A. PRŮVODNÍ ZPRÁVA
Náměstí Krále Jiřího 6, 350 02 Cheb, tel. 354 436 328, fax 354 535 179, email :
[email protected], www.dsva.cz Projektant :
Zodpovědný projektant :
Ing. Ota Řezanka Vypracoval :
Objednatel :
Ing. Petr Král Hlavní projektant :
Ing. Petr Král Dalovice, Sadov, Otovice
OÚ:
Zhotovitel :
Kraj :
Ing. Petr Král Karlovarský
Karlovarský kraj, Závodní 353/88, 360 21, K. Vary
Akce :
DOPRAVNÍ STAVBY A VENKOVNÍ ARCHITEKTURA s.r.o.
01-02/2011
Datum : Číslo zakázky : Stupeň :
Územní studie části velkého obchvatu Karlových Varů
48/2010 Souprava :
V S T
SO :
úsek ve správním území Dalovice - Sadov - Otovice Výkres
Měřítko :
Průvodní zpráva
Část :
Dokumentaci lze užívat ve smyslu příslušné smlouvy o dílo,kopírování a rozšiřování bez předchozího souhlasu je zakázáno
A.
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
A.1 IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE STAVBY Akce :
Územní studie části velkého obchvatu Karlových Varů
Místo :
správní území obcí Dalovice, Sadov, Otovice
Kraj :
Karlovarský
OÚ :
Dalovice, Sadov, Otovice
Objednatel :
Karlovarský kraj Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary IČO : 70891168
Pořizovatel:
Krajský úřad Karlovarského kraje, odbor regionálního rozvoje, Zastoupený vedoucím Ing. arch. Jaromírem Musilem Závodní 353/88, 360 21 Karlovy Vary
Koordinace úkolu:
Ing. arch. Jana Kaválková Ing. arch. Jaroslav Jelínek oddělení územního plánování
Projektant:
Dopravní stavby a venkovní architektura s.r.o. Náměstí krále Jiřího 6, 350 02 Cheb IČO: 26392526
Zpracovatelé: Hlavní projektant: Dopravní řešení: Urbanismus: Báňské řešení ložiska kaolinu Prognóza dopravy : Nerostné suroviny:
Ing. Petr Král ČKAIT 0301080 Ing. Ota Řezanka ČKAIT 0301061 Ing. arch. Luděk Vystyd, ČKA 00114 Ing. Jan Blažek CSc ČKAIT č. 0300674 Ing. Vladislav Rozsypal RNDr. Gabriela Licková PhD
Stupeň :
Územní studie (ÚS) dle vyhl. 500/2006 Sb. Vyhledávací studie (VST) dle směrnice pro dokumentaci staveb PK
Účel :
podklad pro aktualizaci ZÚR KK a ÚPD obcí
2
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
A.2 ZDŮVODNĚNÍ STUDIE Krajský úřad KK , odbor regionálního rozvoje je pořizovatelem Zásad územního rozvoje Karlovarského kraje (dále jen ZÚR). V tomto dokumentu je navrhován koridor pro rychlostní silnici R6 z Prahy na Pomezí a dále do SRN, která tvoří hlavní dopravní tepnu Karlovarského kraje. V ZÚR je navržen koridor šířky 300 m pro silnici R6, který je na území Dalovice – Vysoká – Sadov rozšířen na věší území z důvodu více možných variant trasy. V rámci projednávání ZÚR s ČBÚ byla uplatněna připomínka na zpřesnění trasy v tomto území s ohledem na výhradní ložisko kaolinu Dalovice – Vysoká a výhradní ložisko Bentonitu Všeborovice. Výsledkem této studie má být tedy optimální trasa rychlostní silnice R6, která bude zohledňovat ložisko kaolinu, dále pak zastavěná území sídel, zastavitelné plochy schválené v platných ÚPD a dále záměry a lokality navržené pro rozvoj obcí v rozpracovaných ÚPD. Studie bude projednána a následně budou aktualizovány ZÚR a dojde k aktualizaci stavební uzávěry na nový koridor trasy. V návrhové části se nepřipouští variantní řešení !
A.3 STANOVENÍ ZÁJMOVÉ OBLASTI Začátek a konec trasy Řešené území je vymezeno severovýchodním segmentem koridoru pro trasu budoucího obchvatu Karlových Varů a nachází se na správním území obcí Dalovice, Sadov a Otovice. Touto studií řešená část začíná u řeky Ohře v Dalovicích, prochází východní částí správního území Dalovic za Vysokou do Sadova. Sadov prochází při jižní hraně, křižuje tratě ČD a při severní hraně Otovic prochází směrem na Čankov, konec je na západní hranici správního území Otovic. Délka koridoru, v kterém bude řešen návrh trasy je cca. 7 km. Doporučená a určená průchozí místa Všeborovice – průchod trasy v CHLÚ, při západním okraji z důvodu minimalizace vlivu silnice na rozvojové plochy obce Dalovice v území mezi řekou Ohří, zastavěným uzemní a koridorem silnice Vysoká – trasu umístit co nejdále od zástavby stávající i plánované tj. severovýchodní území, výškově navrhnout do zářezu Sadov – průchod územím je možný pouze při jižní hraně Sadova, avšak v dostačené vzdálenosti od zastavěného území Sadov, Otovice – stáv. objekty výroby a průmyslu při silnici Otovice – Sadov a v areálu panelárny Otovice plně respektovat Otovice – rozvojové plochy pro bydlení v severní části obce mezi silnicemi III/2206 a 22129 nesmí být omezeny provozem budoucí silnice R6, co ž představuje požadavek na umístění trasy za výškový horizont tj. za objekt vodárny.
Popis hranice řešené oblasti Řešeným prostorem pro návrh přesnějšího koridoru jsou ZÚR KK. V jejich výkresové části je vymezena nepravidelná plocha tvaru „vředu“ v délce 4 km a šířce 300 až 1500 m. Hranice této plochy je limitem pro návrh trasy a je vyznačena ve výkrese B.2 růžovou čárkovanou křivkou.
3
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
A.4 VÝCHOZÍ ÚDAJE PRO NÁVRH VARIANT Podklady předané objednatelem 1. 2. 3. 4.
PRAGOPROJEKT, a.s. DSP - R6 Karlovy Vary – Olšová Vrata SEDLECKÝ KAOLIN a.s. - zásoby bentonitu Všeborovice – Vysoká, zásoby kaolinu Dalovice – Vysoká EDIP s.r.o. - Základní komunikační síť města (analýza) – návrh (včetně variant obchvatu) 5. EDIP s.r.o. - Analýza komunikační sítě města Karlovy Vary ve výhledovém období 6. Územně analytické podklady Karlovarského kraje 7. Územně analytické podklady ORP Karlovy vary 8. Zabaged (správní hranice ORP K.Vary, Polohopis ORP K. Vary, Výškopis K.Vary) 9. Zásady územního rozvoje (Karlovarský kraj) 10. Správní členění – SHP ÚAP Karlovarského kraje
Podklady získané v rámci analýzy 1. 2. 3. 4. 5. 6.
Územní plán Otovice (textová část, grafická část) Územní plán Sadov (textová část, grafická část) Územní plán Dalovice (textová část, grafická část) Modely dopravy 2010, Karlovy Vary Ing. Arch. Petr Martínek - Návrh zadání nového ÚP Otovice Ing. Arch. Alexandra Kasková – Průzkumy a rozbory pro nový ÚP Dalovice
Požadované parametry stavby : -
Směrově rozdělená rychlostní silnice v kategorii R 25,5/100
Související a dotčené PK : -
-
st. Km 1+500 - 2+500 – místní komunikace K Lesu ( bývalá polní cesta) a polní cesty, křížení budou řešena mimoúrovňově st. Km 2+700 – silnice I/13 (Karlovy Vary – Ostrov – Děčín), jedná se nejdůležitější silniční křížení na trase celého obchvatu KV, bude řešeno novou MÚK dvou 4 pruhových směrově rozdělených silnic. R 25,5/100 a S 22,5/80 St. Km 3+200 – místní komunikace III. tř. – Sedmidomky, bude řešena mimoúrovňově 4
482010 ÚS VO KV
-
-
-
2.3.2011
St. Km 3+900 (var. Červená) a 4+400 (var. Zelená) – silnice III. třídy č 22129, regionální tepna z K. Varů (Bohatice) přes Otovice do Ostrova, bude řešena mimoúrovňově bez možnosti připojení na R6 Ve st. Km 4+300 (var. Červená) a 4+600 (var. Zelená) – železnice č. 140 (Cheb – Chomutov), křížení bude řešeno mimoúrovňově ve st. Km 5+000 - 5+500 – C2 (polní cesta), C3 (polní cesta), trať č. 141 (Karlovy Vary Merklín, regionální trať) – křížení bude řešeno mimoúrovňově ve st. Km 5+500 - 6+000 – CS 2 (cyklostezka), bude řešeno mimoúrovňově, silnice III/22129 (ul. Hroznětínská) , s ohledem na plánovaný význam této silnice a výhledové poptávce obyvatel severní a severovýchodní části města po kvalitním a rychlém spojení na K. Vary případně Sokolov je uvažováno s kosodélnou MÚK R6 x III/22129. ve st. Km 6+000 - 6+500 – CS1 (cyklostezka), silnice V Březinkách III/ 2206, křížení bude řešeno mimoúrovňově
Mosty a tunely : Návrhová rychlost na mostech bude shodná s trasou ve volné krajině tj. 100 km/h. Návrhová rychlost v tunelech bude v souladu s ČSN 737507 shodná s návrhovou rychlostí trasy ve volné krajině tj. 100 km/h za předpokladu že řešené tunely budou krátké. Snížení rychlosti pro 80 km/h bude nutno doložit hodnocením rizik. Prostorové uspořádání vozovky na mostech bude jako před a za mostem, doplněno bude o chodníky dle obrázku :
Prostorové uspořádání vozovky v tunelech bude stejné jako před a za tunelem tj. šířka b0 doplněná o zvýšené nouzové chodníky p = 1,00. Celková šířka jednosměrné tunelové trouby b1 = 11,50 m. Jedná se o tunelovou kategorii T - 9,5.
5
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
Požadavky na obslužné dopravní zařízení Odpočívky při budoucí silnici R6 nebyly dosud požadovány, navrhuji však před MÚK R6 x I/13 řešit dálniční oboustrannou odpočívku, neboť na trase R6 směr Cheb je uvažováno pouze s trukparkem v Horách, pro ostatní řidiče je možnost až u Transmotelu Sokolov, ve směru na Prahu technicky min. k Andělské hoře se s odpočívkou neuvažuje. Ve směru I/13 Ostrov není možnost vůbec žádná až do Chomutova. Dalším aspektem je že na této MÚK bude docházet k rozdělení a spojení dopravních proudů z různých směrů. Vhodné místo se nabízí za kosodélnou křižovatkou v Otovicích. SSÚD se v této části neuvažuje.
Dopravně inženýrské údaje (zdroje a cíle dopravy, výhledové intenzity); Firma EDIP s.r.o. v roce 2010 provedla analýzu stávající komunikační sítě města Karlovy Vary a komunikační sítě podle platného územního plánu a následně zpracovala analýzu komunikační sítě města ve výhledovém období roku 2030. Součástí analýzy bylo i vytvoření nového matematického modelu v systému PTV Vision (Visum). Model komunikační sítě podle územního plánu byl oproti modelu současného stavu doplněn o významné dopravní stavby, jako např. severní obchvat města (silnice I/6) v trase podle ÚP KV, komunikační propojení ulic Fričova – Teplárenská, propojení okružní křižovatky (OK) u nového mostu Tuhnice – Rybáře na Západní ulici s OK Západní x Šumavská. V rámci zpracování matematického modelu byly posuzovány tři varianty vedení severního obchvatu silnice I/6 a to: trasa podle konceptu ÚP VÚC KK - koncept ÚP VÚC KK navrhoval vedení v trase „super velkého obchvatu“, modifikovaná trasa a modifikovaná trasa „zkrácená“. Nově navrhovaná varianta vedení severního obchvatu silnice I/6 se nejvíce „podobá“ navrhovanému obchvatu dle konceptu územního plánu VÚC Karlovy Vary. Ve směru od Prahy je na stávající I/6 navržena MÚK, trasa překlene Kyselku a další MÚK je u Vysoké se silnicí I/13. Odtud obchvat pokračuje západním směrem až k silnici III/22129 Otovice – Hroznětín (MÚK) a dále k silnici III/2201 Sedlec – Stará Role (MÚK). V oblasti Počernické se trasa napojuje na stávající průtah městem. Vzhledem k tomu, že firma EDIP s.r.o. disponovala licencí na software matematického modelu pouze po dobu zpracování zakázky pro město v roce 2010. jsou níže uvedené intenzity dopravy odborným odhadem. Hodnoty udávají výhledové celodenní intenzity dopravy pro období roku 2030 ve tvaru všechna / nákladní za 24h: 6
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
úsek od křižovatky MÚK stávající I/6 (směr od Prahy) - křižovatka MÚK I/13: cca 5 000 voz/500 nákl. za 24h, úsek od křižovatky MÚK I/13 - křižovatka MÚK III/22129 (Otovice): cca 8 000 voz/700 nákl. za 24h, úsek od křižovatky MÚK III/22129 – křižovatka MÚK III/2201x I/6 (směr Cheb): cca 9 500 voz/900 nákl. za 24h, úsek od křižovatky MÚK III/2201x I/6 (směr Cheb) – MÚK stávající průtah městem: cca 11 000 voz/1 000 nákl. za 24h, Výše uvedené hodnoty byly stanoveny na základě znalosti intenzit dopravy na obchvatu města ve variantách prověřovaných v roce 2010 matematickým modelem. Hodnoty odpovídají stavu komunikační sítě za těchto předpokladů: •
dovolená rychlost na navrhovaném obchvatu je 130km/h,
•
v průjezdním úseku u obce Stará Role dovolená rychlost snížena na 100km/h,
•
snížení rychlosti na stávajícím průtahu (dvě úrovňové křižovatky - Drahovický most a nový most pro areál Dolního nádraží), stávající výjezd I/6 ve směru na Prahu v Drahovicích s rychlostí 50km/h, úsek od prodejny Billa (kde se předpokládá tříramenná okružní křižovatka) s návrhovou rychlostí 70km/h.
Geotechnické údaje, ložiska nerostů; OTOVICE Stará důlní díla (geofond):, Caroli I,II, III, Katzenholz, Luisa, Antonín Eleonora 1,2,3 důl Anna, Johanni , Josef, Tři králové Excelsior, Lorenz Otovice. Funkční důlní díla V katastru obce je v současné době povrchový lom kaolínu – Katzenholz v severozápadní části katastru. Plánovaná důlní díla Na řešeném území se nachází : - dobývací prostor Otovice č. 60285 - chráněné ložiskové území Sedlec u Karlových Var č. 17430100 Poddolovaná území Na řešeném území se nacházejí následující poddolovaná území : - Otovice-Katzenholz č.518 - Sedlec Karlovy Vary č.533 - Čankov č.546, Sadov č.589 Sesuvná území Na řešeném území se nacházejí následující potencionální sesuvná území : - Otovice 1245 - Otovice 3101.
7
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
SADOV Stará důlní díla Nejsou známa. Funkční důlní díla Nenachází se. Plánovaná důlní díla V řešeném území se nacházejí (nebo do něho zasahují) následující ložiska nerostných surovin - výhradní ložisko kaolinu č. 32568000 Dalovice – Vysoká se stanoveným CHLÚ - výhradní ložisko bentonitu pro slévárenské účely B3 229300 Všeborovice se stanoveným CHLÚ 22930000 Všeborovice, které je v ochraně a evidenci Geofondu R Povolování staveb nesouvisejících s hornickou činností je v prostorách dobývacích prostorů a chráněných ložiskových územích, podle ustanovení §19 odst. 1 zák. č. 44/1988 Sb. o ochraně a využití nerostného bohatství, ve znění pozdějších předpisů vázáno na souhlas orgánu kraje v přenesené působnosti vydaného po projednání s Obvodním báňským úřadem na vyžádání příslušného úřadu. Ochranu a evidenci zásob ložisek nerostných surovin zajišťuje organizace KSB s.r.o. Božičany, jejíž vyjádření je požadováno ustanovením §19odst. 2, citovaného zákona. Poddolovaná území V řešeném území jsou následující poddolovaná území, která vznikla po těžbě nerud,paliv a radioaktivních surovin: - č. 589 Sadov – GF P093849, GF P109957 - č. 59 (1121048) a 60 (1121049) v lokalitě Sadov - Liščí díra (nerudý) - č. 60 (1121047) v lokalitě Sadov (paliva) - č. 62(1121050)v lokalitě Bor-Nová Víska(rudy) - č. 64 (1121063) v lokalitě Bor (radioaktivní) Na poddolovaném území lze provádět výstavbu pouze při dodržení ČSN 730039 Navrhování objektů na poddolovaném území nebo na základě znaleckého posudku oboru vlivy poddolování na stavby a další objekty. Sesuvná území V řešeném území se vyskytují následující sesuvná území - č. 1247 v lokalitě Sadov Aktivní sesuvná území jsou pro výstavbu nepříliš vhodná, ale pokud speciální geologický průzkum vyhodnotí, že při provedení určitých technických opatření je výstavba možná, lze s ní souhlasit za podmínky, že investor ponese veškeré náklady na tato technická opatření. DALOVICE Stará důlní díla Nejsou známa. Funkční důlní díla Nenachází se.
8
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
Plánovaná důlní díla Ve správním území obce Dalovice se nacházejí dle podkladů Geofondu ČR: - chráněné ložiskové území č. 22 93 00 00, Všeborovice, plocha 57ha, bentonit pro slévárenské účely, uvažuje se povrchová těžba, při které dojde k odtěžení nadloží v cca. 20 m, - výhradní ložisko č. 32 29 300 00, plocha 38,97ha, bentonit pro slévárenské účely, dosud netěženo - výhradní ložisko kaolinu č. 32568000 Dalovice - Vysoká, kaolin pro výrobu porcelánu, pro keramický průmysl – viz. stejný odst. v části Sadov. Poddolovaná území - poddolované území Sadov – k. ú. Dalovice a k. ú. Vysoká u Dalovic, hlubinná těžba hnědého uhlí a kaolinu v 19. století (přesah ze Sadova) - poddolované území „Všeborovice“, k. ú. Všeborovice, ojedinělá hlubinná těžba kaolinu před r.1945. Sesuvná území Na území obce se dále vyskytují evidované sesuvy: - Všeborovice - aktivní sesuv a potencionální sesuv, GF P098215, GF P111912 - Vysoká u Dalovic - potenciální sesuv GF P098215
Technická infrastruktura V této fázi návrhu nebyl prověřován výskyt inž. sítí, bude řešeno v technické studii trasy.
Limity pro návrhovou část 1. Na území obce Dalovice V rámci koridoru R6 jsou dotčeny plochy dle výkresu průzkumů a rozborů pro nový ÚPO10/2006 a to v úseku trasy st. Km 1+000 – plochami individuální rekreace (RI) na levostranném břehu řeky Ohře, křížení bude řešeno z důvodu reliéfu terénu na překonání řeky Ohře řešeno mimoúrovňově silniční estakádou . 2. Na území obce Sadov V rámci koridoru R6 jsou dotčeny stávající plochy dle schváleného ÚPO z roku 2002 a to v úseku trasy : - st. Km 4+000 - 4+500 – OP území průmyslové výroby - st. Km 3+500 – plochy pro bydlení (BČ), kde je již částečně výstavba realizována V úseku 3+000 – 4+000 uvažovaný koridor leží mimo zastavěné a zastavitelné plochy. Do návrhu zadání nového ÚP je nutno přenést konečné řešení trasy koridoru silnice a přizpůsobit tomu i rozvoj obce. Největší komplikací při návrhu trasy bude blok zásob ložiska kaolinu Vysoká, který leží při jižní hranici správního území Sadova 3. Na území obce Otovice V rámci koridoru R6 jsou dotčeny pouze nové rozvojové plochy, tak jak je uvedeno v návrhu nového ÚPO a to v úseku trasy : 9
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
- st. Km 4+500 - 5+000 – občanské vybavení komerční zařízení plošně rozsáhlá výroba a skladování – těžký průmysl a energetika - st. Km 5+000 – 6+000 – plochy smíšené městské (SM) - st. Km 6+400 – plochy bydlení (BI)podél ulice V Březinkách - st. km 7+100 – plochy bydlení (BV) Trasa koridoru byla v rámci této studie průběžně konzultována se zpracovatelem nového ÚPO, tak aby koridor silnice byl v souladu se záměry obce a ÚPO. U ploch TO a OK v úseku 4+500 – 5+000 bude v rámci návrhu studie silnice nutno upravit rozvojové plochy.
A.5 CHARAKTERI STIKA ÚZEMÍ A.5.1 Obecný popis dotčených obcí : Obec Otovice vznikly jako středověká zemědělská osada ve 14. Století. Podstatný rozvoj zastavění sebou přinesl hospodářský rozvoj spojení s hlubinnou těžbou hnědého uhlí a kaolínů a následnou průmyslovou výrobou s tím spojenou v 19. A 20. Století. Po II. Světové válce obytná zástavba stagnovala, stavební činnost byla zaměřena výlučně na průmyslové areály vznikající v to době. Otovice leží při rozvojové ose OS 7 - rozvojová osa Ústí nad Labem– Chomutov–Karlovy Vary–Cheb–hranice ČR/Německo (–Nürnberg). Území ovlivněné hustým urbanizovaným osídlením, soustředěním povrchové těžby hnědého uhlí a jiných důležitých surovin s velkými dopady na změny v území; dále je ovlivněna rovněž připravovanou rychlostní silnicí R6 (Praha–) Karlovy Vary–Cheb–hranice ČR/Německo. Navazuje na rozvojovou osu v zahraničí. Řešené katastrální území má příznivou mírně podprůměrnou hustotou zalidnění. Sadov je obec nad potokem 5 km severně od K. Varů, která vznikla v roce 1523 a leží v nadmořské výšce 410 m. Název vznikl z adjektiva sadová tj. ves kde bylo několik větších sadů. Centrální část obce se sídlem obecního úřadu je umístěna na katastrálním území Sadov o velikosti 171 ha. Počet trvale bydlících obyvatel činil k 31 7. 2000 - 297 osob. Převážná část zástavby je umístěna podél komunikace Sadov - Podlesí a Sadovského potoka, které tvoří páteř tohoto sídelního útvaru. Zástavba je tvořena rodinnými a obytnými domy postavenými v letech 1900 - 1935. Přestože objekty nemají stejný charakter je v zásadě dodržen horizont zástavby a sídlo působí poměrně vyváženým dojmem. Odloučená část sídla "Na Rejdě" je tvořena rodinnými domky vybudovanými v letech 1980 – 1996. Lesov – je ves ležící v nadmořské výšce 404 m. Název vznikl ze stř. adjektiva lesový, lesní. Sídlo o rozloze 213 ha s 308 trvale žijícími obyvateli je historicky a z části i stavebně srostlé se Sadovem. Zástavba sídla převážně ulicového založení je soustředěna podél místních komunikací a je tvořena hlavně rodinnými domy. Významné soustředění rodinných domů je v severozápadní části katastru, kde se jedná o domy vybudované z největší části v posledním desetiletí. Obec Dalovice byla v období r.1974 - 1991 součástí okresního města Karlovy Vary jako jeho místní část. Obec se osamostatnila k 1.1.1992. Dodnes je velmi těsná územní vazba na 10
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
město Karlovy Vary. Samotné současně zastavěné území obce proto přesahuje za hranice správního území obce Dalovice směrem ke Karlovým Varům. Územím obce prochází silnice I./13 Karlovy Vary - Ostrov - Chomutov, která má regionální význam a obec Dalovice na tuto silnici není v podstatě napojena. Silnice vede mimoúrovňově nad zastavěnou částí obce s Litickým potokem. Jediným napojovacím bodem území obce Dalovice na silnici I./13 je současný sjezd k ČSPHM, odkud byla prodloužena komunikace až do Všeborovic. Vlastní obec je na silniční cestní síť napojena pouze silnicí III./22220. Západní hranici správního území obce tvoří železniční trasa č.140 se seřazovacím nádražím. Jižní hranice území sleduje řeku Ohři - střídavě levý a pravý břeh. Na území obce jsou rozloženy aktivity nemístního charakteru, které jsou poplatné době, kdy obec Dalovice byla pouze místní částí okresního města: - areály střední zemědělské školy s rozsáhlým školním arboretem a zbytkem školního statku - areál výzkumného ústavu kaolínu - areál střední logistické školy včetně učiliště Ostatní vybavenost, která se v obci nachází, je již obecního místního charakteru. Obec si i dnes ponechává těsné vazby s městem Karlovy Vary: splaškové vody Dalovic jsou čištěny v ČOV Karlovy Vary, z teplárny Karlovy Vary - Bohatice vede do výrobní zóny Dalovic horkovod, obec je napojena na skupinový vodovod Karlovy Vary - Ostrov s úpravnou Březová. A.5.2 Citlivost území průchozích koridorů z hlediska ŽP • Na začátku řešeného území t´dochází ke křížení koridoru silnice s biokoridorem nadregionálním funkčním č.K41 - spojnice Svatošské skály - Úhošť - vodní osa a ochranná zóna Jedná se o aluviální nivu Ohře s přilehlými svahy. V rámci ÚP se navrhuje trvale zachovat úplný břehový porost (+výmladky). Vyloučit chemické znečištění půdy i toku (PHM, hnojiva, pesticidy, saponáty apod.) a vznik i drobných skládek odpadů. Zachovat (event. rekonstruovat) + přirozenou dřevinou skladbou – včetně keřů. Zákaz další chatové výstavby • Dále dochází ke křížení s místním biokoridorem nad řekou - Ptačí vrch, jedná se o kraj lesa, orná půda v trase bývalé cesty. V rámci ÚP je navrhuje kraje lesa stabilizovat listnáči (dub, buk, lípa, habr, jasan) a keřovým pláštěm na orné půdě ponechat 15 m široký volný neobhospodařovaný nebo zatravněný pás, v něm vysadit shluky dřevin, příp. obnovit i kamennou mez, polní cesty či stezku • Ve st. Km 3+500 koridor silnice kříží Sadovský potok, ležící v údolí v přirozeném neupraveném korytě. Záplavové území nebylo stanoveno. • Var. Červená zasahuje za křížení s tratí ve st. Km 4+200 do místního biocentra LBC3 „Pod tratí“ jehož jihozápadní hranicí tvoří Vitický potok. Odvodňuje severní a jihovýchodní okraj katastru. Má přirozené koryto s vegetačním doprovodem. V zastavěném území je odvodňován melioračním příkopem, který začíná pod panelárnou. Protéká plochým územím, takže má malý podélný sklon. Koryto je lichoběžníkové , zpevněné betonovými žlaby a deskami. Do něj a jeho přítoků jsou vyústěny dešťové kanály. Jedná se o pstruhový revír, 16 km, 6 ha, přítok Ohře. Od ústí do Ohře v Dalovicích (ř. km 173,3) až k pramenům (Krušné hory). Celý revír je chovný, lov ryb zakázán. Do revíru nepatří nádrž Velký rybník v k. ú. Velký rybník (tvoří samostatný revír). Na území katastru jsou pro Vitický potok stanovena záplavová území Q100. Q20 a Q5 viz. následující tabulka :
11
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
Velké vody Q1 Q5 Q10 Q25 Q50 Q 100 leté Průtoky 11 20 26 34 47 61 m3/s Průměrný roční průtok v profilu ústí je 410 l/s, Q355 = 50 l/s, Q364 = 10 l/s. • Trasa zelená v st. Km 4+000 až 4+400 prochází po okraji místního biocentra mezi tratí ČD a silnicí na Sadov (Zálesí) A.5.3 Současné a budoucí využití území Zástavba Celý koridor prochází územím nezastavěným kromě var. Zelené, která v úseku st. Km 3+900 až 4+400 vede v území s roztříštěnou (nesouvislou) zástavbou . V konceptu rozvojových ploch pro nový ÚPO Dalovice se počítá s trasou koridoru silnice, a tyto plochy jsou dostatečně vzdálené a var. I oddělené izolačním pásem zeleně. Sadov nemá zatím řešen nový ÚPO tj. ani rozvojové plochy. V návrhu ÚP Otovice se uvažuje s rozvojovými plochami pro bydlení BI v území pod tratí, kde se navrhuje zelená varianta st. Km 4+500. Pokud bude schválena tato varianta plochy BI doporučuji v ÚPO vypustit. Ve var. Zelené dochází ke kolizi trasy s rozvojovými plochami SM v severovýchodní části u trati na Merklín. Návrh podtunelování pod tratěmi se uvažuje prodloužit i pod touto plochou tak, aby nedošlo k výraznějším omezením v těchto plochách. Pozemní komunikace Řešeným územím prochází silnice I/13, dále pak silnice III. tříd Otovice – Sadov, Otovice – Hroznětín, Otovice – Děpoltovice, dále pak několik místních a účelových komunikací nižšího významu. Dráhy Územím prochází celostátní železniční trať Cheb – Chomutov trať č. 140– dvoukolejná trať, elektrifikovaná v úseku Cheb – Karlovy Vary. Tato trať není zahrnuta v žádném z tranzitních koridorů, je však součástí doplňkové sítě TINA a v řešeném území zabezpečuje významné přepravní kapacity v osobní i nákladní dopravě. Její modernizace se předpokládá v rozsahu optimalizace bez výraznějších územních nároků. Dále územím prochází regionální železniční trať Dalovice – Merklín trať č. 141. Důlní činnost Území bylo dotčeno v minulosti výrazně těžbou hnědého uhlí a kaolínu. Viz. kapitola A.6 Ložiska a nerostné bohatství. S tím jsou spojené projevy sedání a sesuvy. Trasa koridoru zasahuje na území Sadova a Otovice téměř 95% na území, které bylo poddolováno ! A.5.4 Důležité inženýrské sítě Vodojem Otovice Vodovodní systém obce je napojen na vodojem v severní části obce, do kterého je voda přiváděna výtlakem ze sousedního katastru. V řešeném území se nachází jednokomorový vodojem VDJ2 - Otovice o obsahu 250 m3, hladina 454m.n.m., dno 449,5 m.n.m., umístěný na č.s.p. 315, mimo území řešeného katastru poblíž jeho hranic je umístěna vodárenská čerpací stanice. Podle podkladů VaK Karlovy Vary je z čerpací vodárenské stanice pro obec vedeno přívodní potrubí AC 125 do vodojemu Otovice, z něhož je napojen hlavní řad rozvodné vodovodní sítě uvnitř obce PE 110 - 90. 12
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
Energetika. Ve st. Km 3+400, 3+700 (zelená), 4+100 (červená) a 5+500 kříží trasu nadzemní vedení VN.
Zásobování plynem. V severní části Otovic je vedeno VTL potrubí, na němž je regulační stanice plynu VTL/STL pro vedení do Podlesí, přesná trasa není zatím známa. Na trase koridoru může dojít ke křížení či souběhu s trasou plynovodu, což bude řešeno v dalším projektovém stupni. A.5.5 Významná ochranná pásma (vodní zdroje, chráněná území, ložiska nerostů apod.) Navržený koridor leží v celé délce v OP přírodních a léčivých zdrojů lázeňského místa Karlovy Vary – II. A Stupeň. Koridor dotýká CHLÚ Všeborovice viz. kap. A.6 ložiska nerostů. Bloků zásob bentonitu se trasa vyhýbá kromě SZ cípu, dále pak výrazně zasahuje do CHLÚ Vysoká, jedná se o výhradní ložisko kaolínu, jehož střet s koridorem trasy je řešen samostatnou přílohou této studie.
A.6 ZÁKLADNÍ ÚDAJE NAVRŽENÝCH VARIANT A. 6. 1 Směrové a výškové řešení tras Budoucí silnice R6 je navržena v kategorii R 25,5/100 dle ČSN 73 6101, se základními parametry : • a = 3,75 m • v1 = 0,25 • V2 = 0,50 m • c = 2,50 m • e = 0,50 m • d = 3,00 m • Návrhová rychlost Vn = 100 km/h • Směrodatná rychlost Vs = 110 km/h • Povolená rychlost Vp = 130 km/h • min. směrový poloměr R = 900 m • min. výškové zaoblení Ru = 3400 m, RV = 7500 Začátek řešené trasy je pro varianty je stejný, je to místo napojení u Střelnice na stáv. silnici I/6. Zde předpokládá návrh zřízení MÚK. Stáv. I/6 směrem do K.Varů by měla zůstat ve stávajícím uspořádání jako 3 pruhová a bude sloužit jako přivaděč na rychlostní komunikaci. Konec trasy je rovněž shodný a napojuje se na vyhledávací studii úseku Čankov – Rosnice. Varianta červená V úseku st. Km 3,0 – 5,5 je koridor trasován jedním velkým směrový obloukem a prochází územím pod Sadovem, křižuje trať K. Vary – Chomutov, prochází za průmyslovým areálem panelárny a křižuje ještě trať K. Vary – Merklín. Celková délka trasy v řešeném území je 7,3 km. 13
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
Varianta zelená V úseku st. Km 2,5 – 5,5 je koridor trasován 3 navzájem protisměrnými oblouky, přechází údolí soutoku Vitického a Sadovského potka a vede dál bezlesím pásem k zhlaví tratí ČD. Křížení s tratěmi je řešeno tunelem, za jeho koncem se trasa přiklání ke koridoru červené trasy. Celková délka trasy v řešeném území je 7,2 km. A. 6. 2 Křižovatky Na trase jsou navrženy 2 MÚK ve vzájemné vzdálenosti 2,7 km s ohledem na zastavěné a urbanizované území : - MÚK Vysoká je řešeno křížení se směrově rozdělenou silnicí I/13 Ostrov – K.Vary - kosodélná MÚK Otovice je řešeno křížení se silnící III/22129 A. 6. 3 Mostní objekty, tunelové objekty, galerie, opěrné a zárubní zdi Var. Červená : 1. Most na R6 přes hluboké údolí Ohře – 450 m 2. Most na ÚK Všeborovice – 2ks a 40 m 3. Mostní objekty v rámci MÚK Vysoká – 6 ks a 50 m 4. Most na MK Sadov – Vysoká - 90 m 5. Most na R6 přes údolí Sadovského potoka – 150 m 6. Most na silnici III/22129 – 40 m 7. Opěrná zeď vpravo Sta 4+100 až 4+410 8. Most na trati ČD K.Vary - Chomutov – 60 m 9. Most na R6 přes nivu Vitického potoka – 90 m 10. Most na trati ČD K. Vary – Merklín – 60 m 11. Mostní objekty v rámci MÚK Otovice – 2 ks – 45 m 12. Most na ÚK k vodárně – 45 m 13. Most na silnici III/2206 – 40 m Var. Zelená : 1. Most na R6 přes hluboké údolí Ohře – 450 m 2. Most na ÚK Všeborovice – 2ks a 40 m 3. Mostní objekty v rámci MÚK Vysoká – 6 ks a 50 m 4. Most na MK Sadov – Vysoká - 90 m 5. Propustek pro Sadovský potok – 5 m 6. Propustek pro Vitický potok – 5 m 7. Most na silnici III/22129 – 40 m 8. Tunel na R6 pod tratěmi ČD K. Vary – Chomutov a K. Vary – Merklín – 160-300 m 9. Mostní objekty v rámci MÚK Otovice – 2 ks – 45 m 10. Most na ÚK k vodárně – 45 m 11. Most na silnici III/2206 – 40 m A. 6. 4 Obslužná zařízení Zatím nejsou řešena. A. 6. 5 Vybavení území Nároky na přeložky a úpravy dopravní infrastruktury, inž. sítí nejsou předmětem této studie a budou řešeny v technické studii R6. 14
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
Var. Zelená předpokládá demolici 2 solitérních domů st.p.č. 639 a 640 (dle KN objektů určených k bydlení) a části objektu v průmyslovém areálu na st.p.č. 627. Jedná se zásahy nutné z důvodu osazení silnice mírně nad terén a užívání těchto objektů by při provozu na silnici nebylo možné. V rámci dalšího stupně navrhuji podrobnou analýzu lokality a na podkladě geodetického zaměření upravit trasu jižně mimo tyto stavby. A. 6. 6 Realizace stavby V současné ani výhledové době se nepředpokládá realizace toho záměru, vyhledávací studie navrhuje koridor budoucí silnice R6 jako území, které bude omezeno stavební uzávěrou , která bude chránit toto území pro budoucí stavbu.
A. 7. HODNOCENÍ VARIANT TRAS HLEDISKO URBANISTICKÉ Červená varianta zohledňuje stávající zástavbu i rozvojové plochy všech obcí. Vzdálenost od nebližší zástavby v Sadově, jenž se jeví jako problematická, je 190 m ve vodorovném směru, avšak niveleta budoucí vozovky je navržena na kótách 399 – 402 m n.m. což je oproti kotě stávajícího terénu 390 m n.m. o 9 až 12 m výše. Tato výšková úroveň budoucí vozovky dostatečně eliminuje hluk a exhalace s provozu silnice. Zelená varianta se snaží vyhovět požadavkům ochránce ložiska kaolínu a „Sadovských“ a před lokalitou pro bydlení Sadov – JIH se trasa odklání na území Dalovic, pod Vysokou do území Zátiší k soutoku Vitického a Sadovského potoka. Trasa sleduje více terén avšak dochází ke kolizi s 3 stavbami v Zátiší viz. kap. A 6.5. V rámci řešení MÚK R6 x I/13 je zelená varianta odkloněna více od Vysoké a umožní více využít území pro rozvoj, obě varianty jsou v tomto území výškově v zářezu tj. schované pod terénem, tak aby nedošlo k omezení expozice směrem k horizontu. Na území Otovic u trati na Merklín zelená var. koliduje s rozvojovou plochou SM, která lze však řešit technickým opatřením viz. A.5.3 a dále s rozvojovou plochou před tratí, se kterou se uvažuje pro bydlení BI. HLEDISKO DOPRAVNÍ Červená trasa je navržena komfortními směrovými parametry, znamená to více mostních objektů a některé i větší délky. V prostoru křížení s tratí č. 141 KV – CH pak budou nutné rozsáhlejší zemní práce pro tzv. „posun terénního zlomu“. Výškově je trasa vedena převážně v zářezech z důvodu minimalizace vlivu provozu komunikace na rozvojové plochy obcí, vyjma Sadova, kde je z důvodu eliminaci vlivů na okolí, navržena na vysoké estakádě. Zelená varianta je směrově složitější avšak při dodržení stejných jízdních parametrů jako u var. červené. Výškově lépe sleduje terén což bude výhodnější pro bilanci zemních prací. Varianta obsahuje méně mostů, avšak navíc řeší křížení se zhlavím tratí ČD „podkopáním“ tunelem. HLEDISKO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ Z pohledu složek životního prostředí je červená varianta méně šetrná k zemědělské půdě na území Dalovic a Sadova, zasahuje do místního biocentra „Pod tratí“, kde s ohledem na zemní práce popsané výše změní část lokality. V této lokalitě rovněž křižuje přírodní ráz okolí Vitického potoka. 15
482010 ÚS VO KV
2.3.2011
Zelená varianta méně zasahuje do zemědělských ploch, křižuje potoky Vitický a Sadovský v místech, kde již začínají být součástí urbanizovaného území tzn. mimo volnou přírodu. Výškové řešení však zřejmě způsobí otevřený pohled „do silnice“ od zahrádek z Vysoké. To bude nutné v dalším stupni přípravy ověřit 3D modelem a příslušnými axonometrickými pohledy a posoudit v rámci procesu EIA. Zelená varianta v zásadě respektuje všechny další biokoridory a biocentra, v území mezi Mosteckou ul. a tratí KV-CH však zasahuje do lesního smíšeného porostu. HLEDISKO TECHNICKO-EKONOMICKÉ Obě varianty budou ekonomicky náročné na položku zemních prací, z porovnání je červená var.více náročná. Dalším srovnávacím kritériem může být počet a délka mostních objektů, kde je výhodnější varianta zelená a to i při započítání tunelového objektu max. délky (300 m) je o 90 m kratší. Délka variant, která se liší v cca. 100 m, je v řešeném objemu zanedbatelnou položkou. Dalším aspektem je omezení vydobytí ložiska kaolínu, které je podrobně řešeno v samostatné příloze B.5. Ze závěrů vyplývá že červená varianta blokuje 36,3 % bilančních zásob a zelená 35,2 % bilančních zásob kaolínu.
A. 8. Z Á V Ě R A D O P O R U Č E N Í Bude provedeno po veřejném projednání a vyhodnocení příp. připomínek se zadavatelem.
V Chebu, 2. března 2011
Vypracoval : Ing. Petr Král .......................
16
