A přece se točí…. Je veřejně známá věta, kterou v 17.století prohlásil italský astronom,filozof a fyzik Galileo Galilei. Citaci známého fyzika bychom rád okrajově přenesl do ožehavého téma problematiky závad hydrodynamických měničů ve vztahu k poškození automatických převodovek.Velmi často se totiž správná funkce měniče podceňuje a opomíná se pravidelná revize. Hydrodynamický měnič (HM) je nedílnou součástí téměř každé automatické převodovky (vyjímku tvoří automatické převodovky DSG, CVT a robotizované převodovky). Mezi motorem a AT převodovkou tedy není žádná pevná mechanická vazba. Přenos kroutícího momentu od motoru zabezpečuje právě hydrodynamický měnič. V zásadě se jedná o hydrodynamickou spojku doplněnou reakčním členem. Reakční člen slouží k usměrnění proudu kapaliny z turbíny na lopatkové kolo. S rostoucími otáčky motoru dochází k plynulému přenosu kroutícího momentu do lopatkového kola a tím k rozjetí vozidla. V hydrodynamickém měniči dochází ke ztrátám (obecně 8-15%). K eliminování těchto ztrát slouží spojka přemostění měniče (lock-up), která je umístěna v právě v měniči. Prakticky se jedná o třecí spojku, která je ovládaná elektomagnetickým solenoidem dle požadavku řídící jednotky (TCM) automatické převodovky.
Historie měniče Hydrodynamický měnič je vynálezem německého profesora, Dr.-Ing. Hermanna Föttingera. Vynález byl patentován 24. 6. 1905 u císařského patentového úřadu pod č. 221422. Prvně byl "Föttingerův transformátor", jak se tehdy měnič nazýval, použit v roce 1909 na remorkéru "Föttinger Transformator" s pohonem parní turbínou.. V roce 1930 započala Föttingerova spolupráce s Flugbahn-Gesselschaft na rekonstrukci kolejového zeppelina na pohon s hydrodynamickým přenosem výkonu. Koncem roku 1932 bylo první kolejové vozidlo s hydrodynamickým přenosem výkonu připraveno ke zkouškám. Mezitím, v roce 1931, předvedl Föttinger upravený automobil Mercedes 8/38 opatřený hydrodynamickým měničem. V roce 1936 byly hydrodynamické měniče úspěšně použity na dvou motorových jednotkách Leipzig. Vraťme se však do současnosti, do éry novodobých automatických převodovek, kde je kladen především důraz na hospodárnost a komfort řazení. Automatické převodovky jsou koncepovány především na 6 až 9 rychlostních stupňů, kdy na hydrodynamický měnič jsou kladeny skutečně vysoké nároky
Popis jednotlivých částí měniče • • • • •
Čerpadlo-vstupní prvek poháněný přímo od motoru Turbína-výstupní prvek hydraulicky poháněný čerpadlem Stator–reakční prvek (násobič momentu) Spojka přemostění měniče – mechanicky spojuje čerpadlo s turbínou. Vnější plášť měniče mívá tvar podobný anuloidu. Je svařen ze dvou polovin. Kliková hřídel motoru je pevně spojena s vnějším pláštěm a lopatky čerpadla jsou k němu zevnitř pevně připevněny.(Buď přivařeny nebo připájeny) Měnič je v podstatě nerozebíratelný-po svaření dvou polovin vnějšího pláště nelze ostatní díly (stator,turbínu i blokovací spojku) vyjmout.
Pokud se čerpadlo otáčí rychleji než turbína a stator je v klidu, dochází v měniči k násobení kroutícího momentu. Jakmile se otáčky turbíny přiblíží otáčkám čerpadla, začne se spolu s turbínou a čerpadlem otáčet stator. Přestane se pak násobit kroutící moment a měnič se chová jako kapalinová spojka. Spojka přemostění měniče je umístěna uvnitř měniče a je složena z následujících částí: • •
Píst a opěrná deska Lamela spojky přemostění měniče (TCC)
Funkce spojky přemostění měniče Spojka přemostění měniče je spojena nebo rozpojena v závislosti na elektronickém signálu řídící jednotky převodovky (TCM). Při sepnutí spojky blokování měniče dojde k přímému pohonu vstupu převodovky motorem. Eliminuje se tak prokluz měniče a tím i nežádoucí ztráty. Přenos kroutícího momentu je efektivní při nižší spotřebě paliva. Spojka měniče se rozpojuje při nižších rychlostech nebo když jednotka TCM vyhodnotí podmínky provozu a rozhodne o jejím rozpojení. Torsní tlumič absorbuje torsní vibrace motoru, aby se tyto nepřenášely dále na ostatní díly převodovky (lamelové spojky atd. ) anebo na díly připojené k převodovce. Spojka přemostění měniče je aktivní již od 1RS stupně a její četnost spínání a rozpínání je skutečně vysoká.
Spojka přemostění měniče převodovky Mercedes 722.9 – bez poškození
Závady hydrodynamického měniče Mezi nejčastější závady hydrodynamického měniče patří právě opotřebení lamely přemosťovací spojky. První příznaky závady lze rozpoznat kolísáním otáček při konstantní jízdě, kdy spojka neustále spíná a rozpíná. Lamela již není schopná přenést kroutící moment momentu, jelikož se změní koeficient tření z důvodu tenkého případně spáleného obložení. Pokud se tato závada ihned neodstraní, dojde k následnému poškození, kdy se v měniči začnou vytvářet ocelové piliny, které se naplaví do hydraulického okruhu převodovky. Následná oprava převodového ústrojí je poté několikanásobně dražší. Další možnou příčinou poruchy měniče může být poškození axiálního jehlového ložiska, třecích axiálních podložek, volnoběžky, případně pružin torsního tlumiče vibrací.Hydrodynamický měnič je v činnosti ihned, jakmile je motor v chodu.
Hydrodynamický měnič 5HP19 – poškození kov/kov – bez lamely přemosťovací spojky
Poškozené (spálené) lamely přemosťovací spojky
Prevence na prvním místě Firma KAPS Automatic vám nabízí revize a opravy veškerých typů automatických převodovek osobních, dodávkových vozidel a vybraných typů stavebních strojů. strojů Opravy provádíme na nejmodernějších automatech včetně finálního vyvážení měniče. Expresní dodávky - realizace již do 2. pracovních dní.
Nezapomínejte na pravidelnou revizi měniče v intervalu každých 120000km!!