3/2011
Úvodník Váţení spoluobčané, jak jsme všichni zaţili, letošní prázdniny plně odráţely slova klasika „tento způsob léta zdá se mi poněkud nešťastným“… Mnoho z nás si tak vybralo dovolenou ve dnech, kdy se dalo maximálně proplétat mezi kapkami deště, abychom poté, v době pracovního procesu, zaţívali horka jinak nevídaná. Co se dá dělat, příroda si s námi pohrává a svou vinu na to má zajisté i „člověčenstvo“. Těsně před prázdninami Sokol uspořádal tradiční, jiţ třicáté, stanování. Bohuţel, věřme, ţe kvůli počasí, byla účast dětí spíše jen symbolická. Škoda. Úsilí pořádajících Sokolů, kteří zde tráví víkend, který by jinak mohli věnovat svým rodinám, zálibám či povinnostem, tak vychází téměř vniveč. Ani hodová zábava neoplývala vysokou návštěvností, na vině bylo opět studené počasí. A tradiční nedělní fotbalový mač mezi ţenatými a svobodnými musel být díky vytrvalému dešti dokonce zrušen. Málo dětí přišlo i na opět tradiční rozloučení s prázdninami. Pokud to takto půjde dál, zaznívají mezi sokolskou veřejností hlasy nic uţ nedělat… Nebyla by to škoda? Vţdyť v letošním roce bude Sokol v Čehovicích slavit významné 100leté výročí zaloţení! Ve dnech 29. a 30. září proběhne odečet spotřebované vody, které by snad v letošním deštivém létu nemuselo protéci Vašimi kohoutky tolik co v jiných letech. Občané, kteří mají zájem, mohou ve dnech 3. aţ 7. října donést na Obecní úřad jiţ nepotřebné, ale zachovalé oděvy, které budou vyuţity na charitativní účely. I v tomto čísle ČL najdete opět informace o akcích které se staly, i o těch, které se pro Vás v obci chystají. Zajímavou přednášku o přeplavbě Kanálu La Manche jsem nemohl navštívit, proto jsem rád, ţe se pan Coufal o své záţitky podělil i s čtenáři ČL. Těší mne také, ţe jsem opět získal příspěvek od občana, pana Lochmana, tentokrát o vpravdě historických událostech v obci. Co si budeme nalhávat, pamětníci nás pomalu opouštějí, mladí často nemají k historii nejen obce ten správný vztah. Neváhejte tedy, a pokud máte zajímavé informace či vzpomínky na léta dávno minulá, podělte se o ně s námi ostatními. I od toho tu naše Čehovské listy přece jsou. Jen zopakuji můj e-mail:
[email protected] Příjemné počtení. Jaroslav Špaček
1
Rozhovor se… starostou Milanem Smékalem 1/ Pane starosto, prázdniny jsou pryč, začal školní rok. Jak hodnotíte prázdninové období? Naším hlavním prázdninovým úkolem bylo přestěhovat celou mateřskou školu do prvního patra budovy. Tento úkol nebyl vůbec jednoduchý. Firma NOKR, která z převáţné části prováděla tyto úpravy MŠ, se ale s tímto nelehkým úkolem, navíc v šibeničním termínu, dobře vyrovnala. Pracovníci firmy vyvinuli maximální úsilí, a to nejen v pracovní dny, ale pracovali i o sobotách a nedělích. Školní rok byl tedy zahájen dle plánu 1. září 2011. Velký podíl na stěhování nábytku i na drobnějších pracích měli také pracovníci obce. Velké poděkování patří paní Pavle Hrubé a paní Iloně Koblasové, které od hrubého aţ do závěrečného úklidu odvedly velký kus práce. V prvním patře byla vybudována výdejna stravy, kancelář pro paní ředitelku, propojeny byly dvě třídy, vybudováno nové sociální zařízení pro děti i personál. Ve třídách byly vybroušeny a nalakovány parkety, opravena lehátka. Celé horní patro včetně schodiště bylo vymalováno. Zhotoveny byly nové kryty na radiátory, a také nový nábytek s předělovací stěnou. Firma Mapeto, která prováděla výbrus a lakování parket – zastoupená majitelem panem Antonínem Kutalem, darovala MŠ 2 ks koberců. Firma NOKR – zastoupená majitelem panem Tomášem Novickým, darovala MŠ myčku na nádobí a vysavač. Tímto jim ještě jednou děkujeme za tyto nezanedbatelné dary. Mimo úprav školky probíhala také rekonstrukce části místní komunikace ke hřbitovu. Původní plán byl zrekonstruovat komunikaci a vybudovat parkovací místa, nakonec jsme se rozhodli vybudovat i nové chodníky a nové vjezdy do domů. Zbývá dodělat výsadbu zeleně, která je plánovaná na jaro příštího roku. 2/ Komunikace ke hřbitovu je tedy po letech konečně hotova, jak dále s opravami cest v obci? Velké díry se už objevují i před obecním úřadem a peníze nejsou… V otázce je řečeno „konečně hotova“, coţ není úplně výstiţné. Komunikace byla předána zcela dokončená v termínu, který určovala smlouva s firmou Freemont spol.s.r.o.,ta byla zhotovitelem stavby. Po termínu se uţ prováděly jen práce, které ve smlouvě dohodnuty nebyly – tedy budování chodníků a vjezdů. Jiţ několikrát jsem hovořil o tom, ţe mám v úmyslu ihned po vyhlášení nových dotačních titulů na opravu komunikací, coţ bude jiţ letos na podzim, podat další ţádost o poskytnutí dotace. Díry v komunikacích se rychle rozšiřují a prohlubují. Stavy jiţ téměř všech komunikací v obci jsou havarijní. Otázka opravy těchto děr byla řešena i na posledním veřejném zasedání zastupitelstva obce. Dohodli jsme se, ţe zasypeme díry recyklátem, coţ jsme provedli. Po týdnu provozu je recyklát mimo díry. Dalším, snad trvalejším, i kdyţ zase provizorním řešením, tedy bude zabetonování děr. Proto bude vţdy nutné aktuálně opravovaný úsek na 2 – 3 dny uzavřít, aby beton stihl vyzrát. Proto ţádám občany, aby zákazy vjezdu neporušovali a respektovali, aby toto snaţení bylo alespoň na čas účelné. 3/ Co plánuje obec v nejbližším období? Obec bude tradičně organizovat Odpolední posezení seniorů. O organizování Mikulášské diskotéky budeme ještě uvaţovat – důvodem zvaţování uspořádání akce je kaţdoročně menší a menší zájem. Pokud projeví zájem dostatečný počet občanů, uskutečníme zájezd na muzikálové představení do Prahy. K dnešnímu datu na výzvu z minulých Čehovských listů reagovalo projevením zájmu asi deset občanů, coţ je málo. Kapacita autobusu je asi 40 míst. 4/ A nakonec obligátní otázka – co mlýn a jeho prodej? Abychom mohli mlýn prodat současnému zájemci, je nutné změnit Územní plán obce. Zadání č.3 změny územního plánu jiţ bylo vypracováno, vše by mělo být hotovo na jaře roku 2012. Zájemce sloţil na účet obce nevratnou zálohu 100 000,- Kč. V případě, ţe ještě změní svůj záměr, a ustoupí od odkoupení, peníze jiţ zůstanou obci. Věřím tedy, ţe k prodeji ve zmiňovaném období uţ skutečně dojde. Pokud máte na starostu či nějakého zastupitele zajímavou otázku, napište mi (
[email protected]) nebo dotaz vhoďte do mé poštovní schránky, v příštím čísle ČL Vám na ni odpoví.
2
Z činnosti místních organizací: Sokol Čehovice oslaví letos 100 let od založení Podle dochovaných kronik byla dne 22. října 1911 zaloţena ustanovující valnou hromadou Tělocvičná jednota Sokol. Letos se tedy náš Sokol doţívá 100 let. Přejme mu, aby v duchu Tyršova hesla „Ve zdravém těle zdravý duch“ i nadále pokračoval ve své činnosti především v akcích pro děti. Ve spolupráci s obecním úřadem se tak můţeme těšit na vzpomínkový sraz seniorů a mladých členů naší tělocvičné jednoty. Ten se uskuteční přesně po 100 letech – tedy v sobotu 22. října. Všichni bývalí i současní členové Sokola jsou na tuto akci, která začne slavnostním obědem, srdečně zváni. V rámci srazu vystoupí děti z místní mateřské školy, dojde i na prohlídku opraveného sálu v „Kulturáku“, společnému poloţení kytice na památku všem Sokolům na místním hřbitově, k vidění budou i některé historické fotografie a filmové záběry. Aktivní členové Sokola budou obcházet občany–bývalé Sokoly a poţádají o potvrzení účasti, aby bylo moţné naplánovat občerstvení. Pokud někdo vlastníte fotografie z činnosti Sokola, prosíme Vás tímto o jejich rychlé zapůjčení, abych je mohl naskenovat pro společné promítání. Přineste mi je prosím domů (J.Špaček, Čehovice 38) nejpozději 7. října. Za příspěvky předem moc děkuji. Odpoledne bude setkání samozřejmě přístupné veřejnosti a srdečně tímto zveme všechny občany Čehovic. Přesný program s místy a časy konání jednotlivých bodů slavnostního programu se dozvíte na nástěnce a samozřejmě i místním rozhlasem.
Fotbalové okénko Váţení spoluobčané, léto nám pomalu končí a s ním ruku v ruce přišlo zahájení podzimní části nové sezony v malé kopané. V loňské části se naše muţstvo LadziMil „A“ umístilo na 3. místě v 2. lize. A jelikoţ muţstvo z 2. pozice nevyuţilo nabídky postupu do 1. ligy, zaujalo automaticky místo naše muţstvo. Asi si toho málokdo všiml, ale uţ 3. září byly zahájeny boje v Poháru Města Prostějova. Po vyrovnaných výsledcích naše muţstvo nepostoupilo na skóre o jeden vstřelený gól. Tím jsme byli z dalších bojů vyřazeni. O týden později, v sobotu 10. září pak začala samotná 1. liga na našem domácím hřišti prvním turnajem. Naše „A“ muţstvo podlehlo svým novým soupeřům, a to muţstvu z Brodku u Prostějova 0:2 a muţstvu Tomek z Dobrochova dokonce 3:8. I přes obě poráţky si myslím, ţe naše muţstvo v úvodních utkáních zaznamenalo velice dobrý herní projev. Jen se nám nedařilo vstřelit více branek a to s těmito ostřílenými borci z první ligy rozhodlo. Chtěl bych naše hráče touto cestou povzbudit do dalších zápasů a popřát jim více štěstí v koncovce. Doufám, ţe tak jako mě těší jejich účast v 1. lize malé kopané, můţete i Vy být pyšní na jejich reprezentaci obce. Milan Dvořák
Po letní přípravě začala B-týmu malé kopané nová ligová sezona Aktivita čehovské malé kopané neustala ani v průběhu letních měsíců, kdy se B-tým FC LadziMil Čehovice nadále pravidelně scházel na místním hřišti a několikrát samozřejmě v rámci přípravy na další sezonu změřil síly s našimi soupeři. Kromě nezbytné účasti na čehovském hodovém turnaji se náš celek objevil ve dnech 16. a 17. července na třetím ročníku Bedihošť Cupu. Na hřišti v Hrubčicích se představilo celkem 18 druţstev, mezi nimiţ se podařilo našemu B-týmu postoupit do finálové šestičlenné skupiny.
3
Mezi kvalitnějšími soupeři se v průběhu nedělního dne podařilo získat pouhý bod za jedinou remízu, coţ nakonec stačilo „jen“ na konečnou šestou příčku. Tato skutečnost ovšem nemohla zkalit potěšení z dobrého umístění v konkurenci mnoha kvalitních soupeřů. Na konci prázdnin, 27. srpna, se podařilo po čtyřleté odmlce opět uspořádat na hřišti v Čehovicích přátelský turnaj v malé kopané, tentokrát pod názvem Čehovský pohár 2011. Pozváno bylo celkem šest celků, z nichţ většinu bude B-tým potkávat v nadcházející sezoně ve 4. okresní lize. Z celodenního fotbalového zápolení nakonec vyšli vítězně prostějovští FC Zero. Našim hráčům se tolik nedařilo a obsadili předposlední pátou příčku s pouhými třemi body za stejný počet remíz. Pokud však odhlédneme od sportovního hlediska, lze turnaj hodnotit vesměs kladně. Doufáme tedy, ţe se podobnou generálku na ligovou sezonu podaří uspořádat také za rok. O víkendu pak čehovské „Béčko“ konečně vstoupilo také do okresní ligy, a to rovnou na domácím hřišti. Prvním soupeřem byli Los Nutrios Kralice na Hané, kteří sestoupili ze třetí ligy a jistě budou pomýšlet na případný postup. Z naší strany se ovšem ze začátku utkání nedalo mluvit o jakémkoliv nasazení nebo fotbalovosti, přičemţ jsme soupeři darovali dvoubrankový náskok. Kralice se pak mohly zatáhnout do obrany a vyčkávaly na případné brejky. I přes velký tlak ve druhém poločase, který však nepřinesl mnoho brankových příleţitostí, soupeř dokázal odolat a odvezl si vítězství 3:1. Ve druhém zápase čekal naše hráče v posledních letech tradiční soupeř ze Smrţic. Několik hrubých chyb v obraně přineslo Smrţicím několika brankový náskok, který musely Čehovice neustále dotahovat. Tentokrát vedl drtivý tlak proti nadmíru často faulujícímu soupeři alespoň srovnání na konečných 3:3. Byť se tedy vstup do nové ligové sezony zcela nevyvedl, bude nás čekat ještě dostatek utkání, abychom zaváhání napravili.
Omlazený tým čehovských žáků čeká těžká sezona Jak jsem zmínil jiţ v minulém čísle Čehovských listů, opustila ţákovský tým malé kopané kvůli věku hned trojice důleţitých hráčů. Jako jediný nováček se pak přidal teprve šestiletý Jan Koutný, který se tak mezi staršími spoluhráči a soupeři bude muset teprve rozkoukat. Dne 27. srpna se čehovští ţáci zúčastnili po boku dalších tří týmů turnaje v Bedihošti, kde obsadili pěkné druhé místo, kdyţ prohráli pouze s domácím druţstvem, které následně celý turnaj vyhrálo. V sobotu 10. září pak naši mladí fotbalisté nastoupili k prvnímu ligovému utkání sezony 2011/2012. Sestava, v níţ se představily všechny opory, odehrála vyrovnaný zápas právě s výše zmiňovaným Sokolem Bedihošť. Kdyţ uţ se zdálo, ţe kluci dokáţí přečkat všechny standardní situace soupeře, přišel jeden z mála protiútoků a obdrţená branka určila konečné skóre 1:1. Druhý turnaj přišel hned o týden později – 17. září, kdy se naši malí měli utkat ve Skalce s místními ţáky a s týmem RomAmatér. Prvně jmenované druţstvo bylo poskládáno výhradně z hráčů, kteří pravidelně nastupují ve velkém fotbale, zatímco na naší straně chyběla z různých důvodů hned čtveřice nejzkušenějších hráčů a svou zápasovou premiéru si odbyl malý Honza Koutný. Situace byla o to horší, ţe v teplém odpoledni neměl náš tým nikoho na vystřídání. Konečné skóre 1:13 bylo ještě velmi milosrdné – soupeř přece jen za rozhodnutého stavu zvolnil a nechal naše trochu vydechnout. I tak je třeba kluky pochválit, ţe i v takovéto situaci se snaţili a především brankář Pavel Ošťádal zabránil svými dobrými zákroky mnoha dalším brankám v naší síti. Na druhé utkání přijel rovnou ze svého zápasu velké kopané Luboš Růţička, coţ hře dodalo alespoň trochu na organizovanosti. Přestoţe tentokrát uţ se naši mladí fotbalisté příleţitostně dostávali alespoň do náznaků gólových šancí, na soupeře nestačili a RomAmatér vyhrál 4:0. Trojice zářijových výsledků naprosto jasně ukázala, ţe kluci, kteří doposud čekali na svou příleţitost a v zápasech plnili vesměs roli střídajících hráčů, si teprve budou muset zvyknout, ţe teď to jsou oni, na kom stojí hra celého týmu. Od letošního srpna jsme začali na našich webových stránkách zveřejňovat pravidelné články k dění ve všech složkách čehovské malé kopané (A-tým, B-tým, žáci) a futsalu. Neváhejte tedy a navštivte stránku fkcehovice.tym.cz. Michal Špaček
4
Z činnosti MO MRS Čehovice Závody v lovu cejnů Dne 3. září 2011 proběhly na rybníku v Čehovicích závody v lovu cejnů. Prezentace závodníků proběhla brzy ráno mezi šestou a sedmou hodinou. Přihlásilo se jich celkem 32 a po krátké instruktáţi v 7.00 hodin mohli začít lovit. Hodnotily se pouze úlovky cejnů, a to v kilogramech. Kaţdý ze závodníků si, v případě ulovení mírového kapra, mohl jednoho ponechat. Připraveny byly samozřejmě hodnotné ceny – za první místo bylo připraveno sele na roţeň od Jaroslava Dlabala mladšího, následoval rybářský naviják a prut. Obě tyto ceny věnovala rybářská organizace. Závodníkům na jejich koníčka krásně svítilo slunko, takţe mnoho z nich vzalo zavděk stínu stromů a keřů. Členové naší organizace se pak starali o občerstvení, něco k zakousnutí bylo připraveno v udírně. V pravé poledne byl závod ukončen a začali se váţit ulovení cejni. K váţení se dostavilo 19 závodníků. Výsledky byly následující: 1. místo pan Šustr Martin 2. místo pan Hloch Karel 3. místo pan Vybíral Ladislav
12,32 kg 9,18 kg 8,78 kg
Menšími, ale hodnotnými cenami byli ohodnoceni i závodníci, kteří se umístili na čtvrtém aţ osmém místě. Ty věnoval Michal Kubíček, majitel Zahrádkářského centra a květinové síně z Prostějova. Celkem bylo v průběhu závodu uloveno 73,16 kg cejnů. Mimo toho byli uloveni i dva kapři, kteří byli následně vráceni vodě. Kapra o délce 52 cm ulovila paní Lexmanová, ještě o 8 cm delší byl kapr Ladislava Frgála mladšího.
Noční odlovy sumců Jak jsem jiţ informoval v minulém čísle, kaţdý prázdninový víkend se na rybníku, vţdy z pátku na sobotu a pokud měli rybáři zájem i ze soboty na neděli, konaly noční odlovy sumců. Ještě na počátku měsíce července nebyl o tyto noční odlovy zájem. To se změnilo poté, co v noci z 22. na 23. července ulovil kolem jedné hodiny Radek Křivinka sumce o délce 106 cm. Současně zabral sumec i Petru Barnetovi. Ten měl délku 152 cm a hmotnost 30 kg. Zajímavostí je, ţe oba rybáři chytali vedle sebe, přičemţ se jim vlasce zamotaly do sebe. I přesto se jim oba dravce podařilo vytáhnout z vody. Při zdolávání většího z nich jim dokonce zabral ještě třetí sumec, ale ten vlasec přetrhl a zmizel v „hlubině“. Při dalším nočním odlovu sumců ze soboty 13. na neděli 14. srpna ulovil před druhou hodinou ranní Lukáš Navrátil z Olomouce sumce o délce dokonce 184 cm. Po zváţení úlovku byla zapsána skutečná hmotnost – 49 kg (určitě se jedná o zatím největšího sumce uloveného v Čehovském rybníku). Pan Navrátil původně chtěl uloveného sumce pustit zpět do revíru, ale kdyţ zjistil, ţe sumec zpět do rybníku nesmí, sdělil, ţe hlavu sumce vypreparuje a o zbytek se postará jeho rodina. Při odlovu v noci z pátku 19. srpna na sobotu kolem páté ráno ulovil Lukáš Navrátil dalšího sumce o délce 180 cm a hmotnosti 39 kg. Nabuzen dosavadními úspěchy pokračoval v lovu i následující sobotní noc. Ačkoliv měl další záběr sumce, toho se mu uţ nepodařilo vytáhnout. Zvěsti o těchto úlovcích se mezi rybáři rychle rozšířily a tak se na poslední povolený noční odlov dostavilo nezvyklé mnoţství rybářů. Přišlo jich celkem dvanáct. Jako jediný však měl záběr opět pan Navrátil, ale sumec se mu kousek od břehu vyhákl. V letošním roce tak byli v Čehovském rybníku uloveni 4 obří sumci. Noční odlovy tedy potvrdily domněnku, ţe sumců je ve vodě ještě příliš mnoho. V nočních odlovech těchto největších našich vodních dravců proto budeme pokračovat i v příštím roce. Fotografie z odlovů si můţete prohlédnout na našich stránkách: www.mrscehovice.wbs.cz Zdeněk Divácký, předseda MO MRS Čehovice
5
Zahrádkáři Váţení přátelé, v posledních Čehovských listech jsem Vás informoval o dění v naší organizaci a také jsem vzpomněl na stavbu naší moštárny. Dnes Vám jen krátce popíši náš letní zájezd. Jeli jsme do Javorníku, kde jsme si prohlédli zahradu zahrádkáře pana Robotky, kde jsme viděli nejen různé nové odrůdy jablek, květin a okrasných stromků, ale také nám bylo předvedeno ukázkové stříhání broskvoní. Odtud jsme se vydali do Polska, do zahradnictví v Paczkově, kde jsme si mohli za výhodné ceny nakoupit různé školkařské výpěstky. Škoda jen, ţe krátce před naší návštěvou hodně pršelo, takţe pro velké mnoţství bláta nebylo moţné prohlédnout si celý areál. Ze školky jsme se vydali do královského města Nisa, kde jsme navštívili dva krásné chrámy. Nejprve barokní i s prohlídkou Boţího hrobu a potom nádhernou katedrálu. Z Nisy jsme se vrátili okolo Otmuchovských jezer do Javorníku. Zde jsme si prohlédli zámek a po společné večeři následoval návrat domů. Škoda jen, ţe autobus nebyl plně obsazen a 10 míst zůstalo volných. V sobotu 10. září jsme zahájili opět provoz v naší moštárně. Moštuje se kaţdou sobotu od 8 do 11 hodin. Dále se připravujeme na okresní výstavu ovoce, zeleniny a květin, která se bude konat 8. a 9. října v Čelčicích. Obracím se proto na členy a občany s prosbou, pokud mají cokoliv pěkného na výstavu, aby s tím počítali, abychom mohli dobře prezentovat naši obec. Nejlepší výpěstky totiţ budou vybrány na celostátní výstavu Hortikomplex, která proběhne ve dnech 13. aţ 16. října v Olomouci. Po ní pak bychom chtěli ještě 28. aţ 30. října uskutečnit výstavu u nás v Čehovicích. Vzorky na výstavu v Čelčicích a u nás se budou brát vţdy ve čtvrtek před termínem výstav v 17 hodin v Obecním domě v moštárně. Všem vystavovatelům dopředu děkuji. Za výbor ZO ČZS Čehovice Stanislav Lutera
Hasiči Čehovice Na sváteční 28. září si čehovští hasiči letos nachystali 1. ročník „Drakiády“. Na akci zvou všechny děti i jejich rodiče, kteří si mohou zopakovat výrobu hraček svého dětství a dát tak „pokouřit“ průmyslovým výrobkům současnosti. Sraz je mezi 8.30 a 9.00 hodinou před hasičskou zbrojnicí. V devět hodin se pak společně odejde na pole, kde by se od 10 hodin mělo soutěţit. Doufejme tedy, ţe bude tak brzy dopoledne vát ten správný vítr a všichni draci se dostanou do „luftu“.
Myslivci Čehovice Jako kaţdý podzim, i letos se v sobotu 24. září uskutečnil na rybníku tradiční hon na kačeny. Počasí více neţ přálo a sešlo se tak kromě 39 střelců i mnoho „pozorovatelů“ nejen z Čehovic. Po nástupu střelců byl rybník obestoupen poprvé. Kachny však evidentně neměly letový den a i přes snahu otce a syna Svobodových rozehnat je hlukem silného motoru rybářského plavidla se toto moc nedařilo. Na výřadu se tak objevilo pouze šest kachen. Po asi hodinové přestávce byl rybník obestoupen podruhé a výsledek byl zcela jiný. Kačeny tentokrát ke své smůle vzlétly a střelci dostali svou příleţitost. Na výřadu jich tak nakonec skončilo celkem 61. Tradičně byl hon ukončen tombolou s hodnotnými cenami, první z nich bylo sele na roţeň. Vzhledem k úbytku drobné zvěře budou tradiční podzimní hony spíše vycházkami. Namísto obvyklých dvou baţantích honů se bude dne 12. listopadu konat jediný. „Velký“ hon bude dne 10. prosince a jako kaţdým rokem se myslivci sejdou k „vánoční“ procházce na Štěpána 26. prosince. Jaroslav Špaček
6
Pozvánky na další čtvrtletí: 28. září – První čehovská „Drakiáda“. Pořádají hasiči. 22. října – Sto let Sokola v Čehovicích. Pořádá Sokol ve spolupráci s Obecním úřadem.
Společenská kronika: V posledním čtvrtletí roku 2011 oslaví své ţivotní jubileum tito občané: listopad
70 let paní Miroslava Labounková
prosinec
90 let paní Anežka Mlčochová
Oběma jubilantkám blahopřejeme a přejeme pevné zdraví. Ve čtvrté dekádě dále chystáme posezení se seniory, vítání občánků, pečení perníčků a tradiční Mikulášskou diskotéku. Termíny jednotlivých akcí budou občanům včas oznámeny. Jak jiţ bylo zmíněno v minulém čísle, v měsíci říjnu či listopadu by mohl být uskutečněn zájezd na muzikál „Děti ráje“ nebo „Kat Mydlář“. K tomu je však nutný zájem obyvatel. Kdo by měl zájem se zájezdu zúčastnit, dejte prosím vědět do konce září na Obecní úřad počet osob a které představení. Doufáme jen, ţe pro nezájem občanů nebude nutné tento zájezd zrušit. Za školský a kulturní výbor: Lenka Říhová a Jana Jurová
Knihovna Zprávy z knihovny Váţení čtenáři, místní knihovna po prázdninách opět zahájila svoji činnost. Provozní doba knihovny se nemění, bude otevřena vţdy ve čtvrtek od 17.00 – 18.00 hodin. Ještě se nepodařilo zvládnout celkovou rekonstrukci prostor, kde by měla knihovna do budoucna sídlit, ale plánované opravy by měly proběhnout v nejbliţší době. Zatím proto provoz probíhá ve stávajících prostorách. SKIP/ Svaz knihovníků a informačních pracovníků České republiky je dobrovolnou profesní a stavovskou organizací knihovníků a informačních pracovníků, která má charakter občanského sdruţení/ vyhlašuje 15. ročník celostátní akce „Týden knihoven“ s mottem: 15. kraj ČR - Kraj knihoven… Akce bude probíhat ve dnech 3. aţ 9. října 2011 a naše knihovna se zapojí jiţ tradiční akcí, která měla doposud u místních dětí oblibu. Tou je „Veřejné čtení pohádek“. Na toto čtení pozvu děti do knihovny ve středu 5. října 2011 v 16.00 hodin, tentokrát to bude na téma: Humor a legrace v pohádkách! knihovnice Božena Spáčilová
7
Výtvarné tvoření přímo v Čehovicích! Váţení čtenáři, jmenuji se Markéta Zborníková a ráda bych vás pozvala na výtvarné tvoření, které se, za podpory starosty obce a paní Spáčilové, chystáme otevřít přímo v Čehovicích, v prostorách mateřské školy. Abyste věděli, o co se bude jednat, jen stručně naznačím… Pro děti i dospělé jsem si nachystala nejrůznější výtvarné a rukodělné činnosti, které nejen, ţe vám pomohou vyzdobit si domov, ale také mohou mít blahodárný relaxační účinek. Můţete si při nich odpočinout, zahodit myšlenky všedního dne a soustředit se pouze na to, co právě dělají vaše ruce. Tato aktivita je vhodná jak pro výtvarně talentované, tak i pro ty, kteří mají nadání na jiné věci. Nechci se zabývat vrcholným uměním, chci, aby kaţdý z vás mohl mít radost sám ze sebe a také bych vám ráda pomohla proniknout do tajů některých technik, jejichţ pomocí si snadno a originálně vyzdobíte pokoje, zahrady a podobně. Ještě neţ prozradím termín ukázkové a zcela nezávazné lekce ZDARMA, kde si budeme moci popovídat o tom, co mám pro vás nachystáno, co vás by zajímalo nejvíce a jak to je či není finančně náročné, napíšu něco málo o sobě. Nemám to sice moc ráda, ale sama bych nešla k člověku, o kterém nic nevím... Jsem absolventka všech cyklů výtvarné a dramatické výchovy v ZUŠ v Olomouci a také výtvarně zaměřené školy v oboru módní návrhářství. Nyní studuji výchovnou dramatiku na DAMU v Praze a učím výtvarku a dramaťák v Rodinném centru Olivka, v domě dětí a mládeţe a v druţinách ZŠ v Olomouci. Mám za sebou několik kurzů divadelního výtvarného vyjádření, keramiky, či arteterapie.
Budu se na Vás, děti i dospělé, těšit ve středu 5.10.2011 v 18.00 v prostorách MŠ. Markéta Zborníková
MATEŘSKÁ ŠKOLA Během prázdnin probíhala celková rekonstrukce interiéru mateřské školy. Současně probíhaly zednické, plynařské, elektrikářské, topenářské, obkladačské, podlahářské, stolářské a malířské práce. Některé řemeslnické práce se opozdily a tak v době úklidu byly ztíţené podmínky. Nešla elektřina a netekla voda. Díky pomoci pracovníků z obce, kteří pomohli se stěhováním nábytku, těţkých věcí, hrubým úklidem a obětavosti pracovnic školy, se však podařilo zvládnout úklid a přípravu školky v daném termínu. Provoz tak mohl být ve čtvrtek 1. září zahájen. Nyní tak máme vzdušné a moderní prostory, které se rodičům velmi líbí a i děti si na nové prostředí brzy zvykly. Probouráním stěny se spojila herna a lehárna v jednu velkou prostornou, vzdušnou a účelnou místnost. V bývalé herně byla za pomoci sádrokartonu zbudována kuchyňka na výdej stravy se 2 výdejními okénky a malá ředitelna. V bývalé ředitelně byla vybudována úklidová komora s výlevkou a WC pro personál. Umývárna a WC pro děti se zmodernizovaly novými obklady a dlaţbou, k dispozici je nyní 6 umyvadel, 5 záchodků a dokonce i pisoár pro chlapce. Také byla poloţena dlaţba v chodbě na poschodí a osazeny nové obloţkové dveře. Ve třídě byly vybroušeny a nalakovány původní parkety, v kuchyňce se
8
poloţilo lino. Stolářské práce provedl pan Milan Dvořák, který zhotovil obloţení radiátorů, rohový psací stůl, policové skříňky, pomohl i při smontování staré policové stěny. Dále vyrobil skříňky do kuchyňky a věšákovou stěnu do umývárny s otvory na kelímky, takţe si od letošního roku mohou děti i ve školce čistit zuby. Dodána bude ještě velká skříň na uloţení prádla, dělící stěna k oddělení odpočinkové části a dětská kuchyňka. Není ještě dokončena šatna dětí a místnost k uskladnění pomůcek v přízemí, kde budou probíhat dále stavební úpravy místností pro knihovnu. V letošním školním roce 2011-12 navštěvuje mateřskou školu v Čehovicích celkem 27 dětí, takţe kapacita školy je zcela naplněna. Z celkového počtu je 12 chlapců a 15 dívek. Připravujeme 13 předškoláků, z toho 3 děti s odkladem školní docházky. Do naší mateřské školy byly přijaty i děti z okolních obcí – z Otonovic, Obědkovic a Tvorovic, kde mateřskou školu nemají. Dvě děti z Klenovic na Hané pokračují v docházce z minulých let. I v tomto školním roce bude pro přihlášené děti pokračovat logopedická náprava vedená Mgr. Jitkou Šmakalovou a taneční kurs pod vedením paní Dany Hubené z Tanečního studia v Prostějově. Rodiče mají moţnost přihlásit své dítě i do angličtiny LC jazykové školy Prostějov Ing. Lucie Chládkové. V případě zájmu rodičů budou probíhat i výtvarná odpoledne s Markétou. S dětmi budeme jako v minulých letech pravidelně navštěvovat divadelní a filmová představení v Němčicích nad Hanou, vybraná představení, výstavy v Prostějově, prohlédnou si zařízení Hvězdárny. V Prostějově si děti při té příleţitosti prohlédnou architektonické skvosty – radnici, muzeum, zámek nebo městské divadlo. V rámci ekologické výchovy, kterou máme v plánu letos preferovat, budeme úzce spolupracovat s Českým svazem ochránců přírody – IRIS s.r.o. v Prostějově. Společně se vydáme s Pramínkovou vílou cestou-necestou biokoridorem a na podzim se rozloučíme s ţivým jeţkem, kterému popřejeme „Dobrou noc!“ Také se zaměříme na procvičování grafomotoriky a výchovu ke zdravému ţivotnímu stylu. Budova školy je po dlouhých letech reprezentativní jak zvenku, včetně účelně sportovně vybavené zahrady, tak zevnitř. Po přestěhování Obecního úřadu, knihovny a dokončení všech úprav pozveme širokou veřejnost na Den otevřených dveří, kde si budete moci prohlédnout všechny prostory budovy. Svatava Frgálová, Božena Spáčilová
Soutěž o nekrásnější okno či předzahrádku Vzhledem k tomu, ţe ani jediný občan neodevzdal ţádný hlas, byla soutěţ zrušena. Je to velká škoda. Vţdyť stačilo tak málo – jen odnést lístek na Obecní úřad…
Zpráva z farnosti sv. Prokopa v Čehovicích Během prázdnin byla provedena velká oprava varhan. Opravu provedli bohoslovci Arcibiskupského kněţského semináře v Olomouci. Sami se k tomu nabídli, kdyţ na jaře tohoto roku krátce navštívili naši farnost a zjistili, v jak špatném stavu se varhany v kostele nacházejí. Farnost sama tuto opravu neplánovala, protoţe si stanovila jako prioritu velkou opravu kostela. Věděli jsme, ţe varhany dosluhují, ale na tak velkou opravu nemáme prostředky. Správce farnosti přijal nabídku bohoslovců, z nichţ jeden je vyučený varhanář a další dva ovládají velmi dobře hru na varhany. Připojil se k nim ještě zkušený varhaník, který je absolventem JAMU v Brně. Jistě jste si povšimli, ţe o prázdninách svítila okna kostela často dlouho do noci. Počátkem září byla akce zdárně dokončena a opravené varhany znovu hrají. Věříme, ţe budou v našem kostele dobře slouţit po dlouhá léta. Bohoslovci pracovali zdarma, farnost jim ze svého účtu proplatila jen náklady na zakoupený materiál. Varhany při opravě vidíte na doprovodném snímku.
9
Současně probíhá sbírka na velkou opravu kostela. Od 15. dubna do 15. září 2011 bylo vybráno celkem 98. 650,- Kč. Děkujeme všem štědrým dárcům za jejich podporu a pomoc. V této souvislosti chceme informovat, jak budou peníze z této sbírky vyuţity. Především plánujeme celkovou opravu exteriéru kostela, tj. izolace proti vlhkosti obvodového zdiva, novou fasádu, včetně nátěru věţe. Dále opravy v interiéru kostela, skládající se především z opravy havarijního stavu stropu a vymalování. Pokud budou dostatečné prostředky, plánujeme ještě opravu špatného stavu soch u kostela. Jen samotná oprava kostela je odhadována na 1 600 000,- Kč. Abychom mohli zahájit stavební řízení, podat ţádosti o státní příspěvek a další příspěvky, musíme sami shromáţdit částku v hodnotě několika set tisíc Kč. Prvních sto tisíc Kč jsme jiţ vybrali během šesti měsíců trvání sbírky. Zatím přispěli jednotlivci i rodiny. Do sbírky se ještě nezapojili místní podnikatelé a instituce. Věříme, ţe i oni na plánovanou opravu přispějí a nezůstanou stranou. Nakonec ještě informace o účetnictví. Prostředky ze sbírky jsou ukládány na běţný účet farnosti u České spořitelny v Prostějově. Variabilní symbol je 111. Vybrané peníze jsou vedeny samostatně a doloţeny seznamem dárců. Jsou to účelové prostředky, tj. mohou být pouţity výhradně na účel, pro který byla sbírka vyhlášena, tedy jen na velkou opravu kostela. Proto z nich nemohla být uhrazena ani zmíněná oprava varhan. Materiál byl uhrazen z provozních nákladů farnosti, které byly z tohoto důvodu, a také z důvodu uhrazené opravy zvonění v jarních měsících, téměř vyčerpány. PhDr. Karel Kavička
Kolik řečé naděláš, tolikrát seš Hanákem.. aneb Kótek hanáčtiny Lekce č. 3: „O doktora“ Pan Vémola, óřednik od sódo, má bolestě v krko. Proto de k doktorovi. "Dobré deň, co vás trápi?" "Škrábe mně v krko, boli hlava, ..." "A co zemnica? Máte zemnico???" "Meslim, ţe nemám ţlotó zemnico..." "Jak dlóho máte probléme? A co břoch?" "Čitám, ţe tak tře dně – a břoch mám take!" "Dám vám patáke – počkéte – mosim chvilo počétat... jeden, dva tře a sedm je deset dňů. Bodete eště tédeň doma!" "Toţ vám teda děkojo. So sice tohé jak limec, ale za tédeň bodo zase jak bék"
Slovní zásoba Vémola vlastní jméno úředníka od soudu óřednik od sódo zde Vémola, jinak referent bolesť fakt velká bolest
10
krk 1. středomořský ostrov s velkým „K“ 2. drţák hlavy (zde) zemnica vyšší teplota, taktéţ zimnice žlotá zemnica ţlutá vyšší teplota břoch hlavní hanácký orgán, téţ břicho čitám myslím (počitatelné skutečnosti - např: Kolek to stálo? Čitám, hodně...) tře dně tři dny – krátká doba na dovolenou, dlouhá na virózu paták prášek – léčivý (Aspirin je paták, Persil je prášek) Paták vlastní jméno příslušníka jisté skrbeňské rodiny počétat kalkulovat, počítat, vypočítávat moset muset chvila krátké okamţik – chvilka tédeň časový úsek od pondělí do neděle aneb Sedm dní tohé jak limec úplně vyčerpaný (doslovně přeloţeno: tuhý jako límec) bék manţel krávy, předchůdce vola
Gramatické okénko Počítáme hanácky Počítání je národním sportem hamiţných Hanáků. Pokud se jim chcete aspoň trochu přiblíţit, nezbyde vám, neţ se to naučit taky! Čislovky: 1. jeden, jedna, jedno - prvni 2. dva, dvě, - drohé, drohá, drohy 3. tře - třeti 4. štere - štvrté, štvrtá, štvrty 5. pět - páté, pátá, páty 6. šest - šesté, šestá, šesty 7. sedm - sedmé, sedmá, sedmy 8. osm - osmé, osmá, osmy 9. devět - déváté (neplést si s bývalým politikem!!!), devátá, deváty 10. deset - desáté, desátá, desáty 11. jedenáct - jedenácté, jedenáctá, jedenácty dvanáct, třenáct, štrnáct, patnáct, šestnáct, sedmnáct, osmnáct, devatenáct - ...tady je to celkem jasné... dvacet, třecet, šterecet, padesát, šedesát, sedmdesát, osmdesát, devadesát, sto - sté, stá, sty moc (nepočítaně) - mocné, mocná, mocny plná prdel (neuvěřitelně hodně) - takovyho, takovou, takovy neznám...
11
Rozlišujte: čitat/počétat - čitat se pouţívá v situacích, kdy něco odhadujete, co má počitatelnou povahu (čitám, dostano hodně peněz), počétat se pouţívá v situacích, kdy uţ neodhadujete, ale tvrdě srovnáváte odhad se skutečností (počétám, kolek sem dostal peněz, ale néni to plná prdel...). Cvičení 1. Doplňujte „čitat/počétat“: 1. ..., máš hodně patáků! 2. Počké, mosim to ... . 3. Kolek piv vepil oţ ten Paták (dotaz ve Skrbeňské hospodě)? ..., aspoň tře! 4. Meslim, ţe nemáš pravdo. Tónek to ... a spočétal, ţe pije třenácty! Je to bék! 5. ..., bode Paták bode potřebovat paták (zde slovní hříčka - pozn. autora) na bolesť břocha! 6. Kdeţ to tak ..., otrati penize za chlast a aji za paták a eště bode tohé jak limec. 7. (neuvěřitelně mnoho) Tónek má ... dluhů. Cvičení 2. Doplňujte číslovky: 1. (2) ... nohe (nohy). 2. (3) ... dně. 3. (1) ... tchýňa. 4. (9) ... a pul tédňa. 5. (30) ... připadu mjr. Zemana. 6. (5) ... kolo u vozu. 7. (200) Do Vídně je to ... kilometru, do Prahe dál! 8. (300, 3, 30) ..., ... a ... střibrnych střékaček Cvičení 3. Odhadujte význam: 1. doktor, 2. sestřečka, 3. Mengele, 4. střikačka, 5. hosi kuţa (pomůcka - koţní projev při velké zimě - pozn. aut.), 6. kalné zrak, 7. kolek máte teplote? 8. okaţte jazek - máte ho bilé 9. plné břoch 10. Břochotin (vesnice mezi Křelovem a Skrbení - pozn. autora) Autor Libor Smital, převzato z www.olomouc.com
Čehovský občan přeplaval kanál La Manche Čehovský občan Luděk Coufal dosáhl opravdu úctyhodného sportovního výkonu. Sportovců, kteří se věnují vytrvalostnímu plavání, není mnoho. A těch, kteří zvládnou překonat legendární úţinu mezi Francií a Anglií, pak ještě méně. A právě Luděk Coufal je jedním z nich. O svém záţitku se s Vámi podělil na besedě v srpnu v Obecním domě. Pro Ty, kdo se nezúčastnili, mi pan Coufal svůj záţitek přiblíţil odpověďmi na pár otázek: Luďku, jaké máte pocity po takovém výkonu? Nádhera, fantazie, pohádka... Další kruh se uzavřel, co bude následovat? Bylo něco, co Vás při plavbě ne příliš teplým „kanálem“ překvapilo? Záleţí, z kterého úhlu pohledu se na to díváte. V Anglii mě neustále překvapovali hafani sedící na místě řidiče s hlavou vystrčenou z okna sledující okolí (řidič ve skutečnosti sedí na opačné straně neţ u nás – poznámka autora). Během přeplavby to bylo navázání „vztahu“ s doprovodnou lodí „Viking Princess“, kdy jsem si uvědomil, ţe tato princezna v letech je tady a teď jen kvůli mně, ţe nezradí a jejím největším přáním je uchránit toho opováţlivce probíjejícího se nekonečným mnoţstvím vln, v dešti, tmě, metr po metru, záběr po záběru k francouzskému pobřeţí. No a odezvy známých i neznámých po úspěšné přeplavbě, to bylo skutečné překvapení. Netušil jsem, jak velké spoustě lidí udělám radost tím, ţe si splním svůj sen. Obdrţel jsem stovky mailů, „eSeMeSek“, vzkazů na plaveckých stránkách a osobních gratulací. Některé byly tak upřímné, ţe mě doháněly k dojetí. Ozvali se sběratelé autogramů, proběhly besedy... Zkrátka se aktivovala velká emoční vlna, jejíţ důsledky teprve odeznívají.
12
Co bylo nejtěžší a naopak nejlehčí? Na to Vám nejsem schopný odpovědět. Během přípravy i samotné přeplavby jsem si zakázal jakékoliv emoce. Všemu, i zdánlivým maličkostem, jsem přikládal stejnou váhu. Co bylo na cestě k úspěchu nutno přijmout, přijal jsem, co překonat, překonal jsem. Jak dlouho jste se vůbec připravoval? Přípravy na samotnou přeplavbu trvaly dva a půl roku. Do anglického Doveru jsme vyrazili v sobotu 30. července ráno. Ve stejnou dobu, jen o týden později jsem přeplavbu La Manche úspěšně dokončil. Během toho týdne byl termín startu třikrát změněn, coţ pohodě samozřejmě moc nepřidá. Jinak se plavání věnuji celkem čtyři roky. Jak je to s přihlášením? Co oficiality, jak dlouho dopředu jste se musel zaregistrovat, byly nějaké potíže nebo vše proběhlo hladce? Nejméně dva roky dopředu je potřeba „zabukovat“ u vybraného lodivoda termín a zaplatit zálohu. Rok před pokusem je nutné provést registraci u Channel swimming association (CSA). A tady nastal první a také poslední váţný problém, který mohl vše ohrozit. Já jsem se o této podmínce dozvěděl aţ 14 dnů před koncem termínu pro přijetí registrací v letošním roce na rok příští. Ale díky vstřícnosti pracovníků CSA se vše v pohodě zvládlo a já mohl v klidu odcestovat do Anglie. Co všechno na přeplavbu potřebujete? (kromě plavek ) Podle pravidel CSA můţe mít plavec při pokusu o přeplavbu La Manche na sobě textilní plavky, jednu gumovou čepici, ucpávky uší a nosu a plavecké brýle. Proti vzniku odřenin na těle způsobené třením částí těla nebo mořskou vodou je moţné se chránit pouţitím toaletní vazelíny nebo lanolínu. Já jsem pouţil lanolín. Jak probíhaly poslední přípravy? Co všechno zahrnovaly? Od nalodění po první „krmení“ vše probíhalo v hektickém klidu. Nic nebyl problém, na vše je dost času, vzápětí se ptali, proč nejsem v plavkách, připravený skočit do vody, proč jsem nervózní, a podobně. Mezitím se projevoval humor posádky a rozhodčího, který uvolňoval napjaté smysly. Při mazání těla lanolínem mně doktor namazal i temeno hlavy, coţ se ukázalo jako velký problém, protoţe později mně sjíţděla čepice, postupnými úpravami jsem si nakonec zamazal i brýle, které přestaly těsnit. Rozhodčí si myslel, ţe budu končit, protoţe v okamţiku, kdy má plavec opakovanou potřebu úpravy čepice a brýlí, tak to pro rozhodčího většinou signalizuje „uţ nemůţe, jen si hledá důvod, proč skončit“… No a první „krmení“? Bylo prostě první. Doprovod nabral do kelímku i slanou vodu, coţ jsem patřičně okomentoval a příště uţ bylo vše v pohodě. Ale zpátky na palubu. Kdyţ jsem byl připravený, rozhodčí jen řekl: „ Celé moře je tvoje. Skoč!!“ Skočil jsem do vody a plaval na břeh. Podmínkou je odstartovat z pobřeţí mimo dosah vln a na pokyn lodní sirény. Stejně tak po doplavání se plavec musí dostat vlastními silami mimo vodu na suchou zem. „Startovní“ sirénu jsem ale neslyšel pro silný vítr, příboj a ucpávky v uších. Aţ kdyţ na mě začali z lodi mávat, tak mi to došlo – Je to tady! Zaber! To, na co ses celou dobu připravoval, je teď před tebou… Je jen na tobě, jestli to zvládneš nebo, jako většina, podlehneš… Proč se plave ve směru z Anglie do Francie? Jedni hovoří o legislativních důvodech, druzí o proudech, které jsou u francouzského pobřeţí pro plavce méně příznivé. V praxi to znamená, ţe při přeplavbě ve směru F/A je plavec překoná v plné síle, při přeplavbě z A/F se do těchto proudů plavec dostane uţ celkem vyčerpaný a musí se pořádně “zakousnout“, aby je překonal a vystoupil na francouzské pobřeţí. Toto opatření by mělo plavcům aspoň trochu sjednotit podmínky přeplavby La Manche. Víte, kolik Čechů to zvládlo před Vámi? Mluvil jste a konzultoval přeplavbu s některými z nich? Moc jsem po tom nepátral, ale měl bych být 11. muţem, společně s ţenami celkem 17. českým plavcem, který La Manche pokořil. Samozřejmě, ţe informace jsem sbíral, kde se dalo. Některé byly liché, jiné jsem registroval jako velmi zajímavé a podstatné pro úspěch pokusu. Ty podstatné byly: nepodcenit ţádnou fázi přípravy, neonemocnět v závěrečné části přípravy a hlavně mít srovnanou hlavu, uvědomovat si, proč to dělám, čeho chci dosáhnout… Jak to bylo s vlnami? Měl jste mořskou nemoc? Měl jste krizový okamžik, kdy jste to chtěl vzdát?
13
Kdyţ s námi doprovodné plavidlo „Viking Princess“ opouštělo přístav, rozhodčí mě upozornil, ţe ať se neleknu vln, které jsou za moly, ţe budou jen chvilku a pak přijde „slide“, klidné moře, noc prý taky bude v pohodě, bude jasná a můţu se kochat pohledem na hvězdnou oblohu. To byla teorie. A praxe? Moře se zklidnilo druhý den, někdy kolem rozbřesku, to také ustal liják, který se spustil o půlnoci. Ţádnými zdravotními problémy jsem během přeplavby netrpěl, na rozdíl od doprovodného týmu, kdy oba poznali na vlastní kůţi, co je mořská nemoc. Ţádný krizový okamţik, který by mě přinutil pomyslet na vzdání se, jsem neměl. Jak je to s přísunem pití a potravy během plavby? Jídlo a pití podává plavci z lodi jeho doprovod. Já jsem měl připravené energetické a proteinové tyčinky, perník, iontový nápoj, kávu a čaj. „Jonťák“, kávu a čaj mi sladili glukopurem. Cukru bylo v dávce pití vţdy přesně stanovené mnoţství, protoţe při vyšších dávkách má opačné, tedy tlumící účinky. Prvních šest hodin plavby jsem pil po šedesáti minutách iontový nápoj, pak střídavě ve třiceti minutových intervalech deci kávy, čaje a „jonťáku“. Tuhou stravu jsem během přeplavby nepřijímal vůbec, a to jednak kvůli vlnám a navíc tělo nemělo potřebu. Den před plavbou mně stravu „ordinoval“ doktor. Kaţdé dvě hodiny jsem snědl kousek něčeho – sušenky, banán, a podobně a to aţ do 13 hodiny následujícího dne. Takţe v době startu můj ţaludek neobsahoval nic, s čím by organismus mohl mít během plavby problém, zato moje svaly i mozek byly plné energie. Největší a nezapomenutelný zážitek? Kdyţ jsem se levou dlaní dotkl dna u francouzského pobřeţí. Co Vám pomáhalo? Během přeplavby? Neţ jsem odjel, řekl mi oddílový kamarád, ţe aţ bude nejhůř, ať si vzpomenu na ty, co mně nepřejí a jakou radost by jim udělalo poraţenecké gesto – kontakt s lodí, se slovy “končím, vzdávám to...“ To ale v mém případě nepřicházelo vůbec v úvahu. Pokud se vůbec vyskytly nějaké slabé chvilky, vzpomínal jsem na všechny, co mně fandí, drţí palce a přejí úspěch. Do mysli se vtíralo motto cizinecké legie: “Pochoduj nebo zemři“. Co následovalo po doplavání? Gratulace od posádky a doprovodu, který také informoval rodinu a plavecké kolegy doma v republice. Rozhodčí ze mě sundal světelné tyčinky „light sticks“, které jsem měl upevněné na plavkách pro lepší kontrolu mé polohy lodivodem během noci. Na doprovodu bylo sundání mých plavek a otření zbytku lanolínu z těla. A také mě museli obléknout do suchého. Cestu zpět do Anglie jsem prospal a pak uţ bylo vše v pohodě. K večeři nebylo nic menšího neţ pořádný steak a pinta piva. Jak na to reagovali kolegové? Co vím, tak většinou s nadšením. Sešli jsme se v jedné prostějovské restauraci, kde proběhla taková menší prezentace fotek a videa, kolegyně mi předaly nápaditý dárek, který mně velmi potěšil a překvapil. A jak Vás podpořil Váš zaměstnavatel, Česká pošta? Pošta se na mé přeplavbě podílela významnou sponzorskou podporou. Nevím, zdali by se bez podpory České pošty uskutečnil sen jednoho pošťáka-sportovce. Na tomto místě chci České poště poděkovat za významnou podporu během celé, dvou a půl roční přípravy a umoţnění samotné přeplavby La Manche. Takový výkon samozřejmě není možný bez podpory rodiny? Jak mě podpořila rodina? Tím, ţe tiše trpěla. Kdyţ jsem doma oznámil svůj úmysl, ţena si myslela, ţe neseţenu peníze a bude klid… Jenţe peníze se mi podařilo sehnat! Takţe mě trpělivě doprovázeli na závody a podporovali v přípravě. Během samotné přeplavby seděli u počítače a sledovali aktuální polohu doprovodné lodi a kdyţ se asi po osmi hodinách přestala měnit její poloha, nevěděli, co si mají myslet. Kdyţ pak ráno přišla SMS „Jsme ve Francii“, tak také nevěděli, jestli je to dobře nebo jsem ve Francii na „jipce“. Jak velký tým jel s Vámi? Náš tým byl nezvykle „velký“. Já – plavec, švagr Oldřich Přecechtěl a doktor Milan Halenka z olomoucké fakultní nemocnice. Účast v doprovodu jsem jim nabídl z toho důvodu, ţe oba mají velmi silnou vůli. Nebylo třeba si dělat starosti, jak zvládnou pobyt na doprovodné lodi kymácející se ve vlnách. Jejich
14
vysoký morální kredit byl pro mě jistotou, ţe bez ohledu na své moţné zdravotní potíţe, které mohou nastat během plavby, odvedou očekávanou práci ve vztahu ke mně na 100%. Před vyplutím na místo startu nás rozhodčí nutil, ať okamţitě zavoláme zbytku doprovodu, ţe není uţ moc času, ţe si musí pohnout. Nevěřil, ţe nás víc nebude… Na tréninkové pláţi jsme se setkávali s týmy o počtu 10 a více lidí. Proč jste se dal na otužování a zimní plavání? Hlavním důvodem bylo zlepšení zdravotního stavu, trpěl jsem na rýmy a častá nachlazení. No a také po celodenním shonu v práci, kdy komunikujete se spoustou lidí (a ţe ta komunikace nemusí být vţdy příjemná), má otuţilecký trénink jednu velkou výhodu. Nikdo za vámi do studené vody nevleze a vy si můţete uţívat klid, pohodu a bavit se pohledem na nechápající, zmrzlé tváře kolemjdoucích. Nejkrásnější tréninky jsou za jasného, zimního dne, kdy napadl čerstvý sníh a hladina rybníku nebo jezera ještě nestačila zamrznout. To je potom naprostá pohádka. Škoda, ţe takové optimální podmínky k otuţování se naskytnou dvakrát, moţná třikrát za sezónu. S otuţováním souvisí i zimní plavání. V Česku je organizace zimního plavání na jedinečné, v porovnání se světem bezkonkurenční úrovni. Probíhá Český pohár v zimním plavání s jasně stanovenými pravidly, a dále MČR v zimním plavání, na které je potřeba se kvalifikovat. Plavci získávají výkonnostní třídy, které je třeba kaţdoročně obhajovat. Asi před třemi lety proběhla v médiích informace o tom, ţe jeden plavec uplaval na severním pólu ve vodě teplé 1 stupeň vzdálenost jednoho kilometru v čase, tuším, 18 minut. Jen v tento okamţik mě napadá dalších deset jmen českých a moravských zimních plavců, pro které je tento výkon běţnou tréninkovou jednotkou. Co máte v plánu do budoucna? Teď se chci věnovat domácím plaveckým soutěţím nejen jako plavec, ale i jako organizátor. Náš oddíl pořádá ročně dva závody ČP v zimním plavání, jednu exhibiční akci a jeden závod ČP v dálkovém plavání. Co se týká extrémních nebo spíše vrcholných sportovních výkonů, mám uţ v hlavě nějakou představu, ale vše je závislé na ochotě a vstřícnosti sponzorů. No a také na rodině, kolik tréninkového času mně bude ochotná tolerovat Závěrem chci pozvat všechny „Čehovčáky“ na závod Českého poháru v zimním plavání, který se bude konat 19. listopadu 2011 na Čehovském rybníku a současně zvu odváţlivce na společné otuţilecké tréninky. Teď je ideální období pro začátek s tímto krásným, časově a finančně nenáročným sportem.
Zdravotnické okénko: Jak poznat mozkovou mrtvici Kdyţ vidíme člověka, který se nekoordinovaně pohybuje a má potíţe s mluvením, první, co nás napadne je, ţe někde přebral. Můţeme být ale na velkém omylu, protoţe to mohou být příznaky cévní mozkové příhody (CMP) neboli mozkové mrtvice. Tato nemoc postihne kaţdý rok v Česku aţ 50 tisíc lidí. Kaţdý třetí na její následky zemře. Dalšími symptomy cévní mozkové příhody je neschopnost rozumět, nemoţnost ovládat ruku či nohu na jedné straně těla a závratě. Realitou je, ţe CMP můţe postihnout i velmi mladé lidi. Pokud si všimneme u svých blízkých takových příznaků, začíná závod s časem. Kdyţ se nemocný po projevení prvních příznaků mrtvice dostane do specializovaného zdravotnického centra do 4 a půl hodiny, šance na uzdravení s minimálními následky se výrazně zvýší. Při neléčení a zanedbání zdravotní péče se naopak můţe stát, ţe dotyčný člověk bude celoţivotně postiţený, nebo zemře. Nejčastější příznaky cévní mozkové příhody: -
náhlá slabost nebo plné ochrnutí bolest, pocit „mravenčení“, ztuhlosti nebo jiné nepříjemné pocity na jedné straně těla, včetně obličeje, nebo pouze na horních či dolních končetinách problémy s řečí, artikulací, neschopnost porozumět ostatním lidem, zapomínání slov, nesouvislé vyjadřování, neustálé opakování jednoho slova nebo slabiky
15
-
problémy s polykáním, především tekutin, zakuckávání se náhlá zmatenost, dezorientace ve známém prostoru nebo čase, nepřiměřené reakce náhlá porucha zraku na postiţené polovině těla, dvojité vidění, pokles víčka na postiţené straně náhlý pád, závratě, problémy s udrţením rovnováhy a koordinací pohybů náhlá prudká bolest hlavy bez zjevné příčiny, často spojená s bolestí a ztuhlostí šíje, nevolností a zvracením
Co se děje v mozku, kdyţ se poprvé projeví mozková mrtvice? A proč hraje čas důleţitou roli? Při cévní mozkové příhodě přeruší krevní sraţenina přívod kyslíku a ţivin do určité části mozku. Pokud je nedostatek kyslíku dlouhodobý, začnou buňky postupně odumírat (v nejbliţším okolí postiţeného místa odumírají i několik hodin). Čím později se postiţený dostane do specializovaného centra, tím jsou následky horší. Tři kroky k odhalení příznaků mrtvice Pokud máte podezření na cévní mozkovou příhodu u někoho ve svém okolí, udělejte s ním několik jednoduchých cvičení. Poţádejte ho, aby předpaţil obě ruce. Ruka na postiţené polovině těla klesne dolů. Člověk s příznaky cévní mozkové příhody se také nedokáţe usmát nebo zahvízdat, protoţe nedostatek kyslíku v mozku ovlivňuje i ovládání mimických svalů ve tváři. Postiţený také nedokáţe říct jednoduchou básničku a jeho řeč je často nesrozumitelná. Naučte se rozpoznat první příznaky cévní mozkové příhody Tvář: Poţádejte dotyčného, aby se usmál a ukázal zuby. Člověk postiţený cévní mozkovou příhodou má povislý jeden ústní koutek. Pokud se usměje, ústní koutky nebudou symetrické. Ruce: Poţádejte dotyčného, aby Ochrnutá ruka obvykle rychle klesá.
natáhl
ruce
před
sebe
a
otočil
je
dlaněmi
dolů.
Řeč: Poţádejte dotyčného, aby řekl jednoduchou větu, například: „Starého psa novým kouskům nenaučíš.“ Člověk s cévní mozkovou příhodou toho není schopen, nebo bude slova komolit. Anebo vůbec nepochopí, co po něm chcete. Závod s časem Pokud zjistíte některý z příznaků, neváhejte a ihned volejte záchrannou sluţbu. Na dispečinku zmiňte své podezření na mozkovou mrtvici. Sanitka nebo vrtulník pacienta odveze do nejbliţší nemocnice zaměřené na léčbu pacientů s cévní mozkovou příhodou, v našem okolí tedy do FN Olomouc. Na základě výsledků všech vyšetření, například počítačové tomografie, magnetické rezonance, rozboru krve a moči, stanoví odborníci diagnózu a zvolí vhodnou léčbu. Mýty a domněnky Mezi nejrozšířenější mylné domněnky patří, ţe cévní mozková příhoda se týká pouze seniorů. Pravdou je, ţe v převáţné většině případů postihuje osoby starší 65 let. Kvůli nezdravému ţivotnímu stylu a všudypřítomnému stresu však dnes nejsou výjimkou ani lidé mezi 30 aţ 40 lety věku. Ve velmi výjimečných případech můţe mrtvice postihnout i velmi mladého člověka. Domněnka, ţe cévní mozková příhoda zasáhne člověka bez varování, patří také k těm mylným. Existuje tzv. poslíček mozkové příhody, který se nazývá tranzitorní ischemická ataka (TIA). Krevní sraţenina na chvíli ucpe některou z cév v mozku, coţ vede například k náhlé ztrátě zraku nebo neschopnosti mluvit. Mnoho lidí tomuto drobnému výpadku nevěnuje ţádnou pozornost, protoţe příznaky většinou během několika minut odezní. Avšak za několik hodin, dní nebo týdnů můţe člověka postihnout cévní mozková příhoda s váţnými následky. Dalším z mýtů je, ţe neexistuje prevence proti cévní mozkové příhodě. Není to však pravda. Zdravý ţivotní styl, dostatek pohybu, celoţivotní nekuřáctví, vyhýbání se stresu a pravidelné prohlídky u lékaře patří k základním zásadám jak se vyvarovat cévní mozkové příhodě. Obzvláště pozorní by měli být ti, kteří mají ve své rodině nějakou genetickou zátěţ nebo se u nich projevily některé z rizikových faktorů, například cukrovka, vysoký krevní tlak nebo vysoký cholesterol. Lidé by měli dbát na své zdraví, a neměli by podceňovat prevenci.
16
O cévní mozkové příhodě se také často mluví v souvislosti s hormonální antikoncepcí. Ta, obsahující estrogeny, zvyšuje riziko vzniku mozkocévních příhod a v kombinaci s cévně rizikovými faktory (např. kouření, vysoký tlak, cukrovka, poruchy metabolismu tuků, nemoci srdce či poruchy krevní sráţlivosti) zvyšuje nebezpečí CMP. Více ohroţeny tak jsou mladé ţeny – kuřačky, které uţívají hormonální antikoncepci. Chemikálie z cigaret totiţ poškozují stěny cév a zvyšují riziko výskytu sraţenin.
Pohled do historie: Kaţdá obec má svou kroniku, nejinak tomu je i v Čehovicích. Ne vše je v ní však zaznamenáno. Lidé stárnou, umírají, mladí se rodí a dospívají. Pokusme se jim připomenout, jak Čehovice vypadaly v dobách dávných i méně dávných. S jedním takovým příspěvkem máte moţnost se dnes seznámit. Při čtení dějin obce Čehovice vydaných tiskem v roce 1889 panem A. Hansliánem mě zaujala věta, ţe se v obecním archívu nacházejí pergameny o existenci Čehovic na kopci, kde dnes stojí kaple Sv. Prokopa. Zašel jsem tedy na tehdejší Místní Národní Výbor, kde jsme tyto dokumenty hledali. Nechápu, jak je moţné, ţe tyto pergameny přeţily rušení a pálení gruntovních knih a dalších historických dokumentů, ale našli jsme je… Nikoliv v archívu, ale v zaprášené krabici, v jakých se kdysi prodávaly košile nebo kravaty. Nalezené pergameny mi byly zapůjčeny domů, kde jsem si udělal fotokopie. Ty dnes čtenářům Čehovských listů předkládám. Na jednom pergamenu se nacházela pečeť a znak, který obec pouţívá dodnes. Dnes se tyto cenné historické dokumenty v obci jiţ nenacházejí, protoţe musely být předány do Muzea v Prostějově, kde by měly být v archívu dodnes. Jsou věci, které během plynoucího času přestáváme vnímat. Jednou z nich jsou i různé pomníky a památníky. Chodíme kolem nich a časem úplně přestaneme vnímat jejich svědectví minulosti. Pomníky na počest padlých v 1. světové válce se nacházejí v mnoha obcích Moravy. Ani Čehovice nejsou výjimkou. Tehdejší obecní zastupitelstvo v mladé Československé republice pojalo odhalení nového pomníku obětem Velké války jako součást slavností spojených se Sjezdem rodáků ve dnech 15. aţ 17. srpna 1924. Moje maminka, rozená Vymlátilová, zde recitovala úvodní báseň „Rodné vísce“ autora Rudolfa Chlupa. V našem malém rodinném archivu tak je z této doby uchován tištěný program všech tří dnů Sjezdu a fotografie dokumentující tuto slavnost. Fotografie, ač bezmála devadesát let staré, krásně vystihují atmosféru té doby a mohou čtenáře přivést k určitému zamyšlení o běhu času. Fotografie na této straně nás přivádí do roku 1924, kdy byl u dnešní hospody „U Jenišů“ zahájen průvod k odhalení památníku obětem 1. světové války. Zpracováno dle vzpomínek Vítězslava Lochmana
17
Naše křížovka: Dnešní kříţovka nás vezme na výlet do Východních Čech. Dobrošov u Náchoda je vrch vysoký 624 metrů nad mořem, na němž stojí ... (1. tajenka). Přesně 24. listopadu 1895 byla otevřena původní skromná chata stavitele Jana Svobody, která měla tři přízemní místnosti, nad nimiž se zvedala osmiboká, zděná, 6 metrů vysoká věž. Když přestala stačit její kapacita rostoucímu počtu turistů, bylo rozhodnuto vybudovat úplně nový objekt. ... (2. tajenka) korunované 24 metrů vysokou rozhlednou zpracovaný významným slovenským architektem Dušanem Jurkovičem byl vzhledem k válečným událostem realizován až v roce 1921. Přesně v sobotu 9. července byl položen základní kámen. Na vrchol přišly tisíce lidí, z nichž většina přinesla v batohu na zádech cihlu. Kdo nemohl táhnout nahoru takový náklad, vykoupil se drobnou částkou, za niž obdržel pamětní pohlednici s Jurkovičovým návrhem. Stavba trvala dva roky a nese jméno spisovatele Aloise Jiráska.
VODOROVNĚ: A. Drahý kov; ukolébat; vydávat povely. - B. 2. tajenka. - C. Osobní zájmeno; několikaranový revolver; masa kamene; citoslovce povzbuzování. - D. Osobní zájmeno; žena; ženské jméno; silná káva. - E. Trnovníky; hladké plochy (knižně); mytický frýžský král. - F. Sloučeniny kyselin a zásad; jedovatý had; dvorana; předložka. - G. Primáti; pracovat (expresivně); váha obalu; Kelt. - H. 1. tajenka. - I. Nástavba nad hlavní římsou; černomořský přístav; Goethovo drama. SVISLE: 1. Opět; umělecké dílo. - 2. Velká pole; pracovat s motykou. - 3. Druh pepře; žhnouti. - 4. Vrážeti rohy; velký korýš. - 5. Ocasy; žací nástroj. - 6. Palivo; lisovaný materiál z dřevovlákniny. - 7. Direkt; Anglie (básnicky). - 8. Část ženského těla; kříženec jedno a dvouhrbého velblouda; mezinárodní kód Tanzanie. - 9. Odříkavý člověk; zkratka pro technickohospodářského pracovníka. - 10. Pracovati na stavu; český zpěvák. - 11. Hedvábné příkrývky k církevním obřadům; židovská večerní modlitba. - 12. Ozvěny; ženské jméno. - 13. Příjemná věc (expresivně); druh pakoně. - 14. Mravouka; hlavní síň starořeckého chrámu. - 15. Označení výrobku (zastarale); vojenský pozdrav.
Výherci z minula: 1. cena: – kniha: Boţena Spáčilová 2. cena: – salám: Ludmila Gryčová 3. cena: – káva: Marie Kekeňáková
Odpovědi na cvičení z hanáčtiny: Cvičení 1. Doplňujte „čitat/počétat“: 1. Čitám... 2. ...spočétat. 3. Čitám ... 4. ...počétal… 5. Čitám... 6. ...počétám, 7. …nečitaně… Cvičení 2. 1. Dvě... 2. Tře... 3. Jedna... 4. Devět... 5. Třecet... 6. Páty... 7. Dvě sta... 8. Tře sta, tře a třecet ... Cvičení 3. Jak se kemu hodi a jak je chetré… ____________________________________________________________________________________ Redakční rada: Ing. Jaroslav Špaček, Michal Špaček, Mgr. Miloš Mlčoch Ph.D. Nákladem 200 výtisků vydal obecní úřad Čehovice v září 2011 ____________________________________________________________________________________
18
Obrázky
Děti s novým vybavením školky
Luděk Coufal před památníkem M.Webba
Část myslivců na nástupu při honu na kachny
Pan Navrátil a obr z hlubin čehovského rybníku
Doprovodná loďka Viking Princess
Památník obětem Velké války v roce 1924
