A-PDF Merger DEMO : Purchase from to remove the watermark

A-PDF Merger DEMO : Purchase from www.A-PDF.com to remove the watermark

ENERGETICKÝ AUDIT POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY

Rudé armády 3, Kostelec nad Orlicí

Květen 2010

JSM HK s.r.o. Hořická 283 500 02 Hradec Králové

POLICIE ČR Kostelec nad Orlicí – Energetický audit

Evidenční list energetického auditu Předmět EA

Budova Obvodního oddělení Policie ČR Kostelec nad Orlicí

Adresa Zadavatel EA

Rudé armády 3, 517 41 Kostelec nad Orlicí ČR – KŘ policie Královéhradeckého kraje

Adresa zadavatele

Ulrichovo náměstí 810, 501 01 Hradec Králové

Telefon

974 521 111

Fax

974 522 045

Zástupce

E-mail

Plk. Ing. Josef Neruda

[email protected]

Charakteristika předmětu EA Administrativní budova služebny Obvodního oddělení PČR Kostelec nad Orlicí

1.

Výchozí stav

Stručný popis energetického hospodářství (vč. budov)

Budova je samostatně stojící částečně podsklepený dvoupodlažní objekt obdélníkového půdorysu 34 x 14 m s jednopodlažním přístavkem vstupní části 10,6 x 5,4 m a garáže 6,8 x 3 m. Budova je postavena v konstrukčním systému stavebnicové ocelové soustavy KORD. Ocelový skelet je opláštěn tzv. Boletickými panely. Stavba je zastřešena plochou jednoplášťovou střechou s krytinou z těžkých živičných pásů. V budově již byla v roce 2007 vyměněna původní dřevěná okna zdvojená a vstupní dveře za plastová se zasklením izolačním dvojsklem. Současně v té době byl vytvořen zateplený vstupní prostor konstrukcí z okenních plastových profilů se zasklením tepelně izolačním dvojsklem. Větrání objektu je přirozené. Obálka budovy je v současném stavu klasifikována (dle ČSN 730540-2): CI = 1,12

D – nevyhovující

Budova je vytápěna akumulačními kamny. Otopný systém je vybaven poloautomatickou ekvitermní regulací nabíjení, vybíjení je převážně řízeno regulátory Rego. Teplá voda je připravována lokálně pomocí elektrických zásobníkových ohřívačů. Zásobování elektrickou energií je z NN lokální distribuční sítě v majetku ČEZ, a.s. v sazbě C25d (Akumulace 8). Hlavními spotřebiči jsou akumulační kamna, osvětlení a akumulační zásobníky pro ohřev teplé vody. Instal. tep. výkon (MW)

Instal. el. výkon (MW)

není

není

Vlastní energetický zdroj

Typ energosoustrojí (protitlaká, odběrová, kondenzační, spalovací, vodní, větrná turbína, spalovací motor, atd.) Teplo Výroba ve vlastním zdroji (GJ/r)

Elektřina

0

Prodej (GJ/r)

0

Výroba ve vlastním zdroji (MWh/r)

0

Nákup (MWh/r)

123,762

Prodej (MWh/r)

0

Spotřebič energie Elektrické spotřebiče (bez TV)

Teplá voda

0

Nákup (GJ/r)

Spotřeba paliv a energie (GJ/r)

Vytápění objektu

není

z toho přímá technologická spotřeba 128,1 (GJ/r) Příkon (tep. ztráta) Spotřeba energie Nositel energie (kW) (MWh/r) 445,5

80,8

35,6

Elektřina

71 + 4 (51,3)

85,4

Elektřina

2,4

2,8

Elektřina

I


2.

Energeticky úsporný projekt

Stručný popis doporučené

Předmětem energeticky úsporného projektu je technicky a ekonomicky zdůvodněný návrh zateplení nevyhovujících obvodových konstrukcí (obvodových stěn a podlahy nad exteriérem) vybraných v rámci technických možností jednotlivě na úroveň tepelné ochrany doporučenou ČSN 730540-2 nebo lepší.

varianty

Po realizaci dosáhne objekt následující klasifikace: CI = 0,72 C1 – vyhovující doporučené úrovni Významnou částí 2. varianty energeticky úsporného projektu v oblasti snížení produkce CO2 a zvyšující ekonomickou kvalitu projektu je plynofikace objektu instalací plynových kondenzačních kotlů a teplovodní otopné soustavy. Toto opatření však do projektu není zahrnuto, neboť snižuje bodové hodnocení projektu pod limitní hodnotu přijatelnosti dle hodnotících kritérií v programu 3.2. OPŽP. Projekt snižuje potřebu tepla na vytápění objektu a tím spotřebu elektrické energie na vytápění při zachování stávajícího systému lokálních akumulačních topidel. Níže uvedené hodnocení ekonomické efektivnosti je provedeno na dobu hodnocení 15 let a obsahuje celkové náklady na technické zhodnocení stavebních konstrukcí potřebné k dosažení energetických úspor. Není proveden odpočet nákladů na zanedbanou údržbu, projekt je financovatelný z energetických úspor. Projekt nepřináší technická rizika a doporučuje se k realizaci.

Investiční náklady celkem (tis. Kč)

999,2

Konečná spotřeba paliv a energie

z toho stavební (tis. Kč) před realizací projektu energie Náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) 445,5 395,54

Potenciál energetických úspor

999,2 po realizaci projektu energie Náklady (GJ/r) (tis. Kč/r) 331,6 330,28

GJ/r

MWh/r

113,9

31,64

Environmentální přínosy Znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOx CO CO2 Cash - Flow projektu (tis. Kč/r)

Výchozí stav Stav po realizaci (t/r) (t/r) 0,0464 0,0346 0,2318 0,1726 0,1965 0,1464 0,0495 0,0369 144,8020 107,8300 Ekonomická efektivnost 68,524 Doba hodnocení (roky)

Prostá doba návratnosti (roky) Reálná doba návratnosti (roky) Energetický auditor

11 13

Rozdíl (t/r) 0,0119 0,0592 0,0502 0,0126 36,9720 15

Diskont (%)

NPV (tis. Kč)

135,16 Č. osvědčení

Ing. Jiří Malkovský

Podpis

Datum

II

3 IRR (%)

4,75 118

14.5.2010


OBSAH Evidenční list energetického auditu 1. Identifikační údaje .............................................................................................1 Předmět energetického auditu ...........................................................................2 Účel energetického auditu .................................................................................2 2. Popis výchozího stavu .......................................................................................3 2.1. Základní údaje o předmětu EA ...................................................................3 2.1.1. Lokalizace auditovaného objektu......................................................3 2.1.2. Stavebně - technický popis................................................................4 2.2. Systém TZB ................................................................................................8 2.2.1. Vytápění ............................................................................................8 2.2.2. Příprava a systém dodávek teplé vody ..............................................8 2.2.3. Vzduchotechnika ...............................................................................8 2.2.4. Systém M a R ....................................................................................8 2.2.5. Rozvody tepla....................................................................................9 2.2.6. Elektroinstalace .................................................................................9 2.3. Základní údaje o energetických vstupech .................................................11 2.3.1. Elektrická energie............................................................................11 2.3.2. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech ....12 2.4. Vlastní energetické zdroje ........................................................................13 2.5. Rozvod energie v předmětu EA................................................................13 2.6. Spotřebiče energie.....................................................................................13 2.6.1. Spotřebiče elektrické energie ..........................................................13 3. Zhodnocení výchozího stavu............................................................................14 3.1. Hodnocení tepelného odporu konstrukcí..................................................14 3.2. Bilance potřeby tepla pro vytápění ..........................................................15 3.3. Tepelná bilance ........................................................................................16 3.4. Základní tvar energetické bilance ............................................................17 3.5. Otopný systém a příprava TUV ...............................................................17 3.5.1. Technický stav ................................................................................17 3.5.2. Zdroj tepla.......................................................................................17 3.5.3. Regulace topného systému..............................................................18 3.5.4. Měření spotřeby teplé vody ............................................................18 3.6. Elektroinstalace .......................................................................................18 3.6.1. Technický stav ...............................................................................18 3.6.2. Správnost volby tarifu a hlavního jističe před elektroměrem ........19 3.6.3. Neekonomické spotřebiče ..............................................................19


3.6.4. Posouzení osvětlení jednotlivých prostor ......................................19 3.7. Zásobování areálu nakupovanými energiemi...........................................21 3.7.1. Elektrická energie ..........................................................................21 3.8. Alternativní zdroje energie.......................................................................21 4. Návrh opatření na snížení spotřeby energie .....................................................22 4.1.Zlepšení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí ................22 4.2. Technicko ekonomické parametry navržených variant zateplení.............26 4.3. Výběr opatření pro energeticky úsporný projekt ......................................27 4.4. Opatření v oblasti TZB .............................................................................29 4.4.1. Úprava stávajícího topného systému .............................................29 4.4.2. Řešení nového zdroje tepla ............................................................30 4.4.3. Návrhy opatření ke snížení nákladů na elektrickou energii...........31 4.4.4. Energeticky úsporný projekt ..........................................................32 4.5. Opatření k využití obnovitelných zdrojů energie .....................................33 4.6. Beznákladová opatření..............................................................................33 4.7. Upravená energetická bilance...................................................................34 5. Ekonomické vyhodnocení ..............................................................................36 5.1. Statická analýza navržených variant .......................................................36 5.2. Dynamická analýza navržených variant...................................................36 5.3. Závěrečná tabulka výsledků ekonomického hodnocení...........................41 6. Environmentální vyhodnocení .......................................................................42 7. Výběr optimální varianty................................................................................44 8. Závazné výstupy energetického auditu ..........................................................45 Přílohy: Tepelně technické hodnocení budov - tabulky a výpočty Energetický štítek obálky budovy podle ČSN 73 0540-2/2007 pro stávající stav, stav po zateplení na požadované a doporučené hodnoty dle ČSN 73 0540-2/2007 a stav po zateplení vybraném do energeticky úsporného projektu: Protokol k energetickému štítku Energetický štítek – grafický výstup


1. IDENTIFIKAČNÍ ÚDAJE 1.1. ZADAVATEL:

ČR – Krajské ředitelství policie Královéhradeckého kraje Ulrichovo náměstí 810 501 01 Hradec Králové IČO: 75 15 15 45 DIČ: CZ75151545 Zastoupené:

plk. Ing. Josefem Nerudou náměstkem ředitele pro ekonomiku 974 521 111 974 522 045 [email protected]

tel.: fax: E-mail:

Pověřený jednáním: Jitka Floriánová tel.: 974 522 533 1.2 PROVOZOVATEL: Obvodní oddělení Policie ČR Kostelec nad Orlicí Rudé armády 3 517 41 Kostelec nad Orlicí 1.3. ZPRACOVATEL: JSM HK, s.r.o. Hořická 283 500 02 Hradec Králové IČ: DIČ: Statutární zástupce:

25 947 915 CZ25947915 Ing. Miroslav Mizera jednatel

Zpracovatel: Ing. Jiří Malkovský energetický auditor zapsaný v seznamu energetických expertů MPO pod číslem 0118

Odborná spolupráce:

Marie Pavlíková Ing. Libor Růžička Jaroslav Pištora

tel.: fax: E-mail:

495 211 180 495 212 786 [email protected]

1


1.4 PŘEDMĚT ENERGETICKÉHO AUDITU: Předmětem energetického auditu je budova Obvodního oddělení Policie ČR Kostelec nad Orlicí na adrese Rudé armády 3, Kostelec nad Orlicí. Náplní auditu je posouzení tepelně technických vlastností budovy a jejího energetického hospodářství a návrh opatření směřujících k energetické modernizaci. 1.5. ÚČEL ENERGETICKÉHO AUDITU Účelem energetického auditu (EA) je zjištění hodnot energetických a finančních toků, specifikace energetické a finanční náročnosti spojené s realizací navrhovaných opatření, zdůvodněných souborem ekonomických ukazatelů v rozsahu stanoveném metodikou (viz vyhláška č. 213/2001 Sb. a její novela č. 425/2004 Sb.). Uvedené vyhodnocení je provedeno na základě technických a cenových podkladů, dostupných v době zpracování auditu. Energetický audit s ohledem na své níže uvedené určení obsahuje zejména technické řešení stavební části budovy, důležitou oblastí je však i návrh modernizace topného systému. Realizací opatření, vedoucích k ekonomicky výhodné spotřebě energie, specifikovaných v auditu, se sleduje: -

-

snížení spotřeby energie a tím zvýšení pozitivního vlivu na životní prostřední ekonomická výhodnost opatření, vycházející ze stanovení investičních nákladů na realizaci opatření a minimalizaci provozních nákladů, majících vliv na spotřebu energie praktické zabezpečení teoreticky vypočítaných hodnot spotřeby energie a jejich udržování na trvalé úrovni zvýšení užitné hodnoty objektu

Výstupem EA je zpráva, výpočtová část v přílohách a evidenční list EA. Výstupy obsahují doporučení pro optimalizaci energetické spotřeby, které slouží jako podklady pro další investice do objektu. Kritéria energetické náročnosti budovy jsou definována podmínkami ČSN a specifikují nutnou hodnotu potřeby tepla při komplexním řešení nového energetického hospodářství. Energetický audit byl zadán jako povinná příloha k budoucí žádosti o dotaci v rámci aktuální výzvy Operačního programu Životní prostředí (priorita 3.2.) a na základě jeho výsledků byl zpracován návrh energeticky úsporného projektu, který je výstupem EA. Zpráva o energetickém auditu je doplněna doklady dokumentujícími splnění nízkoenergetického standardu energeticky úsporného projektu. Průměrný součinitel prostupu tepla budovy a součinitele prostupu tepla jednotlivých konstrukcí po realizaci projektu jsou dokladovány protokoly v příloze č. 6 a Energetickým štítkem obálky budovy podle ČSN 730540-2 v příloze č. 7.

2


2. POPIS VÝCHOZÍHO STAVU 2.1. Základní údaje o předmětu EA 2.1.1. Lokalizace auditovaného objektu Objekt se nachází v okrajové části města Kostelce nad Orlicí, východně od centra města, v ulici Rudé armády. Jedná se o částečně podsklepený dvoupodlažní objekt obdélníkového tvaru, průčelní stranou situovaný k jihozápadu. Popisovaná auditovaná administrativní budova byla postavena v roce 1989, její číslo popisné je 3.

Situace – poloha objektu vzhledem k centru města

Situace podrobná, objekt vyznačen červeně

3


2.1.2. Stavebně – technický popis Administrativní budova se nachází v ulici Rudé armády čp. 3 a byla postavena v roce 1989 dle projektové dokumentace, vypracované VCHZ Synthesia, n.p. Pardubice – Semtín. Pro nově navrhovanou stavbu objektu Administrativní budovy byl použit konstrukční systém stavebnicové ocelové soustavy, systém Kord, a to jako dvoupodlažní objekt. Ocelový skelet je opláštěn panely sestávajícími z kovu, tvrzeného skla a tepelné izolace, tzv. Boletickými panely. Příčky jsou montované z osinkocementových desek, tehdejšího výrobního názvu Ezalit, obsahujících azbestová vlákna. Stavba je zastřešena plochou jednoplášťovou střechou s krytinou z těžkých živičných pásů. Stropní konstrukce typu Kord s kazetovým ocelovým podhledem Kord s čedičovou vatou v plastovém obalu, sloužící jako protihluková izolace. Půdorysné rozměry objektu 35,04 x 14,04 m, vstupní část 10,62 x 5,4 m a garáž 6,84 x 3 m. Objekt je částečně podsklepený pod prostorem garáže, má dvě nadzemní podlaží v hlavní budově, jedno podlaží v části vstupní a garáže. Od doby výstavby nebyly v objektu prováděny žádné významné stavební úpravy, kromě přemístění ocelového schodišťového ramene v prostoru chodby tak, aby vznikl samostatný vstup do 2. NP z vnější zadní strany objektu (SV) a dále vytvoření zatepleného vstupního prostoru do budovy konstrukcí z plastových okenních profilů, zasklených tepelně izolačním dvojsklem, v roce 2007. V roce 2007 proběhla také výměna všech nevyhovujících dřevěných zdvojených oken za plastová s tepelně izolačním dvojsklem (dodávka polské firmy Eurocomplex). Dispozičně je objekt členěn na dvě samostatné části v jednotlivých podlažích a se samostatnými vchody. Vchody do jednotlivých částí budovy jsou z jihozápadu v čelní fasádě (do přízemí) a ze severozápadu v boční fasádě (do patra).

Pohled od jihozápadu – západní část

4


Pohled od jihozápadu –východní část

V každém podlaží se nacházejí kanceláře, zasedací místnosti, kuchyňky a sociální zařízení. Na severozápadní straně objektu je umístěno dvouramenné ocelové schodiště. Konstrukční výška jednotlivých podlaží je 3,60 m, světlá výška je 3,00 m. Obvodový plášť vychází ze systému OD- 001 A, tzv. Boletické panely.. Současným požadavkům na tepelně izolační vlastnosti konstrukce už původní zateplení nevyhovuje. Celková tl. panelu je 120 mm. Přitom většina izolačních desek může být relativně zachovalá a to i včetně hliníkové fólie. U tepelné izolace boletických panelů není dodržen požadovaný tepelný odpor obvodových konstrukcí. Malá tloušťka tepelné izolace ve skladbě boletických panelů však není jediným důvodem nevhodné tepelněizolační bilance. Pro tepelnou izolaci sloužila z dnešního pohledu nedostatečná vrstva minerální vlny a uvnitř budovy je osinkocementová deska Dupronit.

5


Fotodokumentace poškození některých panelů

Jako další negativní aspekt přibývá nekompaktnost výplní lišt a otvorových prvků a hlavně pak v 70. letech typické konstrukční nedůslednosti, vedoucí ke vzniku tepelných mostů. Tepelné mosty vznikají zejména ve stycích venkovních kovových lišt, vnitřních upevňovacích prvků a ocelové nosné konstrukce rámů. Vlivem uvedených i dalších faktorů v těchto budovách chybí tepelná pohoda, dochází k velkým teplotním rozdílům uvnitř budovy, kondenzaci vlhkosti a energetickým ztrátám. Pryžové těsnění je vlivem povětrnostních vlivů nefunkční a dochází i k zatékání. Střešní konstrukci tvoří betonová zálivka na stropních deskách DSN, penetrační asfaltový nátěr, perlitobeton ve spádu, desky Izosid, přilepené do asfaltového tmelu, cementový potěr a střešní krytina, složená z těžkých asfaltových lepenek Klempířské výrobky jsou z ocelového pozinkovaného plechu, opatřeného ochranným nátěrem. Stropní konstrukce v obou podlažích je složena z ocelové stropní konstrukce typu Kord se zavěšeným podhledem z ocelových kazet typu Kord s výplní čedičovou vatou v ochranném obalu z fólie PVC. Skladbu podlahy v 1. NP objektu tvoří vyztužený podkladní beton, polystyren na izolaci proti vodě (penetrační nátěr + 2x IPA), betonová mazanina a nášlapná vrstva, kterou tvoří ve vstupní části kamenná dlažba Mramorit do maltového lože, v sociálních zařízeních a kuchyni keramická dlažba do maltového. V kancelářích a v chodbě jsou položeny podlahové krytiny PVC, příp. Jekor na podkladní beton. Podlahy v 2. NP tvoří betonová mazanina s nášlapnou vrstvou PVC nebo Jekor, v kuchyni a sociálních zařízeních betonová mazanina a keramická dlažba do maltového lože. Příčky jsou montovány z osinkocementových desek Ezalit o tl. 120 mm neomítané, opatřené výmalbou. V prostorách sociálních zařízení jsou dělící příčky tl.150 mm vyzděné z plných cihel, obložené bělninovým obkladem do výše 1 350 mm. Okna a vstupní dveře v objektu jsou z plastových pětikomorových profilů s tepelně izolačními dvojskly, výměna proběhla v roce 2007. Garážová vrata z hliníkových profilů s ocelovými výplněmi. Vnitřní dveře v obou podlažích jsou hladké náplňové případně částečně prosklené v ocelových zárubních.

6


2.1.2.1. Dispoziční řešení 1. PP – prostor pod garáží je částečně podsklepen, původně budovaný jako protiradiační úkryt CO 1. NP – zde se nacházejí zádveří, vstupní hala, chodba, kanceláře, konferenční místnost, sociální zařízení odděleně pro ženy a muže, kuchyně, garáž, vstupní prostor se schodištěm do 2.NP. 2. NP - podobně jako v přízemí jsou zde schodišťový prostor, chodba, kanceláře, sociální zařízení pro ženy a muže, kuchyně, konferenční místnost 2.1.2.2. Skladby vodorovných konstrukcí Složení konstrukce podlah 1. NP na terén: - nášlapná vrstva dlažba Mramorit, keram. dlažba - maltové lože 20 mm (pro PVC, Jekor bez lože) - betonová mazanina tl. 39 mm (tl. 60 mm pod PVC, Jekor) - polystyren tl. 20ml - asfaltová hydroizolace – 5 mm (penetrační nátěr + 2x |IPA) - vyztužený podkladní beton - 90 mm Složení konstrukce podlah 2. NP: - podlahová krytina (ker. dlažba, PVC, Jekor) – 5-8 mm - maltové lože 12 mm (pro PVC, Jekor bez lože) - betonová mazanina 40 mm Složení stropní konstrukce obou podlaží: - ocelová stropní konstrukce Kord tl. 450 mm - zavěšený podhled kazet Kord tl. 50 mm s výplní čedič. Vatou Složení konstrukce ploché střechy: - živičná krytina – 20 mm - cementový potěr – 30 mm - desky Izosid tl. 60 mm do asfaltového tmelu - perlitobeton ve spádu tl. 50-200 mm - betonová zálivka tl. 60 mm stropních desek DSN

7


2.2. Systém TZB 2.2.1. Vytápění Zdroj tepla - otopná soustava Celý objekt je vytápěn pomocí lokálních elektroakumulačních topidel umístěných v jednotlivých vytápěných místnostech. V objektu je osazeno celkem 29 ks funkčních elektrických kamen typu AD20RB a AD30RB o celkovém instalovaném výkonu 71 kW. V místnostech č. 103 a 109 jsou akumulační kamna odpojena, v místnostech 11 a 12 jsou instalovány přímotopné konvektory o výkonu 2 kW. Provoz vytápění a nabíjení akumulačních topidel je řízen poloautomatickým systémem řízení s prostorovým termostatem a v závislosti na venkovní teplotě v osmihodinovém nabíjecím režimu. Elektroakumulační kamna AD20RB a AD30RB

2.2.2. Příprava a systém dodávek TV Teplá voda v celém auditovaném objektu je v současné době připravována pouze pomocí 2 ks elektroakumulačních zásobníkových ohříváků o celkovém instalovaném výkonu 2x 1,7 = 3,4 kW. Ohříváky o obsahu 160 litrů jsou umístěné vždy přímo do místa spotřeby, jedná se o lokální zařízení pro přípravu TV. 2.2.3. Vzduchotechnika V objektu nejsou v současné době v provozu žádné systémy nuceného větrání s ohřevem přívodního čerstvého větracího vzduchu pomocí vzduchotechnických jednotek s ventilátory. Větrání všech částí objektu je přirozené, zajištěné okny. Vlastní infiltrace objektu je zahrnuta do tepelných ztrát objektu a je kryta instalovanou otopnou soustavou. Předepsaná vyšší intenzita výměny vzduchu v sociálních zařízeních a na WC je zajištěna pouze odtahovými ventilátory a je rovněž kryta otopnou soustavou. 2.2.4. Systém M a R Provoz vytápění je řízen převážně po skupinách poloautomatickým systémem řízení s prostorovými termostaty REGO. Režim nabíjení je řízen centrálním regulátorem ANAK2 vždy pro příslušnou skupinu topidel, délka nabíjení je upravena v závislosti na venkovní teplotě a zůstatkové teplotě topidla v maximálně osmihodinovém nabíjecím režimu. Regulační systémy jsou na úrovni odpovídající době instalace, jsou sice funkční, ale bez možností programování v denním a týdenním cyklu a řízení útlumů.

8


Regulace vytápění je prostorovými termostaty REGO, skupiny topidel jsou řízeny regulátorem ANAK2

2.2.5. Rozvody tepla V objektu nejsou instalovány žádné rozvody tepla zasahující do venkovního nebo nevytápěného prostředí. 2.2.6. Elektroinstalace Podkladem pro zpracování Energetického auditu byla osobní prohlídka objektu a zpráva o pravidelné revizi elektrického zařízení z 06. 05. 2008. Projektová dokumentace skutečného stavu provedení a projektová dokumentace původní z doby realizace stavby není k dispozici. 2.2.6.1. Základní technické údaje Napájení objektu Obvodního oddělení PČR Kostelec nad Orlicí je provedeno z distribuční sloupové transformační stanice typu BTS 35/0,4 kV (TS č. RK0836), která je v majetku ČEZ, a.s. Měření odběru elektrické energie je umístěno v samostatném rozváděči, který je osazen na nosné konstrukci sloupové trafostanice. Kabelový vývod z měřící části do hlavního rozváděče objektu RH je proveden kabelem AYKY 3x 120+70. Místo umístění měření odběru elektrické energie

Rozváděč měření je umístěn na nosné konstrukci sloupové trafostanice. Napájecí jmenovité napětí je provedeno normalizovanou napěťovou soustavou 3x 400/230 V, AC, 50 Hz, TN-C. 9


2.2.6.2. Elektroinstalace v objektu Vlastní elektrické zařízení je původní z období výstavby objektu (r. 1989), bez zásadních oprav a rekonstrukcí. Napájení jednotlivých obvodů elektrickou energií je provedeno ze samostatných patrových rozváděčů. V přízemí je umístěn jeden rozváděč s označením RH a v 1. NP jsou dva kusy rozváděčů, z toho jeden slouží k odjištění světelných a zásuvkových obvodů s označením RP a druhý pro server a zásuvkové obvody s ozn. RP1. Elektrické rozvody jsou provedeny kabely a vodiči CYKY a CYKYLo, jejich uložení je provedeno pod omítkou v podlaze v dutých příčkách a parapetních kanálech. Umělé osvětlení prostor je realizováno zářivkovými světelnými zdroji s konvenčními předřadníky. Ovládání osvětlení je zajištěno převážně pomocí vypínačů a přepínačů s ručním ovládáním. Temperování objektu je provedeno pomocí akumulačních kamen typu AD..RB. Regulace systému je provedena pomocí regulátoru ANAK-2 a prostorových termostatů REGO. Hlavními spotřebiči elektrické energie v budově je vytápění pomocí akumulačních kamen, osvětlení a technické vybavení. V objektu jsou realizovány slaboproudé rozvody (státní telefon, domácí elektrický vrátný se zvonkovým tablem, zabezpečovací systém). Ochrana před účinky atmosférických vlivů je provedena hromosvodovým zařízením dle ČSN 341390. Celkový elektrický příkon objektu činí Pi

158,2 kW

Výpis podružných rozváděčů:

Rozváděč přízemí RH oceloplechový skříňový rozváděč, sestaven ze tří polí. Souží k odjištění el.obvodů pro přízemí. Rozváděč 1. NP - RP

oceloplechový zapuštěný rozváděč. Rozváděč slouží k odjištění jednotlivých el.obvodů pro část 1. NP. 2

10

Umístění regulátoru ANAK-2 pro regulaci akumulačních kamen


2.3. Základní údaje o energetických vstupech 2.3.1. Elektrická energie Elektrická energie je jediným energetickým vstupem do budovy. Je používána k vytápění a větrání, k přípravě teplé vody , osvětlení a napájení drobných spotřebičů. Přehled o spotřebě elektrické energie dle předložených fakturací ČEZ Prodej, s.r.o. pro období fakturačních cyklů srpen 2006 – srpen 2009 je zpřehledněn v následujících tabulkách. 2.3.1.1. Celkový přehled Tarif C25d, produkt Akumulace 8, odběrné místo 1186765, jistič 3x 250 A spotřeba

Období VT MWh

silová Kč

7,2982

11,3415

13464,64

14368,57

27833,21

33121,52

18,009

21,681

23588,37

14801,9

38390,27

45684,42

11,017

54,029

65,046

85725,19

44747,28

130472,47

155262,24

2,811

2,152

4,963

7617,26

9971,53

17588,79

20930,66

10,537

32,04

42,577

57828,53

34537,74

92366,27

109915,86

do

16.8.2006

31.10.2006

4,0433

1.11.2006

31.12.2006

3,672

1.1.2007

30.6.2007

1.7.2007

31.8.2007

1.9.2007

31.12.2007

doprava Kč

celkem Kč

náklady vč. DPH 19 %

celkem MWh

od

NT MWh

náklady bez DPH

Kč

1.1.2008

31.8.2008

21,17

64,368

85,538

130202,98

69694,19

199897,17

237877,63

1.9.2008

31.12.2008

12,895

34,191

47,086

72585,23

39296,18

111881,41

133138,88

1.1.2009

31.8.2009

22,68

53,996

76,676

74740,53

131202,95

205943,48

245072,74

2.3.1.2. Sumarizace spotřeby elektrické energie podle fakturačních cyklů Spotřeba celkem

fakturační cyklus

VT

2006/2007 2007/2008 2008/2009

21,5433 31,7070 35,5750

NT MWh/rok 81,4882 96,4080 88,1870

celkem 103,0315 128,1150 123,7620

Náklady celkem

Průměrná cena

vč. DPH Kč/rok

vč. DPH Kč/kWh

254 998,84 347 793,49 378 211,62

2,475 2,715 3,056

Pozn.: Vzhledem k tomu, že začátek a konec fakturačního cyklu je v době mimo topnou sezónu (a vytápění objektu je elektrické), jsou údaje použitelné pro vyhodnocení tepelných bilancí sledovaných let. Skutečnost, že fakturační období 2006/2007 je mimo topnou sezónu delší o 16 dnů nemá významný vliv. Do soupisu základních údajů o energetických vstupech a výstupech je použita spotřeba fakturačního cyklu 1.9.2008 – 31.8.2009. Náklady jsou přepočteny průměrnou cenou za období 1.1.2009 – 31.8.2009, která je 3,196 Kč/kWh, na cenovou úroveň r. 2009: 2008/2009

35,5750

88,1870

123,7620

395 543,35

Meziroční index nárůstu cen elektrické energie ve sledovaném období byl 12 %.

11

3,196


2.3.2. Soupis základních údajů o energetických vstupech a výstupech Příloha č.2 k vyhlášce 213/2001 Sb. Vstupy paliv a energie

Jednotka

Množství

Výhřevnost GJ/jednotku

Přepočet na GJ

Roční náklady v Kč

MWh

123,762

3,6

445,5

395 543 ***

Nákup tepla

GJ

-

1

-

-

Zemní plyn

tis. m3

-

34,05

-

-

Hnědé uhlí Černé uhlí

t t

-

-

-

-

Koks

t

-

-

-

-

Jiná pevná paliva

t

-

-

-

-

TTO

t

-

-

-

-

LTO

t

-

-

-

-

Nafta

t

-

-

-

-

tis. m3

-

-

-

-

GJ

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

-

445,5

395 543

-

-

445,5

395 543

Nákup el. energie

Jiné plyny Druhotná energie* Obnovitelné zdroje** Jiná paliva (dřevo - prořez stromů)

GJ (MWh) t

Celkem vstupy paliv a energie Změna stavu zásob paliv (inventarizace) Celkem spotřeba paliv a energie * ** ***

Např. odpadní teplo Např. solární, vodní, větrná, geotermální energie Náklady jsou v c.ú. 2009, roční náklady v Kč jsou uvedeny včetně DPH 19 %.

12


2.4. Vlastní energetické zdroje 2.4.1. Bilance výroby energie z vlastních zdrojů Příloha č. 3 k vyhlášce č. 213/2001 Sb. ř.

Ukazatel

Jednotka

Roční hodnota

1

Instalovaný elektrický výkon celkem

MW

-

2

Instalovaný tepelný výkon celkem

MWtep

-

3

Dosažitelný elektrický výkon celkem

MW

-

4

Pohotový elektrický výkon celkem

MW

-

5

Výroba elektřiny

MWh

-

6

Prodej elektřiny (z ř.5)

MWh

-

7

Vlastní spotřeba elektřiny na výrobu energie

MWh

-

8

Spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny

GJ

-

9

Výroba dodávkového tepla

GJ

-

10

Prodej tepla (z ř.9)

GJ

-

11

Spotřeba tepla v palivu na výrobu tepla

GJ

-

12

Spotřeba tepla v palivu celkem (ř.8+ř.11)

GJ

-

V auditovaném objektu nejsou instalovány žádné vlastní energetické zdroje. Akumulační kamna, lokální topidla a boilery na ohřev teplé vody jsou klasifikovány jako spotřebiče 2.5. Rozvod energie v předmětu EA Rozvody teplé vody a elektrické energie uvnitř objektu jsou popsány v oddíle 2.2., jiné další rozvody objekt nemá. 2.6. Spotřebiče energie 2.6.1. Spotřebiče elektrické energie V následujícím výpise jsou uvedeny elektrické spotřebiče v daném objektu. -

motory tepelné spotřebiče svítidla drobná zařízení (ventilátory) výpočtová technika

0,635 kW 124,33 kW 22,02 kW 1,2 kW 10,0 kW

Celkový elektrický příkon objektu činí Pi Poznámka:

158,2

kW

spotřebiče uvedené výše jsou uvedeny dle osobní prohlídky a získaných podkladů od provozovatele objektu.

13


3. ZHODNOCENÍ VÝCHOZÍHO STAVU 3.1. Hodnocení tepelného odporu konstrukcí Hodnocení obalových konstrukcí je provedeno na základě výpočtu součinitelů prostupu tepla a jejich porovnání s normovými hodnotami podle ČSN 730540-2 Konstrukce č.1

ti = 20 oC

SO-1 Kord – montovaný obvodový panel

Typ konstrukce

Skladba konstrukce

Tepelně technické parametry konstrukce Hodnocení konstrukce podle ČSN 730540-2

SO - stěna ochlazovaná Azbestocementová deska Desky z minerální vlny Vzduchová mezera Skleněná deska Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

U UN UN RT

12 50 50 8 0,762 0,30 0,20 1,313

Konstrukce normovému požadavku nevyhovuje ti = 20 oC

Konstrukce č.2 PDL-1 Podlaha na terénu Typ konstrukce

Skladba konstrukce


PDL - podlaha Beton hutný + PVC Desky PPS Hydroizolace Beton hutný Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

U UN UN RT

65 20 5 90 0,492 0,45 0,30 2,033

Skladba konstrukce


mm mm mm mm Wm-2K-1 Wm-2K-1 Wm-2K-1 m2K·W-1

Konstrukce normovému požadavku nevyhovuje ti = 20 oC

Konstrukce č.3 PDL-2 Podlaha do venkovního prostoru Typ konstrukce

mm mm mm mm Wm-2K-1 Wm-2K-1 Wm-2K-1 m2K·W-1

PDL - podlaha Beton hutný + PVC Železobetonový panel Vzd. mezera Desky z minerální vlny Podhled Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

U UN UN RT

65 60 200 50 2 0,676 0,24 0,16 1,479

Konstrukce normovému požadavku nevyhovuje 14

mm mm mm mm mm Wm-2K-1 Wm-2K-1 Wm-2K-1 m2K·W-1


ti = 20 oC

Konstrukce č.4 SCH-1 Střecha plochá Typ konstrukce

SCH – střecha

Skladba konstrukce

Tepelně technické parametry konstrukce

Podhled Desky z minerální vlny Vzd. mezera Železobetonový panel Beton z perlitu Porobetonové desky Beton hutný Hydroizolace Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

Hodnocení konstrukce podle ČSN 730540-2

2 80 300 60 120 60 30 20 0,324 0,24 0,16 3,082

U UN UN RT

mm mm mm mm mm mm mm mm Wm-2K-1 Wm-2K-1 Wm-2K-1 m2K·W-1

Konstrukce normovému požadavku nevyhovuje Součinitel prostupu tepla stávající požadovaný Hodnocení -2 -1 Wm K UN Wm-2K-1

Výplně otvorů Druh výplně 1

Okna plastová s dvojsklem tep.izolačním

1,4

1,7

vyhovuje

2

Dveře vstupní plastové

1,4

1,7

vyhovuje

3.2. Bilance potřeby tepla pro vytápění V následujících tabulkách jsou výsledky výpočtů podle ČSN EN 12 831 a hodnocení budovy podle ČSN 730540-2. Objekt č.

1

Objekt A

Výpočet podle ČSN EN 12 831 Tepelná ztráta objektu

Qc

51,30 kW

Roční spotřeba tepla na vytápění

Eo

406,1 GJ·a -1

Stupeň tepelné náročnosti podle ČSN 730540-2 duben 2007 Faktor tvaru budovy

A/V

0,51 m2/m3

Měrná ztráta prostupem

HT

1 159 W K-1

Průměrný součinitel prostupu tepla

vypočtený

Uem

0,66 Wm-2K-1

požadovaný

Uem,N,rq

0,59 Wm-2K-1

Klasifikační ukazatel podle ČSN 730540-2 duben 2007

Cl 15

1,12

D – Nevyhovující


3.3. Tepelná bilance 3.3.1. Spotřeba energie na vytápění a větrání budovy Topná sezóna

Jednotka

2006 / 2007

2007 / 2008 2008 / 2009

Celková spotřeba fakturované elektrické energie v pásmu NT pro vytápění a TUV v budově (2.4.1.)

GJ.a -1

293,4

347,1

317,5

Odborný odhad spotřeby tepla na ohřev teplé vody

GJ.a -1

10

10

10

Dílčí spotřeba fakturované elektrické energie v pásmu NT pouze pro vytápění

GJ.a -1

283,4

337,1

307,5

Vypočítaná normová spotřeba tepla GJ.a -1 na vytápění budovy

406,1

406,1

406,1

Korekce na skutečné klimatické podmínky

-

0,730

0,973

0,937

Teoretická korigovaná spotřeba energie na vytápění budovy

GJ.a -1

296,5

395,1

380,5

Odchylka

GJ.a -1

-13,1

-58,0

-73,0

Odchylka

%

-4,4

-14,7

-19,2

Vypočítaná normová spotřeba tepla na vytápění budovy je hodnota uvedená v tabulce 3.2. V teoretickém výpočtu jsou dále zohledněny skutečné klimatické podmínky pro dané období a je provedena korekce teoretické spotřeby tepla. Celková fakturovaná spotřeba elektrické energie v tarifním pásmu NT je v tabulce uvedena včetně energie na přípravu teplé vody v lokálních boilerech, která je od celkové fakturované spotřeby odečtena. Protože spotřeba teplé vody není měřena, je množství tepla potřebného k jejímu ohřevu stanoveno odborným odhadem (jako poměrná část spotřeby studené vody poskytnuté provozovatelem) ve výši 10 GJ/rok. Výsledkem tabulky jsou pak odchylky skutečně fakturovaného odběru elektřiny na vytápění od teoretické spotřeby tepla na vytápění. Všechny hodnoty vykazují v hodnoceném období záporné odchylky v rozsahu od 4,4 % do 19,2 %. Třebaže v objektu nejsou po stránce regulace optimální podmínky (chybějící možnost programového řízení nočních a víkendových útlumů), výsledky svědčí o dobrém hospodaření s teplem. Velikost záporných odchylek však potvrzuje i skutečnost, že otopná soustava je výkonově poddimenzovaná (viz tepelná ztráta objektu 51,3 kW na str. 15 a instalovaný výkon akumulačních kamen 71 kW na str. 8). Zhoršující se stav těsnosti obvodového pláště způsobuje nárůst tepelné ztráty, kterou instalovaný výkon topné soustavy není schopen pokrýt a v zimním období dochází k podtápění objektu pod projektované vnitřní teploty. Tento závěr potvrzuje i skutečnost, že v klimaticky málo náročné topné sezóně 2006 / 7 je odchylka minimální. Po zateplení objektu lze očekávat zlepšení tepelné pohody při nízkých venkovních teplotách a snížení záporné odchylky skutečné spotřeby od projektované hodnoty. 16


3.4. Základní tvar energetické bilance Příloha č. 4 k vyhlášce č. 213/2001 Sb. ř. 1 2 3 4 5 6 7 8

Ukazatel Vstupy paliv a energie Změna zásob paliv Spotřeba paliv a energie Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu (ř.3 - ř.4) Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5) Spotřeba energie na vytápění a TUV (z ř.5) Spotřeba energie na technologické a ostatní procesy (z ř.5)

GJ/r 445,5 445,5 445,5 317,4 128,1

tis. Kč/r 395,54 395,54 395,54 162,51 233,03

Pozn.: rozdělení do řádků 7 a 8 je provedeno dle spotřeby el. energie ve VT a NT (str. 11) 3.5. Otopný sytém a příprava TV 3.5.1. Technický stav Stávající způsob vytápění objektu pomocí lokálních elektroakumulačních topidel je vyhovující, včetně nastavení regulačních prvků pro řízení provozu vytápění, jak bylo popsáno v oddíle 2.2.4. Tuto skutečnost potvrzuje i soulad mezi teoreticky vypočítanou a skutečně fakturovanou spotřebou tepla pro vytápění, vyplývající z bilanční tabulky v oddíle 3.3. v topné sezóně 2006 / 2007. V období posledních 2 topných sezón klimaticky blízkých normálu se projevuje nedostatečný výkon instalovaných (připojených) topidel. Tato nedostatečnost bude eliminována po zateplení objektu. 3.5.2. Zdroj tepla Základní technické ukazatele vlastního energetického zdroje Název ukazatele Roční energetická účinnost zdroje

Příloha č. 5 k vyhlášce č. 213/2001 Sb. Výpočet Vypočtená (z tabulky zdroje v příloze č. 3) hodnota (ř.5 x 3,6 + ř.9) : ř.12 ---

Roční energetická účinnost výroby elektrické energie Roční energetická účinnost výroby tepla

ř.5 x 3,6 : ř.8

---

ř.9 : ř.11

---

Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu elektřiny Specifická spotřeba tepla v palivu na výrobu dodávkového tepla Roční využití instalovaného elektrického výkonu Roční využití dosažitelného elektrického výkonu Roční využití pohotového elektrického výkonu Roční využití instalovaného tepelného výkonu

ř.8 : ř.5

---

ř.11 : ř.9

---

ř.5 : ř.1

---

ř.5 : ř.3

---

ř.5 : ř.4

---

(ř.9 : 3,6) : ř.2

---

Pozn.: Objekt je vytápěn pomocí lokálních topidel bez centrálního energetického zdroje. Akumulační kamna a ohřívače teplé vody jsou klasifikovány jako spotřebiče 17


3.5.3. Regulace topného systému Jednotlivé části systému pro regulaci vytápění objektu jsou ve stavu, který odpovídá technické úrovni v době jejich instalace. Regulace nabíjení topidel je ekvitermní v závislosti na venkovní teplotě, regulace vytápění je v převážné míře zajištěna prostorovou regulací REGO. Tyto regulační systémy jsou poloautomatické, bez výraznější časové regulace a neumožňují nastavení denního a týdenního programování, a tedy automaticky řízené noční a víkendové útlumy. Přesto dle bilanční tabulky 3.3 dochází k výrazné roční podspotřebě elektrické energie ve srovnání s teoretickým výpočtem (viz komentář na str. 16). Systém vytápění a jeho regulace je provedena v souladu se zákonem č. 406/2000 Sb. a vyhláškou č. 194/2007 Sb. 3.5.4. Měření teplé vody Přímá spotřeba teplé vody není v auditovaném objektu měřena. S ohledem na elektrický decentralizovaný způsob ohřevu to není ani účelné. Spotřeba teplé vody a množství tepla potřebného k jejímu ohřevu bylo pro potřeby bilancí stanoveno odborným odhadem poměrným způsobem podle skutečné spotřeby studené vody poskytnuté provozovatelem objektu. Spotřeba tepla na ohřev teplé vody (viz tabulka 3.3. na str. 16) má na celkovou bilanci objektu nevýznamný vliv.

3.6. Elektroinstalace 3.6.1. Technický stav Technický stav elektrorozvodů v objektu je původní z období výstavby (1989). Materiálové použití odpovídá období výstavby, elektroinstalace v objektu je provedena kabely CYKY a CYKYLo. Poznámky -

Stávající vnitřní elektrické rozvody jsou provedeny podle norem platných v době provádění elektroinstalace.

-

Ochrana před nebezpečným dotykovým napětím – stávající vnitřní elektrorozvody byly prováděny v době platnosti ČSN 341010 - všeobecné předpisy pro ochranu před nebezpečným dotykovým napětím.

-

Provedené vnitřní rozvody v době platnosti výše citované normy jsou vyhovující. Vnitřní elektrorozvody lze ponechat v provozu do nejbližší rekonstrukce vnitřních elektrických rozvodů (viz článek 11.N6.1 ČSN 33 2000-1 (1995) elektrická zařízení část jedna – rozsah platnosti, účel a základní hlediska.

-

Barevné značení přípojnic a jednotlivých vodičů v kabelech odpovídá tehdy platným předpisům ČSN 341065 a době výroby.

-

Soustava napětí je 3 PEN, AC, 50 Hz, 400 V/TN-C.

-

Svítidla jsou používána zářivková, žárovková, jejich účinnost je malá oproti účinnosti nyní vyráběných svítidel.

18


3.6.2. Správnost volby tarifu a hlavního jističe před elektroměrem Celkový instalovaný příkon spotřebičů připojených přes hlavní jistič objektu činí 158,2 kW, což odpovídá proudu 228,3 A. Pro soudobost použití elektrospotřebičů rovné Bn = 1,0 (z důvodu zapínání akumulačních kamen během pracovního dne) stávající osazený jistič (3x 250 A) s nepřímým měřením odběru elektrické energie je osazen správně. Rovněž tarif C25d je pro stávající skladbu odběru volen optimálně. 3.6.3. Neekonomické spotřebiče Neekonomické spotřebiče nejsou v objektu instalovány. 3.6.4. Posouzení osvětlení jednotlivých prostor 3.6.4.1. Kancelář Dle normy ČSN EN 12464-1 platné od března 2004 je stanovena intenzita osvětlení pro kanceláře Em = 500 lx. Vzorové vyhodnocení je provedeno pro místnost typu kanceláře, která se nachází v přízemí Obvodního oddělení PČR (číslo místnosti 119).

Rozměr místnosti je 5,8 x 4,2 m, výška 3,0 m. Posuzovaná osvětlenost se uvažuje v pracovní výšce 0,85 m. Výpočet je proveden programem Wils 6.3, pomocí tokové metody. V současné době je v kanceláři osazeno 8x zářivkové svítidlo 2x 36 W. Zdroj ve svítidlu je osazen 36 W zářivka teple bílá o světelném toku Fz = 3 350 lm. Výpočet osvětlení, zadání:

- Činitel odrazu stropu - Činitel odrazu stěn - Činitel odrazu podlahy - Čistota prostředí - Interval čištění svítidel - Interval obnovy povrchů - Interval výměny zdrojů - Svítidlo 2x36W - Světelný zdroj - Životnost - Osvětlenost průměrná

19

0,70 0,50 0,30 Čisté 6 měsíců 36 měsíců individuální 8 ks 36 W / 3 350 lm 15 000 hod Em = 544,1lx


Výpočtové hodnoty:

Celkové zhodnocení osvětlení: Z výpočtu osvětlení je patrno, že stávající osvětlení pro vzorovou kancelář odpovídá průměrné intenzitě osvětlení Em = 544,1 lx. Tato intenzita osvětlení je v souladu s platnou normou ČSN EN 12464-1.

3.6.4.2. Jednací místnost: Dle normy ČSN EN 12464-1 je stanovena intenzita osvětlení prostor pro učebny a konzultační místnosti Em = 300 lx. Vzorové vyhodnocení je provedeno pro jednací místnost. Rozměr místnosti je 7,5m x 5,5m, výška stropní konstrukce 3,0 m. Posuzovaná osvětlenost se uvažuje v pracovní výšce 0,85 m. Výpočet je proveden programem Elektro Lumen-Wils 6.3, pomocí tokové metody. Výpočet osvětlení, zadání:

- Činitel odrazu stropu - Činitel odrazu stěn - Činitel odrazu podlahy - Čistota prostředí - Interval čištění svítidel - Interval obnovy povrchů - Interval výměny zdrojů - Svítidlo 4x36W - Světelný zdroj - Životnost - Osvětlenost průměrná 20

0,70 0,50 0,30 Čisté 6 měsíců 36 měsíců individuální 11 ks 36 W / 3 350 lm 15 000 hod Em = 1 232,0 lx


Výpočtové hodnoty:

Celkové zhodnocení osvětlení: Z výpočtu osvětlení je patrno, že stávající osvětlení pro vzorovou jednací místnost odpovídá průměrné intenzitě osvětlení Em = 1 232,0 lx. Tato intenzita osvětlení je v souladu s platnou normou ČSN EN 12464-1. 3.7. Zásobování areálu nakupovanými energiemi 3.7.1. Elektrická energie Elektrická energie je jediným energetickým vstupem do budovy, převážná většina odběru je spotřebována na akumulační vytápění a ohřev teplé vody. V této situaci je současný odběr ve dvoutarifní sazbě Akumulace 8 C25d optimální, dosahované průměrné ceny (viz str. 11) jsou přijatelné a v hodnoceném období pouze sledují trend zdražování elektřiny. Průměrný index meziročního zdražení od r. 2006 do r. 2009 je 1,12. Jedinou možností pro významné snížení nákladů na nákup elektřiny při zachování stávající otopné soustavy je zateplení objektu a tomu odpovídající snížení spotřeby elektrické energie v pásmu NT a odpovídající snížení hodnoty jističe před elektroměrem. Částečné snížení ceny elektrické energie v postavení oprávněného zákazníka lze hledat v konkurenčním prostředí alternativních obchodníků s elektřinou. 3.8. Alternativní zdroje energie V budově ani její blízkosti se nevyskytují žádné zdroje využitelné odpadní energie a nejsou osazeny žádné technologie k využívání obnovitelných zdrojů energie.

21


4. NÁVRH OPATŘENÍ NA SNÍŽENÍ SPOTŘEBY ENERGIE 4.1. Zlepšení tepelně technických vlastností stavebních konstrukcí Pro splnění požadavků ČSN 73 0540-2 byla navržena úprava obvodového pláště budovy ve 2 variantách, a to zateplení nevyhovujících konstrukcí 1. na hodnoty požadované ČSN 73 0540-2 2. na hodnoty doporučené ČSN 73 0540-2 4.1.1. Tepelný odpor konstrukcí V roce 2007 již bylo v celém objektu provedeno osazení nových plastových oken a osazení nových plastových hlavních vstupních dveří (zádveří) do budovy služebny. Výplně těchto otvorů zůstanou stávající beze změn. Varianta č. 1:

zateplení obvodového pláště SO-01 osazení nových sendvičových panelů (např. opláštěný polyuretan v tl. 120 mm)

zateplení podlah ve 2. NP přesahujících užší přízemí nad venkovní prostředí (PDL2) – přídavnou vrstvou vnitřní tepelené izolace Orsil UNI v tl. 100 mm

zateplení plochých střech (SCH1) – přídavnou vrstvou tepelené izolace Orsil UNI v tl. 40 mm

Varianta č. 2:

zateplení obvodového pláště SO-01 osazení nových sendvičových panelů (např. opláštěný polyuretan v tl. 140 mm)

zateplení podlah ve 2.NP přesahujících užší přízemí nad venkovní prostředí (PDL2) – přídavnou vrstvou vnitřní tepelené izolace Orsil UNI v tl. 180 mm

zateplení plochých střech (SCH1) – přídavnou vrstvou tepelené izolace Orsil UNI v tl. 120 mm

4.1.1.1. Hodnocení stavebních konstrukcí - varianta 1 varianta 1 Konstrukce č.1

ti = 20 oC

SO-1 Sendvičový montovaný obvodový panel

Typ konstrukce Skladba konstrukce


SO - stěna ochlazovaná Opláštění AL Desky z polyuretanu Opláštění AL Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

U UN UN RT

3 120 3 0,232 0,30 0,20 4,308

Konstrukce normovému požadavku vyhovuje

22

mm mm mm Wm-2K-1 Wm-2K-1 Wm-2K-1 m2K·W-1


varianta 1 ti = 20 oC


Skladba konstrukce


PDL - podlaha Beton hutný + PVC Železobetonový panel Vzd. mezera Přídavná izolace z desek Orsil UNI Desky z minerální vlny Podhled Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

U UN UN RT

65 60 100 100 50 2 0,234 0,24 0,16 4,279


Konstrukce normovému požadavku vyhovuje varianta 1 ti=20 oC


Skladba konstrukce


SCH – střecha Podhled Desky z minerální vlny Přídavná izolace z desek Orsil UNI Vzd. mezera Železobetonový panel Beton z perlitu Porobetonové desky Beton hutný Hydroizolace Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

U UN UN RT

2 80 40 260 60 120 60 30 20 0,239 0,24 0,16 4,182


23

mm mm mm mm mm mm mm mm mm Wm-2K-1 Wm-2K-1 Wm-2K-1 m2K·W-1


4.1.1.2. Hodnocení stavebních konstrukcí - varianta 2 varianta 2 Konstrukce č.1

ti = 20 oC

SO-1 Sendvičový montovaný obvodový panel

Typ konstrukce Skladba konstrukce


SO - stěna ochlazovaná Opláštění AL Desky z polyuretanu Opláštění AL Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

U UN UN RT

3 140 3 0,200 0,30 0,20 4,998

mm mm mm Wm-2K-1 Wm-2K-1 Wm-2K-1 m2K·W-1




Skladba konstrukce


PDL - podlaha Beton hutný + PVC Železobetonový panel Vzd. mezera Přídavná izolace z desek Orsil UNI Desky z minerální vlny Podhled Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

U UN UN RT

65 60 20 180 50 2 0,154 0,24 0,16 6,479


24





Skladba konstrukce

Tepelně technické parametry konstrukce

SCH – střecha Podhled Desky z minerální vlny Přídavná izolace z desek Orsil UNI Vzd. mezera Železobetonový panel Beton z perlitu Porobetonové desky Beton hutný Hydroizolace Vypočtený součinitel prostupu tepla Požadovaný součinitel prostupu tepla Doporučený součinitel prostupu tepla Odpor při prostupu tepla

Hodnocení konstrukce podle ČSN 730540-2

U UN UN RT

2 80 120 180 60 120 60 30 20 0,155 0,24 0,16 6,432

mm mm mm mm mm mm mm mm mm Wm-2K-1 Wm-2K-1 Wm-2K-1 m2K·W-1


4.1.2. Rekapitulace navržených úprav stavebních konstrukcí

Stavební konstrukce č.

stávající

název - popis

ozn.

1 2 3 4

Obvodový plášť – sendvič Podlaha na terénu Podlaha do ven.prostoru Střecha plochá

SO1 PDL1 PDL2 SCH1

1 2

Wm-2K-1

Součinitel prostupu tepla návrh ČSN 730540-2 požadovaný doporučený var. č. 1 var. č. 2 Wm-2K-1

Wm-2K-1

Wm-2K-1

Wm-2K-1

0,30 0,45 0,24 0,24

0,20 0,30 0,16 0,16

0,762 0,492 0,676 0,324

0,232 dtto 0,234 0,239

0,200 dtto 0,154 0,155

Okna plastová s tep.iz. dvojsklem

1,4

dtto

dtto

1,7

1,2

Dveře vstupní plastové

1,4

dtto

dtto

1,7

1,2

4.1.2.1. Komentář k rekapitulaci a ke konstrukcím nenavrženým k úpravě Konstrukce č. 2 (PDL1) - vzhledem k nutnosti vybourání podlahy a vytvoření nové zateplené skladby se jedná o velice nákladné řešení a úspory zateplením nejsou schopny zajistit dobu návratnosti investice v přijatelných mezích. Konstrukce oken a dveří – vyhovují požadovaným hodnotám dle ČSN.

25


4.2. Technicko ekonomické parametry navržených variant zateplení V následujících tabulkách jsou výsledky výpočtů podle ČSN EN 12 831 a hodnocení budovy podle ČSN 730540-2. Úspora nákladů je počítána pro cenovou hladinu roku 2010 (samotná spotřeba v pásmu NT 1 840,92 Kč/MWh + podíl za hodnotu jističe 222,98 Kč/MWh) ve výši 573,30 Kč/GJ (2 063,90 Kč/MWh). Investiční náklady na zateplení konstrukcí ve variantě č. 2 jsou uvažovány ve výši standardní finanční náročnosti dle hodnotících kritérií XVI. výzvy OPŽP: -

6 000 Kč/m2 1 740 Kč/m2 1 530 Kč/m2

výplně otvorů obvodový plášť střecha (podlaha nad exteriérem)

Všechny náklady jsou uvedeny vč. DPH 20 % Objekt č.

1

Objekt A

varianta 1

Výpočet podle ČSN 060210 Celková tepelná ztráta budovy Normová spotřeba energie na vytápění

původní

Qc

51,3 kW

po zateplení

Qcz

36,1 kW

původní

Eo

406,1 GJ·a -1

po zateplení

Ecz

285,7 GJ·a -1


A/V

0,51 m2/m3


HT

724,3 W K-1

Průměrný součinitel

vypočtený

Uem

0,42 Wm-2K-1

prostupu tepla

požadovaný

Uem,N,rq

0,59 Wm-2K-1


0,70

C1 – vyhovující doporučené úrovni

Náklady celkem

Úspora energie

Úspora nákladů na Návratnost energii

Kč

MWh/rok

Cl

Úspora energie a nákladů

Konstrukce

Plocha Délka 2

Obvod.stěny - SO Střecha plochá - SCH Podlaha ven-PDL

m m 520,7 530,1 60,9

Náklady zateplení 2

Kč/m Kč/m 1630 1420 1420

CELKEM OBJEKT

26

Kč/rok

roky

848 741 752 742 86 478

27,91 3,49 2,10

57 603 7 203 4 334

14,7 104,5 20,0

1 687 961

33,50

69 141

24,4


Objekt č.

1

Objekt A

varianta 2


původní

Qc

51,3 kW

po zateplení

Qcz

33,8 kW

původní

Eo

406,1 GJ·a -1

po zateplení

Ecz

267,4 GJ·a -1


A/V

0,51 m2/m3


HT

658,4 W K-1


vypočtený

Uem

0,38 Wm-2K-1

prostupu tepla

požadovaný

Uem,N,rq

0,59 Wm-2K-1 0,64


Náklady celkem

Úspora energie


Kč

MWh/rok


Cl


Konstrukce

Plocha Délka 2

Obvod.stěny - SO Střecha plochá - SCH Podlaha ven-PDL

m m 520,7 530,1 60,9

Náklady zateplení 2

Kč/m Kč/m 1740 1530 1530

CELKEM OBJEKT

Kč/rok

roky

906 018 811 053 93 177

29,19 6,91 2,43

60 245 14 262 5 015

15,0 56,9 18,6

1 810 248

38,53

79 522

22,8

4.3. Výběr opatření pro energeticky úsporný projekt V oddíle 4.1. je proveden technicky možný variantní návrh úprav stavebních konstrukcí se snahou vyhovět požadovaným a doporučeným hodnotám ČSN 730540-2. Ekonomické hodnocení těchto opatření je provedeno jednotlivě v oddíle 4.2. společně se stanovením teoreticky dosažitelného potenciálu úspor energie na vytápění. V tomto oddíle jsou technicky možná opatření posouzena ve smyslu ekonomické reálnosti při zohlednění možnosti odečtení podílu investičních nákladů připadajících na zanedbanou údržbu a přijatelnosti pro uplatnění v programu 3.2. OPŽP. Kritériem ekonomické způsobilosti je dle zákona č. 406/2000 Sb. a vyhlášky č. 425/2004 Sb. statická doba návratnosti nepřevyšující při současných cenách energie polovinu stanovené odpisové doby (50 let), tedy 25 let. V bodě 4.2 (v tabulkách

27


ekonomického hodnocení) je použita cena tepelné energie vyrobená z elektřiny v pásmu NT v cenové úrovni roku 2010 včetně DPH. − Na objektu jsou dokumentovány dílčí poruchy panelů vnějšího opláštění (viz str. 6) a tamtéž konstatována nekompaktnost výplní lišt a otvorových prvků včetně konstrukční a technologické nedůslednosti při již výstavbě, vedoucí ke vzniku tepelných mostů a netěsností, zejména ve stycích venkovních kovových lišt, vnitřních upevňovacích prvků a ocelové nosné konstrukce rámů. Pryžové těsnění je již nefunkční a dochází i k zatékání. V obou variantách je doba splacení hluboko pod výše uvedenou hranicí i bez odpočtu nákladů na zanedbanou údržbu. Opatření je tedy vybráno do návrhu energeticky úsporného projektu z ekonomických důvodů. − U střechy návratnost v obou variantách vysoce přesahuje nejen stanovenou mez, ale i předpokládanou životnost opatření. Současně nebyl zjištěn důvod k provedení významnějšího odpočtu nákladů na zanedbanou údržbu. Opatření není zahrnuto do návrhu energeticky úsporného projektu − Zateplení podlah 2. NP ve styku s venkovním prostředím vykazuje rovněž dobu splacení pod výše uvedenou hranicí a je tedy vybráno do návrhu energeticky úsporného projektu z ekonomických důvodů. Vzhledem k tomu, že základní podmínkou realizace projektu je jeho přijatelnost pro program 3.2. OPŽP, je nutno volbu optimální varianty podřídit i této podmínce. Kritéria nízkoenergetického standardu odpovídajícího specifickým podmínkám přijatelnosti v oblasti úspor 3.2. OPŽP, definovaným v aktuální verzi Implementačního dokumentu splňují obě varianty opatření vybraných do energeticky úsporného projektu. Vzhledem k minimálnímu rozdílu v ekonomické kvalitě variant je vybrána varianta č. 2 s lepšími výsledky v úsporách energie a CO2: Objekt č.

1

Objekt A

energeticky úsporný projekt - varianta 2


původní

Qc

51,3 kW

po zateplení

Qcz

36,9 kW

původní

Eo

406,1 GJ·a -1

po zateplení

Ecz

292,2 GJ·a -1


A/V

0,51 m2/m3


HT

747,7 W K-1


vypočtený

Uem

0,43 Wm-2K-1

prostupu tepla

požadovaný

Uem,N,rq

0,59 Wm-2K-1


Cl

28

0,72




Konstrukce

Plocha Délka 2

Obvod.stěny - SO Podlaha ven-PDL

m m 520,7 60,9

Náklady zateplení

Náklady celkem

Úspora energie

Kč

MWh/rok


2

Kč/m Kč/m 1740 1530

CELKEM OBJEKT

Kč/rok

roky

906 018 93 177

29,19 2,43

60 245 5 015

15,0 18,6

999 195

31,62

65 261

15,3

Výše uvedený závěr je zadáním pro zpracování projektu s položkovým rozpočtem, na jehož základě a v závislosti na aktuálním znění výzvy, do které bude projekt přihlášen, bude nutno energetický audit revidovat. Pozn.: V případě, že při podrobném průzkumu předcházejícímu zpracování prováděcího projektu by se objevily v současné době neznámé důvody pro nutnost rekonstrukce střechy, lze použít soubor všech opatření popsaných oddíle 4.1. a vyhodnocených v oddíle 4.2.

4.4. Opatření v oblasti TZB 4.4.1. Úprava stávajícího vytápěcího systému Přestože nepatří mezi nejmodernější a nejnovější, s ohledem na dobu provozu je stávající topný systém v dobrém stavu, včetně nastavení regulačních prvků pro řízení provozu vytápění. Po celkovém zateplení objektu bude možno po úpravách výkonu otopných těles resp. po úpravě současnosti provozu instalovaného výkonu a doby nabíjení, považovat stávající elektroakumulační systém vytápění za vyhovující. S ohledem na stáří vytápěcí soustavy nelze ovšem vyloučit v následujících letech rostoucí počet poruch instalovaných topidel a jejich provozu, možnost komplikací vlivem stáří jednotlivých dílů topidel topných tyčí apod., a potom bude nutné provést celkovou rekonstrukci vytápění s použitím novějších moderních materiálů a technologií. 4.4.1.1. Úprava stávající regulace topného systému Třebaže v objektu nejsou po stránce regulace optimální podmímky (chybějící noční a víkendové útlumy), výsledky svědčí o dobrém hospodaření s teplem ze strany provozovatele objektu.. Obdobně jako vlastní otopná soustava je i zařízení pro regulaci provozu vytápění funkční a přes své stáří zajišťuje ekonomický a hospodárný provoz. V případě zateplení objektu bude nutno přeprogramovat teplotní charakteristiky ekvitermní regulace popřípadě upravit délky nabíjení topidel a jejich současnost provozu.

29


4.4.2. Řešení nového zdroje tepla (plynofikace), teplovodní otopná soustava pro objekt Jako varianta k úpravě stávajícího elektroakumulačního systému vytápění se s ohledem na současnou cenu paliv a energií nabízí kompletní rekonstrukce otopného systému a celková plynofikace objektu, tj. vlastní teplovodní zdroje tepla na zemní plyn, samostatně pro 1. a 2. NP V každém podlaží bude jako zdroj tepla osazen kondenzační kotel na zemní plyn, doplněný novou teplovodní otopnou soustavou s radiátory a potrubními rozvody. Investiční náklady na nové zařízení jsou pouze orientační, předběžný odhad energetické účinnosti zdroje vychází především z teoretické fyzikální podstaty zařízení a předpokládané využitelnosti zdroje v průběhu roku. Skutečné investiční náklady této varianty se budou odvíjet od technického řešení a použitých komponentů při vlastním návrhu a době provedení. Plynofikace objektu, instalace plynových kondenzačních kotlů, vybudování nové teplovodní otopné soustavy, stav po zateplení. Zdroj tepla (samostatný kotel pro každé podlaží) Zdrojem tepla budou dva nástěnné teplovodní kondenzační kotle na zemní plyn, umístěné v samostatné místnosti. Z hlediska ČSN a vyhlášek se jedná o plynové odběrné zařízení do 50 kW. Regulace provozu vytápění bude součástí nových kotlů a zajistí ekvitermní teplotu topné vody v závislosti na venkovní teplotě, s možností programování v denním a týdenním cyklu. Topný systém a kotle budou pojištěny tlakovou expanzní nádobou a pojistnými ventily na každém kotli. Provozní přetlak bude v rozmezí 0,15 – 0,20 MPa, otevírací přetlak pojistných ventilů 0,25 MPa. Kotle budou vybaveny kompletním zařízením měření a regulace pro tzv. bezobslužný provoz s občasným dozorem odborně zaškolené osoby. Větrání kotelny - v prostoru kotlů bude zajištěna normou předepsaná výměna vzduchu za všech provozních stavů. Odvod spalin - bude přetlakový nad střechu objektu. Topný systém - bude nový teplovodní, s nuceným oběhem topné vody o teplotním spádu 70/50 °C. Na nová desková otopná tělesa budou nainstalovány termoregulační ventily s termostatickou hlavicí. Potrubní rozvody budou provedeny z měděných trubek spojovaných pájením, opatřených tepelnou izolací. Rozvody plynu - Pro předpokládanou plynofikaci objektu bude vybudována nová STL plynovodní přípojka odpojená z městské distribuční soustavy zemního plynu. Na přípojce plynovodu, zakončené ve zděném přístřešku na hranici pozemku, bude osazen regulátor tlaku STL/NTL, fakturační plynoměry (pro každý kotel samostatně) a nízkotlaký plynovod bude veden k nově osazeným kotlům. Předpokládané náklady (vč. DPH): - dva teplovodní plynové kotle vč.regulace - nová otopná soustava pro obě podlaží - plynofikace DPH 20 % Celkem

30

150 000,- Kč 250 000,- Kč 85 000,- Kč 97 000.- Kč 582 000,- Kč


Cena tepla vyrobená ze zemního plynu v kondenzačních kotlích je 326,00 Kč/GJ vč. DPH (c.ú. 2010). Cena odebírané elektrické energie v pásmu NT je 1 840,92 Kč/MWh, podíl platby za hodnotu jističe při odběru 81,1 MWh/rok činí 222,98 Kč/MWh. Cena tepla z elektřiny je celkem 2 063,90 Kč/MWh. Normová spotřeba energie na vytápění zatepleného objektu je 292 GJ, tj. 81,1 MWh. Náklady na vytápění elektřinou Náklady na vytápění zemním plynem Úspora

81,1 x 2 063,90 292 x 326,00

Návratnost

167 382 Kč/rok 95 192 Kč/rok 72 190 Kč/rok 8 let

Vzhledem k ekonomické kvalitě je opatření zahrnuto do návrhu energeticky úsporného projektu.

4.4.3. Návrhy opatření ke snížení nákladů na elektrickou energii Náklady na nákup elektrické energie vyplývají z platných cenových a dalších podmínek dodávky elektřiny z distribuční sítě ČEZ, a.s.. Snížení celkové spotřeby elektrické energie lze dosáhnout pouze vložením investičních prostředků do rekonstrukce a modernizace stávajících amortizovaných elektrorozvodů a spotřebičů v objektu. Jedná se především o náhradu stávajících svítidel novými svítidly s vyšší účinností. Další úspory lze dosáhnout použitím elektrických spotřebičů s vyšší energetickou účinností. Možností v oblasti zářivkových svítidel je postupná výměna stávajících zastaralých žárovkových svítidel. Jedná se zde především o prostory s trvalým provozem. Další možností v oblasti zářivkových svítidel je použití elektronických předřadníků. Elektronický předřadník je ekonomicky výhodná náhrada tlumivky, startéru a kondenzátoru v moderním úsporném svítidle. Mezi hlavní výhody patří úspora energie, výrazné prodloužení životnosti zářivek, vysoký komfort osvětlení díky okamžitému startu bez blikání a VF provoz bez míhání, nižší náklady na údržbu, tichý provoz a nízké oteplování okolí, automatické odpojení na konci životnosti zářivky, vnitřní pojistky zajistí bezpečný provoz. Porovnání účinnosti při stejném svitu zářivky

Tyto předřadníky dokáží uspořit až 35 % energie zářivkového svítidla. Úspory elektrické energie lze částečně dosáhnout výměnou zastaralých světelných zdrojů. Současně lze konstatovat, že použitá svítidla jsou již za dobou své životnosti ekonomické i fyzické (předpokládá se životnost cca 20 roků).

31


Dosáhnout úspory elektrické energie při splnění požadavku platných norem ČSN lze jen za cenu investic do úprav a rekonstrukce. V prostorách s delším pobytem osob je vhodné použít svítidla se světelnými zdroji s co nejvyšším měrným světelným výkonem lm/W. Tyto požadavky v současné době splňují moderní zářivkové kompaktní světelné zdroje. Starší typy osvětlovacích těles nedosahují světelně technické parametry jako současně vyráběná svítidla, jejich účinnost je podstatně nižší. V místech, kde není trvalý pohyb osob, lze využít pro spínání osvětlení časová a pohybová čidla. Návrh opatření spočívá v postupné výměně stávajících světelných zdrojů za nové, ekonomicky výhodné, nebo v úpravách stávající elektroinstalace (ovládání stávajících systémů). Jednou z možností úprav lze provést náhradu stávajících zářivkových svítidel s konvenčními předřadníky za zářivková svítidla s elektronickými předřadníky. Stávající svítidla s konvenčním předřadníkem, kompenzovaná: Počet zářivkových svítidel 2x 36 W 43 ks 94,3 W 82 ks 216,2 W Počet zářivkových svítidel 4x 36 W Mezisoučet Provoz osvětlení za rok 960 hod x 21,783 kW =

4 054,9 W 17 728,4 W 21 783,3 W 20 912,0 kWh

Nová svítidla s elektronickým předřadníkem Počet zářivkových svítidel 2x 36 W 43 ks 73,6 W Počet zářivkových svítidel 4x 36 W 82 ks 149,5 W Mezisoučet Provoz osvětlení za rok 960 hod x 15,424 kW=

3 164,8 W 12 259,0 W 15 423,8 W 16 348,0 kWh

Vzhledem k tomu, že stávající svítidla jsou již za dobou své životnosti, bude nutné stávající zastaralá svítidla postupně nahradit za nová s ekonomicky výhodnějším elektronickým předřadníkem. Potenciál úspor elektrické energie je 20 912 – 16 343 = t.j. při průměrné ceně v c.ú. r. 2009 3,196 Kč/kWh

4 569 kW 14 600 Kč/rok

Skutečná úspora bude větší, neboť svícení probíhá z větší části v době platnosti VT. Realizace opatření se předpokládá v rámci běžné údržby, opatření není součástí energeticky úsporného projektu, který je výstupem tohoto EA.

4.4.4. Energeticky úsporný projekt Výstupem energetického auditu je návrh energeticky úsporného projektu ve dvou variantách: varianta č. 1: Zateplení objektu se zachováním stávajícího topného systému varianta č. 2: Zateplení objektu s plynofikací objektu, kondenzačními kotli a teplovodní otopnou soustavou

32


4.5. Opatření k využití alternativních zdrojů energie 4.5.1. Sluneční kolektory 4.5.1.1. Fototermické kolektory Stávající způsob ohřevu teplé vody v objektu nevytváří technické předpoklady pro efektivní možnost využití předehřevu teplé vody pomocí sluneční energie. Tuto technologii lze instalovat jako předehřev TV až ve spolupráci s plynovou kotelnou v případě realizace opatření dle návrhu 4.4.2., pokud projekt plynofikace objektu zahrne do systému i ohřev teplé vody. V současné fázi se jedná o samostatné opatření bez návazností na energeticky úsporný projekt, který je výstupem tohoto auditu. 4.5.1.2. Fotovoltaické kolektory Z obnovitelných zdrojů, jejichž využití připadá v auditovaném objektu v úvahu, existuje potenciál pro instalaci fotovoltaického systému. Tento potenciál je omezen pouze využitelností vhodné plochy na střeše objektu. Případný projekt fotovoltaické elektrárny v objektu bude prakticky autonomním systémem, který není zahrnut do výstupů tohoto energetického auditu. Energetický audit (pokud bude vyžadován) může být samostatným dodatkem tohoto EA, nezávisle na realizaci energeticky úsporného projektu, který je jeho výstupem. 4.5.2. Využití kogenerační technologie Pro využití kogenerační technologie nejsou v objektu v současném stavu technické podmínky, v případě plynofikace s ohledem na malý výkon tepelného zdroje je její uplatnění neekonomické. Vzhledem k malému výkonu vhodné kogenerační jednotky a s tím spojené neúměrně vysoké měrné ceny zařízení se jedná o investičně velmi náročnou instalaci. 4.6. Beznákladová opatření Tato opatření se týkají i stavu po zateplení a plynofikaci kontrola dostatečného zavírání oken a dveří v obvodové konstrukci informovanost personálu o zásadách racionálních způsobů větrání kontrola teploty ve vytápěných místnostech v době provozu a zejména v mimoprovozní době – kontrola funkce teplotních útlumů kontrola vypínání svítidel a elektrických spotřebičů v případě obnovy elektrických spotřebičů preferovat nákup spotřebičů energetické třídy A průběžně zajišťovat náhradu žárovek ve svítidlech úspornými zářivkami sledování možností snížení nákupní ceny elektrické energie v nabídkách alternativních obchodníků

33


4.7. Upravená energetická bilance Výstup energetického auditu obsahuje: energeticky úsporný projekt ve 2 variantách varianta č. 1: Zateplení objektu se zachováním stávajícího topného systému popsané a vyhodnocené v oddíle 4.3. na str.27 – 29. varianta č. 2: Zateplení objektu dle varianty č. 1 doplněné modernizací topného systému plynofikací kondenzačními kotli a teplovodní otopnou soustavou popsanou a vyhodnocenou v oddíle 4.4.2 na str. 30 – 31. Potenciál úspor energeticky úsporných projektů je uveden v následující tabulce. Náklady jsou vyčísleny v c.ú. roku 2009 v souladu tabulkou 3.4. na str. 17. Potenciál úspor Energeticky úsporný projekt

energie GJ/rok

MWh/rok

nákladů Kč/rok

varianta č. 1

Zateplení

113,9

31,64

65 261

varianta č. 2

Zateplení Plynofikace

113,9 - 6,0

31,64 - 1,66

65 261 54 256

Celkem

107,9

29,98

119 517

Úspora zateplením objektu vyplývá z výpočtu, jehož výsledky jsou v tabulce na str. 27, náklady jsou uvedeny v průměrné ceně elektrické energie v pásmu NT v roce 2009. Plynofikace objektu po zateplení s využitím kondenzačních kotlů snižuje úspory varianty č. 1 ztrátami ve zdroji (při průměrné účinnosti zdroje 98 %). Náklady na palivo klesají vlivem levnějšího zemního plynu proti elektrické energii.

4.7.1. Celková upravená energetická bilance Pro výše uvedené varianty energeticky úsporných projektů jsou zpracovány následující tabulky upravené energetické bilance. Výchozí stav spotřeb je převzat z roku 2009, potenciál úspor je v normových hodnotách v cenové úrovni roku 2009. Spotřeby tepla po realizaci projektu jsou hodnoty po odečtení potenciálu úspor od spotřeby před realizací projektu.

34


Příloha č. 6 k vyhlášce č. 213/2001 Sb. Před realizací projektu

Energeticky úsporný projekt Varianta č. 1

Po realizaci projektu

Energie GJ

Náklady tis. Kč

Energie GJ

Náklady tis. Kč

445,5

395,54

331,6

330,28

-

-

-

-

445,5

395,54

331,6

330,28

-

-

-

-

445,5

395,54

331,6

330,28

-

-

-

-

7 Spotřeba energie na vytápění a TUV (z ř.5)

317,4

162,51

203,5

97,25

Spotřeba energie na technologické a ostatní 8 procesy (z ř.5)

128,1

233,03

128,1

233,03

Ř. Ukazatel 1 Vstupy paliv a energie 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie 4 Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu 5 (ř.3-ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5)

Příloha č. 6 k vyhlášce č. 213/2001 Sb. Před realizací projektu

Energeticky úsporný projekt Varianta č. 2

Po realizaci projektu

Energie GJ

Náklady tis. Kč

Energie GJ

Náklady tis. Kč

445,5

395,54

337,6

276,02

-

-

-

-

445,5

395,54

337,6

276,02

-

-

-

-

445,5

395,54

337,6

276,02

-

-

6,0

1,96

7 Spotřeba energie na vytápění a TUV (z ř.5)

317,4

162,51

203,5

41,03

Spotřeba energie na technologické a ostatní 8 procesy (z ř.5)

128,1

233,03

128,1

233,03

Ř. Ukazatel 1 Vstupy paliv a energie 2 Změna zásob paliv 3 Spotřeba paliv a energie 4 Prodej energie cizím Konečná spotřeba paliv a energie v objektu 5 (ř.3-ř.4) 6 Ztráty ve vlastním zdroji a rozvodech (z ř.5)

35


5. EKONOMICKÉ VYHODNOCENÍ Navržený energeticky úsporný projekt je hodnocen ve 2 variantách varianta č. 1: Zateplení objektu se zachováním stávajícího topného systému varianta č. 2: Zateplení objektu dle varianty č. 1 doplněné modernizací topného systému plynofikací Rozsah a intenzita zateplení objektu (var. č. 1) byl vybrán a zdůvodněn v oddíle 4.3., ekonomické hodnocení těchto opatření je provedeno jednotlivě v tabulce na str. 29. Investiční náklady jsou předpokládány ve výši standardní finanční náročnosti dle hodnotících kritérií minulých výzev OPŽP. Návrh splňuje kritéria nízkoenergetického standardu pro přijatelnost projektu v programu 3.2 OPŽP. V tomto oddíle je možnost vybraná opatření dále posoudit ve smyslu ekonomické kvality energetické modernizace při zohlednění odpočtu podílu investičních nákladů připadajících na zanedbanou údržbu. (stupeň zanedbané údržby je komentován na str. 42). Vzhledem k ekonomické kvalitě opatření a z toho vyplývající způsobilosti financování projektu z energetických úspor není této možnosti využito a investiční náklady jsou použity v hodnocení v plné výši. Rovněž projekt plynofikace objektu popsaný a vyhodnocený v oddíle 4.4.2 vykazuje (na str. 31) návratnost umožňující financování projektu z energetických úspor, tedy ani v tomto případě není využita možnost odpočtu nákladů na zanedbanou údržbu a investiční náklady jsou použity v hodnocení v plné výši. 5.1. Statická analýza navržených variant

Energeticky úsporný projekt

Náklady Kč

Statická doba splacení Úspory návratnost Kč/rok roky

varianta č. 1

Zateplení

999 195

65 261

15,3

varianta č. 2

Zateplení Plynofikace

999 195 582 000

65 261 72 190

15,3 8,0

1 581 195

137 451

11,5

Celkem

Investční náklady i provozní úspory jsou vyčísleny v cenové úrovni 2010. 5.2. Dynamická analýza navržených variant Hodnocení je provedeno z hlediska projektu (bez daně z příjmu). Veškeré náklady jsou uvedeny včetně DPH. Hodnocení je provedeno s následujícími vstupními daty: Zahájení rekonstrukce: Uvedení do provozu: Doba hodnocení Diskont Meziroční nárůst ceny zemního plynu Meziroční nárůst ceny elektrické energie 36

červen 2011 září 2011 15 let 3% 4% 5%


5.2.1. Varianta č. 1 Výsledky pro projekt Policie ČR Kostelec nad Orlicí - zateplení objektu Investovaná částka Projektované úspory nákladů

999,195 tis. Kč 68,524 tis. Kč/rok

Rok

2011

2012

2013

2024

2025

Výnosy Úspora elektřiny na vytápění produkce ostatní výnosy Celkem Náklady Provozní výdaje Z toho za palivo a energie Odpisy daňové (celkem) Provozní úroky Celkem Zisk Základ daně Daň z příjmů Rozdíl Investice celkem Dotace Investiční úroky Čerpání úvěru Úmor úvěru Hotovostní tok běžného roku (CF) Kumulovaný CF Odúročitel Diskontovaný CF Kumulovaný diskontovaný CF

22,84 0,00 0,00 22,84 0,00 0,00 16,94 0,00 16,94 5,91 0,00 5,91 999,20 0,00 0,00 0,00 0,00 -976,35 -976,35 1,000 -976,35 -976,35

71,95 0,00 0,00 71,95 0,00 0,00 33,87 0,00 33,87 38,08 0,00 38,08 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 71,95 -904,40 0,971 69,85 -906,50

75,55 0,00 0,00 75,55 0,00 0,00 33,87 0,00 33,87 41,68 0,00 41,68 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 75,55 -828,86 0,943 71,21 -835,29

129,21 0,00 0,00 129,21 0,00 0,00 33,87 0,00 33,87 95,34 0,00 95,34 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 129,21 298,10 0,681 87,99 45,46

135,67 0,00 0,00 135,67 0,00 0,00 33,87 0,00 33,87 101,80 0,00 101,80 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 135,67 433,77 0,661 89,70 135,16

Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Doba splacení (prostá) Doba splacení (diskontovaná)

135,16 4,75% 11 13

Rok hodnocení Doba životnosti (hodnocení) Diskont

2011 15 3,00 %

37

tis. Kč let let let

NPV IRR Ts Tsd


Výsledky pro projekt Policie ČR Kostelec nad Orlicí - zateplení objektu

Průběh cash flow investora 600 400 200 0

tis. Kč

2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

-200 -400 -600 -800 -1 000 -1 200

Rok

Hotovostní tok běžného roku (CF)

Kumulovaný CF

Kumulovaný diskontovaný cash flow 200

0 2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

tis. K č

-200

-400

-600

-800

-1 000

-1 200

Rok Kumulovaný diskontovaný CF

38

2021

2022

2023

2024

2025


5.2.2. Varianta č. 2 Výsledky pro projekt Policie ČR Kostelec nad Orlicí: zateplení objektu a plynofikace Investovaná částka Projektované úspory nákladů

Rok Výnosy

Úspora elektřiny na vytápění produkce ostatní výnosy Celkem Náklady Provozní výdaje Z toho za zemní plyn Odpisy daňové (celkem) Provozní úroky Celkem Zisk Základ daně Daň z příjmů Rozdíl Investice celkem Dotace Investiční úroky Čerpání úvěru Úmor úvěru Hotovostní tok běžného roku (CF) Kumulovaný CF Odúročitel Diskontovaný CF Kumulovaný diskontovaný CF

1 581,195 tis. Kč 143,347 tis. Kč/rok

2011

2012

2013

81,48 0,00 0,00 81,48 33,70 33,70 47,68 0,00 81,38 0,11 0,00 0,11 1 581,20 0,00 0,00 0,00 0,00 -1 533,41 -1 533,41 1,000 -1 533,41 -1 533,41

256,67 0,00 0,00 256,67 105,15 105,15 95,35 0,00 200,50 -2,33 0,00 -2,33 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 151,53 -1 381,89 0,971 147,11 -1 386,30

269,50 0,00 0,00 269,50 109,35 109,35 95,35 0,00 204,70 64,80 0,00 64,80 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 160,15 -1 221,73 0,943 150,96 -1 235,34

2024

2025

460,94 483,99 0,00 0,00 0,00 0,00 460,94 483,99 168,34 175,08 168,34 175,08 33,77 33,77 0,00 0,00 202,11 208,84 258,83 275,15 0,00 0,00 258,83 275,15 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 0,00 292,60 308,92 1 264,75 1 573,67 0,681 0,661 199,25 204,23 704,56 908,79


908,79 9,69% 9 10


2011 15 3,00 %

39


NPV IRR Ts Tsd


Výsledky pro projekt Policie ČR Kostelec nad Orlicí: zateplení objektu a plynofikace

Průběh cash flow investora 2 000 1 500 1 000

tis. Kč

500 0 2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

2021

2022

2023

2024

2025

-500 -1 000 -1 500 -2 000

Rok

Hotovostní tok běžného roku (CF)

Kumulovaný CF

Kumulovaný diskontovaný cash flow 1 500

1 000

tis. Kč

500

0 2011

2012

2013

2014

2015

2016

2017

2018

2019

2020

-500

-1 000

-1 500

-2 000

Rok Kumulovaný diskontovaný CF

40

2021

2022

2023

2024

2025


5.3. Závěrečná tabulka vstupních hodnot a výsledků ekonomického hodnocení (přehled o ekonomickém hodnocení) 5.3.1. Energeticky úsporný projekt varianta č. 1 Příloha č. 7 k vyhlášce č. 213/2001 Sb. Údaje Investiční výdaje projektu (energetická modernizace) (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách) Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Změna ostatních provozních nákladů, v tom: - změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, …) (- +) - změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištění majetku,…) (- +) - samostatně lze uvést i změnu nákladů na emise resp. i odpady (- +) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) (+ zvýšení, - snížení) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Diskont Hodnoty kriterií: Ts Tsd NPV IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) Případně další údaje:

Kč (ost. jedn.) 999 195 - 68 524 68 524 150 let 3% 11 let 13 let 135 160 4,75 % 0%

5.3.2. Energeticky úsporný projekt varianta č. 2 Příloha č. 7 k vyhlášce č. 213/2001 Sb. Kč (ost. jedn.)

Údaje Investiční výdaje projektu (energetická modernizace) (počáteční, jednorázové výdaje na realizaci opatření v navržených variantách) Změna nákladů na energii (- snížení, + zvýšení) Změna ostatních provozních nákladů, v tom: - změna osobních nákladů (mzdy, pojistné, …) (- +) - změna ostatních provozních nákladů (opravy a údržba, služby, režie, pojištění majetku,…) (- +) - samostatně lze uvést i změnu nákladů na emise resp. i odpady (- +) Změna tržeb (za teplo, elektřinu, využité odpady) (+ zvýšení, - snížení) Přínosy projektu celkem Doba hodnocení Diskont Hodnoty kriterií: Ts Tsd NPV IRR Daň z příjmů (včetně sazby a dopadů na úspory) Případně další údaje: 41

1 581 195 - 143 347 143 347 15 let 3% 9 let 10 let 908 790 9,69 % 0%


6. ENVIRONMENTÁLNÍ VYHODNOCENÍ Energeticky úsporný projekt ve var. č. 1 založený na zateplení vybraných obálkových stavebních konstrukcí objektu snižuje odběr elektrické energie pro vytápění objektu akumulačními kamny. V dalším rozšíření projektu ve var. č. 2 o plynofikaci objektu je spotřeba elektrické energie nahrazena levnějším a ekologičtějším zemním plynem. Pro výpočet znečišťujících látek je použit software k publikaci Emise energetických zařízení, jejich zjišťování a výpočty zpracované firmou EkoWATT, výpočet emisí CO2 je proveden v souladu s přílohou č. 8 vyhl. 213/2001 Sb. Roční spotřeba zemního plynu v tis. m3 elektřina v MWh/rok Zemní plyn Elektřina

Tabulka spotřeb jednotlivých druhů paliv Stávající stav Varianta č. 1 zateplení Varianta č. 2 zateplení + plynofikace

123,762 92,162 35,575

8,758

Tabulka produkce znečišťujících látek v jednotlivých variantách: Znečišťující látka

Stávající stav (kg/rok) 46,41

Tuhé látky

Varianta 1 (kg/rok)

Varianta 2 (kg/rok) 34,56

13,52

SO2

231,81

172,62

66,64

NOx

196,53

146,35

70,51

CO

49,50

36,86

17,03

0,00

0,00

0,56

144 802,00

107 830,00

58 977,00

CxHy CO2

kg/rok

Porovnání variant podle produkovaných emisí bez CO2 600,00

500,00

400,00

300,00

200,00

100,00

0,00 Stávající stav Tuhé látky

var. 1

var. 2

SO2

NOx

42

CO

0 CxHy


kg/rok

Porovnání variant podle produkce CO2 160 000 140 000 120 000 100 000 80 000 60 000 40 000 20 000 0 Stávající stav

var. 1

var. 2

0

CO2

6.1. VYHODNOCENÍ Z HLEDISKA OCHRANY ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ

6.1.1. Varianta č. 1 - zateplení Příloha č. 8 k vyhlášce č. 213/2001 Sb. Znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOX CO CXHY CO2

Výchozí stav (t/rok) 0,0464 0,2318 0,1965 0,0495 0,0000 144,8020

Stav po realizaci (t/rok) 0,0346 0,1726 0,1464 0,0369 0,0000 107,8300

Rozdíl (t/rok)

Stav po realizaci (t/rok) 0,0135 0,0666 0,0705 0,0170 0,0006 58,9770

Rozdíl (t/rok)

0,0119 0,0592 0,0502 0,0126 0,0000 36,9720

6.1.2. Varianta č. 2 – zateplení + plynofikace Znečišťující látka Tuhé látky SO2 NOX CO CXHY CO2

Výchozí stav (t/rok) 0,0464 0,2318 0,1965 0,0495 0,0000 144,8020

43

0,0329 0,1652 0,1260 0,0325 - 0,0006 85,8250


7. VÝBĚR OPTIMÁLNÍ VARIANTY Technicky a ekonomicky vhodná opatření ke zlepšení tepelné ochrany auditované budovy jsou podrobně a jednotlivě vyhodnocena v oddíle 4.3. Podmínky nízkoenergetického standardu odpovídajícího specifickým podmínkám přijatelnosti v oblasti úspor 3.2 OPŽP, definovaným v aktuální verzi Implementačního dokumentu vybraná opatření splňují se značnou rezervou. V oblasti energetické modernizace vytápěcího systému byla v oddíle 4.4.2 navržena plynofikace objektu pomocí kondenzačních kotlů. Toto opatření je sice v oddíle 4.4.2. vyhodnoceno samostatně, avšak vzhledem k tomu, že jeho realizace je předokládána až po zateplení objektu, není v uvedeném rozsahu realizovatelné samostatně a není prezentováno jako samostatný výstup tohoto energetického auditu. Samostatná realizace zateplení a společná realizace zateplení objektu s modernizací vytápěcího systému jsou podrobeny ekonomické analýze. Ekonomické parametry obou posuzovaných variant jsou v dané oblasti mimořádně příznivé, obě varianty projektu jsou financovatelné z energetických úspor (v dynamické analýze nebyl proveden odpočet nákladů na zanedbanou údržbu) a projekt přináší kladné výsledky při době hodnocení 15 let. Všechna sledovaná ekonomická kritéria (viz 5.2.3. na str. 41) jsou výhodnější ve 2. variantě. Vzhledem k tomu, že u kotlů je plánovaná životnost 15 let, jsou níže uvadeny výsledky dalšího hodnocení na dobu 30 let, která obsahuje po 15 letech obnovu kotlů s příslušenstvím. I tyto výsledky potvrzují lepší ekonomickou kvalitu varianty č. 2: Hodnotící kritéria Čistá současná hodnota Vnitřní výnosové procento Doba splacení (prostá) Doba splacení (diskontovaná)

Var. 1 1 709,98 10,83% 11 13


2011 30 3,00 %



NPV IRR Ts Tsd

Var. 2 4 273,40 13,97% 9 10


2011 30 3,00 %

tis. Kč let let

NPV IRR Ts Tsd

let

Z hlediska bodového hodnocení podle kritérií XVI. výzvy OPŽP dochází k paradoxní situaci, neboť plynofikace topného systému nepřináší žádný bodový zisk (obě varianty mají hodnotu kritéria úspor [tis. Kč/t CO2] hluboko pod limitem maximálního počtu bodů). Naopak vyšší celková investiční náročnost snižuje u var. č. 2 bodové hodnocení kritéria úspor [tis. Kč/GJ]. Výsledkem je 54 bodů pro variantu č. 1 a 44,5 bodů pro variantu č. 2. Nedosažení limitního počtu 50 bodů ekonomicky výhodnější variantu č. 2 pro oblast podpory 3.2. OPŽP (dle zadání EA) diskvalifikuje. Závěr: Výstupem energetického auditu je energeticky úsporný projekt samotného zateplení objektu popsaný v oddíle 4.3.

44


8. ZÁVAZNÉ VÝSTUPY ENERGETICKÉHO AUDITU a) Hodnocení stávající úrovně energetického hospodářství Úroveň energetického hospodářství vyplývá z popisu provedeného v oddíle 3 a doporučení obsažených v oddíle 4. Celkově ji lze charakterizovat s ohledem na technické podmínky jako velmi dobrou, chování provozovatele je velmi úsporné, výsledky hospodaření s teplem jsou nadprůměrné a bez nežádoucích výkyvů. Stávající topný systém i přes své stáří a technickou nedokonalost je většinou v dobrém stavu, provozuschopný, avšak pro současný technický stav budovy poddimenzovaný. Po zateplení budovy bude tento problém eliminován. Nedostatky v tepelně technických vlastnostech původních konstrukcí budovy jsou dány dobou výstavby, poměrně dobrá klasifikace stávajícího stavu je ovlivněna již provedenou energetickou modernizací výplní otvorů. Klasifikace podle ČSN 730540-2/2007 je následující: CI = 1,12

D – nevyhovující

Navržená rekonstrukce podle vybrané varianty energeticky úsporného projektu změní hodnocení následovně: CI = 0,72 C1 – vyhovující doporučené úrovni b) Celkový potenciál úspor energie Potenciál úspor vyplývajících z navrženého obsahujícího zateplení objektu 113,9 GJ/rok.

energeticky úsporného

projektu

c) Návrh optimální varianty energeticky úsporného projektu včetně ekonomického hodnocení Výstupem tohoto auditu je energeticky úsporný projekt ve variantě obsahující samostatné zateplení posuzovaného objektu, (přičemž projekt spojený s modernizací topného systému plynofikací s využitím kondenzačních kotlů, třebaže ekonomicky výhodnější, neplní bodový limit hodnotících kriterií 3.2. OPŽP zadaných pro zpracování EA). Investiční náklady celkem Provozní úspory Doba hodnocení Diskontní sazba C – F projektu Prostá doba návratnosti Reálná doba návratnosti NPV IRR

999,20 tis. Kč 68,52 tis. Kč/rok 15 let 3 % 68,52 tis. Kč/rok 11 let 13 let 135,16 tis. Kč 4,75 %

Hodnocení je provedeno programem Efekt a zahrnuje celkové náklady na technické zhodnocení dotčených stavebních konstrukcí (není proveden odpočet nákladů na zanedbanou údržbu). d) Závěrečná doporučení Navržený projekt má velmi dobré ekonomické parametry a je schopen kompletního financování z energetických úspor. Tato skutečnost je ovlivněna vysokou cenou tepla z

45


elektrické energie používané pro vytápění a s tím spojenými vysokými úsporami snížením energetické náročnosti objektu. Projekt zateplení splňuje technické podmínky nízkoenergetického standardu odpovídajícího specifickým podmínkám přijatelnosti v oblasti úspor 3.2. OPŽP, definovaným v aktuální verzi Implementačního dokumentu a doporučuje se k žádosti o dotaci v příští výzvě OPŽP. Současně splňuje i limtní hodnotu bodového hodnocení používaného v minulých výzvách. Pozn.: S odvoláním na komentář na str. 44 se doporučuje sledovat podmínky budoucích výzev a v případě, že by pominula bodová diskvalifikace projektu spojeného s modernizací topného systému plynofikací, realizovat tuto (druhou) variantu energeticky úsporného projektu. V negativním případě lze plynofikaci topného systému realizovat i následně po zateplení bez podpory OPŽP. e) Evidenční list energetického auditu Je uveden před začátkem této zprávy. f) Energetické štítky objektu Včetně protokolů jsou součástí příloh.

Hradec Králové 14.5.2010

Ing. Jiří Malkovský č. osvědčení 118

46

Policie ČR Kostelec nad Orlicí – Energetický audit

PŘÍLOHY – OBSAH Příloha č. 1 Seznam skladeb obálkových konstrukcí - stávající stav.................................................................................................str. 1 Příloha č. 2 Potřeba energie na vytápění - stávající stav.................................................................................................str. 3 Příloha č. 3 Energetický štítek obálky budovy podle ČSN 73 0540-2/2007 – stávající stav – protokol...............................................................................str. 4 – stávající stav – Energetický štítek ...............................................................str. 6 Příloha č. 4 Seznam skladeb obálkových konstrukcí – stav po zateplení ve variantách....................................................................str. 7 Příloha č. 5 Potřeba energie na vytápění – stav po zateplení ve variantách....................................................................str. 9 Příloha č. 6 Posouzení konstrukcí – doporučený stav.........................................................................................str. 11 Příloha č. 7 Energetický štítek obálky budovy podle ČSN 73 0540-2/2007 – doporučený stav – protokol .......................................................................str. 17 – doporučený stav – Energetický štítek........................................................str. 19 Příloha č. 8 Potřeba energie na vytápění – stav po zateplení v energeticky úsporném projektu ..................................str. 20 Příloha č. 7 Energetický štítek obálky budovy podle ČSN 73 0540-2/2007 – energeticky úsporný projekt – protokol.....................................................str. 21 – energeticky úsporný projekt – Energetický štítek .....................................str. 23


Příloha č. 1

1


Příloha č. 1

2


Příloha č. 2

3


Příloha č. 3

4


Příloha č. 3

5


Příloha č. 3

6


Příloha č. 4

7


Příloha č. 4

8


Příloha č. 5

9


Příloha č. 5

10


Příloha č. 6

11


Příloha č. 6

12


Příloha č. 6

13


Příloha č. 6

14


Příloha č. 6

15


Příloha č. 6

16


Příloha č. 7

17


Příloha č. 7

18


Příloha č. 7

19


Příloha č. 8

20


Příloha č. 9

21


Příloha č. 9

22


Příloha č. 9

23

A-PDF Merger DEMO : Purchase from to remove the watermark

Recommend Documents