DĚJINY ARCHITEKTURY 12. Barokní architektura na území ČR 12.1 Úvod -
v období 17. a 18. století hlavními stavebníky církev a šlechta, města byla po bitvě na Bílé hoře (1620) a po 30-tileté válce zchudlá logicky se stavěly spíše kostely, kláštery, paláce a zámky, jezuitské koleje v 17. století u nás působili zejména stavitelé cizího původu (zpravidla Italové) v 18. století se prosazují domácí tvůrci a český barok dosahuje evropské úrovně.
12.2 Hlavní fáze barokní architektury A)
Pobělohorský manýrismus (1620 až 1700) - nejednotný ráz architektury, stavitelé cizí, představitelé: Francesco Maratti, Jean Baptista Mathey
B)
Vrcholné baroko (1700 až 1750) B.1) Barokní gotika (syntéza obou slohů, česká zvláštnost, nemá obdobu, kolem roku 1720, představitelem Jan Blažej Santini) B.2) Vrcholné baroko dynamické (Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer, Jan Blažej Santini – Aichl)
C)
Pozdní baroko (1750 až 1780) Rokokové pojetí, představitelem Kilián Ignác Dientzenhofer
12.3 Konstrukce a architektonické tvary -
nelišily se od ostatních zemí materiál: cihly, kámen, smíšené zdivo, omítka typická střecha: mansardová, na věžích cibulová nejčastější krytina: prejzová, na věžích měděná klenby: v 17. století nejčastěji valené s lunetami, v 18. století placka a pruská klenba ornamentální výzdoba: akantový, páskový ornament, později rokokové motivy (rokaje, mušle) další poznávací znamení: frontony (nadokenní římsy – segmentové, prolomené, zalomené, volutové,) atlanty (podpěry balkónu nebo arkýře – u nás nahrazovaly sloupy, pilíře portálů), kasulová okna, putti (drobná nahá postava doplňující architektonickou dekoraci).
12.4 Chrámová architektura A)
Chrámy raně barokní a manýristické -
základním vzorem římský II Gesu (Vignola)
- př. chrám panny Marie Vítězné, Praha - př. chrám p. Marie v Mladé Boleslavi
B)
Chrámy dynamického baroka - chrám sv. Markéty v Praze (Kryštof Dientzenhofer) – součástí Břevnovského kláštera, výzdoba kostela Kilián Ignác Dientzenhofer, půdorys postaven na čtyřech prolínajících se elipsách) - chrám sv. Mikuláše na Malé straně (Kryštof Dientzenhofer, Kilián Ignác Dientzenhofer – otec a syn) - chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí (Kilián Ignác Dientzenhofer - chrám sv. Máří Magdaleny v Karlových Varech (Kilián Ignác Dientzenhofer) – jediná loď ve tvaru elipsy, dvě cibulové věže, spousta postranních kapliček, stojí na místě původního gotického kostela, stavěl se pouhé čtyři roky) Chrám ve Křtinách = Mariánský chrám (Santini) – rozlehlý komplex, významné poutní místo na Moravě, menší ambit s rajským dvorem Benediktinský klášter v Rajhradě (Santini) – odlišné pojetí baroka (oproti Dienthzenhoferům) Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené Hoře u Žďáru (Santini) – příklad barokní gotiky, – základní koncept: hvězda uprostřed hvězd – kostel ve tvaru pěticípé hvězdy (=pět mučednických ran Kristových) – princip pěti hvězd, které se podle legendy objevily nad tělem mrtvého světce – Santini projektoval výhradně s kružítkem – kolem kostela prstenec ambitů (10 úseků kružnic) – 5 kaplí oválných a 5 kaplí hrotitých – kostel příkladem centrální dispozice, ovál taktéž
12.5 Kláštery - obvykle čtyřkřídlá dispozice hlavní budovy, nádvoří předěleno chrámem - Broumovský klášterní komplex (Kilián Ignác Dientzenhofer) - Benediktinský klášter v Rajhradě (Santini)
12.6 Zámky - doznívání renesanční čtyřkřídlé dispozice - Zámek v Tróji (J. B. Mathey) – oválné schodiště - Zámek Veltrusy – centrální dispozice
- barokní korekce zámků Český Krumlov, Valtice - na přelomu 17. a 18. století se objevuje dispozice ve tvaru „U“ – na vstupní straně vzniká čestné nádvoří (francouzský styl) – př. Krásný Dvůr u Podbořan - pro české zámky je však typičtější radiální dispozice (Karlova Koruna v Chlumci nad Cidlinou, Vranov nad Dyjí)
12.7 Paláce - zpravidla v Praze - v 17. století stavby manýristické – bezohledné vůči svému okolí (v tomto směru se vymyká Toskánský palác – Mathey) - rokokové pojetí: Palác Kinských na Staromáku (Kilián Ignác Dientzenhofer) - další příklady: Valdštejnský palác (Andreo Spezza), Černínský palác (Francesco Caratti)
12.8 Jezuitské koleje - Pražské Klementinum – nejrozsáhlejší soubor staveb – hned po Pražském hradě – součástí je kostel sv. Klimenta a hvězdárenská věž - podobné soubory v Olomouci a v Kutné Hoře - častokrát mohutnější než samotné paláce
12.9 Ostatní stavby - loretánské kaple (Loreta v Praze – Dientzenhoferové) - letohrádky (Mnichův letohrádek = Vila Amerika – K. I. Dientzenhofer) - ojedinělé šlechtické lázně v Kuksu
12.10 Obrazové přílohy
Kostel sv. Máří Magdaleny, Karlovy Vary (Kilián Ignác Dientzenhofer)
Kostel sv. Jana Nepomuckého na Zelené hoře u Ždáru (Santini)
Kostel ve Křtinách = Mariánský chrám (Santini)
Chrám sv. Mikuláše, Praha (Kilián Ignác Dientzenhofer)
Broumovský klášter (Kilián Ignác Dientzenhofer)
Toskánský palác, Praha (J. B. Mathey)
Valdštejnský palác, Praha (Andreo Spezza)
Zámek Trója, Praha (J. B. Mathey)
Karlova Koruna, Chlumec nad Cidlinou (Santini)
Zámek Veltrusy, okres Mělník (Alliprandi)
Klementinum, Praha
Palác Kinských, Staroměstské náměstí (Kilián Ignác Dientzenhofer)
