A L

Ukázka z knihy nakl. Libri w w w. l i b r i . c z [email protected]

BERNÍ RUL A Generální rejstřík ke všem svazkům (vydaným i dosud nevydaným) berní ruly z roku 1654 doplněný (tam, kde se nedochovaly) o soupis poddaných z roku 1651 Sestavili Václav Červený & Jarmila Červená I. svazek / A–L

N A K L A D AT E L S T V Í L I B R I P R A H A 2003

Ukázka z knihy nakl. Libri w w w. l i b r i . c z [email protected]

© VÁC L AV Č E RV E N Ý, J A R M I L A Č E RV E N Á , 2 0 03 © L I BR I, 2 0 03 I SBN 8 0 727 7 058 6 1. S V.

OBSAH

Ukázka z knihy nakl. Libri w w w. l i b r i . c z [email protected]

S  VI N  VII Stav před berní rulou z roku 1654 VII O zpracování dat z berní ruly z roku 1654 VII Předchůdci a uspořádání berní ruly z roku 1654 a důvod jejího vzniku VII Obsah berní ruly z roku 1654 VIII Možnost využití berní ruly IX Abecední uspořádání příjmí z berní ruly IX Berní rula – výklad pojmu IX Berní rula z roku 1654 a její význam pro genealogy a demografy XI Berní rula z roku 1654 – první rustikální katastr XI Další berní reformy XII Reformy hraběte Kinského z let 1683–84 XII První rustikální katastr tereziánský z roku 1748 XII Tereziánský katastr rustikální a exaequatorium dominicale XII Pozemkový katastr josefínský a selské měření gruntu XIII Tereziánsko-josefínský katastr z let 1792–1860 a stabilní katastr XIII Morava XIV Moravská a slezská lánová visitace XIV Soupisy podle víry v Čechách do roku 1651 XIV Soupis poddaných podle víry z roku 1651 XV Poděkování XV Prameny a literatura XVI Tabulky XVII Tabulka č. 1 – Vydané (do 30. 6. 2002) a nevydané berní ruly XVII Tabulka č. 2 – Celkový počet údajů v jednotlivých písmenech XVIII Tabulka č. 3 – Nejčastější česká příjmení XIX Tabulka č. 4 – Velikost krajů v období berní ruly z roku 1654 v % XIX 2 Tabulka č. 5 – Velikost krajů v období berní ruly z roku 1654 v km XX Tabulka č. 6 – Počet údajů v jednotlivých písmenech podle krajů a) v soupisu poddaných podle víry z roku 1651, b) v berní rule z roku 1654 XXI Tabulka č. 7 – Začátky a konce visitací XXIII Tabulka č. 8 – Pramen zápisu XXIII Tabulka č. 9 – Počet příjmí podle začátečních písmen – tzv. rekonstrukce (soupis poddaných podle víry z roku 1651) XXIV Tabulka č. 10 – Počet příjmí podle začátečních písmen – berní rula 1654 XXIV Tabulka č. 11 – Počet příjmí podle začátečních písmen – berní rula 1654 a tzv. rekonstrukce (soupis poddaných podle víry z roku 1651) XXV O      (M K) XXVI S          XXIX S       XXXVII S     XXXVIII B  –  

S L OVO N A K L A D AT E L E

Vážení čtenáři, nakladatelství LIBRI se ujalo vydání práce, kterou její autor Václav Červený ve spolupráci s Jarmilou Červenou sestavoval přes 15 let (sám uvádí, že jeho první výpisky vznikaly dokonce už před 30 lety!). Doslova monumentálním výsledkem jejich dlouhodobého a cílevědomého úsilí je zachycení 183 319 datových položek s příjmím, křestním jménem, odkazem na jednotlivý pramen (včetně dílu či fólie, stránky), lokalizace osob nejen do tehdejších krajů, ale pro snadnější identifikaci i do novodobých soudních okresů (před rokem 1961), dále do měst či panství a v neposlední řadě i připojení poznámky z originálního zápisu, která vesměs charakterizuje povolání. Základem této svou velikostí i komplexností naprosto ojedinělé databáze jsou všechny vydané (byť některé v neúplné podobě, které pak autor doplnil z originálů), ale i dosud nevydané svazky berní ruly z roku 1654. Protože jeho práce má sloužit především k účelům genealogickým, a tedy zachytit pokud možno všechna jména v Čechách v polovině 17. století, sáhl autor tam, kde se originál berní ruly nedochoval, i k dalším pramenům. Jednak jsou to dochované pozdější rukopisné výpisy z berní ruly, především však o tři roky starší soupis poddaných podle víry z roku 1651. I když oba prameny – berní rula a soupis poddaných – sloužily ke značně odlišným účelům (první, řečeno dnešními slovy, především k daňovým, druhý zase k ideologickým), pro účely zachycení co nejširšího stavu jmen a osob se vhodně doplňují. Aby nemohlo dojít k omylům, příjmí vypsaná ze soupisu poddaných (tzv. rekonstrukce) jsou vždy označena hvězdičkou (*). Z hlediska nakladatele, který je odkázán jen na proslulou neviditelnou ruku trhu a nemá na vydání této práce žádnou institucionální, natož finanční podporu, se jednalo o nelehké rozhodnutí. Uvědomili jsme si však, že knihu mohou využít nejen profesionální genealogové, ale i mnozí laici, kteří se zajímají o své kořeny a předky – a dnes jich chválabohu stále přibývá, a že stejně dobře ji mohou používat i historici (samozřejmě především k rychlé orientaci a s následným využitím jednotlivých svazků či fólií berní ruly). Ovšem už i tento samotný seznam mnoho vypovídá o hospodářství a jeho struktuře, o národnostním složení, migraci atd. Ale ani tím není okruh zájemců zdaleka vyčerpán. Kniha může posloužit i jazykovědcům (zejména těm, kteří zkoumají vývoj vlastních jmen) a je zdrojem mnoha jinak obtížně přístupných a roztroušených informací pro demografy, statistiky, sociology, antropology, badatele v oblasti národopisu i národnostního složení pobělohorských Čech a řadu dalších oborů i specializací. Můžeme tak jen litovat, že se tato rozsáhlá databáze týká pouze Čech, nikoliv už Moravy, kde místo berní ruly jsou k dispozici jen lánové rejstříky a bohužel nezachované zdaleka v takové úplnosti. Přesto doufáme, že toto kniha poslouží alespoň jako impuls některému z moravských badatelů, aby shrnul zachované údaje, a zaplnil tak další bílé místo. My pevně věříme, že i s tímto omezením kniha poslouží mnoha čtenářům. A protože je to jen dílo lidí, víme, že jsme se (autoři, redakce i sazeč) s největší pravděpodobností nevyhnuli nemilým nedopatřením, za která se předem omlouváme – ostatně i originály či vydané svazky berní ruly jsou jen dílem lidí, písařů či archivních pracovníků, a mnohé z chyb mají své kořeny už tam (a to včetně zkomolení jmen, zejména českých jmen zapisovaných někdy německy). Proto Vás jak autoři, tak nakladatelství prosí, abyste nám o zjištěných nepřesnostech či omylech napsali. Předem upřímně děkujeme. Náš dík už v této chvíli patří PhDr. Miloslavě Knapové, která se ujala napsání statě o vývoji příjmení, PhDr. Jiřímu Úlovcovi a prof. Jaroslavu Čechurovi, kteří poskytli cenné připomínky k úvodní stati, a v neposlední řadě Jakubu Krčovi, Ingebor a Milanu Churaňovým za neocenitelnou pomoc při sestavení slovníčku. Za nakladatelství LIBRI PhDr. František Honzák, šéfredaktor

Ukázka z knihy nakl. Libri w w w. l i b r i . c z [email protected]

N A Ú VO D Ukázka z knihy nakl. Libri w w w. l i b r i . c z [email protected]

Nejprve nám dovolte zdůraznit, že následující řádky nejsou žádným odborným úvodem do problematiky, ale mají posloužit především laickému uživateli, aby se při používání knihy lépe orientoval. Ostatně jejich autor není profesí ani historik, ani archivář. Případné hlubší zájemce odkazujeme nejen na připojený seznam literatury, ale i na množství odborných studií a článků, zejména na problematiku vývoje berně v Čechách. Zde jsme se pokoušeli sledovat jen ty nejdůležitější body – jakousi „hlavní“ linii – a i s vědomím určitého zjednodušení problematiky ji čtenářům pokud možno srozumitelně vysvětlit. STAV PŘED BERNÍ RULOU Z ROKU 1654 Základní daní pozdního feudalismu u nás byla daň ze zemědělské půdy, jejíž rozvrhování a vybírání bylo vydrženou výsadou stavovské obce. Již v předbělohorské době se stalo povolování berní žádaných panovníkem hlavním bodem jednání stavovských sněmů a současně také hlavní zbraní šlechty proti absolutistickým snahám vládnoucího rodu. Po okleštění stavovských práv Obnoveným zřízením zemským (pro Čechy vydáno 1627) zůstává berní agenda vlastně jediným význačným právem stavovské obce českých zemí. Předbělohorská berní přiznání z jednotlivých dominií měla mnoho závad – především tu (jak jsme již uvedli), že vrchnosti v nich nepřiznávaly skutečný stav poddaných. Nesrovnalosti se stupňovaly v letech třicetileté války, která s sebou přinášela vylidňování celých vsí a opuštění obdělávatelné půdy. Snad nejvýstižněji to popisuje Josef Pekař ve svém úvodu ke knize České katastry 1654–1789: „Rozvrat, který v bernictví Českém přivodilo zpustošení země ku konci války 30tileté, byl by bezmála vedl k opuštění dosavadní berní ústavy a tím k nemalému zmenšení politické váhy sněmů stavovských. Když roku 1646 se ukázalo, že počet poddaných v zemi udán je vrchnosti čísly tak skrovnými, že by rozvržení berně na osedlé, podle dosavadního způsobu, neposkytlo sumu potřebnou (přiznáno tenkrát v zemi jen 18 780 osedlých, ne docela zkažených)…“ Přitom finanční požadavky dvora stále rostly. Repartice sněmem svolené berní částky však byla vzhledem ke klamným přiznáním vrchnosti stále svízelnější a nerovnoměrně postihovala jednotlivá dominia.Vlivem této situace si dvůr dočasně vynutil zavedení spotřebních daní z potravin, tzv. akcízů, jejichž vybírání bylo plně v kompetenci zeměpanských úřadů. Aby stavovské sněmy neztratily svou poslední zbraň proti trůnu natrvalo, musely se postarat o vypracování přehledných podkladů pro berní repartici. Tímto podkladem mohl být pouze podrobný a revidovaný soupis daní podrobené půdy – zemský katastr. O ZPRACOVÁNÍ DAT Z BERNÍ RULY Z ROKU 1654 U zrodu tohoto díla byla snaha zmapovat příjmí v berní rule, tj. vytvořit rejstřík příjmí pro již vydané svazky berní ruly (viz tabulka č. 1). Postupem času se tento rejstřík rozšiřoval i na nevydané berní ruly a na ztracené údaje získané z dalších soudobých pramenů. Tuto tzv. rekonstrukci (soupis poddaných podle víry z roku 1651) jsme využili tam, kde se berní rula nedochovala. Údaje o krajích byly pro snazší orientaci doplněny o soudní okresy z období do roku 1961 a v údajích jednotlivých panství byly ponechány jak údaje obyvatel, kteří byli na dominikále, tak údaje obyvatel (či obyvatelek), kteří jinak „nesplňovali“ daňové požadavky vyžadované v berní rule. Dá se proto říci, že údaje o počtu obyvatel jsou v tzv. rekonstrukci ještě bohatší. Naproti tomu v soupisu poddaných zcela pochopitelně scházejí údaje o pustých gruntech, chalupách a domcích (v berní rule pustý grunt Josefa Nováka, nebo Novákovský pustý grunt), protože soupis nebyl vypracován k berním účelům a neobydlených stavení si příliš nevšímal. Po zpracování dosud vydaných berních rul bylo k dispozici více než 85 000 datových řádků, tj. kompletních údajů k jednotlivým jménům. Celkový počet datových řádků činí nyní ovšem 183 319; datových řádků z berních rul (vydaných i nevydaných) je 163 181 a z již zmíněné tzv. rekonstrukce pochází 20 138 datových řádků (celkový přehled viz tabulka č. 2, přehled údajů v soupisu poddaných a v berní rule podle krajů viz tabulky č. 6a a 6b). PŘEDCHŮDCI A USPOŘÁDÁNÍ BERNÍ RULY Z ROKU 1654 A DŮVOD JEJÍHO VZNIKU Jedním z nejcennějších fondů archivu bývalé Země české (dnes Státní ústřední archiv) – jeho skutečnou chloubou co do stáří a úplnosti – je právě berní rula z roku 1654, kterou lze označit za první zemský katastr. Ještě staršími seznamy, které zatím nemají povahu katastru, jsou soupisy poplatníků Království českého: zlomky z těchto soupisů se dochovaly už z let 1523, 1544, 1571–79 a také z let 1603, 1615 a 1620, ovšem za nejdůležitější lze považovat soupis poplatníků z roku 1615, převzatý do archivu desk zemských za Antonína Gindelyho (zemským archivářem byl v letech 1862–92), který jej též nazývá role berničná. Tento starší soupis však obsahuje jako podklad výběru daní jen stručné přiznání.

VIII

První skutečným zemským katastrem se tak stala až berní rula z roku 1654. Důvody vedoucí k soupisu poddaných pro daňové účely se rodily už během třicetileté války. která přinesla ztrátu jistoty osobní a majetkové (dané nejen válkou, ale i konfiskacemi a rozsáhlou náboženskou emigrací) i ztrátu naděje na klidný hospodářský život v dalších letech. Města byla zchudlá, venkov polopustý, mnohé obce a osady zanikly a počet obyvatel např. v Čechách se odhadoval na méně než 1 milion. Během čtyř let vznikl plán ke zjištění poměrů v zemích a roku 1654 byl urychleně realizován, protože pramen příjmů vídeňského dvora značně vyschl. Jak známo, tato berní rula se stala základem pozdějšího tereziánského a také josefínského katastru. Uveďme dále přehled jednotlivých částí berní ruly pro Čechy a uspořádání visitačních komisí pro jednotlivé kraje z 11. července 1652, v nichž byly zastoupeny různé stavy (duchovenstvo, stav panský a rytířský, měšťané). Visitační komise měly zaručovat správnost majetkových soupisů, na jejichž základě se pak stanovovala berní povinnost – řečeno dnešním jazykem: daně. Kraje: Vltavsko, Kouřimsko, Boleslavsko, Chrudimsko, Hradecko Visitační komise: Kryštof Tengler, opat cisterciáckého kláštera v Plasech Pan Kryštof Karel Přehovský z Kasejovic Rytíř Bernard Šmerovský z Lidkovic Měšťan Maxmilián de Care z Rozenetu, radní Starého Města pražského Kraje: Plzeňsko, Prácheňsko, Bechyňsko, Čáslavsko Visitační komise: Matouš Ferdinand Sobek z Bilenberku, opat kláštera řádu a zákona sv. Benedikta u sv. Mikuláše ve Starém Městě a u sv. Jana ve Skalici při Horách Kutných Pan Ferdinand Arnošt Hýzrle z Chodů Rytíř Jan Arnošt Šafkoč z Kynastu Měšťan Jiří Ryk, primas berounský Kraje: Podbrdsko, Slánsko, Rakovnicko, Litoměřicko, Žatecko, Loketsko Visitační komise: Jiří Junker z Oberkünrojtu, opat cisterciáckého kláštera v Sedlci Pan Albrecht Kapon ze Svojkova, hejtman kraje Bechyňského Rytíř Mikuláš Diviš Antonín Radkovic z Mirovic Měšťan Šimon Kutnaur ze Sonenštejna Kraje: Kladsko, Chebsko Berní kontingent krajů oznámí císař sám. (Pozn. autora: Kladsko nebylo do textu knihy zahrnuto, protože tvořilo samostatnou část Zemí české koruny a dnes je součástí Polska. V Chebsku nakonec visitace neproběhla.) Začátky a konce visitací viz tabulka č. 7. OBSAH BERNÍ RULY Z ROKU 1654 Berní rula byla vyhotovena za vlády Ferdinanda III. Habsburského (vládl 1637–57), tedy nedlouho po skončení třicetileté války. Soupis pozemků, poddanských (rustikálních) usedlostí, z nichž se platila berně neboli kontribuce, a poddaných na našem území vycházel z vrchnostenských přiznání z roku 1654. Všechny poddanské usedlosti a měšťanské domy, jejich vybavení polnostmi, dobytkem a zaměstnání držitelů se evidovaly podle krajů, panství a lokalit. Pro výměru kontribuce byla zvolena základní jednotka – tzv. 1 osedlý (sedlák), jehož obdobou byl ve městě soused; chalupník se počítal za 1⁄4 osedlého, zahradník za 1⁄8 osedlého (většinou podle výměry polí). Vrchnostenská (dominikální) půda nebyla do soupisu zahrnuta, protože nepodléhala zdanění. Berní rula v originále zaznamenává tyto údaje: panství (statek, stateček, dvůr), majitele, obec, příjmí, jméno, výměru rolí, dobu osevu (osívá na jaro, na zimu), vlastnictví potahu (koně nebo voli), zda chová krávy, jalovice, ovce, svině (kozy). Jsou tu i údaje o kvalitě půdy, lesích, majetku mlýna, povoznictví a podobně, ale ty do našeho přehledu už nebylo možno zahrnout (jen někdy je odkaz v poznámce). Dále jsou doplněny údaje o tom, zda a kdy hospodářství vyhořelo (tyto údaje jsou až do období tereziánského katastru), do jaké berní skupiny hospodář (sedlák, chalupník, zahradník) patří a jaké řemeslo provozuje. Zvlášť byli zaznamenáváni nově osedlí, kteří měli speciální režim berně.

IX

Berní rula je uspořádána podle: 1. krajů, 2. příslušnosti k panství (stav panský, rytířský, duchovní, městský, svobodnický, židovské obyvatelstvo), 3. jednotlivých obcí. Zápis o jednom osedlém vypadal např. následovně: Prácheňsko (kraj) Blatná (panství) Vetly (obec Metly, soudní okres Blatná) Jakub Suda (rolník, který qualitates osedlého má) Role má a osívá Role má str. 30

v.

Na zimu seje

Na jaro seje

str.

str.

10

v.

Vnově se osazuje léta

v.

10

Handle Potahův a živnosti vedou Chovati může Místa 4

Dobytka má Nyní chová Koně

Voli

Krávy

Jalovice

Ovce

Svině

Poznámka

1

4

3

7

-

6

Vlastní mlejn

Vysvětlivky: str. = strych, stará plošná míra, většinou totožná s 1 jitrem, tj. 3 provazce čtverečné po 52 loktech čtverečných, tj. 0,285 ha; v. = věrtel, stará plošná míra, asi 1⁄4 korce (719 m2); qualitates = ten, který je uznán za osedlého MOŽNOST VYUŽITÍ BERNÍ RULY Generální rejstřík k vydaným i nevydaným svazkům berní ruly má hned několik využití. Nejvíce ho zřejmě uvítají genealogové, protože dosud vydané svazky berních rul s výše uvedeným uspořádáním jim vyhovují pouze částečně. Znají-li místo (obec), odkud např. předek (hledaná osoba) pocházel, mohou příslušné informace rychle vyhledat. Neznají-li toto místo (obec), což se při genealogickém bádání stává velmi často – např. přiženil-li se dotyčný do určité obce a v matrice není vyznačeno, odkud pocházel (nebo to nelze přečíst z technických důvodů) – pak v případě, že nepocházel z bezprostředního okolí, to může činit při dalším bádání velký problém. Právě proto by tento rejstřík měl svým řazením genealogy i všechny, kdo jen hledají své předky, daleko více uspokojit. Je seřazen abecedně podle příjmí, při jejich shodě pak podle křestních jmen a doplněny jsou ve všech případech tehdejší kraje. Znamená to, že zejména u dnes méně běžných příjmení se dá s určitou spolehlivostí odhadnout směr dalšího genealogického bádání. Ovšem i u frekventovaných příjmení alespoň uspoří čas při vyhledávání ve vydaných svazcích ruly, resp. i při hledání jednotlivých listů a fólií v archivu. Při takto seřazeném rejstříku k berní rule se však objevují i další fakta, např. výskyt příjmí v jednotlivých oblastech, který by mohl být zajímavý pro onomastiku. Některá příjmí pokrývají celé území Čech, některá se vyskytují pouze v určitém kraji, popřípadě jen v okrese, či dokonce v jediném místě, a to často v návaznosti na nářečí. Domnívám se, že takto plošně zpracovaná příjmí (pokrývající téměř celé Čechy) by mohla pomoci při dalším bádání o vzniku příjmí (a následně příjmení) u nás. Dodejme, že v 17. století užívali příjmí takřka všichni obyvatelé, kteří odváděli daně. U obyvatelstva pracujícího na statcích, při službě, u nádeníků apod. se příjmí vyskytovalo v menšině (lidé nemající v té době příjmí jsou zachyceni v soupisu poddaných podle víry z roku 1651). Zároveň je zajímavé (i když ne vždy kvůli národnosti zapisovatele či jazyku zápisu směrodatné) i národnostní složení, jak ho zachycují příjmí (méně už křestní jména). Sociology i hospodářské historiky by mohlo zajímat sociální složení (počet osedlých, chalupníků, zahradníků, respektive měšťanů), ale také výskyt jednotlivých řemesel a podobně. Údaje zde zachycené jsou nesporně zajímavé i z hlediska nejrůznějších statistik, ale také pro demografický vývoj a další obory. Jinými slovy, i když daněmi v té době byli zatíženi převážně poddaní, stav selský a drobní řemeslníci, jsou tyto prameny nejbohatším autentickým zdrojem dějin sociálních poměrů v Čechách a společně se soupisy poddaných podle víry z roku 1651 do té doby nejúplnějším „sčítáním lidu“ v Čechách. ABECEDNÍ USPOŘÁDÁNÍ PŘÍJMÍ Z BERNÍ RULY Příjmí obsažená v berní rule z roku 1654 jsem seřadil abecedně a k nim přiřadil jednotlivé údaje, které se ke konkrétním osobám vztahují. Generální rejstřík seřazený podle příjmí tak obsahuje tyto údaje: 1. příjmí, 2. jméno, 3. kraj, 4. zdroj (svazek, list berní ruly) informace, 5. obec (osada), 6. soudní okres (okres formátu z 50. let 20. století, tj. hustší začlenění), 6. panství (statek, stateček, záduší, horní město, královské město, svobodný dvůr). Jak už bylo uvedeno, zpracování těchto soupisů může být také poměrně reprezentativním vzorkem, jakýmsi sociologickým průzkumem doby krátce po třicetileté válce. Zápis v mém podání vypadá například takto: Příjmí Roubal

Jméno

Kraj

Díl

List

Obec

Soudní okres

Panství, statek

Poznámka

Adam

Podbrdsko

1

117

Klínec

Zbraslav

Zbraslav, Slapy

rolník

Havel

Žatecko

1

231

Lenešice

Louny

Lenešice

sedlák

Jakub

Hradecko

1

223

Houdkovice

Opočno

Opočno

sedlák

X

PŘÍJMÍ Předělem v evidenci obyvatel se stala třicetiletá válka, po jejímž skončení se začaly pevně organizovat kanceláře městské i vrchnostenské a vyžadovala se stálá, pevná a dědičná pojmenování osob. Z příjmí (nebyla dědičná) se začala ustalovat dědičná rodová příjmení a vznikaly přísně vedené matriky. Úsilí osvícenského státu o přesné, ustálené a praktické příjmení vyvrcholilo vydáním patentu císaře Josefa II. (1. listopadu 1780), jímž se ustaluje příjmení (je dědičné); upravuje se jeho užívání a stanoví se povinnost je používat. Židovskému obyvatelstvu dědičných zemí se nařizuje přijmout stálá příjmení (s platností od 1. ledna 1788) patentem vydaným 23. června 1787. Původ příjmení je třeba hledat ve jménech obecných, tj. v označení osob, zvířat, věcí, vlastností, činností a stavů. Je zajímavostí, že jména Novák či Novotný nejsou v berní rule nejčastější. Těmi jsou příjmení odvozená od řemesel (Kovář, Kolář, Švec, Krejčí, Tkadlec), která byla zřejmě zapsána podle skutečné činnosti (viz tabulka č. 3). Zastoupení jednotlivých příjmí podle písmen uvádějí tabulky č. 9–11. Podrobnější údaje o vzniku příjmení čtenář nalezne ve stati M. Knapové (str. xxvi). JMÉNA Nejčastěji používaná jména rodná (křestní) se v jednotlivých enklávách (hlavně české a německé) dosti lišila. Přesto na území, kde žilo převážně české obyvatelstvo, se nejvíce vyskytuje Jan (23 %), dále Václav, Jiří, Jakub, Matěj, Martin, Tomáš, Mikuláš. U žen se nejfrekventovanější jména určují obtížněji, protože počet žen (ve velké většině jde o vdovy) není v berní rule velký. Přesto asi nejčastějšími jmény budou Anna, Dorota, Kateřina, Ludmila, Alžběta, Máří Magdalena. Je zajímavé, že jméno Marie, jež od 18. století s přehledem vede (díky prosazení mariánského kultu), se v berní rule až tak často neobjevuje. KRAJE Velikost jednotlivých krajů byla v zachycené době velmi rozdílná. Největší bylo Hradecko (6 868 km2) zabírající téměř 15 % území Českého království, nejmenší Chebsko (360 km2) – necelé 1 % rozlohy (pomineme-li města pražská). Nejvíce záznamů v berní rule je z kraje Bechyňského (19 240), nejméně z Kladského (105), kde jsou však sepsáni pouze držitelé panství a statků (pomineme-li kraj Chebský, kde se visitace vůbec neuskutečnila). Je zajímavé, že kraj Slánský se nedochoval ani v berní rule z roku 1654, ani v soupisu poddaných podle víry z roku 1651; v knize je tak zpracováno pouze 578 dat z panství Smečna, které si na královském berničním úřadě dne 10. března 1741 opsal vlastní rukou Filip Řepiczký, písař panství Smečenského. (Velikosti krajů a počet záznamů viz tabulky č. 4–6.) DÍL, LIST V tomto zpracování je použito číselné označení list (fólie), a to podle toho, z jakého zdroje byla data čerpána (viz tabulka č. 8). Data označená * (umístěnou před příjmím) jsou převzata ze soupisu poddaných podle víry z roku 1651, vydaného státním archivem v 90. letech 20. století (tedy již zmíněná tzv. rekonstrukce, týkající se 20 138 datových řádek). Bechyňsko, Chrudimsko, Litoměřicko, Kladsko, Plzeňsko 2, 3, 4 jsou z originálních fólií. Ostatní data pocházejí z berních rul vydaných v průběhu v průběhu let 1949–1955. K současně vydaným svazkům berní ruly (kraj Boleslavský, 2 svazky, 2002) bylo možno díky laskavosti jeho vydavatelů nahlédnout v době jeho tisku a korektur, a opravit tak některé údaje při přípravě databáze. OBCE Názvosloví odpovídá zpracování Doskočilova Popisu Čech roku 1654. Výběr této knihy je dán především její přímou návazností na vydání berní ruly, ale též poměrně dlouhou dobou vzniku celého rukopisu (od mých počátečních výpisků uběhlo už 30 let), během něhož se střídaly nejrůznější správní reformy, dnes završené zrušením okresů a zavedením nových krajů a pověřených obcí. Přepisovat (při nehotovosti této reformy, kdy se mnohé obce budou ještě „stěhovat“) 183 000 řádek by zabralo příliš času, aniž by to přispělo k lepší informovanosti čtenáře. Zvolený systém navíc umožnil jednotně pojednat i následující dvě položky (soudní okres a panství). Dnes jsou samozřejmě k dispozici i statistické lexikony s úředním názvoslovím ČR. SOUDNÍ OKRES Názvosloví odpovídá zpracování Doskočilova Popisu Čech roku 1654. PANSTVÍ Panství, statek, stateček, dvůr a názvosloví odpovídá zpracování Doskočilova Popisu Čech roku 1654. POZNÁMKA V poznámce v tomto generálním rejstříku nebylo možno zachytit celý zápis z originálu, i když jsme i tak museli občas použít zkratky (viz Seznam zkratek obecných a místních). Je zde uvedeno nejčastěji povolání, řemeslo, nově osedlý, případně vlastnictví mlýna, lisu, pily, někdy i příbuzenský vztah. Naším záměrem nebylo ani při zkrácení výpisu text „sjednocovat“, ale naopak

XI

zachovat jeho různorodost (včetně pravopisné rozkolísanosti). Čtenář, který chce mít informace kompletní, se ovšem musí podívat do vydaného či nevydaného svazku ruly. U většiny zápisů z tzv. rekonstrukce (tedy ze soupisu poddaných podle víry z roku 1651) se pak jedná o zápis v němčině, jejíž pravopis byl v té době navíc ještě velice neustálený. Ovšem i některé české pojmy jsou dnes už méně známé, a proto je k textu připojen i slovníček, který by měl pomoci při základní orientaci. Pro samotnou berní rulu základem zůstává hospodář nebo měšťan. Celý osedlý (sedlák) je dobře si stojící hospodář (se zřetelem k polím, zvířectvu i k možnosti výdělku), horší jsou dva až tři na osedlého; chalupníci – čtyři se rovnají osedlému, každý se sedmi až dvanácti korci, případně i méně, pokud mají vinice nebo chmelnice; zahradníci jsou do šesti korců, jednoho osedlého vydá teprve osm, nebo dokonce šestnáct zahradníků, podle řemesla nebo dobytka. ČÍSLA DOMŮ ČP. V berní rule z roku 1654 pochopitelně ještě neexistuje číslování domů. To bylo nařízeno až roku 1770. Nicméně z důvodu lepší orientace se u údajů pro Prahu v tomto generálním rejstříku místo okresů používají k rozlišení ulice a čísla popisná z padesátých let 20. století. BERNÍ RULA  VÝKLAD POJMU Pojem berní rula má další varianty, například berní rolla, berní rolle, catastrum rollare. Slovo catastrum je zjednodušením slova capitastrum, označujícím soupis daně z hlavy. Do němčiny bylo přejato jako der Kataster a do češtiny jako katastr; v obou jazycích to znamená soupis pozemků za účelem zdanění, tj. za účelem berním (odtud tedy slovo berní). Na území, kde platilo francouzské procesní právo, se rejstřík pro civilní procesy, které neměly předem stanoven určitý termín, ale byly příslušny soudu, nazýval rôle, a to podle tvaru svinutého pergamenu. Z habsburských domén východní Francie (Alsasko) se toto slovo dostalo přes Přední Rakousy (Vorderösterreich) i do našich zemí, a to v německé obměně die Rolle (projednávání procesu na základě výtahu z Rolle se jmenovala Rollenverfahren). V přeneseném významu byl rejstřík, který měl právní závaznost chráněnou soudem, označován jako rollaris. Archiváři si před novodobou přípravou pozemkového soupisu z roku 1654 k tisku zřejmě vytvořili zkrácený název berní rolle, což znamenalo, že jde jen o tento soupis. Tento název postupně převzali i další badatelé, z nichž starší užívají slovo rolla či rolle, a časem vznikla – možná i díky koruptele – nakonec rula. K rozlišení od tohoto katastru (berní ruly z roku 1654) pojmenovali archiváři a historici pozdější katastry s určujícími přídomky, například katastr tereziánský nebo josefský (josefínský). Ovšem každý ze soupisů (katastrů) může být nazýván i rula; k rozlišení lze používat jen rok jejich vyhotovení. BERNÍ RULA Z ROKU 1654 A JEJÍ VÝZNAM PRO GENEALOGY A DEMOGRAFY Význam berní ruly z hlediska genealogického je všeobecně známý, neboť tento nevyčerpatelný pramen daňové povahy obsahuje nesmírný počet rodopisných údajů z doby krátce po ukončení třicetileté války. A jelikož daněmi v té době byli zatíženi převážně poddaní, stav selský a drobní řemeslníci, jsou tyto prameny nejbohatším autentickým zdrojem dějin sociálních poměrů v Čechách a spolu se soupisy poddaných podle víry z roku 1651 do té doby nejúplnějším – i když nedokonalým – sčítáním lidu v Čechách. BERNÍ RULA Z ROKU 1654  PRVNÍ RUSTIKÁLNÍ KATASTR V červenci roku 1652 zvolil český sněm dvanáctičlennou komisi, ve které byl zastoupen třemi členy každý ze čtyř českých stavů – duchovní stav (katolická církev), vyšší šlechta (páni), nižší šlechta (rytíři) a městský stav. Komise dostala za úkol provést generální visitaci země podle krajů. Ještě v prosinci téhož roku zavedla nové přiznávací listy, v nichž byli rozlišeni sedláci a měšťané od chalupníků a domkařů (zahradníků) a zároveň osazené grunty od gruntů pustých. Hlavní komise jmenovala v každém kraji čtyři subdelegáty jako visitační komisaře, což byli krajští hejtmané (pán a rytíř) a po jednom zástupci stavu duchovního a městského. Zastoupení zde tak měly opět všechny čtyři stavy. Do přiznávacích listů (sepisoval je vrchnostenský úřad) byli zahrnuti nejdříve skutečně osedlí (sedláci), kteří byli schopni obdělávat aspoň polovinu své usedlosti a konali potahové roboty. Berní jednotkou byla usedlost a její výměra se pohybovala (podle krajů) od 80 korců (v rovině) do 40 korců (v horách). Vykazovala se zvlášť půda orná podle jakosti (dobrá, prostřední, špatná) od půdy neobdělávané. Za jednoho osedlého se počítali (ve smyslu daňovém) čtyři chalupníci nebo osm zahradníků, tj. domkařů se zahrádkou. Povinností visitační komise bylo překontrolovat (při generální visitaci) nejen počet poddaných a počet kusů dobytka, ale i očitě se podívat na pole a zjistit, kolik se osívá ozimů a kolik jařin, kolik je gruntů skutečně osedlých a kolik pustých. I řemesla a živnosti byly přepočítávány na usedlosti, což ovšem ve městech činilo značné obtíže. Ale komise především nebyly schopny samy všechno zvládnout, a tak se zpravidla spoléhaly na vrchnostenské informátory. Ti však často pocházeli z řad neodborníků, kteří navíc v zájmu svých chlebodárců zatajovali skutečný stav (ten mnohdy ani oni sami podrobněji neznali).

Příjmí

Jméno

Kraj

List

*Abakučka *Abakuk *Abakuk Abakukovskej Abakukovský z. Abat Abberth Abdang Abdang Abdang Abdon Abdonovic, sirotci *Abel Abel Abel Abel Abelacker Abelovský Abermüllner Abert Abert Abert Aberth Aberth Abertová Abetaun Ablerin Abošovský Abovskej Abovtovská Abraham Abraham Abraham Abraham Abraham Abraham Abraham Abraham Abraham *Abraham Abraham *Abraham Abrahamb Abrahámek Abrahamka Abrahamka Abrahamovská Abrahámovská Abrahamovský Abrahámovský u Abrahamů Abrahámů Abrahámů Abrahámů Abrt Absolon *Absolon Absolon Absolon Absolon Absolon Absolon Absolona vd. *Absteinerin Abstorf Abstorfský Abštejn Abt Abtmaur Abuhanr Abustýn Abych Ack Ackar *Acker Acker Acker Acker *Acker Ackerman Ackerman Ackerman Ackerman Ackerman Ackerman

Dorota Jakub Mikuláš

Hr Čá Hr Po Ko Pl Ža Li Li Li Pm Pm Hr Ža Hr Ch Pl Ža Be Li Li Li Li Li Li Be Ža Ža Po Li Be Pr Bo Čá Li Li Hr Ch Pr Hr Pr Hr Be Čá Be Pr Po Li Be Be Pm Ch Ch Ko Li Hr Hr Po Ch Po Li Li Ko Hr Ch Ch Ko Li Be Pl Hr Ža Ža Pl Lo Čá Pl Pl Lo Bo Bo Bo Bo Bo Pl

III I III I I I I II II II I I IV I I II II II II I II I I II I IV I I I II IV II II I II II I I I III II I III I II I I I III III I I I I I I II I II I I I I III I I I II III III I II II III I II II I I I I I I II I

Jan Ondřej Kryštof Kryštof Ondřej Václav Jan Jiří Kašpar Matěj Valentin Štefan Jan Kryštof Ondřej Jakub Matěj Dorota Jan Barbora

Izák Izák Jan Jan Jan Jan Jíra Matěj Matěj Matouš Šalamoun Václav Tomáš Jakub Alina Zuzana

Martin Pavel Vojtěch Jan Jan Jan Kašpar Matěj Matouš Michal Václav Eva Petr Mikuláš Jiřík Martin Gothard Ondřej Jan Jan Martin Jan Christoph Jan Kryštof Lorenc Lorenz Jakub Jan Jiřík Jiřík Michal Niklas

Díl

1029 226 1035 278 68 182 273 455 457 455 65 65 1281 313 216 589 442 612 654 119 715 118 290 716 286 1654 285 258 124 349 1835 937 303 363 583 589 200 366 290 1156 937 383 1031 447 525 359 79 318 1039 969 31 349 349 424 258 256 441 120 526 94 40 23 356 1068 410 384 88 718 1216 701 210 611 435 1077 126 722 522 300 135 144 143 143 143 423 360

Obec

Soudní okres

Panství, statek

Rychnov n/Kněžnou Kutná Hora, kolej Rychnov n/Kněžnou Příbram Kostelec n/Labem Dobřany Nové Sedlo n/Bílinou Jiřetín Jiřetín Jiřetín Spálená čp. 67 Spálená čp. 67 Jedlová Boleboř Sněžné Bělá Planá Kadaň, předm. Chvalšiny Taneček Horní Krupka Stvolínecké Petrovice Hlinná Horní Krupka Radejčín Dubičné Zaječice Lipenec Nové Dvory Lhotka n/Labem Bechyně Sedlice Sněhov Kouty Kystra Zahořany Jeníkovice Lubná Kasejovice Smiřice Sedlice Hradec Králové, předm. Kaplice Vinaře Strmilov Netolice Zdice Libochovice, předm. Trhové Sviny Hůry Perlova čp. 365a Čistá Čistá Načeradec Střížovice Písečná Hořenice Lahovice Skuteč Hvozdnice Úštěk Úštěk Rataje n/Sázavou Nebeská Rybná Koclířov Nedošín Tuřice Horní Krupka Malšín Úsilov Veselice Kadaň, předm. Vilémov Klatovy, předm. Loket Kutná Hora Černošín Stráž Loket Kundratice Kundratice Kundratice Kundratice Tajná Čečín

Rychnov n/Kněžnou Kutná Hora Rychnov n/Kněžnou Příbram Brandýs n/Labem Dobřany Jirkov Varnsdorf Varnsdorf Varnsdorf zderazská čtvrť zderazská čtvrť Rokytnice v Orl. horách Jirkov Nové Město n/Metují Polička Planá Kadaň Chvalšiny Úštěk Teplice Úštěk Litoměřice Teplice Lovosice České Budějovice Jirkov Postoloprty Dobříš Lovosice Bechyně Blatná Železný Brod Ledeč n/Sázavou Louny Litoměřice Hradec Králové Litomyšl Blatná Jaroměř Blatná Hradec Králové Kaplice Čáslav Jindřichův Hradec Netolice Hořovice Libochovice Trhové Sviny Lišov svatohavelská čtvrť Litomyšl Litomyšl Vlašim Štětí Žamberk Jaroměř Zbraslav Skuteč Zbraslav Úštěk Úštěk Uhlířské Janovice Rokytnice v Orl. horách Litomyšl Litomyšl Benátky n/Jizerou Teplice Vyšší Brod Kdyně Nové Město n/Metují Kadaň Kadaň Klatovy Loket Kutná Hora Stříbro Přimda Loket Cvikov Cvikov Cvikov Cvikov Mělník Hostouň

Rychnov n/Kněžnou Křesetice Rychnov n/Kněžnou horní město Brandýs Chotěšov Nové Sedlo n/Bílinou Rumburk Rumburk Rumburk

Pozn.

podruhyně zedník, podruh podruh pustý pustý zahradník sedlák dryáčník dryáčník dryáčník komorník sirotci Solnice 2 zahradník Březno chalupník Opočno řezník Německá Bělá zahradník Planá zahradník královské město pustý Český Krumlov koželuh Stvolínky zahradník Horní Krupka bečvář Stvolínky zahradník Kamýk, Újezd, Dobkovice sedlák Horní Krupka soused Kamýk, Újezd, Dobkovice chalupník České Budějovice, vsi chalupník Nové Sedlo n/Bílinou chalupník Nový Hrad pustý Zbraslav, Slapy pustý Lovosice chalupník Bechyně žid Sedlice žid Malá Skála kolář Světlá rolník Vršovice chalupník Zahořany sedlák Opočno chalupník Litomyšl sedlák Lnáře kolář Smiřice, Hořiněves nádeník Sedlice žid, syn Hradec Králové mládek Nové Hrady tkadlec Žleby sedlák Jindřichův Hradec pustý Netolice sedlák Točník pustý Libochovice zahradník Nové Hrady pustý Lišov pustý U Abrahamů dům Litomyšl sedlák Litomyšl sedlák Načeradec zahradník Encovany chalupník Žampach chalupník Jaroměř zedník Zbraslav, Slapy chalupník Rychmburk řezáč Davle rolník Liběšice řezník Úštěk řezník, hostinec Rataje n/Sázavou pustá Rychnov n/Kněžnou děvka Litomyšl zahradník Litomyšl chalupník Brandýs sedlák Horní Krupka zahradník Rožmberk kovář Úsilov sedlák Opočno chalupník královské město řezáč Vilémov bečvář královské město punčochář Loket měšťan královské město handl. v plátně Švamberk chalupník Bor kožešník Loket koželuh Zákupy zahradník Zákupy sedlák Zákupy sedlák Zákupy sedlák Vidim sedlák Hostouň sedlák

►1