Zprávy z Bruselu ze dne 20.9.2009 OBSAH:
Zprávy z Bruselu ze dne 20.9.2009....................................................................... 1 COPA COGECA................................................................................................... 1 Rada – Německo a Francie.................................................................................... 6 Ceny – odpovědnost členských zemí a Komise.................................................... 6 Barroso – GMO pravidla....................................................................................... 7 Komisařka a GMO ................................................................................................ 7 Komise odmítá exportní podpory vepřového........................................................ 7 Krize mléka v Dánsku – změní postoj?................................................................. 7 Maďarská podpora mléku ..................................................................................... 8 Pšenice – sklizeň ................................................................................................... 8 Holandsko.............................................................................................................. 8 COPA COGECA Ad hoc pracovní skupina Klimatické změny a zemědělství a lesnictví 14.9. V rámci přípravy pozičního dokumentu C/C k připravované konferenci o klimatických změnách koncem roku v Kodani, svolal sekretariát skupinu, která by pomohla s hlavními body tohoto dokumentu, jeho základní složení a také dopracování informačních stránek o 4 aspektech vlivu na sektory: Kultury a klimatické změny, živočišná produkce a klimatické změny, dále lesy a voda. Dokumenty se dále mají projednat na příštím POCC/CCC a schválit na presidiích koncem měsíce, aby byla jejich konečná podoba připravena a dána do tisku nejpozději v listopadu. Hlavní poziční dokument byl již částečně zpracován v červenci, ale k dalšímu jednání o něm došlo až po letní přestávce. Zemědělství a lesní sektor a jejich příspěvek k řešení problému klimatických změn – průvodce pro konferenci v Kodani. Již v úvodu se říká, že C/C uznává, že zemědělství musí hrát jednu z hlavních rolí v řešení problému klimatu. Proto by tato politika měla být zahrnuta do všech politik EU. Dohoda z prosince 2008 již jednoznačně říká, že všechny akce v EU musí jít směrem obnovitelné energie, snížení emisí. Vedle toho zavádění opatření v rámci klimatických změn nesmí v žádném případě ohrozil životaschopnost zemědělství a lesnictví. Klimatické změny, bezpečnost potravy a energetická bezpečnost musí být viděny jako základní prvky pro udržitelnou zemědělskou produkci. C/C zde uvažuje o roli pro zemědělství a lesnictví. Oba sektory jsou v přední linii dopadu klimatických změn a oba sektory a jejich řízení jsou pod vlivem nekontrolovatelných podmínek počasí a podle toho musí jednat a přizpůsobovat svoji činnost. Specifické podmínky pro sektorové emise. Zde C/C říká, že oba sektory se podstatně liší od sektorů jako průmysl, domácnosti, nebo doprava, dominujícími emisemi jsou CH4 a N2O. Oba plyny jsou spojeny se zemědělskou činností metan s živočišnou, nitráty pak s rostlinnou. C/C zde zdůrazňuje, že oba sektory nesmí být penalizovány za emise, které vycházejí z přirozených procesů a jsou nezávislé na řídících procesech správy půdy. Zemědělství i lesnictví mohou významně přispět k snižování dopadu klimatických změn.
1
Oba sektory mohou a již tak dělají, snížit emise skleníkových plynů a připravované další opatření ještě dále tyto emise sníží. A to i v případech, že se bude dále zvyšovat produkce nebo se udrží na současné úrovni. Zemědělství a lesnictví jsou dva jediné ekonomické sektory, které mohou uskladnit uhlík do půdy a do biomasy v rámci svých produkčních procesů. Také další a lepší využití zemědělských produktů a zbytkových produktů může snížit potřebu dalších chemických produktů zvláště z petrochemie. Lepší využití dřeva může nahradit některé průmyslové materiály, které jsou energeticky náročné. C/C žádá, aby tyto příspěvky sektoru byly uznány, i když toto uznání v současné klimatické politice chybí. Zvýšení využití vody a lepší výkonnost. Podobně jako nové plochy lesů a odpovídající zalesňovací politika. K této první části byla diskuse a připomínky, které Tania zaznamenala. Další část byla věnována informačním zprávám ze sektorů. Kultury a klimatické změny: Specifické otázky u emisí plynů v souvislosti s produkcí rostlinnou. Celý biologický proces je velmi komplexní a je zásadně odlišný od jiných sektorů s emisemi. Kultury přirozeně uskladňují uhlík v půdě a v biomase v procesu produkce. Sektor má obrovský potenciál v boji proti globálnímu oteplení. Dále byly zde uvedeny technické detaily a procentuální podíly kultur. Podle úvah by klimatické změny mohly přispět k přesunu produkce na sever Evropy a to by mohlo mít pozitivní dopad na kultury. Teplejší zimy, výnosy kvůli delšímu produkčnímu období by se zvýšily v celé severní Evropě až o 70%, ale sníží se produkce v jižní Evropě. Produkce kultur nabízí rovněž další možnosti pro obnovitelnou energii a materiály. Živočišná produkce a klimatické změny. Dopad na sektor: - kritické pro zachování v LFA - důležité pro podporu biodiversity a evropskou krajinu. Jaký má sektor potenciál na zmírnění dopadu změn: - pastviny a dobytek na pastvě podporují biodiversitu a ochranu, vodní hospodářství, opatření proti požárům, záplavám a erozi. To vše při zachování ekonomické aktivity a zaměstnanost. Další zlepšování produktivity zvířat pomůže k menším emisím (1 kráva s 8000 l mléka má menší emise než 2 krávy každá po 4000 l produkce). Zlepšení řízení odpadu a přírodního hnoje, lepší skladování a možnost produkce bioplynu. Přizpůsobit ustájení dobytka - ve velkých stájích umístit filtry na lapání methanu. C/C si je vědoma, že všechna opatření si vyžádají dost velké investice. Proto je třeba dostatečných politických nástrojů, výzkum a rozvoj a dále školení a další aktivity, aby se ve stejné době zajistila i udržitelná produkce a bezpečnost potravy. U lesů je otázka jasná, jen se zde zabývají lepším využitím všech produktů a obnovitelnou energií. U vody je to otázka daleko složitější. Protože se dále bude prohlubovat nerovnováha mezi potřebami a možnostmi, či zásobami vody. Jaké opatření se zde mohou připravovat na lepší využití vody a její úspory: Lépe přizpůsobit data osevu jak teplotám, tak dešťovým podmínkám. Užití nový druhů kultur, které jsou lépe přizpůsobeny novým podmínkám. Zlepšení zavlažovacích systémů. Lepší plánování dodávek vody rostlinám. Daleko víc využít a skladovat dešťovou vodu na farmách. Vytvořit přirozené bariéry nebo porosty k snížení odvodnění a eroze. Opětné užití vody, recyklace a čištění.
2
Tato fakta jsou více méně známa. Jde o to, že tyto konečné dokumenty jsou také (nebo především) určeny široké veřejnosti. V diskusi se ukazuje, že by měl být připraven také krátký přehledný informační leták, kde se zdůrazní jen hlavní body. Rozsáhlejší dokument pak spolu se sektorovými informacemi, které budou mnohem detailnější. POCC/CCC měsíční 16/9. Opět schůze, která měla program tak rozsáhlý, že se závěrečné body projednávaly velmi rychle, když u všech počátečních byly diskuse, i když nebyly předpokládané. V průběhu se rovněž diskutovalo o skutečných potřebách C/C a postojích k otázkám jako vztah EU k nedostatku krmiv, legalizace či přístup k moučkám, GMO a dopad nulové tolerance, mléko a obilí, ceny s tím spojené a marže. Po schválení agendy a zápisu (zde měli připomínky Italové) byl na pořadu bod, kdy dva zástupci Komise referovali o pravidlech pro obchod a sledování některých chemických produktů a zvláště dusičnatých hnojiv a jejich užití či zneužití na možné výbušniny. Zástupkyně DG Justice, Kateřina Svíčková, udělala první rozsáhlý přehled vývoje opatření. Po útoku v Londýně a v Madridu v roce 2004 a 2005 se začala dělat důkladnější opatření pro kontroly zbraní a chemikálií. Do této kategorie zapadají též hnojiva dusičnatá, ať už ve spojení se čpavkem nebo draslíkem. Komise, která za tímto účelem vytvořila expertní skupinu, vydala první opatření v listopadu 2007 a ta byla v dubnu 2008 schválena Radou. Týká se především průmyslových výbušnin a chemikálií, které mohou k jejich výrobě sloužit. Komise se zde zabývá především prevencí a dává doporučení na zlepšení regulací. Trvalý výbor expertů, kteří dávají návrhy na další opatření – a také hodnocení (cost/benefit). Od začátku 2008 proběhlo 8 schůzí a na posledních se jednalo především s výrobci a distributory hnojiv. Další zástupce Komise, Maik Schmahl z DG Enterp. mluvil o bezpečnosti v dodavatelském řetězci hnojiv a dalších chemikálií, kde je riziko možného zneužití. Komise dala výboru expertů mandát a stanovila priority pro 12 chemikálií, z nichž jsou 2 hnojiva. Výsledkem jsou pravidla pro prodej veřejnosti, nutnost záznamů a omezení prodeje hnojiv s obsahem nad 16% nitrogenu. EP a Rada upravily direktivu 76/69EEC. Farmáři a družstva, která hnojiva nakupují, musí nahlásit identitu a všude jsou sledované záznamy o prodeji. Členské země mají svá další regulační opatření. UK má FIAS (Fertilizer Industry Assurance Scheme), Holandsko má systém podobný. Je určen především konečným uživatelům (farmáři), kteří jsou v bezpečnosti považováni za slabý článek. V rámci těchto schémat se provádí školení farmářů. Uvažuje se o založení EU bezpečnostní registrace pro nitrátová hnojiva. Zvýšit znalosti uživatelů a jednat o možnostech zneužití a bezpečnosti. Diskuse: UK sice systém má, ale je teprve v začátcích. Zástupce německých družstev zdůraznil právě roli družstev v prodeji a distribuci hnojiv a uvedl, jak se s tímto úkolem vyrovnávají. 4. Pozice C/C ke klimatické mapě změn pro konferenci v Kodani. K tomuto bodu se diskutovalo poměrně dlouho, různé dokumenty, které byly také projednány na zvláštní schůzi dříve se zde měly dostat do konečné podoby. Ale ani to se nestalo, jedni kritizují, že jsou příspěvky příliš dlouhé (6 – 7 stran). Jiní, že zase v nich není dost podrobně vyjádřeno stanovisko ke specifických sektorům. Uvedu zde hlavní body jednoho z navrhovaných dokumentů, který má sloužit jako základní pozice C/C. Nebudu zde uvádět úvodní úvahy, ale přejdu hned k 10 bodům, které má evropské zemědělství a lesnictví pozitivní v klimatických změnách. 1. Změny jsou jedním z hlavních faktorů při rozhodování a plánování produkce. 2. Skleníkové emise a profil zemědělství, odlišný od ostatních ekonomických odvětví.
3
3. Silné propojení mezi adaptací a změnami podnebí a zemědělství a lesnictví. 4. Farmáři a vlastníci lesů pomohli v řadě environmentálních zlepšení, včetně nového přístupu k energii a výkonnosti. 5. Riziko odsunu produkce z EU může vést k ještě větší produkci uhlíku ve 3. zemích. 6. Jasné cíle a propočty pro klimatické dopady na užití půdy mohou vytvořit pobídky pro zlepšování v zemědělství a lesnictví. 7. Všechny možnosti pro umírnění či zlepšení změn by měly být zkoumány ve vzájemných spojitostech, jako např. živočišná produkce na pastvinách. 8. Je nutné mít udržitelnou lesní politiku a zvýšit plochy lesů. 9. Poradní a školicí akce pro všechny účastníky, aby se lépe orientovali v celém procesu a mohli lépe využít nové technologie a znalosti. 10. Farmáři a producenti lesů potřebují takové mechanismy, které povzbuzují a odměňují úsilí k zlepšení a zmírnění změn. Také zde byla dlouhá diskuse, jak jsem řekl již v úvodu. A tak bude muset sekretariát ještě udělat další úpravy a doplnění dokumentu, než bude předložen příštímu presidiu. I kolem konání příští schůze presidia, koncem měsíce se rozběhla debata. Sekretariát opětně změnil pořadí a dny konání. Obyčejně je první na řadě Cogeca (presidency, presidium) následuje stejná akce pro Copa. Tentokrát bude pořadí jiné, první bude mít presidency Copa, ve středu 30.9., a od 11. hodin presidium až do večera. Večer pak velká akce s novými poslanci EP (změna byla udělána především proto, aby tato lobbyistická akce byla až ve čtvrtek, poslanci odjíždějí na další kolo jednání EP a s největší pravděpodobností by se nedostavili). Diskuse u tohoto bodu byla tedy velmi dlouhá, a podobně šlo o velkou diskusi u dalšího bodu „zajištění kvality“. Tady měli opět velké a opakované připomínky zástupci Coldiretti. Někdy to vypadá, že tam, kde dojde po velmi pracných jednání k dohodě v pracovní skupině, pak zástupci některých národních organizací, chtějí vše předělat. To se týká zde především různých opatření k ochraně některých aspektů kvality, tak drahé především Italům (geografický původ), ale také problémy s GMO a další. O kvalitě zde byla minulý týden mimořádná pracovní skupina, kde ke kompromisní dohodě došlo, ale přístup Italů už začíná většinu zástupců unavovat. Mléko. Také poslední Rada, jak se zdá opět odložila řešení až na říjen, i když jak sdělil Pekka, zvyšuje se počet zemí, které žádají další akce na podporu požadavků ohledně cen a další intervence, či vývozní podpory. Komisařka, která doposud využívala rozdělení přístupu zemí k tomu, že prakticky nic neudělala, se zdá, že na své pozici stále trvá (také oznámila, že nechce pokračovat ve své funkci), což nepřinese také žádnou změnu v postoji. Vedle toho belgičtí farmáři včera 16.9., pokračovali v protestech a opětně vylili 3 m litrů mléka na pole. Belgická televize tomu věnovala podstatnou část hlavních zpráv a je nutno říci, že většina veřejnosti i když akce nepodporuje, má pro ně pochopení. V době změn jak v EP tak v příští Komisi nebude snadné prosadit nějaké změny. Claude Soudé k tomu poznamenal, že v Radě se stále zvětšuje počet těch, kteří jsou pro nutné změny v politice mléka. C/C by měla zaujmout jasné stanovisko. Také je potřeba diskuse o tvorbě cen, marží a stavu všech sektorů. Dále by se měla C/C připravit na nadcházející „bitvu“ o pozice mezi EP, Komisí a Radou. Také reakce na stávky se dost podstatně liší v jednotlivých členských zemích. Obilí: sklizeň velmi dobrá, ale ceny velmi špatné ve všech zemích, komoditní schůze přinese detailní informace. Informace o zasedání finančního výboru tento týden. Rozpočet beze změny, jen se připravuje výměna zařízení na překlady (současné je poruchové a zastaralé), nové vybavení pro konferenční sály. Antibiotika v medu – přijetí návrhu pracovní skupiny.
4
Cukr. Požadavek na zrušení platby 12€ na tunu v EU. Pekka na závěr ještě oznámil, že C/C chce organizovat jednání o produkci proteinů v EU, možnosti pro využití MBM (moučky) a další užití biotechnologie. Již se čekalo příliš dlouho a tento stav nikomu nepomáhá. Francouzský zástupce oznámil, že Luc Guyau (president APCA) kandiduje na vedoucího zemědělského oddělení FAO. Agrární Komory: Po schůzi POCC se sešla malá skupina pro přípravu setkání ve Vídni, kde se mají koncem měsíce sejít AK Rakouska, Francie, ČR a Slovenska k jednání o společném postupu při požadavcích na cenové urovnání pro většinu komodit. Cílem je dohoda o znalostech, jak se tyto otázky řeší v jednotlivých státech Unie, co se dá společně udělat, jaká jsou legislativní opatření v jednotlivých zemích. Pokud se podaří toto setkání úspěšně zakončit nějakou konkrétní dohodou, pak ta by měla sloužit jako základ pro hlubší spolupráci AK v zemích EU a pravděpodobně by se svolalo setkání počátkem příštího roku, podobně jako tomu bylo v letech minulých ve vztahu k EP. Jenže i zde je třeba konkrétních výsledků a ceny dělají všude velké problémy, otázky pozorovatelen, přístupu vlád a modely konkurence zde budou rovněž diskutovány. Na schůzi byl jeden zástupce APCA, Alex Martin, dva zástupci AK Rakouska, Morawitz a Gruber, a za AK ČR, Felčárek a já. Pracovní skupina ad hoc WG2- Environmentální informační nástroje. 18.9. V rámci vypracování nové strategie o udržitelné spotřebě a produkci (SCP) byly již dříve stanoveny 4 pracovní skupiny, které mají připravit podklady pro jednotlivá témata. Cílem práce kombinovaných skupin je řízení environmentální udržitelnosti pro EU potravinový řetězec: - identifikace vědecky podložených a jednotných vyhodnocení metod pro potravu a nápoje, včetně specifické kategorie produktů, pokud mají určitý dopad na prostředí v době své životnosti. - identifikace potřebných komunikačních nástrojů jak ke spotřebitelům, tak k ostatním hráčům potravinového řetězce a otevření dialogu se všemi. - promoce a zpravodajství o pokračování zlepšení environmentálního dopadu. Pro druhou pracovní skupinu byly na první schůzi projednány hlavně objektivní cíle. Rozvinutí základních principů pro dobrovolné environmentální zprávy o potravinách a nápojích, včetně balení, jak spotřebitelům, tak ostatním hráčům řetězce. Vyčlenit potřebné a odpovídající nástroje komunikace o environmentální výkonnosti produktů potravy a nápojů a další odpovídající environmentální informace (např. odpovídající zacházení s produktem během životního cyklu a na konci) pro spotřebitele a ostatní hráče. Využít všech dostupných možností a prostředků pro komunikaci. Rozvrh práce pro rok 2009 a 2010. Vyvinout „principy“ o dobrovolných informacích o potravinách a nápojích, v rámci celkového vyhodnocení environmentální komunikace pro potravu a nápoje ve spolupráci s pracovní skupinou „Vyhodnocení metod pro prostředí“. Diskuse se týkala mimo jiné také možností jak usnadnit celý proces a na jakém základě začít: - využít existující či připravované mezinárodní, EU a národní standardy/průvodce/kódy o environmentálních informací pro spotřebitele, - také všechny potřebné a odpovídající dokumenty připravené v rámci kulatého stolu, včetně studií, - všechny další zdroje informací včetně výsledků práce skupiny WG4.
5
Tato schůze je začátkem samostatné práce skupiny pro příští dva měsíce. V listopadu a v prosinci se skupina má spojit se skupinou pro vyhodnocení metod a zajistit vypracování dokumentu o principech environmentálního vyhodnocení. Pro rok 2010: Pracovní skupina by měla identifikovat odpovídající prostředky o dobrovolné komunikaci o environmentální výkonnosti u potravin a nápojů a další odpovídající environmentální informace. Pracovní skupina pro tento účel provede inventář existujících a připravovaných komunikačních nástrojů pro spotřebitele a ostatní hráče. Vyhodnocení výhod a nevýhod těchto nástrojů – identifikace existujících příležitostí a překážek a tam kde je to možné také příklady „nejlepší praxe“. Konsolidace vědeckých poznatků na poli výzkumu trhu u efektivnosti různých informačních environmentálních nástrojů, identifikace nedostatků ve znalostech a připravit nápravu formou dalšího výzkumu v této oblasti. Rozvinout a doporučit užití nástrojů pro dobrovolné environmentální informace pro spotřebitele a ostatní. Pro úspěšné dokončení práce bude skupina úzce spolupracovat s ostatními pracovními skupinami a v průběhu první poloviny 2010 udělá závěry. Do konce 2010 připraví skupina zprávu pro ostatní pracovní skupiny a také pro Řídící výbor, ve které budou vyjmenovány úkoly, jak již splněné tak potřebné dále řešit a také úkoly pro 2011. Práce skupiny bude v průběhu roku pravidelně doplňována o zprávy z ostatních pracovních skupin. Práce byla na této skupině především týkající se metodiky další práce, rozdělení úkolů a také spolupráce. Většina výměny informací bude probíhat přes internet a specifickou stránku, fyzicky se skupina bude scházet jen výjimečně. Experti jsou z různých zemí a prostředky jsou omezené.
Rada – Německo a Francie I když se tlak na Radě zvyšuje ze strany dvou největších producentských zemí, aby došlo ke změně u podpor na mléčném trhu, není zde stále ještě kvalifikovaná většina, aby dosáhla změn. A tak má i Komisařka lehkou úlohu, nemusí totiž dělat nic. Komise neudělala nic než pár malých úprav a nyní tvrdí, že dochází k pomalému obratu a že se situace postupně zlepší. Deklaraci německo-francouzskou podpořilo dalších 13 zemí: Rakousko, Belgie, Bulharsko, Estonsko, Finsko, Maďarsko, Irsko, Lotyšsko, Lucemburk, Portugalsko, Rumunsko, Slovensko a Slovinsko. A podle prohlášení francouzského Mze LeMaire, řada ostatních vyslovila prohlášení podporu. Podle ministra nakonec dojde k plné restrukturalizaci sektoru tak, jak bude pokračovat tlak na změny. Ale je otázkou kam až jsou ochotny jednotlivé země jít. Z 13 zemí, které deklaraci podepsaly jsou jen 4 ochotny podpořit německo-francouzskou vizi na zmrazení navýšení kvót a znovu otevřít debatu o zrušení kvót po 2015.
Ceny – odpovědnost členských zemí a Komise Komisařka připomněla ministrům při diskusi o konkurenci v potravinovém řetězci, že je to především odpovědnost vlád i když také dodala, že neexistuje žádné zázračné řešení k nápravě v rozdělení cen a marží u potravin. Francouzský ministr Bruno LeMaire, řekl po zasedání Rady, že tak prudké výkyvy jako u cen potravy nejsou dobré pro nikoho a mělo by 6
se přistoupit k celkové regulaci prodeje, včetně dohod o kontaktech mezi farmáři a zbytkem potravinového řetězce. Většina zemí podporuje potřebu monitorovat průhlednost činnosti potravinového řetězce.
Barroso – GMO pravidla Předseda Komise je otevřený k možnosti, aby si členské země samy stanovily vlastní politiku k pěstování kultur i těch s GMO. Celá řada zemí má snahu tak řešit patovou situaci, kdy Brusel nic nedělá. Tato tendence trvá i přes riziko, že členské země budou mít odlišná pravidla. V oblasti jako otázka GMO by mělo být možné kombinovat systém autorizací Unie, založený na vědeckých podkladech, se svobodným rozhodnutím členkách zemí jestli chtějí, či ne pěstovat GM kultury na svém území. Barroso tak přistupuje stále více k otázce zastupitelnosti (subsidiarity) v celé řadě politických otázek, a EU by se měla věnovat víc zásadním problémům.
Komisařka a GMO Komisařka řekla ministrům, že pro to, aby byly zajištěny dodávky potravy a krmiv, musí se rozhodnout jak ukončit zákazy, dovozních povolení pro krmiva GMO. Blokáda dodávek sóji kvůli uplatňování nulové tolerance a minimálnímu znečištění dodávek prachem z nepovolené GM kukuřice, je velmi nebezpečná pro budoucnost živočišné produkce v EU. Členské země nedaly dohromady kvalifikovanou většinu pro nebo proti uznání dalšího druhu MON88017 při hlasování a to i přes pozitivní bezpečnostní hodnocení od EFSA. Země jako Belgie, Holandsko, Dánsko, Portugalsko, UK, Rumunsko, Španělsko a ČR podpořily žádost Komisařky, aby Rady udělala nějakou akci na řešení této situace.
Komise odmítá exportní podpory vepřového Komisařka opět odmítla francouzskou žádost na znovuzavedení vývozních podpor pro vepřové. Francie tvrdí, že sektor je již dlouho v krizi a podpory by pomohly najít určitou rovnováhu na trhu. Propad cen vepřového je právě důsledkem nerovnováhy mezi nabídkou a poptávkou a podpory by podle Francie pomohly tuto rovnováhu opět najít. Belgie, Kypr, Řecko, Rakousko, Maďarsko, Irsko a Slovinsko podpořily francouzský požadavek. Komise již v květnu konstatovala, že obavy z prasečí chřipky vedly v řadě zemí k propadu spotřeby a měly také silný vliv na cenový propad. Francouzi tvrdí, že do 2007 kdy došlo k postupnému nárůstu nákladů, další propady cen jen situaci zhoršují a k dalšímu poklesu došlo v rámci finanční krize, které neseme dopady ještě dnes.
Krize mléka v Dánsku – změní postoj? Podle odhadů farmářské asociace dosahují ztráty v sektoru mléka každým dnem 26 m Dkr. Tato situace vede k tomu, že se v minulých dnech organizovalo setkání tisícovky mléčných producentů, které bylo organizováno Arla Food. Jakékoliv optimistické výhledy byly hned zkraje vyloučeny, když ředitel Arla, Peter Tuborgh varoval, že dojde k dalšímu snížení cen. Producenti nyní vidí, že bude muset dojí k dohodě mezi farmáři, farmářskými organizacemi, 7
finančním sektorem a politiky. Podle Tuborgh pokles spotřeby zatím trvá, u sýrů a jogurtů v EU je pokles o víc než 2% a všichni se musí snažit tento trend změnit. Dlouhodobě se spotřeba zvýší, ale současná finanční a ekonomická krize bude mít dopad ještě prakticky v průběhu celého 2010. Také AF (Arla Food) má své problémy, pokles ziskovosti, který se projevuje v menším rozdělení podílů pro své členy (družstvo). Ale také nespokojenost některých dodavatelů s politikou AF. 29 farmářů-dodavatelů se rozhodlo neprodloužit kontrakty s Arla. Vyčítají Arla, že mluví o dalším snižování cen, zatímco na světovém trhu dochází k mírnému zlepšení. Zprávy, které přišly od novozélandské Fonterra o zvýšení cen sušeného mléka ukazují, že možná nastal obrat k lepšímu.
Maďarská podpora mléku Maďarská vláda oznámila, že pomůže sektoru po tom, když EU nic neudělala. Ministr zemědělství József Gráf řekl na tiskové konferenci, že Maďarsko vezme věc do svých rukou, když Komise dělá jen malé krůčky na řešení situace v sektoru mléka. EU rozšířilo období intervenčních nákupů o 6 měsíců a zvýšilo de minimis podporu z 7500€ na 15000€, ale to je podle ministra nedostatečné ke obrácení propadu. Ministerstvo řeklo, že dá farmářům přídavek 8,70 Ft na litr, celkem 15,5 mld Ft od 16. října. Již bylo vyplaceno 2,5 mld a tak letos dostanou farmáři v sektoru mléka celkem 18 mld Ft. Farmáři dostanou rovněž zvýšený de minimis i v příštím roce a záruku vyšších stropů podpor u školního mléka.
Pšenice – sklizeň Stále se zvyšující odhady konečné sklizně vytvářejí další tlak na ceny, které jsou na americkém trhu nejnižší za poslední 3 roky. Poslední odhady navýšily jen u Francie o 1,2 mt a v Rusku o 2 až 4,5 mt více. Prakticky všechny země EU a Kanada, USA a Ukrajina, mají sklizeň vyšší než se původně počítalo. Celkově se uvažuje 659/662 mt, ale to bylo již překonáno o 10m t a tak konečný odhad proti jarním 654 mt může být konečně 687mt. Obchod, který vše nespotřebuje, je letos o 23/28 mt nižší než vloni, kvůli lepší sklizni v Africe a tím pádem menší dovozy a podobně také na Blízkém a Středním Východě. Ceny pro americkou červenou pšenici klesly na 197 dolarů, v Chicagu pak na trhu futurem jsou nejnižší za posledních 28 měsíců s 156,80 dolarů za tunu.
Holandsko Dodávky mléka do mlékáren vzrostly i v druhém čtvrtletí 2009, ale producentské ceny zůstávají velmi nízké, bez známek na zlepšení. Dodávky vzrostly o 3,5%, což je trend opačný než ve většině zemí EU, kde produkce klesla o víc než 1%. Více mléka bylo použito na sušené mléko, jak plnotučné tak odtučněné, kde objemy vzrostly o 12% a resp. 17%. Produkce sýrů klesla v EU o 2%, sušené mléko vzrostlo o 8% celkem. Ceny mléka jsou okolo 20centů/litr, u cen kvót je to 18ct/kg. 8
Určité zlepšení je u cen dobytka, kde se ceny mladých býků pohybují okolo 150€ na hlavu. Ziskovost farem dále klesla. Průměrná mléčná farma se 73 kravami a produkcí 580 000 l, klesá již víc než rok. Ve druhém čtvrtletí byl rozdíl 35% oproti stejnému období loňského roku. Náklady na krmiva částečně klesly o 3300€ tedy o 24%. Je to dáno snížením objemu nákupu, kvůli nízkým cenám mléka. Náklady na hnojiva byly na farmu o 1000€ nižší, ostatní náklady mírně vzrostly. Průměrný příjem na farmu v první polovině 2009 byl o 32000€ nižší než před rokem. Zpracoval: Ing. Karel Matoušek, Brusel, 20. 9. 2009
9
