Návrh projektu převodu metodiky cílené krátké intervence Preventure do prostředí českých základních škol – fáze adaptace studentských příruček na základě informací od cílové skupiny žáků Pro srozumitelnější uvedení našeho návrhu do předpokládaného širšího kontextu celého procesu, zde uvádíme i hrubý nástin ostatních kroků, které považujeme v rámci „fáze adaptace studentských příruček na základě informací od cílové skupiny žáků“ za důležité. Tento výčet nemusí být úplný ani definitivní, jeho funkce je spíše orientační. Tento materiál slouží pouze k interní kontrole a koordinaci postupu, nebudeme zde proto uvádět citace ani jiné formality nutné pro publikaci. V tomto návrhu budeme též uvádět, co je potřeba dořešit a připravit, v těchto místech mohou vznikat alternativní postupy. Dále se pokusíme u některých aktivit uvést pravděpodobný časový harmonogram. Reagujte tedy, prosím, na tyto návrhy, pište své připomínky, komentujte navrhované kroky a prezentujte vaše alternativní postupy. Děkujeme! Máme potřebu na tomto místě ještě vysvětlit náš postup vzhledem k možné aplikaci metody Preventure při práci s menšinami (zejména romskými). Převod se v první řadě soustředí na celkovou populaci žáků (majorita i minority dohromady bez umělé selekce). Tím dosáhneme modifikace pro české socio-kulturní prostředí a zároveň její ověření v přirozeném kontextu českého školství tak, jak se v současné době nachází. Teprve poté je podle našeho mínění možné přikročit k ověřování specifik pro minority (Romy) a k případným modifikacím pro selektivní prevenci při práci s těmito skupinami žáků. Dalším zásadním specifikem námi zvoleného postupu je modifikace na základě informací od cílových skupin této selektivní metody rychlé preventivní intervence, to znamená posuzování jednotlivých sešitů těmi jedinci, kteří mají zvýšenou konkrétní rizikovou osobnostní charakteristiku, tj. posuzovat sešit „Naučte se vypořádat se svou Impulzivitou“ na žácích, kteří mají zvýšení skór impulzivity v SURPS. Budeme se tedy i při posuzování vhodnosti materiálů snažit dodržet postup co nejbližší reálnému postupu při budoucí aplikaci této preventivní metody na školách. Navrhované kroky procesu mohou být zhruba následující: A. Převod screeningové metody SURPS a tvorba českých norem .................................................................. 2 B. Překlady všech materiálů Preventure a jejich odborné korektury ............................................................. 2 C. Úprava studentských příruček metodiky Preventure ................................................................................. 2 D. Screening žáků pomocí SURPS – výběr účastníků ohniskových skupin ...................................................... 3 E.
Ohniskové skupiny s cílovými skupinami žáků ........................................................................................... 3
F.
Ohniskové skupiny s cílovými skupinami romských žáků ........................................................................... 4
G. Proškolení trenéru v metodice Preventure ................................................................................................ 4 H. Pilotní realizace preventivních sezení na základě záchytu pomocí SUPRS ................................................. 4 I.
Pilotní realizace preventivních sezení s romskými skupinami .................................................................... 4
J.
Rozhovory s facilitátory (trenéry) a analýza záznamů z intervencí ............................................................ 4
K.
Vyhodnocení a případná úprava metodiky Preventure .............................................................................. 4
L.
Kvazi-experimentální ověření účinnosti krátké cílené intervence Preventure ............................................ 5
Příloha I: příklad možné podoby struktury ohniskových skupin ........................................................................ 6 1
A. Převod screeningové metody SURPS a tvorba českých norem Vzhledem k tomu, že metoda krátké intervence Preventure je založena na inventáři Substance Use Risk Profile Scale (dále jen SURPS), je důležité nejprve získat překlad této metody a dále pak přehled o rozložení výsledků jednotlivých škál v populaci českých žáků druhého stupně ZŠ. Tento krok je velmi náročný jak metodologicky, tak finančně a časově. V rámci návazných činností jiného projektu se však podařilo tento krok téměř dokončit (PhDr. Martin Dolejš, FF UP Olomouc, Centrum Adiktologie…). V průběhu léta 2009 pravděpodobně budeme mít k dispozici hodnoty normového souboru, který nám bude sloužit jako měřítko pro výběr cílových skupin pro naše ohniskové skupiny a pilotní intervence.
B. Překlady všech materiálů Preventure a jejich odborné korektury Profesionální překlad materiálů metodiky Preventure z anglického do českého jazyka již probíhá (zima-jaro 2009). Tyto překlady (zejména překlady 4 studentských příruček Preventure) budou tvořit základní verze materiálů k posuzování. Definitivně bude tento bod dokončen u všech příruček v průběhu léta 2009. Kromě jazykového překladu probíhá i odborná korektura těchto překladů.
C. Úprava studentských příruček metodiky Preventure Na základě odborné diskuze týmu realizátorů a přizvaných odborníků budou navrženy úpravy přeložených příruček pro studenty. Všechny tyto úpravy budou samozřejmě registrovány. Plánované změny se v podstatě dají rozlišit na dvě skupiny: obsahová stránka textů (posouzení příběhů, kontext…) formální a vizuální stránka (obrázky, grafický styl, rozložení na stránce, formát, sazba atp.) Co se týče první skupiny úprav, tj. změny v jádru a skladbě příběhů, ty by samozřejmě měli vycházet z komentářů a konkrétních zkušeností cílových skupin. Pomocí kvalitativních polostrukturovaných rozhovorů vznikaly i originální příběhy metody Preventure. Chceme tuto logiku zachovat, a proto budeme vyházet ze současných verzí příběhů z anglického originálu. K případným změnám v textech příběhů na základě cílových skupin může dojít až po provedení ohniskových skupin (krok E a F, konec roku 2009). U textového obsahu se dále nabízí spolupráce či konzultace s dětskými psychology, kteří by mohli identifikovat typické konstelace a problémy ze své praxe. V kroku C máme na mysli spíše úpravy anglického kontextu na český (např. zejména změna jmen aktérů příběhů). Druhá skupina změn bude spojena s úpravou grafiky příruček Preventure. Cílem je, aby příručky studentů byly přijatelné jako autentické pro náš kulturní kontext, aby svým stylem nepřipomínaly spíše učebnice anglického jazyka. Je pravděpodobné, že v příbězích i u kreseb se bude měnit zejména kulturní kontext jako je například specifická móda, v ČR atypické stavby (mrakodrapy), nápisy, auta (policejní, školní autobus), specifické obličeje atp. Změny jsou dle našeho názoru možné i v uspořádání a v podobě grafických a textových prvků. Domníváme se, že materiály by na mládež měli působit moderně a atraktivně. U grafické podoby hodláme postupovat formou „marketingového“ průzkumu, tj. cílové skupiny by například posuzovali 3 grafické návrhy. Návrhy (vždy po jedné dvoustranně příručky Preventure) vypracuje spolupracující grafik s tím, že bude sledovat zejména již zmíněný moderní vzhled a atraktivitu pro cílovou skupinu mládeže (např. styl komiks, styl grafity atp). Tyto 3 varianty pak posoudí jednak tým realizátorů a pak také skupina žáků ze spolupracující školy a též skupina návštěvníků zařízení pro děti a mládež ohroženou rizikových chováním NZDM Kudykam, Sdružení Podané ruce, o.s. v Olomouci (červen a červenec 2
2009). Na základě toho bude vybrána výsledná varianta, kterou grafik rozpracuje pro všechny příručky (červenec až září 2009). V každém případě bude potřeba poté vytisknout pilotní verze příruček, barevných prototypů českých verzí (cca 50 kusů), poněvadž použití současné anglické podoby s českými texty se nám pro plánované ohniskové skupiny jeví jako nepřijatelné. Příručky jsou klíčové a musí působit již jako hotové verze, domníváme se totiž, že „mít něco v ruce“ je pro cílovou mládež nenahraditelná zkušenost.
D. Screening žáků pomocí SURPS – výběr účastníků ohniskových skupin Jak již bylo řečeno, při převodu se budeme snažit dodržet postup co nejbližší reálnému postupu při budoucí aplikaci této preventivní metody cílené krátké intervence. To znamená, že na spolupracující škole provedeme kompletní protestování pomocí metody SURPS na druhém stupni. Z výsledků zjistíme, kteří žáci mají zvýšené hodnoty v jednotlivých škálách Inventáře a ty požádáme (resp. též jejich rodiče) o spolupráci na ohniskových skupinách. Mají-li být sešity a intervence zacíleny na tyto podskupiny, bylo by dobré ověřovat jejich autenticitu a případné korekce příběhů právě pomocí těchto skupin.
V první řadě bude nutné vybrat a domluvit spolupracující základní školy v olomouckém regionu (spíše větší školy klasického typu, nikoliv tedy školy atypické či alternativní), na kterých budeme pilotní screening i ohniskové skupiny provádět (červen 2009). Dále bude následovat vyjednávání s vedením školy a zainteresovanými pracovníky (metodici prevence, školní psychologové). V tomto ohledu využijeme našich zkušeností a kontaktů z projektu Evropského sociálního fondu zaměřeného na vzdělávání metodiků prevence (červen-září 2009). Následovat bude informování žáků a rodičů na třídních schůzkách či pomocí dopisů, získávání informovaných souhlasů (září 2009). Tato fáze je důležitá zejména proto, že se nejedná o anonymní nýbrž adresné testování konkrétních žáků. Seznámení s charakteristikami normového souboru získaného v kroku A. Provedení vlastního screeningové šetření pomocí SURPS proškolenými pracovníky (září 2009). Vyhodnocení výsledků a identifikace skupin žáků skórujících vysoko v jednotlivých škálách SURPS. Oslovení těchto skupin pro další spolupráci.
E. Ohniskové skupiny s cílovými skupinami žáků Tento krok provede partnerský tým na katedře psychologie FF UP v Olomouci (Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D.). Vzhledem k rozsáhlosti posuzovaného materiálu se domníváme, že v tomto kroku bude nutné realizovat celkem cca 8 ohniskových skupin, tj. 2 na každý sešit (přibližná struktura viz ukázka v příloze I.). Co se týká počtu žáků na skupině, ten bude dán počtem žáků se zvýšeným skóre dané škály. Pokusíme-li se o hrubý odhad, pak počítejme s modelovou školou, která má celkem cca 300 žáků v 6. až 9. třídách (12-16 let). Pokud předpokládáme normální rozložení těchto charakteristik a budeme brát pouze žáky s hodnotou dvě směrodatné odchylky nad průměrem (tj. cca 2,3%), dostaneme přibližně pouze 7 žáků. Budeme však počítat s jistou rezervou (15-20 žáků) a kritérium snížíme tak, aby ve výsledném výběru na jedné skupině bylo asi 10 žáků (dojde k určité mortalitě kvůli chybějícím souhlasům či nepřítomnosti ve škole). Celkem tedy budeme pracovat s cca 40 žáky (4x10). Je možné, že někteří z nich by mohli být dle svých výsledků SURPS zahrnuti do více skupin. Bylo by též vhodné použít nejen audio, ale i video záznam ohniskových skupin, je však potřeba to zvážit, pokud by to snížilo míru souhlasu s účastí. Příprava detailních podkladů pro ohniskové skupiny (léto 2009). Realizace ohniskových skupin (září – říjen 2009). Přepisy a analýza dat ze skupin a psaní výsledné zprávy (listopad a prosinec 2009). 3
F. Ohniskové skupiny s cílovými skupinami romských žáků Tyto ohniskové skupiny budou provedeny až v průběhu vyhodnocování kroku E. Budou se lišit zejména způsobem výběru členů cílových skupin, který bude v tomto případě účelový a nebude se již opírat o výsledky SUPRS. Výběrovým kritériem bude věk a příslušnost k etnické menšině. Budeme se nicméně snažit získat pro spolupráci spíše mládež, která je svým způsobem ohrožena rizikovým chováním, konkrétně v tomto případě budeme spolupracovat s již zmiňovaným nízkoprahovým klubem pro děti a mládež (NZDM) Kudykam v Olomouci a též např. se školami v Přerově, kde žije velká populace romské menšiny. Možná je též spolupráce s výchovnými či diagnostickými ústavy. Ohniskové skupiny se budou věnovat spíše etnickým specifikám, celkovému posouzení atraktivity materiálů či srozumitelnosti příběhů. Nebude se již provádět detailní posouzení všech sešitů zvlášť. Počítáme s 2, max. 3 skupinami.
G. Proškolení trenéru v metodice Preventure Tento krok bude v úvodu veden partnery z Velké Británie z týmu kolem Dr. Patricie J. Conrod. Bude tak proškolena první skupina lektorů. Tuto fázi nebudeme dále popisovat, protože není momentálně v naší režii a bude pravděpodobně pro svou náročnost součástí jiného návazného projektu.
H. Pilotní realizace preventivních sezení na základě záchytu pomocí SUPRS Půjde o vlastní realizaci cílených krátkých preventivních intervencí na vybraných školách pomocí zkušených a proškolených lektorů. Tuto fázi nebudeme dále popisovat, protože není momentálně v naší režii a bude pravděpodobně pro svou náročnost součástí jiného návazného projektu.
I. Pilotní realizace preventivních sezení s romskými skupinami Půjde o vlastní realizaci cílených krátkých preventivních intervencí s romskými žáky popřípadě i jinými minoritami (např. Vietnamci) na vybraných školách pomocí zkušených a proškolených lektorů. Tuto fázi nebudeme dále popisovat, protože není momentálně v naší režii a bude pravděpodobně pro svou náročnost součástí jiného návazného projektu.
J. Rozhovory s facilitátory (trenéry) a analýza záznamů z intervencí Budou pořizovány a analyzovány audio záznamy rozhovorů s facilitátory a video záznamy z pilotních intervencí. Tuto fázi nebudeme dále popisovat, protože není momentálně v naší režii a bude pravděpodobně pro svou náročnost součástí jiného návazného projektu.
K. Vyhodnocení a případná úprava metodiky Preventure Obdobně jako v úvodních krocích by se změny týkali zejména příruček pro facilitátory, byly by tedy více zaměřeny na stránku metodickou. Formulována by byla doporučení pro správné vedení preventivních sezení i pro vzdělávání budoucích facilitátorů. Tuto fázi nebudeme dále popisovat, protože není momentálně v naší režii a bude pravděpodobně pro svou náročnost součástí jiného návazného projektu.
4
L. Kvazi-experimentální ověření účinnosti krátké cílené intervence Preventure Půjde o ověření účinnosti této formy cíleného preventivního zásahu. Je možné využít bohaté zkušenosti z obdobných projektů (např. EU-DAP a EU-DAP2; Centrum adiktologie 1. LF UK v Praze, M. Miovský a kol.). Tuto fázi nebudeme dále popisovat, protože není momentálně v naší režii a bude pravděpodobně pro svou náročnost součástí jiného návazného projektu. Přibližný harmonogram kroků a aktivit pro rok 2009: Aktivita / měsíc Tvorba norem SURPS (krok A) Překlady materiálů (krok B) Úpravy příruček, grafika (krok C) Screnning SURPS, výběr (krok D) Ohniskové skupiny s žáky (krok E) Ohniskové skupiny s Romy (krok F) Analýza dat a sepsání zprávy Navazující projekty (kroky G až L)
05/2009 << x << x
06/2009 x x x
07/2009 x x x
08/2009 x x x
09/2009
10/2009
x x
5
12/2009
x >> x
Vypracovali: Mgr. Miroslav Charvát, Ph.D. PhDr. Matúš Šucha, Ph.D. Mgr. Lenka Miovská Centrum Adiktologie 1.LF UK v Praze a Katedra psychologie FF UP Olomouc 06/2009
11/2009
x x x x
x x >> x >>
Příloha I: příklad možné podoby struktury ohniskových skupin Okruhy FG – 1. Část: Impulsivita 1) Úvod – souhlasy, vysvětlení účelu studie a pravidel, nahrávání. Motivace! 2) Motivace k účasti na selektivní preventivní akci: a. Není problém s účastí na sezení? Mlčenlivost a souhlasy? b. Jak by Preventure mohlo být školou nabízeno a prezentováno? Jakým způsobem určitě ne? c. Rozsah dvou sezení… časové možnosti atp. 3) Role a vystupování facilitátora a případně jeho pomocníka: a. Kdo by to měl být? (Někdo ze školy či mimo školu?) b. Jak by se měli chovat, aby měli důvěru i autoritu? c. Jak by se rozhodně chovat neměli? d. Můžete jmenovat alespoň jednu osobu ve svém okolí, s kterou byste si mohli s důvěrou promluvit o své impulzivitě nebo o jakýchkoli jiných problémech? 4) Posouzení grafické úpravy materiálů a. jejich atraktivita. Případně výběr z více stylů. b. kontext (co je podle nich u nás typické, co by změnili) 5) Malý dotazník (vyzkouším tím, že zadám) /Impulzivita str. 4/ 6) Posouzení jednotlivých příběhů (projet u všech podrobně): a. Znáte to? Zažíváte něco podobného? Máte někdo podobný příběh z vaší zkušenosti nebo z okolí? b. Jak by to mohlo vypadat u vás? c. otázky přímo z příruček (např. Impulsivita str. 8 „Znáte někoho, kdo užívá alkohol nebo drogy jako způsob řešení krizových situací, např. vy sami, nebo kamarád, člen rodiny, případně i někdo, koho jste viděli v televizi nebo ve filmu?“ atp.) d. Jaká jména v příbězích by se u nás dala využít? 7) Styl práce se sešity a. Bude je to bavit? Ponechání sešitů, má to pro ně nějaký zvláštní význam? Co jiného hmotného by si představovali jako „odměnu“ či „památku“ b. jednotlivé dílčí metody, jejich využitelnost a pochopitelnost (např. Kvadrant důsledků, Horké myšlenky a jejich identifikace atp.) c. Domácí úkoly: Jakou máte zkušenost s domácími úkoly? Co by, podle vás, zvýšilo šanci, že je skutečně uděláte a přinesete s sebou na další setkání? d. DOKUMENT o sobě: Je pro vás myšlenka s dokumentem lákavá? 8) Bavilo vás bavit se o takových věcech :o) Jak by Preventure mohlo být školou nabízeno a prezentováno? 9) Jakékoliv postřehy a připomínky…
6
