MASARYKOVA UNIVERZITA PEDAGOGICKÁ FAKULTA Katedra Didaktických technologií
Nezaměstnanost a uplatnění absolventů škol na trhu práce Bakalářská práce
Brno 2008
Autor práce: Zdeněk Žák
Vedoucí práce: PhDr. Roman Hřebíček
Bibliografický záznam Žák, Zdeněk. Nezaměstnanost a uplatnění absolventů škol na trhu práce: Bakalářská práce. Brno : Masarykova univerzita, Fakulta pedagogická, Katedra pedagogiky, 2008. 43 l., 2 l. příl. Vedoucí bakalářské práce PhDr. Roman Hřebíček.
Anotace Bakalářská práce „Nezaměstnanost a uplatnění absolventů škol na trhu práce“. podává přehled o situaci s uplatněním se absolventů všech typů škol na trhu práce. Práce se zaměřuje na analýzu problémů s uplatňováním absolventů na trhu práce od roku 2000 až do současné doby. Jsou zde nacházeny důvody a navrhována řešení jak pro absolventy, tak pro školská zařízení a potencionální zaměstnavatele při řešení problému absolventů s uplatněním se na trhu práce. Práce obsahuje rovněž návrhy řešení při rozhodování škol s otevíráním nových učebních a studijních oborů tak, aby absolventi nacházeli v budoucnu na trhu práce co nejvíce uplatnění.
Annotation Dissertation „Unemployment and assertion of school graduates on the labour market“ gives an overview about the situation of assertion of graduates from all types of schools on the labour market. The thesis focuses on the analysis of this problem on the labour market from the year 2000 to recent time. Reasons are found out solutions are suggested for the graduates as well as for schools and the future employers. My dissertation also suggestions for solution and for decision about opening new lines in order to find out more assertion for the graduates on the labour market in the future.
Klíčová slova Absolvent, dotazník, klíčové dovdnosti, metody výzkumu, řízený rozhovor, ochota vzdělávat se, učitel, učit se, zaměstnavatel,
Keywords Key skills, graduate, teacher, employer, labour market, willingness to learn, survey methods, questionnaire, managed interview.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracoval/a samostatně a použil/a jen prameny uvedené v seznamu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena na Masarykově univerzitě v Brně v knihovně Pedagogické fakulty a zpřístupněna ke studijním účelům.
Zdeněk Žák
........................ podpis
Motto: „Učení bez myšlení je marné a zbytečné"
Konfucius
Poděkování Děkuji touto cestou za cenné rady a laskavé vedení PhDr. Romanu Hřebíčkovi při tvorbě této bakalářské práce. Další poděkování patří pracovníkům Úřadu práce ve Znojmě za poskytnutí informací a materiálů pro zpracování této práce.
Vymezení cílů bakalářské práce Cílem této práce je porovnání uplatnění absolventů na trhu práce před rokem 2000 a v současnosti. Tato práce řeší otázku, zda školy nechrlí na trh práce jen uchazeče o práci pro úřady práce. V této práci je navrhováno řešení, které se snaží ukázat školám cestu k otevírání nových studijních oborů, jejichž absolventi budou pro své budoucí zaměstnavatele opravdu přínosem. To vše za předpokladu, že školy při otevírání nových učebních oborů budou vycházet z požadavků regionu, a zaměstnavatelů, kteří však zároveň umožní provádět praktické vyučování ve svých provozech. Většina škol již tuto situaci pochopila a snaží se při otevírání nových oborů tuto skutečnost akceptovat. Stále však existují dovednosti teoretické i praktické, které se ve škole velmi málo vyučují a přitom jsou prakticky nezbytné. S těmito dovednostmi se každý člověk setkává prakticky denně.
Jedná se například o: –
Komunikační dovednosti – neverbální a verbální komunikaci, řeč těla,
–
Prodejní dovednosti
–
Etika
Struktura dílčích cílů
1.
Proč tomu tak je - analýza současného stavu
2.
Vize budoucnosti – ideální stav ve sledované oblasti
3.
Překážky, co nám v tom brání
4.
Možné řešení situace a návrhy opatření
OBSAH Úvod.............................................................................................................................. 7 1. Proč ........................................................................................................................... 8 1.1. Srovnání Evropa a ČR...................................................................................... 8 1.2. Kdo jsou absolventi a mladistí v pojetí legislativy ČR? ................................. 9 1.2.1. Co se vlastně od vzdělání očekává?..................................................................9 1.2.2 Hlavní poznatky o absolventech ................................................................ 10-12 1.2.3. Klíčové dovednosti na trhu práce ...................................................................13
2. Nezaměstnanost absolventů škol.......................................................................... 14 2.1 Představy nezaměstnaných absolventů o budoucnosti.................................... 15 2.2. Ani absolventi odborných škol nesměřují rovnou do praxe........................... 16 3. Jak obecně pohlíží zaměstnavatelé na absolventy? ....................................... 17-18 3.1. Co zaměstnavatelé vyžadují? ......................................................................... 19 3.2. Potřeby zaměstnavatelů a jejich požadavky na přijímané pracovníky........... 20 4. Kam směřujeme? .................................................................................................. 21 4.1. Nárůst atraktivity absolventů ......................................................................... 21 4.1.1. Zájem absolventů o zvýšení kvalifikace roste .......................................... 22-23
5. Posílení úlohy rodiny a školy při rozhodování se o zaměstnání ....................... 24 6. Zvýšení úlohy poradenských a vzdělávacích firem ............................................ 25 7. Zainteresování konkrétních firem při začleňování absolventů do praxe ........ 26 7.1. Posílení aktivity samotných absolventů a zvýšení jejich odpovědnosti za vlastní seberealizaci .................................................................................. 26 8. Co nám v tom brání? ............................................................................................ 27 8.1. Sociální nerovnost .......................................................................................... 28 8.2. Regiony .......................................................................................................... 28 8.3. Špatná komunikace v rodině .......................................................................... 28 8.4. Nedostatečná komunikace mezi rodinou a školou ......................................... 28 8.5. Vztah škola firma ........................................................................................... 29 8.6. Nezájem absolventů o budoucnost ................................................................. 29 8.7. Úloha Úřadů práce při uplatňování absolventů na trhu práce ........................ 30 9. Jak to chceme řešit? .............................................................................................. 31 9.1. Posílení úlohy rodiny ..................................................................................... 31 9.2. Zefektivnění komunikace mezi rodinou a školou .......................................... 31 9.3. Posílení vztahů škola, firma, Úřad práce ....................................................... 31 9.3.1. Rámcové vzdělávací programy ......................................................................32 9.3.2. Co je podstatou tohoto projektu......................................................................32 9.3.3. Školní vzdělávací programy ...........................................................................33 9.3.4. Posílení úlohy poradenských a vzdělávacích společností při přípravě absolventů na volbu povolání………………………………………………34
9.4. Větší využití internetových portálů ........................................................... 34-36 Závěr ..................................................................................................................... 37-40 Přílohy ............................................................................................................................ Přehled použité literatury ............................................................................................
Úvod
Důvodem proč jsem si vybral dané téma je příbuznost mé profese s navrženým tématem. Touto problematikou se setkávám ve firmě, která se zabývá nejen dalším vzděláváním absolventů, ale zajišťuje i vzdělávání ve firmách. Jedná se o oblast dnes velmi požadovaných klíčových dovedností (např. komunikace, mezilidské vztahy). Pracuji ve firmě, která uplatňuje prostřednictvím lektorů své bohaté zkušenosti v oblasti vzdělávání, které je, bylo, a bude nedílnou součástí života těch, kteří na sobě chtějí dále pracovat. Právě tento typ výuky, školy dosud v dostatečné míře neposkytují. Při zpracování této práce jsem použil rovněž výsledky sociologického průzkumu. Jak uvádí ŠŤASTNOVÁ, VYMĚTALOVÁ, MATĚJKOVÁ, (1999)¹. „Názory a potřeby zaměstnavatelů“, který pro ústav pro informace ve vzdělání provedla agentura AMD v první polovině roku 1998. Stěžejní myšlenkou této práce je pochopit význam vzdělání a snažit se najít odpověď na otázku, co vlastně je dobré pro uplatnění na trhu práce. Od této myšlenky je už jen krůček k další otázce „Jaký musím být, abych se uplatnil? Co musím umět, jak se mám prezentovat, abych našel práci?“ Hledat odpovědi na zmíněné otázky je nutností, kterou musí podstoupit každý absolvent středních nebo vysokých škol, neboť vyšší míra nezaměstnanosti se začíná stávat naší každodenní realitou a zaměstnání již nesežene každý, kdo pracovat chce. Na tyto otázky hledá tato práce odpovědi.
Použité metody Ve své bakalářské práci jsem využil nejvíce metody dotazníku, metody výzkumu, metody řízeného rozhovoru.
__________________________________ ¹ŠŤASTNOVÁ Pavlína, VYMĚTALOVÁ Simona, MATĚJKOVÁ Lucie, Absolventi na trhu práce, Co zaměstnavatelé očekávají,Ústav pro informace a vzdělávání ,1999,s.7
7
1. Proč 1.1. Srovnání Evropy a ČR Ve srovnání s Evropou nevedeme si ve srovnání s uplatněním absolventů na trhu práce zrovna špatně. Jak uvádí ŠŤASTNOVÁ,VYMĚTALOVÁ, MATĚJKOVÁ,(1999)¹, „V dosavadním vývoji na trhu práce se prozatím nepotvrdila zkušenost západní Evropy,
kde absolventi škol patří k nejvíce ohroženým skupinám na trhu práce. Lze říci, že v České republice neměli v uplynulých letech absolventi škol takové problémy s hledáním pracovního místa jako jiné skupiny (ženy s malými dětmi, zdravotně handicapovaní, Rómové), přesto byla, je a bude míra nezaměstnanosti absolventů vyšší než u ostatní populace. V současné hospodářské situaci roste celková míra nezaměstnanosti a v závislosti na ní roste míra nezaměstnanosti absolventů: absolventi se stále častěji ocitají na úřadech práce a možnosti jejich umístění se neustále zhoršují.“ Stále více jednotlivců si uvědomuje skutečnost, že výše dosaženého vzdělání předurčuje jedince k tomu, jaké bude jeho sociální postavení ve společnosti.“ Tento názor zastává rovněž TRHLÍKOVÁ, ÚLOVCOVÁ, VOJTĚCH, (2006), když uvádí, „V dnešní moderní individualizované společnosti je vzdělání jedním z klíčových faktorů, který určuje sociální postavení jednotlivce, jeho pozici ve společenském prostoru. Zatímco v tradičních společnostech bylo postavení v hierarchii společnosti v zásadě určeno především narozením, tedy jinými slovy rodinným původem, ve „ společnosti znalostí“, jejíž růst je založen na informacích, je to právě vzdělání, které představuje významný mobilitní kanál, umožňující přístup do „vyšších pater společnosti“. Dosažení vyšší úrovně vzdělání totiž otvírá přístup k vykonávání prestižnějšího a zpravidla lépe placeného povolání, usnadňuje budování důležitých sociálních sítí a hraje klíčovou roli v dosažení životní úrovně. Důsledkem je získání většího objemu sociálního, kulturního i ekonomického kapitálu a odpovídajícího sociálního statusu“. Ztotožnění se s touto myšlenkou znamená nacházet cestu k uplatňování se a naplňování svých předsevzetí o budoucnosti. ¹ŠŤASTNOVÁ Pavlína, VYMĚTALOVÁ Simona, MATĚJKOVÁ Lucie, Absolventi na trhu práce, Co zaměstnavatelé očekávají,Ústav pro informace a vzdělávání ,1999,s.7 ²TRHLÍKOVÁ Jana, ÚLOVCOVÁ Helena,VOJTĚCH Jiří, Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání, Národní ústav odborného vzdělávání,2006,s.5
8
1.2. Kdo jsou absolventi a mladiství v pojetí legislativy ČR? Podle platného zákona Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti, ze dne 13. května 2004, již pojem absolvent – uchazeč o zaměstnání nedefinuje, jsou zde vyčleňováni uchazeči, kterým je potřebné věnovat zvýšenou péči při zprostředkování zaměstnání, kam absolventi středních škol spadají v rámci kategorie - fyzické osoby do 25 let věku. Samostatně jsou uváděni pouze absolventi vysokých škol po dobu 2 let po úspěšném ukončení studia, nejdéle však do 30 let věku. ¹
1.2.1. Co se vlastně od vzdělání očekává? Uvědomují si vůbec absolventi, co od nich jejich zaměstnavatelé požadují? Na tuto otázku se již pokouší hledat odpověď ŠŤASTNOVÁ,VYMĚTALOVÁ, MATĚJKOVÁ (1999)², kde mino jiné uvádí „V rychle se měnícím ekonomickém klimatu roste potřeba přehodnocení názorů na to co je „ kvalita“. Je nutné se zamýšlet nad hodnotou vzdělání a nad tím co vlastně od vzdělání očekáváme- co se vlastně očekává od nositelů daného typu vzdělání, co se očekává od žáků, středoškoláků či vysokoškoláků? Jaké aspekty vzdělání jsou pro pracovní kariéru důležité: Hlavním cílem je odhalit obecné priority, které zaměstnavatelé přisuzují jednotlivým rysům svých potencionálních zaměstnanců. Jakými vlastnostmi by měl být nový – a úspěšný pracovník vybaven? Co by měla škola především u svých studentů rozvíjet, aby ti byli po ukončení školy nejen v odpovídající míře, vzdělaní, ale aby se nemuseli obávat odmítnutí zaměstnavatelů pro špatný odhad jejich požadavků či chybné osobní prezentace? Co je dominujícím principem, který se prolíná názory zaměstnavatelů, tedy těch, kteří v praxi hodnotí schopnosti a dovednosti absolventů škol? Co absolventi umí a co by měli umět, jací jsou a jací by měli být.“ Dosud si školy neuvědomovaly, že zaměstnavatelé požadují nejen praktické dovednosti, ale i vzdělání v tzv. klíčových dovednostech (komunikace, kaučing, prodejní dovednosti apod.). ________________________________ ¹ÚLOVCOVÁ Helena et.al. Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2005,Národní ústav pro odborné vzdělávání, 2006, s.71 ²ŠŤASTNOVÁ Pavlína, VYMĚTALOVÁ Simona, MATĚJKOVÁ Lucie, Absolventi na trhu práce, Co zaměstnavatelé očekávají,Ústav pro informace a vzdělávání ,1999,s.8
9
1.2.2. Hlavní poznatky o absolventech
Jací by měli být absolventi, aby vyhověli požadavkům zaměstnavatelů? C od nich zaměstnavatelé očekávají, které vlastnosti jim nejvíce chybí a které naopak není problém nalézt? Nese za největší „nedostatky“ absolventů vinu školní příprava? Jak uvádí ŠŤASTNOVÁ,VYMĚTALOVÁ, MATĚJKOVÁ,(1999) ¹
Obr. 1: Absolventi OU
Absolventi OU
Co je nejdůležitější? Smysl pro kvalitu Smysl pro hospodárnost Péče o bezpečnost zdraví při práci Osvojení odborného základu
Co se nejobtížněji hledá? Smysl pro hospodárnost Hluboké a úzké profesní znalosti Smysl pro kvalitu
Na co školy nedostatečně připravují? Smysl pro kvalitu Ochotu učit se Smysl pro hospodárnost
Ve všech třech oblastech zde dominují u absolventů OU dvě společné vlastnosti: smysl pro kvalitu a smysl pro hospodárnost. Právě na rozvoj smyslu pro kvalitu a hospodárnost by se zejména měla zaměřit jak školní příprava, tak sám uchazeč o zaměstnání, neboť právě schopnost kvalitně odvedené práce a neplýtvání prostředky organizace jeho budoucí zaměstnavatel nejvíce ocení. Vedle rozvíjení smyslu pro kvalitu a hospodárnost přikládají učiliště nedostatečný důraz i další velice důležité vlastnosti, kterou je ochota učit se. Zaměstnavatelé naznačují, že s jednou kvalifikací nevystačí po celou profesní kariéru ani manuálně pracující odborník: Zdokonalování vlastních dovedností, popř. ochota učit se novému, se v současné době stává nutností pro všechny typy profesí.
10
Obr. 2 Absolventi SOŠ a gymnázií
Absolventi SOŠ a gymnázií
Co je nejdůležitější? Smysl pro hospodárnost Smysl pro službu klientům Osvojení odborného základu Smysl pro kvalitu
Co se nejobtížněji hledá? Smysl pro hospodárnost Hluboké a úzké profesní znalosti Schopnosti vést Smysl pro kvalitu
Na co školy dostatečně nepřipravují? Smysl pro kvalitu Ochota učit se Ústní projev, schopnost rozhodovat se
Smysl pro kvalitu a hospodárnost zůstává hlavním faktorem, na jehož rozvíjení by se měly u svých žáků střední školy zaměřit, a zároveň je pokládán za nejdůležitější vlastnost středoškolských absolventů hledajících uplatnění na trhu práce. Z absolventů středních odborných škol a gymnázií, ucházejících se o zaměstnání, mají větší šanci ti, kdo mají smysl pro kvalitně odvedenou práci a službu klientům. Tito absolventi jsou častěji přijímáni do profesí, jejichž pracovní náplň zahrnuje styk s klienty, a důležitost posledně jmenované vlastnosti pro budoucí zaměstnání je tudíž zřejmá. Podle názoru zaměstnavatelů se SOŠ a gymnázia – stejně jako střední odborné školy nedostatečně věnují rozvoji ochoty učit se u svých žáků. Tímto postojem zaměstnavatelé zjevně naznačují podobné souvislosti, jako v případě vyučených absolventů: bez jisté flexibility a ochoty neustále rozšiřovat a prohlubovat své znalosti se současné době již málokdo obejde. Schopnost využít a přizpůsobit se novým podnětům a informacím (ochota učit se) se stává téměř nezbytnou podmínkou uplatnění, a to nejen absolventů na trhu práce.
11
Obr. 3: Absolventi vysokých škol
Absolventi vysokých škol
Co je nejdůležitější? Smysl pro kvalitu Osvojením si odborného základu Ochota učit se
Co se nejobtížněji hledá? Zběhlost v cizích jazycích Schopnost být iniciativní Tvořivost Schopnost rozhodovat se
Na co školy nedostatečně připravují? Zběhlost v cizích jazycích Schopnost rozhodovat se Tvořivost,Iniciativa
Smysl pro kvalitně odvedenou práci představuje u vysokoškolského absolventa nejdůležitější atribut z hlediska jeho uplatnění na trhu práce. Oproti absolventům nižších stupňů škol by se vysokoškolák měl dále zaměřit i na rozvoj dalších vlastností a rysů, umožňujících samostatnost v jednání, iniciativu, kreativitu a schopnost řešit vzniklé situace. Výrazně větší šanci na uplatnění mají ti vysokoškoláci, kteří ovládají cizí jazyky:tato vlastnost sice nepatří celkově mezi nejdůležitější, avšak velmi obtížně se hledá, což signalizuje silnou poptávku po této schopnosti, i když poněkud zúženou pouze na některé obory činnosti (peněžní sféra, sociální služby)“. Nutno však podotknout, že větší šanci mají ti absolventi, kteří mají navíc klíčové dovednosti (viz. kapitola klíčové dovednosti). To je vlastnost, kterou zaměstnavatelé požadují a oceňují, neboť takto vybavený člověk dokáže být pro zaměstnavatele opravdovým přínosem. ___________________________________ ¹ŠŤASTNOVÁ, Pavlína; VYMĚTALOVÁ, Simona; MATĚJKOVÁ, Lucie. Absolventi na trhu práce, Co zaměstnavatelé očekávají, Ústav pro informace a vzdělávání ,1999,s.10-12
12
1.2.3. Klíčové dovednosti na trhu práce
Klíčové dovednosti jsou neméně tak důležité – a často pro úspěšnou práci dokonce důležitější, jak dovednosti získané učením. Absolventi škol se mohou prezentovat kvalifikací danou výučním listem, maturitou nebo diplomem. Známky na vysvědčení představují měřitelné a vyčíslitelné školní dovednosti. Stačí, však k tomu, aby zájemce o práci přesvědčil svými často velmi dobrými výsledky o vzdělání, že je ten pravý, kterého by měla firma přijmout? Spousta z nás se již určitě přesvědčila, že jen výborný prospěch nestačí k získání místa. Každý člověk má co nabídnout svému budoucímu zaměstnavateli. Uchazeči ve středním či vyšším produktivním věku jsou vybaveni schopnostmi a dovednostmi z minulého zaměstnání, které mohou jako přenosné dovednosti využít v dalším zaměstnání. V požadavcích na volná místa bývají uváděny dovednosti získané vzděláním. Většinou je to výuční list v žádaném oboru, znalost práce na PC, znalost cizího jazyka. Stále častěji jsou požadovány tzv. klíčové dovednosti. Jestliže na volné místo referenta je kromě vzdělání požadavek na orientaci na zákazníka, schopnost pracovat v týmu, schopnost pracovat metodicky a vytrvalost, jsou to právě ony klíčové dovednosti, které stávajícím školským způsobem nejsou měřitelné. Tvoří však neoddělitelnou součást osobnosti každého člověka, který hledá životní uplatnění na trhu práce. Patří k nim ještě další dovednosti, týkající se osobních charakteristických rysů a chování. Např. odpovědnost, samostatnost, tvořivost, píle, soudnost, pružnost. Ochota učit se a rozvíjení klíčových dovedností se zcela vážně stává životním programem nejen lidí, kteří již mají pracovní zkušenosti a svůj soubor dovedností tak stále doplňují, ale i mladých, před kterými se otevírá pracovní uplatnění na evropském trhu práce. Na tomto místě můžeme uvést komunikační dovednosti, sociální dovednosti, schopnost řešit situace, schopnost rozhodnout se a nést za své rozhodnutí odpovědnost, Takto vybavený uchazeč má větší šanci zaujmout už jen z toho důvodu, že zpracování osobní dokumentace je docela náročné. Personalista nebo ten, kdo o přijetí rozhoduje, může předpokládat, že člověk, který si přehledně, svědomitě a pečlivě sestavil svou kompletní dokumentaci, bude stejně odpovědně přistupovat i ke své další práci.
13
2. Nezaměstnanost absolventů škol V současné době již dochází k jakési stagnaci v poptávce zaměstnavatelů a spíše se můžeme přiklonit k názoru, který uvádí TRHLÍKOVÁ,ÚLOVCOVÁ, VOJTĚCH,(2006)². „V roce 2006 pokračoval trend ke snižování nezaměstnanosti absolventů škol, který začal před třemi lety, pokles však byl pomalejší. V dubnu 2006 činil podíl nezaměstnaných absolventů na celkové nezaměstnanosti v ČR 6,8 % a oproti roku 2005 klesl o 0,5 %. Nezaměstnaných absolventů byly 33 tisíce a meziročně se jejich počet snížil o 4,4 tisíce. Největší nezaměstnanost zaznamenávají stále absolventi učebních oborů (15,7 %), nejnižší je u absolventů vysokých škol (4,8 %). Výrazné zlepšení už druhým rokem zaznamenaly strojírenské obory a nízkou nezaměstnanost absolventů si udržují také elektrotechnické obory. Naopak vysoká míra nezaměstnanosti už několik let přetrvává u stavebních a zemědělských oborů.“ Tuto situaci lze chápat např. u zemědělských oborů jako pokles prestiže některých typů zaměstnání. Svůj vliv na tom má do značné míry krize v zemědělství a odliv zaměstnanců do jiných odvětví.
_________________________ ¹TRHLÍKOVÁ Jana, ÚLOVCOVÁ Helena, VOJTĚCH Jiří, Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání, Národní ústav odborného vzdělávání,2006, s.52 Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2006 ²TRHLÍKOVÁ Jana, ÚLOVCOVÁ Helena, VOJTĚCH Jiří, Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání, Národní ústav odborného vzdělávání,2006, s.52
14
Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2006
2.1. Představy nezaměstnaných absolventů o budoucnosti
Dnešní absolventi si ne vždy dělají starosti se svou budoucností. TRHLÍKOVÁ, ÚLOVCOVÁ, VOJTĚCH, (2006)¹ uvádí,“ Podstatnou součástí úspěchu na cestě za
pracovním uplatněním to, zda si mladiství umí představit sám sebe v určitém povolání. Druhou otázkou je pak, zda je schopen si představit i cestu, která k tomuto povolání vede, a zda je samozřejmě schopen tuto cestu absolvovat. Pozitivní skutečností je, že málo dotázaných respondentů při průzkumu odpovědělo, že neví nebo je jim zcela lhostejné jakou práci budou vykonávat. Zároveň většina z nich uvedla, že by se ráda věnovala profesi, která vyžaduje získání určité kvalifikace. Jen okrajově se objevilo přání být uklizečkou nebo kopáčem, tedy vykonávat práci, která prakticky žádnou kvalifikaci nevyžaduje. V zásadě je ale možno představy většiny nezaměstnaných považovat za reálné, v řadě případů usilují o uplatnění v profesích, o kterých je ze strany zaměstnavatelů zájem.“ S tím by se dalo dozajista souhlasit, pokud však vezme do úvahy výsledky mého průzkumu na SOŠ,(formou dotazníku na SOŠ bylo osloveno 45 žáků), bylo zjištěno, že nejméně 50% žáků, přestože nebudou mít požadovanou kvalifikaci, by rádo získalo práci, na kterou je požadováno vzdělání, které bylo ukončeno maturitní zkouškou. Z toho plyne, že představy absolventů s nízkou úrovní vzdělání nejsou vždy reálné. Na otázku zda se chtějí po absolvování školy i nadále věnovat práci pro kterou se vyučili, odpovědělo 60 % žáků, že ne, 20 % spíše ne, zbytek ještě nebyl rozhodnut. Tento průzkum byl předložen žákům 3 ročníků na SOŠ. Šesti učitelům odborného výcviku byla metodou rozhovoru položena otázka. Mají jejich žáci zájem po získání výučního listu v daných oborech vůbec získat práci, pro kterou jsou kvalifikováni? Jejich nejčastější odpovědí bylo,“Většina se ani nesnaží hledat uplatnění, protože jsou před nimi další prázdniny a po prázdninách se přihlásí na úřadech práce. V oboru pro který se vyučili, buď dělat nechtějí, nebo v něm neseženou práci“. Tímto zjištěním se potvrzuje, že ne vždy školy vychovávají absolventy, o které je na trhu práce zájem. Profese, kterých se průzkum dotknul, jsou v současné době jedny z nejméně požadovaných na trhu práce.
15
Jedná se například o obor: • Zahradník (ce) • Švadlena • Pekař – cukrář Poslední zmiňovaný obor, přestože vykazuje velkou poptávku na trhu práce. Ze strany absolventů tohoto oboru, je však o práci v pekárnách minimální zájem. Důvodem je nutnost nočních směn, dále pak nízké finanční ohodnocení. 2.2. Ani absolventi odborných škol nesměřují rovnou do praxe
Stále více absolventů si uvědomuje nutnost dalšího vzdělávání, pokud chtějí být na trhu práce pro své zaměstnavatele atraktivní. FRANKLOVÁ, (2007)2 uvádí „Absolventi středních škol všech typů mají rok od roku větší zájem o další studium a podíl těch, kteří se hlásí na vysoké a vyšší odborné školy, stále stoupá. Vzhledem k tomu, že se v posledních letech rozšířila nabídka bakalářských programů, zvyšuje se i jejich úspěšnost při přijímání. Zatímco v roce 2002 se ke studiu na vysokých školách hlásilo 59 procent absolventů maturitních oborů, v roce 2005 to bylo již téměř 77 %. Podíl přijatých z celkového počtu absolventů středních škol, se zvýšil, ze 40 % na 53 % U vyšších odborných škol naopak podíl přihlášených za posledních pět let klesl z téměř 20 procent na necelých 16 % a podíl přijatých na celkovém počtu absolventů středních škol z 13 % na 10 %. Vyplývá to z analýzy, kterou vydal Národní ústav odborného vzdělávání v rámci projektu VIP Kariéra, na nějž přispívá Evropský sociální fond“. Vzdělávání, na které přispívá ESF, je i součástí naší vzdělávací firmy. Absolventi jsou zde vzděláváni v právě již několikrát zmiňovaných klíčových dovednostech. Tím získávají další praktické zkušenosti, se kterými se již mohou ucházet o zaměstnání. Tentokrát již bez obav, že nebudou pro zaměstnavatele jen pouhým absolventem bez klíčových dovedností a schopností, které často požadují. ________________________ ¹TRHLÍKOVÁ Jana, ÚLOVCOVÁ Helena, VOJTĚCH Jiří, Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání, Národní ústav odborného vzdělávání,2006,s.52 2
Franklová, Zoja. Ani absolventi odborných škol nespěchají rovnou do praxe (online) 16.8.2007 dostupné
16
Na:http://kariera.ihned.cz/c4-10076240-21825120-q00000_detail-ani-absolventi-odbornych-skolnesmeruji-rovnou-do-praxe
3. Jak obecně pohlíží zaměstnavatelé na absolventy? Jako důležité zjištění je možné přijmout názor, že zaměstnavatelé v podstatě neodmítají přijímat absolventy. Část zaměstnavatelů absolventy přijímat sice odmítá, přičemž odmítnutí má příčiny jak v nedostatečných pracovních zkušenostech absolventů, či v přístupu k práci, tak i v legislativě, která - ač vytvořena na ochranu absolventů, má nyní spíše opačné účinky. Tím je myšlena především situace, kdy s absolventy škol nelze bez jejich písemné žádosti uzavřít pracovní smlouvu na dobu určitou (viz. paragraf 30 Zákoníku práce). Toto ustanovení mělo sloužit k ochraně absolventů, avšak mnoho zaměstnavatelů absolventa raději nepřijme vůbec, než by ho přijali na neurčitou dobu. Současně však značná část zaměstnavatelů absolventy přijímá, oceňuje zejména originalitu jejich nápadů, to, že nemají různé "pracovní zlozvyky" nebo to, že mají "chuť do práce" a zaměstnání neberou pouze jako povinnost, ale jako možnost seberealizace. Zajímavým zjištěním je pak fakt, že mnoho zaměstnavatelů vidí v předchozích pracovních zkušenostech absolventů nejen pracovní zkušenosti a znalosti jako takové, ale to, že student již během studia pracoval, vnímá jako určitý životní postoj, jako určitou charakteristiku jeho osobnosti.
_______________________________________ Paragraf 30.
17
1) Pracovní poměr je sjednán na dobu neurčitou, pokud nebyla v pracovní smlouvě výslovně určena doba jeho trvání. (2) Pracovní poměr na dobu určitou mezi týmiž účastníky lze sjednat nebo dohodou účastníků prodlužovat celkem na dobu nejvýše dvou let ode dne vzniku tohoto pracovního poměru; to platí i pro každý další pracovní poměr na dobu určitou sjednaný v uvedené době mezi týmiž účastníky. Pokud od skončení předchozího pracovního poměru na dobu určitou uplynula doba delší než šest měsíců, k předchozímu pracovnímu poměru na dobu určitou mezi týmiž účastníky se nepřihlíží. (3) Ustanovení odstavce 2 se nevztahuje na případy, kdy dochází ke sjednání pracovního poměru na dobu určitou a) podle zvláštního právního předpisu nebo kdy zvláštní právní předpis stanoví sjednání pracovního poměru na dobu určitou jako podmínku pro vznik dalších nároků,30d) b) z důvodu náhrady dočasně nepřítomného zaměstnance na dobu překážek v práci na straně zaměstnance (§ 124 až 128), c) z vážných provozních důvodů na straně zaměstnavatele nebo z důvodů spočívajících ve zvláštní povaze práce, kterou má zaměstnanec vykonávat; uvedené důvody zaměstnavatel blíže vymezí v písemné dohodě s příslušným odborovým orgánem, kterou lze nahradit písemným vymezením zaměstnavatele jen v případě, že u něho nepůsobí odborová organizace
18
3.1 Co zaměstnavatelé vyžadují? Zaměříme se teď na otázku toho, co vlastně zaměstnavatelé nejvíce požadují. Jak uvádí v bodech Barešová (2002) „Zaměstnavatelé mají zájem o takové pracovníky, kteří jsou schopni dosáhnout stanovených záměrů. Proto požadují např.: 1) zaměstnance, kteří jsou schopni se naučit dílčím dovednostem určitého zaměstnání, tj. takové, kteří se umějí učit; 2) zaměstnance, kteří umějí vyslechnout požadavky zákazníka (naslouchání), a kteří jsou schopni poskytnout žádoucí odpovědi (ústní komunikace); 3) zaměstnance, kteří jsou schopni přemýšlet o svém jednání a úkolech (řešení problémů), a kteří jsou v případě potřeby schopni přicházet s inovačními řešeními (kreativní myšlení); 4) zaměstnance, kteří si váží sami sebe a svých předpokladů být úspěšným (sebeúcta, sebeocenění), kteří vědí, jak řešit úkoly (stanovení cílů), a kteří mají smysl pro dovednosti umožňující plnit své role na pracovišti (osobní rozvoj, rozvoj kariéry); 5) zaměstnance, kteří umějí jednat se zákazníky, dodavateli a spolupracovníky (umění jednat, interpersonální dovednosti), kteří umějí spolupracovat s ostatními k dosažení cílů (týmová práce), kteří mají smysl pro to, kam organizace směřuje a jak k tomu mohou přispět (organizační efektivnost), a kteří jsou ochotni přijmout zodpovědnost a motivovat spolupracovníky, když je to třeba (vedení).“ Podrobnější sledování jednotlivých studijních oborů o uplatnění absolventů různých typů škol uvedeno v části tabulky grafy. _____________________________________________ ¹Barešová A. Uplatnění absolventů VOŠIS na trhu práce 2002
19
3.2. Potřeby zaměstnavatelů a jejich požadavky na přijímané pracovníky Zaměstnavatelům už dnes nestačí, když má absolvent požadovanou odbornost. Velkou roli pro ně hraje ochota pracovníků dále se vzdělávat a stále častěji chtějí lidi, kteří ovládají cizí jazyky, umí pracovat s počítačem, jsou adaptabilní, schopní nést zodpovědnost a rozhodovat se. Vyplývá to nejenom z analýzy inzertní nabídky zaměstnání a ze šetření mezi pracovníky personálních agentur, ale především i ze šetření mezi zaměstnavateli ze sféry služeb. Velký význam má také předchozí praxe, přičemž výhodou je, když ji žák provádí přímo v dané firmě. Oceňována je ale zpravidla každá předchozí pracovní aktivita, protože vypovídá o ochotě pracovat. Je tedy zřejmé, že si zaměstnavatelé velice dobře uvědomují důležitost klíčových kompetencí a přisuzují jim prakticky stejný význam jako dovednostem profesním (52 % dalo na první místo profesní a 48 % klíčové kompetence). Obzvlášť výrazná orientace na klíčové kompetence se projevuje u malých podniků, protože jejich pracovníci musejí být ve větší míře schopni vykonávat různorodé činnosti.
20
4. Kam směřujeme? 4.1. Nárůst atraktivity absolventů
Potěšitelné je, že v současné době již můžeme říci, že se situace začíná obracet a pracovní úřady zaznamenávají mírný nárůst zájmu o absolventy. Největší zájem o absolventy mají velké nadnárodní korporace. Tyto firmy většinou mají prostředky na doškolení nových zaměstnanců a zároveň mají již vypracovanou strategii, jejímž cílem je oslovit perspektivní zaměstnance dříve než konkurence.(Mácha 2007)1 “Pro firmy do dvou set zaměstnanců je zapracování mladého člověka bez praxe finančně náročné,“Dnešní generace vysokoškoláků je podle zaměstnavatelů lépe zorientovaná na trhu práce, realisticky odhaduje své možnosti i požadavky. Mají jasnější představu čeho chtějí dosáhnout.„ Hlavním důvodem této změny je fakt, že více než polovina studentů během svého studia kvalifikovaně pracuje nebo pracovala ve svém oboru.“Podle osmdesáti procent zaměstnavatelů má zahraniční pobyt rozhodující vliv při výběru nového zaměstnance. Absolvent s přehledem a praxí v oboru si dokáže také zažádat o odpovídající mzdu. Zlepšení je také vidět na vzdělávacích institucích. Osmdesát šest procent studentů o sobě tvrdí, že ovládá anglický jazyk. Že je dnešní generace studentů lépe jazykově vybavena, se shodli i zaměstnavatelé. Důležitou výbavou kromě jazyků jsou také takzvané „měkké dovednosti“. Ty se týkají komunikace. Patří sem zvládání stresu, řízení času, vyjednávání. Tedy takové dovednosti, které uplatňujeme při kontaktu s druhými lidmi.“ Významnou měrou se na této skutečnosti podepsala skutečnost, že nám dorůstá nová generace absolventů, kteří se snaží před ucházením o pracovní místo na našem trhu práce získat zahraniční zkušenosti ať už jazykové nebo pracovní. Vstupem ČR do EU a nově v loňském roce do Schengenu, se jim otevírají další nové možnosti uplatnění se na trhu práce v rámci ČR a nejen to i v EU.
_________________________ ¹MÁCHA, Petr. Atraktivita absolventů roste:Deník. 1.červen 2007 s.6
21
4.1.1. Zájem absolventů o zvýšení kvalifikace roste
Stále více absolventů si uvědomuje, nutnost dalšího vzdělávání. Tato skutečnost se již začíná projevovat v nárůstu zájmu o další vzdělávání nejen u absolventů učebních oborů, kteří mají zájem o získání maturity ale i absolventi středních škol a gymnázií zase o získání vysokoškolského diplomu. Podle Frankové 20071 Velká část absolventů tříletých učebních oborů není spokojena s oborem, který si původně zvolila. Ukázaly to výsledky dlouhodobého šetření, které probíhalo v letech 2000 – 2006 na stejném vzorku respondentů. Po zkušenostech z praxe by si stejný obor znovu vybralo jen 56 % z nich. Jako důvod uvádějí nespokojenost s finančním ohodnocením či problémy s hledáním zaměstnání. Navíc 45 % vyučených ze sledovaného vzorku by dalo přednost maturitnímu oboru. Tomu odpovídá i uplatnění vyučených absolventů v pracovní sféře: Přímo v oboru jich zůstalo jen 37 %, v příbuzném oboru 23 % dotázaných. Zcela mimo obor se uplatňuje plných 39 %, přitom 19 % vyučených uvedlo, že své vzdělání nikdy nevyužilo.“ Vzhledem k tomu, že práce v jiném oboru je u vyučených absolventů poměrně častá, je zřejmé, že ani regulace při přijímání na střední školy by nepřinesla zlepšení situace. Analýza spíš potvrzuje, že je třeba i na středních odborných učilištích rozšiřovat přípravu v klíčových dovednostech, které je možné využít v různých oborech a profesích, a vychovávat žáky tak, aby byli ochotni se i v dospělosti dále učit. Snaha podstatné části vyučených získat maturitu (a také názor, že měli raději studovat maturitní obor) dokládá touhu mladých lidí dosáhnout vyšší úrovně vzdělání, což (v souladu se zvyšujícími se kvalifikačními požadavky) vede ke zlepšení jejich pozic na trhu práce. (Obr. 4) nabízí náhled na situaci u absolventů maturitních oborů, kteří se hlásí k terciálnímu vzdělávání.
22
Obr. 4 Podíly absolventů maturitních oborů středních škol hlásících se ke studiu v terciárním vzdělávání 2005/06
_________________________ Zdroj: Franklová, Zoja. Ani absolventi odborných škol nespěchají rovnou do praxe (online) 16.8.2007 dostupné Na:http://kariera.ihned.cz/c4-10076240-21825120-q00000_detail-ani-absolventi-odbornych-skolnesmeruji-rovnou-do-praxe Obr. 4 Franklová, Zoja. Ani absolventi odborných škol nespěchají rovnou do praxe (online) 16.8.2007 dostupné Na:http://kariera.ihned.cz/c4-10076240-21825120-q00000_detail-ani-absolventi-odbornych-skolnesmeruji-rovnou-do-praxe
23
5. Posílení úlohy rodiny a školy při rozhodování se o zaměstnání Je nutné si uvědomit, kdo a za jakých podmínek především může ovlivnit, že absolventi jsou pro své zaměstnavatele, ale i pro svůj život lépe připraveni. Klíčovou roli zde sehrává rodina, která svým cíleným a rovněž podvědomím působením ovlivňuje utváření představy svých dětí o budoucnosti. Úloha rodiny má rozhodující vliv při vztahu dítěte ke vzdělávání a k povinnostem všeobecně. Školy by za podpory rodičů měly napomáhat rozvoji osobností svých absolventů tak, aby se u nich mohly utvářet představy o tom, co by v životě chtěli jednou dělat, a kudy bude směřovat jejich budoucnost. Pro tyto případy fungují na školách poradci pro volbu povolání. Poradenství pro volbu povolání má svou nezastupitelnou roli v procesu ovlivňování vzdělávací poptávky. Samotná regulace vzdělávací nabídky omezením nebo zrušením některých oborů je méně účinná. Naopak je třeba věnovat velkou pozornost volbě povolání v souladu s informacemi o uplatnitelnosti oborů v regionu či republice a o vývoji a současných požadavcích trhu práce. Vedle informačního servisu, určeného žákům, rodičům (besedy s rodiči a žáky při volbě povolání) a výchovným poradcům, spočívá jeho hlavní přínos také v motivaci všech zúčastněných. Spolu se zaměstnavateli a středními školami může přispět i ke zatraktivnění perspektivních učebních oborů, o které není ze strany rodičů a žáků takový zájem(poskytováním potřebných informací v procesu volby povolání, organizováním exkurzí žáků na pracovištích, dnů otevřených dveří na školách, které tyto obory vyučují, apod.). Mnozí považují za nezbytný předpoklad budoucího úspěšného uplatnění absolventa spojené soustředěné působení všech výše uvedených subjektů na rodiče v tom smyslu, aby se naučili při volbě povolání pro své děti respektovat mimo jejich osobnostních a vědomostních předpokladů a zájmů také situaci na trhu práce. Proto navrhují vytvoření funkčního informačního systému, který by vycházel ze znalostí situace na trhu práce, a byl by dostupný všem zájemcům o profesní přípravu.
24
6. Zvýšení úlohy poradenských a vzdělávacích firem Jak již jsem zmínil v úvodu. Absolventům škol chybí klíčové dovednosti a to například: v oblasti komunikačních dovedností (verbální, neverbální komunikace), etických, a také výchova k odpovědnosti. To vše pokládám pro uplatňování se na trhu práce, a nejen tam za „klíčové dovednosti“. Rád bych zde zmínil především externí vzdělávací a poradenské firmy, které se zabývají vzděláváním v těchto na školách chybějících vzdělávacích programech. Po vstupu ČR do EU jsou na tento typ vzdělávání poskytovány finanční prostředky z programů ESF. Absolvent si tak může své vzdělání o zmíněné dovednosti doplnit tím, že se přihlásí na kurzy prostřednictvím Úřadu práce. Položíme- li si tedy otázku. „Mají tyto vzdělávací a poradenské firmy při uplatňování se absolventů na trhu práce svůj význam“? Odpověď zní zcela určitě ano. Kde jinde by mohli absolventi získat zmíněné dovednosti, když školy je na to dostatečně nepřipravují? Vzdělávací a poradenské firmy tedy při uplatňování absolventů na trhu práce sehrávají důležitou roli, a je nutné je v tom i nadále podporovat.
25
7. Zainteresování konkrétních firem při začleňování absolventů do praxe Pro budoucí začleňování absolventů se na trhu práce, je nutné aby samotné školy více komunikovaly s budoucími zaměstnavateli. Při tvorbě svých školských vzdělávacích programů již počítaly s tím, že profil jejich absolventa bude plně odpovídat požadavku svého budoucího zaměstnavatele. V současné době jsou na trhu práce například velké strojírenské firmy, které neustále poptávají absolventy ze všech vzdělávacích sfér. Pokud tyto firmy mají opravdový zájem o absolventy, měly by se více snažit o spolupráci se školami. Jedná se například o umožnění praxe na svých pracovištích, finanční podpory konkrétních školských zařízení tak aby čerství absolventi, o které tito zaměstnatelé mají zájem, byli již opravdovým přínosem, protože již nebudou jen absolventy bez praxe. 7.1. Posílení aktivity samotných absolventů a zvýšení jejich odpovědnosti za vlastní seberealizaci Základem toho však je předpoklad, že absolvent sám si uvědomuje svou zodpovědnost a dokáže jednat samostatně. Je nutné cílevědomě výchovně působit ve všech sférách (rodina, škola) tak aby si absolvent dokázal uvědomit, že o tom, jaká bude jeho budoucnost, rozhoduje především o sám. Každý absolvent je tedy odpovědný sám za sebe.!!!
26
8. Co nám v tom brání? 8.1. Sociální nerovnost
Jedním z důvodů některých forem nezaměstnanosti jsou i sociální podmínky. Není žádným tajemstvím, že zaměstnavatelé se brání zaměstnávat mladé ženy, které mají ještě malé děti, a tudíž může docházet ke značné absenci v zaměstnání. Touto otázkou se zabývá i (Sekot A. 2004). „Ostentativní projevy jistých forem nerovnosti v postavení mužů a žen se projevují i na trhu práce. Je všeobecnou praxí, nejen v naší společnosti, že zaměstnavatel při obsazování výkonného atraktivního postu dá při rovnosti vzdělání, znalostní a schopností zpravidla přednost muži před ženou. I finanční ohodnocení za stejnou práci je někdy v případě mužů vyšší. Možná zde hraje nezanedbatelnou roli i zažité dogma, že muž jako živitel a hlava rodiny, by měl mít vyšší příjem. V cestě rovnoprávného uplatnění zejména mladších žen patří i mnohdy oprávněná obava zaměstnavatele o dlouhodobější „pracovní výpadek“ v důsledku mateřství či péče o nemocné dítě. Vcelku však česká společnost jistě nepatří do kategorie společností, které zjevně a společensky zásadnějším způsobem zvýhodňují jak v sociálním životě, tak na poli profesního uplatnění, muže před ženami.“ Důkazem toho může být situace, se kterou se stále častěji můžeme setkat. Kdy žena, pokud má vyšší plat a výhodné pracovní místo, spěchá do práce a mateřskou dovolenou zastává její partner. Žena tedy přebírá post živitele rodiny. Důvodem je udržení si většinou velmi atraktivního místa.
___________________________________ ¹SEKOT A. Sociologie v kostce Paido Brno II.vydání 2004 s.136
27
8.2. Regionální rozdíly Nelze opomenout skutečnost, která je rovněž klíčová při uplatňování se absolventů na trhu práce. Jsou to regiony ČR. Významnou roli při uplatňování absolventů na trhu práce sehrávají regionální rozdíly. Pro absolventy všech typů středních škol je z hlediska uplatnění na trhu práce nejpříznivější situace v Praze a v oblasti Praha + Střední Čechy. Také v Jihočeském a Plzeňském
kraji
je
situace
absolventů
škol
příznivá.
Naopak
nejhorší
je
v Moravskoslezském a Ústeckém kraji. Největší podíl na této skutečnosti má především útlum průmyslových aktivit. Zejména se jedná o těžbu uhlí, a textilní průmysl. Jihomoravský kraj se rovněž dlouho vzpamatovává z velkého odlivu zaměstnanců ze zemědělství. 8.3. Špatná komunikace v rodině V dnešní moderní uspěchané době, rodiče pro svou velkou časovou zaneprázdněnost (podnikání, jiné časově náročné povolání), nemají tolik času na to, aby v dostatečné míře mohli správně výchovně působit na své děti. Tuto starost pak do jisté míry přebírají média a to především počítače. Rozhodně zde nechci nabádat k tomu, aby rodiče své děti k počítači nepouštěli. Naopak, je nezbytné se tímto způsobem učit např. vyhledávat informace z internetových portálů. Stále však to neřeší nedostatek času v rodině komunikovat na verbální úrovni. 8.4. Nedostatečná komunikace mezi rodinou školou. Je zřejmé, že mezi rodinou a školou je komunikace na velmi špatné úrovni. Vinu na této situaci ovšem nelze přisoudit pouze jedné straně. Rodiče, jak již jsem zmínil výše, často nemají pro své pracovní zaneprázdnění čas na to, aby byli schopni v dostatečné míře uskutečňovat komunikaci se školou. Z vlastní zkušenosti mohu potvrdit ze své pedagogické praxe, že je pro některé rodiče problém dostavit se na rodičovskou schůzku, přestože se třeba jedná o budoucnosti jejich dítěte. Některé školy se snaží poskytovat informace i elektronickou formou. Informace si však stahují opět jen ti rodiče, kteří mají zájem se školou komunikovat. U spousty rodičů dosud převládá názor, že děti by měla vychovávat škola. Tento přístup rodičů si však plně uvědomují i jejich děti a s vědomím, že to nějak dopadne, si nedělají starosti, co bude dál. 28
8.5. Vztah škola firma Spolupráce musí probíhat na všech úrovních, hlavně regionálních. Nově zařazované obory je nutné kvalitně posoudit tak, aby byli absolventi na trhu práce uplatnitelní. Není možné otevírat nové učební a studijní obory bez zpětné vazby na potřeby trhu práce. Je tedy nezbytné postupovat systematicky na všech úrovních školství. K čemu jsou absolventi, kteří ihned po ukončení studia zjistí, že na to, aby našli pracovní uplatnění, je nutné ihned nastoupit do rekvalifikačního kurzu, protože v jejich oboru nenajde na trhu práce již dávno uplatnění. Pokud si tuto skutečnost řídící pracovníci ve školství neuvědomí, mohou očekávat, že v budoucnu jim poklesne počet žáků o studium. Spolupráce s Úřady práce a budoucími zaměstnavateli jim může pomoci při rozhodování se o vytváření učebních a studijních oborů. 8.6. Nezájem absolventů o budoucnost. Při mém průzkumu na SOŠ ve Znojmě bylo metodou dotazníku osloveno celkem 47 žáků maturitního ročníku, ve kterém byla mimo jiné položena otázka „Máte již představu o tom, co byste chtěli dělat po ukončení školy?“ Dotazník byl zadán v lednu 2008. Dotazník byl zadán v lednu 2008. Jejich odpovědi se značně lišily. Pouhých 15 žáků mělo opravdu jasno. Co dál po maturitě? Většinou např. na konkrétní vysokou školu studovat určitý obor. Zbytek ještě neměl budˇvůbec jasno, a pokud ano tak jen v tom, že půjdou třeba na vysokou nebo se pokusí vycestovat do zahraničí, nebo se přihlásí na Úřadu práce. Pokud vezmeme v úvahu skutečnost, že byla půlka ledna a blíží se uzávěrka přihlášek na vysoké školy, vidíme zde přístup dnešních absolventů k tomu, jak se zajímají o svou budoucnost. Vyrůstá generace, která nijak neřeší svou budoucnost a spoléhá se na to, že to za ně někdo zařídí, protože tak byli do teď zvyklí. Dnešní generaci tedy chybí především smysl pro zodpovědnost. Musím zde ještě připomenout i fakt, že přestože spolupráce jednotlivých složek může být i dostatečná, stále jsem se zde ještě nezmínil, o tom, že zájem velké spousty absolventů nemá buď dosud jasno anebo se o svou budoucnost nijak nezajímají. Zdálo by se, že toto se týká jen absolventů základních škol.
29
8.7. Úloha Úřadů práce při uplatňování absolventů na trhu práce Úřady práce v současné době kromě toho, že nabízí volná místa, mají ještě další možnosti díky vstupu ČR do EU. Prostřednictvím ESF, je možno čerpat finanční podpory pro vzdělávací granty. Tyto příležitostí k dalšímu vzdělávání jsou využívány prostřednictvím vzdělávacích firem. Tyto firmy zde poskytují vzdělání především v oblasti komunikace a mezilidských vztahů. Díky úřadům práce mohou nezaměstnaní absolventi získat dovednosti, které jim škola dosud neposkytla, avšak pro jejich budoucí život jsou nepostradatelné. Tímto způsobem úřady práce napomáhají především absolventům při uplatnění se na trhu práce. Stále však platí, že absolvent musí mít především sám zájem na tom, aby se dokázal na trhu práce uplatnit.
30
9. Jak to chceme řešit? 9.1. Posílení úlohy rodiny Nejprve je potřeba zdůraznit klíčovou roli rodiny při řešení problému uplatňování absolventů škol na trhu práce. Rodina tvoří základ, ze kterého si dítě přináší svůj světový názor a podle vzoru svých rodičů se snaží o uplatnění. Proto kladu ve své práci velký důraz na úlohu rodiny. Rodiče by si měli uvědomit skutečnost, že, že při úvahách o budoucnosti jejich potomka, mají největší znalosti o svém dítěti právě oni. Pokud jsou si téhle skutečnosti opravdu vědomi, nemělo by jim dělat problém rozhodnout se, na co jejich děti mají, a čím by v budoucnu mohly být. Je nutné, aby přihlédli k intelektuálním, motorickým vlastnostem a fyzickým předpokladům svých dětí pro své budoucí povolání. Rodiče by měli své děti více vést např. k práci na IT technice. Tím však není myšleno nechat je bez dozoru, ať se baví s počítačem. Nebo naopak jim počítač zakazovat. Měli by si uvědomit, že k dnešní době počítače patří a umožnit jim např. vyhledávání informací na internetu. Tuto zkušenost v budoucnu jistě ocení.
9.2. Zefektivnění komunikace mezi rodinou a školou Vést děti k odpovědnosti a přístupu k povinnostem není jen úloha pro školy. Rodiče si musí uvědomit, že školské zařízení poskytne vzdělání, ale rodina musí školu podpořit tím, že své děti vede k zodpovědnosti. Díky podpoře rodiny je další výchovné a vzdělávací působení mnohem účinnější. Především v dnešní době, kdy je tolik požadován smysl pro zodpovědnost na všech typech vzdělání.
9.3. Posílení vztahů škola, firma Úřad práce Pomyslně si můžeme představit trojúhelník, na jehož vrcholech jsou škola, firma nebo Úřad práce, rodina. Tyto složky musí vždy fungovat tak, aby docházelo k efektu vzdělání, které má pro absolventy význam při dalším uplatnění se na trhu práce. Je třeba věnovat velkou pozornost volbě povolání v souladu s informacemi o uplatnitelnosti oborů v regionu či republice a o vývoji a současných požadavcích trhu práce. Vedle informačního servisu určeného žákům, rodičům (besedy s rodiči a žáky při volbě povolání) a výchovným poradcům spočívá jeho hlavní přínos také v motivaci všech zúčastněných. Spolu se zaměstnavateli a středními školami může přispět i ke 31
zatraktivnění perspektivních učebních oborů, o které není ze strany rodičů a žáků takový
zájem(poskytováním
potřebných
informací
v procesu
volby
povolání,
organizováním exkurzí žáků na pracovištích, dnů otevřených dveří na školách, které tyto obory vyučují, apod.). Za nezbytné proto považuji funkčnost trojúhelníku: Rodina Škola - Úřad práce. To je podle mého názoru cesta k tomu, aby se budoucí absolventi dokázali co možná nejlépe uplatňovat na trhu práce. Proto navrhuji vytvoření funkčního informačního systému, který by vycházel ze znalostí situace na trhu práce a byl by dostupný všem zájemcům o profesní přípravu.
9.3.1. Rámcové vzdělávací programy
Novým řešením ve vzdělávání jsou tzv.“ Rámcové vzdělávací programy (RVP)“. Již od roku 2000 se připravují návrhy a koncepce pro odborné vzdělávání. RVP by měly usnadnit tvorbu Školských vzdělávacích programů. Dosavadní osnovy mají být nahrazeny rámcovými vzdělávacími programy, na jejichž základě si školy vytvoří své školní vzdělávací programy. RVP pro odborné školství připravuje Národní ústav odborného vzdělávání ve spolupráci se školami a sociálními partnery. První skupina rámcových vzdělávacích programů (pro 61 oborů vzdělání) byla schválena v červnu 2007. Tvorba dalších RVP by měla být ukončena do roku 2009. Tyto změny mají pomoci školám najít moderní obsah i způsob výuky. K tomu má přispět projekt PILOT S. 9.3.2. Co je podstatou tohoto projektu?
V průběhu projektu vzniknou na vybraných středních odborných školách a středních odborných učilištích školní vzdělávací programy. Aby to bylo možné, je třeba naučit pedagogy, jak školní vzdělávací program (ŠVP) vytvořit, a proto je součástí projektu jejich další vzdělávání. ŠVP budou vytvářeny týmem pedagogů přímo ve školách ve spolupráci se zaměstnavateli, aby se do nich lépe promítly potřeby trhu práce v regionu. Projekt PILOT S by měl prokázat funkčnost tohoto nového systému dříve než bude zaveden ve všech školách. Podobný je účel projektů PILOT Z (pro základní školy) a PILOT G (pro gymnázia).¹ Více informací lze najít www.pilots.nuov.cz
32
9.3.3. Školní vzdělávací programy Školní vzdělávací programy musí být vytvářeny s ohledem na potřeby trhu práce a zvláštnostmi regionu. Žáky je nutné vést k tomu, aby si vytvořili, na úrovni odpovídající jejich schopnostem a studijním předpokladům, následující klíčové kompetence: 1. kompetence k řešení problémů 2. 3. 4. 5. 6. 7.
komunikativní kompetence personální a sociální kompetence občanské kompetence a kulturní povědomí kompetence k pracovnímu uplatnění a podnikatelským aktivitám matematické aplikace technologií a pracovat s informacemi
Je nutno vzít v úvahu fakt, že žáci těchto dovedností budou dosahovat na různé úrovni s ohledem na schopnosti a individuální dispozice každého jedince. Rovněž pedagogové pociťují určité nedostatky, které je nutno eliminovat na co nejmenší únosnou míru. Jedná se především o metodické a didaktické pomůcky pro výuku k Výchově k volbě povolání. Proto je nezbytné pedagogické pracovníky dále připravovat nejen na výuku, ale i na poradenství pro volbu povolání. Dle mého zjištění, dosud nejsou všechny pracoviště školských zařízení dostatečně vybavena IT technikou. Tato skutečnost se odráží v tzv.“počítačové negramotnosti pedagogických pracovníků“. Jedná se především o ty dříve narozené, kteří si ještě nestačili zvyknout a mnohdy se tomu dokonce brání. Školští poradci pro volbu povolání se však již bez počítače neobejdou. Významnou měrou tak dokáží pomoci žákům i budoucím absolventům formou kariérového poradenství. Od poradců se tedy očekává rada ve formě uplatnění se ve svém oboru po ukončení vzdělávání, nikoliv jen o jakési „zaplnění díry“, aby studijní obor mohl být obsazen a škola mohla vykázat naplnění stavu. _________________________ Zdroj: ¹http://www.nuov.cz/index.php?page=projekty_s_podporou_esf#3
33
9.3.4. Posílení úlohy poradenských a vzdělávacích společností při přípravě absolventů na volbu povolání Vzdělávací a poradenské firmy mají stále své nezastupitelné místo při zařazování se do programů dalšího vzdělávání absolventů, neboť sehrávají významnou úlohu při vzdělávání v tzv. klíčových dovednostech (viz kap. úvod). Tato oblast vzdělávání zatím ve školách většinou chybí, a tak si i tyto firmy zde své místo našly. Jak jsem již několikrát zmínil, finanční prostředky na tuto oblast vzdělávání jsou poskytovány z ESF přes úřady práce. Kdyby význam těchto firem při vzdělávání nebyl tak důležitý, zcela určitě by EU tyto nemalé finanční prostředky na tento druh vzdělávání neposkytovala. 9.4. Větší využití internetových portálů Nelze opomenout, že existuje možnost aktivního hledání zaměstnání (pominu-li jeho získání díky nejefektivnější možnosti, kterou jsou známosti a kontakty). Touto možností je využití Internetu. Na Internetu je možné nalézt velké množství serverů, které nabízejí různorodou práci. Mezi nejčastěji aktualizované a nejznámější patří bezesporu JOBPILOT, JOBS, CVONLINE a PRACE. Velmi zajímavý je i poměrně nový server StartOnline (www.startonline.cz), který je zaměřen přímo na absolventy, bohužel však jen na absolventy vysokých škol. Přesto tam ale může i absolvent VOŠ najít mnoho zajímavých a užitečných informací. Tři z těchto služeb, které jsou poskytovány zdarma (existují totiž i takové, které si účtují určitou částku a za ni hledají vhodné zaměstnání podle vašich požadavků) si nyní představíme. JOBS
(www.jobs.cz)
Obsah serveru se dělí na následující kategorie: nabídky práce, brigády a práce pro studenty, žhavé aktuality, poradna a O-zóna (v této kategorii zrovna probíhá velmi zajímavá akce, v jejímž rámci se mohou studenti a absolventi vyptávat personalistů velkých firem na otázky týkající se možností získání zaměstnání, průběhů příjímacích řízení, typů pozic apod.). Jednotlivé pracovní nabídky jsou rozdělené podle oborů, lokalit a názvů firem. Tento server patří k jedněm z největších "poskytovatelů" nabídek práce.
34
Integrovaný informační portál MPSV
(www.portal.mpsv.cz)
Další možností jak na trhu práce hledat uplatnění, je integrovaný portál, který existuje již od roku 2004. Jeho úkolem je vytvářet elektronický trh práce.
Jak funguje elektronický trh práce? Informace o volných místech – jedná se o vůbec nejčastěji vyhledávanou informaci na Integrovaném informačním portále MPSV (http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/vmjedno). Zájemci mohou v současnosti vybírat z kompletní nabídky ze všech úřadů práce. MPSV se snaží elektronický trh práce na Integrovaném informačním portále neustále vylepšovat a přibližovat požadavkům klientů. Proto zde v poslední době přibyly například tyto nové možnosti: •
Nezaměstnaný vedený v evidenci úřadu práce může nyní požádat svého zprostředkovatele o vytvoření strukturovaného profesního životopisu na základě dat, která o něm vede úřad práce. Zprostředkovatel potom stisknutím jediného tlačítka takový životopis vytvoří a odešle na Integrovaný informační portál MPSV. Klient si zde vytvoří svoji nabídku práce a profesní životopis zveřejní.
•
Jak u inzerátů občanů hledajících práci, tak u nabídky volných míst přibyl údaj o počtu zobrazení inzerátu. Pomocí tohoto údaje je pak možné ověřit, jaký je zájem o nabídku. Pro zaměstnavatele je potom počet zhlédnutí volného místa výrazným znakem efektivity využívání portálu.
•
Přibyl rovněž multimediální průvodce elektronickým trhem práce, který je přehledně
rozdělen
do
jednotlivých
kapitol.
Nachází
se
na
adrese
http://portal.mpsv.cz/sz/obecne/multi. •
Významné změny byly provedeny také v aplikaci pro údržbu volných míst zaměstnavateli s cílem dále uživatelsky zpříjemnit tuto činnost. V současnosti může například zaměstnavatel zadávat volná místa při jednom přihlášení na portál pro libovolný okres v rámci ČR bez toho, aby musel kontaktovat příslušný úřad
práce.
Tyto
úpravy
vedly
k velmi
výraznému
zvýšení
zájmu
zaměstnavatelů hlásit volná místa prostřednictvím portálu.
35
Obr. 5 Počty změn u VM provedených zaměstnavateli přes Integrovaný Informační portál MPSV
___________________________ Zdroj: MPSV online
36
Závěr Absolventi Absolventi jsou stále považováni za rizikovou skupinu na trhu práce. Absolventi se na trhu práce setkávají s velkými obtížemi. Tato skutečnost poskytuje významnou zpětnou vazbu celé vzdělávací sféře a při tvorbě RVP.
Návrhy opatření Nejdůležitější body v této práci jsem se pokusil vyzvednout v samotném závěru. Kdo a za jakých podmínek především může ovlivnit to, že absolventi jsou pro své zaměstnavatele, ale i pro svůj život lépe připraveni? Nelze opomenout, že odpovědnost za uplatnění se na trhu práce, má každý absolvent především ve svých rukou.
Úloha rodiny a školy Nelze nepřipomenout, že úloha rodiny hraje klíčovou roli nejen při výchově dětí, ale i značnou měrou ovlivňuje rozhodování dítěte o tom, co by v životě chtěl dělat. Rodiče mohou velmi výrazným způsobem ovlivnit děti svou výchovou, například vést k odpovědnosti a přístupu k povinnostem. Rodiče by měli působit výchovně v úzké spolupráci se vzdělávacím zařízením. Díky podpoře rodičů mohou školy účinněji působit při vzdělávání a výchovném působení. V dnešní moderní době není možné podceňovat vliv médií a to zejména počítačů. Myslím si že, není dobré své děti od počítačů odhánět, ale naopak je podporovat. Příkladem může být vyhledávání informací a komunikace přes internet. To vše za předpokladu, že rodiče tuto činnost kontrolují a cílevědomě koordinují. Je důležité uvědomit si tuto významnou úlohu ve výchově, neboť se stále nezřídka setkáváme s názory některých rodičů, aby jim škola děti vychovala - od toho přece je.
37
Úloha vzdělávacích zařízení Školská a vzdělávací zařízení by se neměla nabízet studijní či učební obory, o které není na trhu práce zájem. Bude nutné, aby školy úzce spolupracovaly se zaměstnavateli (pružnou změnou osnov reagovaly na potřeby praxe), s ÚP (sledovaly pohyb v profesní nabídce a poptávce, požadované obory, a obory, o které naopak zájem opadá). Potřeby trhu práce by měly školy sledovat místně, regionálně a celostátně (střední školy přesahují působnost okresu,VŠ pak vzdělávají pro celostátní potřeby). Školství musí vždy počítat s tím, že úspěšnost uplatňování absolventů škol bude stále tím nejviditelnějším kritériem úspěšnosti vzdělávání. Bude tomu tak zejména v obdobích, kdy nezaměstnanost absolventů bude vysoká. V těchto obdobích proto porostou tlaky na změnu ve vzdělávací soustavě jak v její struktuře, tak v jejím obsahu, což s sebou vždy bude přinášet určité nebezpečí unáhlených rozhodnutí.
Prohlubování spolupráce subjektů ze sféry vzdělávací a sféry trhu práce Spolupráce by měla probíhat na všech úrovních. Nově zařazované obory by měly být důsledně posuzovány z hlediska uplatnitelnosti odpovídajících profesí na trhu práce. Otevírání studijních a učebních oborů bez důsledné zpětné vazby na potřeby trhu práce by mělo být vyloučeno. Možnost uplatňování se absolventů na trhu práce by se mělo stát součástí systému hodnocení kvality školy, a to za předpokladu, že nebude interpretováno pouze jednostranně a izolovaně. Management škol škol musí co nejlépe pracovat s informacemi o trhu práce, ale i o možnostech vzdělávacích cest. Střední a vysoké školy, v nichž se vzdělávají budoucí vysokoškolští absolventi, by měly klást větší důraz na rozvoj samostatnosti při řešení problémů, a měly by důrazněji než dnes podporovat iniciativu a tvořivý přístup k realitě. Otázka kvality hraje rozhodující úlohu u absolventů všech typů škol: pokud chtějí čerství absolventi na trhu práce uspět, měli by reflektovat požadavky svých potencionálních zaměstnavatelů, které ve své různorodosti mají jeden společný, velmi silný motiv. Stručně by se dal vystihnout takto: chceme hlavně kvalitně odvedenou práci s jasnými výsledky. Ačkoli takovýto požadavek zní velmi obecně a neurčitě, vypovídá cosi o současné situaci na trhu práce. O tom, co dnešním mladým uchazečům mimo zaměstnání nejvíce schází.
38
U absolventů středních a vysokých škol V případě absolventů středních a vysokých škol jsou zcela na místě obecně vyšší nároky ze strany zaměstnavatelů, což souvisí s vyšším stupněm samostatnosti v jednání a rozhodování i s většími požadavky, jak na odbornost, tak na všeobecný přehled těchto absolventů. Také využívání výpočetní techniky a práce s čísly se stává běžnou součástí výbavy absolventa střední a samozřejmě vysoké školy ucházejícího se o zaměstnání. Pokud absolvent směřuje do zahraniční firmy (a to spíše menší), měly by výše zmíněné vlastnosti být téměř samozřejmostí. Vyšší požadavky se projevují taktéž ve zdůraznění důležitosti reprezentativního vzhledu převážně v oblasti peněžnictví a sociálních služeb, kam tyto typy absolventů směřují častěji než vyučení. Poměrně varující je zjištění, že jak učiliště, tak střední školy včetně gymnázií se podle zaměstnavatelů dostatečně nevěnují rozvoji ochoty učit se u svých žáků. Tuto vlastnost přitom u středoškoláků pokládají téměř tři čtvrtiny zaměstnavatelů – zcela logicky – za zcela nezbytnou nebo velmi důležitou. „Ochota učit se“ zahrnuje schopnost flexibility a přizpůsobení se novým požadavkům ze strany zaměstnavatele, což je v současné době jeden z hlavních atributů téměř jakékoli úspěšné profesní kariéry. Nejvyšší nároky ze strany zaměstnavatelů mívají na vysokoškolské absolventy, kde se projevují jak největší požadavky na samostatné jednání, rozhodnost a iniciativu, tak především na zběhlost v cizích jazycích. Na trhu práce mají větší šanci ti, kteří vedle již zmíněného smyslu pro kvalitně vykonanou práci, odborného základu a dalších osobnostních vlastností, ovládají cizí jazyk. U zaměstnavatelů převládá názor, že odpovědnost za jazykový handicap mnohých vysokoškoláků nese škola, která se výuce jazyků nevěnuje dostatečně.
39
Shrnutí a přínosy této práce. Bakalářská práce analyzuje důvody, proč mají problémy školská zařízení při integraci studijních oborů. Bakalářská práce následně podává návrhy školským zařízením, jakým směrem se orientovat při tvorbě školních vzdělávacích programů. V části 1.2.1. jsou analyzovány dovednosti, které uchazeči na škole získávají a rovněž dovednosti, které školy v dostatečné míře neposkytují. V části 1.3. jsou vyznačeny obory, o které je neustále na trhu práce zájem. Stávající fakta pokládám za klíčové při vytváření profilu absolventa, o kterého bude na trhu práce zájem. V příloze jsou uvedeny grafy uplatnitelnosti absolventů. Bakalářská práce analyzovala problémy s uplatněním absolventů na trhu práce. Profil absolventa je nutné stanovit v rámci Školských vzdělávacích programů tak, aby absolventi škol byli přínosem pro své budoucí zaměstnavatele. Neustále okolo sebe slyším názory, že není možné sehnat práci, a stát jak nás obírá o peníze formou daní, jaká je zlá doba. Já si troufám tvrdit a mohu to i potvrdit na základě vlastní zkušenosti, že nezáleží ani tak na druhu vzdělání, jako na ochotě každého se dále vzdělávat a pracovat na své osobě zdokonalováním již několikrát zde uvedených klíčových dovedností. Teprve potom bude schopen každý absolvent bez ohledu na typ absolvovaného vzdělání schopen se kvalifikovaně uplatnit na trhu práce. Jinými slovy, záleží na tom, jestli proto, čím se chceme do budoucna zabývat, jsme ochotni a schopni něco udělat.
40
Resumé Bakalářská práce podává přehled o perspektivách a uplatňování absolventů škol na trhu práce, od roku 2000 až po současnost. Bakalářská práce je rozdělena na několik částí. První část se zabývá analýzou problematiky uplatňování absolventů škol. Druhá část poukazuje na důvody a překážky, se kterými se setkávají absolventi. Závěrečná část na základě předchozí analýzy a zjištění podává návrh řešení.
Dissertation gives an overview about perspectives and assertion of school graduates on the labour market from the year 2000 to recent time. It is separate into several parts. First part deals with problem analysis of assertion school graduates. Graduates are meeting with barries and second part of dissertation explains these reasons and barriers. Finish part gives suggestion of solution on the basic previous analysis.
Přílohy 1.
Grafy a Tabulky
Pro srovnání několika povolání následuje několik grafů s vybranými druhy povolání. Nezaměstnanost v ČR 2008 Jak uvádí Znojemský deník s odvoláním na portál MPSV. “míra nezaměstnanosti se v lednu 2008 meziměsíčně zvýšila o jednu desetinu procenta, přičemž dosáhla hodnoty 6,1 procenta.“ Tab. č. 1 Nezaměstnanost absolventů a mladistvých leden 2008 Praha.............................................. 890 Středočeský kraj .......................... 1953 Jihočeský kraj .............................. 1163 Plzeňský kraj ................................. 878 Karlovarský kraj ........................... 763 Ústecký kraj ................................ 2885 Liberecký kraj ............................... 935 Královéhradecký kraj .................... 943 Pardubický kraj ........................... 1100 Vysočina...................................... 1262 Jihomoravský kraj ....................... 2816 Olomoucký kraj........................... 1453 Zlínský kraj ................................. 1340 Moravskoslezský kraj.................. 3578 _____________________ Zdroj: Znojemský deník s odvoláním na MPSV
Poptávka po povoláních na trhu práce Významným zdrojem informací o poptávce na trhu práce po jednotlivých povoláních je IPS aktual (2007)¹, který ukazuje vývoj poptávky po nejfrekventovanějších povoláních a to ve vzájemném srovnání vždy několika relativně příbuzných nebo jinak souvisejících povolání (proto lze každý graf využít vždy u několika povolání). Zdrojem je dlouhodobý v pravidelných intervalech probíhající průzkum volných pracovních míst. Poptávka po povoláních je uváděna v průměrném počtu volných míst na jeden bývalý okres. Srovnání počtu uchazečů na jedno volné místo pro různé profesní skupiny Cílem je ukázat počty uchazečů o práci k počtu volných pracovních míst. Grafické znázornění ukazuje jednak celorepublikový vývoj v posledních letech v několika vybraných třídách KZAM. Grafické znázornění ukazuje jednak celorepublikový vývoj v posledních pěti letech v každé třídě KZAM a dále současný stav tohoto parametru pro jednotlivé kraje ve srovnání s celorepublikovým stavem.
_____________________________ ¹Strádal konsult, IPS aktual 2007
Graf č.1 Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po třech povoláních, která mají společné to, že -
se v nich uplatňují převážně ženy,
-
požadovaným vzděláním je vyučení,
-
jsou poměrně rozšířená
100 90
kadeřnice prodavačka
80
š vadlena,krejčí
70 60 50 40 30 20 10 0 00/I.
01/I.
Pozn.
(00/I.= rok 2000/I.pololetí;
02/I.
03/I.
04/I.
05/I
06/I
07/I.
Graf č.2 Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po třech povoláních, která mají společné to, že
-
se v nich uplatňují převážně ženy,
-
požadovaným vzděláním je maturita,
-
jsou poměrně rozšířená,
30
z dravotní s es tra
25
účetní as is tentka, s ekretářka
20
15
10
5
Pozn.
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
07/II.
07/I.
06/II.
06/I.
05/II.
05/I
04/II.
04/I.
03/II.
03/I.
02/II.
02/I.
01/II.
01/I.
00/II.
00/I.
0
Graf č.3
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů(počet volných míst v průměru na 1 okres) po čtyřech povoláních, která mají společné to ,že
-
patří do strojírenství,
-
pracovním prostředím jsou především tovární provozy,
-
hlavní činností je výroba na různých druzích strojů
-
při těchto činnostech jsou opracovávány kovové materiály,
-
požadovaným vzděláním je vyučení,
-
je poměrně rozšířená
140 z ámečník, s vařeč
120
obraběč
100
brus ič kovů nás trojař
80 60 40 20
07/II.
07/I.
06/II.
06/I.
05/II.
05/I.
04/II.
04/I.
03/II.
03/I.
02/II.
02/I.
01/II.
01/I.
00/II.
00/I.
0
Pozn: „Zámečník, svařeč“ není sice jedno povolání, ale zaměstnavatelé ne vždy tyto profese ve svých požadavcích na volná místa rozlišují, naopak velice často je požadováno povolání zámečník se svářečským průkazem. Proto je zde uváděno jako jedno povolání
Graf č. 4
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres po hlavních povoláních z oblasti stavebnictví
90 Z edník
80
tes ař
70
pokrývač
60
malíř ,tapetář
50
dlaž dič
40 30 20 10
Pozn.
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
07/II.
07/I.
06/II.
06/I.
05/II.
05/I.
04/II.
04/I.
03/II.
03/I.
02/II.
02/I.
01/II.
01/I.
00/II.
00/I.
0
Graf č. 5
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po čtyřech povoláních, která mají společné to, že
-
jsou z oblasti elektrotechniky
-
požadovaným vzděláním je vyučení,
-
jsou poměrně rozšířená
25 elektrikář
20
elektrotechnik mechanik měření a reg.
15
10
5
Pozn.
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
07/II.
07/I.
06/II.
06/I.
05/II.
05/I.
04/II.
04/I.
03/II.
03/I.
02/II.
02/I.
01/II.
01/I.
00/II.
00/I.
0
Graf č. 6
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po pěti povoláních, která mají společné to, že
-
jejich hlavní činností jsou opravy a seřizování
-
požadovaným vzděláním je vyučení,
-
jsou poměrně rozšířená
30 automechanik
25
s eřiz ovač elektrikář topenář
20
mechanik měření a regulace
15
10
5
Pozn.
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
07/II.
07/I.
06/II.
06/I.
05/II.
05/I.
04/II.
04/I.
03/II.
03/I.
02/II.
02/I.
01/II.
01/I.
00/II.
00/I.
0
Graf č.7
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po třech povoláních, která mají společné to, že
-
jejich hlavní činností jsou montáže, opravy, případně seřizování systémů a zařízení pracujících především s kapalinami a plyny
-
požadovaným vzděláním je vyučení,
-
jsou poměrně rozšířená
16 14
intalatér topenář
12
potrubář
10 8 6 4 2
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
/II . 07
/I. 07
/I.
/II . 06
06
/II .
/I.
Pozn.
05
05
/I.
/II . 04
04
/II . 03
/I. 03
/II . 02
/I. 02
/II . 01
/I. 01
/II . 00
00
/I.
0
Graf č.8
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po třech povoláních, která mají společné to, že
-
mají co do činění se dřevem
-
požadovaným vzděláním je vyučení
-
jsou poměrně rozšířená
30 T es ař
25
T ruhlář lakýrník
20
15
10
5
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
/I.
/II . 07
07
/II . 06
/I. 06
/II .
/I.
Pozn.
05
05
/II . 04
/I. 04
/I.
/II . 03
03
/II . 02
/I. 02
/I.
/II . 01
01
/II . 00
00
/I.
0
Graf č. 9
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po pěti povoláních, která mají společné to, že,
-
mají co do činění s potravinami
-
požadovaným vzděláním je vyučení
-
jsou poměrně rozšířená
45 kuchař
40
servírka pekař
35
cukrář řezník
30 25 20 15 10 5
00 /I. 00 /II . 01 /I. 01 /II . 02 /I. 02 /II . 03 /I. 03 /II . 04 /I. 04 /II . 05 /I. 05 /II . 06 /I. 06 /II . 07 /I. 07 /II .
0
Pozn.
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
Graf č. 10
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po nejvíce žádaných povoláních, s úplným středním odborným resp. vysokoškolským vzděláním především technického směru.
35 strojírenský technik
30
technik elektro stavební technik obchodní zástupce
25
programátor, správce sítě
20
15
10
5
Pozn.
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
07 /I.
06 /I.
05 /I.
04 /I.
03 /I.
02 /I.
01 /I.
00 /I.
0
Graf č. 11
Následující graf ukazuje vývoj poptávky zaměstnavatelů (počet volných míst v průměru na 1 okres) po nejrozšířenějších povoláních z oblasti zdravotnictví a z oblasti výchovy a vzdělávání,
30
zdravotní sestra
25
lékař učitel (ne jazyků) vychovatel
20
15
10
5
Pozn.
(00/I.= rok 2000/I.pololetí; 00/II.= rok 2000/II.pololetí)
07/II.
07/I.
06/II.
06/I.
05/II.
05/I.
04/II.
04/I.
03/II.
03/I.
02/II.
02/I.
01/II.
01/I.
00/II.
00/I.
0
Graf č. 12
Vývoj poměru počtu uchazečů na jedno volné místo pro jednotlivé třídy KZAM 3-7
40 35
tř. 3
30
tř. 4
25
tř. 5
20
tř. 6
15
tř. 7
10 5
3třída:
20 07 /II .
20 07 /I.
20 06 /II .
20 06 /I.
20 05 /II .
20 05 /I.
20 04 /II .
20 04 /I.
20 03 /II .
20 03 /I.
0
techničtí, zdravotničtí, pedagogičtí pracovníci a pracovníci, projektanti, konstruktéři, architekti, programátoři, poradci, právníci, lékaři, učitelé, umělci apod.
4 třída:
nižší administrativní pracovníci (nižší úředníci, tajemníci, sekretářky apod.)
5 třída:
kvalifikovaní pracovníci ve službách a obchodě (prodavači, kadeřníci, kosmetičky, průvodci, apod.
6 třída:
kvalifikovaní pracovníci v zemědělství, lesnictví a příbuzných oborech kromě obsluhy strojů a zařízení (farmáři, chovatelé dobytka dalších hospodářských zvířat, zahradníci, rybáři apod.)
7 třída:
řemeslníci a kvalifikovaní dělníci – kromě obsluhy strojů a zařízení (zedníci, pokrývači, malíři, instalatéři, truhláři, kováři, nástrojaři, zámečníci, svářeči, mechanici, opraváři, seřizovači, keramici, pekaři, cukráři, řezníci apod.
Použité zdroje a literatura:
1. ŠŤASTNOVÁ, P., VYMĚTALOVÁ, S., MATĚJKOVÁ, L: Absolventi na trhu práce Co zaměstnavatelé očekávají, I.vydání, Praha: Ústav pro informace ve vzdělávání, 1999. 70 s. ISBN 80-211-0343-3 2. ÚLOVCOVÁ, H., BERNÝ, L., STRÁDAL, J:Uplatnění absolventů škol: analýza a výhled, Praha: 2000. Ústav pro Informace ve vzdělávání, Výzkumný ústav odborného školství, Centrum pro studium vysokého školství 50s. 3. HORÁČKOVÁ, D., DUDA, M: Nezaměstnaní absolventi škol: I.vydání. Praha: Ministerstvo školství mládeže a tělovýchovy, Samostatné oddělení analýz a strategie 2000. 39 s. 4. TRHLÍKOVÁ, J., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J:Sociální aspekty dlouhodobé nezaměstnanosti mladých lidí s nízkou úrovní vzdělání, Národní ústav odborného vzdělávání, I.vydání. Praha: 2006. 68 s. ISBN 80-85118-98-X 5. TRHLÍKOVÁ, J., ÚLOVCOVÁ, H., VOJTĚCH, J. Přechod absolventů SOU do praxe a jejich uplatnění na trhu práce – III. Etapa: I. vydání. Praha: Národní ústav odborného vzdělávání, 2006. 40 s. 6. SEKOT, A: Sociologie v kostce, II.vydání. Brno: Paido. edice pedagogické literatury, 2002. 206 s. ISBN 80-7315-077-8 7. Deník DNES 2.10.2007 VLTAVA-LABE-PRESS, a.s. 8. SPOUSTA, V., aj. Vádemékum autora odborné a vědecké práce. 1. vyd. Brno : PdF MU, 2000. 158 s. ISBN 80-210-2387-2 9. IPS aktual – prosinec 2007 Strádal konsult,
Internetové zdroje: 1. BAREŠOVÁ, Andrea., Uplatnění absolventů VOŠIS na trhu práce:[online] C2002,21.5.2002 Dostupný z WWW: < http://toy.sks.cz/vyuka/kraje/praha/baresova/soksem.htm>
2. Úlovcová,H., et.al Uplatnění absolventů škol na trhu práce 2006[online] c 25.6.2007,2007 Dostupný na WWW.
3. http://portal.mpsv.cz aktual – prosinec 2007 Strádal konsult,
4. http://moodlinka.ped.muni.cz/course/view.php?id=632
