracoval Kraj Vysočina při realizaci grantových schémat pro drobné a malé a střední podnikatele v rámci opatření 1.1 SROP 2004 – 2006, Kraj využívá konzultací při tvorbě projektu vědecko-technického parku, spolupracuje při tvorbě studie brownfields, formování klastrů na Vysočině a při výměně informací v oblasti mapování podnikatelského prostředí. Spolupráce při tvorbě projektů a organizování zahraničních podnikatelských misí probíhá s agenturou CzechTrade. Výměna informací, spolupráce při zpracovávání studie brownfields a dalších studií se děje s Regionální rozvojovou agenturou. S vysokými školami v regionu kooperuje Kraj Vysočina při výměně informací a při plánovaných projektech vzniku vědecko-technických parků. Kraj Vysočina by měl být nositelem projektu jednoho vědeckotechnického parku a probíhá spolupráce při formulaci záměru vybudování inovačního centra, kde by měl být partnerem. Při přípravě vědeckotechnického parku chystá Kraj Vysočina spolupráci nejen s vysokými školami kraje ale také s Akademií věd ČR, Vysokým učením technickým v Brně a Městem Jihlava. S Hospodářskou komorou kraje Vysočina si vyměňuje informace a spolupracuje na různých projektech. Malým a středním podnikům poskytuje informace, zapojuje je do

27


projektů, i mezinárodního charakteru, organizuje podnikatelské mise do zahraničí, tvoří programy pro podnikatele z úrovně Kraje v rámci Fondu Vysočiny. Kraj Vysočina je také jedním z partnerů projektu ICHNOS, který byl zaměřený na mezinárodní výměnu zkušeností v oblasti podpory podnikatelů prostřednictvím asistenčních center. Tabulka 7 Instituce Regionální zastoupení CzechInvest

Regionální zastoupení CzechTrade Vysoké školy regionu

Regionální rozvojová agentura

Krajská hospodářská komora kraje Vysočina Malé a střední podniky

Forma spolupráce Realizace grantových schémat 2004 – 2006, tvorba projektu Vědecko-technický park, tvorba brownfields, tvorba klastrů na Vysočině, výměna informací v oblasti mapování podnikatelského prostředí Tvorba projektů a organizování zahraničních podnikatelských misí Výměna informací a při plánovaných projektech vzniku vědecko-technických parků Výměna informací, spolupráce při zpracovávání studie brownfields a dalších studií výměna informací a spolupráce na různých projektech Poskytuje informace, zapojuje podniky do projektů, organizuje podnikatelské mise do zahraničí, tvoří programy pro podnikatele v rámci Fondu Vysočiny

Krajská hospodářská komora kraje Vysočina spolupracuje s většinou inovačních institucí kraje Vysočina. Jedná se převážně o spolupráci velice úzkou, ve všech případech založenou na vzájemné výměně informací a v polovině též na společných projektech. Malým a středním firmám Hospodářská komora nabízí spoustu informací a služeb. Tabulka 8 Instituce Regionální zastoupení CzechTrade Regionální zastoupení CzechInvest Evropské informační centrum v Jihlavě Regionální rozvojová agentura

Forma spolupráce

Asociace výzkumných organizací

Výměna informací a společný projekt Výměna informací a společný projekt Výměna informací a společný projekt Výměna informací a společný projekt Výměna informací

Asociace inovačního podnikání

Výměna informací

Regionální a informační centrum kraje Česká společnost pro nové materiály a technologie

Výměna informací a společný projekt Výměna informací

28


Grantová agentura

Výměna informací a společný projekt Výměna informací a společný projekt Výměna informací

Institut podnikatelských institucí Západomoravská vysoká škola Třebíč Vysoká škola polytechnická Jihlava Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod Kraj Vysočina

Výměna informací Výměna informací Výměna informací a společný projekt Výměna informací, poskytování služeb, vzdělávání


Regionální a informační centrum kraje Vysočina zastupují 3 organizace. Jsou to Hospodářská komora, Institut podnikatelských informací a společnost Tempo. Činnost prvních dvou jmenovaných už byla popsána, zaměřme se proto teď na firmu Tempo s. r. o. Jak ukazuje tabulka 9, z vybraných institucí se podílí na společné práci pouze v pěti případech, společný projekt má se čtyřmi institucemi. Malým a středním podnikům poskytuje firma služby a poradenství. Tabulka 9 Instituce

Forma spolupráce


Výměna informací a společný projekt Výměna informací a společný projekt Výměna informací

Regionální zastoupení CzechInvest Kraj Vysočina ÚP Jihlava

Výměna informací a společný projekt Výměna informací a společný projekt Výměna informací, poskytování služeb a poradenství

Vysoká škola polytechnická Malé a střední podniky

Výzkumný ústav bramborářský patří mezi nejdůležitější představitele výzkumné sféry kraje Vysočina. Jeho spolupráce s krajskou inovační infrastrukturou spočívá většinou ve vzájemné výměně informací, na společném projektu se podílí pouze se třemi subjekty. Ve vzdělávacím sektoru kraje existuje vazba na střední školu Česká zemědělská akademie v Humpolci a Havlíčkově Brodě, naopak chybí na vysoké školství v regionu. Mimo region ovšem tato instituce úzce spolupracuje se čtyřmi vysokými školami v oboru. Neexistuje spolupráce s Evropským informačním centrem v Jihlavě, Hospodářskou komorou, CzechTradem a CzechInvestem, Českou společností pro nové materiály a technologie. Podrobnosti spolupráce tohoto ústavu znázorňuje tabulka 10. Tabulka 10 Instituce

Forma spolupráce

Regionální rozvojová agentura kraje Vysočina

29

VÚ požaduje informace


Asociace výzkumných organizací Asociace inovačního podnikání Regionální a informační centrum kraje Grantová agentura Institut podnikatelských informací Podnikatelský a inovační park Havlíčkův Brod Česká zemědělská akademie Humpolec a H. Brod Společnost vědeckotechnických parků Centrály výzkumných organizací poboček, nacházejících se v kraji Společnost pro podporu transferu technologií Český svaz vědeckotechnických společností Inženýrská akademie Technologické centrum AV ČR Kraj Vysočina Malé a střední podniky

Výměna informací a společný projekt, člen AVO Výměna informací VÚ požaduje informace VÚ požaduje informace VÚ požaduje informace Výměna informací a společný projekt Výměna informací a společný projekt Výměna informací Výměna informací VÚ poskytuje informace Výměna informací VÚ požaduje informace Výměna informací Výměna informací Poskytování informací a služeb, poradenství, semináře, rozbory, písemné materiály atd.

Výzkumný ústav jaderných elektráren spolupracuje s infrastrukturou kraje Vysočina pouze sporadicky. Jedenkrát ročně uvádí spolupráci s Krajem Vysočina na společném projektu, čerpání informací od agentury CzechInvest a Grantové agentury. Čtvrtletně vyměňuje informace s Českým svazem vědeckotechnických společností. V začátcích je spolupráce s Asociací výzkumných organizací. S malými a středními podniky spolupracuje velmi málo, a to se dvěma firmami na společném řešení zakázek. Vysoká škola polytechnická Jihlava kooperuje převážně s Regionální rozvojovou agenturou kraje a Krajskou hospodářskou komorou. Z dalších institucí jsou to pak Západomoravská vysoká škola Třebíč, Grantová agentura, CzechInvest a CzechTrade. Na společných projektech pracuje s Regionální rozvojovou agenturou, Grantovou agenturou, Krajskou hospodářskou komorou a CzechInvestem. Se Západomoravskou vysokou školou probíhá výměna informací a po CzechTradu Vysoká škola informace požaduje. Tato vysoká škola spolupracuje asi se stovkou malých a středních firem formou vzájemné výměny informací, poskytováním služeb, praxe studentů v podnicích, pořádání kurzů a v neposlední řadě sbíráním požadavků podniků na absolventy školy. Západomoravská vysoká škola Třebíč má vazby na Krajskou hospodářskou komoru, Vysokou školu polytechnickou a Regionální a informační centrum kraje. Méně často spolupracuje s Evropským informačním centrem v Jihlavě, Společností pro podporu transferu technologií a Krajem Vysočina. Vzájemná spolupráce probíhá většinou na bázi výměny informací. I tato škola kooperuje s malými a středními podniky. Běžnou skutečností je praxe studentů ve firmách a poradenství. V rámci závěrečné práce studenta byl také zpracován projekt na vytvoření softwaru na míru pro společnost Kevos.

30


V rámci inovační infrastruktury kraje Vysočina se musíme zmínit i o úloze municipalit kraje. Oslovili jsme Město Havlíčkův Brod, Jihlavu, Pelhřimov, Třebíč a Žďár nad Sázavou, bývalá okresní města kraje, s dotazy, jak spolupracují s ostatními subjekty inovační infrastruktury. Město Havlíčkův Brod uvádí nejčastější spolupráci s regionálním zastoupením agentury CzechInvest při vypracovávání různých studií a Regionální rozvojovou agenturou Vysočina s dotazy k dotacím a při školení pracovníků Města k tomuto tématu. Dále je velmi častá spolupráce s Regionálním a informačním centrem kraje Vysočina na výměně informací. S ostatními níže jmenovanými městy provádí občasnou výměnu zkušeností. Oblast, kterou se snaží Město podporovat, je cestovní ruch, a to formou propagace MSP na stránkách Města H. Brod a zpětným sdělením potřeb návštěvníků kraje. Město Jihlava kooperuje především s regionálním zastoupením agentury CzechInvest. Spolupráci uvádí také s Regionální rozvojovou agenturou Vysočina.Výjimečnou spolupráci uvádí s Hospodářskou komorou. Kooperuje také s Městy Telč, Třešť a Polná. MSP poskytují informace. Město Pelhřimov spolupracuje s agenturou CzechInvest při výměně informací či zajišťování investorů a také při výměně informací s Regionální rozvojovou agenturou Vysočina a Regionálním a informačním centrem. Spolupráce občasná probíhá s Hospodářskou komorou formou výměny informací, besed, setkání s podnikateli. V současné době proběhla spolupráce s místní agenturou při poskytnutí praxe pro rekvalifikace. Město Pelhřimov spolupracuje s více dalšími Městy, především se jedná o města ve skupině Vysočiny – Žďár n. Sázavou, Havlíčkův Brod, Velké Meziříčí. Probíhá zde porovnávání práce těchto měst a výměna zkušeností ke zlepšení práce ostatních. Malým a středním podnikům poskytuje Město Pelhřimov možnost uplatnění v průmyslových zónách. Město Třebíč spolupracuje především s Hospodářskou komorou kraje formou poskytování informací a nyní se jedná i o užší spolupráci, která bude stvrzená vzájemnou smlouvou. S agenturou CzechInvest spolupracuje Město Třebíč také, nyní to bylo např. při přípravě průmyslové zóny. Od Regionální rozvojové agentury Vysočina čerpá informace o dotacích. Město Třebíč je jedním ze tří zakladatelů Západomoravské vysoké školy Třebíč, spolupráce s touto školou je věcná i finanční. S dalšími městy v kraji spoluhraje formou občasných konzultací. S MSP spolupracuje prostřednictvím Hospodářské komory, poskytuje jim informace a podporou rozvoje cestovního ruchu v regionu dává příležitost rozvoji některým MSP. Město Žďár nad Sázavou kooperuje nepřetržitě s agenturou CzechInvest, od které čerpá informace a dále pak s Regionálním a informačním centrem (informace o dotacích, práce rozvojovém plánu). Spolupráce probíhá i s dalšími městy kraje, např. Nové Město, Jihlava, Havlíčkův Brod, Velká Bíteš, Bystřice n. P. předáváním zkušeností. Pro MSP je k dispozici průmyslová zóna s levnými pozemky, poskytování informací o dotacích, umožnění propojení na Hospodářskou komoru a další. Všechna tato Města samozřejmě spolupracují i s Krajem Vysočina. Z výše uvedeného vyplývá, že všechna jmenovaná Města kooperují s agenturou CzechInvest a Regionální rozvojovou agenturou. U některých z nich existuje i spolupráce s Hospodářskou komorou či vysokou školou. Všechna uvedená Města uvádějí výměnu poznatků a zkušeností mezi sebou. MSP poskytují převážně pouze informace, některá z nich se ovšem snaží zlepšit podmínky

31


podnikání MSP formou průmyslových zón či zlepšením obchodních příležitostí podporou cestovního ruchu. Spolupráci institucí inovační infrastruktury s malými a středními podniky kraje Vysočina zobrazuje následující tabulka 11. Tabulka 11 Instituce

Forma spolupráce

CzechInvest

Poskytování informací a služeb

CzechTrade

Výměna informací, poskytování služeb, vzdělávání, vyhledávání obchodních partnerů Poskytování informací

Evropské informační centrum Institut podnikatelských informací Krajská hospodářská komora Kraj Vysočina

Města H. Brod, Jihlava, Pelhřimov, Třebíč, Žďár n. S. Regionální a informační centrum kraje Regionální rozvojová agentura kraje Výzkumný ústav bramborářský Vysoká škola polytechnická Západomoravská vysoká škola

Vzájemná výměna informací, poskytování služeb Výměna informací, poskytování služeb, vzdělávání Poskytuje informace, zapojuje podniky do projektů, organizuje podnikatelské mise do zahraničí, tvoří programy pro podnikatele v rámci Fondu Vysočiny Poskytování informací, průmyslové zóny, podpora obchodu formou podpory cestovního ruchu regionu Výměna informací, poskytování služeb a poradenství Poradenství v rámci dotačních programů ČR a EU, koordinace při přípravě projektů, zpracování rozvojových analýz, plánů atd. Poskytování informací a služeb, poradenství, semináře, rozbory, písemné materiály atd. Vzájemná výměna informací, poskytování služeb, praxe studentů, pořádání kurzů, sběr požadavků podniků na absolventy školy Praxe ve firmách, poradenství, projekt

Z výše uvedené analýzy vyplývá, že v současné době existuje v kraji Vysočina více než deset státních a soukromých institucí, které jsou schopny kvalifikovaně poskytnout informace a služby podnikatelům a pomoci jim v úspěšném rozvoji jejich inovačního potenciálu. Další možnosti pro zvýšení inovací a růstu firem kraje Vysočina nabízí 8 podnikatelských inkubátorů a inovačních parků. Svou roli hrají i výchovně - vzdělávací instituce kraje Vysočina a instituce výzkumné a vývojové, kterým bude věnována pozornost v následujících dvou kapitolách.

2.4.

Úloha institucí sekundárního a terciárního vzdělávání v inovačním procesu

Vzdělávání, a to především sekundární a terciární, hraje v inovačním procesu velice důležitou roli. Do sekundárního vzdělávání řadíme studium na druhém stupni základních škol (6. až 9. ročník) a vzdělávání na středních školách, zejména gymnáziích, středních odborných školách

32


a středních odborných učilištích. Terciárním vzděláváním pak rozumíme studium navazující na úplné střední vzdělání s maturitou, patří sem vyšší odborné a vysokoškolské vzdělání. Růst vzdělanosti lidí posiluje potenciál pro vznik, užití a šíření inovací ve společnosti. Proto je třeba zajistit dobrý základ přípravy odborníků v oblasti inovačního podnikání v procesu vzdělávání. S rostoucím vzděláním se obvykle zvyšuje ochota a přizpůsobivost lidí ke změnám; firmy a organizace se vzdělanějšími zaměstnanci více, lépe a rychleji absorbují inovace. Z tohoto hlediska existují v ČR dosud četné rezervy. ČR zaostává v podílu obyvatelstva s vysokoškolským vzděláním (zhruba 11 %) za většinou členských zemí EU. V daném kontextu zaostáváme i v podílu absolventů přírodovědných a technických studijních oborů na vysokých školách na celkovém počtu obyvatelstva ve věkové kategorii 20-29 let. K posunu v tomto směru je potřebná modernizace našich vysokých škol, k jejímž vážným překážkám patří omezená kapacita, finanční možnosti těchto škol a způsob jejich řízení. Inovační kultura na vysokých školách v ČR, která by měla ovlivňovat studenty před jejich vstupem do profesního života, je v zárodečném stadiu. Těžiště činnosti vysokých škol je nadále především ve výuce. Moderní vysoké školy by se ovšem měly vyznačovat souběhem řady rolí – vzdělávací, výzkumné i podnikatelské. Vysoké školy by měly sehrávat významnou roli ve výzkumu a rychlé komercializaci jeho výsledků. Ideální úloha institucí terciárního vzdělávání je v symbióze výuky, výzkumu a podnikatelských aktivit, spojená s výrazným přínosem urychleného přenosu nových vědeckých poznatků a dalších znalostí. Další rolí institucí sekundárního a terciárního vzdělávání je vyhledávání a podpora talentů pro oblast tvůrčí vědecké a technické práce. Tato oblast nemá v současné době v ČR systematický charakter a je spíše otázkou jednotlivých nadšenců, některých neziskových organizací (AMAVET) a zčásti i některých akademických institucí (v rámci AV ČR a některých vysokých škol). Vhodným nástrojem podpory talentovaných jedinců je zapojení podnikového sektoru např. formou stipendií, vypisovaných témat odborných studentských prací a vědeckých soutěží apod. Pro rozvoj inovačního prostředí má značný význam další profesní vzdělávání, respektující technologický vývoj a potřeby trhu práce. Zde může sehrát sekundární i terciární školství velmi významnou roli zařazením kurzů celoživotního vzdělávání v potřebných oborech do svého vzdělávacího programu. Princip celoživotního vzdělávání zajišťuje flexibilitu pracovní síly, která je potřebná z hlediska proinovačního prostředí, a lepší využití lidského potenciálu ve vyšších věkových kategoriích. V rámci celoživotního vzdělávání není dostatečná pozornost věnována zvláště manažerským pracovníkům v privátním sektoru a pracovníkům ve výzkumu a vývoji, kteří jsou potenciálními inovačními podnikateli. Slabá místa současného systému vzdělávání a výchovy lidí z hlediska vytváření proinovačního prostředí jsou zejména v nedostatečném rozvíjení podnikatelského myšlení a výchovy k podnikatelskému duchu, v rozvíjení sociálních dovedností a profesní etiky a analytického a systematického myšlení. Jak již bylo řečeno, vzdělávací instituce hrají v inovačním procesu roli velice významnou a mohou inovační proces velmi ovlivnit. Mohou ho brzdit nebo být velmi nápomocné jeho rozvoji. V tomto případě je ovšem nutné v systému vzdělávání vytvářet podmínky pro rozvoj znalostí a schopností potřebných pro vznik, užití a šíření inovací. Současné vzdělávání může inovačnímu procesu pomoci především podporou podnikatelského myšlení mladých lidí, zejména s důrazem na inovace, podporou získávání sociálních dovedností potřebných pro

33


prosazování inovací, podporou rozvíjení analytického a systematického myšlení a dovedností, podporou specializované přípravy odborníků v oblasti inovačního podnikání, podporou dalšího vzdělávání výzkumných a vývojových pracovníků a podporou kontinuálního vzdělávání manažerských pracovníků. Oslovili jsme vysoké školy v kraji Vysočina s dotazem, jakým způsobem se podílejí na vzniku a šíření inovací. Západomoravská vysoká škola v Třebíči je spoluprovozovatelem podnikatelských inkubátorů v regionu a v blízké budoucnosti plánuje výstavbu vědeckotechnického parku. V rámci 7. rámcového programu podpory vědy a výzkumu se v současné době podílí dvěma projekty na výzkumu inovačního potenciálu regionu. Na dalších inovačních projektech se hodlá podílet v rámci plánovaného vědecko-technického parku. Vysoká škola polytechnická se v tuto chvíli na inovačních projektech téměř nepodílí, v této oblasti se o ní můžeme zmínit pouze v rámci organizace vzdělávacího projektu Rozvoj lidských zdrojů pro vzdělávání manažerů a v rámci celoživotního vzdělávání organizuje projekt Plánování a regionální rozvoj cestovního ruchu. Pro srovnání s ostatními kraji dále uvádíme inovační aktivity vysokých škol ze sousedních regionů. Univerzita Pardubice nabízí široké spektrum studijních oborů od chemických přes přírodovědné, technické až po ekonomické, humanitní a umělecké. Vlastní výzkum a vývoj této univerzity tkví převážně v chemické oblasti a v oblasti dopravy, v menší míře také v ekonomických a historických vědách. Nové poznatky, získané z výzkumu, přecházejí do praxe prostřednictvím znalostí studentů, do jejichž studijního programu jsou zapracovány. Inovační myšlenky a postupy se šíří také formou vědeckých publikací a konferencí a společnými projekty univerzity a partnerských firem. Dalším způsobem, jak pomoci šíření inovací, je aktivita Pardubického kraje, Univerzity v Pardubicích, společnosti FreeZone Pardubice a TechnoPark Management a. s., kde akcionáři jsou také Města Pardubice a Chrudim. Díky nim bude v letech 2008 - 2009 v Pardubicích zřízen Technopark. Vznikne tak zařízení, které by mělo kromě prostor pro inovační podnikání obsahovat i technologie pro výzkum, prototypovou stavbu a zkušebnictví. Univerzita Pardubice také spolu s Městem Pardubice založila Institut rozvoje evropských regionů, který se zabývá: •

• • • • • •

podporou rozvoje řešení vědeckých a vývojově-výzkumných projektů, zpracováváním koncepčních materiálů a studií navazujících na vědeckou činnost Fakulty ekonomicko-správní Univerzity Pardubice, podporou celoživotního vzdělávání, podporou přístrojového, informačního a prostorového vybavení výchovných, vědeckých a výzkumných činností, rozšiřováním poznatků, informací a vědomostí, rozvojem informačních systémů a komunikačních technologií, podporou konzultační, poradenské a expertní činnosti atd.

34


Vědecko-výzkumná činnost Vysokého učení technického v Brně (dále VUT) se zaměřuje na nespecifikovaný výzkum, financovaný ze státního rozpočtu. Dále je orientována na výzkum jasně definovaný a podporovaný zadavateli, jako jsou Grantová agentura ČR, grantové agentury odborných ministerstev, zahraniční agentury a vědecko-výzkumné programy (např. COST, COPERNICUS, EUREKA, 5.rámcový program, Jean Monnet, ČR-USA a ČRRakouská spolupráce, aj). Významná část aplikovaného výzkumu je iniciována přímo průmyslovými domácími i zahraničními firmami (Škoda Auto, Šmeral, IBM, ABB, Philips, Flextronics, ČEZ, IMOS, atd.).VUT v Brně se podílí na činnosti několika vědeckých center a sdružení, např. Centra leteckého a kosmického výzkumu, Centra pro strojírenskou výrobní techniku a technologii, Výzkumného centra aplikované kybernetiky, Sdružení VUT v Brně pro biomedicínské inženýrství a bioniku aj. Pro další podporu výzkumu na VUT vyhlašuje rektor soutěž o nejproduktivnější pracovníky v oblasti výstupů vědy a výzkumu na VUT s názvem „Top10 Excelence VUT“. Uspět je možné ve dvou kategoriích: - kategorie „základního a aplikovaného výzkumu“ se týká výsledků typu odborné periodikum, kniha, kapitola v knize, článek ve sborníku, - kategorie „technologická“ se týká výsledků typu patent, užitný vzor, ověřená technologie, poloprovoz, uplatněná metodika, autorizovaný software. Vysoké učení technické v Brně zřídilo pro možnost šíření inovací z výzkumu a vývoje do praxe kontaktní bod pro spolupráci s průmyslem a podnikatelskou sférou – tzv. Útvar pro transfer technologií. Jeho činnost spočívá především ve zprostředkování a asistenci při navazování spolupráce VUT s průmyslovými partnery, poradenství k projektům spolupráce s průmyslem, poradenství k patentování vynálezů a ke smlouvám o využití výsledků výzkumu, mapování výsledků výzkumu a vývoje, technologickém auditu, poradenství k marketingu výsledků vědy a výzkumu, poradenství a asistenci při zakládání spin-off firem a základních přednáškách i pokročilých vzdělávacích modulech v oblasti transferu technologií. Prostřednictvím Institutu celoživotního vzdělávání VUT zabezpečuje podporu doplňujícího vzdělávání pro širokou veřejnost. VUT je jedním ze zřizovatelů Jihomoravského inovačního centra (dále JIC), jehož základním posláním je efektivně podporovat vznik a rozvoj inovačních firem. Členy sdružení, které JIC založilo, jsou dále Jihomoravský kraj, statutární město Brno, Masarykova univerzita Brno, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně a Veterinární a farmaceutická univerzita Brno. Jedním ze základních prvků podpory JIC je poradenství pro firmy umístěné v Technologickém inkubátoru VUT. Pro již existující firmy je určeno poradenství s rozvojem firmy a strategické poradenství. Žádané jsou také kontakty na partnery, dodavatele, investory a jiné podpůrné organizace. JIC spolupracuje také s inovačními projekty, které potřebují vytvořit business plán a založení firmy. Některé z firem se zase účastní programu vzdělávání, který nabízí užitečné kurzy a školení. Jihomoravské inovační centrum je jedním z hlavních zpracovatelů projektů podporujících inovační podnikání v České republice, podílelo na také na vzniku několika klastrů. Technologický inkubátor VUT poskytuje chráněné prostředí začínajícím inovativním firmám. Jedním ze zásadních kritérií pro umístění firmy v inkubátoru je skutečnost, že firma hodlá přinést na trh něco nového. Její podnikatelský záměr musí mít v sobě inovační potenciál – novou technologii, patent, know-how apod. Další zvýhodněné prostory pro začínající

35


inovativní firmy jsou v současné době k dispozici v Českém technologickém parku, který nabízí prostory i pro již fungující komerční firmy. Nové inkubační prostory budou od začátku roku 2008 v budovách Technologický inkubátor II a biotechnologický inkubátor INBIT v kampusu Masarykovy univerzity (MU) v Brně Bohunicích. Univerzitní kampus MU, tvořený takřka 90 000 m2 užitných ploch pro výuku a výzkum, se stane po dokončení výstavby moderní vzdělávací a výzkumně-vývojovou základnou MU. Poskytne zázemí Lékařské fakultě, chemickým a biologickým oborům Přírodovědecké fakulty a Fakultě sportovních studií. Kapacita areálu nového kampusu je navržena pro 5000 studentů a přibližně 800 vysokoškolských pedagogů, vědeckovýzkumných pracovníků a ostatních pracovníků. Výuku i biomedicínský výzkum podpoří rovněž sousedství a propojení kampusu s Fakultní nemocnicí Brno, jednou z největších fakultních nemocnic v České republice. Počítá se rovněž s vazbou na podnikatelské aktivity vývojového a inovačního charakteru v objektech, jejichž vybudování se předpokládá západně od kampusu. Masarykova univerzita je zapojena do celé řady výzkumných a vývojových projektů a záměrů národního i mezinárodního charakteru, různých rozvojových programů atd. Jmenujme například programy Rozvoj a inovace studijních programů na MU, Kariérní růst akademických pracovníků MU jako prostředek kvalitativního posílení výzkumu a vzdělávání, Modernizace programů Univerzity třetího věku, Inovace a rozšíření efektivního systému poradenských služeb na MU a mnoho dalších. Každá fakulta také pracuje na vlastních výzkumech. Bylo by zbytečné zde všechny tyto aktivity vyjmenovávat, pro podrobnější studium může mohou sloužit internetové stránky univerzity (viz. Seznam internetových zdrojů). Masarykova univerzita zřídila za účelem podpory transferu technologií a znalostí již v roce 2005 Centrum pro transfer technologií. Toto pracoviště představuje institucionální zázemí pro vnější uplatnění výsledků výzkumu a vývoje na MU a je také kontaktním místem pro firmy, které mají zájem o spoluprácí s MU v oblasti výzkumu a vývoje, využití laboratorních kapacit atd. Nabízí následující služby pro pracoviště MU: • • • • • • • • • • • • •

metodická podpora původců inovací při ohlášení vynálezu poradenství v oblasti práva a ochrany duševního vlastnictví zprostředkování a finanční zajištění služeb patentového zástupce prezentace výsledků výzkumu MU na výstavách, veletrzích, burzách nových technologií atp. vzdělávání vědeckých pracovníků v oblasti inovačního podnikání organizování expertních konzultací, seminářů, workshopů apod. zajištění vstupu informací o vědeckých projektech do národních i mezinárodních databází hledání finančních zdrojů na ochranu duševního vlastnictví a předstartovní kapitál zprostředkování komerčního vytěžování speciálních technologií laboratoří MU vyhodnocování poptávky po technologiích hodnocení komerčního potenciálu inovací zajištění licenčních smluv podpora vzniku spin-offs.

36


Nabídka služeb pro firmy: • • • •

prezentace výzkumu probíhajícího na MU nabídka technologií k licenci zprostředkování využití výzkumných, vývojových a laboratorních kapacit zprostředkování konzultací.

Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně se podílí především na biologickém a biotechnologickém výzkumu. V rámci základního výzkumu vznikají publikace, ale bohužel zde chybí aplikovaný výzkum jako u MU a VUT, tj. přenesení poznatků výzkumu do praxe. Spolupráce se soukromým sektorem zde není centrálně řízena, je organizována pouze jednotlivci či útvary. Univerzita nemá dostatečnou kapacitu, která by byla schopna nabízet výsledky jejího výzkumu. V současné době se učí, jak naučit výzkumné pracovníky, aby byli schopni najít si partnery v soukromé sféře. Rozvíjí se spolupráce s Jihomoravským inovačním centrem (JIC), které se snaží být v oblasti propojení univerzity a podnikatelské sféry nápomocné. Univerzita se podílí na vytváření klastrů – dřevařského a zahradnického. S JIC spolupracuje na projektu Evropského sociálního fondu s názvem Rozvoj lidských zdrojů k výzkumu a vývoji pro inovační podnikání. Univerzita by ráda v novém programovém období zřídila Centrum pro transfer technologií, které zde zatím chybí. Na oblasti výzkumu a vývoje se na Jihočeské univerzitě v Českých Budějovicích (JČU) podílejí především dvě fakulty, a to Přírodovědecká fakulta a Filosofická fakulta. V rámci univerzity pracují také dva výzkumné ústavy. Jedná se o Výzkumný ústav rybářský a hydrobiologický a Ústav fyzikální biologie. S podporou Státního fondu životního prostředí ČR, Jihočeské univerzity, Jihočeského kraje a Evropské unie vzniklo Centrum biologických technologií v Nových Hradech, které je součástí Ústavu fyzikální biologie JČU. Jeho součástí je vědecko-technický park a biotechnologický inkubátor. Jeho hlavním posláním je poskytnout praktické vědecké zázemí těm, kteří mají dobrý podnikatelský záměr a těm, kteří hledají všestrannou pomoc při rozjezdu svého podnikání. Firmám umístěným v inkubátoru je poskytována široká nabídka podpůrných služeb, jejichž cílem bude zvýšit šance inovačního projektu dosažení stádia úspěšné komercionalizace. Inkubátor usnadňuje napojení firem na vědecké kapacity Jihočeské univerzity. Partnerem JČU je Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání o. p. s. (JAIP), zaštiťující oblast podpory výzkumu, vývoje a inovací v regionu a poskytující následující služby. • • • •

•

Výzkum a vývoj v oblasti managementu podpory inovací regionálního charakteru. Výzkum a vývoj v oblasti přechodu na regionální ekonomiku, jež je založena na znalostech s důrazem na regionální specifika. Spolupráce při tvorbě, realizaci a koordinaci výzkumné inovační politiky. Pořádání odborných kurzů, školení a dalších vzdělávacích akcí včetně lektorské činnosti v oblasti výzkumné a inovační politiky, managementu a ekonomiky výzkumu, vývoje a podpory inovací regionálního charakteru. Vzdělávání manažerů a dalších pracovníků z akademické i podnikové sféry v oblasti výzkumu a vývoje, resp. v oblasti využívání výsledků výzkumu a vývoje prostřednictvím ochrany duševního vlastnictví a přenosu technologií.

37


• • •

Poradenská činnost v oblasti výzkumné a inovační politiky, managementu a ekonomiky výzkumu a vývoje regionálního charakteru. Informační služby včetně publikační činnosti v oblasti výzkumné a inovační politiky, managementu a ekonomiky výzkumu a vývoje regionálního charakteru. Správa datové základny pro potřeby tvorby a hodnocení výzkumné a inovační politiky, managementu a ekonomiky výzkumu a vývoje regionálního charakteru.

JČU se ve spolupráci s JAIP, Jihočeskou hospodářskou komorou, Jihočeským krajem a Statutárním městem České Budějovice podílí na výstavbě dalšího inkubátoru v Českých Budějovicích, který by měl poskytnout odpovídající zázemí (kanceláře, laboratoře a dílny) pro zájemce o založení malých a středních firem využívajících výsledky výzkumu univerzitních i dalších pracovišť. Vraťme se teď zpět ke školám kraje Vysočina. V rámci zjištění toho, zda školy kraje Vysočina inovují, jejich povědomí o inovačních projektech, znalostí o zdrojích a dostupnosti financí pro inovace a o spolupráci s firmami, proběhl ve dnech 20. července až 2. srpna 2007 e-mailový a telefonický průzkum. Dotazovaným bylo vysvětleno, že v prostředí škol je inovačním projektem myšlen takový projekt, který vede k realizaci nějaké inovace ve škole, k využití novinek jako např. pořízení externích znalostí, školení zaměstnanců, zlepšení postupů výuky, vlastní výzkum a vývoj, pořízení softwaru atd. Celkem bylo osloveno 39 středních a vysokých škol. Informace se podařilo získat od 12 z těchto oslovených. Dalším tématem tohoto dotazování byla spolupráce škol s malými a středními podniky. •

Povědomí o inovacích

Dotazy první části se týkaly především povědomí škol o inovacích. 92% škol uvádí, že se zajímají o inovační projekty. 83% ví, kde informace o nich hledat, na jakou instituci se obrátit a které programy podporují inovační projekty škol. Všechny školy se shodují na tom, že je potřeba v kraji realizovat inovační projekty. Ke společné realizaci oslovilo společný subjekt nebo jím bylo osloveno 58% dotázaných. Tabulka 12 ANO Zajímáte se o inovační projekty?

92 %

Víte, kde hledat informace o inovačních projektech?

83%

Víte, na jakou instituci se obrátit v případě potřeby při realizaci inovačního projektu?

83%

Víte, které programy (krajské, republikové či evropské) podporují inovační projekty škol?

83%

Myslíte si, že je potřeba v kraji realizovat inovační projekty?

100%

Oslovil vás nebo jste vy oslovili nějaký subjekt ke společné realizaci inovačního projektu?

58%

•

Zavádění inovací

Další část se zabývala realizovanými projekty a projekty chystanými. Inovační projekt v minulosti realizovalo 92% oslovených subjektů. Průměrně za loňský rok 2006 každá škola realizovala 5 projektů, většina z nich byla podle jejich názorů úspěšná. Dvě třetiny z dotázaných plánují k realizaci další projekty.

38

Předběžná analýza prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina (srpen 2007) Tabulka 13 ANO Realizovali jste inovační projekty v minulosti?

92%

Počet projektů za 2006 průměrně

5

Byly projekty úspěšné?

92%

Chystáte se v letošním a příštím roce realizovat inovační projekt/y?

67%

Počet projektů na školu průměrně

2

Chystáte se realizovat některou z následujících inovačních aktivit? •

Vlastní výzkum a vývoj

8%

•

Pořízení vybavení, softwaru, …

33%

•

Pořízení externích znalostí

17%

•

Školení zaměstnanců

33%

Jiné např. seznamovací kurzy, sportoviště, výměnné pobyty studentů, učitelů,

50%

•

Zdroje a dostupnost inovací

•

Další blok dotazů se věnoval zdrojům pro pořízení inovací. Finanční podporu z veřejných zdrojů na své inovační projekty v minulosti nejvíce škol obdrželo z místních a regionálních zdrojů, a to celých 67%. Pro plánované projekty budou školy žádat dotace z 50% z místních a regionálních zdrojů a z 50% z fondů Evropské unie. Čtvrtina dotázaných uvádí, že finanční podpora z veřejných zdrojů je pro ně bez problémů dostupná. 8% škol tvrdí, že podporu z veřejných zdrojů je zcela nemožné získat. Největší zastoupení má skupina škol, pro kterou je veřejná finanční podpora dostupná s obtížemi. Tabulka 14 V případě realizovaných inovačních projektů: Obdrželi jste na inovační projekty finanční podporu z veřejných zdrojů? •

Místní/regionální zdroje

67%

•

Agentury/ministerstva

42%

• Evropská unie V případě plánovaných inovačních projektů: Budete žádat na inovační projekty finanční podporu z veřejných zdrojů? • Místní/regionální zdroje •

58%

50% 17%

Agentury/ministerstva

• Evropská unie Je finanční podpora z veřejných zdrojů dostupná pro vaši organizaci?

•

ANO

50%

•

Zcela nemožné získat

8%

•

S obtížemi dostupná

67%

•

Dostupná

25%

Potřeby při zavádění inovací

Co by školám usnadnilo snáze realizovat inovační projekty? Jsou to dle jejich vyjádření především snadněji dostupné finanční zdroje. Toho názoru je polovina oslovených. Dostatek kvalifikovaných pracovníků postrádá 42% škol. Čtvrtina případů by uvítala snadněji dostupné informační zdroje a vhodného partnera pro společný projekt.,17% škol zase napojení na univerzitu nebo výzkumnou organizaci. Mezi jiné možnosti zlepšení podmínek pro snadnější

39


realizaci inovačních projektů lze zařadit menší náročnost zpracování podkladů, mít přidělené peníze k dispozici okamžitě a další. Tabulka 15 Co by vám umožnilo/usnadnilo realizovat inovační projekt? •

Snadno dostupné finanční zdroje

50%

• • • • •

Snadno dostupné informační zdroje Dostatek kvalifikovaných pracovníků Vhodný partner Napojení na univerzitu/výzkumnou instituci Jiné, např. menší náročnost zpracování podkladů, přidělené peníze okamžitě k dispozici, pokud by bylo jasné při rozhodování o grantu, že peníze budou škole přiděleny – jinak nedostatek vlastních financí, možnost nové škole dosáhnout také na projekty vědy a výzkumu bez nutnosti doložit nějaké zkušenosti

25% 42% 25% 17%

17%

Spolupráce s malými a středními podniky

•

S MSP spolupracuje 83% dotázaných škol, průměrně na školu připadá 14 spolupracujících malých a středních firem. Převažující formou spolupráce škol a MSP je absolvování praxe studentů u MSP, takto kooperuje až 90% oslovených. Další výrazný způsob spolupráce škol a malých a středních firem je finanční nebo věcná podpora. Uvádí ji 70% škol. Více než polovina škol čerpá od MSP poznatky z praxe a zapracovává ji do výuky. Studenti téměř třetiny škol zpracovávají pro MSP také různé projekty. Existují i další formy kooperace mezi těmito institucemi jako přednášky odborníků z firem ve školách, různé kurzy a přítomnost zástupců z řad MSP v komisích závěrečných zkoušek studentů. S MSP nespolupracuje pouze 17% škol, většinou proto, že nedostalo konkrétní nabídku, případně nenašlo vhodného partnera. Tabulka 16 Spolupráce s MSP

83%

Počet spolupracujících MSP na školu průměrně

14

Forma spolupráce •

Naši studenti zpracovávají různé projekty pro MSP

30%

•

Naši studenti absolvují praxi u MSP

90%

•

Čerpáme od MSP poznatky z praxe

60%

• •

Čerpáme od MSP finanční či věcnou podporu Jiná spolupráce, např. zástupci firem u závěrečných zkoušek, přednášky z firem ve škole, kurzy, preventivní měření tlaku a cholesterolu

70%

Nespolupráce s MSP

40% 17%

Důvod nespolupráce

Nedostali jsme konkrétní nabídku

100%

nenašli jsme vhodného partnera

50%

Co by pro vás bylo podnětem ke spolupráci

Oslovení od konkrétní firmy

50%

Zajímavé téma ke spolupráci

50%

40


2.5.

Vhodný partner

50%

Analýza spolupráce výzkumných a vývojových institucí s uživatelskou sférou, zejména s malými a středními podniky

Výzkumný ústav bramborářský v Havlíčkově Brodě patří mezi nejdůležitější představitele výzkumné sféry kraje Vysočina. Ve vzdělávacím sektoru kraje existuje vazba na střední školu Česká zemědělská akademie v Humpolci a Havlíčkově Brodě, naopak chybí na vysoké školství v regionu. Mimo region ovšem tato instituce úzce spolupracuje s vysokými školami v oboru, konkrétně s Mendelovou zemědělskou a lesnickou univerzitou v Brně, Českou zemědělskou univerzitou v Praze, Jihočeskou univerzitou v Českých Budějovicích a Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze. Zástupci Výzkumného ústavu se společně se školami společně podílejí na řešení projektů, grantů, vyučují na školách, účastní se jednání vědeckých rad, jsou členy komisí u státních zkoušek, zpracovávají oponentské posudky, společně vystupují na seminářích, vytvářejí společné publikace atd. Uživateli výsledků práce Výzkumného ústavu bramborářského jsou Česká zemědělská akademie v Humpolci a v Havlíčkově Brodě, vysoké školy z jiných krajů, Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, Státní rostlinolékařská správa, zemědělská družstva a privátní zemědělci. Z iniciativy tohoto ústavu vznikl také Podnikatelský a inovační park v Havlíčkově Brodě. Výzkumný ústav jaderných elektráren Dukovany spolupracuje s infrastrukturou kraje Vysočina pouze sporadicky. Jedenkrát ročně až jednou za 2 roky uvádí spolupráci s Krajským úřadem na společném projektu, čerpání informací od agentury CzechInvest a Grantové agentury. Čtvrtletně vyměňuje informace s Českým svazem vědeckotechnických společností. V začátcích je spolupráce s Asociací výzkumných organizací. S malými a středními podniky spolupracuje velmi málo, a to se dvěma firmami na společném řešení zakázek. Uživateli výsledků práce tohoto ústavu jsou Jaderné elektrárny Dukovany, Temelín a jaderné elektrárny na Slovensku. Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany Kamenná, odloučené pracoviště v Dolní Rožínce – informace o spolupráci tohoto subjektu se bohužel nepodařilo zjistit. Mendelova zemědělská a lesnická Univerzita, výzkumná stanice Vatín je odloučené pracoviště Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity Brno. Stanice samotná spolupracuje pouze s výzkumnými organizacemi daného kraje, jmenovitě se šlechtitelskou stanicí Agrogen spol. s r. o. ve Slavicích a zkušební stanicí Zemservis Domanínek formou výměny informací a spolupráce na projektech. Před rokem kooperovala na společném projektu také s Evropským informačním centrem v Jihlavě a Grantovou agenturou. Malým a středním podnikům (MSP) poskytuje poradenství a různé oborové služby, pořádá pro ně též různé semináře. Současný počet spolupracujících MSP je 5 - 6 firem. Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, výzkumná stanice Humpolec nespolupracuje s žádnou institucí inovační infrastruktury kraje. S malými a středními podniky kooperuje pouze málo, a to jednou za rok formou tzv. Polního dne, což je prezentace výsledků pokusů a jejich ukázky. Této akce se účastní asi 120 zemědělců a družstev. Dále se na území kraje Vysočina vyskytuje množství výzkumných organizací a šlechtitelských stanic, například Vysočina Vyklantice, Agrogen Slavice, Sativa Keřkov, 41


Selekta Pacov a další. Z institucí inovační infrastruktury kraje Vysočina spolupracují nejvíce s Regionální rozvojovou agenturou, Krajským úřadem, Grantovou agenturou a Výzkumným ústavem bramborářským. Tyto organizace spolupracují s malými a středními podniky formou podávání informací, poradenství, pořádání seminářů, poskytování služeb a prodeje výsledků své práce. U většiny organizací jde však jen o velmi malé množství spolupracujících malých a středních podniků. Z výsledků proběhlého průzkumu vyplývá, že spolupráce výzkumu a vývoje v kraji Vysočina s uživatelskou sférou je nejlépe podchycena v případě Výzkumného ústavu bramborářského v Havlíčkově Brodě. V ostatních případech je tato spolupráce velice nízká a málo koordinovaná. Firmy a podnikatelé Vysočiny se soustředí také na spolupráci s institucemi výzkumu a vývoje mimo kraj Vysočina. Společností kooperujících s některým pracovištěm výzkumu je mnoho. Za všechny jmenujme alespoň následující příklady. Malým podnikem, spolupracujícím s výzkumnými pracovišti a pracovníky vysokých škol, je pekárna Konkordia se sídlem v Mrzkovicích. Kooperuje s různými fakultami Masarykovy univerzity v Brně a konzultuje nově navrhované výrobky s jejich pracovníky. Nejužší spolupráci v současnosti uvádí s Přírodovědeckou fakultou s odborníky na anorganickou chemii. Příkladem velké firmy, nacházející se v kraji Vysočina, který spolupracuje s výzkumnými organizacemi mimo kraj, jsou Kostelecké uzeniny, a. s. Na různých výzkumech kooperují s Vysokou školou evropských a regionálních studií v Českých Budějovicích, nyní právě na výzkumu vlivu určitých výrobků na imunitu člověka, a s Veterinární a farmaceutickou univerzitou v Brně, v současné době na průzkumu vlivu teploty na kvalitu kuřecího masa. Konzultace probíhají také s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze.

2.6.

Velké podniky

Samostatnou kapitolu v oddělení výzkumu a vývoje tvoří jednotlivé podniky na území kraje Vysočina. Jsou to firmy, které mají v rámci své organizace vlastní oddělení výzkumu a vývoje popřípadě výzkumné pracoviště.Tyto firmy hrají v inovační infrastruktuře kraje také velkou roli. V prostorách jejich společností vznikají nové výrobní postupy, nové výrobky či nové materiály. Jedná se převážně o velké podniky s vyšším počtem zaměstnanců. Pomocí telefonického průzkumu jsme zjišťovali, které z nejvýznamnějších firem v kraji, se podílejí na vlastním výzkumu a vývoji. Dospěli jsme k následujícím závěrům. Do kategorie firem s vlastním výzkumem a vývojem můžeme v kraji Vysočina zařadit následující významné společnosti: - Automotive Lighting s. r. o. Jihlava - BOSCH DIESEL s. r. o. Jihlava - GCE, s. r. o. Chotěboř - Huhtamaki Česká republika, a. s. Okříšky - Kostelecké uzeniny a. s. Kostelec - Kronospan Jihlava - Mars Svratka a. s. - OPTOKON Co., Ltd. Jihlava - TEDOM s. r. o. Třebíč 42


- Valeo Compressor Europe s. r.o. Humpolec - ŽĎAS, a. s. Žďár nad Sázavou Automotive Lighting s. r.o. Jihlava, výrobce osvětlovací techniky pro automobilový průmysl, je jednou ze společností na Vysočině, která má své vlastní vývojové oddělení. Automotive Lighting v Jihlavě se podílí na koncernovém vývoji světlometů pro automobilový průmysl. V rámci vývojových projektů pracuje na všech vývojových fázích světlometů, od koncepční fáze včetně design studií, přes sériovou konstrukci až po uvolňovací procesy pro výrobní fázi. V současné době nespolupracuje s žádnou institucí terciárního vzdělávání, ale v dřívější době zde probíhala spolupráce s Univerzitou Tomáše Bati ve Zlíně a Vysokým učením technickým v Brně, které pro Automotive Lighting s. r. o. provádělo např. zkoušky materiálů a zkoumalo míru deformací. Nyní firmě poskytují podporu pouze soukromé subjekty. Výsledky vývojového oddělení firma používá pouze pro interní potřebu. Jihlavská společnost BOSCH DIESEL s. r. o. také patří k firmám s vlastním výzkumem. Zabývá se dieselovými vstřikovacími čerpadly, tlakovými zásobníky, regulačními ventily tlaku, balicími stroji pro potravinářský a farmaceutický průmysl a sériovými opravami vstřikovacích systémů. Společnost GCE, s. r. o. navazuje na dlouholetou chotěbořskou tradici výroby zařízení pro použití technických plynů. Její vývojové pracoviště se zabývá především vývojem plynových řídících zařízení – tj. uzavíratelnými, redukčními, kombinovanými ventily a svařovacími a řezacími hořáky. Tato společnost uvádí spolupráci na vývoji s výzkumnými ústavy ČR i zahraničními zkušebnami. Výsledky vývojového procesu mimo firmu nešíří. Huhtamaki Česká republika, a. s. se sídlem v Okříškách je členem nadnárodní skupiny Huhtamaki, předního světového výrobce a dodavatele obalů pro potravinářský průmysl. V ČR se vyrábí především obaly z nasávané kartonáže. Společnost se zabývá zlepšováním technologií v rámci působení na životní prostředí jako např. možnostmi snižování spotřeby elektrické energie při výrobě, zlepšováním kvality vypouštěné vody a dalšími. Oboustranná spolupráce je navázána s Vysokou školou chemicko-technologickou v Pardubicích a řadou soukromých firem v podobě přednášek a konzultací. Vývoj nových výrobků probíhá v jedné z dceřiných společností v Holandsku. Hlavním přestavitelem potravinářské výroby v kraji je akciová společnost Kostelecké uzeniny v Kostelci. I tato společnost se snaží vlastním výzkumem, který zde probíhá v rámci výrobního procesu, inovovat své výrobky. Ročně opouští firmu 30 až 40 nových výrobků. Kronospan Jihlava, součást nadnárodní skupiny Kronospan, je jedním z největších výrobců velkoplošných materiálů na bázi dřeva v Evropě. V oblasti výzkumu spolupracuje s Vysokou školou chemicko-technologickou, Českým vysokým učením technickým v Praze, Vysokým učením technickým v Brně a Technickou univerzitou ve Zvolenu. Jedná se především o oblasti zpracování dřeva, děje v tepelných výměnících, chemii sušení aj. Žádným způsobem tyto nově získané informace nešíří mimo společnost. Vlastní útvar výzkumu a vývoje má firma Mars Svratka a. s. Tato firma zastupuje oblast zpracovatelů kovů, a to především v oblasti lisování, sváření, montáže a povrchových úprav. Výzkum pro interní potřebu ve firmě probíhá, ale jedná se pouze o výzkum části produkce, konkrétně jde o kovové spotřební zboží a sedadla do traktorů. Na výzkumu nespolupracuje společnost se žádným dalším subjektem.

43


TEDOM s. r. o. je společností, která má několik divizí a sídlí na více místech České republiky. Do oblasti Vysočiny, konkrétně do Třebíče, je situována především výroba autobusů a provoz kogeneračních jednotek. V rámci konstrukčního oddělení probíhá vývoj autobusů, jejichž hnací soustrojí tvoří nově vyvinutý plynový spalovací motor. Na vývoji těchto autobusů firma spolupracuje s jinými společnostmi pouze při návrzích designu. Žďas, a. s. ve Žďáru nad Sázavou se snaží nalézat nová řešení v oblasti metalurgie a ve strojírenské výrobě. Na vývoji spolupracuje nejvíce s Vysokým učením technickým v Brně, od kterého získává především teoretické poznatky, výpočty a možnost konzultací. Informace z vývoje slouží pro interní potřebu firmy. V současné době svůj vývojový tým budují společnosti OPTOKON Co., Ltd. v Jihlavě a Valeo Compressor Europe s. r.o. v Humpolci. OPTOKON Co., Ltd. se zabývá výrobou pasivních a aktivních komponentů pro vláknovou optiku, optických rozvaděčů, aktivních jednotek pro optické sítě, komponent pro vojenské taktické sítě atd. Na vývoji spolupracuje s Českým vysokým učením technickým v Praze (ČVUT), Vysokým učením technickým v Brně (VUT) a s armádní zkušebnou ve Vyškově. Valeo Compressor Europe s. r.o. patří k předním výrobcům kompresorů pro klimatizační jednotky osobních automobilů. Na vývoji spolupracuje s ČVUT a VUT a také podporu designu řeší pomocí externích firem. Nově získané vývojové poznatky tvoří know-how firmy. Výzkum a vývoj probíhající v centrále nebo v dceřiné společnosti mimo region Vysočiny uvádějí Futaba Czech, s. r. o. Havlíčkův Brod, Hettich ČR k. s. Žďár nad Sázavou a MANN + HUMMEL (CZ) s. r. o. Okříšky. Ne všechny významné podniky kraje Vysočina mají své vlastní oddělení výzkumu a vývoje. K těm, které se na vlastním výzkumu a vývoji nepodílejí, patří například ACO Industries k. s. Přibyslav, Draka Kabely, s. r. o. Velké Meziříčí, ITW PRONOVIA, s. r. o. Velká Bíteš, Moravské kovárny, a. s. Jihlava a PLEAS a. s. Havlíčkův Brod. Lze konstatovat, že převážná část významných podniků kraje Vysočina se na vlastním výzkumu a vývoji nějakým způsobem podílí. Téměř všechny přitom spolupracují s institucemi terciárního vzdělávání. Většina nových poznatků ovšem není šířena a zůstává ve vlastnictví zainteresovaných firem.

2.7.

Stanovení nedostatků inovační infrastruktury

Nedostatečná a nekoordinovaná komunikace mezi některými složkami inovační infrastruktury je jedním z jejích největších problémů. Pozornost zasluhuje především spolupráce mezi sférou výzkumu a vývoje a sférou podnikání. V kraji v tuto chvíli funguje pouze jeden Podnikatelský a vědecko-technický park v Havlíčkově Brodě. Možností, jak tento stav zlepšit, je plánovaná výstavba dalšího parku v Jihlavě. Malé zastoupení terciárního vzdělání, především nízký počet vysokých škol kraje a rovněž nízká návaznost oblastí vědy a výzkumu a terciárního školství je další oblastí, kterou by bylo možné zlepšit.

44


Kraj Vysočina má také nedostatek Center pro transfer podnikání, jejichž posláním by byl monitoring nadějných projektů na vysokých školách, úvodní mentoring s cílem objasnění základních kroků při zahájení podnikání, zajištění počáteční ochrany duševního vlastnictví a předání projektů profesionální instituci k inkubaci a podpoře při dalším rozvoji. K dalším možnostem rozvoje inovací a inovačních projektů v kraji Vysočina patří vybudování tzv. sítě Business Angels, což jsou privátní investoři, přinášející kapitál potřebný na rozvoj rychle rostoucích společností nebo nově založených firem.

45


3.

Průzkum poptávky ekonomických subjektů v kraji Vysočina se zaměřením na MSP

V této kapitole předběžné analýzy prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina se zaměříme na poptávku ekonomických subjektů po inovacích. Kapitolu rozdělíme do tří částí. Nejdříve budeme analyzovat rozvojový potenciál MSP v kraji. Následně představíme výsledky průzkumu, který jsme provedli na reprezentativním vzorku ekonomických subjektů (MSP) v kraji. V dotazníkovém šetření jsme se zaměřili na následující oblasti: • • • •

jaké je povědomí dotazovaných ekonomických subjektů o inovacích jaká je míra zavádění inovací u ekonomických subjektů jaké jsou zdroje inovací a jejich dostupnost pro ekonomické subjekty jaké jsou jejich potřeby pro zavádění inovací a financování.

Na závěr kapitoly provedeme vyhodnocení průzkumu a konfrontaci výsledků s publikací „Technické inovace v ČR 2002 - 2003 – analytická část (2005)“, kterou vydal ČSÚ a která obsahuje informace charakterizující inovační potenciál ekonomických subjektů na území ČR. Na základě našeho šetření a především v konfrontaci s šetřením ČSÚ budeme moci stanovit odvětví/firmy, které mají v kraji Vysočina nejvýraznější inovační potenciál.

3.1.

Rozvojový potenciál kraje Vysočina – absorpční kapacita a zavádění inovací

Kraj Vysočina k 31. 3. 2007 podle registru ekonomických subjektů (dále jen RES) zaujímá předposlední místo v počtu evidovaných ekonomických subjektů ve srovnání s ostatními kraji. K tomuto datu zde bylo registrováno 97 770 ekonomických subjektů. Podle údajů z registru tak tvoří kraj 4% z celkového počtu registrovaných jednotek v ČR. Tento stav je dle údajů registru za období cca posledních 5 let spíše konstantní s mírným meziročním nárůstem podnikatelských subjektů (viz.tabulka 17). Podle právní formy ekonomických subjektů připadá největší počet na fyzické osoby nezapsané v obchodním rejstříku, a to 67 067 subjektů, tj. 68,6% z celkového počtu ekonomických subjektů registrovaných v RES v kraji Vysočina a také 89,5% z celkového počtu soukromých podnikatelů registrovaných v RES v kraji Vysočina. Konstantní meziroční nárůst je možné také sledovat u společností s ručením omezeným, kterých je registrováno v kraji k uvedenému datu 6,1% z celkového počtu ekonomických subjektů registrovaných v RES v kraji Vysočina a také 89,3% z celkového počtu obchodních společností registrovaných v RES v kraji Vysočina, tedy 5922 subjektů (viz. tabulka 17). Podle odvětví převažující činnosti k 31. 3. 2007, z celkového počtu registrovaných ekonomických subjektu v kraji Vysočina, bylo nejvíce subjektů registrováno v kategorie OKEČ služby a ostatní. Celkem to bylo 60 249 subjektů, tj. 61,6% všech registrovaných subjektů (viz. tabulka 17).

46


Počty jednotek v RES: Tabulka 17 Z toho vybrané právní formy Celkem Územní členění Abs.

v%

C e l k e m Č R stav k 31.3.2007

2446194

Vysočina stav k 31.3.2007

97770

4,00


97159


Soukromí podnikatelé Fyz. osoba pod.dle Celkem živ. zák. nez. v obch. rejstř.

100,00 1802594

Obchodní společnosti Z toho Družstva Státní společnost Celkem podniky s ručením omezeným

-

276077

-

14534

649

74944

67067

6629

5922

549

12

4,00

74531

66619

6579

5869

553

12

95715

4,01

73667

65627

6308

5611

555

15


95539

4,08

74164

65967

6012

5379

556

19


94646

4,07

73687

65237

5817

5127

558

21

70402

61936

5587

4914

551

24

Vysočina stav k 90074 4,05 31.12.2002 Zdroj: Organizační statistika. ČSÚ, 2007

Co se týká jednotlivých okresů, je z celkového počtu registrovaných ekonomických subjektů v kraji Vysočina nejvíce subjektů v okrese Žďár nad Sázavou, tedy 22 305 subjektů, tj. 22,8% (viz. tabulka 18). Počty subjektů v RES v kraji Vysočina a jednotlivých okresech dle odvětví: Tabulka 18 v tom okresy: Kraj celkem

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

97 770

17 444

21 324

14 972

21 725

22 305

Zemědělství, myslivost, lesnictví

10 607

1 974

1 627

1 821

2 551

2 634

Průmysl celkem

15 095

2 751

3 132

2 215

3 522

3 475

Stavebnictví

11 712

2 034

2 317

1 957

2 804

2 600

Služby a ostatní

60249

10666

14222

8950

12836

13575

Kraj celkem stav k 31.3.2007 Z toho zaměstnáno v:

Zdroj dat: Statistický bulletin - kraj Vysočina 1.čtvrtletí 2007. ČSÚ, Jihlava 2007

47


Vymezení velikosti podniků podle počtu zaměstnanců se řídí dle nařízení Komise (ES) č. 364/2004 ze dne 25. února 2004. Podnikatelské subjekty jsou takto děleny na drobné podnikatele (0 – 9 zaměstnanců), malé podnikatele (10 – 49 zaměstnanců) a střední podnikatele (50 – 249 zaměstnanců). Subjekty s 250 a více zaměstnanci jsou již řazeny do kategorie velkých podniků. Z celkového počtu registrovaných ekonomických subjektu v kraji Vysočina zapsaných v RES k 31.3.2007 přibližně 54,5% subjektů nespecifikovalo počet zaměstnanců. V kraji Vysočina je nejvíce subjektů registrováno v kategorii drobných podnikatelů, z celkového počtu registrovaných je to 42,7%. Celkově bylo v kraji Vysočina registrováno 88 podniků s počtem rovným nebo vyšším 250 zaměstnanců (viz. tabulka 19). Počty subjektů v RES v kraji Vysočina podle počtu zaměstnanců: Tabulka 19 v tom okresy: Počet zaměstnanců

Kraj celkem

Havlíčkův Brod

Jihlava

Pelhřimov

Třebíč

Žďár nad Sázavou

Kraj celkem

97 770

17 444

21 324

14 972

21 725

22 305

Neuvedeno

53 306

9 134

11 920

8 046

11 888

12 318

0-9

41 730

7 821

8 784

6 501

9 252

9 372

10 - 49

2 001

360

437

301

438

465

50 - 249

645

111

159

114

130

131

250 - 499

88

18

24

10

17

19

Zdroj dat: Statistický bulletin - kraj Vysočina 1.čtvrtletí 2007. ČSÚ, Jihlava 2007

Přesto, že kraj Vysočina zaujímá předposlední místo v počtu evidovaných ekonomických subjektů ve srovnání s ostatními kraji, že nejvíce těchto subjektů spadá do kategorie drobných podnikatelů, jak jsme před chvílí uvedli, svědčí o rozvojovém potenciálu těchto ekonomických subjektů v kraji Vysočina jejich absorpční kapacita a inovační schopnosti firem. Dle statistiky čerpání dotací a zvýhodněných úvěrů z programu Operační program Průmysl a podnikání (dále jen OPPP) (za programové období 2004 – 2006), zveřejněných na stránkách agentury CzechInvest, vyplývá, že v kraji Vysočina bylo podáno k 31. 6. 2007 celkem 289 projektových žádostí v programech OPPP (100 z nich bylo zamítnuto). K tomuto datu byla 179 firmám přiznána dotace nebo zvýhodněný úvěr. V pořadí mezi 13 kraji v ČR to staví kraj Vysočina na 9. místo v počtu přiznaných dotací a zvýhodněných úvěrů z OPPP (viz. graf 5).

48


kraj

Počet podaných a podpořených projektů v rámci OPPP dle krajů v České republice Moravskoslezský Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický Královéhradecký Liberecký Ústecký Karlovarský Plzeňský Jihočeský Středočeský

podpořené projekty podané projekty

0

100

200

300

400

500

600

700

800

počet projektů

Zdroj dat: CzechInvest – Statistiky čerpání dotací

Do programů podpory OPPP Start a Kredit, poskytující zvýhodněné úvěry, bylo podáno na Vysočině celkem 136 projektových žádostí (viz. graf 6). Z toho bylo podáno do programu • Start, jehož cílem byla podpora realizace podnikatelských záměrů fyzických i právnických osob vstupujících do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem formou zvýhodněného úvěru, 65 projektových žádostí. Podpora byla přiznána 51 žádostem. • Kredit, jehož cílem je podpora realizace rozvojových podnikatelských projektů malých podnikatelů s kratší historií formou zvýhodněného úvěru, bylo podáno 71 projektových žádostí, z nichž bylo 50 podpořeno. Další z nejvíce žádaných programů podpory OPPP na Vysočině, poskytující dotace, byly programy Rozvoj, Marketing a Inovace, do těchto programů bylo podáno celkem 120 projektových žádostí (viz. graf 6). Z toho bylo podáno do programu • Rozvoj, jehož cílem byla podpora rozvoje konkurenceschopnosti MSP ve fázi růstu, tedy podpora zvyšování technologické úrovně, zdokonalování procesů (zavádění certifikací a mezinárodních standardů), 60 projektových žádostí, přiznána podpora byla 16 žádostem. • Marketing, jehož cílem je podpora zvyšování konkurenceschopnosti českých firem na zahraničních trzích formou podpory získávání marketingových informací, tvorby propagačních materiálů, účasti na výstavě nebo veletrhu v zahraničí, bylo podáno 41 projektových žádostí, z nichž bylo 37 podpořeno. • Inovace, jehož cílem je podpora projektů zaměřených na zvýšení technických a užitných hodnot výrobků, technologií a služeb, bylo podáno 19 projektových žádostí, z nichž bylo 5 podpořeno.

49


program

Podané žádosti a udělené dotace v programech OPPP v kraji Vysočina

podpořené projekty

Úspory energie Obnovitelné zdroje Prosperita Klastry Školící střediska Reality Inovace Rozvoj Marketing Kredit Start

podané projekty

0

10

20

30

40

50

60

70

80

počet projektů


Podnikatelské subjekty v kraji Vysočina si tak sáhly pouze v programu OPPP na částku cca půl miliardy korun z celkové alokace cca 10 miliard na celý program OPPP (viz. graf 7). K tomu je potřeba připočíst další finanční zdroje plynoucí z ostatních programů strukturální politiky Evropské unie (zde ještě nedošlo k celkové evaluaci programového období), stejně jako další veřejné zdroje plynoucí do kraje. Pro konkrétní případy firem a realizovaných projektů v kraji Vysočina je možné sáhnout do databáze případových studií agentury CzechInvest, kde najdeme uvedeny úspěšné žadatele. Graf 7

program

Objem finančních prostředků plynoucí z projektů programu OPPP do kraje Vysočina

Úspory energie Obnovitelné zdroje Prosperita Klastry Školící střediska Reality Inovace Rozvoj Marketing Kredit Start

alokace v mil. Kč

0

20

40

60

80

100

Zdroj dat: Úspěšné projekty v OPPP – inspirace pro budoucnost, MPO, červen 2007

Velmi pozitivní je i poznatek, že MSP investují do lidského kapitálu. Mnohé firmy využily finanční zdroje na tuto oblast z Evropského sociálního fondu. Ministerstvo průmyslu a obchodu vyhlásilo program Profese, do kterého MSP z kraje Vysočina poslaly celkem 19

50


projektů. Na základě těchto informací můžeme konstatovat (odhlédneme-li od faktoru, že stále cca 1/3 podaných projektů vypadne během hodnocení, což je však problém celorepublikový), že ekonomické subjekty na Vysočině, ač jich je nejméně ve srovnání s ostatními kraji, jsou dostatečně silné a schopné, je zde veliký rozvojový potenciál i schopnost inovace. Dalším z ukazatelů takového potenciálu kraje Vysočina může být počet přijatých projektů na 10 000 EA obyvatel, kde 2 z 5 okresů (Pelhřimov a Třebíč) dosahují hodnot mezi 5,5 – 7,3 projektu na 10 000 EA a další dva okresy se pohybují mezi 3,8 – 5,4 projektu na 10 000 EA (viz. graf 8). Graf 8


3.2.

Inovující podniky na Vysočině

V rámci dotazníkového šetření, které jsme provedli na reprezentativním vzorku ekonomických subjektů kraje Vysočina, jsme se zaměřili na níže uvedené oblasti šetření. Snažili jsme se nalézt u MSP odpovědi na následující dotazy: • • • •

jaké je povědomí dotazovaných ekonomických subjektů o inovacích jaká je míra zavádění inovací u ekonomických subjektů jaké jsou zdroje inovací a jejich dostupnost pro ekonomické subjekty jaké jsou jejich potřeby pro zavádění inovací a financování.

51


Informace z šetření jsou následně zapracovány v části kapitoly 3.3 a konfrontovány s informacemi z publikace ČSÚ „Technické inovace v ČR 2002 - 2003 – analytická část (2005)“. Na základě srovnání výsledků těchto dvou šetření nám bude umožněno učinit si přehlednou představu o inovačním potenciálu MSP v kraji Vysočina. V rámci dotazníkového šetření, které proběhlo v 2. pol. července 2007, bylo osloveno cca 150 MSP z kraje Vysočina. Snahou bylo vybrat reprezentativní vzorek MSP z každého z pěti okresů, zaměřených na zpracovatelský průmysl, výrobu a rozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví a služby. Celkem se vrátilo 29 vyplněných dotazníků od 17 firem do 50 zaměstnanců a 12 firem nad 50 zaměstnanců. Vykazované hodnoty v tabulkách se týkají vyhodnocených došlých odpovědí na dotazník. •

Povědomí dotazovaných ekonomických subjektů o inovacích

První z bloku dotazů, směřující na vzorek MSP v kraji Vysočina, měl za cíl zjistit, jaký je zájem a povědomí o inovačních projektech a programech, které tyto typy projektů podporují (viz. tabulka 20). Oslovené MSP se projevily jako velmi aktivní, co se týká zájmu o inovační projekty. Podniky nad 50 zaměstnanců vykazují prakticky 100% zájem o inovační projekty a vykazují se také dostatečnými znalostmi v oblasti jak, kde či u koho hledat informace a pomoc v případě realizace inovačního projektu. Podniky do 50 zaměstnanců za předchozí skupinou nezaostávají, co se týká zájmu o inovační projekty, horší výsledky však vykazují v oblasti znalostí jak, kde či u koho hledat informace a pomoc v případě realizace inovačního projektu. Obě oslovené skupiny se pak shodnou na tom, že je v kraji Vysočina potřeba realizovat inovační projekty. Z šetření také vyplývá, že podniky spolu v rámci inovačních projektů příliš nespolupracují. Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech došlých vyplněných dotazníků. Tabulka 20 podniky 0-50 zaměstnanců

podniky nad 50-250 zaměstnanců ANO

Zajímáte se o inovační projekty?

83%

100%

Víte, kde hledat informace o inovačních projektech?

41%

81%

35%

72%

29%

81%

Myslíte si, že je potřeba v kraji realizovat inovační projekty?

94%

100%

Oslovil vás nebo jste vy oslovili nějaký subjekt ke společné realizaci inovačního projektu?

35%

36%

Víte, na jakou instituci se obrátit v případě potřeby při realizaci inovačního projektu? Víte, které programy (krajské, republikové či evropské) podporují inovační projekty firem?

•

Míra zavádění inovací u ekonomických subjektů

Druhý z bloku dotazů, směřující na vzorek MSP v kraji Vysočina, měl za cíl zjistit, jaká je skutečná míra zavádění inovací a tvorba inovačních projektů mezi MSP v kraji Vysočina. První z dotazů byl zaměřen na podnikatelské okolí (viz. tabulka 21). Přibližně polovina dotázaných v obou skupinách podniků shodně uvedla, že zná nějaký ekonomický 52


subjekt, který inovuje. Nejvíce jsou zastoupeny podniky s inovací výrobku/služby, nejméně pak podniky s marketingovou inovací. Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech došlých vyplněných dotazníků. Hodnoty u jednotlivých typů inovací z celkového počtu kladných odpovědí na úvodní dotaz. Tabulka 21 podniky 0-50 zaměstnanců Víte o někom ve vašem okolí, kdo realizoval/realizuje inovační projekt? Jednalo se o: •


53%

54% z toho 87%

Inovační výrobek/službu

• Inovační proces, distribuce, podpůrná činnost

z toho 53%

•

Organizační inovace

z toho 47%

•

Marketingová inovace

z toho 40%

Druhý z dotazů byl již zaměřen na realizované inovační projekty u dotazovaných podniků (viz. tabulka 22). Zde se v odpovědi obě skupiny podniků rozešly. Zatím co podniky nad 50 zaměstnanců deklarují v 81% případů, že v minulosti realizovaly nějaký inovační projekt, podniky do 50 zaměstnanců za předchozí skupinou zaostávají. Zde bylo zjištěno, že pouze přibližně polovina těchto podniků v minulosti realizovala inovační projekt. Nejvíce jsou zastoupeny podniky s inovací výrobku/služby, následovány podniky s organizační inovací. Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech došlých vyplněných dotazníků. Hodnoty u jednotlivých typů inovací z celkového počtu kladných odpovědí na úvodní dotaz. Tabulka 22 podniky 0-50 zaměstnanců Realizovali jste inovační projekty v minulosti? Jednalo se o: •


47%

81% z toho 88%



z toho 47%

•


z toho 59%

•


z toho 47%

Ve třetí otázce jsme se dotazovali na chystané inovační projekty (viz. tabulka 23). Zde již rozdíl v odpovědi obou skupiny podniků není tak markantní. Podniky nad 50 zaměstnanců i podniky do 50 zaměstnanců shodně deklarují zájem realizovat nějaký inovační projekt, což ukazuje na ohromný inovační potenciál firem v kraji Vysočina. Nejvíce jsou opět zastoupeny podniky s inovací výrobku/služby, dále pak inovace procesní. Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech došlých vyplněných dotazníků, hodnoty u jednotlivých typů inovací z celkového počtu kladných odpovědí na úvodní dotaz.

53


Tabulka 23 podniky 0-50 zaměstnanců Chystáte se realizovat inovační projekt/y? Bude se jednat o: •


88%

100% z toho 89%



z toho 80%

•


z toho 40%

•


z toho 40%

V posledním dotazu ve druhém bloku jsme chtěli vědět, na jaké konkrétní inovační akce jsou projekty MSP zaměřeny (viz. tabulka 24). Zde se opět projevila disproporce mezi skupinami podniků. Podniky nad 50 zaměstnanců jsou mnohem více zaměřeny na výzkum a vývoj, než je tomu u podniků do 50 zaměstnanců. Shodně pak deklarují v 64% případů zaměření inovačních akcí na školení zaměstnanců. Pouze 4% MSP má zájem na pořízení externích znalostí. Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech došlých vyplněných dotazníků. Tabulka 24 podniky 0-50 zaměstnanců


Realizujete/realizovali jste/chystáte se realizovat některou z následujících inovačních aktivit?

88%

100%

•

Vlastní výzkum a vývoj

47%

72%

•

Pořízení strojů či software

76%

100%

• Pořízení externích znalostí (např. nákup patentu…)

•

•

Školení zaměstnanců

•

Jiné

4% 64%

64% 34%

Zdroje inovací a jejich dostupnost pro ekonomické subjekty

Třetí blok dotazů, směřující na vzorek MSP v kraji Vysočina, měl za cíl zjistit, odkud berou podniky na své inovační projekty finanční zdroje, do jaké míry jsou úspěšní při snaze financovat své projekty ze zdrojů veřejných. Jeden dotaz je směřován i na inspirační zdroje inovačních projektů MSP. V odpovědi na první dotaz opět vykazují obě skupiny podniků značný rozdíl (viz. tabulka 25). Podniky nad 50 zaměstnanců vykazují z více jak poloviny schopnost dostat se k financování inovačních projektů ze zdrojů veřejných. Podniky do 50 zaměstnanců vykazují v těchto případech úspěšnost pouze 25%. Shodně pak jeví zájem (menší podniky o něco vyšší než podniky na 50 zaměstnanců) v případě realizace inovačního projektu, se o financování ze zdrojů veřejných ucházet. Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech kladných odpovědí na

54


dotaz položený v předchozím bloku otázek „Realizovali jste inovační projekty v minulosti?“ respektive „Chystáte se realizovat inovační projekt/y?“ Tabulka 25 podniky 0-50 zaměstnanců V případě realizovaných inovačních projektů: Obdrželi jste na inovační projekty finanční podporu z veřejných zdrojů? (Místní/regionální zdroje, agentury/ministerstva, Evropská unie) V případě plánovaných inovačních projektů: Budete žádat na inovační projekty finanční podporu z veřejných zdrojů? (Místní/regionální zdroje, agentury/ministerstva, Evropská unie)


25%

56%

86%

81%

V úzké návaznosti na předchozí dotaz pak podniky nad 50 zaměstnanců deklarují v 36% případů, že je pro ně podpora z veřejných zdrojů dostupná. Ani v jednom případě se neobjevila odpověď, že by bylo zcela nemožné takovou podporu získat. Naopak podniky do 50 zaměstnanců deklarují v 35% případů, že je pro ně podpora z veřejných zdrojů prakticky nedostupná. Ani v jednom případu se neobjevila odpověď, že by bylo možné takovou podporu získat zcela bez obtíží. Obě skupiny podniků pak přibližně v 65% případů deklarují dostupnost veřejného financování svých inovačních projektů, ale s obtížemi (viz. tabulka 26). Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech došlých vyplněných dotazníků. Tabulka 26 Je finanční podpora z veřejných zdrojů dostupná pro váš podnik? • Zcela nemožné získat

podniky 0-50 zaměstnanců 35%

podniky nad 50-250 zaměstnanců 0%

•

S obtížemi dostupná

65%

64%

•

Dostupná

0%

36%

Inspiraci pro své inovační projekty čerpají MSP mezi sebou navzájem nebo u odběratelů. Nízká je hodnota napojení na univerzity a výzkumné ústavy (viz. tabulka 27). Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech došlých vyplněných dotazníků. Tabulka 27 Kde je dobré čerpat inspiraci pro inovační projekty?

•

•

V rámci podnikatelských subjektů

72%

•

U zákazníků

64%

•

Univerzity a výzkumné ústavy

32%

•

Jinde

47%

Potřeby pro zavádění inovací a financování

Poslední blok dotazů, směřující na vzorek MSP v kraji Vysočina, měl za cíl zjistit, co by usnadnilo podnikům realizovat jejich inovační projekty (viz. tabulka 28).

55


Podniky se v odpovědi na dotaz shodly na tom, že by jim realizovat inovační projekty usnadnily snadno dostupné finanční a informační zdroje a dostatek kvalifikovaných pracovníků. Hodnoty v tabulce jsou vypočteny ze všech došlých vyplněných dotazníků. Tabulka 28 Co by vám umožnilo/usnadnilo realizovat inovační projekt ? •

Snadno dostupné finanční zdroje

89%

•

Snadno dostupné informační zdroje

68%

•

Dostatek kvalifikovaných pracovníků

64%

•

Vhodný partner

46%

•

Napojení na univerzitu/výzkumnou instituci

32%

3.3.

Zhodnocení potenciálu kraje Vysočina

V této závěrečné části kapitoly provedeme vyhodnocení průzkumu provedeného na reprezentativním vzorku MSP v kraji Vysočina a konfrontaci těchto výsledků s publikací, kterou vydal ČSÚ „Technické inovace v ČR 2002 - 2003 – analytická část (2005)“, která obsahuje informace charakterizující inovační potenciál ekonomických subjektů na území ČR. Předmětem šetření ČSÚ bylo identifikovat cíle, podněty, překážky, náklady a efekty související s vývojem nových nebo podstatně zlepšených výrobků, služeb či technologických procesů, splňující kritéria inovací. Budeme tak moci stanovit odvětví/firmy, které mají v kraji Vysočina nejvýraznější inovační potenciál. Aby firmy obstály ve tvrdé konkurenci, musí své produkty, procesy, marketingové a organizační strategie neustále sledovat a pružně reagovat, tedy musí inovovat. Z údajů RES plyne, že kraj Vysočina sice zaujímá předposlední místo v počtu evidovaných ekonomických subjektů ve srovnání s ostatními kraji, a že nejvíce těchto subjektů spadá do kategorie drobných podnikatelů, ale také, že počet ekonomických subjektů během posledních několika let zaznamenává konstantní meziroční nárůst. Právě do vznikajících podniků nebo podniků s krátkou historií plyne podpora v rámci programů OPPP (Start a Kredit) nejvíce. V celkovém hodnocení čerpání prostředků z programu OPPP, se kraj Vysočina nachází na 9. místě z celkem 13 krajů. 2 z 5 okresů (Pelhřimov a Třebíč) dosahují hodnot mezi 5,5 – 7,3 projektu na 10 000 EA, tedy v celkovém republikovém srovnání se jedná o hodnoty nadprůměrné. Z těchto údajů vyplývá, že ekonomické subjekty v kraji Vysočina si během programového období 2004 - 2006 nevedly špatně a že se zde nachází značný inovační potenciál i absorpční kapacita pro další programové období strukturální politiky EU (2007 2013). Zda tento trend bude pokračovat a schopnost firem nadále a lépe využívat prostředků EU přetrvá, bude záležet na mnoha faktorech jako například na administrativní náročnosti čerpání apod. Co se týká situace firem nad 50 zaměstnanců, jak vyplývá z našeho šetření, schopnost růstu a inovační potenciál je značný. Některé z těchto subjektů uvedly, že než projít zdlouhavou a náročnou procedurou čerpání veřejných zdrojů na inovační projekty, a to často s nejistým výsledkem, raději řeší náklady na inovace třeba leasingem a financováním z vlastních zdrojů. Tyto podniky jsou schopny zajistit si financování vlastních inovačních projektů. Jak vyplývá i 56


z výsledků šetření jejich inovačního potenciálu, tyto firmy dosahují spíše nadprůměrných hodnot (např. v povědomí o inovacích – tabulka 20, míře zavádění inovačních projektů – tabulka 21, ...). Malé podniky do 50 zaměstnanců jsou na tom s inovačním potenciálem, jak vyplývá z našeho průzkumu, o něco hůře než podniky nad 50 zaměstnanců. Tyto subjekty mají jednak problém s informovaností a znalostmi typu kde, jak a u koho hledat pomoc pro inovační projekty (např. tabulka 20) – což může být dáno nemožností menších podniků vyčlenit zdroje (materiální či nemateriální) na danou problematiku – a jednak jejich schopnostmi dosáhnout na dotace, jelikož ve většině případů nejsou schopny si inovační projekty financovat samy, je značně omezená (např. tabulka 25 a 26). Z výsledků šetření ČSÚ (Technické inovace v ČR 2002 - 2003) vyplývá, že vedle velkých podniků (ty nebyly v šetření v rámci našeho průzkumu) inovují nejvíce podniky střední (50 – 249 zaměstnanců) 64,5 % a nejméně ve skupině malých podniků (10 – 49 zaměstnanců), kde činil podíl inovujících podniků 36,1 % (viz. graf 9), (podobně tabulka 22). Graf 9

Podíl inovujících podniků dle počtu zaměstnanců v kraji Vysočina v %

79,4

velké (250 a více zam.)

66,9

střední (50-249 zam.)

50,3

celkem

0,0

podíl inovujících podniků v %

43,7

malé (10-49 zam.)

10,0

20,0

30,0

40,0

50,0

60,0

70,0

80,0

Zdroj dat: Technické inovace v ČR 2002 - 2003, (2005) ČSÚ

V šetření ČSÚ je zahrnuto v kraji Vysočina celkem 1302 podniků ze zpracovatelského průmyslu, služeb, výroby elektřiny, plynu a vody, dobývání nerostných surovin a stavebnictví, z nichž 655 je inovačních (viz. graf 10).

57


Počet inovujících podniků dle odvětví v kraji Vysočina

Služby

podníky celkem (zpracovatelský průmysl, služby, dobývání nerostných surovin, výroba arozvod elektřiny, plynu a vody, stavebnictví) Inovující podniky

241

Stavebnictví

72

Výroba a rozvod elektřiny, plynu a vody

5

Zpracovatelský průmysl celkem

336

Dobývání nerostných surovin

1

1302

Celkem

655 0

200

400

600

800

1 000

1 200

1 400

Zdroj dat: Technické inovace v ČR 2002-2003, (2005) ČSÚ

V globálu je pro kraj Vysočina velmi pozitivní zjištění, vyplývající z šetření ČSÚ, že podíl inovujících podniků jako v jediném z krajů v ČR přesáhl ve sledovaném období 2003 - 2005 hranici 50% (viz. graf 11). Graf 11

Inovující podniky za období 2003 - 2005 v České republice

Moravskoslezký Zlínský Olomoucký Jihomoravský Vysočina Pardubický

kraj

Královéhradecký Liberecký Ústecký

služby

Karlovarský

zpracovatelský průmysl

Plzeňský

všechny sektory

Jihočeský Středočeský Hl. m. Praha Česká republika

0

10

20

30

40 %

Zdroj dat: Technické inovace v ČR 2002 - 2003, (2005) ČSÚ.

58

50

60

70


V rámci našeho šetření, protože jsem měli pouze malý vzorek podniků, nemůžeme jasně stanovit, která z odvětví mají v kraji Vysočina nejvýraznější inovační potenciál. Proto zde pouze uvádíme fakta, vyplývající z šetření ČSÚ. Nejvíce inovujících podniků v kraji Vysočina spadá do odvětví zpracovatelského průmyslu a do odvětví služeb. Ve zpracovatelském průmyslu pak vykazuje největší podíl inovujících podniků výroba kovu a kovodělných výrobků a textilní a kožedělný průmysl (viz. graf 12). Graf 12

Počet inovujících podniků v jednotlivých odvětvích zpracovatelském průmyslu (celkem 336 podniků) počet inovujících ve zpracovatelském průmyslu Výroba nábytku, zprac.druhot.surovin a ost. zpr. Výroba dopravních prostředků Výroba elektrických a optických přístrojů Výroba strojů a zařízení Výroba kovů a kovodělných výrobků Výroba plastů a ostatních nekov. miner. výrobků Koksování a chemický průmysl Dřevozprac., papírenský prům. a vydav. činnosti Textilní a kožedělný průmysl Průmysl potravinářský a tabákový

0

20

40

60

80

Zdroj dat: Technické inovace v ČR 2002 - 2003, (2005) ČSÚ

Na závěr tedy můžeme shrnout, že z informací z analýzy vzorku 30 MSP a z výsledků šetření ČSÚ vyplývá, že firmy nad 50 zaměstnanců, mají dostatečný inovační potenciál napříč spektrem odvětví. Jako příklad bychom mohli uvést společnost IPC plast s. r. o. z Žirovnice nebo společnost B:TECH, a. s. z Havlíčkova Brodu. Firmy do 50 zaměstnanců, potýkající se na poli inovací s již zmíněnými problémy, se snaží tato úskalí překonávat a v rámci možností svůj inovační potenciál rozvíjet, pro příklad můžeme uvést JOPP Automotive s. r. o. z Velkého Meziříčí nebo KONKORDIA, spol. s. r. o. z Mozkovic.

59


4.

Indikátory inovací

Inovace a inovační podnikání jsou „motorem“ pro udržení a rozvoj konkurenceschopnosti každé současné ekonomiky. V tomto kontextu se velmi důležitým nástrojem rozvoje stává mapování inovačního potenciálu. Obecně lze inovační potenciál vyjádřit jako souhrn výsledků výzkumu, vývoje, inovací a technologií, duševního vlastnictví, lidských zdrojů a inovační kultury. Problematice inovačního potenciálu regionů ČR byla věnována jedna z odborných sekcí mezinárodní konference Česká ekonomika v procesu globalizace, pořádané Ekonomickosprávní fakultou Masarykovy univerzity v Brně v září 2006. Byly zde prezentovány závěry ze zkoumání inovačního potenciálu krajů ČR. Hodnocení inovačního potenciálu vycházelo z posouzení dvou hlavních složek – kvality podnikatelského prostředí a inovačního potenciálu firem. Na základě výsledků provedených analýz byl vyhodnocen inovační potenciál jednotlivých krajů. Kraj Vysočina zde získal hodnocení kraje s nadprůměrným inovačním potenciálem. Ve prospěch kraje hovoří i čísla Českého statistického úřadu (ČSÚ), která tvrdí, že podíl inovujících podniků jako v jediném z krajů v ČR přesáhl v období let 2003 - 2005 hranici 50%. Nejvíce inovací se v kraji Vysočina objevuje ve zpracovatelském průmyslu (56%), ve službách (47%) a ve stavebnictví (40%). ČSÚ uvádí, že firmy, pracující v průmyslu, inovují nejvíce v oblasti výroby kovů, dopravních prostředků, v koksování a chemickém průmyslu. Mezi 50 a 70% inovujících firem uvádějí obory výroba elektrických a optických přístrojů, potravinářský a tabákový průmysl, výroba nábytku a zpracování druhotných surovin a textilní a kožedělný průmysl. Podniky v dřevozpracujícím a papírenském průmyslu spolu s výrobou strojů a zařízení v kraji Vysočina inovují méně než v polovině případů. Jen z 30% inovují společnosti v oblasti výroby plastů. Čísla, týkající se lidského potenciálu, jsou více skeptická. Pro vznik a šíření inovací ve společnosti je nutné vzdělání a výchova nových odborníků. Kraj Vysočina ale bohužel vykazuje podíl vysokoškolsky vzdělaných osob nižší než je celorepublikový průměr. Jeho hodnota je třetí nejhorší v ČR, menší počet vysokoškoláků má pouze Karlovarský a Ústecký kraj. Podíly vysokoškoláků v jednotlivých krajích uvádí tabulka 29. Tabulka 29 Vysokoškolsky vzdělaní lidé v jednotlivých regionech ( % z celkového počtu obyvatel kraje) 8,9

Region ČR celkem Praha

18,8

Středočeský

7,0

Jihočeský

7,8

Plzeňský

7,8

Karlovarský

5,6

Ústecký

5,3

Liberecký

7,0

Královéhradecký

7,5

60


Pardubický

7,0

Vysočina

6,7

Jihomoravský

10,3

Olomoucký

8,1

Zlínský

7,7

Moravskoslezský Zdroj dat: Územní rozdíly ve vzdělanosti obyvatelstva, ČSÚ

7,8

Vysočina zaostává i v podílu absolventů přírodovědných a technických studijních oborů na vysokých školách, jejichž absolventi vytvářejí zdravé jádro pro inovace. Podle zjištění ČSÚ je v současné době největší zájem mezi obyvateli kraje Vysočina o studium ekonomie a managementu, na druhé místo se zařadila pedagogika. Ve velkém propadu za nimi jsou obory elektro, strojírenství, zdravotnictví, zemědělství a stavebnictví. Oblast vysokého školství má v kraji Vysočina slabou základnu. Fungují zde pouze 2 vysoké školy, jejichž vazba na oblast výzkumu, vývoje, transferu technologií a spolupráce s inovujícími podniky je nevelká. Zde existuje prostor pro široké možnosti zapojení této oblasti do inovačního procesu. Na území kraje Vysočina nepůsobí ani mnoho výzkumných a vývojových institucí. V této oblasti hraje hlavní úlohu především zemědělství. Jeho zástupcem je Výzkumný ústav bramborářský, který se zabývá výzkumem a pěstěním brambor. Tento ústav široce spolupracuje se střední školou oboru v regionu a s vysokými školami mimo kraj. V kraji existuje také celá řada šlechtitelských stanic na tento ústav svou prací navazujících. Další ústavy jako např. Výzkumný ústav rostlinné výroby Praha, výzkumná stanice Humpolec a Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, výzkumná stanice Vatín nemají vazby na vzdělávací institucemi regionu. V případě výzkumné stanice ve Vatíně se jedná o práci pro vysokou školu z Jihomoravského kraje - Mendelovu zemědělskou a lesnickou univerzitu v Brně. Další oblast výzkumu zastupují v kraji Vysočina Státní ústav jaderné, chemické a biologické ochrany a Výzkumný ústav jaderných elektráren, kde neexistuje žádná přímá vazba na oblast školství a vzdělávání. Na základě historie regionu, výchozí situace i očekávaného vývoje lze konstatovat, že se inovační potenciál regionu skrývá především v těchto oblastech: - použití nových technologií pro výrobu strojů a zařízení a výrobu plastů - biozemědělství a ekofarmy - cestovní ruch a jeho specializované produkty jako kongresová turistika a agroturistika - nábytkářské technologie - biomasa pro energetické účely.

61


5.

Analýza dostupnosti finančních zdrojů pro inovační malé a střední podniky

V této kapitole předběžné analýzy prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina se budeme snažit zmapovat trh a příležitosti, které poskytuje na financování inovačních projektů a vznik a rozvoj malých a středních firem. Nejdříve se zaměříme na programy podpory z prostředků státního rozpočtu, pak na programy podpory ze prostředků EU a na závěr na ostatní finanční nástroje, kterými je možné financovat inovační projekty. Jak vyplynulo z průzkumu poptávky po inovacích ekonomických subjektů v kraji Vysočina, podniky nad 50 zaměstnanců v 36% případů prohlásily, že je pro ně podpora z veřejných zdrojů dostupná. Ani v jednom případě se neobjevila odpověď, že by bylo zcela nemožné takovou podporu získat. Naopak pro podniky do 50 zaměstnanců je v 35% případů podpora z veřejných zdrojů prakticky nedostupná. Ani v jednom případu se neobjevila odpověď, že by bylo možné takovou podporu získat zcela bez obtíží. Obě skupiny podniků pak přibližně v 65% případů deklarují dostupnost veřejného financování svých inovačních projektů, ale s obtížemi. Podniky se také shodly na tom, že by jim realizovat inovační projekty usnadnily snadno dostupné finanční zdroje. Podobné závěry je možné nalézt i v šetření ČSÚ, jako dominantní omezující faktor byl označen nedostatek finančních prostředků a vysoké náklady na inovace (viz. graf 13). Graf 13

Faktory bránící rozvoji inovací neinovační podniky inovační podniky Nadměrná ekonomická rizika Vysoké náklady na inovace Nedostatek finančních zdrojů

0

5

10

15

20

25

30

35

40

%

Zdroj dat: Technické inovace v ČR 2002-2003, (2005) ČSÚ

Jednou z prioritních potřeb inovačních firem je získávání finančních zdrojů na inovační projekty. Malé a rozvíjející se firmy většinou nemají čas ani odbornost zkoumat všechny možnosti financování, jak vyplynulo z dotazníkového šetření. V důsledku je pak jejich schopnost sáhnout si na veřejné finanční zdroje velmi mizivá. Firmy nad 50 zaměstnanců v rámci dotazníkového šetření uvedly, že než projít zdlouhavou a náročnou procedurou čerpání veřejných zdrojů na inovační projekty, raději řeší náklady na inovace třeba leasingem a financováním z vlastních zdrojů a podobně. 62


Pokud firma shání finanční prostředky na inovační projekty, je pro ni důležité znát všechny dostupné formy financování a podpor. V úvahu mohou připadat zejména dotace a půjčky v rámci strukturálních fondů, státní podpora, rámcové programy EU, garance, ale i jiné formy financování, tak aby nalezla nejvhodnějšího nástroj financování na základě stavu rozvoje firmy, tržní situaci, strategii, potřebné cashflow a další souvislosti. Všeobecně můžeme podporu inovačních firem rozdělit na dvě formy a sice podporu přímou a podporu nepřímou. Podpora nepřímá napomáhá vytváření příznivého prostředí pro inovace firem, může se jednat o zjednodušení administrativy, infrastrukturu pro podnikání, snadný přístup k informacím, poradenství, všeobecně bychom ji mohli charakterizovat jako zlepšování podnikatelského prostředí. Podporou přímou pak rozumíme přísun finančních prostředků do MSP na financování konkrétních inovačních akcí nebo na snižování nákladů spojených s těmito akcemi. Takovéto prostředky mohou plynout jednak ze státního rozpočtu z programů určených na financování inovačních akcí, jednak ze strukturálních fondů z programů určených na inovace, inovační projekty je však možné financovat i spoustou jiných nástrojů. Pokud v následujícím textu není uvedeno jinak, jedná se o dotaci.

5.1.

Programy podpory z prostředků státního rozpočtu

Sem patří zejména programy: „Tandem“, „Impuls“ a „Trvalá prosperita“ které zajišťují potřeby výzkumu a vývoje určeného pro průmysl. „Rámcové programy – technologická centra, centra strategických služeb“ – cílem je podpora investic do inovačních aktivit firem v oblasti high-tech výrobků a také do oblastí informačních technologií a podnikových služeb, jako jsou centra zákaznické podpory, centra sdílených služeb, včetně regionálních ústředí nadnárodních společností, centra pro vývoj softwaru, expertní a řešitelská centra pro informační a telekomunikační technologie a hightech opravárenská centra. „Vývoj“ - cílem programu je motivovat malé a střední podniky k aktivnímu vyhledávání účasti v projektech vědy a výzkumu na evropské úrovni, je zaměřen na finanční podporu žadatelů, kteří se účastní projektů „7. rámcového programu“. „Záruka“ není určen jednoznačně na podporu inovačních aktivit, umožňuje však získat záruky za investiční nebo provozní úvěry a leasing, záruky za kapitálový vstup a záruky k návrhu do obchodní soutěže – v novém programovacím období (2007 – 2013) je součástí Operačního programu Podnikání a inovace.

63


5.2.

Programy podpory z prostředků EU

Sem patří především dva Operační programy financované ze strukturálních fondů EU: „Operační program Výzkum a vývoj pro inovace“ má za cíl posilování výzkumného, vývojového a inovačního potenciálu ČR a koncentrovat tyto aktivity prostřednictvím vysokých škol, výzkumných institucí a dalších relevantních subjektů. „Operační program Podnikání a inovace“ má za cíl zvýšit konkurenceschopnost české ekonomiky a přiblížit inovační výkonnost průmyslu a služeb úrovni EU. Je rozdělen do dílčích programů podpory: • • • •

• • • • • • • • • • • •

„Start“ je určen podnikatelům, kteří vstupují do podnikání poprvé nebo s delším časovým odstupem. Jedná se o zvýhodněný úvěr. „Záruka“ je určen k realizace podnikatelských projektů malých a středních podniků zaměřených na investice, zvýhodněná záruka. „Potenciál“ má pomoci MSP zavádět a zvyšovat kapacity a infrastrukturu potřebnou pro realizaci výzkumných, vývojových a inovačních aktivit. „Inovace“ podporuje zavádění výsledků výzkumu a vývoje do výroby a na trh, ať už se jedná o výsledky vlastního výzkumu a vývoje nebo získané transferem technologií. Program také podporuje projekty na ochranu práv průmyslového vlastnictví vedoucí k získání patentů, ochranných známek, užitných a průmyslových vzorů. „Progres“, jehož cílem je umožnit realizaci rozvojových podnikatelských projektů malých podniků s kratší historií. „Rozvoj“ - cílem je pomoci MSP zavádět nové technologie. „ICT a strategické služby“ má pomoci podpořit růst ICT sektoru. „ICT v podnicích“ - pořizování a rozšiřování informačních systémů. „Ekoenergie“ podporuje snižování energetické náročnosti výroby, využití obnovitelných a zdrojů. „Spolupráce“ - podporuje vznik a rozvoj kooperačních odvětvových seskupení. „Prosperita“ - program podporuje zakládání a další rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum, technologický vývoj a inovace zaměřených zejména na realizaci nových technologií a konkurenceschopných výrobků a služeb. „Školící střediska“ - investice do infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů v podnicích a také v institucích, které poskytují služby pro podnikatelské subjekty v oblasti dalšího profesního vzdělávání. „Nemovitosti“ - program poskytuje podporu na projekty zaměřené na zkvalitnění infrastruktury pro podnikání. „Poradenství“ - cílem je zlepšení kvality a dostupnosti poradenských, informačních a vzdělávacích služeb pro malé a střední podniky a tím i zvýšení jejich konkurenceschopnosti. „Marketing“ - program je zaměřen na podporu vzdělávacích, asistenčních a informačních služeb a poradenství v oblasti mezinárodního obchodu. „Iniciativa Jeremie“ je nástroj zaměřený na využití nových nedotačních finančních nástrojů (rizikového kapitálu, mikropůjček a záruk pro malé a střední podniky) pro podporu inovativních projektů firem v počáteční a růstové fázi podnikání spojených s vyšším rizikem realizace. Iniciativa má za cíl podpořit, aby tato forma financování byla více využívána, především subjekty, které díky své krátké historii nemohou získat financování od bank nebo prostřednictvím dotace. 64


Další programy podpory z prostředků EU: „Sedmý rámcový program“ je hlavním nástrojem podporujícím vytvoření Evropského výzkumného prostoru. Je rozdělen do čtyř specifických programů, které odpovídají čtyřem hlavním cílům evropské výzkumné politiky: „Spolupráce“, „Myšlenky“, „Lidé“, „Kapacity“.

5.3.

Ostatní finanční nástroje

Bankovní úvěry – jedná se o různorodé úvěrové produkty počínaje kontokorentem až po specializované účelové úvěry. Banky poskytují i provozní kapitál. Bankovní financování je vhodné především pro zavedené a prosperující podniky, které již za sebou mají několikaletou historii. Pro začínající podnikatele je náročné získat bankovní úvěr (bez záruky). Některé banky však již vytvořily produkty i pro podniky bez finanční historie jako např. program České spořitelny „TOP Kapitál“, který je určen na podporu rozvoje malých a středních firem v České republice. Cílem je kapitálová podpora firem ve formě investic rizikového kapitálu. Je zaměřen na firmy v raném stádiu vývoje, často bez možnosti získat kapitál v jiné formě. Česká spořitelna také vytvořila speciální „EU program bussines“ na podporu podnikatelů v přístupu k dotacím z fondů EU a jiných veřejných zdrojů. Program je zaměřen na poskytování informací o EU a programech na podporu podnikání, identifikaci příležitostí pro získání dotace z fondů EU nebo jiných veřejných zdrojů, financování projektů. Další z programů České spořitelny „Investiční úvěr 5 PLUS“ je určen pro podnikatelé a malé firmy, kteří nemají daňově uzavřeno ani jedno 12 měsíční období. Program Komerční banky „Ponte“ navazuje na možnost čerpání grantů ze strukturálních fondů Evropské Unie. Cílem je pomáhat při přípravě firemních a municipálních projektů s důrazem na jejich úvěrové financování. Program nabízí možnost předfinancování a spolufinancování projektu. „Leasing“ - dlouhodobý pronájem s následnou koupí. „Factoring“ – banka nebo jiná finanční instituce odkoupí pohledávky, které má podnikatel u svých klientů, a poskytne podnikateli peníze ihned. Je vhodnější pro malé a střední podniky, než pro firmy, které nemají historii platebního vztahu se svými klienty. „Venture kapitál“ je založen na vstupu investora do vybraného podniku prostřednictvím navýšení jeho základního kapitálu. Investor získá podíl podniku, který ve chvíli, kdy dojde ke zhodnocení investice, odprodá. Jedná se o rizikový kapitál – a to rizikový především pro investora, neboť jeho finanční prostředky jsou většinou vkládaný do projektů firem v rané fázi jejího životního cyklu popř. při další expanzi firmy. „Business angel“ je investor využívající vlastní kapitál na financování perspektivních malých a středních podniků s výrazným růstovým potenciálem (a to v podstatě v jakékoli fázi vývoje firmy) s cílem zhodnocení vložených prostředků. Liší se od venture kapitálu tím, že přináší do firmy i určité know-how v podobě odborných znalostí, orientaci v daném oboru popř. kontaktů na strategické partnery. 65


„Podnikatelské inkubátory“ jsou určeny na podporu začínajících inovačních firem, jejichž hlavním cílem podnikání je vývoj nových výrobků, technologií a služeb a poté jejich uvedení na trh. Takovým firmám zajistí prostory a zázemí pro své podnikání, podporu v oblasti poradenství, marketingu, účetnictví, daní. V této kapitole jsme se snažili shrnout nejběžnější formy, jak financovat inovační projekty. Jeden ze zásadních problémů, který v celém systému podnikatelé vidí, je přetrvávající administrativní náročnost při žádání o dotace, úvěry a podobně a fakt, že i dobrý projekt nemusí být připuštěn k financování kvůli formální chybě. Další věc je poměrně velká časová náročnost, než se subjekt dostane k/vyhledá si ty správné informace.

66


6.

Vyhodnocení a shrnutí výsledků, stanovení základních směrů pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina včetně zpracování SWOT analýzy podmínek pro inovační podnikání na Vysočině

Pro shrnutí všech poznatků, které se nám podařilo nashromáždit v této Předběžné analýze prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina, jsme použili tzv. SWOT analýzu, na základě které jsme vytvořili seznam silných (Strenghtness), slabých (Weakness) stránek, příležitostí (Opportunities) a hrozeb (Threats).

Tabulka 30 • • • • • • • • • •

Silné stránky levná pracovní síla nízká nezaměstnanost vysoký průměr zaměstnaných ve službách rostoucí hodnoty ekonomických ukazatelů vysoká přidaná hodnota průmyslu rozvinutá infrastruktura středního školství široká nabídka ploch pro rozvoj podnikání zájem firem o inovační projekty zastoupení nejvíce inovujících podniků ze všech krajů v zemi velká míra vlastního výzkumu u inovujících podniků

• • • • • • • • • • •

• • • • •

Příležitosti spolupráce škol a MSP, přenášení poznatků studentů do výuky politická podpora inovací využití veřejných prostředků na inovační projekty postupný rozvoj vysokého školství v kraji – rozšiřování studijních programů, vznik vědeckotechnického parku nové programové období strukturální politiky a možnost čerpat na inovační projekty finanční prostředky EU

• •

67

Slabé stránky nízká míra podnikání chybí regionální zastoupení institucí poboček s celorepublikovou působností chybí centra pro transfer technologií nedostatečná nabídka vysokoškolského studia nízká míra spolupráce MSP mezi sebou nedostatek kvalifikovaných lidských zdrojů nedostatečné zastoupení výzkumu a vývoje nízká informovanost menších podniků o inovacích omezené možnosti získání komerčních úvěrů, zejména pro menší podniky s krátkou historií neexistence inovační strategie kraje nízké zabezpečení předávání informací od poradenských institucí směrem k podnikatelům Hrozby odliv „mozků“ pro nedostatečnou nabídku vysokoškolského studia nezájem čerpat veřejné finanční zdroje na inovační projekty kvůli značné administrativní náročnosti – nízká míra inovačních podniků


Seznam informačních zdrojů •

Internetové odkazy: Asociace inovačního podnikání ČR –http://www.aipcr.cz Asociace výzkumných organizací – http://www.avo.cz Centrum biologických technologií - www.greentech.cz Centrum pro regionální rozvoj – http://www.crr.cz CzechInvest – http://www.czechinvest.org CzechTrade – http://www.czechtrade.cz Česká asociace rozvojových agentur – http://www.cara.cz Česká společnost pro nové materiály a technologie - http://csnmt.fme.vutbr.cz/csnmt Český statistický úřad - http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/kraj, http://www.czso.cz/xj/edicniplan.nsf/kapitola/13-6101-06-2006-01 Dřevozpracující klastr Vysočina - http://klastr.drevarstvi.cz/index Evropská unie – http://www.evropska-unie.cz Evropské informační centrum – http://www.euroskop.cz/47713/clanek/eurocentrum-jihlava/ Grantová agentura ČR - http://pala.gacr.cas.cz/wordpress Instituce inovační infrastruktury kraje Vysočina – telefonický a e-mailový průzkum IPI Institut Podnikatelských Informací v.o.s. – http://www.ipi.cz Jihočeská agentura pro podporu inovačního podnikání - www.jaip.cz Jihočeská univerzita - www.jcu.cz Jihomoravské inovační centrum - www.jic.cz Klastr českých nábytkářů - http://www.furniturecluster.cz Klastr přesného strojírenství - http://www.kpsv.cz Kraj Vysočina – http://www.kr-vysocina.cz Krajská hospodářská komora kraje Vysočina – http://www.hkjihlava.cz Malé a střední podniky kraje Vysočina – telefonický a e-mailový průzkum Masarykova univerzita Brno - http://www.muni.cz/research Podnikatelský a inovační park H. Brod http://www.svtp.cz/search.php3?search=1&id=0000000020&output=4 Regionální a informační centrum kraje Vysočina – http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rozvoj-regionu/regionalni-poradenska-ainformacni/1001179/2301 Regionální informace - http://www.businessinfo.cz/cz/rubrika/kraj-vysocina/1000927/ Regionální rozvojová agentura Vysočina - http://www.rda-vysocina.cz Společnost pro podporu transferu technologií – http://www.sptt.cz Strategie hospodářského růstu – http://www.hospodarskastrategie.org Technologický profil ČR – http://www.techprofil.cz Univerzita Pardubice - www.upce.cz Vědeckotechnické parky – http://www.svtp.cz/, http://www.spoluprace.org/cz/redakce/podpora-spoluprace/vedeckotechnickeparky/r46 Vysoká škola polytechnická Jihlava - http://www.vspji.cz Vysoké učení technické v Brně - www.vutbr.cz Výzkumný ústav bramborářský H. Brod - http://www.vubhb.cz Vzdělávací instituce kraje Vysočina - http://www.stredniskoly.cz/seznamskol/vysocina, telefonický a e-mailový průzkum

68


Západomoravská vysoká škola Třebíč - http://www.zmvs.cz •

Ostatní: Úspěšné projekty v OPPP - inspirace pro budoucnost, MPO Praha, červen 2007 Inovace v ČR v roce 2005, ČSU 2006 Koncepce inovací pro oblast průmyslu a podnikání na období 2005 – 2008, MPO 2004 Koncepce podpory malého a středního podnikání 2007 – 2013, MPO 2006 Národní inovační strategie ČR, Úřad vlády České republiky, Praha 2004 Národní inovační politika České republiky na léta 2005 – 2010, Praha 2005 Národní rozvojový plán, MMR 2003 Zpráva o vývoji malého a středního podnikání a jeho podpoře v roce 2006, MPO Praha, květen 2007 Podpora podnikání v České republice, MPO 2007 Zpráva o inovačním potenciálu regionů ČR, Ústav územního rozvoje Ministerstva pro místní rozvoj, Brno 2006

69

Předběžná analýza prostředí pro stanovení inovační strategie v kraji Vysočina

Recommend Documents