svatým dula a svátostmi podlé zákona Božího a církve první; neb nikdež neznáti, by se kde dálav které Jednot, ano ani se slouhy k ni ídí, ale zpt, a ani sloužiti dopouštjí, ale mordují a t. d. A že jina znajícím pravdu nelze bylo k spasení zízenému pijíti, protož oddlení z té druhé píiny jest pro pravdu víry zízeného spasení, o níž písma svatá svdectví vydávají. evangelium
O pvodu
Pvod
vc
dvojí
ád knžský
druhé
O
a
Jednoty.
zavírá: jedno shromáždní Jednoty, šafování služebnostmi Pán.
moc
piívodii
Jednoty Bratrské.
Pvod
Jednoty Bratrské, podle dovrnosti k pravd pipožívání jejímu jest z Boha. Toho dvod se klade v snmu léta Pán tisícího tyrstého devadesátého sedmého, kdež takto stojí psáno Ten pvod z Boha jest, kterýž ve jméno Pána Krista z hodných píin, istým a upímým úmyslem pro spasitedlný konec t. pro vzdlání víry, lásky a nadje zaíná se zízen. Této pak Jednoty podle dovrnosti svaté jest takový tehdy z Boha jest. Jakož z hodných píin a z nuzné poteby spasení, že se stalo oddlení, dvod svrchu položen pi píinách oddlení. A že istým úmyslem stalo se to, svdkové toho jsou ti, kteíž zaínali Jednotu tuto, kdežto v snmu jako zakletí jsouce, aby z mnohých kivých svdk nenadlali, v znamenitém snmu pede všemi vyznali, že nic v tom jiného nehledali než spasení. sluhování
i
:
;
A
to
mž
mnohá
známo
srae nesli,
býti
z
skutk
našich
;
statkv sme nenabývali,
ponvadž pohanní ale
sme na
to vy-
nakládali, s hrdly v nebezpeenství jsouce. Rozkoše života sme nevedli, ale mnoho práce a nebezpeenství života sme podstupovali. tak že sme nebyli vedeni ani žádostí oí ani žádostí tla ani pejchou života. a jinými úmysl svj
A
emi
Tmi
pímý
zpravovali a jiným vysvtlovali. Ten zajisté piivod z Boha jest, kterýž z osob víry pravé kesanské skuten se shromažuje. že tento takový jest dvod (neb se poínal z osob víry v Boha Otce i v Krista Ježíše i v Ducha svatého, a z církve svaté obecné oudv skrze shromáždní osob z ádu knžského i obecného lidu bohabojících, Krista v pravd milujících a církve svaté, zízené obcováni svatým vcem a nenávidících antikrista i jeho zbi.
A
pro tu odpornost se oddélnjícicli, a ])ro pravdu zízeného spasení pímým úmyslem bez ducha zákonniího se shromažujíNebo ty vci, kteréž ped sebou cích) protož z Boha jest. máme, jsou pravé z písma svatého a z víry obecné kesanské, a tak z Boha pošlé, neb jim svdectví vydávají písma svatá, prorocké, i Pána Krista i apoštolské, Boliem vdechnutá, pijatá. Také tomu kterážto písma jsou ode všech všecky Jednoty kesanské svdectví vydávají, že víra obecná z níž ví, kesanská apoštolská pravá a spasitelná jest že Kristus jest vykupitel a spasitel, a že se obtoval vzácnou obtí za híchy lidu svého, a že krví svou obmyl a nepestává obraývati téhož lidu od híchv a spasena initi skrze A ponvadž to jest závíru a svdectví víry v úmluv její. klad shromáždní našeho i konec, a všechny služebnosti naŠe pro ten cíl se ídí, abychom ku poznání jeho pišli skrze víru a milostí srdce s ním se spojili, a tak nadji všeho dobrého Tehdy z písem skrze nho milosti i slávy odpoívali s ním. svatých, z víry obecné kesanské i z svdectví Jednot kesanských i naší vlastní ta vc stvrzení bére, a tak za jisté a Kímská jednota i jiné jí Než na stálé má držáno býti. podobné ustavují se, není z víry písem svatých, by totiž papež byl nejvyšší námstek Pána Krista neb svatého Petra, aby všecko práv vil i držel. Než oni sami, básnmi, sny, domnním ustavují se v nálezcích svých, netoliko neutvrzených z písem, ale na odpor a na odvedení od víry Pána Ježíše Krista, a k ustrnutí v živlech a v pítomných vcech smyslu tlesných, chopných a citodlnj^ch.
ei
kesan
,
em
O
piívodii
rádu
v
Jednot, a v
em
nost záleží bratrství tohoto, z
Pede všemi pak vcmi a základným lení toto
sme
Pede
vcem k
jednota
snému
a jednomyslstarého.
nejprv utekli sme se k podstatným a na nich se zakládajíce svo-
spasení
uinili.
vŠemi
vcmi
o to
sme
se svolili,
abychom
se spolu
u víe Pána Krista ostíhali a v spravedlnosti ustavovali, kteráž z Boha jest, a v lásce pebývajíce nadji mli v Bohu živém, a toho skutky dobrými dokazovali, jedni druhým posluhujíce skrze lásku ducha, ctnostný život vedli, pokorný, tichý, zdrželivý, trplivý. istý abychom skrze to více poznávali, že v pravd víru máme a lásku a tak v tom nadji jistou odloženou v nebi. Dále sme se svolili, abychom poddané poslušenství mli spolu, jako písma svdí Bohem vdechnutá, ve všech vcech. ;
'i&
9
A
k tomu abycliom jedni od dniFiých nauení, napomínání, výstrahy i trestání ))ijímali. K tomu abychom smlouvy ostíliali, kteráž jest skrze Pána Krista, s Bohem v Duchu svatém. A vespolek naše svolení toto sme uinili, abychom sob každý, jakž jest, vzal ode Pána v té pravd pomocní byli. Krista, aby o druhého pilnost ml, k vzdlání a ku polcp.šení jeho. v tom poslušenství kesanské, aby držel každý. A také aby v svých híších a v nedostatcích se znal a kál i nínapomínání a trestání napravoval žil, báze Boží a stud ml, a polepšoval, vinen se dávaje ped Pánem Bohem ped lidmi.
A
A
i
vcech naped eených sndouvy nedrspolu s kesany vrnými, nesmli Pánem Bohem
Pakliby kdo v tchto žal se s
i
a mohlaby taková vc býti. od takové osoby. Jednota tedy pravá kesanská záleží u víe jediné kesanské, o níž apoštol dí jedna víra v pravd podstatné a Podstatná záleží v osmi láncícli víry aneb v tom služebné. trém, u víe v ]ioha Otce, u víe v .Jezukrista, u víe v Ducha svatého. A ta pravda jest spravedlnost dlužná, strany stvoení
by liom jeho bezpeiti spasením Že
bychom
:
se odlouili
;
k
stvoiteli, v
pikázáních starých zákonem pirozeným i psaSpravedlnost Jezukristem vtleným, naroze
ným oznámená.
ným, umueným zasloužená dostaten v milosti a pravd k vnému životu. Spravedlnost z víry darem Ducha svatého z milosti daná, z níž se plodí život milosti pravdy v duchu a bývá spravedliv uinn každý a spravedlnost miluje a nenávidí nepravosti a povolný i hotový ke všemu dobrému bývá. Služebná pak pravda víry jest pro podstatnou ku poznání, k dojití ku požívání, k stálosti i setrvání v nich, a jest shroi
máždni zevnitní
obecného pro požívání služebpožívání podstatné a v ní zachováni k životu slávy. A ta pravda služebná záleží v devátém a v desátém lánku víry, jenž jsou: církev svatou obecnou, svatých obcování, totiž spolené darv podstatných i služebných užívání. A v tom záleží spravedlnost slovem víry zvstovaná z víry u viru, skrze slouhy a posly Jezukrista pedložená, ve vší moudrosti a v rozumu duchovním atd. ností
a
sluh a lidu
pomoci zízených, k
dojití
Vím
Také spravedlnost tatáž svátostmi vyznamenaná a svdená, v zpsobení, a v dání i v požívání. A v tom záleží spravedlnost Boží, v odpuštní hích a první spasení. Naposledy záleží v tom ve všem z víry ostíhaná a padlých pokáním nabytá, v níž se skonává církev v oudech, a dochází po smrti života vného. To se krátce dotklo o víe a o pravd její,
na níž záleží Jednota.
10
Co
Zákon
éiní
jednotil církve svaté.
zajisté viry jest
ovinec Kristv jeden,
nmž
o
dí
jeden ovinec a jeden pastý. A svatý Pavel: Kterýž prý uinil obé jedno, t. v jednot víry jedno tlo. Jakož di opt: Jakož povoláni jste v jednom tle, a všichni vy jste jedno v Kristu Ježíši, totiž u víe Jezukrista, a každý druh druhého, oudové rozliného obdarování. A k té víe sám Pán dává spasitedln srdce masité a jedno, a vlévaje vnit a zpsobuje Duchem svatým k vení, jakož písma svatá svdí. A slouhy této víry zpsobuje, jedno jim slovo víry kázati pikazuje, a jediná svá svdectví zákona víry svuje, za nž se modle dí: Aby byli Ote jedno všichni, jako i my jedno jsme, aby uvil svt, že jsi ty mne poslal. A apoštol: Kdož štípí a kdož zalévá jedno jsou. A tak v tom jednota vší církve svaté obecné záleží, proti emuž brány pekelné neodolávají. A ta skála jest Kristus u víe pravé kesanské, na níž shromažována i vzdlávána bývá v chrám v píbytek Boži. Kristus:
A budef
Bh
i
O
rozdíle jednoty církve.
církev podle rozdílu pravd víry obecné na podstatnou a na služebnou. Podstatná církev svatá jsou všichni dové, kteíž se nalézali, nalézají a nalézati budou stále do konce v podstat milosti Boží, v za-
Kterážto
však
kesanské dlí
sloužení
se
Pána Krista
i
v daích
Ducha
svatého,
t.
víry lásky
nadje. A ti jsou z potu vyvolených Božích, budo z ovince zákona pirozeného neb psaného neb milosti. Nebo Kristus vera, dnes i na vky jest všechnm píina a pvod ného spasení. A ty Otec dal Synu a z tch žádný nezahyne ani z rukou Otce kdo vytrhne. A ta má s Kristem na vky obnovená kralovati a jest sama vlastn církví svatou. A kdož v potu jejím do smrti nebude nalezen, nižádný takový nebude spasen. Církev pak svatá obecná strany pravd svatých služebných jest poet všech sluh víry a služebností jejich i všech vrných obcujících jim v tovaryšství pospolném menším nebo vtším, k témuž v pravd smysla i úmysla Pána Krista sloužících i služebnosti požívajících pedešlých, pítomných i budoucích. Svatosti žádná vc neuiní ani dává, než sama pravda naped podstatná a potom služebná. A o tom o vŠem o církvi doleji bude dotýkáno. i
v-
i
V cem naše jednota a jednomyslnost svaté jest a býti
U
vyznání víry
sem svatých starého
se všemi
ondy církve
má!
kesanské i
a apoštolské, a v pijímání pízprávy nového zákona za základ víry i
11
i
dvod,
a vSelikó pravdC víry podstatné i služebné, kdež se zachovává v ástce menší neb v vtší. strany služeb-
koli
A
ností a sluli
mezi námi
i
pi skutcích víry Kímany nynjšími
pi zízeném
i
i
spasení veliký jinými v tom se s nimi sje-
dnávajícími rozdíl bylby, jakož svrcliu pi píinách oddlení oznámeno, však strany víry obecné kesanské písem svatých jednotu s vrnými vyznáváme. O kterémž vyznání víry okolo léta tisícího tyrstého osmdesátého osmého když pošel hlas, že by mli státi k slyšení, i uinivše snem napsali jsou takto. Ponvadž podle svatého Pavla, srdcem se k spravedlnosti, a ústy bývá vyznání k spasení; protož my ve jméno Pána našeho Ježíše Krista poet vydáváme tímto psaním z tcch vcí, kteréž jsou pi nás. A nejprv z víry naší nadje a z jiných vcí, kteréž pislušejí k kesanskému životu. A pede všemi vcmi podle obecného vyznání církve kesanské o Pánu Bohu, Pánu Bohu, i v Pána Boha, jakož písma prorocká apoštolská Bohem vdechnutá oznamují. o emž A tak jim i
ei
ví i
i
víme
i
víme
píší, co máme viti, to viti, co máme initi, to initi: a tak je pijímajíce v jich svdectví srdcem i ústy vyznáváme: Nejprv v Boha Otce, všemohoucího stvoitele nebe i zem, i v Jezukrista, Syna jeho jediného, Pána našeho, jenž se poal Duchem svatým: narodil se z Marije Panny, trpl pod Pontským Pilátem, ukižován, umel i pohben. Sstoupil do pekla, tetího dne vstal z mrtvých. Vzstoupil na nebesa,
kde
víme
sedí
vých
na pravici Boha všemohoucího. i mrtvých.
Odtud
})ijde
soudit
ži-
Víme
i v Ducha svatého, utšitele, od Otce i od Syna pocházejícího, a tak v Pána Boha jediného, jenž jest trj v osobách a v podstat jeden Bh. A on jest Pán veliký a
velebnost skutkové jeho velicí i znamenichžto tito ti vidí se býti zvláštní, totiž skutek stvoení a vykoupení i spasení, pro nžto Pán stvoitelem, vykupitelem a posvtitelem nazván jest atd. Viz ostatek v tom spisu, v potu vydání.
chvály hodný, nití
ukazují.
jehož
Z
Bh
Na snéiuu jiném
to bylo usouzeno,
aby po krajích bylo
oznámeno k jednomyslnosti. Bratí
milí,
však snad pamatujete, že když u vás Bratí
jsou nkteré vci vám pedloženy v nichžto jednomyslnost mezi námi má býti. Jako nejprve praveno jest o víe, kteráž jest o Trojici svaté, pi niž se i vyznávají ti osoby a jeden Pán Bfdi. Též tak
byli, kraje procházejíce, a tu
od
nich,
ví
12 o Pann Mariji, o níž eeno, že veno býti má, že panna poala, porodila a po porodu istou pannou zstala, nemající sob podobné žádné ani první ani potomní.
Z poctu vydání králi Vladislavovi.
Vili jsme, víme i viti s pomocí Boží úmysl máme, vli dobrou i svobodnou pro spasení naše do smrti, všelikou pravdu víry Duchem svatým zjevenou, a v cred apoštolské sumou shromáždnou, od první církve skuten ostíhanou, mocí, divy a uením pravým muedlnictvem stvrzenou i ujištnou, potom snmem nicenskýin, potom od Athanasia biskupa i od mnohých uitelv proti kacím vysvtlenou. Z kteréžto víry obecné vili sme, víme i s pomocí Boží dp smrti viti míníme v zpsobci i dárci spasení, že jest a
i
Bh
všemohoucí v podstat Božství jediný, a trj v osobách, Otec, Syn i Duch svatý, jeden na vky požehnaný. O Bohu
Bh
víme,
vky
že Syna svého jediného ped zplodil a že podle svého milosrdenství Syna dal na svt, na vykoupení a na spasení, a že podle vyvolení sám mocn v zasloužení jeho spasení iní. Bohu Otci, když úpln svdectví jeho Otci
Víme
a zvláš pi Synu jeho, o nmž ekl „Tento jest Syn milý, jeho poslouchejte," s nímž se blahoslavená a istá vždy Panna sjednala kucí Cožkoli dí vám Syn mj, uite. též i pikázáním jeho, že u víe bez nich žádný rozumu užívající spasení v Kristu nedojde. v Buha Otce, stvoitele nebe i zem; když, jej znajíc Bohem a Otcem všemohoucím a stvoitelem svým a jemu ve všem víc, srden jeho milujeme i skuten podle známosti a moci pikázání jeho svatá ostíháme. Z též víry obecné kesanské vili sme, víme i viti chceme o spasení našeho zpsobci, o Pánu Kristu, Pánu Kristu i v Pána Krista. O Pánu Kristu moudrosti víme, že jest pravý jediný Bh, rovný v božství s Otcem i s Duchem svatým, v moci, v moudrosti i v dobrot a že jest život a že jest a ped vky z Otce svého zplozen a že skrze nj vše uinno. Kterýžto pro naplnní slib Božských, k spasení našeho zpsobení ráil s nebe osobn v život blahoslavené, požehnané^ Panny vždy isté do smrti zstávající sstoupiti a v život jejím Duchem svatým se vtliti, z panny se naroditi, trpti pod Pontským Pilátem i na kíži pibit jsa krev prolévaje, spasení ve vší plnosti milosti a pravdy zpsobuje umíti, v hrob vložen býti, do pekla sstoupiti, tetího dne z mrtvých vstáti, na nebesa k vzbuzení žádosti naší za sebou i pravé na-
víme,
:
mj
:
Víme
Víme
vné
vný
vn
vné
13 doje k vjití v slávu po smrti vrnýin ukázané vstoupiti, a na pnivici Otce v nejvyšším a ncjdristojndjším nel)i, aby Ijyl pítomen tvái Boží za nás k pímluv, k dání vší nnlosti poi
moci církve své, ráil se posaditi, aby ku poctivosti jeho všeliké koleno klekalo a každý jazyk jej tam vyznával, dokudž nepijde soudit živých mrtvých a dokudž jeho nepátelé nebudou položeni za podnože noh jeho. Víme Kristu, když všechny ei jeho, zvlásf pikazující i
v nho viti a uati a milování jeho míti, za vrné a za pravé a za slova života máii-e. "/íme v Krista, když jeho úpln znajíc svého Boha a spasitele a Pána, všem jeho více, milujeme a s vrnými oudy jeho u víe láskou se spojujem. Z též víry viti cliccme a míníme do smrti o Duchu
vného
eem
i v Duchu svatém. s Otcem i Synem jesvatém, že jest pravý dnobytný, rozdílný toliko osobou a pocházením od obojího a že skrze nj a dar jeho víry obživující, obnovující, opravující, každý k úastnosti Jezukrista zasloužilé milosti a pravdy spravedlnosti a dokonalého spasení dochází. A že jím církev svatá v Kristu a v jeho víe, proti níž brány pekelné neodolají, zakládá se, kterouž v Duchu obmývá, v oudech víry pravé spravedlivý iní, osvcuje, ídí, zpravuje, shromažduje, moc dává i užitek psobí. A že jím písma svatá vdechnuta jsou, jím se rozumjí, jím oudové v církvi se spojují, od nho darové k pravd církve svaté pochodí, i jiné mnohé vci psobí se, jediným a týmž Duchem svatým, na vky požehnaným, k žiDuchu svatému, když písmm svatým votu slávy. i i v Ducha svatého, neb také i poslm Božím víme. když o i jemu víc úpln, milujeme, ostíhajíc se v pravdách jím zjevených, se všemi vrnými pravdy církve svaté,
svatém,
Duchu svatému
O Duchu
Bh
:
Víme
nm
k sláv
Víme
vné. Vyznání víry o církvi svaté.
O církvi svaté víme i vyznáváme, že církev svatá obecná jest sbor vŠech Božích vyvolených, kteíž byli od poátku svta, jsou a budou do skonání. Jejížto údové rozprostini jsou po všem svt, jichžto jména zná a ví. Než pak, kdežkoli jest shromáža poet sám dní lidí u víe Pána Krista, místem nkterým nebo asem obsažené, ti nejsou nikdež sami církev svatá obecná, ale slouti mohou particularis ecclesiae- t. j. ástka církve svaté obecné, jako byly v v Eífezu, v Korintu a jinde, jimžto apoštolov píšíc nazývali je církví. A v takovém shromáždní byli A zvlášt pokrytci, a jsou zlí mezi dol^rými a vrnými lidmi.
Bh
ím,
14 jichžto církev prázdna není,|
dokudž rytujíci jest; neb jest pšeninému, v nmž se nalézá i koukol, a vrŠi puštné v moe, kdežto mezi dobré ryby pimšují se zlé. Než však vždy podle ádu, kterýž Pán Ježíš zpsobil v jednot církve svaté, aby híšníku zjevnému nedali místa mezi sebou. Neb jim na to dána jest moc ouadná klíové, aby hodným odvirali a nehodným zavírali, iníce v tom Pánu svému i lidem vrn, by se pak nkterým i zoškliviti mli i trpti od nich. A o takovém ádu držíme, že jest církve svaté,
pipodobnna
poli
i
i
neb jest od bratr
tvj
Krista
proti
tob
ustanoven a apoštoly utvrzen. Zheší-li Ješto kdož by se ho koli doptal a shromáždní poznal a vstoupiti do nho atd.
v nkterém by jej nechtl, v nebezpeenství se vstavuje pi spasení svém neb pohrdá potebnou vcí k spasení zízenou skrze samého Krista. Neb on dí Kdo vámi pohrdá, mnou pohrdá; a opt: Cožkoli svížete na zemi, bude svázáno i na nebi. Než kdožby ho poznati nemohl aneb se ho nedoptal, a ve jménu toho ádu, že by se nkde i zlých knží pidržel, maje za to, že i jich kázal Pán poslouchati, a tak by je pijal ve jméno prorokv nebo posl Božích, že by od nich i svátostí pijímal, kterýmžkoli obyejem, jakžby oni kázali a jestli jina ten lovk dobrý, v základních vcech k spasení postavený, jenž jsou víra, láska, nadje, kterouž má z milosrdenství Boží.ho, a z zasloužení Pána Krista a z svých dobrých skutkv, kteréž iní, pokudž ví a zná a zlého se varuje, cožkoli za zlé má, hotovost maje v srdci svém k inní toho dobrého, kteréhož nezná, držíme v takovém, že spasen bude, kdežkoli jest na okrsku zem. Neb takový jest v církvi svaté obecné maje ouastnost se vŠechnémi údy Pána Krista, ponvadž se též hlavy pidrží jako i oni, založen jsa na tom základu, kterýž stojí pevný, maje toto znamení: ()dstup od nepravosti každý, kdož vzývá jméno Pán ;
:
Bh
i
Z
listu
králi Milosti o církvi svaté.
víme
Z též plnosti víry církev svatou obecnou, strany podstaty víry živé, spravedlivá spasena v milosti, v zaslouení Pána Krista inící, býti poet všech vyvolených od poátku svta až do skonání, kteréž otec v Kristu Duchem svým vyvoluje spravedlivý iní, povolává i zvelebuje k životu a kdož v té ouastnosti nebude, nebude spasen. církev svatou strany služebnosti, sbor všech sluh vrných, s lidem poddaným a poslušným, od poátku až do skonání všech vli Boží sloužících kteréž sám i
Bh
vnému Víme
as
,
Bh
