METODOLOGIE pro vzdělávací kurzy v maloobchodu s biopotravinami dle EQF a ECVET
ECVET-based training of trainers in organic food retailing to ‘EcoQualify’ Quality Assurance System (ECVET-ECOQUALIFY) № 2013-1-BG1-LEO05-08698/
VYTVOŘENÍ SYSTÉMU ECVET VE VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ V OBLASTI MALOOBCHODU S BIOPOTRAVINAMI DLE SYSTÉMU ZAJIŠTĚNÍ KVALITY "ECO QUALIFY" /ECVET-ECOQUALIFY/ SHRNUTÍ Hlavním cílem projektu je vytvořit ukázkový kurz pro lektory v oblasti vzdělávání maloobchodníků s biopotravinami tak, aby lektoři získali dovednosti k samostatnému vytvoření, plánování a nabídce kurzů dle systému ECVET a EQF, včetně e-learningu. Specifické cíle projektu:
Přeložit a přizpůsobit systém EQF a ECVET pro EcoQualify do systému národních kvalifikací v partnerských zemích;
Shromáždit, analyzovat a definovat didaktické nástroje a metodiky pro vzdělávání učitelů/lektorů v oboru maloobchodu s biopotravinami, na základě systému zajištění kvality “EcoQualify” a s využitím postupu definování výsledků učení dle EQF a ECVET;
Pilotní ověření on-line vzdělávacího kurzu, sběr zpětné vazby za účelem jeho vylepšení;
Definovat společné zájmy v Community of Practice a představit společnou dohodu
o
spolupráci
mezi
zúčastněnými
stranami
v
oblasti
vzdělávání
maloobchodníků s biopotravinami s cílem vytvořit tržně zaměřený vzdělávací kurz. Hlavní výstupy projektu:
Metodologie vzdělávacího kurzu v oboru maloobchodu s biopotravinami založená na principech EQF a ECVET
Postupy pro instituce dalšího vzdělávání v oboru maloobchodu s biopotravinami
On-line vzdělávací kurz včetně vzdělávacích nástrojů
Social Network Platform for Community of Practice.
Obecně lze předpokládat, že aktivity projektu zvýší kvalifikaci školitelů dalšího vzdělávání v oblasti maloobchodu s biopotravinami a
přispějí k obecně
uznávaným kvalifikačním a vzdělávacím standardům. Jedná se o spolupráci devíti partnerů z pěti evropských zemí (Rakousko, Bulharsko, Česká republika, Německo a Itálie) a jedné země, která je v procesu přistoupení k projektu (Turecko). Sdružení sestává z vybraných specializovaných organizací, které pokrývají různé operační oblasti projektu. Členy partnerské spolupráce jsou dvě univerzity (UARD v Bulharsku a Canakkale Onsekiz Mart University v Turecku), tři poskytovatelé vzdělávání dospělých – Adrialand (Itálie), FORUM Berufsbildung e.V. a Ökomarkt Hamburg, a jedna asociace poskytovatelů vzdělávání dospělých
- Educational Research Association (Turecko).
Kromě toho projektové sdružení zahrnuje Institute Equalita z Německa, Živý Venkov z České republiky a The Organic Retailers Association (ORA) se sídlem ve Vídni v Rakousku. Všechny
činnosti
projektu
bude
koordinátor/dodavatel, univerzita UARD.
koordinovat
a
řídit
jeho
pořadatel
a
VYTVOŘENÍ SYSTÉMU ECVET VE VZDĚLÁVÁNÍ LEKTORŮ V OBLASTI MALOOBCHODU S BIOPOTRAVINAMI DLE SYSTÉMU ZAJIŠTĚNÍ KVALITY "ECO QUALIFY" (ECVET-ECOQUALIFY) Program celoživotního vzdělávání LEONARDO DA VINCI Přenos inovací № 2013-1-BG1-LEO05-08698
METODOLOGIE pro vzdělávací kurzy v maloobchodu s biopotravinami dle EQF a ECVET
Obsah Obsah..........................................................................5 1. Úvod..............................................................6 Shrnutí projektu Přenos informací.......................................................6 2. Srovnání systémů Eco-qualify a EQF...................... 10 2.1 Evropský rámec kvalifikací (EQF)................................... 10 2.2 Přínos evropského rámce kvalifikací (EQF)................................. 11 2.3 Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání.......................12 2.4 Přínos ECVET.....................................................13 2.5 ECVET a ostatní evropské nástroje............................14 3. MALOOBCHOD S BIOPRODUKTY a jeho pět odborných profilů........17 4. Nástin metodologie dle ECVET..........................24 5. Systémy NQF a strategie, jež přispívají k jejich efektivitě........27 5.1 Národní kvalifikační rámec v České republice...............27
1. Úvod Shrnutí projektu Přenos inovací Cíle a strategie projektu Záměrem projektu Přenos inovací bylo přeložit a přizpůsobit Evropský rámec kvalifikací (dále jen EQF) a Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání (dále jen ECVET) pro Systém zajištění kvality EcoQualify (dále jen EcoQualify) do Národních kvalifikačních rámců (dále jen NQF) všech zúčastněných partnerských zemí. Hlavním cílem bylo vytvořit kurz pro učitele/školitele a lektory/instruktory v oblasti maloobchodu s biopotravinami, který jim nabídne potřebné dovednosti, aby byli schopni samostatně koncipovat, plánovat a distribuovat vzdělávací kurzy podle ECVET a EQF, včetně e-learningu. Za tímto účelem bylo nejprve zapotřebí navrhnout vhodnou metodologii pro vzdělávací kurz pro maloobchod s biopotravinami vycházející z EQF a ECVET. Bylo nutné prozkoumat a přednést změny v úloze učitele/školitele dalšího vzdělávání. Pro partnery projektu bylo nejdůležitější použít přístup na základě kompetencí a zaměřit se na definování výsledků učení. Na počátku pracovního procesu partneři společně zanalyzovali, sestavili a definovali didaktiku a metodologii pro vzdělávání učitelů/školitelů a lektorů v sektoru bio produktů. Výuka v dalším vzdělávání, jež využívá
přistupu na
základě kompetencí a výsledků učení, je prioritou ve všech zemích EU. Kromě toho implementace nových metodologických a didaktických přístupů v dalším vzdělávání vyžaduje značné profesní nasazení a je potřeba jim teprve důkladně porozumět a zavést je. V současnosti je cílem projektu zavedení nové pedagogiky do oblasti maloobchodu s bio produkty, založené na zkušenostech a osvědčených postupech německých a rakouských institucí, které se projektu účastní. Systém zajištění kvality EcoQualify1 spolu se svými obecně přijímanými 1
ECO-Qualify je všobecný Systém zajištění kvality pro další vzdělávání v oblasti maloobchodu s
biopotravinami. Poskytuje základ pro smysluplné systémy hodnocení a certifikace a přispívá ke sblížení odlišných systémů vzdělávání a hodnocení.
kvalifikačními standardy byl základem všech nově vyvinutých vzdělávacích návrhů. Jeho kvalifikační standardy definují provozní a manažerskou úroveň společnosti,
s
přihlédnutím
k
nezbytným
znalostem,
dovednostem
a
kompetencím v oblasti produktu, provozu a trhu. Kromě toho Systém zajištění kvality EcoQualify také popisuje kvalifikace učitelů. Bylo nutné, aby všechny vzdělávací jednotky vycházely ze Systému zajištění kvality EcoQualify. Jedním z hlavních cílů bylo řídit se přístupem založeným na výsledcích učení podle EQF a ECVET. Byly vytvořeny a následně zhodnoceny národní verze výsledků učení. Vedle toho sdružení vytvořilo a otestovalo pilotní online vzdělávací kurz. Jeho členové získali od všech uživatelů zpětnou vazbu pro další zlepšení. Založili Social Network Platform for “Community of Practice” a představili společnou dohodu o spolupráci mezi zúčastněnými stranami v dalším vzdělávání v sektoru maloobchodu s bio produkty. Poté byl zformován tržně zaměřený vzdělávací kurz. Kromě toho byly také vytvořeny směrnice pro instituce dalšího vzdělávání v sektoru bio produktů. Přínos a přednosti Rozrůstajícímu se sektoru maloobchodu s bio produkty prospěje větší množství kvalifikovaných pracovníků a manažerů, respektive učitelů/školitelů, kteří je budou vyučovat. Pro
maloobchod s biopotravinami je typický nedostatek
dostatečně kvalifikovaných učitelů/školitelů a lektorů. Sdružení zareagovalo na doporučení Evropského parlamentu podporovat ECVET zapojením poskytovatelů dalšího
vzdělávání.
Nezbytným
impulzem
pro
sdružení
se
stala
potřeba
implementovat nové metodologické a didaktické přístupy a inovativní vzdělávací metody, včetně e-learningu. Výsledky projektu zlepší kompetence lektorů dalšího vzdělávání v sektoru maloobchodu s bio produkty, a přispějí tak k ustanovení obecně přijímaných kvalifikačních a hodnotících standardů. Prioritou ECVET-EcoQualify je podpora počátečního vzdělávání a odborné přípravy učitelů, školitelů, lektorů a manažerů institucí
dalšího
vzdělávání.
Cílová
skupina
zahrnuje
učitele
a
školitele,
poskytovatele služeb zapojené do dalšího vzdělávání a školitele v oblasti celoživotního
vzdělávání.
Cílovými
sektory
jsou
školství,
zemědělství,
velkoobchod a maloobchod s bio produkty, obory ekologie a bezpečnosti potravin.
Hlavní výsledky projektu Přenos inovací
Všeobecná a podrobná metodologie pro vzdělávací kurzy založené na EQF a ECVET pro maloobchod s biopotravinami dle Systému zajištění kvality EcoQualify;
Směrnice pro instituce dalšího vzdělávání v sektoru bio produktů;
Vzdělávací kurz a materiály pro něj určené (včetně e-learningu);
Social Network Platform for Community of Practice
Přepracování předchozích výsledků projektu “ECO-QUALIFY pro EQF” 1. Srovnávací tabulka systémů Eco-Qualify a EQF Společná tabulka srovnávající Eco-Qualify a EQF poukazuje na jasnou shodu mezi výsledky učení, jež předvídal Eco-qualify II, a osmi kvalifikačními úrovněmi stanovenými Evropským rámcem kvalifikací pro celoživotní vzdělávání” (2008/C 111/01). Znázorňuje přenesení kvalifikací podle systému Eco-Qualify do systému EQF, a přirovnává znalosti, dovednosti a kompetence dle systému Eco-Qualify k úrovním EQF. Podle profesních profilů v oblasti obchodu s bio produkty se tato tabulka týká pouze prvních pěti z osmi úrovní EQF. Každá úroveň odpovídá určitému profesnímu oboru a je srovnatelná s jednou z úrovní NQF. Partneři také vytvořili všeobecný přehled, který spojuje všechny znalosti, dovednosti a
kompetence
zahrnuté ve vzdělávacím rámci systému Eco-Qualify s úrovněmi EQF, spolu s podrobným popisem výsledků učení podle přístupu EQF.
2. Nástin metodologie jednotek projektu EQAVET (Zajišťování kvality v odborném vzdělávání) a přidělování kreditních bodů Kreditní systém kvalifikací podle Eco-Qualify identifikuje odpovídající učební jednotky a kreditní body pro každou kvalifikační úroveň tak, aby kvalifikace dle Eco-Qualify bylo možné implementovat po celé Evropě. Koncept metodologie týkající se jednotek EQAVET a přidělování kreditů vedl k začlenění kvalifikací Eco-Qualify do ECVET. Strategií je přístup zdola nahoru (od pracovního a tržního sektoru ke vzdělávacím a školícím aktivitám), který zajišťuje převoditelnost
výsledků
projektu
do
ostatních
sektorů,
které
se
zabývají
informálními a neformálními znalostmi. Identifikuje základní jednotky a body, které mohou vytvořit společný kreditní systém pro převádění uznávaných kvalifikací v odborném a vzdělávacím kontextu různých evropských zemí. Partneři se soustředili na následující přístup: na základě dvouletého vzdělávacího procesu bylo pro celou vzdělávací dráhu Eco-Qualify stanoveno celkové množství 120 kreditních bodů, a podle významu, složitosti a obtížnosti byl vypočítán procentní podíl pro každou z pěti hlavních vzdělávacích úrovní.
3. Popis systémů národních kvalifikačních rámců (NQF) ve všech zúčastněných zemích Pro tuto část příručky partneři shromáždili informace týkající se vývoje systémů NQF ve svých zemích. Někteří z nich předkládají strategie, které považují za užitečné pro zapojení kvalifikací ECO-QUALIFY do národních kvalifikačních rámců, a přejí si tak přispět k účinnosti systému. Sestavením a začleněním textů EU do této příručky má skupina v úmyslu předvést, jak daleko každá země dospěla s implementováním a vývojem ECVET a EQF, čeho již bylo dosaženo a čeho je teprve zapotřebí dosáhnout.
2. Srovnání systémů Eco-Qualify a EQF 2.1. Evropský rámec kvalifikací (EQF) “Evropský rámec kvalifikací (EQF) je společný evropský referenční rámec, který spojuje kvalifikační systémy jednotlivých zemí dohromady a působí jako překladatelský nástroj, díky němuž jsou kvalifikace čitelnější a srozumitelnější napříč různými zeměmi a systémy v Evropě. Má dva základní cíle: podporovat mobilitu obyvatel mezi zeměmi a usnadnit jejich celoživotní vzdělávání. Doporučení Evropského Parlamentu a Rady ohledně zřízení Evropského kvalifikačního rámce pro celoživotní vzdělávání (2008/C 111/01) 2 formálně vešlo v platnost v dubnu 2008. Uvádí rok 2010 jako doporučené cílové datum pro to, aby země provázaly své národní kvalifikační systémy s EQF, a rok 2012 pro to, aby země zajistily, že jejich individuální kvalifikační certifikáty odkazují na příslušné úrovně EQF. EQF spojí národní kvalifikační systémy a rámce různých zemí dohromady pomocí společného evropského referenčního rámce a jeho osmi referenčních úrovní. Úrovně zahrnují celou stupnici kvalifikací, od základních úrovní (úroveň 1, např. maturity) po pokročilé (úroveň 8, např. doktorát). Jako nástroj pro podporu celoživotního vzdělávání EQF pokrývá všechny úrovně kvalifikací získané v obecném, odborném či akademickém vzdělávání a školení. Kromě toho se rámec týká kvalifikací nabytých v počátečním vzdělávání a během odborné přípravy. Osm referenčních úrovní je popsáno pomocí výsledků učení. EQF respektuje fakt, že evropské vzdělávací a školící systémy jsou tak rozmanité, že přesun k výsledkům učení je nutný pro to, aby srovnání zemí a institucí a jejich spolupráce byly vůbec možné. V EQF se výsledek učení definuje jako prohlášení o tom, co student ví, čemu rozumí a jaké má schopnosti poté, co dokončil proces učení. EQF proto spíše zdůrazňuje studijní výsledky namísto soustředění se na takové vstupy jako je například délka studia. Výsledky učení jsou stanoveny ve třech kategoriích – 2
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2008:111:0001:0007:EN:PDF
jako znalosti, dovednosti a kompetence. Tento fakt naznačuje, že kvalifikace – v různých kombinacích – vystihují široké spektrum výsledků učení, včetně teoretických znalostí, praktických a technických dovedností a sociálních kompetencí, pro které schopnost spolupráce s ostatními bude zásadní.”
3
2.2. Přínos Evropského rámce kvalifikací (EQF) “Doporučení zřídí společný evropský referenční rámec, který spojí různé národní kvalifikační systémy dohromady a umožní mezi nimi lepší komunikaci. Bude tak vytvořena síť kvalifikačních systémů, které jsou sice nezávislé, ale souvisí spolu a existuje mezi nimi vzájemné porozumění. Rámec použije výsledky učení jako společný referenční základ, čímž umožní porovnávání a přenos kvalifikací mezi zeměmi, systémy a institucemi, a bude proto významný pro široké spektrum uživatelů, jak na evropské, tak na národní úrovni.
Většina evropských zemí se rozhodla vytvořit
národní
kvalifikační rámce, které odráží Evropský rámec kvalifikací a reagují na něj. Tyto změny jsou důležité, protože zajistí, že proces spolupráce na evropské úrovni je náležitě zakotven na úrovni národní. Rychlý vývoj národních kvalifikačních rámců od roku 2004 dokládá, že je zapotřebí toho, aby kvalifikace na všech úrovních byly více transparentní a srovnatelné, a prokazuje, že hlavní principy, jež tvoří základ Evropského rámce kvalifikací, jsou společné v mnoha zemích. Tento úzký vztah mezi kvalifikačními systémy jednotlivých zemí přinese mnoho výhod: •
EQF bude podporovat větší mobilitu studujících a pracujících. Pro studující bude
lehčí
pracovníkům
popsat v
obecnou
ostatních
úroveň
zemích.
svých Tímto
kompetencí způsobem
náborovým
EQF
pomůže
zaměstnavatelům interpretovat kvalifikace uchazečů a podpořit tak mobilitu pracovních sil na evropském trhu práce. V praxi to znamená, že od roku 2012 by všechny nové kvalifikace měly odkazovat na příslušné úrovně Evropského rámce kvalifikací. EQF tak doplní a posílí již existující evropské nástroje pro mobilitu jako je Europass, Erasmus a 3
http://ec.europa.eu/education/pub/pdf/general/eqf/broch_en.pdf,
European Communities, 2008, str. 3
DOI
10.2766/14352,
ECTS (Evropský kreditní systém). •
EQF by měl prospět jednotlivcům tím, že více zpřístupní celoživotní vzdělávání a umožní jim se do něj více zapojit.
Stanovením společného referenčního základu EQF ukáže, jak lze kombinovat výsledky
učení
z
různých
prostředí,
například
z
formálního
studia
či
zaměstnání, a z různých zemí, a může tak přispět k odstraňování překážek mezi poskytovateli vzdělávání, např. mezi vyšším a odborným vzděláváním, které mohou fungovat odděleně. Tento přístup bude podporovat postup ve studiu, a studující proto například nebudou muset učení opakovat. •
EQF může podporovat jednotlivce se značnými zkušenostmi ze zaměstnání či
z
jiných
oblastí
činnosti
tím,
že
usnadňuje
potvrzení
platnosti
neformálního a informálního učení. Díky důrazu na výsledky učení bude jednodušší zhodnotit, jestli výsledky učení získané v daném prostředí svým obsahem a důležitostí odpovídají formálním kvalifikacím. •
EQF
bude
podporovat
jak
individuální
uživatele,
tak
poskytovatele
vzdělávání a školení tím, že zvýší transparentnost kvalifikací udělovaných mimo
národní
společnostech.
systémy, Přijetí
například
společného
v
sektorech
referenčního
a
v
rámce
mezinárodních založeného
na
výsledcích učení usnadní porovnávání a (potenciální) propojení tradičních kvalifikací,
udělovaných
národními
úřady,
a
kvalifikací
udělovaných
ostatními zúčastněnými stranami. EQF tak pomůže sektorům a jednotlivcům využít toho, že se kvalifikace stávají stále více mezinárodními. EQF je ambiciózní a rozsáhlý nástroj, který má dopad na vzdělávací systémy, trh práce, průmysl a obchod a občany.”4 2.3. Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání “Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání (ECVET) je evropský nástroj na podporu celoživotního vzdělávání, mobility evropských studujících a pružnosti různých studijních cest k získání kvalifikací. Poté, co byl přijat 4
http://ec.europa.eu/education/pub/pdf/general/eqf/broch_en.pdf, DOI 10.2766/14352,
European Communities, 2008, str. 4.
Evropským parlamentem a Radou (18. 6. 2009) 5, ECVET je nyní ve fázi postupného zavedení. Myšlenky a principy ECVET budou otestovány a zavedeny, čímž se zajistí, že podmínky pro postupné použití ECVET pro kvalifikace dalšího vzdělávání jsou vytvořeny po celé Evropě do roku 2012. Z tohoto úhlu pohledu je smyslem tohoto dokumentu podpořit a povzbudit projekty, iniciativy a pokusy s ECVET na evropské, národní a regionální úrovni. Vychází z Doporučení Evropského Parlamentu a Rady (především z jeho příloh). Umožňuje zúčastněným stranám seznámit se s ECVET. Evropský systém kreditů pro odborné vzdělávání (ECVET) je novým evropským nástrojem, který podporuje vzájemnou důvěru a mobilitu v oblasti odborného vzdělávání. ECVET vyvinuly členské země ve spolupráci s Evropskou komisí a Evropský parlament a Rada ho přijaly 18. 6. 2009. Přijetí a zavedení ECVET v členských zemích je dobrovolné. V nadcházejících letech členské země a Evropská komise podpoří testování tohoto nástroje po celé Evropě a všechny zúčastněné strany jsou přizvány k účasti. ECVET se zakládá na myšlenkách a procesech, které se používají systematicky tak, aby se našel společný a uživatelsky příjemný jazyk pro transparentnost, převod a uznávání výsledků učení. Některé z těchto myšlenek a procesů jsou již součástí mnoha kvalifikačních systémů po celé Evropě.” 6
2.4. Přínos ECVET “Smyslem ECVET je umožnit uznávání studijních výsledků během období mobility vytvořením struktury, zavedením společného jazyka a stimulováním výměny
a
vzájemné
důvěry
mezi
poskytovateli
dalšího
vzdělávání
a
kompetentními institucemi po celé Evropě. V kontextu jak mezinárodní mobility, tak mobility uvnitř zemí, je cílem ECVET podporovat uznávání 5
http://eur-lex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=OJ:C:2009:155:0011:0018:EN:PDF.
6
http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc/ecvet/faq_en.pdf , Dossier
2011.3115, ECVET Questions and answers, str. 1.
výsledků učení, aniž by se přitom rozšiřovaly způsoby vzdělávání a školení. ECVET přispívá k tomu, aby se uznávaná mobilita stala nedílnou součástí způsobů
učení
každého
jednotlivce.
Umožňuje
zaměstnavatelům
lépe
porozumět kvalifikacím získaným v zahraničí. Zlepšuje také věrohodnost zkušeností nabytých v mezinárodním vzdělávání tím, že identifikuje a dokumentuje, čeho studující dosáhl. ECVET podporuje pružnost programů a způsobů, kterými lze získat kvalifikace a zvětšuje množství příležitostí pro celoživotní vzdělávání. Usnadňuje uznávání studijních výsledků, které mládež či dospělí získali v jiných souvislostech – což mohou být nejen jiné země, instituce či systémy (například v počátečním vzdělávání a odborné přípravě), ale také formální, neformální a informální způsoby učení. Poskytovatelé dalšího vzdělávání dávají studujícím možnost získat část svého vzdělání v zahraničí, čímž mohou obohatit poskytování vzdělání, zvýšit atraktivitu vzdělávacích programů a zlepšit jejich pan-evropskou pověst. Lepší podmínky pro celoživotní vzdělávání, jež ECVET vytváří, usnadňují spolupráci mezi poskytovateli dalšího vzdělávání a firmami. ECVET může proto posílit propojení mezi vzděláváním a trhem práce.” 7
2.5. ECVET a ostatní evropské nástroje “Mezi záměry evropské spolupráce ve vzdělávání patří vyvíjení společných nástrojů na podporu celoživotního vzdělávání a mobility. Tyto nástroje byly vyvinuty a měly by být implementovány tak, aby byly v souladu a navzájem se posilovaly. Testování a zavádění ECVET se vzájemně významně doplňuje s následujícími evropskými nástroji: •
Evropský rámec kvalifikací (EQF) a ECVET sdílí stejný přístup k výsledkům učení. Úrovně EQF rovněž poskytují referenční rámec pro ECVET.
•
Součásti Europassu, Evropského pasu dovedností, jmenovitě Dodatek o osvědčení a Doklad o mobilitě, použijí koncepci ECVET pro popis kvalifikací a kreditů, které získá každý studující.
7
http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc/ecvet/flyer_en.pdf, str. 2
•
Evropský rámec pro zajištění kvality v odborném vzdělávání a přípravě
•
posílí zavedení ECVET. Evropský kreditní systém (ECTS) pro vyšší vzdělávání a ECVET se budou navzájem doplňovat.
•
Evropské principy pro ověřování platnosti neformálního a informálního učení budou mít užitek ze zavedení ECVET, neboť kreditní systém ulehčí potvrzování platnosti neformálního a informálního učení s ohledem na získávání kvalifikací”.8
Hlavní rysy a základní součásti ECVET “Podle technických specifikací ECVET jsou kvalifikace charakterizovány pomocí jednotek výsledků učení. Doporučení o vytvoření ECVET (2009) definuje jednotku výsledků učení jako “součást kvalifikace, která sestává z uceleného souboru znalostí, dovedností a kompetencí, které je možné ohodnotit a prokázat.” Kredit za výsledky učení pak znamená “soubor výsledků učení jednotlivce, jež byly ohodnoceny a jež lze nahromadit za účelem získání kvalifikace nebo převést do dalších studijních programů či kvalifikací.” V praxi to znamená, že ohodnocená jednotka výsledků učení vede k získání kreditu za výsledky učení. Kredity proto popisují, jaké znalosti, dovednosti a kompetence získal studující, který úspěšně jednotku složil. Body ECVET jsou “číselným znázorněním celkové váhy výsledků učení v dané kvalifikaci a relativní váhy jednotek ve vztahu ke kvalifikaci.9 Podle úmluvy se 60 kreditních bodů ECVET váže k výsledkům učení, které se předpokládá, že je možné získat během jednoho roku formálního řádného studia v rámci dalšího vzdělávání. Kredity a body ECVET představují tedy rozdílné
subjekty.
Zatímco
kredit
je
souborem
znalostí,
dovedností
a
kompetencí, jichž studující dosáhl, body ECVET poskytují informace o významu jednotek v rámci kvalifikace. 8
http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc/ecvet/flyer_en.pdf, str. 3
9
The development of ECVET in Europe, CEDEFOP, Publications Office of the European Union,
2010,working paper č. 10.
Systém je navržen tak, aby umožnil studujícím shromažďovat kredity za výsledky učení získané ve formálním, informálním i neformálním studijním prostředí. Vytváří tak základ pro hodnocení, potvrzování platnosti a shromažďování výsledků učení z předcházejícího studia.
Přidělování kreditních bodů ECVET
Body ECVET se přidělují jak kvalifikaci jakožto celku, tak jejím jednotkám. Přidělování bodů ECVET kvalifikaci vychází z použití dohody, podle níž se 60 bodů přiděluje výsledkům učení, které se očekává, že studující získá během jednoho roku formálního řádného studia v rámci dalšího vzdělávání. Jak upřesňuje Doporučení, „pro danou kvalifikaci se použije jeden formální studijní kontext jako reference a na základě dohody se celkový počet bodů přidělí této kvalifikaci. Z tohoto celku se poté body ECVET přidělují každé jednotce podle jejich relativní důležitosti v rámci kvalifikace.“ Počet bodů ECVET vyjadřuje relativní váhu/význam dané jednotky. Podle Doporučení ECVET přidělování bodů ECVET závisí na následujících přístupech či jejich propojení: -- Různé zúčastněné strany „oceňují“ různé jednotky, jež jsou součástí kvalifikace, podle relativního významu, který výsledky učení dané jednotky mají pro trh práce, pro postup na další kvalifikační úrovně či pro sociální integraci; -- Složitost, rozsah a objem výsledků učení v dané jednotce (tj. složitost, rozsah a objem znalostí) ve vztahu k výsledkům učení celkové kvalifikace. Dovednosti a kompetence v jednotce se hodnotí podle toho, jaký podíl mají na celkových dovednostech a kompetencích celé kvalifikace; — Úsilí (odhad úsilí, pracovní zátěže či času ke studiu, které bude studující potřebovat) potřebné k tomu, aby studující získal výsledky učení, které vyžaduje daná jednotka;
14
Bez ohledu na to, jaká metoda či kombinace metod se zvolí, velikost jednotky by měla být přiměřená – příliš malé jednotky by mohly vést k fragmentaci bez
správného porozumění a příliš veliké by mohly oslabit mobilitu studujících.” 10
10
http://ec.europa.eu/education/lifelong-learning-policy/doc/ecvet/brochrec_en.pdf
3.
MALOOBCHOD S BIO PRODUKTY a jeho pět odborných
profilů První bod, na němž se partneři shodli, je celková odborná kvalifikace, která je hlavním cílem způsobů učení, na nichž jsme pracovali. Na základě výsledků předchozích projektů a průzkumů věříme, že v dnešní Evropě nová odborná kvalifikace vzniká ze stále rostoucího trhu s bio produkty, z MALOOBCHODU S BIO PRODUKTY. Právě tuto odbornou kvalifikaci, cíl předchozího Leonardo da Vinci projektu EcoQualify, jsme využili v současném projektu. Dlouhá a důkladná diskuse umožnila partnerům vytvořit pět odlišných odborných profilů, jež představují postupný profesní vývoj, kterým by původně nekvalifikované
osoby
měly
projít,
aby
dosáhly
vyšší
úrovně
znalostí,
dovedností a kompetencí, které z nich mohou učinit profesionálního manažera bio obchodu. Tento fakt je velmi významný, protože jasně ukazuje, že sektor maloobchodu s bio
produkty
je
novou
oblastí
zaměstnání,
kde
je
možné
vybudovat
uspokojivou, dynamickou a motivující kariéru, kterou ještě nevzaly do úvahy tradiční vzdělávací instituce, jako jsou střední školy a univerzity. V následující Tabulce 1 předkládáme obecný popis, vycházející z kritérií EQF, pěti odborných profilů, které vytváří odbornou kvalifikaci MALOOBCHODU S BIO PRODUKTY, jmenovitě:
1.
Začátečník v obchodě se smíšeným zbožím Agro-food;
2.
Prodavač-začátečník v obchodě s bio produkty;
3.
Prodavač v obchodě s bio produkty;
4.
Manažer oddělení v obchodě s bio produkty;
5.
Generální manažer obchodu s bio produkty;
Tabulka 1 – Srovnávací tabulka úrovní ECO QUALIFY dle EQF
ÚROVEŇ EQF 1 Odborný profil:
Začátečník v obchodě se smíšeným zbožím Agro-food
Z: obecné infomace o základních výrobcích agro-food D: schopnost vykonávat jednoduché úkoly v obchodě K: pracuje pod přímým dohledem a řízením Úroveň 1 – Výsledky učení odpovídající úrovni 1 jsou: Z: základní obecné znalosti produktů; D: základní dovednosti potřebné k provádění jednoduchých úkolů v obchodě; K: práce pod přímým dohledem ve strukturovaném prostředí.
ÚROVEŇ EQF 2:
Potřeba dovedností pro odvětví trhu práce: Prodavač-začátečník v obchodě s bio produkty Z: základní znalosti o bio produktech D: pomáhá zaměstnancům prodeje a obsluhuje zákazníky K: není samostatný v prodeji bio produktů; pracuje pod dohledem Úroveň 2 – Výsledky učení odpovídající úrovni 2 jsou: Z: základní věcné znalosti bio produktů; D: základní poznávací a praktické dovednosti potřebné k prodeji produktů a obsluze zákazníků; K: práce pod dohledem s jistým stupněm nezávislosti.
ÚROVEŇ EQF 3:
Odborný profil: Prodavač v obchodě s bio produkty Z: provozní znalosti prodeje bio produktů D: schopnost prodávat bio produkty K: samostatný v prodeji bio produktů pod dohledem manažera Úroveň 3 - Výsledky učení odpovídající Úrovni 3 jsou: Z: znalost faktů, principů, procesů a obecných pojmů ve výrobě bio produktů; D: poznávací a praktické dovednosti potřebné k prodeji bio produktů a řešení problémů výběrem a aplikací základních metod, nástrojů, materiálů a informací; K: nese zodpovědnost za dokončování úkolů, přizpůsobuje své chování okolnostem při řešení problémů.
ÚROVEŇ EQF 4:
Odborný profil: Area manažer oddělení v obchodě s bio produkty
Z: znalost základních pojmů v prodeji bio potravin D: schopnost řešit problémy spojené s řízením obchodu K: nezávisle nese zodpovědnost za dokončování úkolů, které souvisí se správou specifických produktů či oblastí obchodu s bio produkty Úroveň 4 – Výsledky učení odpovídající úrovni 4 jsou: Z: faktické a teoretické znalosti v širokém kontextu řízení obchodu; D: řada poznávacích a praktických dovedností potřebných k nacházení řešení specifických problémů v obchodě s bio produkty; K: uplatňuje sebe-řízení v rámci pracovních směrnic, obvykle předvídatelné, avšak podléhající změnám; dohlíží na rutinní práci ostatních, nese jistou zodpovědnost za hodnocení a zlepšování práce.
ÚROVEŇ EQF 5:
Odborný profil: Generální manažer obchodu s bio produkty Z: faktické a teoretické znalosti trhu s bio produkty; D: široké spektrum poznávacích a praktických schopností zvládnout všechny úkoly spojené s řízením obchodu s biopotravinami; K: naprostá nezávislost v řízení obchodu s bio produkty, dohled nad činností zaměstnanců a zodpovědnost za hodnocení a rozhodování. Úroveň 5 – Výsledky učení odpovídající úrovni 5 jsou: Z: všeobecné, specializované, faktické a teoretické znalosti o trhu s bio produkty. Uvědomuje si, že tyto znalosti jsou omezené. D: všeobecný rozsah poznávacích a praktických dovedností potřebných k vytváření tvořivých řešení problémů v obchodě s bio produkty K: Uplatňování řízení a dohledu v obchodě s bio produkty v době nepředvídatelných kontrol, rozvoj výkonnosti obchodu.
V první fázi naší práce jsme propojili 5 výše uvedených odborných profilů se vzdělávacími tématy, která jsme charakterizovali a přesně popsali v Manuálu Eco-Qualify, abychom si ověřili, jestli náš způsob jejich zapojení do Evropského rámce kvalifikací je skutečně funkční. Výsledky této analýzy znázorňuje Tabulka 2, kde jsou také uvedeny celkové počty výukových hodin na základě stejného Manuálu Eco-Qualify. Jednalo se o skutečně užitečný přípravný krok, poněvadž nám umožnil soustředit se na obsah výuky Eco-Qualify, a ukázal nám velmi efektivní přístup k dalšímu kroku, tedy k úplnému přehodnocení stejného obsahu s ohledem na správné určení základních jednotek ECVET a výsledků učení.
Tabulka 2 – Moduly uvedené v Manuálu Eco-Qualify
Č.
TÉMATA / MODULY
TOF
Za
Jun
Ar
čá
ior
ea
te
pro
M
Celkov
čn
da
Pr
an
ý
ík
vač
od
až
počet
v
-
av
er
hodin
ob
zač
ač
od
ch
áte
dě
od
ční
le
ě
k
ní
104
240
1.0 Základní znalosti
Modul I
344
1.0 Znalost produktu I
Modul II
192
2.0 Další kvalifikace
Modul IIA
140
Modul III
90
Modul IV
142
Modul V
456
3.0
Obchodní kompetence
4.0 Znalost produktu II 5.0 6.0
Úroveň managementu Marketingový
Celkem
147 6
erál ní man ažer obch odu
192 140 90 142 456
112
Management
Gen
112 104 432
282
546 112
Bezprostředně poté se nám podařilo prohloubit naši analýzu a rozebrat obsah výuky podrobněji. Snažili jsme se přitom přidělit stejný obsah jedné či více úrovním EQF, jež byly popsány výše. Přitom jsme se snažili odstranit případné nadbytečné informace, abychom tak zjednodušili globální strukturu výukových předmětů a opravili případné nedostatky.
Výsledky této práce znázorňuje Tabulka 3, v níž jsme napravo označili obsah, který se vztahuje k jedné či více různým úrovním EQF.
Od tohoto okamžiku jsme byli připraveni se efektivně zabývat důkladným popisem základních jednotek a výsledků učení podle odborných profilů, přičemž jsme použili na jedné straně výukové předměty Eco-Qualify a na druhé tuto korespondenční tabulku. Tabulka 3 – Analytická tabulka výukových přemětů
Výukové předměty 1.
Základní znalosti maloobchodu s bio produkty
1.1 1.2
Bio zemědělství Trvale udržitelná ekonomika
1.3
Manipulace se zbožím
1.4. Pracovní postupy
1.5. Komunikace v maloobchodě
1.6
Informační technologie a počítačová věda
1.2.1 Fair Trade 1.2.2 Ochrana životního prostředí 1.2.3. Výroba biopotravin 1.2.4. CSR (Společenská odpovědnost firem) 1.3.1. Objednávání a manipulace se zbožím 1.3.2. Skladování zboží/Péče o zboží 1.3.3. Označování a celní prohlášení 1.3.4. Vystavování zboží a rozvržení obchodu 1.4.1. Management kvality 1.4.2. Ochrana a bezpečnost při práci 1.4.3. Hygiena v obchodě a HACCP (Systém kritických bodů) 1.5.1. Komunikační dovednosti 1.5.2. Obchodní komunikace 1.5.3. Péče o zákazníky 1.5.4. Vyřizování reklamací 1.6.1. Informační a počítačové technologie a počítačová věda
1
Úrovně EQF 2 3 4 5
x
x
x
x
x x x
x x x
x x x
x
x x
x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
x x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x
x x
x x x
x x x
x
x
x
x
x
1
Úrovně EQF 2 3 4 5
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
x x x x x x
Suché potravinářské výrobky 3.2. Cereálie/Obilniny a výrobky z obilnin 3.3 Sušené ovoce a ořechy 3.4 Semena k naklíčení a klíčky 3.5 Oleje, tuky 3.6 Med, cukr a sladidla 3.7 Roztíratelné a kořenící výrobky 3.8 Nápoje (alkoholické a nealkoholické) 3.9 Káva, čaj 3.10 Dětská výživa 3.11 Lahůdky
x
x
x
x
x
x
x
x
x x x x x
x x x x x
x x x x x
x x x x x
x
x
x
x
x x x
x x x
x x x
x x x
3.12 Mražené výrobky 3.13 Občerstvení a sladkosti 3.14 Polotovary
x x x
x x x
x x x
x x x
x x x x
x x x x
x x x x
x x
x x
x x
x x
x x
x x
x x
x x
x x
x x
x x
x x
x
x
Výukové předměty 2.
Znalost produktu I – Čerstvé produkty
2.1 2.2 2.3 2.4 2.5 2.6
Zelenina a ovoce Chléb a pečivo Mléko a mléčné výrobky Sýr Masné výrobky Ryby
3.
Znalost produktu II – Balené produkty
3.1
4.
Znalost produktu III – Nepotravinářské výrobky
4.1 4.2 4.3 4.4 4.5 4.6
Kosmetika Esenciální oleje Čistící a mycí prostředky Potřeby pro domácnost a mlýnky Textil Krmivo pro domácí zvířata
5.
Výživa, dietetika, zdravá výživa
5.1. Znalosti o výživě 5.2 Choroby související s výživou 5.3 Zdravá výživa 5.4 Výživa při onemocnění a diety 5.5 Nutriční doplňky 5.6 Byliny a léčiva 6.
Správa a řízení podniku
6.1
Podniková filosofie a hodnoty
Výukové předměty 6.2 6.3 6.4 6.5 6.6 6.7
Organizace práce Řešení problémů Dokumentace Nákup zboží Řízení projektů Management finančních zdrojů 6.8 HR Management 6.9 Pracovní zákonodárství 6.10 Základy maloobchodní legislativy 6.11 Účetní audity a kontroly 6.12 Investice a finance 7.
Marketing
7.1
Marketingové principy a teorie Marketingové metody Reklamní metody a nástroje Strategie a nástroje elektronického obchodu Internetový marketing Řízení vztahů se zákazníky (CRM) Trhy a distribuce bio produktů
7.2 7.3 7.4 7.5 7.6 7.7
1
Úrovně EQF 2 3 4 5 x x x x x x x x x x x x x
x x x
x
x x x x x x x x x
4. Nástin metodologie dle ECVET Když se partneři rozhodovali ohledně metodologie pro přebírání a přidělování jednotek a kreditů ve vícestranném partnerském projektu, použili oficiální dokument Get to know ECVET better Questions and Answers (Poznejte ECVET lépe: Otázky a odpovědi), revidováno v únoru 2011, jenž navrhuje několik možností. Pro účel tohoto projektu se zdál jako nejvhodnější přístup zdola nahoru. Všechny zúčastněné organizace jsou totiž buď nezávislými odborníky nebo organizacemi
dalšího
vzdělávání.
Žádný
z
partnerů
neměl
problém
s
koncipováním výsledků učení a pojmenováním souvisejících jednotek. Díky povzbudivým výsledkům, které jsme získali přepracováním struktury Náplně výuky Eco-Qualify, máme k dispozici 7 hlavních skupin náplně výuky, které můžeme jednoduše a okamžitě použít jako přirozený základ pro zformování základních jednotek. Stejným způsobem jsme převzali vzdělávací složky každé základní jednotky, které jsou znázorněny v Tabulce 3 a umožňují vytýčit a popsat odpovídající výsledky učení. Pracovnímu procesu napomohlo, že skupina již dříve ohodnotila a sestavila seznam všech náplní výuky v předchozím projektu. Ukázalo se, že výsledky projektu
Systém
zajištění
kvality
Eco-Qualify
(LEONARDO
PROJECT
Nr
DE/07/LLP-LdV/TOI/147068) jsou velmi spolehlivým základem pro práci na tomto projektu LEONARDO. Podle přístupu dle “referenčních jednotek”, popsaného ve výše uvedené příručce na str. 66-67, jsme 7 základních jednotek postupně přidělili tak, že např. základní úroveň 1 odborného profilu “zahrnuje” pouze základní jednotky 1 a 2, úroveň 2 odborného profilu základní jednotky 1, 2 a 3 atd. Tímto způsobem začalo být zřejmé, že i odpovídající výsledky učení, jež vychází ze struktury náplně výuky, budou okamžitě a prakticky rozděleny do skupin podle každého odborného profilu.
Nyní bylo možné na základě čísla výsledků učení a úrovně obtížnosti přidělit počet hodin a následně body ECVET, přičemž jsme vzali do úvahy relativní význam, složitost a námahu potřebné pro každou jednotku. Abychom
dosáhli
rovnováhy,
přesnosti
a
pružnosti,
na
začátku
jsme
vyhodnotili 120 bodů ECVET pro celý proces, jež odpovídají 1200 hodinám či 2 rokům řádného studia a vytvořili jsme následující tabulku, Tabulku 4 – Srovnávací
tabulku
úrovní
EQF,
odborných
profilů
a
základních
jednotek, která znázorňuje společný přehled úrovní EQF, odborných profilů a základních jednotek, vzestupně, s poukazem na shromažďování a nárůst kompetencí během celého studijního procesu, od nejnižší základní úrovně 1 po nejvyšší úroveň 5. Kromě toho, tato tabulka bude především užitečná: a)
když každý z partnerů bude muset přizpůsobit tyto společné základní
jednotky a výsledky učení jak svým vlastním výukovým strategiím, tak Národnímu kvalifikačnímu rámci (NQF); b)
jako obecná struktura, jež uvádí společná kritéria pro převod kreditů v
rámci partnerství (byla jednou ze dvou možností předvídaných v příručce EU, viz výše, str. 26); c)
jako snadný a rychlý nástroj na zjednodušení procesu vzájemného
poznávání, který předvídá Memorandum of Understanding (MoU), jež partneři podepíší pro spolupráci v budoucnosti. Stojí za to zdůraznit, že základní jednotka 1 (základní znalost maloobchodu s bio produkty) je souborem znalostí včetně společných kompetencí, které budou narůstat s tím, jak studující bude pokračovat z nejnižší úrovně na tu nejvyšší. Může se jednat o komunikační dovednosti, bezpečnost v práci, hygienu, informační a počítačové technologie a počítačovou vědu atd.
Nyní je proto možné podrobně popsat pro každý odborný profil příslušné výsledky učení, stanovit minimální délku v hodinách, body ECVET a uvést jejich kritéria hodnocení.
5. Systémy NQF a strategie, jež přispívají k jejich efektivitě 5.1 Národní kvalifikační rámec v České republice Úvod Česká republika má stále před sebou rozhodnutí, zda vyvinout všeobecný Národní kvalifikační rámec. Nicméně, částečné rámce pro kvalifikace dalšího a terciárního vzdělávání již byly vytvořeny a jsou funkční. Navrhované deskriptory pro základní a střední školy je také možné vnímat jako krok tímto směrem. Otázka, která je nyní předmětem diskuse, je, jestli společný rámec může pomoci koordinovat a překlenout tyto odděleně se vyvíjející systémy. Nejnovější přípravné průzkumy mezi různými zúčastněnými stranami podporují vytvoření všeobecného Národního kvalifikačního rámce jako nástroje pro komunikaci, vzájemnou spolupráci a celkové zlepšení kvality vzdělávání. Práce na rámci pro kvalifikace dalšího vzdělávání začala v roce 2005 podle Zákona o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání (2006), který také tvoří zákonný rámec pro uznávání a potvrzování platnosti neformálního a informálního učení. Oba procesy spolu úzce souvisí. Podstatu rámce tvoří veřejně přístupná Národní soustava kvalifikací (NSK). Rámec pro terciární kvalifikace byl navržen v rámci projektu Q-RAM (Národní kvalifikační rámec terciárního vzdělávání), který začal v roce 2009. Hlavní strategické cíle
Vzájemně propojený vývoj rámce a soustavy kvalifikací dalšího vzdělávání představuje základní kámen v národní strategii pro celoživotní vzdělávání (Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy, 2007). Hlavní prvky této strategie, jejímž cílem je zlepšit přístup k celoživotnímu vzdělávání a vytvořit více prostupný vzdělávací systém, v souladu se zjištěnými a dohodnutými potřebami jsou: -
-
vytvořit systém na uznávání a potvrzování platnosti výsledků učení, nezávisle na tom, jakým způsobem jich bylo dosaženo; učinit celý systém více transparentním a srozumitelným pro více zúčastněných stran, např. studující a zaměstnavatele, zaměstnance, poskytovatele vzdělávání; propojit počáteční vzdělávání a odbornou přípravu; systematicky zapojovat všechny zúčastněné strany do dalšího vzdělávání a do vývoje národních kvalifikací; reagovat na evropské iniciativy jako např. vytvoření transparentnějších kvalifikací, a podporovat mobilitu studujících a pracujících; podporovat znevýhodněné skupiny a osoby s nízkou kvalifikační úrovní.
Dalším důležitým tématem je zpřístupnit různé cesty, kterými lze získat kvalifikace a zlepšit pružnost systému kvalifikací. Úplné kvalifikace dalšího vzdělávání v soustavě kvalifikací jsou obecně srovnatelné a kompatibilní s kvalifikacemi získanými v počátečním odborném vzdělávání, čímž se otvírají obě možnosti získávání kvalifikací (formální a neformální učení). Je také možné získat další (dříve nazývané dílčí) kvalifikace, které jsou uvedeny v soustavě, a postupně si vybudovat celou kvalifikaci. Je možné skládat zkoušky ze všech kvalifikací dalšího vzdělávání, které jsou součástí dané úplné kvalifikace, ašak k získání úplné kvalifikace (tj. dosažení vzdělávací úrovně) je nutné složit závěrečnou zkoušku. Závěrečné zkoušky založené na kvalifikačních standardech tak spojují oba systémy. Důraz je kladen více na další (dříve nazývané dílčí) kvalifikace, protože napomáhají zaměstnanosti a mohou relativně rychle reagovat na nedostatek určitých kvalifikací na trhu práce. Změny v dalším a vyšším vzdělávání – kterým se do jisté míry věnují projekty – nebyly koordinovány či propojeny. Zůstává tak řada otázek a výzev pro vytvoření společných koncepcí a navržení struktury, která by mohla poskytnout základ pro budoucí všeobecný národní rámec kvalifikací. Tuto výzvu ještě zdůrazňuje fakt, že široká veřejnost dosud dobře nerozumí představě všeobecného rámce. Zapojení zúčastněných stran a zavádění rámce Rámec pro kvalifikace dalšího vzdělávání je plně funkční. Více než 60 000 uchazečů obrdželo kvalifikační osvědčení (potvrzení o svých kompetencích). Zákon o ověřování platnosti a uznávání výsledků dalšího vzdělávání, jenž vešel
v platnost v roce 2007, stanoví základní povinnosti, pravomoci a práva všech zúčastněných stran při vytváření a udělování kvalifikací dalšího vzdělávání. Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) koordinuje aktivity centrálních správních orgánů (ministerstev) a schvaluje, pozměňuje a vydává seznam kvalifikací dalšího a úplného dalšího vzdělávání. Podporuje aktivity Národní rady pro kvalifikace, která – včetně všech zúčastněných stran – působí jako poradní orgán Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy (MŠMT) v oblasti kvalifikací. Sektorové rady jsou zodpovědné za vývoj kvalifikačních a hodnotících standardů NSK až do úrovně 7; většina kvalifikací se však týká úrovní 2 – 4. Na vyšších úrovních se definují pouze specializované dodatečné kvalifikace, nikoliv ty, které udělují instituce vyššího vzdělávání (bakalářské, magisterské a PhD tituly) (Evropská komise at al., 2010, Česká republika, str. 3). Zpřístupnění vyšších úrovní (až do úrovně 7) pro kvalifikace udělované mimo instituce vyššího vzdělávání se považuje za důležitý způsob podpory celoživotního vzdělávání. Národní koordinační středisko (NCP) sehrálo důležitou roli při vytváření českých kvalifikací dle EQF: řídí debatu o zřízení všeobecného národního rámce kvalifikací a poskytuje a šíří informace o evropských nástrojích. Deskriptory úrovní a použití výsledků učení Rámec a soustava kvalifikací dalšího vzdělávání se skládá z osmi úrovní. Deskriptory úrovní odráží spletitost pracovních činností. Shromáždění na národní úrovni došlo k závěru, že je zapotřebí pozměnit a rozšířit deskriptory NSK, rozhodnutí je však možné udělat až poté, co budou publikovány výsledky projektu Q-RAM, které doplní dosavadní vývoj v této oblasti. V systému terciárního vzdělávání bude rámec sestávat ze dvou úrovní. První úrovní budou obecné deskriptory pro každou z kvalifikačních úrovní, kompatibilní se společným rámcem pro Evropský prostor vysokoškolského vzdělávání (EHEA) a také s deskriptory EQF. Tyto deskriptory pokrývají čtyři úrovně, jež odpovídají úrovním 5 až 8 v EQF, a pokrývají krátký cyklus (žádné kvalifikace na této úrovni v tuto chvíli nejsou součástí systému), bakalářské, magisterské a dokorské tituly. Byl také navržen soubor deskriptorů úrovní pro základní a střední školy (úroveň EQF 1 – 4), založený na učebních osnovách. V tomto návrhu jsou deskriptory rozděleny do tří kategorií: znalosti, vlastní studium a pracovní dovednosti a přenosné dovednosti. Nadále pokračuje debata o potřebě, rozsahu a cílech všeobecného kvalifikačního rámce mezi všemi vzdělávacími sektory. Přístup na základě výsledků učení je v českém školství rozšířený, přestože se na různých úrovních a v různých subsystémech jeho použití a výklad nepatrně liší. Učební osnovy pro základní a střední školy zdůrazňují klíčové kompetence a jejich praktické využití. Předpokládané výsledky učení jsou definovány pomocí činností, tzn. úkolů, které by studenti měli být schopni vykonat. Školský zákon, který vešel v platnost v r. 2005, upravuje reformu osnov na úrovni základního a středního školství, zdůrazňuje výsledky učení a posiluje vliv sociálního partnerství v dalším vzdělávání. Klíčové kompetence (např. znalost informačních a počítačových technologií, umění učit se, řešení
problémů) jsou velmi důležité. Pro zlepšení převoditelnosti mezi různými typy studia v počátečním vzdělávání a odborné přípravě se v kurzech začalo se zaváděním modulů, nebyly však ještě implementovány ve většině škol (Cedefop Refernet, Česká republika, 2010). Přístup založený na kompetencích a zaměřený na výsledky učení je společný pro další a vyšší vzdělávání a má širokou politickou podporu. Tento fakt dokládá a potvrzuje reforma osnov dalšího vzdělávání (včetně příslušných metodik) a Zákon o ověřování platnosti a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Osnovy rámce IVET (Mezinárodní rámec pro další vzdělávání) se stále více sbližují s kompetencemi definovanými v NSK. Většina standardů pro úroveň 4 a vyšší úrovně je však stále rozpracovaná. V projektu Q-RAM byl přístup založený na výsledcích učení zásadní pro vyvinutí obecných deskriptorů a měřítek specifických pro různé předměty a dále ho budou podporovat určité studijní programy. Pilotní studie otestovala specifická měřítka pro jednotlivé předměty v rámci tohoto projektu v r. 2011. Odkazy na další nástroje a strategie Europass, ECVET a EQAVET jsou úzce koordinovány se zaváděním EQF, poněvadž všechny tyto nástroje se realizují v rámci jedné instituce. Strategickým cílem spojeným s ECVET je podpora domácí a mezinárodní mobility a transparentnosti kvalifikací (plánuje se propojení kvalifikací v NSK s kreditním systémem ECVET). Pilotní projekty jsou v plném proudu. Národní kvalifikační rámec a soustava kvalifikací dalšího vzdělávání a systém, který se vyvíjí pro potvrzování platnosti neformálního a informálního učení, spolu úzce souvisí. Právní rámec pro uznávání neformálního a informálního učení a pro soustavu kvalifikací dalšího vzdělávání představuje Zákon o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání. Tento zákon rovněž zřizuje NSK na základě rámce pro kvalifikace dalšího vzdělávání. Postupy ověřování a uznávání se provádí podle kvalifikačních a hodnotících standardů, které jsou součástí Národní soustavy kvalifikací. V současnosti lze ověřením neformálního a informálního učení získat jen ty kvalifikace, které jsou uvedené v soustavě NSK. Odvozování od Evropského rámce kvalifikací Česká republika odvodila své formální kvalifikace od úrovní EQF v prosinci 2011. Odvozené kvalifikace jsou ty, které se udělují v nižším a vyšším stupni středních škol, ve vyšším vzdělávání a odborné přípravě (podle zákona 179/2006 o ověřování a uznávání výsledků dalšího vzdělávání). Kvalifikace vyššího vzdělávání jsou spjaté s EQF, nejsou však ještě certifikovány podle Rámce kvalifikací (QF-EHEA.) Česká republika má v úmyslu samostatně certifikovat svůj rámec vyššího vzdělávání dle QF-EHEA v pozdější fázi, poté co bude projekt dokončen v r. 2012.
Důležité lekce a plány do budoucna Důležitým námětem pro diskusi bude vývoj směrem k všeobecnému společnému národnímu kvalifikačnímu rámci s uceleným souborem deskriptorů úrovní, který propojí nižší rámce pro kvalifikace dalšího vzdělávání, pro vyšší vzdělávání a nižší a vyšší úrovně středních škol. Díky přesně formulovaným úrovním by byla vazba na úrovně EQF jasnější. Debaty o tomto tématu již začaly, žádná rozhodnutí však ještě nebyla učiněna. Hlavní informační zdroje
Národní ústav pro vzdělávání (NÚV) je Národním koordinačním centrem pro EQF (EQF NCP), který vede provozní agendu a vytváří návrhy NCP na odvozování kvalifikačních úrovní dle EQF. http://nuov.cz. Soustava všech schválených kvalifikačních a hodnotících standardů je k dispozici na stránce http://www.narodni-kvalifikace.cz/. Zdroj: Analýza a přehled vývoje národních kvalifikačních rámců v evropských zemích, Výroční zpráva 2012
Projektové sdružení Koordinátor projektu University of Agribusiness and Rural Development /UARD/ BULHARSKO Univerzita agropodnikání a rozvoje venkova byla založena v roce 1992 na základě rozhodnutí bulharské vlády. Vysoká škola byla inspirována modelem britské Lackham College of Chippenham. Po 20 letech úspěšného rozvoje a řadě akreditací je nyní Univerzita agropodnikání a rozvoje venkova největší soukromou vysokou školou v Bulharsku. Zaměřuje se na vzdělávání odborníků v oblasti zemědělského podnikání a rozvoje venkova.
Koordinátor projektu:
Mariana Ivanova
[email protected] 78 Dunav Blvd. 4003 Plovdiv, BULGARIA + 35932960356
Partneři projektu Organic Retailers Association /ORA/ RAKOUSKO
Mezinárodní svaz maloobchodníků s biopotravinami (ORA) je zastřešující evropská asociace pro obchodníky s biopotravinami. ORA podporuje rozvoj tohoto odvětví a jeho profesionalizaci prostřednictvím poradenství, školení a lobování.
Tom Václavík
[email protected] AT-1070 Wien, Seidengasse 33-35/13 +43-1-907631325
www.o-r-a.org Živý venkov ČESKÁ REPUBLIKA
Živý venkov je nezisková organizace, poskytující malým a středním podnikům a místním podnikatelským a marketingovým iniciativám, především ve venkovských oblastech, podporu a poradenství v oblasti rozvoje výroby, zpracování a uvádění biopotravin na trh. Živý venkov pomáhá v oblasti vzdělávání a odborné přípravy, rozvoje podnikatelských projektů, marketingu a řízení.
Dana Václavíková
[email protected] Vinohradska 261 66434 Moravske Kninice
+ 541263456
www.zivyvenkov.cz FORUM Berufsbildung e.V. NĚMECKO
FORUM Berufsbildung e.V. je nezávislou, neziskovou vzdělávací institucí, nabízející další vzdělávání, odborné školení a semináře v různých oblastech podnikání, mimo jiné také v oborech maloobchod s biopotravinami, sociální péče, podniková ekonomika, a počítačová gramotnost. www.forum-berufsbildung.de Ökomarkt Verbraucher und Agrarberatung e. V.
Dr. Helmut Riethmüller Charlottenstr. 2 10969 Berlin + 49 30 259008 254
NĚMECKO
Ökomarkt e. V. je nevládní organizace, zabývající se již 25 let informováním spotřebitelů o ekologickém zemědělství a bioproduktech. Organizace vyvinula celou řadu různých aktivit, jednou z nich je vzdělávání nezaměstnaných v oboru maloobchodu biopotravin.
Prof. Dr. Dieter Beger Osterstr. 58 20259 Hamburg + 49-40-6565042
www.oekomarkt-hamburg.de Institute Equalita NĚMECKO
Equalita je nezisková organizace z německého Kolína nad Rýnem, zabývající se vzděláváním. Od roku 1992 vedla řadu projektů, školení a poradenství pro ekologické a sociálními instituce a podniky. Zaměřuje se na vzdělávání v oblasti ekologického zemědělství a maloobchodu s biopotravinami prostřednictvím e-learningu.
Eng. Ulrich Diermann
UlrichDiermann@equalita. de
DE-50825 Köln, Heliosstr. 6a + 49 2215108860
www.equalita.de Associazione terre dell’Adriatico /ADRIALAND/ ITÁLIE
Sdružení Terre dell'Adriatico/ADRIALAND je nezisková organizace, která byla založena v roce 1995, zabývající se odborným vzděláváním, informováním a poradenstvím pro venkovské podniky. Je akreditovanou organizací v odborném vzdělávání v italském regionu Marche.
Dr. Gaetano Sinatti
[email protected] Strada della Bruciata 14/1 60019 Senigallia +393296425490
www.adrialand.it Canakkale Onsekiz Mart University TURECKO
COMU byla založena v roce 1992. Univerzita se v posledních několika letech rychle rozšířila a v současné době má více než 27 000 studentů. Univerzita zahrnuje dvě vysoké školy, 9 fakult, 2 polytechnické školy a 11 vyšších odborných škol. COMU si již zapojila do několika projektů v rámci programu Life Long Learning.
Prof. Dr. Feyzi UĞUR
[email protected] Canakkale Onsekiz Mart University Terzioglu Campus, 17100 Canakkale, + 90 286 18 00 18
www.comu.edu.tr Education Research Association /ERA/ TURECKO
ERA je národní organizace výzkumníků v oblasti vzdělávání, která se snaží o vylepšování teorie a praxe ve vzdělávání prostřednictvím výzkumu. Jejím cílem je prosazovat znalosti o výzkumu ve vzdělávání, podporovat vědecký výzkum týkající se vzdělávání, a spolupracovat s ostatními vzdělávacími a vědeckými organizacemi.
Assoc. Prof. Dr. Ali Karabayir
[email protected]
Hasan Mevsuh Sok. No: 33 17100 Canakkale + 90 286 214 28 00
www.eab.org.tr
Další informace: www.ecvet-ecoqualify.eu Projekt Vytvoření systému ECVET ve vzdělávání lektorů v oblasti maloobchodu s biopotravinami dle
systému zajištění kvality ‘EcoQualify’ /ECVET-(ECO)QUALIFY/ № 2013-1-BG1-LEO05-08698 byl podpořen prostředky EU. Tato publikace vyjadřuje pouze názory autorů a Komise EU nenese odpovědnost za jakékoli jeho využití.
http://www.ecvet-ecoqualify.eu
