ŽABOKUK
Ž A B O V Ř E S K É
K U K Á T K O
Nahlédnutí do života salesiánské farnosti a střediska mládeže
4/2011
Obsah Zamyšlení ........................................................................3 –4 Vánoce, Nový rok, kalendárium ..........................6–9 (Ne)obyčejní lidé naší farnosti........................10–12 Perly z našich kázání......................................................13 Co proběhlo ve farnosti ....................................14 – 19 Co proběhlo ve středisku ..................................20–21 Měřím metr, no a co!............................................22–23 Senior klub..................................................................24–25 Máme se ještě rádi? ......................................................26 Laskavý příběh..................................................................27 Letem světem ..........................................................28–31 Od ucha k uchu................................................................31
Hledá se grafička / grafik pro spolupráci na farním zpravodaji Žabokuk. Zn.: Spěchá – již od dalšího čísla.
Příspěvky pro další číslo časopisu podávejte prosím do uzávěrky 20. 2. 2012. Návrhy a připomínky k časopisu odevzdávejte do schránky v kostele nebo na farní úřad pod značkou „ŽABOKUK“. Název periodického tisku: Žabokuk. Periodicita vydávání: čtvrtletník. Evidenční číslo periodického tisku: MK ČR E 17501. Místo vydávání: vydává Římskokatolická farnost u kostela Panny Marie Pomocnice, Foerstrova 3088/2, 616 00 Brno-Žabovřesky, IČ: 265 212 70. Texty: Jan Šlachta, Milena Alday Delgado, Lucie Kučerová, Petr Polanský jako členové redakční rady, přispěvovatelé z farnosti a střediska mládeže. Grafická úprava a sazba: Honza Spružina. Fotografie: fotografie „Akce farnosti“ – Petr Polanský, archív středisko, farníci. Tisk: tiskem.cz. Redakce si vyhrazuje právo na úpravu příspěvků. Kontakty:
[email protected],
[email protected], www.brno.sdb.cz, tel.: 541 213 110 NEPRODEJNÝ, k vyzvednutí v kostele a na vrátnici střediska mládeže.
–2–
Zamyšlení Přátelé, sestry a bratři, v neděli 27. listopadu letošního roku začala adventní doba, která podle církevního kalendáře stojí na počátku nového liturgického roku. Latinské slovo „adventus“ znamená doslova „příchod“, v křesťanském významu jde o příchod Ježíše Krista. Advent je pro křesťany spojen jednak s očekáváním slavnosti Ježíšova narození, jednak s očekáváním jeho druhého příchodu na konci časů – parúsie. Historie adventu sahá až do 5. století do Itálie. Zatímco zde byl advent chápán jako doba přípravy na oslavy Narození Páně, v Galii byl pojímán jako příprava na druhý příchod Kristův. V prvních staletích se na Západě slavil také různý počet adventních nedělí, a to mezi čtyřmi až šesti. Počet čtyř adventních nedělí se prosadil až v 10.–11. století, například pravoslavná církev však dodržuje šestitýdenní advent dodnes. Advent začíná první nedělí adventní, která spadá do doby mezi 27. listopadem a 3. prosincem, a končí se západem slunce o Štědrém večeru. Liturgickou barvou adventu je fialová. Církev v České republice zároveň v tento den zahajuje další rok přípravy na výročí 1 150 let od příchodu sv. Cyrila a Metoděje – ROK BIŘMOVÁNÍ. V duchu přípravy na toto výročí bude naše farnost usilovat o prohloubení znalostí o víře. Jednou za 14 dní se již setkávají zájemci na kurzu „Vzdělávání dospělých“, který vede náš spolubratr otec Jenda Stuchlík. Vrcholem roku, který je před námi, bude pak obnova biřmování o Letnicích s možností přijmout sv. biřmování pro starší generaci, která z důvodu pronásledování církve v naší zemi tuto svátost nakonec nepřijala. Na obnovu biřmování se budeme připravovat „Novénou k Duchu svatému“ během května. Tato příprava vyvrcholí v sobotu večer při VIGILII A V NEDĚLI O SLAVNOSTÍ SESLÁNÍ DUCHA SVATÉHO. Jistě si vzpomenete, že mottem tříleté přípravy farnosti (2010–2013) je nápis na křížku z doby působení sv. Cyrila a Metoděje – „Ježíš Kristus – Světlo, Život, Vítězství“. Z tohoto nápisu je proto odvozeno motto farnosti pro letošní pastorační rok, kterým je JEŽÍŠ KRISTUS JE ŽIVOT! Apoštolové přijetím slíbeného daru od Krista, daru Ducha svatého, začali pro Boha více žít, odložili svůj strach a zbabělost. Přijetím svátosti biřmování dostáváme od Krista sílu svou víru opravdově žít. Stejně tedy jako Duch svatý oživil víru apoštolů o Letnicích, podobně v tomto roce více prosme Ducha svatého o oživení našeho prožívání víry. Rok je zaměřen na ctnost zodpo-
–3–
Zamyšlení vědnosti dospělých křesťanů nejen za svou spásu, ale i za církev a společnost. Jako výbornou pomůcku doporučuji si zakoupit letos nově vydaný a papežem Benediktem XVI. doporučený YouCat – katechismus pro mladé. Vyšel ve všech světových jazycích a nás těší, že souběžně vyšel i v češtině. Dle možností bude během roku průběžně k zakoupení v kostele.
V tomto druhém přípravném roku – roku biřmování a Ducha svatého – jsou naší salesiánskou komunitou a Pastorační radou plánovány a prováděny tyto aktivity: • bohoslužby pro děti v úterý – kromě svátků a prázdnin – otec Josef, sestra Míla a maminky • katecheze při mši sv. zaměřené na rodiny s dětmi v 9.00 h – první neděle v měsíci – otec Jenda Stuchlík • příprava biřmovanců z řad mládeže – jáhen Vašek a sestra Diana • příprava na svátost biřmování dříve narozených – otec Jenda a otec Josef • doprovázení studentů – vysokoškoláků – slavení mše sv. ve čtvrtek v 18.00 h – otec Pavel a otec Jirka • duchovní doprovázení rodin – ve svátosti smíření ale i mimo ni – spolubratři salesiáni • vzdělávání – přednášky ve středisku – Izidor – Easy door – otec Pavel, otec Jirka, jáhen Vašek a pozvaní hosté • příprava katechumenů na křest, biřmování a eucharistii – otec Josef • doprovázení seniorů – ve středu – 1× za měsíc, paní Marečková, paní Komínková, otec Jenda • Vigilie Narození Páně – 24. 12. 2011; 25. 12. Slavení Narození Páně • Živý betlém – 26. 12. 2011 v areálu střediska • Slavení velikonoční Vigilie 7. 4. 2012 – křest katechumenů a obnova křestních slibů; Zmrtvýchvstání Páně 8. 4. 2012 • Den farnosti – 19. 5. 2012 • Novéna k Duchu sv. – 18. 5. – 26. 5. 2012 • Slavení Vigilie 26. 5. a Seslání Ducha svatého – 27. 5. 2012 – obnova sv. biřmování • Noc kostelů – 1. 6. 2012
Za celou salesiánskou komunitu přeji vám farníkům a všem lidem dobré vůle v Brně-Žabovřeskách požehnané a milostiplné svátky vánoční a plnost darů Ducha svatého. Otec Josef Daněk
–4–
VÁNOCE A NOVÝ ROK 2012
v kostele Panny Marie Pomocnice v Brně-Žabovřeskách
SOBOTA 24. 12. ŠTĚDRÝ DEN během dne je možnost si v kostele vyzvednout „Betlémské světlo“ 15.45 h – vánoční zpěv a koledy 16.00 h – vigilie Slavnosti Narození Páně bohoslužba pro rodiny; zpívají děti a mládež 22.00 h – Půlnoční mše svatá, zpívá Brněnský komorní sbor Adam Václav Michna z Otradovic: Česká vánoční muzika Tomáš Norbert Koutník: Pastorela Hej, hej, jeden i druhej Sbor řídí: MgA.Tomáš Ibrmajer, Ph.D NEDĚLE 25. 12. SLAVNOST NAROZENÍ PÁNĚ Boží hod vánoční 7.30 h – mše sv. s lidovým zpěvem vánoční koledy 9.00 h – slavnostní bohoslužba, zpívá chrámová schola mladých řídí: Tomáš Přikryl 10.30 h – mše sv. s lidovým zpěvem 18.00 h – mše sv. s lidovým zpěvem 18.45 h – Te Deum a svátostné požehnání PONDĚLÍ 26. 12. SVÁTEK SV. ŠTĚPÁNA, PRVOMUČEDNÍKA 7.30 h – ranní mše sv. s lidovým zpěvem 9.00 h – mše s lidovým zpěvem – vánoční koledy 10.30 h – mše sv., zpívá Brněnský komorní sbor Adam Václav Michna z Otradovic Vivaldi – Gloria – Laudamus te Michalička – Pastorela in G Sbor řídí: MgA. Tomáš Ibrmajer, Ph.D 14.30 h – Živý betlém – nádvoří Salesián. střediska mládeže, Foersterova 2 18.00 h – večerní mše svatá PÁTEK 30. 12. SVÁTEK SVATÉ RODINY – JEŽÍŠE, MARIE A JOSEFA 7.00 h – ranní mše 18.00 h – mše s obnovou manželských slibů SOBOTA 31. 12. SV. SILVESTRA 15.00 h – soukromá adorace před svátostným Ježíšem 16.00 h – mše sv. na poděkování P. Bohu za uplynulý rok
–6–
Rok 2012 NEDĚLE 1. 1. NOVÝ ROK Slavnost MATKY BOŽÍ PANNY MARIE 7.30 h – ranní mše s koledami 9.00 h – slavnostní mše na začátku roku 10.30 h – mše s koledami a lidovým zpěvem 18.00 h – mše s lidovým zpěvem PÁTEK 6. 1. SVÁTEK TŘÍ KRÁLŮ – ZJEVENÍ PÁNĚ 7.00 h – ranní mše sv. 18.00 h – mše sv. s lidovým zpěvem při každé mši se žehná voda, křída a kadidlo NEDĚLE 8. 1. KŘEST PÁNĚ 7.30 h – ranní mše sv. 9.00 h – sváteční mše sv. v době vánoční 10.30 h – při mši sv. se uděluje křest dětí 18.00 h – večerní mše sv.
Konec vánoční doby!
brno.sdb.cz
–7–
k al e nd á r ium far nosti LEDEN 1. 4. 6. 18.–25. 21. 22. 24. 28. 31.
Slavnost Matky Boží – nedělní pořad bohoslužeb odpoledne v 16.00 h – koncert školy Jana Babáka Slavnost Zjevení Páně – 7.00 a 18.00 h – svěcení vody, křídy, kadidla týden modliteb za jednotu křesťanů – po celý týden má být na to pamatováno v přímluvách 20.00 h ples farnosti – sál pod kostelem začátek novény k D. Boskovi svátek sv. Františka Saleského – celodenní výstav Nejsvětější Svátosti Oltářní Setkání nadace přátel Dona Boska – sál pod kostelem Slavnost sv. Jana Boska – 18.00 h večerní mše – po večerní mši sv. setkání se členy sales. rodiny – sál pod kostelem (akce komunity SDB)
ÚNOR 11. 22. 25.
zabíjačka (akce komunity SDB, NW – New Welle) popeleční středa – přísný půst – začátek postní doby od 14.00 h – sv. smíření; v 15.00 h mše sv. + společné udílení sv. nemocných v sále pod kostelem malé občerstvení
BŘEZEN 23.–25. 31.
duchovní obnova pro mladé duchovní obnova farnosti před velikonocemi 15.00–18.30 h a setkání mládeže s biskupem Vojtěchem – v katedrále na Petrově
DUBEN 1. 5. 6. 7. 8.
9.
Svatý týden: Květná neděle – průvod (kočičky, zlatý déšť) velikonoční prázdniny Zelený čtvrtek – mše sv. 18.00 h + adorace v Getsemanské zahradě Velký pátek – 15.00 h křížová cesta; 18.00 h velkopáteční obřady Bílá sobota – adorace u Božího hrobu po celý den – dle rozpisu 20.00 hod vigilie – obnova křestních slibů a křest dospělých Boží hod velikonoční nedělní pořad bohoslužeb: 7.30, 9.00, 10.30, 18.00 h po večerní mši sv. Te Deum a sv. požehnání Pondělí velikonoční – mše sv. v 7.30 a 18.00 h
–8–
k al e nd ár ium středisk a m ládeže LEDEN 2. 5. 13. 21. 26. 30.
Vánoční prázdniny – středisko zavřeno Krtek – tříkrálová koleda Ples střediska Ples farnosti Animátorská porada Večerní mše k oslavě Dona Boska
ÚNOR 3. 4. 6.–12. 7.–10. 25. 26.
Pololetní prázdniny – středisko zavřeno Zabijačka Jarní prázdniny – středisko zavřeno Lyžování pro animátory Maškarní karneval Představení divadla Bedruňka – Sekerková polévka
BŘEZEN 18. 25. 28.
Představení divadla Bedruňka – Honza, čert a kašpárek Zahájení Fofr Cup Jarní akademie
–9–
(Ne)obyčejní lidé naší farnosti
MÍLA ČERMÁKOVÁ
Náš adventní rozhovor se vrací k veliké podzimní události naší farní a salesiánské rodiny, k věčným slibům salesiánky Míly Čermákové FMA. Pro celou farnost byl slavnostní den velkým zážitkem, od srdečné a rodinné mše svaté po následnou oslavu s desítkami gratulantů. Nejprve dejme prostor samotné Míle: Na tuto událost jsem se připravovala nejen já, ale také celá komunita sester a posledních 9 dní i celá naše inspektorie. Bylo pro mě velkým povzbuzením a posilou cítit tuto jednotu v modlitbě i praktické přípravě slavnostního dne. Poslední dny jsem měla možnost strávit v tichu kapucínského kláštera, což mi pomohlo vzdálit se od gradujících příprav a otevřít se Pánu rozjímáním liturgických textů, které jsem měla možnost si zvolit. Samotný den D jsem prožila s radostí a pokojem v srdci – dva dary od Hospodina, kterých jsem si nesmírně vážila. Silných okamžiků bylo spoustu (litanie, podpis slibu na oltáři…), ale ten „NEJ“, a zároveň pro mě nečekaný, byla chvíle, kdy se zpíval Magnifikat a nesla jsem svoji křestní svíci před oltář. Vybavila jsem si „dobrodružství“ svého života a prožívala opravdovou vděčnost Pánu, že byl toho všeho výborným režisérem a dovedl si mě až do této chvíle. Asi poprvé v životě jsem vnímala, že to, co se zpívá, vyvěrá i z mého životního příběhu. Velkou radostí pro mě byla také „symfonie“ farnosti (obdivovala jsem ji nejen já, ale i mimofarní hosté) – od výzdoby kostela přes hudbu a zpěv při mši, občerstvení, až po úžasnou scénku z vlastního života… … závěrem, na stránkách Žabokuku, bych chtěla vyjádřit dík všem, kteří se jakkoliv modlitbou či prací na tomto dni podíleli; v modlitbě vás odevzdávám Pánu, ať vás obdaruje hojností svého požehnání… 1. Mili, jaké jsou tvé nejbližší plány, tento advent, příští rok? Advent chci prožít s Hospodinem, být otevřená tomu, co mi říká jeho hlas prostřednictvím Písma, lidí a událostí, nepřeslechnout ho ve shonu všedních i svátečních dní… Příští rok, žít naplno tam, kde jsem, nebo kam si mě Pán pošle. 2. Kdy tě vlastně napadlo, že bys mohla jít v životě cestou, na které jednou budeš skládat věčné sliby? …poprvé během středoškolních školních let. 3. Nevěsty se ráno ve svatební den cítí trochu rozrušeně, co u tebe? Díky klidu kapucínského kláštera, kde jsem ráno trávila, a daru pokoje od Ženicha to bylo docela v normě… – 10 –
4. Netajil se ti dech nad tím, že slibuješ něco „na věky“? Potěšilo mě, že to, co jsem před šesti lety slíbila poprvé (s úmyslem navždy) a poté každý rok obnovovala, mohu nyní potvrdit oním navždy veřejně. 5. Jak vidíš před sebou další plány jako salesiánka? Popravdě řečeno, žiji víc přítomností než budoucností. Snažím se odpovídat na výzvy dneška a počkat si na ty budoucí, až se stanou přítomnými. 6. Máš nějakého oblíbence ve svém duchovním životě? Prolog našich Stanov, dopisy a duchovní spisy našich zakladatelů, z biblických knih Píseň písní a Janovo evangelium a listy… a byly by toho další hromady na vyjmenování. 7. Kdybys měla za úkol udělat „reklamu na povolání salesiánky“, čím bys „potenciální klientky“ zaujala…? Pojďte a uvidíte… nejbližší komunita je na Maničkách, větší setkání se plánuje v březnu… ptejte se a dozvíte se…
– 11 –
(Ne)obyčejní lidé naší farnosti
MÍLA ČERMÁKOVÁ
8. Myslíš, že tvá rodina se spolupodílela na tom, že jsi se rozhodla pro cestu zasvěceného života? Určitě, i když při oznámení této cesty to byl pro mužskou část rodiny šok a svým způsobem to rozdýchávají dodnes. Na druhou stranu výchovou, svobodou volby a podporováním mých rozhodnutí na tom, kdo a kde jsem, mají velký podíl. 9. Co myslíš, že bys teď dělala, kdybys nebyla „věčnou salesiánkou“? To raději ani nechci vědět… 10. Milena znamená „milovaná“, cítíš se milovaná? A jááááááááááááááááák. Bohem i lidmi různých věkových i příbuzenských kategorií. Díky za rozhovor a ať se naší sympatické Míle daří všude, kam povedou její kroky. S celou redakcí ze srdce blahopřejeme ještě jednou ke složení věčných slibů. M. A. D.
Perly z našich kázání Radek Gottwald (11. 9. 2011) „Když sami zakusíme odpuštění, posílejme ho dál. Pokud odpustím, pomůžu sám sobě, pokud neodpustím, škodím si.“ Radek Gottwald (30. 9. 2011) „Naše slabost není překážka pro svatost. Jděme za Bohem i přes chyby, které máme. Co je pro mě Bible? Je to kniha, na kterou sedá v knihovně prach, nebo z ní čerpám sílu a pomoc pro život?“ Josef Klinkovský (9. 10. 2011) „Bůh nám nikdy nenabízí nic nekvalitního, vždy jen to nejlepší. Neztrácejme naději! Čerpejme stále ze studnice naděje i v beznadějných situacích.“ Josef Klinkovský (16. 10. 2011) „Ne každý politik nebo vůdce musí být zbožný. Bůh si používá jako boží nástroj kohokoliv.“ Josef Daněk (23. 10. 2011) „…abychom se dělili a nesli Kristovo poselství druhým.“ Jan Stuchlík (1. 11. 2011) „Jak pracuji s těžkými událostmi svého života? Uzavřu se do sebe, nechám své slzy padat na zem, kde z nich vznikne bláto, nebo očekávám pomoc od Boha? Pak se naše slzy mohou proměnit v perly. Bůh otevírá náruč pro všechny lidi. Přijměme to!“ Jáhen Václav Kelner (2. 11. 2011) „Často si klaďme otázku: «Jaká by byla má věčnost, kdyby si mě Bůh v tento okamžik povolal?»“ Jan Stuchlík (6. 11. 2011) „Modlitba není jen o odříkání nějaké formule. Měl by v ní být «žár našeho srdce.» Kristus nepřijde «až někdy». Přichází každý den…“ Jan Stuchlík (25. 11. 2011) „Když selžou všechny možnosti v trápení, které máme, nebo jsou naše životní cesty jiné, než jsme si představovali, máme velkou pomocnici a přímluvkyni – Kateřinu Alexandrijskou.“ Josef Klinkovský (27. 11. 2011) „O Vánocích přemýšlíme, jakým dárkem uděláme druhým radost. Přemýšlejme také o tom, co Bůh po nás chce. Jaké je moje obdarování? Jaké je moje místo?“
– 13 –
Co proběhlo ve farnosti
NOVÍ MINISTRANTI
Noví ministranti Úterní mše svatá pro děti 29. listopadu 2011 byla zpestřena uvedením nových ministrantů do služby. Jsou to Šimon Kyjovský, Vojtěch Marek a Dominik Selveker. Přejeme jim hodně vytrvalosti v této radostné službě. Ať stále rostou v lásce k Bohu i k lidem.
– 14 –
Co proběhlo ve farnosti
CECILKA 2011
Cecilka – tradiční hudebně-dramatické vystoupení dětí a mládeže, 20. 11. 2011
– 15 –
Co proběhlo ve farnosti
TVOŘENÍ ADVENTNÍCH VĚNEČKŮ
Tvoření adventních věnečků, 26. 11. 2011
– 18 –
Co proběhlo ve středisku
DOBROVOLNICTVÍ SPOJUJE
Dobrovolnictví spojuje „Dobrý den, jsem manažer v IBM a vedu 60 lidí. V rámci team-buildingu chceme pracovat jako dobrovolníci. Předpokládám, že 10–30 lidí z mého teamu bude mít zájem. Dejte prosím vědět, jestli je taková možnost.“ Tak nějak zněl e-mail, který mi přišel někdy koncem března letošního roku. Hleděla jsem na něj trochu nevěřícně a trochu podezřívavě, stejně jako vedení střediska. Jestlipak pán, který je pod e-mailem podepsaný, opravdu existuje? A není to jen nějaký nejapný vtipálek? Další vývoj nicméně ukazuje, že alespoň pánova existence je asi nezpochybnitelná, Pavel Tichý s ním totiž telefonicky mluvil. Tak tedy dobrá, jestliže nám chce někdo vážně pomoci, nemohl by se chopit barvy a štětce a natřít nám hokejbalové hřiště? Mezitím, co toto vyjednáváme, přijde další nabídka, tentokrát na schůzce organizací, které pracují s dobrovolníky. Je tu jeden projekt, ale hrozně spěchá a je to jen na některé oblasti dobrovolnictví, např. to firemní, pokud máme zájem se o něj ucházet, je zapotřebí jej co nejrychleji zpracovat. Nejprve se mi zdá, že s tím asi nemáme nic společného, ale pak si vzpomenu na zmíněný e-mail a zjišťuji, jestli by prošel třeba návrh na společný pracovní den firemních zaměstnanců a našich dobrovolníků. K mému překvapení je to hodnoceno jako dobrý nápad a tak se tedy vrháme do práce a bleskurychle sepisujeme projekt s honosným názvem Dobrovolnictví spojuje. Příliš od toho nečekáme, proto nás poněkud zaskočí sdělení, že jsme byli vybráni a že podmínkou je prezentace našeho projektu na konferenci o dobrovolnictví v Kroměříži. Jsem z toho trochu na rozpacích, hlavně proto, že komunikace s IBM postupuje poměrně pomalu a stále ještě nevíme, jestli opravdu přijdou, nicméně nezbývá než projekt hrdě představit. Přiznáváme ovšem, že konkrétní firma je teprve v jednání, proto nás potěší i nabídka Národního dobrovolnického centra Hestia (sdružení, která podporuje jiné organizace pracující s dobrovolníky, v tomto případě i vypisovatel zmíněného projektu), že tuto nabídku vyvěsí na svých stránkách a zpřístupní dalším firmám. IBM se však nakonec ozývá, údajně mají dokonce zájem přijít vícekrát a v první fázi by si dobrovolničení u nás vyzkoušel samotný top management firmy. Práci tedy rozdělujeme na dvě etapy a v červnu stíháme první z nich – sázení živého plotu podél protihlukové zdi kolem střediska a obnovení lajnování na hřištích. U samotné akce jsem nebyla, ale z ohlasů se zdá, že se vydařila velmi dobře. Jedenáct zaměstnanců z IBM si výborně porozumělo s našimi animátory a zaměstnanci, počasí vyšlo krásně a udělal se kus práce, která byla zakončena společným obědem. Stále ovšem není vyhráno, protože před námi leží ještě druhá etapa. Bonusem tentokrát bude, že jsme se ocitli mezi zvolenými aktivitami, ze kterých by Hestia chtěla pořídit videozáznam, který má sloužit jako propagační materiál k dobrovolnictví. Pracujeme tedy tentokrát se třemi proměnnými: televizní štáb, IBM a počasí. Televizi dávám datum, které jsme předběžně stanovili s firmou, a kromě e-mailů směrem k IBM vysílám už jen zbožné modlitby směrem vzhůru, aby to klaplo. V první chvíli zřejmě nejsou dostatečně intenzivní, protože se v jednom okamžiku zdá skoro nemožné skloubit vše dohromady. Hlavně ve chvíli, kdy zjistím, že dobrovolníci z IBM k nám přišli přes jinou organizaci, Byznys pro společnost, která je koordinuje a pojišťuje a má zřejmě jakýsi problém s tím, že by je jiná or-
– 20 –
ganizace natáčela. A tak hledím na náš projekt s hrdým názvem „Dobrovolnictví spojuje“ a trochu přemýšlím, že v současné situaci vyznívá trochu ironicky… Situaci však naštěstí vyřeší pan Tošner, zástupce Hestie, kterému se s nakonec s problémem kajícně přiznávám. Nemá prý problém natočit i zástupce jiných organizací, ba co více, jen ať řeknou i něco více o své činnosti. I po tom sice přetrvává určitý informační šum, nakonec však svou účast přislibuje i zástupkyně Byznysu pro společnost. Posílám jim tedy dál informace o průběhu dne a natáčení a tiše doufám, že mlčení znamená souhlas a televize neodjede s nepořízenou. Konečně je tu tedy den D a avizovaný nátěr hokejbalového hřiště. Zdá se, že nemožné se stává skutkem, svítí totiž sluníčko, dobrovolníci z IBM dorazili v plném počtu a televizní štáb už je dávno přítomen a dusí v rozhovorech mě i naše ubohé animátory, zkrátka idylka. Trochu se zatahuje jen ve chvíli, kdy zjistí, že firemní dobrovolníky sice může natáčet, ale oni jim nesmí do kamery nic říci. Hrozící mrak zklamání ale nakonec rozežene samotná paní z Byznysu pro společnost, která dorazí z Prahy, teď urputně volá, kam se dá, a nakonec dosáhne zrušení tohoto omezení. Akce tedy pokračuje k všestranné spokojenosti, Hestia šťastně natáčí Byznys pro společnost a já si říkám, že je to dobré a že to dobrovolnictví třeba nakonec opravdu spojuje a otupuje konkurenční hroty. A myslím si, že tomu tak opravdu je, přinejmenším tomu spojování začínám věřit. Zaměstnanci IBM jsou nadšení dobrou atmosférou, společnou prací a tím, že mohli alespoň trochu nahlédnout do dění ve středisku, a my jsme rádi, že nám někdo pomůže natřít hřiště a někdo jiný nám na to i přispěje. Příjemnou zkušeností byla nakonec i spolupráce s další firmou, kterou tentokrát dodala Hestia a která vypomohla v Čučicích. Soudě podle děkovného e-mailu, který později zaslali, měla akce prokazatelně kladný účinek, protože zaměstnanci si údajně skvěle provětrali hlavy a stmelili se společnou prací i následným povídáním u kamen. A tak se tedy rozhodujeme, že dáme této formě dobrovolnictví šanci i do budoucna a čas od času necháme někoho pomoci nám. Vlastně je to takové pěkně salesiánské a říkám si, že jestliže práce pro druhé může posunout jednotlivce, proč by nemohla pomoci i celému kolektivu? Tak tedy přeji nám všem, aby tomu tak skutečně bylo a s Boží pomocí aby rostlo nejen dobré dílo, ale i ti, kteří na něm mají podíl. Za salesiánské středisko Klára Maliňáková
– 21 –
Měřím metr, no a co !
Ahoj děti! I v Žabokuku bude dneska řeč o události, kterou všechny děti s napětím očekávají už od podzimu. A které teď odpočítávají čas do startu svíčky na adventním věnci nebo váš adventní kalendář, ze kterého ujídáte čokoládu a plníte ho dobrými skutky. Jistě, Vánoce. Všichni se asi těšíte na dárky, cukroví a prskavky. I Žabokuk by vám chtěl pod stromeček něco nadělit. Co, najdete v tajence, kterou dnes směle mohou luštit i ty děti, které ještě neumějí psát a ve čtení se vyznají málo. Všichni znáte příběh Ježíšova narození. Víte, jakou roli v něm hrála Maria, anděl, jakou pastýři a jakou tři mudrci z východu. Určitě si pamatujete, jaká byla Ježíšova první postýlka a jaké bylo v jeho první ložnici vytápění. Na stránce najdete obrázky, které z tohoto příběhu pocházejí. Stačí stránku rozstříhat, obrázky poskládat tak, aby odpovídaly příběhu Ježíšova narození, a vánoční přání Žabokuku se vám ukáže! Případnou nápovědu najdete v Lukášově evangeliu. No, a komu bude i pak dlouhé čekání na Vánoce, může si přečíst rubriku pro seniory. I tam mluvíme o Vánocích. Můžete se z ní dozvědět, jak prožívali Štědrý den vaše babičky a dědečkové. připravila: Lucie Kučerová
– 22 –
Obrázky pocházejí ze stránek www.timdvadva.net.
– 23 –
Senior klub Milí čtenáři, v letošním vánočním čísle Žabokuku se vrátíme k Vánocům, jak jste je prožívali jako děti. Zeptali jsme se některých z vás, jaké vzpomínky jim ze slavení a prožívání svátků z jejich dětských let zůstaly. Ať vám dnešní anketa připomene ty časy. připravila: Lucie Kučerová
Miloslava, 84 let Vánoce svého dětství mám spojené s válkou. Na Štědrý den se držel půst, večer byly na stole koláče, cukroví, vánočka, kapr ale ne. Toho u nás koupit nedostal. Doma jsme měli stromeček a rozdávaly se dárky. Dostávala jsem většinou oblečení, jednou i sáňky, na to si pamatuju. Zážitek mám z roku, kdy jsem jela sama vlakem na Vánoce k babičce. Bylo to přes hranici ze Sudet do protektorátu. Financi na hranicích mě nechtěli pustit, protože jsem v propustce neměla název hraničního přechodu. Musela jsem přespat ve vesnici na hranicích u četníka a ten mě ráno na motorce vezl k babičce. To byla taky vzácnost, motorku tehdy nikdo neměl, nebyl ani benzin. Na půlnoční jsme nechodili, jako děti jsme za tmy nikam nemohly. Myslím, že půlnoční mše se ani sloužit nemohly. Kostel nebyl zatemněný a světlo zvnitř by bylo vidět. To se velice hlídalo, jak měl někdo v zatemnění škvíru, hned přiběhli policajti a dávali pokuty. Kamil, 79 let Jako evangelické děti jsme měly nedělní školu a na Vánoce měla podobu jakési besídky – zpívaly se písně a četly básničky. Stromeček doma byl absolutně střídmý, s ořechy, jablíčky a řetězem slepeným z barevných papírů. Věšelo se na něj i strojkové cukroví. Pravidelně jsme mívali jedličku, tu sehnat tehdy nebyl vůbec problém, dokonce jsem pro ni sám chodil do lesa. Dárky se nedávaly skoro žádné. K jídlu jsme měli bábovku, vánočku a kávu. Ryba na stole neexistovala a maso zase na Štědrý den být nemohlo. Pamatuju si i Vánoce, které jsem jako dítě prožil u příbuzných v Brně, tam jsem jedl prvně datle, fíky, svatojánský chléb a sladké dřevo. Taky si jako na událost vzpomínám, když jsme tam šli na párek v rohlíku. Vlasta, 71 let Vánoce jsme slavili s maminkou, protože tatínek zemřel, když mi byly dva roky. Se sourozenci jsme si navzájem dávali dárky, chystali jsme je i pro maminku. Ta vždycky pekla pro nejmladšího z nás perníkovou chaloupku. Pak jsme od ní dostávali oblečení a knížku. Jako desetiletá jsem dostala velký dar – šponovky a větrovku, kterou maminka přešila z bundy po bratrech, impregnovala a obarvila. K večeři jsme mívali rybí polévku, kapra s bramborovou kaší a angreštový kompot. Stromeček jsme zdobili kolekcemi nebo cukrovím, které maminka vyrobila a balilo se do barevných papírků. U stromečku jsme zpívali koledy – nejdřív Narodil se Kristus Pán a pak asi deset dalších. Pak se každý zašil se svou hromádkou knížek a byli jsme dlouho vzhůru. Druhý den jsme chodili do kostela a procházkou k příbuzným. – 24 –
Marie, 73 let Na Štědrý den jsme večeřeli rybu s bramborovým salátem, pak si vzpomínám na strojkové cukroví a vánočku. Bylo nás šest dětí, takže dárků bylo málo, když tak spíš nějaké ty tepláky. Stromeček jsme měli nazdobený jablky a ořechy, později byly i kolekce, které tatínek dostával na nás děti ve fabrice. Tatínek byl vynikající muzikant, takže vzpomínám i na vánoční mše a půlnoční. O svátích chodil s muzikanty z jednoho kostela do druhého z jedné mše na druhou. Někdy jsme ho my děti doprovázely.
Sarah zapálila „Betlémské světlo 2011“ v Betlémě Pro jedenáctiletou školačku a ministrantku Sáru to byla čest – po pětadvacáté budou skauti rozvážet Betlémské světlo po Evropě. Letošní „dítě Betlémského světla“ se jmenuje Sarah Schinwald. Jedenáctiletá školačka a ministrantka z hornorakouského Munderfingu zapálila v pondělí 21. listopadu „Betlémské světlo“ pro ORF v jeskyni narození Ježíše v Betlémě. Návštěva Betléma je vrcholným bodem cesty ORF z Horního Rakouska pro „Betlémské světlo“, které se letos od 19. do 26. listopadu zúčastnilo téměř 400 účastníků. Betlémské světlo zazáří letos již po pětadvacáté jako obraz poselství Vánoc. Tato vánoční akce vyvolaná hornorakouským studiem ORF nabyla již celoevropského významu: „Betlémské světlo“ se předává již v 30 zemích. Letošní ekumenická „Slavnost světla“ při předávání „Betlémského světla“ zástupcům skautských organizací z celé Evropa se koná v sobotu 10. prosince ve 14 hod ve vídeňském farním kostele Neuottakring. Očekává se návštěva asi 1000 skautů a skautek ze 20 zemí Evropy. Zapálit „Betlémské světlo“ je pro jedenáctiletou školačku čest, neboť se již podílela na jeho roznášení po obci a doma jej vždycky mají. Jedenáctiletá Sarah byla vybrána, protože je aktivní v obci a je známá svou ochotou pomoci.
– 25 –
Máme se ještě rádi? Nejde o komunikaci… Co by se podle vás stalo, kdybyste svému partnerovi řekla: Miláčku, neměli bychom si promluvit o našem vztahu?“ Kdyby jí odpověděl: „Už jsem si myslel, že to nikdy neřekneš.“ nebo „Nemůžu se dočkat, až si vyměníme dojmy z našeho společného života, a nejvíc se těším, až mi řekneš, co prožíváš a co by sis přála.“, pak tuto knihu vůbec nemusíte číst. Ženy chtějí mluvit o vztahu, protože je něco trápí a chtějí se cítit lépe. Muži nechtějí mluvit, protože jim pak lépe nebude, vlastně jim potom bude hůř. Ať tedy žena přiměje muže k rozhovoru nebo ne, oba nakonec budou prožívat zklamání a pocit, že jim chybí společné pouto. Pravým důvodem, proč žena chce o vztahu mluvit – kromě vzteku a flustrace – je pocit nepevného pouta s partnerem. Tento pocit v ní vyvolává úzkost a na hlubší rovině osamělost a strach. Skutečný důvod, proč muž nechce mluvit o vztahu, pramení z faktu, že ženina nespokojenost s jeho osobou v něm probouzí pocit selhání. Na hlubší rovině je zahanbený a tento pocit mu brání pochopit partnerčiny obavy. Začarovaný kruh uzavírá skutečnost, že strach ženě znemožňuje vnímat partnerův stud. Oba se snaží zmírnit svůj pocit zranitelnosti, ale dělají to protikladnými způsoby: jeden mluví, druhý mlčí. Výsledkem je oboustranné zklamání a zármutek. …jde o spojení Pocit vzdalování patří k nejčastěji uváděným dílčím příčinám při rozvodech. Manželé se od sebe nevzdalují kvůli špatné komunikaci, naopak nedostatečně komunikují, protože se od sebe vzdalují. Jakmile žena začne kritizovat muže, ať záměrně, nebo nevědomky, brání mu navázat s ní spojení. Zpravidla platí, že v blízkosti mlčícího nebo do sebe uzavřeného muže se vyskytuje i kritická žena. Pro ženu se manželství stává utrpením ve chvíli, kdy se v manželství cítí osamělá. Je velmi důležité, abyste předtím, než se začnete zabývat obsahem pocitu ublížení – tedy tím, co vyvolává strach a stud – nalezli způsob, jak neverbálně navázat spojení s partnerem a ukázat, že si jeden druhého vážíte. Nabízíme vám seznam několika projevů navazování spojení: • Zapálení svíčky • Pohlazení • Malá pozornost • Objetí • Nabídka pomoci • Gesto rukou • Úsměv • Nabídka chlazeného nápoje, kávy, čaje • Okvětní lístek Cítíte-li se s partnerem ve spojení, problém, který mezi vámi původně podnítil vztek, hněv, úzkost nebo stud, vyřešíte celkem snadno a řešení bude odpovídat nejdůležitějším hodnotám vás obou. Patricia Love a Steven Stosny Jak beze slov zlepšit své manželství
– 26 –
Laskavý příběh Dárek Tobia chodil do čtvrté třídy základní školy. Bylo to tiché a klidné dítě. Žil s rodiči a s bratry v osamělém domku, který stál na kopci posázeném olivovníky, několik kilometrů od moře. Poslední den před vánočními prázdninami každé dítě ze čtvrté třídy chtělo přinést paní učitelce hezký vánoční dárek. Paní učitelka se jmenovala Marisa a byla velmi hodná a příjemná. Na učitelském stolku se hromadily barevné balíčky. Učitelka si hned všimla jednoho úplně malinkatého s linkovým lístkem, na kterém bylo napsáno Tobiovým pečlivým, pěkně uspořádaným písmem: Mé paní učitelce. Marisa děkovala každému z dětí zvlášť. Když byl na řadě Tobia, učitelka otevřela balíček. Našla v něm nádhernou mušličku, fantasticky tvarovanou, uvnitř svítící měňavou perletí. Tak pěknou mušli učitelka ještě nikdy neviděla. „Odkud je tahle krásná mušle, Tobio?“ otázala se učitelka. „Je od Velkého útesu, odpověděl chlapec. Velký útes byl dost vzdálený a dostat se tam bylo možné jen po uzounké příkré pěšince. Cesta tam je úmorná a nebere konce, ale jen na tomto místě lze najít takové zvláštní mušle, jako byla ta od Tobii. „Děkuji, Tobio. Budu mít tenhle krásný dárek pořád u sebe, bude mi připomínat tvou obětavost. Vždyť jsi pro ten dárek musel podniknout takovou dlouhou a namáhavou cestu.“ Tobia se usmál: „Dlouhá a namáhavá cesta je součást dárku.“ Nedarujeme jen věc. Darujeme kousek své lásky. Opravdovým dárkem je, darujeme-li kousek sebe. Z knihy Bruno Ferrero Úsměvy pro duši
– 27 –
Letem světem Pastýřský list otce biskupa Vojtěcha k roku biřmování 2012 Biřmování – svátost k naplnění křestní milosti Příprava k oslavě 1 150. výročí příchodu svatých Cyrila a Metoděje na Moravu Milé sestry, milí bratři, nezdá se vám to také nespravedlivé? Dělníci, kteří na vinici dřeli celý den, sice dostali mzdu, na které byli předem domluveni, ale koho by nerozčílilo, že ti, kterým se nechtělo pracovat a nechali se najmout až na poslední hodinu, dostali od hospodáře víc, než si zasloužili? Přestože na začátku evangelního úryvku (tedy radostné zvěsti pro nás) bylo jasně řečeno, že uslyšíme podobenství o nebeském království, a také dobře chápeme, kdo je ten hospodář, který najímá k práci, přesto z toho nemáme radost – spíše v nás zůstává pocit určité nespravedlnosti. Proč? Protože rozhodnutí hospodáře narušuje systém našeho vnímání poměru práce a odměny. Vždyť my sami se s naprostou samozřejmostí považujeme za dělníky první hodiny, kteří si zaslouží víc, než ti, kdo přišli později. Dobrota hospodáře k těm posledním nás provokuje, protože jsou to z našeho pohledu přinejmenším povaleči a o jejich případné odměně je zbytečné mluvit. V této souvislosti velmi dobře rozumíme proroku Jonášovi, který se rozhněval na Hospodina, že nezničil Ninive, rozumíme i staršímu bratru marnotratného syna, když právě jemu, představte si takovému lotrovi, otec vystrojil hostinu. Dalo by se říct, že dobrota Pána k těm nedokonalým a posledním popouzí proti němu ty, kteří se cítí být prvními. Přesně takový je postoj Jonáše, postoj bratra marnotratného syna i postoj farizeů všech dob. Dá se říct, že v duchovní oblasti je to špatné se všemi, kdo mají potřebu zdůrazňovat, co všechno vykonali, aby za svoji námahu obdrželi mzdu. Proto ani netouží být obdarováni Boží blízkostí. A tím se stávají dělníky poslední hodiny. Jiné vede tento evangelní úryvek k vděčnosti a díkům, že mohli pracovat na Pánově vinici a být mu celý den nablízku. Podobně, jako se z přítomnosti toho druhého těší zamilovaní… A s tím souvisí i další část dnešní bohoslužby slova. – Jak jsme chápali slova žalmu, že Hospodin je milosrdný a milostivý, shovívavý a plný lásky, že je dobrotivý ke všem a má soucit se všemi svými tvory? Je to pro nás úžasná zpráva, která nás naplňuje radostí, nebo se nás vůbec netýká, protože právě já si přece jeho lásku zasloužím a mám na ni nárok? A v jakém duchu jsme schopni vnímat prorocké slovo Izaiáše z prvního čtení, ve kterém je řečeno ústy Hospodina: „O kolik totiž převyšují nebesa zemi, o to se liší mé chování od vašeho, mé smýšlení od smýšlení vašeho.“ Vzbuzuje to u nás nepochopení a z toho vyplývající nezájem nebo dokonce strach z nevypočítatelného Boha? Nebo to vzbuzuje naši radostnou důvěru, ve které toužíme, aby náš život spolu s Ježíšem Kristem a v jeho Duchu opěvoval dobrotu našeho Boha a svědčil o ní? To vše záleží na Duchu, pod jehož vedením máme žít a objevovat Boží vůli.
– 28 –
Milé sestry, milí bratři, texty dnešní bohoslužby se zabýváme proto, abychom si ukázali rozdíl mezi možnostmi jejich chápání a přijetí. Buď je bez ducha vyslechneme a s konstatováním, že už jsme to slyšeli mnohokrát, se vůbec nesetkáme s jejich poselstvím ani s tím, kdo nám je posílá. Nebo se Božím slovem cítíme obdarováni, povzbuzeni nebo varováni, protože jsme se otevřeli Duchu, který nás uvádí do veškeré pravdy. Jisté je, že pokud přijmeme Ducha – Ducha Svatého, který vedl Ježíše Krista a který jej spojoval s Otcem, otevřou se nám nové obzory nejen v pochopení Písma, ale především v nové moudrosti života. Jestliže je letošní rok v rámci přípravy na blížící se cyrilometodějské výročí věnovaný svátosti křtu, chci vás už nyní získat pro přijetí svátosti biřmování, jíž bude v rámci přípravy na cyrilometodějské jubileum věnován rok 2012. Obracím se především na vás, sestry a bratři, kteří jste tuto svátost z různých důvodů ještě nepřijali – buď pro vyšší věk, zdravotní problémy, nebo jste nenašli odvahu připravovat se spolu s vašimi dětmi, vnoučaty a pravnoučaty, nebo zkrátka nebyla příležitost. Na příčinách nyní nezáleží. V průběhu příštího roku, nejlépe kolem slavnosti Seslání Ducha Svatého, budete moci tuto svátost přijmout všichni, kteří se pro to svobodně rozhodnete. Překážkou by neměl být zdravotní stav, upoutání na lůžko ani cokoliv vnějšího. A vás, kněze brněnské diecéze, žádám, abyste ochotně vyšli vstříc všem, kteří oprávněně o udělení této svátosti požádají, a vytvořili jim třeba i individuální podmínky pro přípravu. Udílením této svátosti budete v konkrétních případech pověřeni vy, pro ostatní bude nabídnuto společné udílení v rámci děkanství, popřípadě v katedrále na Petrově. Bratři v kněžské službě, začněte se už nyní věnovat případným zájemcům, buďte s nimi v kontaktu sami nebo prostřednictvím vašich spolupracovníků v pastoraci. A nyní se znovu obracím na vás, kterých se toto pozvání týká: S radostí přijměte, co vám Kristus a jeho církev nabízí k životu a ke spáse. Jestliže jsme dnes slyšeli výzvu proroka: „Hledejte Hospodina, když je možné jej najít, vzývejte ho, když je blízko,“ platí to v plné míře i o svátosti biřmování, kterou by měl přijmout každý pokřtěný, který ji doposud nepřijal. Nepohrdejte darem, kterým vás chce obdarovat Bůh! Nebojte se přijmout svátost, která je označována jako svátost křesťanské dospělosti. V ní obdržíte – stejně jako dělníci poslední hodiny – víc, než si zasloužíte, a díky ní objevíte, že Pán vinice je neuvěřitelně štědrý. Modlím se za vás a žehnám vám. Biskup Vojtěch
– 29 –
Letem světem Betlémské světlo 2011 Ekumenická bohoslužba spojená s převzetím Betlémského světla proběhne v sobotu 10. prosince 2011 ve 14.00 hodin v chrámu Zur Heiligen Familie ve Vídni (Familienplatz 8). Brno: V České republice se jako vždy stane první zastávkou Betlémského světla jihomoravská metropole. Již v neděli 11. prosince v 9.00 h při mši v katedrále sv. Petra a Pavla předají skauti světlo z Betléma do rukou brněnského biskupa Vojtěcha Cikrleho. Po skončení bohoslužby si světélko v lucernách či na hořící svící mohou malí i velcí odnést domů. Další organizace šíření Betlémského světla ve farnostech a obcích již záleží na místních podmínkách. Je možné ho uchovávat na farách, obecních úřadech, ve skautských klubovnách i u dobrovolníků. Zájemci si pro ně mohou přijít sami nebo – zejména starší – mohou požádat o jeho přinesení domů. Následný rozvoz Betlémského světla vlaky po České republice se uskuteční o týden později, v sobotu 17. prosince 2011. Akce šíření Betlémského světla poprvé proběhla v Rakousku v roce 1986 jako charitativní akce pro radost postiženým dětem. Do Betléma, místa narození Ježíše Krista, je pro Betlémské světlo každý rok vyslán chlapec nebo děvče (říká se jim Dítě Betlémského světla), kteří vykonali něco dobrého. Odtud se světlo lásky a pokoje potom šíří do celého světa. Motto letošního Betlémského světla zní: „Lid, který chodí v temnotách, uvidí velké světlo…“ (Iz 9, 1) Bližší informace o Betlémském světle lze získat na internetové adrese: www.betlemskesvetlo.cz.
Inspirace z YouCatu – Vyznání víry S prožíváním Roku křtu a postupným vstupem do Roku biřmování je dobré trochu prohloubit znalosti o své víře. Nabízím malou inspiraci na pokračování dle Katechismu pro mladé (YouCat – Karmelitánské nakladatelství, Kostelní Vydří 2011). Je třeba, abychom uměli obhájit důvody své naděje. K čemu víra potřebuje definice a formule? Bez závazných formulací se obsah víry vyprazdňuje. Proto církev klade velký důraz na určité věty, jejichž doslovné znění je většinou výsledkem úporného zápasu o to, aby Kristovo poselství bylo chráněno před nedorozuměními a pokřiveními. Tato přesná vyjádření víry jsou důležitá především tehdy, když se víra církve vnáší do nejrůznějších kultur, a přitom si má uchovat svou podstatu. Vždyť společná víra je základem jednoty církve.
– 30 –
Vyznání víry nalezneme už v Pavlových listech. Raně křesťanské apoštolské vyznání víry se těší mimořádné úctě, protože je považováno za shrnutí víry apoštolů. Velké vyznání víry vyšlo z velkých koncilů dosud nerozdělené církve (nicejského roku 325, cařihradského roku 381) a až do dneška tvoří společný základ křesťanů Západu i Východu. Základem všech pozdějších formulí vyznání víry je vyznání Ježíše jako Pána a jeho misijního pověření („Jděte tedy, získejte za učedníky všechny národy, křtěte je ve jménu Otce i Syna i Ducha svatého.“ Mt 28,19). Všechny formule vyznání víry v církvi jsou rozvinutím víry v trojjediného Boha. Vždycky začínají vyznáním Otce, který stvořil a udržuje svět, dále se vztahují k Synu, v němž jsme byli my sami i svět zachráněni, a ústí ve vyznání Ducha svatého, který představuje Boží přítomnost v církvi a ve světě. Vybral a připravil otec Josef
Od ucha k uchu Vtipy vánoční „Mami, můžu mít na Vánoce psa?” „Na to zapomeň! Budeš mít kapra jako ostatní.” „Pane šéf, můžete mi dát zítra volno?” ptá se v práci pan Urbánek. „Manželka chce, abych jí pomohl s vánočním úklidem.” „Z takového důvodu vám přece nebudu dávat volno!” rezolutně to odmítne ředitel. „Děkuji,” oddechne si zaměstnanec. „Věděl jsem, že je na vás spolehnutí.” Policajt kupuje pro pejska obojek, ale jaksi se nemůže rozhodnout, jaká velikost je zapotřebí. „Tak přijďte s pejsánkem,” radí prodavačka. „Co vás nemá, to má být pro něj překvapení na Vánoce!”
„Tati, celý den jsem nejedl maso, abych viděl zlaté prasátko, tak proč jsem ho neviděl?” stěžuje si o štědrém večeru Filípek. „To víš, chlapče, dnešní doba. Jak je něco ze zlata, hned ti to ukradnou!” Mladá dívka obdržela jako vánoční dar večerní šaty. „Mami, co je to za látku?” „To je přírodní hedvábí.” „Od toho malinkého, nehezkého červíka?” „Že se nestydíš takhle mluvit o svém vlastním otci!” O Vánocích říká maminka Pepíčkovi: „Pepíčku, zapal vánoční stromeček.” Za chvíli přijde Pepíček a povídá: „A svíčky taky?”
– 31 –
Vánoce – připomínka, že Bůh narodil se nám, je to čas, kdy nikdo nechce zůstat sám. Sejdem se u stolu a zapálíme svíčky, soucitně vhodíme dar do pokladničky a někdo zas po přestávce roční vyjde ven do mrazu, aby zašel na půlnoční. Jak tento čas od jiných se liší, lidé si na chvíli zase jsou bližší, i srdce kamenná hřejí a měknou, hádek a nesvárů mnozí se zřeknou. Sotva však dohoří vánoční svíce, stromek se vyhodí a betlém dá do krabice, dárky jsou rozdány, cukroví zmizí, zase jdem cestou svou, zas jsme si cizí. Jak rychle soucit a láska odchází, až z toho všeho u srdce zamrazí. Běžíme bezhlavě jak bez pastýře ovce, přehlédnem snadno ruku bezdomovce, netečnost, nezájem, to Pánu vadí, mějte se navzájem lidičky rádi! Ať hvězda betlémská vede vás k cíli, přeji vám ze srdce, přátelé milí. Jan Šlachta
