A ZÁKLADNÍ ÚDAJE HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ. Obecné cíle řešení. Konkrétní cíle řešení

A ZÁKLADNÍ ÚDAJE a

HLAVNÍ CÍLE ŘEŠENÍ

V r. 1998 byly vypracovány průzkumy a rozbory k US (urbanistické studii) obce, jako první fáze zpracování ÚPD (územně plánovací dokumentace). V zadání pro zpracování US byl uplatněn požadavek na úpravu a rozsah dokumentace odpovídající konceptu řešení ÚPD. Projednání US, zpracované v rozsahu konceptu územního plánu obce, bylo uskutečněno v r. 1999. Z důvodu značného časového odstupu a přerušení procesu pořizování ÚPD bylo přikročeno v r. 2004 k vypracování aktualizace návrhu US obce. Dle § 4 vyhl. č. 135/2001 Sb. je dokumentace využita jako koncept řešení ÚPO (územního plánu obce), viz. § 21, odst. 6 stavebního zákona v platném znění. Návrh ÚPO je vypracován dle souborného stanoviska k „aktualizované US obce Černousy“.

a 1.

Obecné cíle řešení

Cílem vypracování dokumentace je vytvořit základní nástroj pro regulaci funkčního a prostorového uspořádání území obce, zajistit územně plánovací dokumentaci v obsahu a v návrhu řešení, aby mohla být schválena. Územní plán stanovuje urbanistickou koncepci, přípustné a nepřípustné funkční využití ploch s vymezením ploch v zastavěném území a zastavitelných, ploch v nezastavěném území a s určením základní regulace rozvoje území. Obsah územního plánu - koncepce uspořádání a rozvoje území a ochrana jeho hodnot - stanovení funkčního využití ploch a stanovení zásad pro jejich využití a plošné a prostorové uspořádání - vymezení ploch v zastavěném území a zastavitelných, vymezení ploch v nezastavěném území - vymezení ploch veřejně prospěšných staveb, veřejné infrastruktury – návrh koncepce dopravní, občanské a technické infrastruktury, ploch opatření ve veřejném zájmu (ÚSES) a ploch asanačních úprav - řešení požadavků, vyplývajících ze zvláštních předpisů (CO)

a 2.

Konkrétní cíle řešení

Návrh dokumentace vychází z konkrétních údajů a problémů o území i záměrů k dalšímu vývoji. Stanovení koncepce je určeno požadavky na zastavitelné plochy, potřebu řešení nevyužitých objektů a pozemků, potřebou řešení technické infrastruktury. Návrh dokumentace zahrnuje požadavky na zapracování údajů dle platné legislativy, požadavků dotčených správních úřadů. Návrh územního plánu - vymezení ploch v zastavěném území a zastavitelných s členěním:

-

-

bytové domy, rodinné domy, výroba a sklady, zemědělská výroba, rekreace a sport, občanská vybavenost, plochy smíšené, dopravní a technická infrastruktura, plochy zeleně vymezení ploch v nezastavěném území s členěním: plochy zemědělské a lesní produkce, přírodní plochy, plochy s rekreačním využitím, plochy těžby nerostů, vodní plochy, plochy vodního hospodářství, plochy zeleně vymezení limitů využití území vyplývajících z právních předpisů a správních rozhodnutí návrh koncepce dopravy a technického vybavení, nakládání s odpady územní systém ekologické stability vymezení ploch veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav návrh řešení požadavků civilní ochrany přírodní podmínky, životní prostředí, ochrana přírody a krajiny, ZPF, PUPFL

b

ZHODNOCENÍ VZTAHU DŘÍVE ZPRACOVANÉ A SCHVÁLENÉ ÚPD

Pro řešené území je schválen ÚPN VÚC LSRA z r. 1984, je rozpracován ÚPN VÚC Libereckého kraje na úrovni konceptu. Dokumentace VÚC stanovuje uspořádání a limity území, vymezuje významné rozvojové plochy, hlavní koridory dopravy a technické infrastruktury, nadmístní ÚSES. Pro území vyplývají limity využití území - záplavové území řeky Smědé - regionální a nadregionální ÚSES - přírodní rezervace „Meandry Smědé“ Jako nový údaj dosud nezahrnutý do řešení dokumentace VÚC se do územi zahrnuje - Evropsky významná lokalita (EVL) „Smědá“.

c

VYHODNOCENÍ SPLNĚNÍ SOUBORNÉHO STANOVISKA

Návrh ÚPO Černousy vypracován v souladu s pokyny souborného stanoviska, zpracovaného MÚ Frýdlant, odboru stavebního úřadu a ŽP, odd. územního plánu a regionálního rozvoje. Souborné stanovisko k „aktualizované US obce K. Les“, nahrazující koncept ÚPO obsahuje návrh pokynů pro zpracování návrhu ÚPO týkající se pokynů ke grafické části, k textové části dokumentace a k úpravě regulativů, bylo schváleno v ZO Krásný Les pod č. usn. 2/2006 dne 6.3.2006.

d d 1.

VYHODNOCENÍ SOULADU S CÍLI ÚZEMNÍHO PLÁNOVÁNÍ Cíle územního plánování

Cíle územního plánování (dle znění § 1 stavebního zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění):

1) Územní plánování soustavně a komplexně řeší funkční využití území, stanoví zásady jeho organizace a věcně a časově koordinuje výstavbu a jiné činnosti ovlivňující rozvoj území. 2) Územní plánování vytváří předpoklady k zabezpečení trvalého souladu všech přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území, zejména se zřetelem na péči o životní prostředí a ochranu jeho hlavních složek - půdy, vody a ovzduší. Požadavky na zpracování územně plánovací dokumentace jsou směrovány na využití ploch v zastavěném území, zastavitelných, mimo zastavěné území s vazbou na ochranu hodnot území, řešení dopravní a technické infrastruktury, s prioritou ve využití ploch pro stavební činnost s omezením limitů využití dílčích území.

d 2.

Řešení územního plánu

Navrhované funkční využití ploch vytváří předpoklad k zabezpečení regulace rozvoje území s vazbou na pokračování zástavby v navrhovaných zastavitelných plochách. Hlavní plochou výroby v území je areál dřevařských závodů bez dostatečného využití. Podobně i zcela prázdné a bez využití jsou areály výroby a skladů, zemědělské výroby v horních Černousích a ve Vsi. V Boleslavi byly provedeny demolice objektů, zbylý objekt lze dále využít , kromě objektu MVE se navrhuje asanace území. S vazbou na stávající bytové domy v dolních a v horních Černousích se navrhují zastavitelné plochy pro bytové domy. V území obce se navrhují zastavitelné plochy pro rodinné domy, v lokalitě Polní domky se navrhuje rozvoj rekreačního střediska. S vazbou na stávající fotbalové hřiště se navrhuje plocha rekreace a sportu. Návrh smíšených ploch ve dvou lokalitách v areálu dřevařského závodu a bývalého dvora umožňuje využití pro více činností dle aktuelních potřeb. V dopravní infrastruktuře se ve Vsi navrhuje úsek cyklostezky do Polska, navrhuje se zde i vodácká cesta do Polska a dále Německa.Technická infrastruktura zahrnuje návrh prodloužení řadů vodovodů v navrhovaných zastavitelných plochách, v území se navrhuje individuelní likvidace splaškových vod, vedení VN a umístění trafostanic je v území stabilizováno. V území obce se navrhuje realizace malé vodní elektrárny.

B ŘEŠENÍ ÚZEMNÍHO PLÁNU OBCE a a 1.

VYMEZENÍ ŘEŠENÉHO ÚZEMÍ Struktura osídlení, širší vztahy

Řešené území je shodné s platnými hranicemi a se současným správním územím obce, zahrnuje 3 katastrální území, k.ú. Černousy, Boleslav a Ves i současně tři části obce. Do řešení se proto nezahrnuje navrhovaná úprava hranice katastrálního území v lokalitě Polní domky, dle aktualizované US obce. Obec Černousy leží v severozápadní části frýdlantského výběžku na řece Smědé a při hranici s Polskem. Bezprostředně sousedí s obcemi Višňová, Pertoltice a Habartice, na severu s Polskem. V relativně izolované poloze spáduje vzhledem k existující

komunikační struktuře především do Višňové, částečně Habartic a do střediska výběžku Frýdlantu. Obec je nestřediskovým sídlem. Přes jednoznačnou vazbu na Frýdlant a jeho prostřednictvím na centrum kraje Liberec přetrvává na nejnižší úrovni spád do sousední Višňové. Příslušnost k Frýdlantu dokumentuje vazba obce Černousy na úřady ve Frýdlantu, teprve další stupeň vazby je směrován do Liberce. V území obce jsou dominantní sídelní lokalitou Černousy (53 % obyvatel, velikost ostatních dvou lokalit se zhruba neliší). Tab. č. 1

Struktura ploch v území obce

katastrální orná území půda

zahra- TTP dy

lesní vodní ZPF pozemky plochy celkem

zastav. území

ostatní plochy

k.ú. celkem

Černousy

134,83

8,68

74,42 217,93 161,79

7,62

6,32

30,62

424,28

Boleslav

17,47

2,82

98,86 119,15

44,61

3,70

1,78

12,95

182,19

Ves

98,87

8,38

58,94 166,19

64,26

3,34

2,67

12,50

248,96

232,22 503,27 270,66

14,66

10,77

56,07

855,43

celkem

251,17 19,88

Výpis údajů z katastru nemovitostí, KÚ Frýdlant, 27.10.2004.

a 2.

Vymezení obce a příslušnost k úřadům

Číslo obce jako základní sídelní jednotky Počet částí obce Čísla katastrálních území k.ú. Černousy k.ú. Boleslav k.ú. Ves

545996 3 620505 620421 620513

Tab. č. 2

Příslušnost k úřadům vzdálenost v km 13,6 km

Pověřený obecní úřad Matrika Stavební úřad Úřad práce Obvodní oddělení policie Finanční úřad Školský úřad Státní zastupitelství Krajský úřad

místo Frýdlant „ „ „ „ „ Liberec „ „

36,3 km

Specifické pro území obce je poloha mimo hlavní urbanizované prostory. Obec historicky samostatná od r. 1850, v letech 1850 – 1950 okres Frýdlant v Č., v letech 1961 – 2002 okres Liberec, v současné době Liberecký kraj. Širší území mikroregionu Frýdlantsko, oblast cestovního ruchu – Frýdlantsko.

b

ZÁKLADNÍ PŘEDPOKLADY A PODMÍNKY VÝVOJE OBCE A OCHRANA HODNOT ÚZEMÍ

b 1.

Předpoklady a podmínky vývoje obce

b 1.1.

Obyvatelstvo, zaměstnanost, bytový fond

*

Obyvatelstvo

Vývoj počtu obyvatel v obci Černousy odpovídal vývoji obcí sudetské části území Rakouska-Uherska a posléze naší republiky. Stálý poměrně malý pokles počtu obyvatel (převážně německého) v minulém století, byl výrazně ovlivněn důsledky obou světových válek (odsun obyvatel německé národnosti a příchod nového obyvatelstva). Odchod obyvatel do větších obcí (přednostně do Frýdlantu) způsobil, že i v dalších letech úbytek obyvatel pokračoval (výrazně pomaleji). Tab. č. 1

Vývoj počtu obyvatel v letech 1869 - 2001

rok

1869 1900 1930 1950 1961 1970 1980 1991 2001

počet obyvatel

801

789

723

466

428

396

367

327

334

Trend úbytku obyvatel v průběhu 50. – 80. let odchodem mladých lidí do měst. Odchod obyvatel přednostně do Frýdlantu. Kolísavý průběh počtu obyvatel v 90. letech. Tab. č. 2

Pohyb obyvatel obce v letech 1991 - 2000

ukazatel rok stav k 1.1. narození zemřelí přirozený přírůstek přestěhovalí vystěhovalí saldo migrace celkový přírůstek stav k 31.12.

1991

327

1992 327 8 1 7 27 20 7 14 341

1995 305 2 2 0 9 2 7 7 312

2000 327 9 3 6 14 13 1 7 334

V období let 1991 – 2000 vyrovnaný stav obyvatelstva. Migrační úbytek a stagnace přirozeného přírůstku obyvatelstva v letech 1991 – 1995 s nárůstem počtu obyvatel v letech 1996 – 2000. Tab. č. 3 ukazatel rok 1980 1991 2001

Vývoj věkového složení obyvatelstva (údaje SLDB) 0-14 93 62 67

% 25,3 18,9 20,0

15-59 203 194 223

počet obyvatel % 60+ % 55,3 71 19,4 59,4 71 21,7 66,8 44 13,2

celkem Index vitality 367 1,13 327 0,87 334 1,52

Pokles podílu osob dětského věku (0 – 14 let) do r. 1991, s mírným nárůstem do r. 2000. V průběhu let 1991 – 2000 pokles obyvatel poproduktivního věku. Vedle trvale bydlících osob v 48 objektech individuelní rekreace 150 ostatních uživatelů území, vzhledem k časovému nesouladu využití objektů se zohledňuje cca 50 osob. Výhledová velikost se předpokládá bez výraznějších změn, spíše s mírnějším zvyšováním počtu obyvatel. Navrhuje se 300 – 350 bydlících osob s celkovým počtem uživatelů území 350 – 400 osob. *

Zaměstnanost

Tab. č. 4

Ekonomicky aktivní (údaje SLDB) 1991 2001 počet obyvatel 327 334 ekonomicky aktivní 170 106 z toho ženy 74 32 vyjíždějící za zaměstnáním 66 83 Vývoj míry nezaměstnanosti po r. 2000 v rozmezí 22 – 18 %, v bývalém okrese Liberec 8 – 6 % signalizuje negativní stav území Frýdlantského výběžku. V r. 1995 v Černousích evidováno 10 nezaměstnaných, v r. 2001 35 nezaměstnaných (míra nezaměstnanosti 25,9 % !). *

Bytový fond

Tab. č. 5

Vývoj domů a bytů (údaje SLDB)

území

obec celkem r. 1991 95 74 21

* domy celkem trvale obydlení domy neobydlené domy * byty celkem trvale obydlené byty neobydlené byty z toho RD

105

r. 2001 95 77 18 145 122 23 75

61 Obec vykazuje přestárlý bytový fond, s poměrně velkými byty (54,2 m2/byt), s vysokou zalidněností bytů (3,11 osob/b.j.). Z pohledu technického vybavení bez kanalizace, převažuje lokální čištění odpadních vod, bez plynofikace. V r. 1991 bylo v obci sečteno 95 domů. V r. 2001 (SLDB) bylo zjištěno 18 neobydlených domů. Tab. č. 6 období výstavby v % do 1945 1946 – 1970 1971 – 1990 1991 a později

abs. 78 5 22

Vývoj stáří bytového fondu (údaje SLDB) obec celkem 1991 2001 % % 74,3 78,1 4,8 8,2 20,9 11,0 2,7

b 1.2. *

Občanské vybavení

Všeobecné údaje

Jednotlivá zařízení občanského vybavení vznikla v území dlouhodobým vývojem. Význačná pro území je přítomnost areálu kostela sv. Vavřince s hřbitovem a farou, kaple sv. J. Nepomuckého v Černousích. Objekt bývalé školy ve Vsi je využíván jako obecní byty. V Černousích se na křižovatce nachází objekt hostince. V souvislosti s výstavbou bytového domu a s přítomností dnešního podniku dřevařských závodů bylo v bezprostřední blízkosti podniku vybudováno v 60. a 70. letech centrum vybavenosti obsahující objekt dnešního obecního úřadu a knihovny, Policie ČR - původně mateřské školy a prodejny smíšeného zboží. Ve Vsi a v Boleslavi se nacházejí objekty hasičské zbrojnice, fotbalové hřiště je umístěno v Černousích, hřiště pro volejbal bylo zřízeno ve Vsi u Smědé. V dalším období docházelo v obci k různým změnám úbytku i nárůstu zařízení formou: - zániku zařízení v objektu v minulosti v území 3 hostince (Reinhold, Schwind, Weiner),smíšené zboží (Altmann) - změny zařízení v objektu zrušení mateřské školy, zřízení služebny Policie ČR - vzniku nového zařízení realizace objektů v sousedství dnešního podniku dřevařských závodů Z dlouhodobého pohledu zřejmé byly jiné podmínky a styl života před válkou, jiné podmínky a určitý plánovací systém v minulosti před r. 1989 a nové podmínky vyplývající z tržněekonomického současného prostředí. Občanské vybavení v obci Černousy nutno charakterizovat jako omezené, nekomplexní, odpovídající současnému postavení obce a jejich jednotlivých částí ve struktuře osídlení, ekonomickým podmínkám obce. Spádové území obce za vybaveností: do Višňové: zdravotní středisko, MŠ, základní škola do Frýdlantu: odborná lékařská péče, zvláštní škola, lékárna, kulturní zařízení, obchod, služby do Liberce: specifické služby a vybavení Zařízení občanské vybavenosti v obci: prodejna potravin (Černousy) 2 pohostinství (Černousy, Ves), obě se sálem obecní úřad (Černousy) místní knihovna (Černousy) nádraží ČD (Černousy) hřiště kopaná (Černousy) hřiště odbíjená (Ves) - soukromé bývalý pionýrský tábor (PS Liberec) - 10 chatek a centrální objekt (Černousy – Polní domky)

kostel sv. Vavřince a hřbitov (Ves) kaple (Černousy) hasičská zbrojnice (Černousy a Ves) policie ČR (služebna) návrh víceúčelového domu v areálu dřevařských závodů (přízemí – ordinace lékaře a knihovna, patro – klubovna, místnost s počítači) Kvalita zařízení, kapacita a druhová škála zařízení OU nepokrývá potřeby obyvatelstva. Významným počinem pro rozvoj obce se jeví otevření hraničního přechodu pro osobní, železniční dopravu a zapojení Černous do sítě příhraničních turistických a cykloturistických tras. Navrhuje se rozšíření využití rekreačního areálu Polní domky a víceúčelový dům v areálu dřevařských závodů. *

Druhy zařízení občanského vybavení

ŠKOLSTVÍ V území obce se nacházela v minulosti škola (v Černousích v areálu panského dvora, ve Vsi v sousedství kostela). - Mateřská škola spád Višňová a Habartice - Základní škola (1. - 4. tř., 5. - 9. tř.) spád Višňová Vhodná dopravní spádovost po železnici do Višňové, mateřská škola a základní škola se nachází v Habarticích. KULTURA Obecní knihovna v budově obecního úřadu REKREACE A SPORT Při SZ okraji zastavěného území Černous umístěno fotbalové hřiště, návrh na rozšíření – hřiště, cvičiště psovodů, ve Vsi při Smědé umístěno volejbalové hřiště (soukromý majetek), v Polsku v blízkosti hranic rekreační areál na jezerech Witka (návrh otevření turistické stezky pro pěší a cyklisty ve Vsi, návrh vodácké cesty do Polska a Německa). V Černousích rekreační areál Polní domky s kapacitou ubytování pro provoz i mimo letní sezonu. ZDRAVOTNICTVÍ praktický lékař zubní lékař dětský lékař a poradna spádová nemocnice SOCIÁLÍ PÉČE

Višňová a Habartice Višňová Višňová a Frýdlant Frýdlant, lékárna Frýdlant

Doporučuje se zajištění dostupných sociálních služeb starým občanům vybudováním zázemí pro terénní sociální službu ve spolupráci se střediskem obvodního významu Frýdlantem. OBCHOD Prodejna smíšeného zboží umístění v Černousích, pultový prodej UBYTOVÁNÍ A STRAVOVÁNÍ Rekreační areál lokality Polní domky

cca 10 chatek + hlavní budova v přírodním prostředí v sousedství rybníků, návrh na rozšíření areálu Pohostinství hospoda Ves (25 míst u stolu, sál 120 míst) hospoda Černousy (25 míst u stolu, sál 120 míst) NEVÝROBNÍ A VÝROBNÍ SLUŽBY V obci nejsou zastoupeny. Určité rezervy jsou při zajišťování služeb obyvatelstvu v podniku dřevařských závodů. ŘÍZENÍ, SPRÁVA, ZÁJMOVÁ ČINNOST Obecní úřad Černousy Územní samostatnost od r. 1961, umístění v objektu společně s místní knihovnou. Policie ČR Oddělení pohraniční policie, umístění v objektu bývalé mateřské školy. b 1.3.

Výroba

b 1.3.1. Průmysl, výrobní služby Rozbor minulého vývoje Podnik světové proslulosti na výrobu montovaných staveb a obkládacích materiálů (firma Christoph a Unmack, dřevařské závody), velikost pozemku 8,7 ha, napojení na vlečku, dřevosklad, výrobní haly, vybavení - závodní kantýna, společenské místnosti, vlastní elektrárna. Podnikatelé Christoph (pozdější konzul) a Unmack (architekt) zřídili továrnu v r. 1882 v hornolužickém městě Niesky (v r. 1907 cca 500 zaměstnanců). V r. 1891 v Boleslavi pronajat od Clam - Gallasů objekt původního pivovaru a vybudovány dřevěné provozní haly. Z důvodu přiblížit výrobu železnici byl postupně vybudován v letech 1912 - 1916 závod u nádraží v Černousích, jako jedinečný podnik ve specielní oblasti výroby. Zavedení výroby v Černousích umožňovalo bezcelní přebírání dodávek, dostatek dřeva byl odebírán z Jizerských hor. Firma vyráběla transportovatelné stavby "systém Dőcker", stavby byly realizovány po celém světě, byly často ohodnocovány medailemi, diplomy. Typy staveb - lazaretní domky pro potřeby Červeného kříže - realizace sanatorií, nemocnic, ubytovacích kapacit při živelných pohromách - realizace škol, ubytoven, objektů vybavení železnic - realizace obytných domů, loveckých chat, letních sídel, hostinců, dílen, garáží - realizace rekreačních chat, zemědělských staveb Vývoj znamenal zavedení nových konstrukcí, zlepšení, zvyšování okruhu odběratelů. Doplňkově byl vyráběn interiérový nábytek. V r. 1944 byla zahájena výroba lignátových desek, dnes cementovláknitá výroba bez užití azbestu. Zaměstnanost - závod v Boleslavi r. 1897 více jak 100 zaměstnanců (v r. 1915 požár zničil celé vybavení) - závod v Černousích - rozdílné podmínky odbytu (útlum výroby 1934 - 38, a po r. 1995 …. 350 – 80 zaměstnanců)

Rozmanitá stavební činnost v souvislosti s provozem závodu v obci - rodinný dům č. p. 39 (bydlel ředitel, později národní správce) - lágr (dnes chov rybiček), 4 domky u silnice - objekt obecního úřadu a knihovny (r. 1965), mateřské školy - dnes Policie ČR (r. 1970 - 75), smíšeného zboží (po r. 1975) - panelové družstevní domy 12 + 12 b. j. (r. 1975) V r. 1995 byla zastavena výroba dřevomontovaných staveb s více jak 100 letou tradicí výroby. Pokračuje výroba cementovláknitých desek. Útlum výroby. Do r. 1982 3 realizováno 200 - 220 domů ročně, sklad řeziva 3 tis. m . Výroba desek, ještě v r. 2 1995 ročně více jak 2 mil. m představovala provoz 360 kamionů s dodávkou do zahraničí (SRN, Dánsko, Belgie). Každoroční problémy záplav závodu (největší v r. 58), realizace ochranné hráze v r. 1968, v r. 1994 zvýšení hráze. V r. 1960 byla zničena pila požárem. Dlouhodobý průměr zaměstnanosti cca 250 zaměstnanců je v současné době cca 80 zaměstnanců. Podniky ve Vsi a v Boleslavi Mykana s.p. Chrastava, závod Ves V objektu otevřeno pohostinství – dnes neprovozováno, není záměr na otevření jakékoliv výroby. V rámci soudní rehabilitace navrácení původnímu majiteli. Původní továrna Hensel a Prinke - továrna na výrobu trestí. Po válce barvení příze a textilu, vznikl podnik Toko. Pak zde podnikaly podniky Bytex Vratislavice a Mykana Chrastava. Agrogalas a.s. - posklizňová linka a sklad obilí, Boleslav Původní textilní továrna byla stavebně upravena na posklizňovou linku a sklad obilí. Objekt č. 1 (čistička a sušička obilí) a objekt č. 2 (sklad obilí, řepky) byly zdemolovány. Stávající objekt č. 3 s možností dalšího využití. Navrhuje se asanace plochy. Návrh dalšího vývoje V kap. b „základní předpoklady a podmínky vývoje obce" jsou uvedeny ve struktuře sociálně demografické, urbanistické a ekonomické údaje, které charakterizují stávající situaci i perspektivy vývoje území obce. Podnik dřevařské závody Bývalý podnik Lineta, dnes České dřevařské závody, a.s. Zásadní pro další vývoj obce je vývoj podniku. Minulý vývoj a trendy budoucího vývoje: - Výroba montovaných staveb. - Tradiční výroba lignátových desek od r. 1944 - Po r. 1989 výroba cementovláknitých desek (bez přítomnosti azbestu) Podniky ve Vsi a v Boleslavi Bývalá Mykana Ves Podnikatelské aktivity v oblasti výroby se záměrem výroby betonových tvárnic, třídění hadrů, prodeje koberců ap. Není zahájena jakákoliv činnosti v areálu.

Podnikatelé v obci Informační údaje, sféra zařízení výroby, výrobních a nevýrobních služeb. p. Pavlíček Jiří - truhlářská výroba Výroba oken, dveří, ostatních výrobků ze dřeva. p. Souček - chov akvarijních ryb a ptáků Chov akvarijních ryb a ptáků v objektu bývalého lágru, vývoz do zahraničí (SRN). p. Šemberk Milan - autodoprava Provoz autodopravy, nákladní auto Avie. p. Štrbák Zdeněk - pohostinství Provoz pohostinství v původních objektech ve Vsi. p. Vnouček František - pohostinství Provoz pohostinství v objektu původní hospody v Černousích. p. Vokurková Věra - smíšená prodejna Provoz prodejny potravin v Habarticích. Obecní lesy - hajný p. ing. Pánek Hospodaření v lesích v součinnosti s lesním hospodářstvím. Návrh na otevření pískovny v Černousích V době zpracování US obce v r. 1998 byl uplatňován záměr firmy Švejda Jaroslav, sdružení Libčice n. Vltavou Pískovna, na otevření pískovny v Černousích, záměr nebyl zrealizován. Podrobnější údaje viz kapitola „h“. Obec požaduje dále sledovat. b 1.3.2. Zemědělství *

Zemědělská výroba

Terén je zde mírně zvlněný, prostoupený menšími lesními celky. Půdy jsou zde střední (hnědozem středoevropská) a v povodí Smědé náplavy (nivní půdy). Celé území obce Černousy se řadí do výrobního typu bramborářského s podtypem bramborářsko ječným. Řeka Smědá při vyšších srážkách v oblasti Jizerských hor zaplavuje cca 160 ha zemědělského půdního fondu (především luk). Výměra zemědělské půdy v obci 504 ha, z toho orné půdy 251 ha. Procento zornění 50 %. Výrobní podmínky obce jsou vhodné pro pěstování obilovin, ozimé řepky, pozdních brambor a pícnin. V živočišné výrobě pro chov skotu, výkrm prasat a chov ovcí. Do r. 1990 hospodařil v území obce Černousy Státní statek, s.p. Frýdlant prostřednictvím svého hospodářství Višňová. Výroba zaměřena na pěstování obilovin, pícnin a v živočišné výrobě chov skotu (odchov jalovic). Pro ustájení jalovic byl v 80. letech postaven ve Vsi odchovný závod o kapacitě cca 300 kusů jalovic a vybudován pastevní areál o výměře 80 ha s otevřeným obratem stáda skotu uvnitř statku Frýdlant. Po r. 1990 zanikl Státní statek, s.p. Frýdlant a byla založena společnost Agrogalas a.s. Frýdlant. Následují restituce, pronájmy a privatizace. V obvodu obce začíná hospodařit Agrogalas, a.s. (prostřednictvím své divize Višňová) a tři soukromí zemědělci (paní Prchalová, paní Ondřejíková a pan Davídek). Svoji činnost postupně v území obce ukončila společnost Agrogalas a.s. Frýdlant a paní Prchalová. Dnes zde hospodaří společnost Grain a.s. se sídlem v Poustce, paní Ondřejíková, Ves č.p. 8, pan Davídek, Ves č.p. 45 a pan Sameš, Černousy č.p. 55.

Grain, a.s. Frýdlant, Poustka Grain, a.s. Poustka, hospodaří na území cca 20ti k.ú. Frýdlantského výběžku. V území obce obhospodařuje cca 250 ha zemědělské půdy. Pozemky má pronajaté od PF ČR a vlastníků pozemků. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin, ozimé řepky a pícnin. Živočišná výroba na chov skotu (chov krav bez tržní produkce mléka). Chov skotu je soustředěn na zemědělské farmě ve Vsi, kde je odpovídající ustájení a další nezbytné zázemí (seník, silážní a senážní plato a další objekty). Plán na ustájení 200 – 250 kusů skotu (krávy bez tržní produkce mléka). Na farmu navazuje pastevní areál o výměře cca 80 ha. Práce většího rozsahu na farmě i mimo ní jsou zajišťovány z Poustky, kde je soustředěna technika pro zabezpečení uvedených prací. Dvůr Hlaváč, Ondřejíková, Ves č.p. 8 (soukromý zemědělec): Činnost v oblasti zemědělské výroby a agroturistiky. Obhospodařování celkem 65 ha zemědělské půdy, z toho 23 ha půdy orné. Pozemky získané na základě uplatněné restituce po svých rodičích (manželé Hlaváčovi). Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin a pícnin. Živočišná výroba na chov skotu (chov krav bez tržní produkce mléka) a chov koz. Ve stavu má celkem 30 kusů skotu, z toho 13 krav a 26 kusů chovných koz se zvýšením na 35 – 40 kusů. Dále chová 3 koně pro agroturistiku. Dvůr Hlaváč se zabývá výrobou kozích sýrů s ekologickou certifikací pro celou farmu. Areál dvora je značně rozsáhlý – obytná část, ustájení pro cca 30 kusů skotu, 40 kusů chovných koz a pro 4 koně. Sklad pro seno a stelivo o kapacitě cca 5 000 m3, sklad obilí a krmných směsí o kapacitě cca 10 vagónů, mléčnice a výrobna kozích sýrů. Obytná část s pokoji pro ubytování se společenskou místností. V oblasti agroturistiky je plánována možnost projížděk na koních. V sousedství vedení cyklostezky ve směru ke státní hranici a dále do Polska. Dvůr Hlaváč je značně rozsáhlý a původně k němu přináleželo více jak 100 ha zemědělské půdy (i na území Polska). Má bohatou minulost. Původně hraniční pevnost, později lénní statek a od r. 1927 zde hospodařila rodina Hlaváčových. V r. 1948 znárodněn a po r. 1990 navrácen původnímu majiteli (rodinně Hlaváčových). Davídek, Ves č.p. 45 (soukromý zemědělec): Obhospodařování celkem 30 ha zemědělské půdy, z toho 13 ha půdy orné v k.ú. Ves. Pozemky ve vlastnictví a pronajaté od PF ČR. Úvaha o rozšíření hospodářství s pronájmem dalších pozemků. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin a pícnin, živočišná výroba na chov skotu (chov krav bez tržní produkce mléka). Ve stavech celkem 22 kusů skotu, z toho 8 krav. Krávy jsou ustájeny v adaptované starší stáji a mladý skot v lehkém přístřešku. Celý provoz je umístěn v menší zemědělské usedlosti ve Vsi č.p. 45.

Sameš, Černousy č.p. 55 (soukromý zemědělec): Pan Sameš obhospodařuje celkem 24 ha zemědělské půdy, z toho 5 ha půdy orné. V k.ú. Černousy obhospodařuje 12 ha (pronájem od PF ČR a vlastníků) a v k.ú. Krásný Les též 12 ha (vlastní). Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin a pícnin, živočišná výroba na chov skotu (chov krav bez tržní produkce mléka). Živočišná výroba je soustředěna v Černousích s odpovídajícím ustájením a skladovacími prostory (stáj pro cca 20 kusů skotu + sklad píce o kapacitě cca 10 vagónů. Ve stavu 13 kusů skotu, plán zvýšení na 20 – 25 kusů. Navazuje výběh a rozsáhlý pastevní areál. Panský dvůr (zámek) Původní Clam Gallasův dvůr v Černousích. Součástí tohoto dvora je objekt stáje pro 60 kusů skotu (klenutá stáj) včetně skladovacích prostor pro uložení sena a steliva, ve špatném stavebním stavu dvě kruhové sýpky (vyhořelé) a silážní a senážní žlab. Vjezdová komunikace a manipulační plochy uvnitř dvora jsou zpevněné, areál je oplocen. Objekt stodoly č.p. 22 je památkově chráněn. S ohledem na stav území je lokalita navrhována jako smíšená plocha pro využití více činností, viz. kap. d 1.1. a asanační úpravy viz. kap. j). Obec má pro podnikání v zemědělství z pohledu půdních a klimatických podmínek dobré podmínky. Současný stav není uspokojivý. Trvalé travní porosty se jen sporadicky sklízejí, což ve svých důsledcích snižuje podíl kulturních trav v porostech a spolu s nízkou hladinou spodních vod způsobuje zamokření a ztěžuje sklizeň. Zlepšení situace podmiňuje konzolidace společnosti Grain se sídlem v Poustce a zlepšující se úroveň hospodaření soukromých zemědělců. *

Ochranná pásma chovu hospodářských zvířat

V území obce jsou provozovány chovy hospodářských zvířat. Dominantním negativním faktorem zde jsou pachové látky. V územním plánu jsou uvedena ochranná pásma (OP) dle kapacit zemědělských zařízení. OP nejsou územním rozhodnutím u žádných zemědělských zařízení vyhlášena. OP zařízení uvedených v územním plánu jsou definována poloměrem a kružnicí. Ochranná pásma chovu hospodářských zvířat dle metodického návodu resortu hygieny „Acta hygienica" č. 8/1999, postup pro posuzování ochranného pásma chovu zvířat z hlediska ochrany zdravých životních podmínek. zemědělský areál Grain, a.s. kravín 250 kusů skot (ekvivalent 250 kusů; c = 0,005) ochranné pásmo rOP 142 m dvůr Hlaváč, p. Ondřejíková 30 kusů skot, z toho 13 krav (ekvivalent 25 kusů; c = 0,005) 26 kusů chovných koz (ekvivalent 26 kusů; c = 0,0025) ochranné pásmo rOP 49 m

zemědělský provoz p. Davídek 30 kusů skot, z toho 10 krav (ekvivalent 24 kusů; c = 0,005) ochranné pásmo rOP 38 m zemědělský provoz p. Sameš 25 klusů skot, z toho 10 krav (ekvivalent 21 kusů; c = 0,005) ochranné pásmo rOP 35 m

b 2.

Ochrana hodnot území

b 2.1.

Přírodní a civilizační hodnoty

Krajinný ráz území spočívá na přírodní, historické a kulturní charakteristice území v jeho přírodní a estetické hodnotě. Přírodní charakter území spočívá na geomorfologii terénu s přirozenými vodními toky, vegetačním krytem lesních pozemků, lučních společenstev se zastoupením zamokřených a mokrých luk, porostů doprovodné zeleně podél vodotečí, alejí podél komunikací. V širším území obce přítomnost přírodní rezervace a Evropsky významné lokality, nadregionálního a regionálního ÚSES. Historický a kulturní charakter území spočívá na kultivovaném projevu sídelní struktury a urbanistické kompozici osídlení. Přítomnost nemovitých kulturních památek v území. Vývoj území -

zemědělská krajina, postupné odlesňování krajiny, realizace objektů podél cestní sítě ve venkovském nepravidelném uspořádání zástavby, realizace poplužního dvora v Černousích, výstavba kaple sv. J. Nepomuckého a kostela sv. Vavřince

-

industrializace 19. a počátkem 20. století, nově budované silnice (původní obchodní stezka Frýdlant - Zawidów - Zhořelec sledovala trasu podél řeky Smědé, celní úřad v Habarticích byl zřízen v r. 1763), realizace železnice ovlivnila umístění závodu firmy Christoph a Unmack v Černousích, realizace továren v Boleslavi a ve Vsi, probíhá rozmanitější realizace zděných staveb

-

kolektivizace zemědělství, využití dvora v Černousích a realizace odchovného závodu mladého skotu ve Vsi

b 2.2.

Objekty památkově chráněné a místně hodnotné

Těžištěm hodnot sídelní struktury jsou objekty dokládající její stavební vývoj. Způsob zástavby a zachování staveb vycházející z místních podmínek vykazuje kulturní hodnotu území. *

Ochrana památek

Kaple a zámek V r. 1664 koupil Černousy hrabě A. P. Gallas. F. J. Gallas postavil panský dům a poplužní dvůr, K. F. Clam - Gallas vybudoval v r. 1792 kapli sv. Jana Nepomuckého, K. K. Clam - Gallas realizoval přestavbu panského domu - zámečku.

Kostel sv. Vavřince Původně zde rotunda z 10. stol., další kostelík z r. 1306 (nejstarší písemný záznam o kostele na Frýdlantsku), dnešní gotická podoba z r. 1591. V sousedství kostela hřbitov, stará kruhová hřbitovní zeď, márnice a fara s první písemnou zmínkou z r. 1391 byla přestavěna okolo r. 1830. K zapsání do seznamu kulturních památek se doporučují hrázděné domy č.p. 5 a 39. Tab. č. 1 Číslo Název památky Ústředního seznamu KP ČR 46664/5-4191 Zámek s hospodářským dvorem - Černousy

24992/5-4192 Kaple sv. Jana Nepomuckého - Černousy 16335/5-4193 Kostel sv. Vavřince s farou

Nemovité kulturní památky Poznámka

Prohlášení – rozhodnutí ONV 26.11.1964 - rozhodnutím MK ĆSR č. 18.823/82 – Vih ze dne 17.12.1982 se upustilo od ochrany zámečku - nadále KP vedenými v Ústředním seznamu KP ČR je sýpka – č.p. 23 (46664/5-4191/2), stáje a stodoly č.p.22 (46664/5-4191/1) Prohlášení – rozhodnutí ONV 26.11.1964 Prohlášení – rozhodnutí ONV 26.11.1964

Dle stanoviska Národního památkového ústavu Ústí n. L. z 27.5.2005 u objektů vedených v Ústředním seznamu KP navrhujeme, z důvodu zachování kulturně historických hodnot, postupné rekonstrukční úpravy, které povedou k rehabilitaci celého rozlehlého hospodářského dvora. *

Objekty lidové architektrury a místně hodnotné

Tyto objekty dokladují vývoj obce. Zachování a kultivace z minulosti dochovaného obrazu sídla spočívá v hodnotách jednotlivých objektů. Při stavebních úpravách je nutno u těchto objektů chránit původnost tvarosloví, konstrukci a celkový výraz, případně odstraňovat nežádoucí stavební zásahy. V území obce se nacházejí objekty lidové architektury, zahrnující hrázděné domy (typologicky zařaditelné mezi hornolužickou architekturu) a objekty drobné architektury - kříže na kamenných podstavcích. Jako místně hodnotné (tradiční) stavby jsou kvalitnější objekty, symbolizující stavební vývoj. V montovaném rodinném domu č.p. 63 bydlel ředitel firmy Christoph a Unmace, objekt je typickou ukázkou výroby montovaných staveb této firmy před 2. svět. válkou. Pozornost zasluhuje prostorově regulovaná zástavba rodinných domů č.p. 57, 60, 61 a 64 ve Vsi, dále některé objekty občanského vybavení (hasičská zbrojnice) i prostorově dochované zemědělské usedlosti. Vhodně byly provedeny stavební úpravy mostu přes Smědou ve Vsi. Ve velmi špatném stavebním stavu je zbytek areálu dvora v Černousích s rizikem jeho úplné demolice, dochované stodoly č.p. 22. Zcela nevhodná byla demolice bývalé továrny (později skladu obilí) v Boleslavi.

b 3. -

-

Programy rozvoje území

Program rozvoje Libereckého kraje (2004 – 2006), schválený 15.6.2004 č. 146/04/ZK. Frýdlantsko je začleněno do hospodářsky slabé oblasti Libereckého kraje. 3.D Životní prostředí cíle opatření – postupné snižování znečištění podzemních i povrchových vod – čištění odpadních vod C Infrastruktura C 2.1. - obnovitelné zdroje energie

Při poskytování služeb a správních výkonů vytváří svůj atrakční prostor širší zájmové území střediska obvodního významu město Frýdlant. Hiearchie Frýdlantu v širším území vychází z dosavadního vývoje sídelní struktury celého Frýdlantského výběžku. Z pohledu vztahů obce k širšímu území jsou podmiňující velikost a postavení obce v širší urbanistické struktuře, poloha v prostoru včetně vazeb na Polskou republiku. Důležité pro další vývoj jsou vztahy obce k Mikroregionu Frýdlantsko. Podklady a údaje, týkající se rozvoje území v obsahu příslušném pro zpracování dokumentace územního plánu: - SWOT analýza současného stavu obce Pozitiva ... zvyšování atraktivity sídla s vazbou na území Polska - cyklotrasa, osobní železniční doprava, plavecká cesta, šance na využití cestovního ruchu, sféra služeb, možný rozvoj zemědělství s využitím stavebních fondů pro výrobu (odchovna skotu), rozvoj rekreačního areálu Polní domky Negativa ... malá obec s nízkou ekonomickou stabilitou, nízké aktivity výrobní sféry, umístění mimo hlavní silničním tah, stárnutí populace strategické cíle, priority a opatření v území Prostorové vazby na Polskou republiku. Vyvážený rozvoj cestovního ruchu – využití hraničního přechodu a cyklostezky ve Vsi, propustnost území pro cyklistickou dopravu, na řece Smědé návrh vodácké cesty do Polska a dále do Německa, využití služeb dvora Hlaváč ve Vsi, rozvoj rekreačního využití areálu Polní domky, bytová výstavba, rekreační bydlení, veřejné sportoviště a cvičiště psovodů v Černousích, víceúčelový objekt občanského vybavení v areálu dřevařských závodů. Revitalizace venkova F 4.1. ... sdružení a aktivity obce ve větším územním celku, koordinace rozvoje většího území; mikroregion Frýdlantska, (Frýdlantský výběžek). Dokumenty plánování s vazbou na finanční podporu programů.

c

NÁVRH URBANISTICKÉ KONCEPCE

c 1.

Rozbor vývoje území

Urbanistická koncepce spočívá na návrhu funkčních ploch a zastavitelných území za předpokladu trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Kvalita prostředí je závislá na určité identitě s vazbou na minulý vývoj příslušného území, z těchto hledisek je nevhodná demolice objektů původní továrny v Boleslavi.

c 1.1. Základní historické údaje Černousy Na počátku 15. století zde byly dva lenní statky, z nichž jeden patřil Černousům a druhý Rakwitzům. V r. 1564 došlo ke spojení statků, Rakwitzovský díl koupil hejtman frýdlantského panství Heinrich Gersdorf. Realizace panského domu, polužního dvora a kaple majiteli frýdlantského panství (Gallasové, Clam – Gallasové). Škola byla vybudována v r. 1886. V r. 1875 dokončena realizace železnice, od poloviny 19. stol. zakládání továren. Založena provozovna zhořelecké továrny Hensel a Prinke s výrobou trestí a potravinářských barviv. Rozhodující význam mělo založení továrny firmy Christoph a Unmack v r. 1891 v Boleslavi a v r. 1915 v Černousích, se zaměřením na výrobu montovaných staveb (podrobnější údaje viz. kap. c 2.4.). Boleslav Písemné záznamy z r. 1417 jako Ponczilsdorf. Lenním statkem do r. 1706, kdy sídlo koupil hrabě J. V. Gallas. Poplužní dvůr byl K. F. Clam - Gallasem rozparcelován a zastavěn obytnými domy. Vesecká textilka F. Liebicka koupila původní rychtu s krčmou čp. 16 v polovině 19. stol., v r. 1850 koupila panský mlýn čp. 17 s pilou, který přestavěla na přádelnu mykané příze. Hospodářskou budovu pronajmula v r. 1891 dřevařská firma Christoph a Unmack. S vazbou na továrnu postaveny bytové domy. Později v areálu sklad obilí. Ves Ve spisech připomínána již v r. 1306, z r. 1543 dochován český zápis. Původní slovanská obec. Původní název "Wiese" (louka). Dominantou je kostel sv. Vavřince, v kostele a na hřbitově jsou dochovány náhrobky obyvatel obce z 16. - 18. stol. Škola byla založena v r. 1616, působila v obytných domech, školní budova postavena v r. 1829. V sídle se nacházel poplužní dvůr, mlýn s lisovnou lučného oleje a cihelna. Později zde zřízena barvírna n.p. Bytex, Mykana. c 1.2. *

Vývoj urbanistické struktury

Území sídel

Kvalita urbanistické struktury jednotlivých sídelních lokalit (Černousy, Boleslav, Ves) spočívá na principu zachování zejména staršího osídlení statků, usedlostí, chalup a domků včetně cestní sítě, objektů oplocení, bran, drobné architektury ap. a citlivého provádění nové stavební činnosti ve vazbě na tyto hodnoty. Venkovské objekty, logicky vždy vázané na zdroj vody a polnosti vznikly z potřeb zemědělské výroby. Charakteristický je obdélný půdorys těchto domů, jejich trojdělení a rovnoramenná sedlová střecha. Významnější urbanistické realizace v území obce: - panský a poplužní dvůr, kaple v Černousích - továrny v Černousích, Vsi a Boleslavi, související výstavba obytných domů - areál kostela s hřbitovem ve Vsi

Ve vazbě na původní venkovské osídlení byly realizovány objekty obchodů, hospod, mlýnů, živnostenských provozoven ap. V souvislosti s realizací železnice byly v území zakládány továrny v Černousích, Boleslavi a Vsi. Výjimečná je v území přítomnost stromořadí podél komunikací, výsadba stromů u poplužního dvora v Černousích a některých soliterních stromů. Určitý zvrat ve vývoji venkovského prostoru nastal v období tzv. kolektivizace zemědělství. Při jižním okraji Vsi byla vybudována odchovna mladého skotu. Zástavba původních zemědělských usedlostí ztrátou zemědělské funkce byla odsouzena k obytnému nebo rekreačnímu využití, nikoliv však celých objektů, jak to vyžadoval provoz zemědělské činnosti. Pro řadu objektů bylo záchranou rekreační využití, některé objekty byly zdemolovány. Po požáru a následně zániku zemědělské činnosti je ve špatném stavebním stavu areál dvora v Černousích, podobně i areál odchovny mladého skotu ve Vsi (v současné době obnoven provoz zemědělské výroby), je zdemolována bývalá továrna (bývalý sklad) v Boleslavi, stavebně chátrá i areál bývalé Mykany ve Vsi. *

Území krajiny

Venkovská krajina po staletí neměnila svoji prostorovou skladbu. Členění krajiny bylo funkční z pohledu obhospodařování pozemků, které bezprostředně sousedily nebo byly umístěny ve vzdálenější poloze od jednotlivých zemědělských usedlostí a hospodářství. Cestní síť propojovala pozemky se zastavěným územím. 19. století s rozvojem dopravy přináší na venkov především nově budované silnice, oproti původní cestní síti již v parametrech pro provoz vozidel. V území Černous se nachází silnice III/0352, v údolí Smědé (Boleslav, Černousy, Ves) je vedena silnice III/0353. Místní komunikace si uchovávají svoje trasy a původní charakter, tvořený doprovodnou zelení s alejemi stromů. Slouží převážně místní dopravě na území obce. Původní členění krajiny cestami, mezemi, rastrem polí a luk bylo zlikvidováno zcelením do souvislých honů orné půdy a luk v období tzv. kolektivizace zemědělství. V území obce se jedná o prostory v okolí zastavěného území Černous převážně východně tělesa dráhy a o prostory jihozápadně zastavěného území Vsi. Původní členění krajiny je v převážné míře dochováno v široké nivě meandrů řeky Smědé. Tato skutečnost vyšší přírodní kvality ovlivnila vyhlášení přírodní rezervace "Meandry Smědé" v širším území Dubového rybníku v poloze jižně území obce v r. 1998. Nařízením vlády ČR z r. 2005 je v národním seznamu obsažena „Evropsky významná lokalita Smědá“. Funkční využití krajiny je dáno zemědělskou výrobou s přítomností orné půdy, luk a pastvin. Mokré a zamokřené louky v údolní poloze Smědé a navazující prostory jsou zahrnuty do systému ekologické stability nadregionálního a regionálního významu. Ve Vsi je provozován chov daňků, myslivecké sdružení chová ve voliérách v lokalitě Polní domky bažanty, kachny divoké a koroptve. V území se vyskytují ladem ležící pozemky s důsledkem jejich nežádoucího zarůstání nekulturními travinami a porosty. c 1.3. Struktura sídel Černousy Význačný význam areálu panského dvora v minulosti, po požáru a demolici sýpky a zániku zemědělské činnosti zachováno torzo objektů ve špatném stavebním stavu.

Při vstupu do areálu vhodně obnovená kaple sv. J. Nepomuckého v parkovém prostředí, dochován původní objekt hájenky, v sousedství jírovec (návrh za památný strom) a při cestě strom republiky. V území čitelná výsadba alejí lip a jírovců, prostorové vymezení obor, dříve využívaných jako pastevní areály. Aleje lip v některých úsecích podél silnice jsou ve špatném stavu, návrh rozšíření silnice vyvolává smýcení jedné řady stromů. Rozmanitá, prostorově neuspořádaná, poměrně kompaktní struktura zástavby původních zemědělských objektů i obytných domů. Bytový dům a rodinné domy bez vazeb na zemědělskou výrobu. Centrální prostor u křižovatky s objektem hostince U Kaštanu. Při hlavní silnici požární zbrojnice, ve volném území fotbalové hřiště. Poloha železnice mimo původní zástavbu Černous ovlivnila i realizaci a rozvoj továrny (dnes České dřevařské závody a.s.), výstavbu 4 rodinných domů při silnici, realizaci bytového panelového domu, objektu prodejny potravin, objektu se sídlem obecního úřadu, objektu policie (bývalý objekt MŠ). Boleslav Poloha zástavby na vyvýšených místech po okraji údolní nivy meandrů Smědé s pestrým využitím území v minulosti (poplužní dvůr, textilní továrna – později sklad obilí, bytové a rodinné domy, zemědělské usedlosti). Prostorově nepravidelná zástavba podél komunikací, některé objekty umístěny v izolovanější poloze na samotě. V území čitelná zbořeniště. V r. 2005 byly provedeny nevhodné demolice bývalého skladu obilí. Bytové domy č.p.16 a 48 původně ve vazbě na továrnu, převažující rodinné domy bez vazeb na zemědělskou výrobu. Ves Převažující zástavba podél místní komunikace, z důvodu terénní konfigurace ve vztahu k velkým vodám obestavěna převážně jedna strana této komunikace a další vyvýšené polohy. Ve vazbě na továrnu (barvírna Bytex, Mykana) realizovány v minulosti rodinné domy. V území několik zemědělských usedlostí, některé objekty prázdné bez využití. Byly provedeny rozsáhlé stavební úpravy statku při hranici, možná vazba agroturistiky na otevření přechodu ve Vsi a návrh cyklotrasy. Dominantní prostorové postavení areálu kostela sv. Vavřince s farou a hřbitovem. Areál odchovny mladého skotu při JZ okraji sídla, v současné době probíhá obnova využití. Převažující venkovská nepravidelná zástavba, prostorově regulovaná zástavba domů původně náležejících k továrně. Rozptýlené objekty občanského vybavení nevytvářející centrální prostor (areál kostela, hasičské zbrojnice, hostinec). Polní domky Rozptýlená zástavba v kvalitním přírodním prostředí, přítomnost vodních nádrží dále v území Pertoltic. V sousedství se nachází území přírodní rezervace "Meandry Smědé", hlavního prostoru navrhovaného širšího území Evropsky významná lokalita „Smědá“. Rekreační využití lokality, přítomnost letních táborů, rekonstrukce hlavního objektu pro ubytování v delším období v průběhu roku.

c 2. *

Urbanistická koncepce

Struktura sociálně demografická

Negativní tendence vývoje obyvatelstva se projevuje kolísáním úbytků a nárůstů počtu obyvatelstva, stárnutím populace. Nepříznivá skladba bytů z pohledu kvality vybavení a stáří. Převažující velké byty s jejich vysokou zalidněností. Vysoká míra nezaměstnanosti v území. * Struktura urbanistická Nestřediskový význam obce v sídelní struktuře osídlení se spádovosti do Višňové a zejména střediska obvodního významu Frýdlantu. Umístění mimo hlavní silniční tahy s negativními dopady na atraktivitu sídla ve Vsi bylo provedeno otevření hraničního přechodu pro pěší a cyklisty, návrh vodácké cesty. Umístění na železniční trati Frýdlant - Černousy s pokračováním do Polska, návrh na zavedení osobní železniční dopravy do Polska. Částečné základní občanské vybavení zařízení obchodu s vyvolanou spádovostí do Višňové a Frýdlantu. Šance využití cestovního ruchu ve vztahu k otevření hraničního přechodu ve Vsi pro pěší a cyklisty. Šance na rozvoj rekreace v lokalitě Polní domky ve vztahu na kvalitu přírodního prostředí v okolí. Problematika technického vybavení s absencí zásobování území plynem. Z důvodu přítomnosti záplavového území není navrhována centrální ČOV. Šance vývoje území s vazbou na využití původního Clam Gallasova dvora v Černousích, využití areálu bývalé Mykany ve Vsi a otevření pískovny v Černousích Urbanistická koncepce spočívá na návrhu funkčních ploch a zastavitelného území za předpokladu trvalého souladu přírodních, civilizačních a kulturních hodnot v území. Dílčí území vykazují charakteristické části z pohledu podobného charakteru využití určitého území, z pohledu vymezení jednotlivých území zástavbou, terénem, komunikacemi, zelení ap. Kvalita těchto území ovlivňuje i celkovou kvalitu území obce. * Předpoklady a podmínky vývoje obce - demografický vývoj obyvatelstva, stárnutí obyvatelstva - vysoká míra nezaměstnanosti v území, - nízká míra a ekonomika podnikání (útlum výroby v podniku České dřevařské závody a.s., mimo provoz bývalý podnik Mykana ve Vsi, zdemolován sklad obilí v Boleslavi, požadavek na využití dvora v Černousích, obnovené využití odchovny mladého skotu ve Vsi) - důsledky slabých vlastních zdrojů financování, potřeba vnějších finančních zdrojů - rekreační využití lokality Polní domky pro delší období mimo letní sezonu, realizace cyklostezky ve Vsi, zavedení vodácké cesty do Polska a Německa - vhodná přítomnost dráhy v území, využití železniční dopravy do Frýdlantu, zavedení osobní dopravy do Polska - rozšíření nabídky občanského vybavení, víceúčelový dům v areálu dřevařských závodů, agroturistika ve dvoru ve Vsi

*

Problematické podmínky polohy obce

- odloučenost od hlavního silničního tahu - nedostatečné využití ploch výroby a skladů na zaměstnanost (Mykana), trend demolic těchto objektů (demolice v Boleslavi) * Dílčí problémy v území - potřeba rozšíření silnice v úseku Černousy dřevařské závody - silnice I/13 pro kamionovou dopravu - úprava účelových komunikací s cílem průjezdnosti krajiny - udržování krajiny v kulturním stavu ve vazbě na obhospodařování pozemků - problematika velkých vod, návrh kanálu pod dřevařskými závody ve směru k jezu, doplnění ochranných protipovodňových hrázek - otevření pískovny v Černousích - špatný zdravotní stav některých starých lip, vysazovaných v době budování statku v Černousích c 2.1.

Regulace dílčích území

c 2.1.1. Území sídel Černousy Urbanistickou strukturu tvoří umístění poplužního dvora na mírném ostrohu se vstupní partií areálu kaple a původní hájovny, na křižovatce umístění hospody s navazující zástavbou původních objektů. Trasa dráhy a umístění zastávky ovlivnilo i umístění a realizaci podniku pro výrobu dřevostaveb firmy Christoph a Unmack v letech 1912 - 1916. Při podniku byl zrealizován montovaný dům pro ředitele, v období 60. a 70. let objekt obecního úřadu s knihovnou, mateřské školy (dnes Policie ČR) a smíšeného zboží. Dále zde byl zrealizován panelový družstevní dům. Návrh funkčního využití ploch: - návrh nové zástavby při komunikacích s vazbou na současně zastavěná území - rozšíření ploch sportu a rekreace - návrh zahrádek - otevření pískovny - rozšíření silnice a smýcení 1 strany aleje stromů, výsadba nové aleje stromů za příkopem Řešení dílčích území a prostor: - návrh ploch bytových domů v sousedství stávajících, návrh ploch rodinných a rekreačních domů s vazbou na zastavěná území - návrh ploch sportu a rekreace, cvičiště psovodů s vazbou na stávající fotbalové hřiště, návrh rozšíření stávajících zahrádek - protipovodňová opatření, návrh příkopu v úseku od areálu dřevařských závodů k jezu Další řešení dílčích území – návrh smíšených ploch pro využití více činností v areálu zámečku - průmyslová a zemědělská výroba, v areálu dřevařských závodů (víceúče-

lový dům občanského vybavení – smíšené využití pro občanské vybavení, výrobu a skladování). Boleslav Urbanistická struktura zástavby podél silnice a místní komunikace původních objektů areálu továrny včetně doplňujících obytných domů, zemědělských usedlostí, roubených domů a zděných rodinných domů. Výškové situování objektů a přilehlých pozemků respektuje hladinu velkých vod Q100 a záplavové území řeky Smědé. Návrh funkčního využití ploch: - návrh nové zástavby v prolukách nad hladinou Q100 řeky Smědé Řešení dílčích území a prostor: - návrh malé vodní elektrárny (MVE) včetně obnovy náhonu a realizace odtokového kanálu, další využití plochy po demolici objektů bývalého skladu obilí Ves Urbanistická struktura zástavby podél silnice rozdílného využití a uspořádání objektů podniku býv. Mykany, zemědělských objektů, rodinných domů, objektů občanské vybavenosti (hospoda, hasičská zbrojnice). Vedení komunikace i výškové situování objektů respektuje hladinu Q100 řeky Smědé (navrhují se drobné terénní korekce, budování hrázek). Návrh funkčního využití ploch: - návrh nové zástavby v prolukách mimo území velkých vod Q100 řeky Smědé - zřízení stezky pro pěší a cyklotrasy (ve Vsi s pokračováním na území Polska) Řešení dílčích území a prostor: - obnova areálu odchovny mladého dobytka - zprovoznění a obnova podniku bývalá Mykana - zpevnění komunikace zajišťující přístup k areálu kostela a hřbitova z JV strany kolem fary, návrh účelových komunikací - doplnění aleje stromů (ve Vsi podél cyklotrasy ke státní hranici, v sousedství hasičské zbrojnice, v Černousích obnova alejí) - vymezení pastevních areálů (kupř.zamezení přístupu zvířat k objektu obytného domu e.č. 5) Polní domky Urbanistická struktura v rozptýleném seskupení objektů se zastoupením hrázděných domů v kvalitním přírodním prostředí v blízkosti rybníku "Dubák". Stávající i výhledové rekreační využití lokality. Návrh úpravy hranice území obce. Návrh funkčního využití ploch: - návrh rozšíření areálu letního tábora, úprava kaskády rybníků - návrh zastavitelných území pro rekreační domy Řešení dílčích území a prostor: - návrh zástavby rekreačních objektů hromadné rekreace rozšiřující stávající ubytovací kapacity a domů individuelní rekreace

c 2.1.2. Území krajiny Původní prostupnost krajiny se navrhuje obnovit na úrovni propojení sídel. V území kde jsou přítomny hony orné půdy není již z praktického pohledu obsluhy obhospodařovaných pozemků účelné obnovovat původní členění krajiny. Důležitou místní komunikací je propojení Černous s Habarticemi podél rybníka, pokračování stezky pro pěší a cyklisty podél tělesa dráhy do Polska, návrh účelových komunikací ve Vsi a v Boleslavi. Principielně je důležité "nevyjíždět v terénu nové trasy komunikací" i udržovat průjezdnost stávajících komunikací (kupř. ve Vsi nad objektem bývalé školy). Údolí meandrů řeky Smědé se nachází v poloze záplavového území, z důvodu vysoké hladiny spodní vody s výskytem zamokřených a mokrých luk. V tomto ekologicky kvalitnějším území je vymezena Evropsky významná lokalita „Smědá“. V území krajiny se navrhuje: - na úrovni místní komunikace propojení Černousy - Habartice podél rybníka, dvě trasy, návrh komunikace k rekreačnímu areálu Polní domky - s vazbou na otevřenou hranici s Polskem pro pěší a cyklistickou dopravu (turistická stezka "Plavecká", vazba na jezera v Polsku Witka, návrh vodácké cesty do Polska a Německa - návrh účelových komunikací ve Vsi a v Boleslavi (ponechání původní komunikační sítě, v území nevyjíždět nové trasy, komunikace v trase velké aleje) - rozšíření silnice v úseku Černousy (dřevařské závody) - křižovatka se silnicí I/13 (další smýcení lip v Černousích, kde tyto stromy vykazují špatný zdravotní stav s výsadbou nových stromů za příkopem) - otevření pískovny v Černousích při hranici s Polskem c 2.2.

Obytná zástavba

Obytné plochy představují převážnou část zastavěného území sídel. V daném průmyslovém i zemědělském charakteru území je zastoupena rozmanitá typologie objektů vzniklá minulým vývojem: - zemědělská hospodářství - původní objekty - obytné domy, chov domácího zvířectva, u větších hospodářství stodoly, objekty umístěny podél komunikací v nepravidelném prostorovém uspořádání, vazby na polnosti - objekty s drobnější zemědělskou výrobou - původní objekty, zastoupeny hrázděné domy - obytné rodinné domy - nezemědělské s využitím pouze obytným, související zástavba k výrobním podnikům (zděné domy u hasičské zbrojnice ve Vsi, montovaný dům v sousedství dřevařských závodů) - obytné bytové domy - původní objekty související s továrnou v Boleslavi, bytový dům pro zemědělské obyvatelstvo v Černousích, 2 družstevní bytové domy u dřevařských závodů - rekreační domy – původní a budované domy pro rekreační bydlení Tyto plochy ve venkovské struktuře zástavby vykazují i různou míru zastoupení chovu drobného hospodářského zvířectva v bezprostředním kontaktu s bydlením. Vlastní zemědělská výroba v původních objektech převážně zanikla.

c 3.

Zásady prostorového uspořádání území a objektů

Využití pozemků a umísťování staveb Podmiňující přípustnost využití jednotlivých funkčních ploch je stanovena v regulativech. V navazujícím územním řízení se jedná o vymezení stavebních pozemků a začleňování staveb na nich, napojení objektů na technické vybavení. Způsob zástavby v navrhovaných zastavitelných územích jednotlivých objektů nebo s návrhem zastavovacích schémat u navrhovaných lokalit zástavby u více objektů s určením: - dělení nebo scelování pozemků s určením stavebních pozemků - umísťování staveb na pozemcích, návrhu tvarů a objemů staveb - návrhu dopravního napojení objektů a napojení na technické vybavení Ve volných dosud nezastavěných územích, kde nelze odvodit prostorové souvislosti okolní zástavby, se požaduje ve smyslu stavebního zákona určit zastavovací koncepci (vymezení jednotlivých stavebních pozemků a umístění staveb) v regulačním plánu (v regulační studii, skice). V případě území obce Černousy se nepředpokládá větší stavební činnost, ale dílčí realizace jednotlivých objektů. Urbanistické a architektonické zásady Kompozice území je určena zástavbou, konfigurací terénu, přítomností zeleně. Domy odlišného pojetí, jejich začleňování do území, různého stáří, odlišných objemů, různé kvality architektury a okázalosti staveb. Důležité pro vnímání je vedle objemů domů, fasád a oplocení uspořádání komunikační sítě, kvalita uspořádání zeleně. Regulace způsobu uspořádání zástavby v příslušné lokalitě -

způsob zástavby jednotlivých objektů ve vztahu k sousedním objektům a k širší situaci území (prostorová kompozice zástavby s regulací objemů a tvarů objektů i jejich začleňování do území, spočívající na citlivém řešení a umístění staveb do terénu, z hledisek lokálních i dálkových pohledů)

-

umísťování doplňujících staveb (drobných staveb, garáží...) na místech nejméně pohledově exponovaných z veřejných prostranství, bez znehodnocení architektonické a urbanistické kvality prostředí, budování staveb v míře a objemu nezbytně nutném pro základní funkci domů, nedoporučují se pultové a ploché střechy u těchto objektů

-

u rodinných domů návrh objektů s 1, výjimečně s 2 nadzemními podlažími s obytným podkrovím s možností podsklepení (vazba na objemy tradičních venkovských objektů, obdélný půdorys přízemních objektů se sedlovou střechou), nejsou povoleny asymetrické sedlové střechy, pultové a ploché střechy

Návrh na vymezení stavebních pozemků pro jednotlivé objekty - v příslušné lokalitě navrhovaného zastavitelného území pro rodinné domy vymezení stavebních pozemků bez vzniku zbytkových ploch s omezováním plošné 2 výměry (doporučení do 1200 m mimo odůvodněné výjimky) -

vymezení stavebních pozemků ve vazbě na současně zastavěné území, terénní podmínky, přístupové komunikace a technické vybavení

-

vymezení stavebních pozemků (obecně vzniklých dělením a scelováním pozemků) neprovádět automaticky dle hranic katastrální mapy - vazby na potřebné profily komunikací a realizace oplocení a příkopů, regulace ploch navazujících stavebních pozemků a při umísťování objektů s možností realizace dalších objektů v pozdější době, zajištění dopravního přístupu k objektům

-

provádění oplocení a úpravy terénu regulovat při umísťování objektů ve vazbě na oplocené plochy náležející k objektu (přídomovní zahrady hospodářského charakteru, okrasné zahrady), neprovádět změny reliéfu terénu vedoucí k odlišení od terénu okolí, odvoz přebytečného odvalu zeminy

Technické zásady Požadavky na řešení dopravy - průjezdné profily komunikací (šířkové uspořádání komunikací ve vazbě na realizace odvodňovacích příkopů a hranice okolních pozemků), u silnic vymezení kategorizace silniční sítě Požadavky na technické vybavení - řešení technického vybavení (koordinace směrového a výškového uspořádání komunikací s vedením vodovodu, elektrovodu NN, zařízení spojů, veřejného osvětlení, koordinace prostorového uspořádání sítí technického vybavení ve smyslu ČSN 73 6005), návrh individuelního čištění odpadních vod.

d

NÁVRH ČLENĚNÍ ÚZEMÍ OBCE NA FUNKČNÍ PLOCHY A PODMÍNKY JEJICH VYUŽITÍ

d 1.

Návrh členění funkčních ploch

Funkční plochy s vazbou na využití území vytvářejí předpoklady pro udržitelný rozvoj území, účelem je hospodárnost s vazbami na prostorové souvislosti a zájmy v území. Územní plán navrhuje členění území obce na funkční plochy, které vycházejí z konkrétních podmínek a vlastností řešeného území. Funkční využití území určuje pro jakou činnost a jakým způsobem je území využito. Dle urbanistické koncepce, využití a uspořádání ploch s vazbou na uspořádání dopravy, občanského a technického vybavení se vymezují plochy v zastavěném území a plochy zastavitelné a dále se vymezují plochy nezastavěné. d 1.1.

Plochy v zastavěném území a zastavitelné

Funkční plochy současně zastavěného území (SZÚO) obce jsou vymezeny hranicí. Jsou odvozeny z katastrálních map a tvoří stavební parcely (zastavěné plochy) a pozemkové parcely, které s nimi sousedí a jsou vyznačeny v hlavním výkresu plnou barvou jako stávající plochy, funkční využití není navrhováno ke změně. V tomto území je možno stavět jednotlivé objekty, pokud funkce nového objektu odpovídá funkčnímu využití plochy a pokud lze tento objekt umístit v tomto území z prostorových hledisek. Dále se jedná v SZÚO o parcely zemědělských pozemků, obklopených předchozími parcelami.

Funkční plochy zastavitelné se navrhuji formou navrhovaných zastavitelných ploch vhodných k zástavbě. Budoucí stavební pozemky jsou situovány do sousedství komunikací. Vylučuje se umísťování staveb ve volném prostoru krajiny. Plochy se vyznačují šrafou s obrysem hranic. Tab. č. 1

Plochy v zastavěném území a zastavitelné

PLOCHY BYDLENÍ a) BYTOVÉ DOMY b) RODINNÉ DOMY PLOCHY VÝROBY A SKLADOVÁNÍ c) VÝROBA A SKLADY d) ZEMĚDĚLSKÁ VÝROBA PLOCHY REKREACE A SPORTU e) REKREACE A SPORT PLOCHY OBČANSKÉ INFRASTRUKTURY f) OBČANSKÁ VYBAVENOST g) PLOCHY SMÍŠENÉ g1) OBČANSKÉ VYBAVENÍ, VÝROBA A SKLADOVÁNÍ g2) ZEMĚDĚLSKÁ A PRUMYSLOVÁ VÝROBA h) PLOCHY DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURY

SILNIČNÍ DOPRAVA

i)

SILNICE, MÍSTNÍ A ÚČELOVÉ KOMUNIKACE ODSTAVNÉ A PARKOVACÍ PLOCHY GARÁŽE DRÁŽNÍ DOPRAVA ŽELEZNICE NÁDRAŽÍ ČD PLOCHY TECHNICKÉ INFRASTRUKTURY VODNÍ HOSPODÁŘASTVÍ

VODOJEM ENERGETIKA A SPOJE TRAFOSTANICE MALÁ VODNÍ ELEKTRÁRNA j) PLOCHY ZELENĚ j1) ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ j2) HŘBITOV j3) ZAHRADY j4) ZAHRÁDKY d 1.2.

Plochy v nezastavěném území

Plochy v nezastavěném území tvoří nezastavěné pozemky, které nejsou určeny k zastavění. Jedná se o monofunkční plochy zemědělského půdního fondu (ZPF), po-

zemky určené k plnění funkcí lesa (PUPFL), plochy zeleně a ostatní plochy v nezastavěném území. Plochy mimolesní zeleně zahrnují plochy zeleně mimo PUPFL. Samostatně jsou zobrazeny plochy rozptýlené mimolesní zeleně, t.j.doprovodné zeleně vodotečí, stromořadí podél komunikací a soliterní zelně. Plochy orné půdy, TTP jsou vyznačeny dle údajů Katastrálního úřadu Frýdlant. Mimo grafickou část dokumentace se vymezují plantáže rychle rostoucích dřevin s vymezením v terénu dle podmínek uvedených ve vyhlášce o závazných částech ÚPO, viz. svazek 2 regulativy. Tab. č. 2

Plochy v nezastavěném území

a) PLOCHY ZEMĚDĚLSKÉ PRODUKCE ORNÁ PUDA TRAVNÍ POROSTY ODVODNĚNÉ POZEMKY MELIORAČNÍ ZAŘÍZENÍ b) PLOCHY LESNÍ PRODUKCE PUPFL c) PŘÍRODNÍ PLOCHY PŘÍRODNÍ REZERVACE „MEANDRY SMĚDÉ“ EVROPSKY VÝZNAMNÁ LOKALITA „SMĚDÁ“ d) PLOCHY S REKREAČNÍM VYUŽITÍM ZNAČENÉ TURISTICKÉ STEZKY CYKLOTRASA VODÁCKÁ CESTA e) PLOCHY TĚŽBY NEROSTU PROGNÓZNÍ ZDROJE TĚŽBA PÍSKU f) VODNÍ PLOCHY NÁDRŽE, VODNÍ TOKY g) PLOCHY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ POZEMKY PROTIPOVODŇOVÝCH OPATŘENÍ h) PLOCHY ZELENĚ MIMOLESNÍ ZELEŇ DOPROVODNÁ ZELEŇ STROMY, STROMOŘADÍ

d 2.

Podmínky využití funkčních ploch

ÚPO reguluje přípustné a nepřípustné funkční využití ploch. V dílčích funkčních plochách se uvádějí charakteristiky území a vymezují podmínky přípustného a nepřípustného využití území, t.j. určuje se čemu území slouží a jaké využití je v území přípustné. Způsob využití území je závazným regulativem pro územní a stavební řízení, případně pro jiná správní řízení a rozhodnutí o území. Podmínky využití funkčních ploch v plochách v zastavěném území a zastavitelných a v plochách v nezastavěném území jsou uvedeny ve vyhlášce o závazných částech ÚPO, viz. svazek 2 regulativy.

e

LIMITY VYUŽITÍ ÚZEMÍ

Vstupní limity využití území vyplývající z příslušných právních předpisů a správních rozhodnutí. * Ochrana technické infrastruktury volný manipulační pruh podél vodních toků (§ 49 zák. č. 254/2001 Sb.) u významného vodního toku (Smědá) 8m u drobných vodních toků 6m ochranné pásmo vedení VN zařízení před 1.1.1995 vedení VN 22 kV 10 m v lesních průsecích 7m stožárové trafostanice VN 10 m zařízení od 1.1.1995 vedení VN 22 kV 7m v lesních průsecích 7m stožárové trafostanice VN 7m dálkový kabel DOK * Ochrana dopravní infrastruktury ochranná pásma silnic III. tř. a místních komunikací II.tř. od osy vozovky 15 m kategorie silnic III. tř. mimo zastavěné území S 6,5/50, S 7,5/60 v zastavěném území MS 8/50 ochranné pásmo dráhy od osy krajní koleje 60 m *

Vytváření a ochrana zdravých a bezpečných životních podmínek

ochranná pásma chovu hospodářských zvířat zemědělský areál Grain, a.s. dvůr Hlaváč, p. Ondřejíková zemědělský provoz p. Davídek zemědělský provoz p. Sameš radon – střední a vysoké riziko * Ochrana přírody a krajiny územní systém ekologické stability (ÚSES) lokální, regionální a nadregionální ÚSES přírodní rezervace „Meandry Smědé“ Evropsky významná lokalita „Smědá“ * Ochrana památek zámek s hospodářským dvorem – stodola, Černousy kaple sv. Jana Nepomuckého – Černousy kostel sv. Vavřince s náhrobky a farou – Ves *

Hranice, ochranná pásma, další podmínky

rOP = 142 m rOP = 49 m rOP = 38 m rOP = 35 m

- hranice území obce - hranice současně zastavěného území - hranice souvisle zastavěného území - ochranné pásmo hřbitova 100 m - ochranné pásmo PUPFL 50 m Výstupní limity vyplývající z projekce dokumentace, které jsou předmětem schválení, jsou uvedeny v regulativech.

f

PŘEHLED A CHARAKTERISTIKA VYBRANÝCH PLOCH ZASTAVITELNÉHO ÚZEMÍ

f 1. *

Základní údaje

Výběr ploch k zástavbě

Zastavitelné plochy jsou navrženy s ohledem na stávající zastavěná území, splňující obecné požadavky na přiměřenou kvalitu příslušných dílčích území, vycházejí z konkrétních požadavků nebo jsou nabídkou zastavitelnosti ploch. Plochy jsou navrhovány za předpokladu zajištění dopravní přístupnosti pozemků, zajištění podmiňujících investic technického vybavení. Plochy zastavitelného území jsou navrženy ve vazbě na podmínky území - limity využití území, vztahu k širší urbanistické struktuře a vhodnosti funkčního využití území na daném místě. * Zastavitelné plochy Územní plán obce stanovuje funkční využití ploch, ploch v zastavěném území a ploch zastavitelných, viz. údaje kap. d 1. Návrh zastavitelných ploch je uveden v hlavním výkresu, očíslování lokalit ve výkresu č. 7 a v tabelární části záboru zemědělské půdy. V území obce se nepředpokládá soustředěnější výstavba s realizací v kratším časovém období.

f 2.

Přehled a charakteristika ploch

Přehled vybraných ploch zastavitelného území odpovídá návrhu členění území obce na funkční plochy, viz. kap. d 1.1. Členění funkčních ploch dále odpovídá uspořádání legendy hlavního výkresu a uspořádání ploch v regulativech. Tab. č. 1 členění ploch BD BYTOVÉ DOMY

Členění ploch zastavitelných území

RD

RODINNÉ DOMY

lokality 1, 2 3 - 22

RS OV D T

REKREACE A SPORT OBČANSKÁ VYBAVENOST DOPRAVA TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA

24 25 26-28 29

Z

ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ

31,33

Očíslování lokalit odpovídá údajům vyhodnocení ZPF, viz. grafické zobrazení ve výkresu č. 7 dokumentace. Přehled ploch odpovídá uspořádání legendy hlavního výkresu ÚPO. BD – BYTOVÉ DOMY Plocha bydlení s návrhem pokračování zástavby ke stávajícím bytovým domům v dolních Černousích, rozšíření skupiny panelových družstevních domů. V sousedství silnice III. tř. s významem bariery proti hluku z dopravy se navrhují řadové garáže. Návrh plochy bydlení ke stávajícímu bytovému domu v horních Černousích. RD – RODINNÉ DOMY Černousy Plochy v horních a dolních Černousích jsou navrhovány do proluk a na okraje současně zastavěného území s přístupem z komunikací. Princip dlouhodobého doplňování stávající zástavby rodinných domů. Ves Plochy ve Vsi jsou navrhovány v prolukách a při okrajích současně zastavěného území. Respektovány jsou hladiny velké vody Q100 Smědé. Plochy jsou přístupné z komunikací. Boleslav Plochy v Boleslavi se navrhují do proluk a na okraje současně zastavěného území. Polní domky Plochy v Polních domcích jsou navrhovány do polohy rovinatějšího území ve vazbě na místní komunikaci. Navrhuje se pokračování stávající zástavby v kvalitním přírodním prostředí. RS – REKREACE A SPORT Hřiště Černousy jako veřejné sportoviště. Stávající areál fotbalového hřiště se navrhuje k rozšíření západním směrem do mezilehlé polohy mezi fotbalové hřiště a silnici III. tř., využití pozemku pro další hřiště a jako cvičiště pro psovody. Zpřístupnění areálu se navrhuje vybudováním účelové komunikace v trase dnešní vyježděné cesty. OV – OBČANSKÁ VYBAVENOST Rekreační zařízení – Polní domky. Rozvojové plochy stávajícího rekreačního zařízení se navrhují při východním okraji současně zastavěného území v sousedství účelové komunikace. D – DOPRAVA Parkovací plochy - u obecního úřadu – na pozemku objektu obecního úřadu se navrhuje parkoviště pro 4 stání - u železniční stanice V mezilehlém území mezi dřevařskými závody a železniční stanicí v atraktivním komunikačním prostoru se navrhuje umístění parkoviště.

u fotbalového hřiště - k fotbalovému hřišti se navrhuje účelová komunikace s parkovištěm osobních vozů Návrh úprav silnic a komunikací -

Navrhují se úpravy dopravního prostoru silnice Černousy – Višňová. Navrhuje se vybudování účelových komunikací Ves – Andělka (velká alej), účelové komunikace Boleslav – Andělka (ke křížku), úpravy komunikací k rekreačnímu areálu Polní domky, Černousy – Habartice úvozem k rybníku a Černousy – Habartice od požární nádrže k rybníku. Státní silnice III/0352 sloužící jako přístupová ze státní silnice I/13 vykazuje nedostatečný šířkový profil. Rozšíření silnice se navrhuje současně se smýcením jedné řady stromořadí, převážný rozsah těchto stromů vykazuje špatný zdravotní stav. Navrhují se úpravy komunikací Černousy – Habartice úvozem k rybníku, Černousy – Habartice od požární nádrže k rybníku a Černousy – Polní domky. Cyklotrasy Návrh cyklotrasy ve Vsi k jezeru Witka do Polska s vazbou na otevřený hraniční přechod. Vodácká cesta Návrh vodácké cesty po řece Smědé v trase Černousy – Ves, Polsko jezero Witka, SRN. Ve Vsi u mostu pod jezem na pravém břehu Smědé nástupní prostor. T – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA Povodňový kanál – návrh protipovodňových opatření, odvedení povodňových vod od areálu dřevařských závodů k jezu Malá vodní elektrárna (MVE) – návrh MVE včetně obnovy náhonu a realizace odtokového kanálu

g

NÁVRH KONCEPCE DOPRAVY A TECHNICKÉHO VYBAVENÍ, NAKLÁDÁNÍ S ODPADY

g 1.

Doprava

g 1.1.

Komplexní pohled na dopravu

Území obce leží mimo hlavní dopravní zátěže ve spádovém území Frýdlantu, Višňové a Habartic. Leží na katastrálních územích Černousy, Ves a Boleslav. Na severu hraničí se státní hranicí s Polskou republikou, na východě s Habarticemi, na jihu s Višňovou, na západě s Andělkou. Na východě mimo území obce probíhá hlavní silniční tah I/13 Habartice - Frýdlant - Liberec. V souladu s konceptem ÚPN VÚC Libereckého kraje je navrženo zkapacitnění silnice I/13 v trase Dětřichov – Habartice s jihovýchodním obchvatem Frýdlantu a západním obchvatem Pertoltic. Plochy dopravní infrastruktury zahrnují pozemky dopravních tras a dopravních zařízení. Silniční doprava. Území obce je dopravně obsluhováno silnicemi III. tříd s připojením na hlavní silniční tah silnice I/13. Dále je území dopravně obsluhováno místními a účelovými komunikacemi. Některé komunikace jsou zaplavovány v době velkých vod, části obce Ves a Boleslav jsou v době povodní nepřístupné.

Železniční doprava. V území obce se nachází trať 037 Liberec - Frýdlant - Černousy, která pro nákladní dopravu pokračuje do Polské republiky do stanice Zawidów PKP. Železniční trať 037 (Zawidów) - Frýdlant - Turnov - Praha je současně trasou mezinárodní kombinované dopravy podle Evropské dohody o nejdůležitějších trasách mezinárodní kombinované dopravy a souvisejících objektech (AGTC), zveřejněné ve sbírce zákonů sdělením č. 35/1995 Sb. g 1.1.1. Vývoj výstavby komunikací První komunikace v území vznikly jako obchodní stezky směrem do Polska. Dále zde bylo rozvíjeno zemědělství a mezi jednotlivými statky vznikaly první komunikace. V r. 1875 byla postavena železniční trať Liberec - Zawidów. Budování silnic bylo provedeno v místech původních cest. V letech 1890 - 1901 byla vybudována silnice Filipovka - Boleslav. g 1.1.2. Hlavní problémy dopravy - nedostatečný šířkový profil silnice III/0352 v úseku od silnice I/13 do Černous k dřevařským závodům - výskyt směrových oblouků o poloměru menším než 30 m na silnici III/0352 a III/0353, nedostatečná šířka (4,0 - 4,7 m) - absence železničního přechodu Černousy - Zawidów pro osobní dopravu - potřeba oživení turistického ruchu a otevření turistické stezky ve Vsi pro cyklistickou a pěší dopravu g 1.2.

Silniční doprava

g 1.2.1. Komunikace a jejich kategorie Tab. č. 1 číslo kategorie silnice mimo zastavěné území III/0352 S 6,5/50

v zastavěném území funkční třída B2 MS 8/50

Černousy - I/13 - Háj

III/0353

funkční třída B2 MS 8/50

Ves - Višňová - Kunratice

S 7,5/60

Silnice trasa silnice

Údaje kategorizace silnic v území kraje, schválené KÚ Libereckého kraje. Silnice III/0352 spojující Černousy se silnicí I/13 (Habartice - Frýdlant - Liberec). Silnice III/0353 spojující části obce Ves, Černousy a Boleslav s Višňovou a Kunraticemi. Návrh silnice k rozšíření: Černousy dřevař. závody - Černousy

v úseku lemovaném starými lípami, navrhuje se smýcení stromů, které jsou ve špatném zdravotním stavu s náhradní výsadbou za příkopem

Černousy - silnice I/13

navrhuje se smýcení starých stromů a v lesním úseku smýcení jižní strany stromořadí s náhradní výsadbou za příkopem

g 1.2.2. Intenzita dopravy Pro stanovení intenzit dopravy nejsou v řešeném území dostatečné podklady. Sčítání dopravy na silnici III/0352 a III/0353 nebylo prováděno. Celostátní sčítání silniční dopravy bylo provedeno na silnici I/13 a to na sčítacím úseku 4 - 1380 v Pertolticích a na sčítacím úseku 4 - 1370 v Arnolticích. g 1.2.3. Veřejná automobilová doprava V území obce není zajištěna autobusová doprava. Autobusové linky jsou vedeny v sousedních obcích. Nejbližší autobusové linky: 54 02 10 Frýdlant - Bulovka - Dolní Oldříš - Habartice 54 02 30 Frýdlant - Višňová - Andělka Nejbližší autobusová zastávka na lince 54 02 10 je Habartice, rozcestí k Černousům. Nejbližší autobusové zastávky na lince 540230 jsou Višňová - Andělka; Višňová Loučná, rozcestí a Višňová - Filipovka. Autobusová doprava byla do obce Černousy zavedena ve 20. letech, ale po r.1989 byla v rámci úsporných opatření zrušena. Došlo též ke zrušení i firemní dopravy z Linety Černousy, která rozvážela zaměstnance do zaměstnání z okolních obcí. g 1.2.4. Doprava v klidu Odstavné a parkovací plochy a garáže jsou v obci umístěny v rozptýlených lokalitách. Zejména na pozemcích bytových domů, rodinných domů, při objektech občanského vybavení a v areálech výroby. a) Parkování vozidel - stávající parkoviště Černousy u bytových domů hospoda U Kaštanu u byt. jednotek č.p. 75 - 76 u objektu Pohraniční policie u smíšeného zboží u dřevařských závodů celkem Ves bývalá Mykana u hostince celkem

6 stání 6 stání 10 stání 4 stání 4 stání 3 stání 33 stání

2 stání 4 stání 6 stání

b) Parkování vozidel - navržená parkoviště Černousy u fotbalového hřiště u rekreačního zařízení - Polní domky u bytových domů č.p. 75 - 76 u dřevařských závodů

8 stání 4 stání 8 stání 5 stání

Ves bývalá Mykana v areálu 6 stání u hřbitova 3 stání u bývalé odchovny mladého dobytka 4 stání celkem 38 stání Další nová parkovací stání budou navrhována na vlastních pozemcích stávajících a nových rodinných domů mimo dopravní prostory komunikací. c) Odstavování a garážování vozidel: Kapacity stávajících řadových garáží: u bytových jednotek v Černousích 6 stání u požární zbrojnice ve Vsi 3 stání v Boleslavi u byt. domu č.p. 16 3 stání celkem 12 stání Garážování vozidel se navrhuje řešit přímo v objektech nových rodinných domů min. 1 stání se požaduje umístit na pozemku rodinného domu. Je nepřípustná realizace garáží stavěných samostatně mimo pozemky rodinných domů. Návrh řadových garáží: u bytových domů č.p. 75 - 76 celkem g 1.3.

15 stání 15 stání

Místní dopravní síť

g 1.3.1. Místní komunikace Dle pasportu místních komunikací délka místních komunikací v území obce 5 815 m, z toho místní komunikace II. tř. Ves – Andělka – 2020 m. Dopravní propojení částí obce Černousy, Ves a Boleslav je zajištěno silnicemi III. tř. Místní komunikace II. tř. propojuje část území obce Ves s Andělkou. Další místní komunikace III. a IV. třídy propojují vždy více jednotlivých nemovitostí a v Černousích území Polní domky. Nejdůležitější místní komunikace z hlediska dopravního významu: Ves, silnice III/0353 – odchovna dobytka Andělka Černousy, silnice III/0352 - Polní domky - Předlánce Černousy - silnice III/0352 - Smíšené zboží - Obecní úřad Ves - silnice III/0353 - hřbitov - silnice III/0353 Boleslav - silnice III/0353 - hasičská zbrojnice

g 1.3.2. Účelové komunikace Slouží ke spojení jednotlivých nemovitostí pro potřeby vlastníků těchto nemovitostí nebo ke spojení těchto nemovitostí s ostatními pozemními komunikacemi a dále k obhospodařování zemědělských a lesních pozemků. Některé účelové komunikace nejsou využívány, nemají zpevněný povrch a nejsou čitelné v terénu. Návrh účelových komunikací: Ves - Andělka velká alej Boleslav - Andělka ke křížku Černousy - Polní domky od křižovatky k rekreačnímu areálu Černousy - Habartice úvozem k rybníku Černousy - Habartice od požární nádrže k rybníku g 1.3.3. Pěší doprava Území obce Černousy leží na rozloze 856 ha. Stávající pěší doprava probíhá jednak po státní silniční síti s absencí chodníků mimo centrální část obce Černousy v místě od Obecního úřadu k č.p. 59 a dále po místních a účelových komunikacích. Další pěší tahy probíhají po některých vyšlapaných cestách. g 1.3.4. Pěší turistika Značené stezky: žlutá - Frýdlant, žel. stanice - Višňová, žel. stanice - Filipovka - Andělka - Ves Černousy, žel. stanice zelená - Habartice stanice - hraniční přechod - Černousy, žel. stanice - Dubový rybník - Polní domky - Višňová, žel. stanice - Pohanské kameny g 1.3.5. Cyklistická doprava Pro cyklistické trasy je využívána jednak síť státních silnic a dále síť místních a účelových komunikací. Vyznačený úsek cyklotrasy č. 3006 probíhá v úseku Filipovka, Boleslav, Černousy a podél rybníku do Habartic. Napojení na cyklotrasu č. 3016 .. Frýdlant – Andělka ve Filipovce. Dle nadřazené koncepce cyklotras se navrhuje nový úsek cyklotrasy Černousy (dřevařské závody) – Ves (hranice s Polskem) s přímým propojením rekreačního území jezera Witka v Polsku. g 1.3.6. Vodácká cesta S vazbou na území Polska a SRN návrh vodácké cesty. Nástupní prostor ve Vsi u mostu pod jezem na pravém břehu Smědé, trasa Polsko jezero Witka, SRN. g 1.3.7. Negativní účinky dopravy Hlavními negativními účinky automobilové dopravy jsou hluk, exhalace, vibrace a dopravní nehody. a) Vymezení hlukem ohroženého území

Stanovení úrovně hluku v územním plánu je dáno „Metodickými pokyny pro navrhování sídelních útvarů ……. z dopravy“. Výchozím podkladem jsou vyhl. č. 13/1997 Sb a směrnice č. 41/1997 ministerstva zdravotnictví a navazující legislativa v platném znění. Základní hladina hluku LAZ Korekce za obytné soubory uvnitř zástavby Ekvivalentní hladina hluku LAeg

= 50 dB(A) = 5 dB(A) = 55 dB(A)

b) Výpočet hluku ze silniční dopravy Tab. č. 2

Výpočet hladiny hluku LAeg pro den

číslo silnice III/0352 úsek – stan. silnič. mapy km 0,000 – 2,250 S voz/24 hod. 300 Sd voz/den 279 nd voz/den 18 % podíl TNV 12 F1 (rychl. podíl TVN) 1,3 F2 (podél. sklon) 1,13 F3 (povrch vozovky) 1,0 X 27 Y 54,31 ÚTLUMY U 55 U 50 4,31 vzdál. izofony 55 dB (A) 7,5 m izofony 50 dB (A) 21,0 m

III/0352 km 0,000 – 2,100 km 2,100 – 2,800 150 279 140 279 9 18 8 8 1,1 1,1 1,13 1,13 1,0 1,0 11,2 22,3 50,49 53,48 0,49 7,5 m 12,0 m

3,48 7,5 m 19,0 m

X = F1 . F2 . F3 . n Y = 10 log x + 40 F1 = faktor vlivu rychlosti a podílu těžké dopravy F2 = faktor vlivu podélného sklonu F3 = faktor vlivu povrchu vozovky n = skutečný počet vozidel /hod x = výpočtová veličina y = pomocná výpočtová veličina g 1.4. Železniční doprava Plochy železniční dopravy zahrnují pozemky drážních těles, včetně náspů, zářezů, opěrných zdí, mostů a zařízení pro železniční dopravu nádraží s provozními budovami a kolejištěm. Územím obce prochází železniční trať 037 Liberec - Frýdlant Černousy - Zawidów PKP. Nádraží ČD se nachází na severním okraji řešeného území v blízkosti hranic s Polskou republikou s pěší dostupností z nejvzdálenější obydlené části obce 1 500 m; 20 minut chůze. Na nádraží jsou umístěny 1 dopravní kolej a 1 manipulační kolej s prodloužením této koleje jako vlečkové do dřevařských závodů. Odvoz hotových výrobků po dráze - 3 - 5 vlakových souprav s 2 - 3 vagóny týdně.

V území při absenci veřejné autobusové dopravy je osobní železniční doprava jedinou veřejnou dopravu. Osobní železniční doprava (denně cca 28 spojů). Návrh na otevření železničního hraničního přechodu Černousy - Zawidów pro osobní dopravu. Nádražím ČD Černousy projíždí denně až 10 vlakových souprav nákladní dopravy mezi Polskou a Českou republikou. Železniční doprava je v území stabilizována. Dle stanoviska Správy železniční dopraní cesty, s.o. z 28.4.2005 je třeba projednat situování objektů s vazbou na ochranné pásmo drány ve smyslu ustanovení zák. č. 266/1994 Sb., viz. údaje kap. e limity využití území – ochranné pásmo dráhy 60 m.

g 2.

Vodní hospodářství

g 2.1.

Hydrografie území

Organizace dle SVP Horní a střední Labe: základní povodí Smědá (Witka) hlavní recipient území: Smědá ř.km 0,0 - 6,9 správa povodí: Povodí Labe, s.p. Hradec Králové závod Jablonec nad Nisou provozní středisko Liberec Území obce leží v úmoří Baltského moře na severní hranici našeho státního území ve Frýdlantském výběžku. Území odvodňuje Smědá, která ústí zprava do Lužické Nisy (levého přítoku Odry). Ve Vsi tvoří Smědá krátce státní hranici a poté odtéká do Polska (zde se jmenuje Witka). Orograficky náleží celé území k Frýdlantské pahorkatině, což je členitá pahorkatina střední výšky 360 m n.m. složená převážně z rul a biotitických žul krkonošsko – jizerského plutonu s proniky a příkrovy mladotřetihorních čedičů a znělců. Starší sníženiny jsou zaplněny až 20 m mocnými sedimenty glacifluviálních štěrkopísků, které jsou často erodovány a denudací postupně odklizovány. Území je středně zalesněné, lesy se nacházejí především na svahových polohách ploché hřbety jsou většinou zemědělsky využívány. Z hydrologického hlediska je celé území možno považovat za oblast se střední hustotou říční sítě a průměrnou hodnotou povrchového odtoku. Roční srážky dosahují hodnot kolem 800 - 840 mm, odtok do 300 mm. Odtokový součinitel je 0,35; specfický odtok kolem 9,0 l/s.km2. Toky jsou velmi čisté a dobře zarybněné. g 2.2. Vodní toky a plochy Tab. č. 1 číslo toku

Vodní toky v území obce jméno toku

správce toku

2 – 04 – 10 – 029 /01 /01/1 /02 /02/1 /02/2 /05 /05/9 /05/10 /06 /07 /08

Smědá od kóty 216 od hranic od Pertoltic od Nademlýnského vrchu bezejmenný od Saně bezejmenný bezejmenný bezejmenný z Doupňáku jižně pod kótou 275

PL PL PL LČR LČR LČR PL LČR LČR PL LČR LČR

2 – 04 – 10 – 030 /01 /02 /03 /04 /05

Andělka Z od Doupňáku V od kóty 316 z lesa Boreček z Polska

LČR LČR LČR LČR PL PL

Pozn.:

PL – Povodí Labe s.p., Hradec Králové LČR – Lesy České republiky s.p., Frýdlant

Vodní toky Smědá (2-04-10-029), tok III.řádu, pravostranný přítok Lužické Nisy v Polsku poblíž obce Radomierzyce. Smědá pramení v Jizerských pod horou s dalšími zdrojnicemi Bílá Smědá a Černá Smědá v blízkosti chaty Smědava. Smědá jako divoká podhorská řeka teče k Frýdlantu. Pod Frýdlantem začíná meandrovat a již v poměrně malém sklonu protéká po dně široké nivy až ke státní hranici. Smědá je na našem území dlouhá celkem 46,1 km. Plocha povodí k ř.km 0,0 je 273,8 km ², průměrný průtok u ústí je 3,61 m²/s. Hydrologický režim Smědé je dosti nevyrovnaný, s důsledky častých povodní (vybřežuje cca 2 x do roka). Zvýšené hladiny povodní na dolním toku Smědé způsobují některé drobné toky přitékající ze sousedního Polska (Minkovický potok, Višňovský potok), které odvodňují rozlehlé oblasti zdevastované těžbou hnědého uhlí. S extrémně vysokým součinitelem odtoku nulová retence. V širším území obce je Smědá nížinnou řekou s poměrně rychlým proudem. Koryto je zaříznuto do rovinaté nivy, v níž je vyvinuta řada meandrů s bohatou sekundérní strukturou. Koryto řeky je dosud „živé“, tzn. že za větších průtoků zde stále probíhá vývoj meandrů. Jde o jedinečný fenomén v rámci republiky. Tato skutečnost byla potvrzena vyhlášením PR „Meandry Smědé" a vydána jako Evropsky významná lokalita „Smědá“, údaje viz. kap. l 3.1. a l 3.2. hydrologické údaje pro profil ř. km 0,0: hydrologické pořadí: 2-04-10-029 2 plocha povodí k profilu: 273,77 km

průměrné roční srážky: 951 mm průměrný roční odtok: 416 mm součinitel odtoku: 0,44 2 specifický odtok: 13,19 l/s.km 3 průměrný průtok: 3,61 m /s průtoky překročené průměrně po dobu 30 90 180 270 330 355 364 dnů 3 7,99 4,01 2,34 1,38 0,86 0,53 0,27 m /s průtoky dosažené nebo překročené průměrně jednou za 1 2 5 10 20 50 100 let 3 64 93 141 182 224 299 362 m /s Smědá je v řešeném úseku zařazena mezi vody mimopstruhové. Tok je splavný pro sportovní lodě, obtížnost je ZW až WW I. Z Černous přes Ves do Polska a dále do Německa se navrhuje vodácká cesta. přítoky Smědé: Kočičí potok (2-04-10-031 a 032), tok IV.řádu, pravostranný přítok Smědé, do níž ústí na začátku vzdutí nádrže Witka v Polsku západně od Zawidówa. Kočičí potok pramení na severním svahu Bulovského kopce, svým horním tokem přetíná Oldříšský výběžek v Habarticích tvoří státní hranici. Kočičí potok je dlouhý celkem 15,5 km (z toho v ČR 12 km), má plochu povodí asi 30,6 km 2, z toho k ř.km 0,0 pak 25,37 km2. Průměrný průtok u ústí je asi 0,28 m3/s, v Habarticích asi 0,23 m3/s. Kočičí potok odvodňuje území obce Černousy prostřednictvím svých přítoků. Kočičí potok je pstruhová voda. Přítoky Kočičího potoka Bezejmenný levostranný přítok ústící do Kočičího potoka v Polsku. Vytéká z rybníčku u silnice I/13, teče k severozápadu při hranici s Habarticemi, v blízkosti státní hranice je na potoce malý rybník (Panský). Potok je na našem státním území dlouhý 1,3 km. Potok má 0,7 km dlouhý levostranný přítok, který krom nejhořejšího toku leží v území obce. L 0,135 - Andělka (2-04-10-030), tok IV. řádu. Pramení mimo řešené území v osadě Andělka, je dlouhý 4,4 km. Mezi ř.km 0,5 - 1,0 tvoří státní hranici. Do Andělského potoka ústí zleva Javornický potok dlouhý cca 1 km. Potok pramení a v celé délce teče po státní hranici. P 2,775 - potok od kóty 216 - struha dlouhá asi 1 km. Vytéká z bývalého poldru v blízkosti nádraží, teče kolem objektů dřevařských závodů a ústí novým korytem zprava do Smědé. V minulosti tekl dále do Polska a vracel se do Smědé ještě na našem území. Potok má značný význam pro odvod velkých vod z nivy Smědé, navrhuje převedení toku do přímého směru k jezu. L 3,25 - drobný lesní potůček dlouhý jen 0,5 km. L 3,36 - bezejmenný potok dlouhý 2,1 km, pramení mimo řešené území v lese Doupňáku. V nejhořejší trati má krátkou levostrannou pobočku. Dolní tok protéká Boleslaví, zde jsou na potoce dva rybníčky.

P 6,1 - bezejmenný (s vazbou na Dubový rybník) dlouhý 2,4 km pramení mimo řešené území v lese u Pertoltic, v celé délce protéká podél hranice území, v krátkých úsecích do něj vstupuje. Potok napájí kaskádu malých i větších rybníků (některé jsou již zaniklé), v dolním toku protéká Dubovým rybníkem. Potok má v horním toku pravostranný přítok dlouhý 0,9 km a v dolním rovněž pravostranný přítok dlouhý 0,4 km s rybníčkem. Mosty a lávky M 2,636 silniční most ve Vsi, kolmý, cihlový a kamenný, obloukový. Rok výstavby 1896. Celková délka mostu je 21 m, šířka 5 m, světlá výška ode dna 3,5 m. L 3,422 lávka ve Vsi, ocelové nosníky s dřevěnou mostovkou. Celková délka lávky je 17 m, šířka 1,6 m, světlá výška ode dna 3,0 m. M 4,519 silniční most v Boleslavi, mírně šikmý, železobetonový. Celková délka je 24 m, šířka 8,2 m, světlá výška ode dna 3,2 m. Správcem mostu je SÚS Liberec. M 5,583 železniční most trati Frýdlant-Černousy, kolmý, ocelový. Celková délka mostu je 72 m, šířka 6 m, světlá výška ode dna 5,5 m. Jezy a stupně J 2,809 šikmý pevný jez z kamene lichoběžníkového profilu, v levé části se stavidlem. Délka jezu 27,5m, výška 2,2 m, délka skluzu 3 m. Vodní plochy Nádrže V území obce se nachází nádrže místního významu. Největším rybníkem za hranicí obce je Dubový rybník, hlavní prostor přírodní rezervace „Meandry Smědé“ jako součást širšího území Evropsky významná lokalita „Smědá“. Panský rybník na přítoku Kočičího potoka v blízkosti státní hranice má hráz dlouhou 150 m a hladinu o ploše cca 0,54 ha. Rybník je v horní části silně zanesený. V okolí rybníka jsou poměrně rozsáhlé mokřady. Rybníček v Černousích na dně rokle pod kapličkou (požární nádrž) má hráz dlouhou 20 m, nádrž je dlouhá asi 50 m, plocha hladiny je jen 0,05 ha. Nádržka v horní části je silně zanesená. Na bezejmenném potoce v území Polní domky je kaskáda šesti menších i větších rybníků (od spodu – Mlýnský, Svatojánský, Vydří, Volavčí, Hejtmánek a Počátek), všechny leží již na území Pertoltic, na samé hranici území obce. Mlýnský rybník je využíván ke koupání s vazbou na rekreační zařízení Polní domky. V lesním porostu v jižním cípu území obce se nachází rybníček - Lesy ČR. Severně Polních domků na okraji lesa se nachází rybník Mysliveckého sdružení Olšoveček s malým ostrůvkem, rybník je rybolovný s výskytem vodního ptactva. V Boleslavi je na levém břehu Smědé nevelký rybník na levostranném přítoku Smědé. Rybník je rybochovný, je dobře udržovaný. Na tomtéž potůčku je i drobná zahradní nádržka jen několik desítek metrů nad rybníkem. Ve Vsi jsou kalové nádrže Mykany. Jezera

V nivě Smědé je několik poříčních jezer, která vznikla jako zbytky odškrcených meandrů starého koryta. Jedno z nich je pod železničním mostem na levém břehu, další je na pravém břehu u silnice do Boleslavi, tři jezera jsou v levobřežní nivě pod Vsí. Záplavová území Záplavové území Smědé a Višňovského potoka bylo na návrh správce toku Povodí Labe a.s. Hradec Králové stanoveno OkÚ RŽP Liberec s platností od 1.11.1998 pod č.j. RŽP/2/1722/98/Hd pro území obcí Černousy, Višňová a Kunratice. Inundační území Smědé zaujímá celou nivu. Silně klikaté koryto Smědé zde má poměrně malou kapacitu, velké vody vybřežují i dvakrát do roka. Jako podklad pro stanovení záplavového území slouží „Studie odtokových poměrů Smědé“, hydrotechnické výpočty v geodeticky zaměřených údolních profilech se stanovením okrajových podmínek ve vztahu k řadě N-letých průtoků, vypočtené hladiny Smědé H1, H2, H5, H10, H20, H50 a H100 jsou uvedeny v přiloženém tabelárním přehledu, zákres hladiny Q100 je uveden ve schematu a v hlavním výkresu dokumentace. Chráněné vodohospodářské oblasti Žádná vodohospodářsky chráněná území se v území obce nevyskytují. Vodárenské a vodohospodářsky významné toky Vodárenské toky v území nejsou zastoupeny. Vodohospodářsky významným tokem dle vyhl. č. 470/2001 Sb. je Smědá v celém úseku. Vodohospodářská koncepce Koncepce „Plán rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje“ z r. 2004. Majitel a provozovatel vodovodů „Frýdlantské vodárenské sdružení a.s.“, Frýdlant. g 2.3.

Zásobování pitnou vodou

Vodní zdroje a jejich ochranná pásma Do Černous se přivádí pitná voda v rámci místní vodárenské soustavy ze zdroje u Pertoltic. Není zde žádný veřejný vodní zdroj a nezasahuje sem žádné ochranné pásmo. Vodárenská soustava zásobuje vodou Pertoltice, Habartice, Černousy, Ves, Boleslav a Andělku. Zásobní síť Řídící akumulace je na vrchu Skalka, vodojem je umístěn již mimo území obce v jeho těsné blízkosti. Vodojem o objemu 150 m ² má horní hladinu na kótě 322,2 m n.m. Zásobní síť je nová, provedená většinou z PE 110. Rozsah sítě je dostačující. Byla provedena realizace pokračování vodovodu v úseku Ves - Andělka. Bilance potřeby vody Tab. č. 2 B

počet trvale bydlících obyvatel = 350

R

počet rekreačních obyvatel = 150

Výpočet spotřeby vody

3

3

3

QB

prům.denní potřeba trvale bydlících v m = B x 0,15 m = 52,5 m /d

QR

prům.denní potřeba rekreačních obyv.v m = R x 0,05 m = 7,5 m /d

Qp

průměrná denní potřeba v m =QB + QR = 60 m /d

Qd

zvýšená denní potřeba v m mimo všední dny = (R + B) x 0,15 m = 75 m /d

Qm

maximální denní potřeba v m =Qd . kd, (kd = 1,5) = 112,5 m /d

Qh

maximální hodinová potřeba v l/s =Qm x 1000x1, 8/86400 l/s = 2,35 l/s

3

3

3

3

3

3

3

3

3

3

V obci je 170 ekonomicky aktivních obyvatel, z toho za prací vyjíždí cca 70 obyvatel. Objem vodojemu je nevyhovující. Návrh opatření Vodovodní síť je dobudovaná, navrhují se pouze krátké úseky vodovodu v Černousích a v Boleslavi, viz. kap. j) vymezení ploch pro veřejně prospěšné stavby a výkresy č. 4 a 6 dokumentace ÚPO. S rozšířením kapacity akumulace vody ve vodojemu Skalka 150 m3 dle Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací se do r. 2015 neuvažuje. g 2.4.

Kanalizace a likvidace odpadních vod

Stávající stav V území obce není vybudován systém veřejné kanalizace, soustavné kanalizační sítě s čištěním odpadních vod. U objektů jsou odpadní vody zachycovány v žumpách a následně vyváženy nebo předčištěny v domovních čistírnách. Návrh řešení Vzhledem k malému počtu obyvatelstva, rozptýlenosti zástavby, terénní konfiguraci se i nadále navrhuje individuelní likvidace splaškových vod a stávajícím způsobem odvádění dešťových vod s preferencí otevřených příkopů podél komunikací a se vsakováním do terénu.

g 3.

Energetika a spoje

g 3.1.

Komplexní pohled na energetiku

Území obce v severní části Frýdlantského výběžku zahrnuje dílčí části Černousy, Ves a Boleslav. Energetické systémy zde slouží pouze pro místní potřeby. Hlavní energií je zde užití hnědého uhlí a elektrické energie. Z obnovitelných druhů energií se zde využívá pouze odpadového dřeva. Z energetického generelu Frýdlantského výběžku vyplývá, že území obce nebude plynofikováno. *

Využití jednotlivých druhů energií

Elektrická energie - technologická spotřeba, ohřev TUV a vytápění, různé systémy vytápění – elektrokotel, konvektory, akukamna

Pevná paliva Zkapalněný plyn -

Topné oleje Odpadové dřevo -

Solární energie -

Vodní energie -

Větrná energie -

postupný útlum jejich využití, preference spalování koksu, užití ekologizovaných kotlů. Produkce aditivovaného uhlí rozvoj užití podle cenových relací a možností odběratelů, převážně užití kapalného propanu, podmíněna instalace zásobníků méně atraktivní pro větší náklady využití dřeva ve zdrojích tepla k tomu zkonstruovaných (kotel na dřevo, krbová kamna), důležitým faktorem při spalování je jeho dobré vysoušení většinou užití této energie pro ohřev TUV, vhodné využití vakuových trubic, nejvyšší účinnosti kolektoru (až 80 %), při ohřevu vody na 20 – 30 oC (pro ohřev bazénu), při využití pro ohřev TUV a pro vytápění klesá účinnost na hodnotu kolem 50 %. v Boleslavi návrh obnovení vodního náhonu a obnovy malé vodní elektrárny (MVE), ve Vsi je zachován jez, náhon i odpad s možností doplnění vodní turbíny a generátoru ve Vsi při komunikaci Velká alej ve vyvýšené dispozici terénu ve směru na Andělku návrh větrných elektráren, napojení vedení VN severním směrem

Důležitým faktorem je podstatné omezení spalování hnědého uhlí v území obce, které je provázeno imisemi oxidů síry, dusíku, tuhými úlety imisí stopových prvků s negativními důsledky na čistotu ovzduší. *

Bilance energií

Základním palivem v obci bude kombinace elektrické energie, pevných paliv, obnovitelných energií a ostatních druhů energií. U bytových domů je vyšší poměr elektrické energie, který je způsoben vytápěním panelového domu lokálně elektricky v jednotlivých bytech. Tab. č. 1 druh výstavby

byty stáv. v RD byty stáv. v BD byty návrh RD, BD průmysl služby + vybavení celkem g 3.2.

Bilance energií pevná paliva

elektrická energie

ostatní

2004 2015 2004 2015 2004 Pm(kW) Pm (kW) Pm (kW) Pm (kW) Pm (kW) 270 50 80 120 40 290 310 250 2500 610 800 20 70 70 2830 50 1050 1550

Elektrická energie

g 3.2.1. Současný stav a návrh

2015 Pm (kW) 180 10 250 4500 20 4960

*

Současný stav

Území obce je zásobováno ze systému 22 kV z RZ 110/22 kV Frýdlant vedením 3 x 95 ALFe 6, s možností záložního napájení z RZ 110/22 kV Hrádek. V obci je jedno velkoodběratelské místo elektrické energie, je to firma dřevařských závodů. V obci je poměrně značné využití elektrické energie pro vytápění. V r. 1998 byla provedena změna vytápění panelového domu u dřevařských závodů z dodávky z továrny na vytápění elektrickou energií. Rovněž elektrickou energií je vytápěn objekt policie, obchod a obecního úřadu v blízkosti. NN systém v území obce je po rekonstrukci, která byla provedena v 70. letech. Vedení je venkovní na betonových stožárech s vodiči ALFe. Dodávku elektrické energie do obce zajišťují stožárové trafostanice, jejichž přehled je uveden v tabulce č. 2. Tabulka č. 2 číslo trf 1. T 426 2. T 553 3. T 422 4. T 530 5. T 423 6. T 425 7. T 532

*

Trafostanice v území obce název Černousy Polní domky Boleslav U paneláku Lineta Ves střed Ves sever

druh D D D D VO D D

výkon (kVA) 100 100 100 400 610 400 160

provedení stožárová stožárová stožárová stožárová zděná stožárová stožárová

Návrh

Návrh užití elektrické energie Trasy VN vedení jsou v území stabilizovány. Z bilance vyplývá příkon spotřeby bydlení a služeb ve výši cca 750 kW, který bude zajišťovat šest trafostanic. V případě, že budou trafostanice rekonstruovány na výkon 400 kVA, je jejich počet dostatečný na pokrytí navrhovaného příkonu spotřeby elektrické energie. V případě většího nárůstu spotřeby je možné počet trafostanic zvýšit. K tomu může dojít v okruhu trafostanice T530 U paneláku, do sféry vlivu této trafostanice je navržena nová bytová výstavba. Zde je možnost, rozšíření T530 na výkon 2 x 400 kVA nebo výstavba nové trafostanice. Návrh realizace malé vodní elektrárny (MVE) Návrh realizace MVE u bývalého sila v Boleslavi ze strany obce a firmy Fobos, cca 75% délky náhonu k vyčištění, v dolní části realizace odtokového kanálu a odstranění nánosu bahna od povodní. U odtokového kanálu se vyčleňuje sousední území zajišťující dopravní přístupnost při obnově i údržbě. g 3.2.2. Ochranná pásma

Pro bezporuchový provoz energetických zařízení je nutné dodržovat jejich ochranná pásma. Ochranná pásma, která je nutno v území respektovat. (viz. kap. e Limity využití území). Zařízení před 1.1.1995 - podle zák. č. 222/1994 Sb. ve znění zák. č. 458/2000 Sb., § 45. Ochranné pásmo elektrického vedení vymezené svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení, která činí od krajního vodiče vedení na každou stranu: vedení VN 22 kV 10 m v lesních průsecích 7m Ochranné pásmo elektrické stanice stožárové trafostanice VN 10 m Zařízení od 1.1.1995 - podle zákona č. 458/2000 Sb., § 46 Ochranné pásmo venkovního vedení vymezené svislými rovinami vedenými po obou stranách vedení, od krajního vodiče vedení na každou stranu: vedení VN 22 kV 7m v lesních průsecích 7m Ochranné pásmo elektrické stanice stožárové trafostanice VN 7m g 3.3. Vytápění *

Současný stav

Rozhodujícím palivem v obci jsou pevná paliva a elektrická energie. Není zde žádný systém centrální dodávky tepla. Tab. č. 3 č. provozovatel kotelny K1 K2

*

Kotelny v území obce zařízení

výkon kW

České dřevařské závody 1 x Loos + 1 x BW 4600 Mykana Ves Cornwal 1170

palivo druh HP mimo provoz

roč. spotř. t/r., Mwh/r 2000

Návrh

Možnosti obce jsou omezeny tím, že je značná vzdálenost od tras plynovodů a není navrhována její plynofikace. Hlavní energií zde bude elektrická energie a další kombinace ostatních druhů energií zde dostupných. Největší kotelny jsou uvedeny v tabulce č. 4. velké kotelny K1 dřevařské závody a K4 Mykana mají zařízení na spalování hnědého uhlí. V případě, že K4 Mykana bude uvedena do provozu, bude nutné rekonstruovat kotelnu na spalování paliva, které bude podstatně méně zatěžovat životní prostředí obce. Rovněž tak kotelnu K1 dřevařských závodů bude nutno rekonstruovat na užití ušlechtilého paliva. Obě kotelny jsou umístěny v nejnižším místě obce při Smědé a velmi nepříznivě ovlivňují kvalitu ovzduší. Údaje viz. kap. l 2.1.

g 3.4.

Spoje

g 3.4.1. Telekomunikace Černousy jsou obcí, jako telefonizovaného místa veřejné pevné telefonní sítě ČR Českého Telecomu, nachází se ve správním obvodu obce s rozšířenou působností Frýdlant, s územním členěním do telefonního obvodu (TO), totožného se správním územím Libereckého kraje. Místní telefonní obvod byl v území obce rekonstruován v 2. polovině 90. let. Provedení nové místní telefonní sítě je venkovní na stožárech spojů. Částečně se využívá i stožárů elektrického vedení NN SČE. Zásadní pro další vývoj telefonizace byla digitalizace telefonních ústředen na Frýdlantsku. Dálkový optický kabel (DOK) prochází územím obce s trasou podél místních a účelových komunikací a státní silnice, zákres je proveden ve výkresu energetiky. Základnová stanice Eurotel V r. 1999 byla provedena realizace stanice v Černousích na pozemku p.p.č. 81/6 v mezilehlém prostoru mezi fotbalovým hřištěm a silnicí III. tř. Při jižním okraji Habartic se nachází základnová stanice T Mobil. g 3.4.2. Radiokomunikace Program televize Televizní vysílání je zajištěno základním televizním vysílačem Liberec - Ještěd pracujícím na: 8. kanálu pro NOVA 31. kanálu pro ČT 1 42. kanálu pro ČT 2 60. kanálu pro PRIMA Dále je zde možno přijímat televizní signál z televizního převaděče Frýdlant pracujícího na: 34. kanálu pro ČT 1 11. kanálu pro NOVA S vazbou na území Polska je možno přijímat polské TV programy. Program rozhlasu Pokrytí řešeného území státními rozhlasovými programy v pásmu SV, DV a VKV je zde vyhovující. Územím neprochází žádná radioreleová trasa. Vysílání rozhlasu je realizováno v širší nabídce pro území vysílači umístěnými na radiokomunikačních střediscích RKS. Tab. č. 4

Radiokomunikační střediska a rozhlasové programy

Radiokomunikační střediska RKS Liberec – Ještěd RKS Liblice RKS Mělník

RKS Mnichovo Hradiště Rozhlasové programy Radiožurnál

Svobodná Evropa

Praha

RCL

Vltava

Euro K Liberec

Regionální studio Ústí n. L.

Triangl

g4

Nakládání s odpady

Způsob nakládání s odpady v obci je určen obecní vyhláškou a spočívá na centrálním svozu a likvidaci odpadů dle zák. č. 185/2001 Sb. o odpadech v platném znění.

*

Základní charakteristika obce

Území obce zahrnuje 3 části obce a k.ú. Černousy, Boleslav a Ves, je situováno v severní části Frýdlantského výběžku 13,6 km od Frýdlantu. Dle údajů SLDB 2001 bylo sečteno 77 trvale obydlených domů a 122 bytů, 334 obyvatel, evidováno je 48 objektů individuelní rekreace. g 4.1.

Produkce a nakládání s odpady

Shromažďování odpadů je v obci prováděno do přesypných nádob (popelnic 110 l) a velkoobjemových kontejnerů. Odvoz odpadů je prováděn přesypovými vozy smluvní organizací. V území bývalého lomu ve Frýdlantě (Větrov) byla zřízena řízená skládka skupiny S 3 s předpokládanou kapacitou cca 30 let. Celkové množství těchto odpadů činí ročně cca 180 t, z toho na jednoho obyvatele ročně cca 0,53 t. Železo se ukládá na určenou plochu a odváží se. Podobně nebezpečný odpad je likvidován formou organizovaného svozu. Tuto povinnost za obec dle zákona o odpadech (shromažďování, svoz a zneškodnění nebezpečných odpadů v obci) zajišťuje smluvní organizace. Odpadní vody ze septiků a žump se provádí na ČOV do Frýdlantu. Podle hodnocení je uvedený způsob nakládání s komunálním odpadem vyhovující a bude průběžně rozšiřován o sběr druhotných surovin péčí OÚ zaváděním recyklace odpadů v domácnostech. Pro sběr tříděných odpadů bude nutno vytvořit technické předpoklady a vybavení nádob na separovaný odpad. Hlavní původci odpadů: - Lineta, dnes České dřevařské závody, a.s. Praha - Mykana, a.s. Chrastava, provoz Ves – dnes mimo provoz - odchovna skotu g 4.2.

Skládky odpadů

Na území obce se nachází skládka cemvinu, dnešní společnosti České dřevařské závody, a.s., bývalého podniku Linety. Dle § 4 zák. č. 2317/2004 Sb. zákona o odpadech se jedná o skládku odpadů. Kromě této původně založené skládky nejsou v území další skládky s legálním využíváním jako skládka odpadů. Dle příl. č. 1 k zák. č. 185/2001 Sb. se jedná o odpad kódu Q1 – zůstatek z výroby (bez nebezpečné vlastnosti, dle příl. č. 4 k zák. č. 185/2001 Sb. se jedná o způsob odstraňování odpadu skládkováním v úrovni terénu, kód D1). Kapacita skládky cca 30 let. ÚPO navrhuje postupné zalesňování plochy skládky. Součástí evidence v minulosti byly nevyužívané skládky odpadů v území obce pod čísly 1,2,3,4 a 6. Karty GMS a.s. „Evidence skládek okresu Liberec“ v mapách 1 : 50 000 (v pracovních mapách 1 : 10 000) s údaji skládek o velikosti nad 50 m 3 a všech nebezpečných odpadů s evidenční kartou a GTS a.s. „Inventarizace skládek okresu Liberec“ malých skládek do 50 m3 bez evidenční karty. Skládky byly v území sanovány.

h

VYMEZENÍ PLOCH PRO DOBÝVÁNÍ LOŽISEK NEROSTU

h 1.

Základní údaje

Česká geologická služba – Geofond ČR z pověření MŽP ČR stanovuje území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Ložiska nerostů jsou zobrazena v M 1:50 000 v mapách ložiskové ochrany. Mapy zobrazují výhradní ložiska nerostných surovin chráněná podle horního zákona a předpokládaná ložiska, představující území se zvláštními podmínkami geologické stavby. Aktuelní podklady byly převzaty z MŽP, odboru výkonu státní správy V v Liberci. Z rešerže ložisek a souvisejících DP (dobývacích prostor) a CHLÚ (chráněných ložiskových území Geofondu ĆR vyplývá, že se v území obce nenacházejí výhradní ložiska nerostů. V území obce jsou registrovány prognózní zdroje. Obvodní báňský úřad v Liberci z hlediska horních předpisů neeviduje v území obce žádné dobývací prostory. V území obce se neevidují sesuvná ani poddolovaná území.

h 2. *

Ložiska nerostů

Nevýhradní ložiska nerostů

V území obce jsou dle podkladů MŽP, odboru výkonu státní správy V v Liberci registrovány dva prognózní zdroje s kódem R9 – nevyhrazené nerosty, štěrkopísky. Plošné údaje jsou uvedeny v mapě 03-12, M 1 : 50 000.

OBRÁZEK 15cm ! nevýhr. ložiska

*

Návrh pískovny v Černousích

V prostoru severně silnice III. tř. ve směru ke státní hranici se navrhuje dle požadavku obce vymezení území pro těžbu písku. Návrh na otevření pískovny byl uplatněn v r. 1998 firmou Švejda Jaroslav, sdružení Libčice nad Vltavou PÍSKOVNA. Dle původní registrace ložisek nerostných surovin NIS Geofond Praha r. 1993 byl prostor registrován pod č. 903 3900 Černousy II, číslo zákresu 40 – štěrkopísky. Dle podkladu surovinové politiky Libereckého kraje z r. 2002 není lokalita zahrnuta do seznamu nevýhradních ložisek v Libereckém kraji, dle podkladů MŽP není plocha součástí ložisek uvedených v tab. č. 1. Dle dokumentace regionální surovinové politiky Libereckého kraje (Geofond Praha 2002) se sledují prognózní zdroje ve Frýdlantském výběžku s vazbou na potřeby a objektivní posouzení priorit a jejich racionálního využití. Ložiska nevýhradních nerostů jsou součástí pozemku, rozhodnutí o využití území k těžbě ze strany obecního úřadu podléhá správnímu řízení k dokumentaci plánu využití ložiska.

i

ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY

i 1. *

Základní údaje

Projekce ÚSES

Pro území obce Černousy, zahrnující k.ú. Černousy, Boleslav, Ves byl v r. 1995 vypracován MÚSES (místní – lokální územní systém ekologické stability), zpracovatel ing. J. Skřivánek. Aktualizovaný stav ÚSES je obsažen v dokumentaci zpřesnění ÚSES v okolí Frýdlantu a N. Města p.S. vně hranic CHKO Jizerské hory v r. 2000, zpracovatel Mgr. R. Višňák. ÚSES je v území obce Černousy zastoupen na nadregionální, regionální a lokální úrovni. Kostru ekologické stability tvoří biocentra i biokoridory nadregionálního, regionálního a lokálního významu.

Biocentra, jakožto určité krajinné segmenty, svou velikostí a stavem ekologických podmínek umožňují existenci rostlin a živočichů a jejich genových zdrojů. Biokoridory umožňující migraci organismů mezi biocentry jsou v území navrženy převážně podél vodních toků a na lesních pozemcích.

i 2. *

Nadregionální ÚSES

Biokoridory nadregionálního významu

Tab. č. 1 poř. číslo 2/16 11/11A 11A/0

Biokoridory nadregionálního významu název Meandry Smědé Nad Andělským potokem I Nad Andělským potokem II

poř. číslo 16/16A 11/16A

název Boleslav Za Boleslaví II

2/16 – Meandry Smědé Délka 400 m, zdvojený biokoridor, dle MÚSES v původní trase vedený nivou Smědé a v nové trase dle ÚTP (územně technických podmínek) severně od toku Smědé v zatravněné nivě, s křížením přes trať ČD a do svahovného háje, který navazuje na regionální biocentrum BC 2. Návrh opatření: Kosení luk včetně břehů, omezení třapatky, nevypásat, nehnojit, běžná údržba břehových porostů, doplnění dubu a jasanu, nezasahovat do řečiště. 11/11A – Nad Andělským potokem I Délka 750 m, biokoridor probíhající v náhorní i svahové poloze nad údolím a pravým břehem Andělského potoka, severní část biokoridoru při okraji potoční nivy. Návrh opatření: Postupná úprava druhové skladby lesního porostu s cílem přirozeného složení. 11A/0 – Nad Andělským potokem II Délka 220 m, biokoridor probíhající severně od biocentra 11A na státní hranici, po dolním okraji svahového remízu při okraji louky v nivě Andělského potoka. Návrh opatření: Na lesních pozemcích úprava s cílem přirozeného druhového složení, krátké nelesní úseky na obou koncích lze ponechat nezalesněné. 16/16A – Boleslav Délka 490 m, oproti MÚSES nový biokoridor dle hodnocení ÚSES z r. 1998, ing. Hromek, biokoridor vystupuje z nivy Smědé k jižnímu okraji Boleslavi přes listnaté remízy do údolíčka bezejmenného potoka s potoční nivou a svahovým hájem. Návrh opatření: Zalesnění alespoň části stávajících luk (nutné pro fungování lesního biokoridoru), ve vstávajících porostech podporovat výchovnými těžbami a případnými dosadbami přirozenou druhovou skladbu. 11/16A – Za Boleslaví II

Délka 580 m, lesní biokoridor, zahrnující převážně smrkové porosty, SZ část biokoridoru nefunkční vedená po orné půdě. Návrh opatření: Přeměna druhové skladby v lesním úseku směrem k přirozené skladbě, na SZ části založení stromového pásu.

i 3. *

Regionální ÚSES

Biocentra regionálního významu

Tab. č. 2 pořadové číslo BC 2 BC 3

Biocentra regionálního významu název Meandry Smědé pod Předlánci, Dubový rybník Bulovka, Skalka

BC 2 – Meandry Smědé pod Předlánci, Dubový rybník (převážně za hranicí území obce) Poslední zachovalé meandry nížinného toku řeky v ČR se slepými rameny, břehovým doprovodem zeleně. Území vyhlášeno RP (přírodní rezervací) „Meandry Smědé“ Rozloha 174 ha, dobře zachovalý meandrující tok říčky Smědé s širokou nivou, v severní části biocentra Dubový rybník rozlohy cca 8,5 ha, nadm. výška 222 – 228 m, založen již v 17. stol. Na hrázi rybníka až 300 let staré duby, dále v březích další listnaté porosty. Při meandrech toku olšové a vrbové porosty s vazbou na mezofilní až mokré louky a mokřadní lada. Návrh opatření: Méně zamokřené části nivy využívat jako extenzívní louky, nikoliv pastviny, okolí meandrů a mrtvých ramen ponechat samovývoji. Stávající ochrana – Přírodní rezervace Meandry Smědé. BC 3 – Bulovka, Skalka (za hranicí území obce) Rozloha 122,7 ha, lesní komplex mezi Černousy a Pertolticemi v nadm. výšce 260 – 340 m. Vrch Skalka, v SZ části biocentra soustava lesních rybníčků s navazujícími mokřinami. Návrh opatření: Postupná přeměna dřevinné skladby ve prospěch dubu a buku, šetrné obnovní postupy. *

Biokoridory regionálního významu

Tab. č. 3 Biokoridory regionálního významu poř. číslo název poř. číslo název 3/17 Habartice 13/14 Meandry Smědé 2/3 Meandry Smědé Podél pravého přítoku Smědé pod 14/15 Dubákem 15/16 Meandry Smědé

13/0

Meandry Smědé

3/17 – Habartice Délka 450 m, v MÚSES lokální biokoridor přeměněn na regionální, lesní biokoridor s převahou smrku. Návrh opatření: Postupná přeměna druhové skladby směrem k přirozenému stavu. 2/3 – Podél pravého přítoku Smědé pod Dubákem Délka 150 m, biokoridor vedený podmáčenou potoční nivou, doprovodná zeleň, doprovodné mokré louky až lada. Návrh opatření: Extenzívní využití podmáčených luk, běžná údržba stromové zeleně. 13/0 – Meandry Smědé Délka 600 m, v MÚSES byl biokoridor vymezen v odchylné trase mimo tok Smědé, niva Smědé, nivní vlhké louky s doprovodem dřevin Návrh opatření: Pravidelné sečení nivních luk, bez hnojení, na trvale zamokřených místech nepást, eventuelně doplnit chybějící stromovou zeleň podél toku. 13/14 – Meandry Smědé Délka 600 m, v MÚSES byl biokoridor vymezen v odchylné trase mimo tok Smědé, niva Smědé, přirozený meandrující tok s navazujícími vlhkými a podmáčenými loukami. Návrh opatření: Pravidelné sečení nivních luk bez hnojení, bez pastvy, eventuelně doplnit stromovou zeleň podél toku. 14/15 – Meandry Smědé Délka 380 m, v trase toku Smědé, v severní části stromový doprovod toku s bohatým podrostem, v jižní části nesouvislá zástavba, navazující mokré louky relativně přirozeného charakteru. Návrh opatření: Běžná údržba stromové zeleně, louky pravidelně kosit, nehnojit, nespásat. 15/16 – Meandry Smědé Délka 700 m, v trase široké nivy toku Smědé, západně nádraží ČD Černousy, stromový doprovod toku, navazující rozsáhlé mokré louky. Návrh opatření: Udržovat a případně doplňovat břehovou zeleň, louky pravidelně kosit, nespásat a nehnojit, likvidovat třapatku.

i 4.

Lokální ÚSES

Plochy lokálního ÚSES zahrnují lokální biocentra a biokoridory v území oce. Lokální biocentra 11, 11A, 16 a 16A jsou vloženy do průběhu nadregionálního biokoridoru s průběhem trasy od hráze Dubového rybníku do Boleslavi k hranici s Andělkou a dále severním směrem ke státní hranici. Lokální biocentra 13, 14 a 15 jsou vloženy do průběhu regionálního biokoridoru. Lokální biocentrum 17 se nachází při hranici s Habarticemi. *

Biocentra lokálního významu

Tab. č. 4 poř. čís- název lo 10 U Filipovky 11 Nad Andělským potokem 11A Boreček 13 Slepé rameno Smědé pod Vsí 14 Ves

Biocentra lokálního významu poř. číslo název 15 16 16A 17

Nad Smědou Meandry Smědé pod Boleslaví Doupňák Pod Černouským lesem

BC 10 – U Filipovky (za hranicí obce) Rozloha 11,2 ha, lesní biocentrum u Filipovky, svah převážně východní orientace rozčleněný potoční úžlabinou, nadmořská výška 240 – 290 m, dřevinná skladba se blíží přirozenému stavu. Návrh opatření: Zachovat lesní porost přirozeného charakteru v převládající části, v dílčí části podpora přirozené druhové skladby. BC 11 – Nad Andělským potokem Rozloha 4,8 ha, lesní biocentrum, prudší svah se SZ orientací nad potokem nadmořské výšky 260 – 290 m, kvalitní biocentrum s dřevinnou skladbou málo odchylnou od přirozeného stavu. Návrh opatření: V dílčích územích včasné prořezávky, postupné obnovy, podrostní způsob hospodaření. BC 11A – Boreček Rozloha 3,8 ha, lesní biocentrum s mladšími smíšenými porosty, terénní vyvýšenina s přechodem do nivy Javornického potoka. Návrh opatření: Postupná úprava druhové skladby lesa s vyloučením hrubších těžebních zásahů a zavést stanoviště listnatých dřevin. BC 13 – Slepé rameno Smědé pod Vsí Rozloha 5 ha, hluboké slepé rameno Smědé, nejníže položené místo Frýdlantského výběžku, nadm. výška cca 210 m, vlhké nivní louky a mokřadní lada. Návrh opatření:

Nezasahovat do vodního režimu lokality, travní porosty využívat jako extenzívní louky, kosit jen v suchém období, nevypásat, nehnojit. BC 114 – Ves Rozloha 3 ha, levobřežní část nivy Smědé, zahrnující část toku Smědé na našem státním území, východně od Vsi, plochý reliéf. Návrh opatření: Travní porosty využít jako extenzívní louky, podél toku zachovat doprovodný porost. BC 15 – Nad Smědou Rozloha 5,18 ha, lesní biocentrum, strmé svahy nad levým břehem Smědé s řadou roklí, v nadm. výšce 200 – 240 m, lesní porost s příznivou druhovou skladbou. Návrh opatření: Jen asanační těžba, v budoucnu výběrný způsob s využitím přirozené obnovy, loučku na JZ lze ponechat samovývoji. BC 16 – Meandry Smědé pod Boleslaví Rozloha 7 ha, pravobřežní část široké nivy Smědé v nadmořské výšce cca 215 m s malým slepým ramenem, vlhké a podmáčené louky a mokřadní lada, vzrostlé dřeviny v doprovodu Smědé. Návrh opatření: Pravidelně kosit nivní louky, vyloučit pastvu a hnojení, minimalizovat zásahy do břehových porostů, likvidovat třapatku. BC 16A – Doupňák Rozloha 5 ha, lesní biocentrum, údolí bezejmenného levostranného přítoku Smědé západně od Boleslavi, biocentrum hodnotné narušené převahou smrku. Návrh opatření: Porostní přeměna v JZ části biocentra s odtěžením smrku a modřínu. BC 17 – Pod Černouským lesem Rozloha 10 ha, větší část biocentra tvoří lesní porost, severní část s rybníkem navazující na mokřinu. Oproti MÚSES v práci Hromek (1998) rozšířeno v jižním směru. Návrh opatření: Rybník ponechat bez větších zásahů, mokřadní lada příležitostně pokosit a vyřezávat nalétnuté dřeviny. *

Biokoridory lokálního významu

Tab. č. 5 poř. číslo 2/10 10/16A 11/12

Biokoridory lokálního významu název Levý přítok Saňského potoka Za Boleslaví I Andělský potok

2/10 – Levý přítok Saňského potoka Délka 160 m, biokoridor v levobřežní části nivy Smědé, průběh biokoridoru po mokré louce podél potoka. Návrh opatření: Doplnit břehový porost, louky sklízet až k břehům potoka. 10/16A – Za Boleslaví I Délka 600 m, lesní biokoridor v horní části svahu nad levobřežní částí nivy Smědé, lesní porost přirozeného druhového složení. Návrh opatření: Podpora přirozené druhové skladby. 11/12 – Andělský potok Délka 600 m, biokoridor sleduje zalesněnou nivu Andělského potoka s malým smíšeným porostem. Návrh opatření: Výchova lesa, podpora druhové skladby směrem k přirozenému stavu.

j

VYMEZENÍ PLOCH VEŘEJNĚ PROSPĚŠNÝCH STAVEB A ASANAČNÍCH ÚPRAV

j 1.

Vymezení ploch veřejně prospěšných staveb

Vymezení veřejně prospěšných staveb a asanačních úprav definuje § 108 stavebního zákona č. 50/76 Sb. v platném znění. Z ustanovení vyhl. č. 135/2001 Sb. o územně plánovacích podkladech a dokumentaci vyplývá, že se jedná o závaznou část územního plánu obce, viz. regulativy. Tato povinnost vymezení veřejně prospěšných staveb je stanovena z důvodu možnosti vyvlastnit pozemky, stavby a práva k nim pro účely výstavby. I.

I/3 II.

OBČANSKÉ VYBAVENÍ (veřejně prospěšná občanská vybavenost.) rozšíření rekreačního areálu – Polní domky rozšíření areálu fotbalového hřiště, další hřiště a cvičiště pro psovody – Černousy víceúčelový dům – Černousy (smíšená plocha v areálu dřevařského závodu) DOPRAVA

II/1 II/2 II/3 II/4

(plošné a liniové dopravní stavby.) cyklostezka Ves – státní hranice (dále k jezeru Witka do Polska) parkoviště u obecního úřadu parkoviště u železniční stanice parkoviště u fotbalového hřiště

I/1 I/2

II/5 II/6 II/7 II/8 II/9 II/10 II/11 III.

rozšíření silnice Černousy – silnice I/13 rozšíření silnice Černousy - Višňová vybudování komunikace Ves – Andělka (velká alej) vybudování komunikace Boleslav – Andělka (ke křížku) úpravy komunikace k rekreačnímu areálu – Polní domky úpravy komunikace Černousy – Habartice úvozem k rybníku úpravy komunikace Černousy – Habartice od požární nádrže k rybníku TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA (vodní hospodářství) III/1 navrhované vodovody III/2 MVE (malá vodní elektrárna) včetně náhonu a odtokového kanálu IV. ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ (veřejná zeleň) IV/1 prostor před kaplí IV/2 vjezd do Černous IV/3 vstupní prostor k vodácké trase V. PLOCHY VODNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ (protipovodňová opatření) V/1 povodňový odlehčovací kanál od dřevařského závodu k jezu V/2 protipovodňová hrázka ve Vsi u domu č.p. 5

j 2.

Vymezení ploch asanačních úprav

Řešení asanačních úprav se navrhuje realizovat v rámci ozdravění a zlepšení hygienických poměrů a podmínek, z pohledu funkčně provozních poměrů, bezpečného užívání objektů a pozemků. Jedná se i o navazující nová využití pozemků navrhovaných jako smíšené plochy. Návrh ploch k asanaci A1 asanace areálu skladu obilí v Boleslavi A2 asanace areálu zámečku v Černousích A3 asanace průmyslové skládky podniku Českých dřevařských závodů a.s. Praha v Boleslavi Návrh využití ploch po asanačních úpravách A1 asanace plochy s využitím pro travní porost v rozsahu plochy, která nebude po demolici objektů využita A2 využití plochy v zastavěném území jako plochy smíšené pro využití průmyslová a zemědělská výroba, u objektů se navrhují z důvodu zachování hodnot rekonstrukční úpravy A3 asanace plochy s využitím pro zalesnění

k

NÁVRH ŘEŠENÍ POŽADAVKU CIVILNÍ OCHRANY

Předmětem řešení územního plánování je dle stavebního zákona č. 50/1976 Sb. v platném znění § 2 odst. l) vymezování území dotčených požadavky ochrany obyvatelstva. Komplexní požadavky záchranného systému jsou vymezeny zákonem č. 239/2000Sb. v platném znění o integrovaném záchranném systému. Požadavky civilní ochrany k územnímu plánu obce jsou vymezeny v § 20 vyhl. č. 380/2002 Sb.

k 1.

Urbanistická koncepce osídlení a požadavky CO

Urbanistická koncepce osídlení respektuje uvedené předpisy z pohledu: - Územím obce neprochází hlavní silnice na úrovni kategorie I. tř., silnice III. tř. (Višňová - Boleslav – Černousy - křižovatka silnice I. tř. jižně Habartic) prochází převážně volným územím, nehrozí nebezpečí zavalení profilu. - Ve venkovském prostoru obytné plochy nevykazují větší soustředěná území zástavby. - Soustředěné výrobní území (podnik České dřevařské závody a.s.) je umístěno mimo původní zastavěnou část Černous. Je respektováno protipožární ochranné pásmo. - Rozvodné sítě kromě vedení elektrické energie se nacházejí pod úrovní terénu. Další vývoj obce ve vztahu k jeho demografické základně se předpokládá 300 – 350 bydlících osob s celkovým počtem uživatelů území 350 – 400 osob.

k 2.

Požadavky civilní ochrany k ÚPO

a) Ochrana území před průchodem průlomové vlny vzniklé zvláštní povodní. V povodí Smědé se nenacházejí vodní nádrže, v území obce proto není riziko zvláštní povodně. Do řešení ÚPO je zahrnuto stanovené záplavové území Smědé z r. 1998 formou údajů textu, viz. kap. g 2.2. Vodní toky a plochy a se zákresem ploch a hranic záplavového území v hlavním výkresu ÚPO. Záplavové území zahrnuje širokou údolní nivu toku, návrh pozemků protipovodňových opatření, viz. kap. d 1.2. b) Zóny havarijního plánování. Z pohledu území obce a širších vztahů nejsou v Černousích zastoupeny druhy činností vyžadující potřeby vymezení zóny havarijního plánování. c) Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události. Ukrytí obyvatelstva v důsledku mimořádné události v území, úkryty v objektech bytových a rodinných domů, v objektech občanského vybavení a výroby. V území obce nejsou k dispozici stálé protiradiační úkryty, improvizované úkryty jsou umístěny ve sklepních prostorech rodinných domů, v technických podlažích bytových domů. Další vývoj obce se předpokládá bez výrazných změn. Dle § 2 odst. e) zák. č. 239/2000 Sb. v platném znění o integrovaném záchranném systému se jedná o ukrytí a nouzové přežití obyvatelstva a opatření k zabezpečení života, zdraví a majetku. d) Evakuace obyvatelstva a jeho ubytování.

Vymezení evakuace obyvatelstva a jeho nouzového ubytování do rekreačního areálu Polní domky, umístěného v jižní části území obce při hranici s Višňovou s dopravní přístupností po stávající zpevněné komunikaci. e) Skladování materiálu civilní ochrany a humanitární pomoci. Vymezení skladovacích prostor v objektu obecního úřadu. V případě rozšíření požadavků na materiály a zásoby se navrhuje využití objektů podniku České dřevařské závody Praha a.s., viz. údaje kap. g). f) Vymezení a uskladnění nebezpečných látek mimo současně zastavěná území a zastavitelná území obce. Objekty skladující nebo technologicky využívající nebezpečné látky se v území obce nevyskytují, není potřeba vymezení ohrožených ploch. Nebezpečný odpad je pravidelně odvážen smluvní firmou. g) Záchranné, likvidační a obnovovací práce pro odstranění nebo snížení škodlivých účinků kontaminace, vzniklých při mimořádné události. Využití objektů, zpevněných a nezpevněných ploch v areálu podniku České dřevařské závody Praha a.s. v Černousích s dobrou dopravní dostupností ze silnice III. tř. a železnice s vlečkou. Vymezení plochy areálu je provedeno v hlavním výkresu ÚPO. h) Ochrana před vlivy nebezpečných látek skladovaných v území. Nebezpečné látky nejsou v území obce skladovány, ani technologicky využívány. i)

Nouzové zásobování obyvatelstva vodou a elektrickou energií. Při mimořádné situaci nebo ohrožení vodního zdroje a vodovodů s vazbou na zásobování obyvatelstva vodou ze strany Frýdlantského vodárenského sdružení použití cisteren a dalších opatření v řízení a organizaci dle krizového plánu, pro případ mimořádných situací nebo ohrožení. Pro území obce dle dokumentu ČEZ a.s. Děčín nejsou pro území obce uplatňovány zvláštní požadavky. S ohledem na strukturu a velikost osídlení nejsou pro případ mimořádných situací situovány záložní zdroje elektrické energie.

l

PŘÍRODNÍ PODMÍNKY, ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ, OCHRANA PŘÍRODY A KRAJINY, ZPF, PUPFL

l 1.

Přírodní podmínky

l 1.1.

Klimatické poměry

Dle klimatické regionalizace (Quit E. – Klimatické oblasti Československa) leží celé území obce v klimatické oblasti MT 9. Tab. č. 1 počet dnů letních počet dnů s průměrnou teplotou 10 oC a více počet dnů mrazových

Klimatické charakteristiky obce MT 9 40 - 50 140 - 160 110 - 130

počet dnů ledových průměrná teplota v lednu v oC průměrná teplota v červenci v oC průměrná teplota v dubnu v oC průměrná teplota v říjnu v oC průměrný počet dnů se srážkami 1 mm a více srážkový úhrn ve vegetačním období srážkový úhrn v zimním období počet dnů se sněhovou pokrývkou počet dnů zamračených počet dnů jasných

30 - 40 -3 až -4 17 - 18 6-7 7-8 100 - 120 400 - 450 250 - 300 60 - 80 120 - 150 40 - 50

Podklad - Quitt E.: Klimatické oblasti Československa e

Popis klimatické jednotky: MT 9

- mírně teplá oblast - dlouhé, teplé, suché až mírně suché léto, přechodné období krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátká zima, mírná, suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky.

Bližší údaje o teplotách a srážkách uvádí klimatická stanice Frýdlant (tabulková část – Atlas podnebí ČSSR). *

Dešťové a sněhové srážky

Tab. č. 2 období

mm

Průměrný úhrn srážek (mm) I 49

II 43

III 45

IV 62

V 77

VI 93

VII VIII IX 96 104 68

Průměrné množství srážek za rok 802 mm.

X 60

XI 56

XII rok IV-IX X-III 49 802 500 302

Vysoký rozdíl srážek zimních a letních, maximum v srpnu, minimum v únoru. Počet dnů se srážkami většími než 1 mm je 125, většími než 10 mm je 22,5. Tab. č. 3 období

IX

X

Průměrný počet dnů se sněhovou pokrývkou (dny) V XI XII I II III rok IV

mm

0

0

2,9

12,8

13,6

11,5

5,6

0,6

0

47

Průměrný počet dnů se sněžením 50, se sněhovou pokrývkou 70. Tab. č. 4 období

I

II

III

mm

-1,3 -0,6 3,3

IV 7,9

Průměrná teplota vzduchu (°C) V VI VII VIII IX X XI XII rok IVIX 13,0 16,0 17,7 16,9 13,5 8,3 3,7 0,4 8,2 14,2

Průměrná roční teplota 8,2 °C, průměrná teplota za vegetační období 14,2 °C , nejnižší teplota v lednu, nejvyšší v červenci. *

Vítr

V území převládá západní vzdušné proudění o síle 2 – 4 °Bf (Beanfortovy stupnice). l 1.2. *

Geomorfologie, geologie, hydrologie

Geomorfologie

Z hlediska geomorfologického členění náleží území Frýdlantského výběžku do provincie Česká vysočina, soustavy IV. – Sudetská soustava, podsoustava A. – Západní Sudety, okresku Frýdlantská pahorkatina. Území obce není příliš členité a nemá výrazný generální sklon. Výraznější v území je široká niva meandrů řeky Smědé. Širší území dále k jihu přechází do Frýdlantské pahorkatiny a masivu Jizerských hor, oddělující území Frýdlantska a území vnitrozemí. Charakter terénu je erosně denundační, je tvořen poměrně plochou pahorkatinou se silnými stopami ledovcové modelace terénu. Nejvyšším místem je Skalka 339,82 m n.m. na rozhraní Černous, Habartic a Pertoltic. Smědá se zařezává o 40 – 50 m pod úroveň pahorkatiny, údolí terasy Smědé dosahují pruhu 600 m šířky, nejnižší bod území, kde Smědá opouští státní hranici je 208 m n.m. *

Geologie

Geologická stavba krystalických hornin hrubozrnných žul, ortorul a granodioritů, ojedinělá tělesa vyvřelin trachyt – fonolitové řady. V povrchových útvarech sedimenty – hlíny, štěrkopísky a nivní uloženiny. Horniny krkonošsko-jizerského krystalinika s navazujícím územím Žitavské pánve. Území je součástí severní části Českého masivu. Povrch území je pokryt hlinitopísčitými a písčitohlinitými hlínami. Půdotvorný substrát je velmi pestrý, vedle hornin zvětralého pláště podloží se zde vyskytují i fluvioglaciální štěrky a písky. Pokryv je mocný 30-100 cm, reakce půdy je kyselá až slabě kyselá, celková mineralizace je chudá, obsah humuse střední (2-3 %).

*

Hydrologie

Povodí. Území obce přísluší do úmoří Baltského moře, povodí 1. řádu Odry a 2. řádu Lužické Nisy. Hlavním recipientem území je Smědá, vy jižní části Černous přítok Dubový potok, protékající Dubovým rybníkem. Ve Vsi přítok Andělského potoka s přítokem Javornického potoka. Hydrogeologické poměry jsou poměrně jednoduché, sedimenty vykazují proměnlivou propustnost a dobré akumulační schopnosti. Území náleží do hydrogeologického rajonu Q – 15. Z vodohospodářského hlediska se jedná o oblast deficitní, dotace do propustných podloží probíhá z atmosférických srážek. Kvalitu vody ze stavebního hlediska lze označit jako agresivní (dle ČSN 731001) – vyluhovací, kyselostní a uhličitanovou. l 1.3.

Vegetace

Problematika fytocenologie a lesních pozemků je uvedena dále v kap. l 4. Ve stadiu průzkumů a rozborů k urbanistické studii byla zakreslena do map rozptýlená zeleň: - aleje a stromořadí podél silnic a místních komunikací - rozptýlené stromy v zastavěných územích Ve špatné zdravotním stavu se nacházejí některé úseky alejí lip a aleje jírovců v Černousích. Z důvodu zajištění bezpečného provozu dopravy v příslušných úsecích komunikací je nutné smýcení stromů s náhradní výsadbou. Alej lip v Černousích zahrnuta v generelu MÚSES jako interakční prvek, výsadba se navrhuje za příkopem potřebného rozšíření silnice ve smyslu dopravní normy. l 1.4.

Radonové ohrožení

Dle plošných údajů „Mapy radonového rizika okresu Liberec“ z r. 1996 se nachází území obce Černousy v oblasti vysokého a středního rizika, což je dáno geologickou stavbou území. Uvedené kategorie se týkají radonu pocházejícího z geologického podloží. Vysoké riziko je převážně v západní části sledovaného území, směrem ke k.ú. Boleslav a Ves. Ve střední a východní části k.ú. Černousy je střední riziko pronikání radonu z podloží do budov. Vyšší riziko je převážně v těch částech, kde jsou propustné nebo rozpraskané horniny, geologická porucha nebo v objektech zapuštěných do svahu.

Mapa radonového rizika okr. Liberec

1/2 stránky !!!

Kategorie radonového rizika byly generelně stanoveny v odvozené mapě radonového rizika ČR vydané ÚÚG Praha, UP Liberec, Geofyzika Praha a PFUK Praha. Rozdělení území do kategorií má pravděpodobnostní charakter. Zařazení podle přímého měření objemové aktivity radonu v půdním vzduchu je stanoveno podle nejvyšších zjištěných hodnot. Míra ohrožení radonem je dána zejména způsobem založení staveb (pasy, základová deska, podsklepení). Plošné údaje pro každou stavbu musí být upřesněny měřením s určením příslušných protiradonových opatření v příslušné projektové dokumentaci.

l 2.

Životní prostředí

l 2.1.

Ovzduší

Čistota ovzduší Na území obce Černousy se nevyskytuje koncentrace průmyslu. Zdroje jsou dle platné legislativy členěny na zvláště velké a velké, střední a malé. V území se vyskytují pouze malé lokální zdroje, stacionární bodové zdroje lokálních topenišť. Imisní situace V širším území monitoruje čistotu ovzduší stanice ČHMÚ Albrechtice u Frýdlantu a Frýdlant – Údolí a stanice VÚRV Ludvíkov p.S. Monitorovány jsou koncentrace oxidu siřičitého SO2, oxidů dusíku NOx, NO2, NO, prašný aerosol. Od r. 1990 se zlepšuje imisní situace, imisní limity nejsou překračovány. Dle identifikace a statistiky místních větších zdrojů tepla v širším území (REZZO) vyplývá, že průměry denních koncentrací SO2 v širším území obce dosahují hodnot 5 – 25 µg.m-3 Koncentrace IHd nesmí být překročena v průběhu roku ve více než v 5 % případů u SO2, NOx i SPM. To znamená, že ve sledovaném období uvedených znečišťujících látek imisní limit IHd překročen nebyl. Nedošlo ani k překročení průměrné roční koncentrace – imisní limit IHr u SO2 (60 µg.m-3), NOx (80 µg.m-3) i SPM (60 µg.m-3). Dle identifikace a statistiky místních větších zdrojů tepla v širším území (REZZO) vyplývá, že průměry denních koncentrací SO2 v širším území obce dosahují hodnot 5 – 25 µg.m-3 Tab. č. 1

Výsledky měření kvality ovzduší (údaje r. 2003, zdroj ČHMÚ)

organizace ČHMÚ

název

SO2 _1h Albrechtice 52,5

SO2 SO2 SO2 _rp _24 h _ zp 7,0 33,3 9,2

SO2 _ NOx _ PM10 rpeko rpeko _ rp 7,0 12,5 21,5

PM10 Cd As Pb _ 24h _ rp _ rp _ rp 38,0 1,4 1,8 9,7

VÚRV

Ludvíkov p.S. Frýdlant - 52,5 Údolí

17, 3 6,8

ČHMÚ

u Frýdlantu

26,0

19,8

17,3

-

-

-

-

-

-

33,7

8,9

6,8

11,0

25,4

42,1

-

-

-

Pozn.: Údaje jsou převzaty – KÚLK – odbor životního prostředí a zemědělství V území obce nejsou KÚLK evidovány zvláště velké a velké zdroje. MÚ Frýdlant registruje k 12.10.2004 v území obce Černousy 2 střední zdroje: - České dřevařské závody a.s. Praha, bývalá Lineta a) uhelná kotelna - kotel LOOS výkon 3000 kW - kotel BW výkon 1600 kW emise tuhých znečišťujících látek – 3,0038 SO2 – 31,7235 NO – 5,8779 CO – 2,2042 b) výroba cemvinu – tuhé znečišťující látky 1,3875 Území obce se nenavrhuje k plynofikaci. Důležitý pro obec bude další trend vytěsňování spalování uhlí, užití elektrické energie s doplňkovým spalováním dřeva, užití dalších druhů ušlechtilých paliv (kapalný propanbutan). Koncepce řešení ÚPO z pohledu zák. č. 86/2002 Sb. o ochraně ovzduší v platném znění je v souladu s Krajským programem snižování emisí LK. Dokumentace „Územně energetická koncepce LK a koncept snižování emisí a imisí znečišťujících látek do ovzduší v LK (r. 2003). Nařízení LK č.1/2004 z 13.7.2004 k vyhlášení „Krajského programu snižování emisí LK a programu ke zlepšení kvality ovzduší LK“. l 2.2.

Voda

Narušení vodního prostředí odpovídá hydrogeologické situaci území, stavu znečišťování ovzduší, odpadů a kontaminace půd apod. Pitná voda. Území obce je napojeno na skupinový vodovod z vrtu Skalka. Pro zlepšení kvality jsou v Plánu rozvoje vodovodů a kanalizací Libereckého kraje do r. 2015 navrhovány rekonstrukce úpraven vod. Povrchové vody. Z důvodu rozptýlenosti zástavby se navrhuje individuelní čištění odpadních vod tradičním způsobem v žumpách a v septicích doplněných dalším stupněm čištění. l 2.3.

Půda

Klimatické poměry a geologická stavba jsou faktory podílející se na půdních poměrech území. Na lesních pozemcích je zastoupena mozaika hnědých půd v různém stupni podzolizace. Na nelesních pozemcích jsou zastoupeny tři základní typy půd – převládající hnědé půdy, dále oglejené půdy a nivní půdy glejové a gleje. *

Pedologické poměry

Přírodní podmínky jsou ve svém vzájemném působení hlavním činitelem ovlivňujícím vývoj půd a podílející se na vzniku genetických půdních představitelů. Na tvorbě půd se podílejí horniny a kvarterní pokryvy žula, sprašové hlíny, souvkové hlíny, glacifluviální štěrkopísky, nevápnité nivní uloženiny. Na sprašových pokryvech se vytvořily hluboké profily oglejených půd (hnědozemě slabě oglejené). Intenzivní srážky nad 800 mm se jen zvolna vsakují, dochází po-

stupně k odvápnění a hydrolysou živců ke zhutnění spodní části profilu, illimerizace znamená přesun koloidních částic do spodních vrstev. Půdy vzniklé procesem zvětrávání na žule, hnědé půdy a hnědé půdy kyselé trpí pro nízkou sorpční kapacitu nedostatkem vláhy. Vlivem častých záplav dochází k akumulaci nivních uloženin, dochází k periodickému zamokření podzemní vodou, v těchto podmínkách vznikly nivní půdy glejové. V území se vyvinuly půdní typy: - hnědozem slabě oglejená na sprašové hlíně - hnědozem na sprašové hlíně uložená na štěrkopíscích - oglejená půda na sprašové hlíně - oglejená půda na souvkové hlíně - hnědá půda na žule - hnědá půda kyselá na žule - nivní půda glejová na nevápnitých nivních uloženinách

l 3.

Ochrana přírody a krajiny

l 3.1.

Přírodní rezervace „Meandry Smědé

Území z pohledu ochrany přírody a krajiny s významnými přírodními a estetickými hodnotami vykazuje jedinečné kvality v údolní nivě meandrů řeky Smědé, zde v území zahrnující k.ú. Andělka, Předlánce, Boleslav a Černousy byla vyhlášena přírodní rezervace. Přírodní rezervace byla vyhlášena nařízením OkÚ Liberec pod č. 2/98 20.5.1998. Společně s lokalitou řeky Smědé zahrnuje Evropsky významnou lokalitu „Smědá“, viz. kap. l 3.2. Rezervace o celkové výměře 137 ha je vymezena v údolní nivě meandrů řeky Smědé včetně prostoru Dubového rybníka. Do území obce Černousy zasahuje v k.ú. Boleslav a Černousy. Poslání rezervace: - zachování úseku toku s přirozeným charakterem říčního koryta, tj. vyvíjejícími se meandry a slepými rameny a ochrana biotopů touto činností podmíněných - zachování lesních, vodních, mokřadních a nivních ekosystémů s přirozenými a přírodně blízkými společenstvy, jejichž součástí je velký počet zákonem chráněných druhů rostlin a živočichů Hranice a ochranné pásmo rezervace: - hranice a ochranné pásmo přírodní rezervace jsou formou přílohy k nařízení OkÚ Liberec zakresleny v mapě 1 : 10 000 - hranice přírodní rezervace zasahuje k.ú. Černousy v území severně Dubového rybníka a k.ú. Boleslav západně Dubového rybníka v území mezi řekou Smědou a dráhou - ochranné pásmo přírodní rezervace zasahuje v Předláncích pozemky v sousedství Smědé do vzdálenosti 6 m od břehové čáry l 3.2.

Evropsky významná lokalita „ Smědá“

Evropsky významnými lokalitami je soustava lokalit chránících nejohroženější druhy rostlin, živočichů a přírodní stanoviště na území Evropské unie. Jedná se o lokalitu zařazenou do národního seznamu evropsky významných lokalit v kategorii „přírodní rezervace“, kód lokality CZ 0513256 Liberecký kraj. Do řešení územního plánu se zahrnuje vymezení hranice lokality řeky Smědé v břehových čarách včetně sousedních pozemků v úseku státní hranice Ves – Frýdlant, staničení toku 0 – 4 311 m, a vyhlášeného území v r. 1998 přírodní rezervace „Meandry Smědé“, zahrnující prostor Dubového rybníka, viz. kap. l 3.1. Území zahrnuje území obcí Černousy, Višňová, Kunratice a Frýdlant. Přirozený tok s meandry a s mrtvými rameny, přirozená lesní, nivní, mokřadní a vodní společenstva. Protéká loukami s břehovými porosty, dotýká se lesních porostů. Prosperuje zde mnoho chráněných druhů rostlin a živočichů. Ve smyslu § 45a zákona č. 114/1992 Sb. v platném znění je národní seznam evropsky významných lokalit vydán ve Sbírce zákonů jako nařízení vlády ČR pod č. 132/2005 ze dne 15.4.2005. Zařazením lokality do soustavy Evropsky významné lokality nedojde k omezení vlastnických práv, dohodnutých protipovodňových opatření, údržby břehů v intravilánech obcí nebo provozu stávajících malých vodních elektráren. l 3.3.

Památný strom

Za památný strom se doporučuje strom jírovec v sousedství domu bývalé hájenky v Černousích. l 3.4.

Významné krajinné prvky

Významné krajinné prvky (VKP) jsou definované v § 3 zákona č.114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny v platném znění jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utvářejí její typický vzhled nebo přispívají k udržení její stability. Zahrnují lesy, vodní toky, rybníky, údolní nivy (nacházející se v území obce). Dále to jsou části krajiny, které zaregistruje orgán ochrany přírody. Nejznámější je Dubový rybník (Dubák), založený již v 17. století na starém rameni Smědé. Ochrana formou vyhlášení přírodní rezervace širšího území rybníka v r. 1998. Významná je přítomnost rybníků a jezírek v území obce, viz kap. 2.1.3. Z pohledu zák. č. 114/1992 Sb. v platném znění se doporučují k posouzení a k následné registraci významné krajinné prvky: - alej lip ve vazbě na areál bývalého statku Clam – Gallasů - aleje lip při silnici v úseku odbočky ze silnice I. tř. Habartice do Černous k zastávce dráhy (mimo zdravotně poškozené stromy) - stromy kolem kaple sv. J. Nepomuckého v Černousích, strom republiky, strom naproti hospodě - 2 řadá alej jírovců východně bývalého statku Clam – Gallasů - stromy při vjezdu ke kostelu sv. Vavřince a u bývalé školy ve Vsi - aleje při silnici Boleslav – Višňová Dle stanoviska MÚ Frýdlant z 8.12.2005 z hlediska ochrany přírody se navrhuje nová alej podél navržené cyklotrasy ve Vsi k jezeru Witka, návrh rozšíření vozovek silnic

vyvolává smýcení lip na jedné straně aleje, obnova stromořadí se navrhuje za příkopem. l 3.5.

Zvláště chráněné rostliny a živočichové

Květena v této nejsevernější části Frýdlantského výběžku je neobyčejně druhově bohatá, což souvisí s rozmanitým geologickým podkladem (rumburská žula, granodiorit, znělec, bazalt, sedimenty). Chráněné a vzácné rostliny byly zmapovány v lesním porostu SV od Černous k Habarticím, v Boleslavi na levém přítoku Smědé v lese, pod hrází Dubového rybníka, v lomu na Skalce u Černous, na loukách kolem Smědé (průzkum ing. J. Burda, údaje v generelech místních ÚSES). Zmapované chráněné rostliny v území obce: např. Calla palustris – ďáblík bahenní (pod hrází Dubového rybníku), Nymphaea candida – leknín bělostný (Dubový rybník). Po stránce zoologické existuje v území několik průzkumů, kde byl potvrzen výskyt zvláště mnoha chráněných živočichů. Bohatost zastoupení jednotlivými druhy živočichů se v území vyskytuje díky příhodným podmínkám. Zejména jižní část území obce a údolní poloha Smědé vykazuje určitou oddělenost od civilizace, zastoupení lesů, remízů zeleně, luk vodních toků a ploch. Zastoupení živočichů je rámcově uvedeno v kap. l 5.3. Myslivost.

l 4.

Zemědělský půdní fond

l 4.1.

Základní údaje

*

Charakteristika území

Území obce tvoří k.ú. Černousy, Boleslav a Ves, širší území zahrnuje zemědělskou přírodní oblast vrchovinnou V1, charakteristickou horizontální a vertikální členitostí terénu s přechodem do oblasti nížinné N4 severním směrem. Přírodní oblasti odpovídá zemědělská výrobní oblast bramborářská s výrobním podtypem bramborářskoječným B1 a bramborářsko-žitným B2. Dle klimatické regionalizace oblast MT 9, viz. kap. l 1.1. Z celé plochy katastru 855,43 ha, pokrývá zemědělská půda 503,27 ha (58,8 %) a orná půda 251,17 ha (29,4 %). l 4.2.

Odvodněné pozemky

Základní údaje zemědělské vodohospodářské správy (ZVHS), pracoviště OP Labe, Liberec, Vesecká 215. Odvodněné pozemky jsou zakresleny na pracovišti v mapách 1:10 000 s údaji čísla akce, výměry ploch a doby realizace. Podrobnější údaje jsou obsaženy v příslušné přípravné a prováděcí dokumentaci.

Tab. č. 1

Odvodněné pozemky

číslo akce

číslo archivní

227

0058

plošná výměra období umístění v území obce (ha) realizace 45,10 1970 k.ú. Ves v sousedství odchovného závodu mladého skotu

227

0058

7,60

1970

k.ú. Černousy jižně zástavby Černousy

Zákres hranic ploch odvodněných pozemků je obsažen ve výkresové části dokumentace. U lokality v k.ú. Ves je situován 1 otevřený odpad, u lokality v k.ú. Černousy 1 zatrubněný odpad. l 4.3.

Zábor zemědělského půdního fondu

Zemědělská příloha obsahuje komplexní vyhodnocení návrhu řešení ve vztahu k předpokládanému záboru zemědělské půdy. Při hodnocení záboru ZPF zpracovatel vycházel ze zák. č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů, z mapy BPEJ, z mapy a údajů evidence nemovitostí Katastrálního úřadu Frýdlant a dalších doplňujících podkladů. Charakteristika území: Řešené území tvoří katastrální území Černousy, Ves a Boleslav o ploše 855,43 ha, z toho je 503,24 ha zemědělské půdy (58,83 % území). Je řazeno do zemědělské přírodní oblasti vrchovinné (V1 – Černousy, Boleslav), která je charakteristická vysokou horizontální a vertikální členitostí terénu s výraznou svažitelností), mírně chladná až mírně teplá a mírně vlhká. Na k.ú. Ves zasahuje přírodní oblast nížinná (N4). Přírodní oblasti odpovídá zemědělská výrobní oblast bramborářská s výrobním podtypem bramborářsko-žitným (B2 – Černousy, Boleslav) až bramborářsko - ječným (B1 – Ves). Z agropedologického hlediska patří řešené území do oblasti hnědých půd pahorkatin (přírodní stanoviště P2 – Ves a P5 – Černousy, Boleslav), klimatického regionu 6, mírně teplého a mírně vlhkého. Orná půda pokrývá 29,4 % ploch. Podrobné údaje o skladbě zemědělské půdy (kulturách) jsou uvedeny v tab.č. 1. Tab. č. 2 funkční členění

Souhrn odnětí zemědělské půdy podle funkčních ploch celk. (ha)

z toho zemědělská půda ostat. umístění ne(ha) celk. orná

travní porosty

zahrady

BD – BYTOVÉ DOMY

0,93

0,58

0,22

0,36

RD – RODINNÉ DOMY

4,39

4,39

0,20

2,89

RS – REKRACE A SPORT

0,60

0,60

OV – OBČ. VYBAVENOST

0,24

0,24

D – DOPRAVA

0,14

0,07

0,07

T – TECH. INFRASTRUKTURA

0,04

0,04

0,04

PRO- 0,21

0,21

0,15

0,06

6,55

6,13

4,11

1,36

Z – ZELEŇ VEŘEJNÉHO STRANSTVÍ

celkové zábory ZPF

zem. (ha)

Z

0,35 1,30

0,58 1,94

0,60

2,45 0,60

0,24

0,66

M

0,24 0,07

0,01

0,06 0,04

0,42

0,06

0,15

2,01

4,12

Tab. č. 3 třída ochrany ha %

Zastoupení půd v navrženém záboru podle tříd ochrany II 3,24 52,85

Tab. č. 4 lokalita

IV 0,62 10,12

V 1,12 18,27

celk. zábor (ha)

z toho zábor ZP (ha) celk.

13 14 15 16 17

0,05 0,28 0,15 0,38 0,21

0,05 0,28 0,15 0,38 0,21

18 RD Ves 0,04 19 RD Boleslav 0,14 20 RD Boleslav 0,61 21 RD Boleslav 0,44 22 RD Polní domky 0,17 RD - celkem 4,39 RS – REKREACE A SPORT 24 RS hřiště 0,60

orná

travní

zahr.

porost

0,22

0,22

0,36 0,58 0,20 0,16 0,24 0,20 0,26 0,25 0,11 0,13 0,18 0,19

0,04 0,14 0,61 0,44 0,17 4,39

ostat umístění nezem. ZPF (ha) Z M (ha)

0,35 0,36

0,22

0,36

0,35

0,20 0,16

0,11 0,15

0,38

0,20

0,36 6.44.10

II

0,24 0,20 0,26 0,25

0,16 0,05 0,14 0,61 0,44 0,17 1,30

III

0,20 0,16

0,24

0,13 0,18 0,07 0,01 0,02 0,09 0,05 0,17

0,60

tř. ochr ZPF

0,58

0,20 0,26 0,25 0,11

BPEJ

0,22 6.47.10

0,11 0,13 0,18 0,07 0,01 0,02 0,09 0,05 0,21 0,07 0,15 0,38 0,04 0,12 0,05

0,04

0,04

0,89

0,14 0,20 0,41 0,44 0,17 1,94 2,15

6.44.10 6.13.00 6.21.10 6.21.10 6.13.10 6.13.10 6.40.67 6.41.68 6.41.78 6.58.00 6.14.50 6.47.00 6.41.78 6.58.00 6.47.00 6.58.00 6.58.00 6.58.00 6.47.00 6.58.00 6.58.00 6.41.67 6.14.40 6.14.40

0,60

0,60

0,60 6.13.00

0,60

0,60

0,60

a cvičiště horní Černousy

RS - celkem

celkem 6,13 100,00

Zábor zemědělské půdy podle lokalit a funkce

čísl. funkce - umístění BD – BYTOVÉ DOMY 1 BD 0,57 dolní Černousy 2 BD 0,36 horní Černousy BD - celkem 0,93 RD – RODINNÉ DOMY 3 RD h.Černousy 0,20 4 RD h.Černousy 0,16 5 RD h.Černousy 0,24 6 RD h.Černousy 0,20 7 RD d.Černousy 0,26 8 RD d.Černousy 0,25 9 RD d.Černousy 0,11 10 RD Ves 0,13 11 RD Ves 0,18 12 RD Ves 0,19

RD Ves RD Ves RD Ves RD Ves RD Ves

III 1,15 18,76

II II IV IV II II V V V II III III V II III II II II II II II V III III

II

OV – OBČANSKÁ VYBAVENOST 25 OV rekre. areál 0,24 0,24 Polní domky OV - celkem 0,24 0,24 D – DOPRAVA 26 D parkoviště 0,01 0,01 u OÚ 27 P - parkoviště u 0,07

0,12 0,12 0,24 0,01

0,12 6.58.00 0,12 6.22.42 0,24

II IV

6.47.10

III

BPEJ

tř. ochr. ZPF

0,01 0,07

železnič. stanicë

lokalita

celk. zábor (ha)

z toho zábor ZP (ha)

čísl funkce celk. orná - umístění 28 D parkoviště u 0,06 0,06 fotbal. hřiště D - celkem 0,14 0,07 T – TECHNICKÁ INFRASTRUKTURA 29 T povodňový 0,04 0,04

travní zahr. porost 0,06 0,07

ostat. umístění nezem. ZPF (ha) (ha) Z M

0,06 6.13.00 0,07

II

0,01 0,06

0,04

0,04 6.58.00

0,04

0,04

II

kanál

T - celkem 0,04 0,04 Z – ZELEŇ VEŘEJNÝCH PROSTRANSTVÍ 31 0,06 0,06 32 0,03 0,03 33 0,12 0,12 Z – celkem 0,21 0,21 celkové zábory ZPF 6,55 6,13 0,66

l 5. l 5.1.

0,06 0,03 0,12 0,15 4,11

0,06 1,36

0,06

0,42

6.44.10 0,03 6.44.10 0,12 6.58.00 0,06 0,15 2,01 4,12

IV II II

Pozemky určené k plnění funkcí lesa Organizační členění

Území obce zahrnuje 3 katastrální území (Černousy, Boleslav a Ves). Lesní správy jsou začleněny v organizaci státního podniku Lesy ČR. Jsou podřízeny ředitelství Lesů ČR s.p. se sídlem v Hradci Králové a to jeho úsekům, odborům a Oblastnímu inspektorátu se sídlem v Liberci. Lesnické hospodářství zajišťuje v území Lesní správa Frýdlant prostřednictvím převážně podnikatelských subjektů. Státní lesy spravuje Lesy ČR s.p., LS Frýdlant, obecní lesy spravuje MÚ Frýdlant, odbor stavební úřad a životní prostředí. l 5.2. *

Základní údaje o pozemcích

LHP (lesní hospodářský plán)

Minulý LHP s platností 1.1.1992 – 31.12.2001, nový LHP s platností 1.1.2002 – 31. 12.2011. *

Lesnatost území

Tab. č. 5

Lesnatost území k.ú. Černousy

k.ú. Boleslav

k.ú. Ves

území obce

lesní pozemek území k.ú. lesnatost území

161,79 424,28 38,1 %

44,61 182,19 24,5 %

64,26 248,96 25,8 %

270,66 855,43 31,64 %

Pozn.: údaje KÚ Frýdlant 1.9.2004 *

Skladba podle kategorií

Převážná část lesů je zařazena do kategorie lesů hospodářských. Lesy zvláštního určení zahrnují v území: - BC (biocentrum) a PR (přírodní rezervace) Meandry Smědé … funkce půdoochranná - BC (biocentrum) Bulovka … lesy pro zachování biologické různosti *

Dřevinná a věková skladba

Porostní rozdělení lesa se v novém LHP zachovává v původním stavu. V souvislých lesních plochách převládá borovice lesní, ve vlhčích údolních polohách smrk ztepilý. V drobnějších lesích má větší zastoupení i dub. V menší míře se vyskytují modřín, buk, olše, bříza, jedle, lípa, osika. Následující údaje dle US obce z r. 1998.

Tab. č. 6

Dřevinná a věková skladba

oddělení (porost) 1 (A) (B) (C) (D) (E) (F) 2 (A) (B)

výměra (ha)

(C) (D) (E) (F) 3 (A) (B) (C) (F) 10 (A) (B) (C)

2,62 14,83 6,84 16,62 2,51 9,80 8,00 3,94 4,55 9,27 4,77

2,68 3,6 4,8 7,27 10,30 18,82 10,46 8,27

zastoupení dřevin

SM,BR,BO,BK,DB,OS SM,DB,BR,MD,OL BR,DB,LP,OL SM,BO,DB, KL,BK,BR,LP,MD SM,OL,BO,DB,BK,TP,BR SM,BR,BK,BO,DB,OL,MD,TP SM,DB,BO,BR SM,DB, OL,BK,BR,TP,HB,JS,TP DB,HB,LP,OL,BR 6,28* SM,BO,BR,MD,DB 1,45* SM,BR,MD,DB,BK,LP,BO SM,BR,MD,BR,LP,BK,OL BR,DB,HB,LP SM,BR,BK,DB,MD BK,MD,BR,SM,BO,DB OK,DB,BO,BR,LP SM,DB,BR,LP,MD,BK BR,BO,SM,MD,DB,OL SM,BO,MD,DB,HB,JS,OL

věková skladba 25,45,99 28,60,65 25,6 4,36,54,111 10,22,39,46 10,24,34,37,58,73,114 31,63,129 24,38,63,130 63,83,99,112 8,28,49,68,92,116 8,29,68,83 8,29,87,92,101,111 66,129 21,56,72,89,139 22,40,74,119 25,85 2,29,91,93 15,38,64,79,90 12,25,69,60,114

(D) (E) (F) 11 (B) (C)

13,4 2,89 5,55 8,41 17,27

(D) (E) (F) 12 (A) (B)

13,15 9,12 0,83 9,38 21,41

SM,MD,BR,LP,BO,DB 4,84* SM,BO,BR,DB,OL,MD DB,BR SM,BO,DB,LP,MD,BR 9,44* SM,MD,BO,BK,BR,DB,KL

13 (A) (B) (C) (D)

8,17 10,48 16,63 15,51

SM,BR,OB,BK,HB,BO SM,BO,MD,DB,BK 10,83 SM,BO,DB,BR,MD 3,87 SM,BO,BK,MD,DB,BR,OL

14 (A)

13,70

9,27 SM,BO,BR,DB,OB

2,10,23,47,62,74 2,48,49,66 3,15,21,49,58 14,67,97,116 27,42,44,50,63,64,78,88,1 13,135,140 2,3,7,17,33,55,98,104,116 23,30,63,69,77,78,108,116 97 4,15,34,57,60,75 1,2,5,8,16,19,29,39,41,56, 58,65,91,99,133 10,24,54,55,77,93,101 4,25,59,75,124 2,5,13,26,54,63,73,115 2,7,12,24,31,40,62,79,86,9 8,110 25,50,71,94,137

(B)

11,38 14,01

3,96 SM,BO,BK,BR,DB 2,94 SM,BO,BR

2,3,13,24,71 72,77,103,125

15 celkem

270,65

Pozn.: * *

SM,BO,DB,OL,BK,BR DB,SM,BO,BR,BK.OL BO,DB,BR,SM,MD,OS SM,BO,DB,MD,BR SM,DB,LP,OL,KL,BR,LP

výměry v porostech nezahrnutých celou plochou do území obce byly pla nimetrovány

Vlastnictví k pozemkům

Z celkové výměry 270,66 ha lesů v území obce zahrnují obecní lesy v k.ú. Černousy 36,6 ha a v k.ú. Boleslav 17,9 ha, soukromé lesy v k.ú. Černousy 0,36ha, v k.ú. Boleslav 21,1 ha a v k.ú. Ves 48,3 ha. Dle odborného zpracování ing. J. Pánka z 17.3.2004 údaje o obecních lesních porostech: výměra 68,40 ha, zastoupení v % SM 36, BO 13, MD 7, BK 16, DB 16, LP 1, OL 3, BŘ 8; věk 35 – 75 let. l 5.3.

Myslivost

Myslivecké sdružení je provozováno v územích: - Předlánce – Černousy - Andělka Jedná se o území se zastoupením cca 65 % polí a 35 % lesů. Zastoupení zvěře v území: drobná zvěř- zajíc, bažant, koroptev, dále zvěř srnčí, černá, dančí, v zimních měsících jelení zvěř škodlivá zvěř - vyskytuje se liška, kuna lesní a skalní, jezevec, thoř a na řece Smědé vydra říční

dravci - vyskytuje se káně, jestřáb, krahujec, ostříž, v hojné míře se vyskytují sovy, výr veliký, hnízdí zde čápi, volavka popelavá, kachna divoká Myslivecké sdružení Předlánce - Černousy chová ve voliérách v lokalitě Polní domky bažanty a kachny divoké. Zavádí se chov koroptví. Zoologická bohatost území je ovlivněna kvalitními přírodními podmínkami území.

m

ULOŽENÍ DOKUMENTACE, NÁVRH AKTUALIZACE

*

Uložení dokumentace Dokumentace návrhu ÚPO (územního plánu obce) je uložena na Obecním úřadu v Černousích, na Odboru stavebního úřadu a ŽP ve Frýdlantu a na Krajském úřadu OÚPSŘ v Liberci.

*

Lhůty aktualizace ÚPO Černousy platí do doby zpracování a schválení jeho změn nebo do doby zpracování a schválení nového územního plánu. Změny ve schválené dokumentaci schvaluje zastupitelstvo obce Černousy po projednání podle stavebního zákona. V případě, že vlivem změn a úprav ztratí schválená ÚPD dostatečnou přehlednost, zajistí pořizovatel vyhotovení nového hlavního výkresu se zachycením přesného stavu k určitému datu. Lhůty aktualizace se stanovují na 4 roky, s vazbou na volební období obecního zastupitelstva.

n SCHEMATA A MAPOVÁ ZOBRAZENÍ, TABELÁRNÍ A PŘEHLEDNÉ ÚDAJE, FOTODOKUMENTACE Schemata a mapová zobrazení, tabelární a přehledné údaje a fotodokumentace jsou uvedeny v předchozích kapitolách průvodní zprávy (textové části dokumentace). Jednotlivé údaje včetně označení stran jsou přehlednou formou uvedeny v obsahu na začátku průvodní zprávy.