Z d e n ě k N e je d lý a č in n o st m in is te r s tv a š k o ls tv í a o s v ě ty v le te e k 1 9 4 5 a 19 4 9 PhDr. JAROSLAV KOJZAR, CSc., K abinet Z deňka N ejedlého ČSAV, P rah a
N eb ylo jistě šťastn ější volby, když do fu n k ce m inistra šk o lstv í a osvěty v první vládě N árodn í fron ty Čechů a Slováků byl p ovolán vynikající česk ý v ěd ec, p u b licista a veřejn ý pracovník, univerzitní profesor Zdeněk N ejed lý. Na jiném m ístě jsm e už u k ázali, že této fu n k ce s e ujal hned po svém jm enování. Už v K ošicích zform uloval h lavní ú k oly obnovy čs. šk o l ství a sm ěrn ice pro národní výbory, jejich ž základní m yšlen k y sě pak objevovaly v p rvních úředních op atřen ích. K zam ěstn an ců m resortu pro m luvil 12. k větn a 1945 a téh o ž dne v y š e l i první v ýn os m inisterstva. S odvoláním n a rukopisnou p o zů sta lo st jsm e sou časn ě ukázali, že v e dení resortu s e in ten zív n ě v ěn o v a l a zasah oval do přípravy úředních opatření. Z vláštní pozorn ost v ěn oval i struktuře úřadu, která je do značné m íry i jeho d ílem .1) Prozatím ní org a n iza čn í řád upravoval strukturu m inisterstva vzhledem k jeho p ostaven í v n o v é situ a ci, zam ýšlen ém u novém u způsobu práce a rozšířen é pů sob n osti resortu na šk o lstv í učň ovsk é, zem ěd ělsk é a oblast tělových ovy. V edle šk o lstv í sp ad ala do jeho působnosti tak é p éče o vědu, osvětu a v ěci círk evn í. Pro vnitřní v ě c i p erson áln í, správní, hospodářské a organizační b y lo vytvořen o prezídium , které se člen ilo v n ěk olik oddě len í. Podléhalo m u i Státní p ed a g o g ick é n ak lad atelství a Výzkum ný ústav pedagogický. Z vláštn í p ostaven í m ělo od d ělen í p ed agogick é, jem už pod léh aly zásadní otá zk y p ed a g o g ick éh o a d idaktického rázu a jež nahradilo dosavadní fu n k ci p e d a g o g ick éh o poradce m inistra. K prezídiu byl při pojen i in sp ek torát pro vyu čován í ruštině, která se sta la povinným učeb ním předm ětem .2) Podle povahy a g en d y byly vytvořen y v m inisterstvu tři v elik é skupiny (sek to ry ): šk o lstv í, o sv ěta a tělo v ý ch o v a . První sektor se č le n il na odbory podle jed n otlivých druhů a stupňů šk o l a spadala do něho i agenda s o c i 1) Srov. K ojzar, J.: K p o č á tk ů m o b n o v y a p ř e s ta v b y č e s k o s lo v e n s k é h o Š k o lstv í. P e dago g ik a 28, 1978. 2) O rg a n iza č n í řá d m in is te r s tv a š k o ls tv í a o s v ě ty . Výnos z 25. 9. 1945, č. 8005/45 p res. P říloha V ěstníku m in iste rstv a školství a osvěty 1 (1945), P ra h a 1946. 531
áln í p éče o stu d en tstvo a žactvo a zah ran ičn ích šk o lsk ý ch styk ů . Sam o statn ý odbor, a to bylo novum , byl vytvořen ta k é pro p řed šk oln í výchovu. V každém oboru b yla zřízen a též fu n k ce ú střed n íh o in sp ek tora. Druhý sek tor s e č le n il obdobně n a pět odborů: věd a, u m ěn í, ochrana pam átek, lidových ova v četn ě lid ovéh o kn ih ovn ictví a v ě c i círk evn í. S p ad ala do n ě ho agen d a v ě d eck ý ch k n ih oven a sp o le č n o stí, o ch ran y p am átek (h is to rick ých , u m ěleck ý ch a p řírod n ích ), p éče o arch ívy, m uzea a g a lér ie, o všech n y obory um ění a široká agen d a lid o v ý c h o v n é práce. N ázev osv ěta ted y plně n ev y stih o v a l působ nost sek toru , zejm én a jeho p rvních dvou odborů, jejich ž ú k olem b ylo zejm én a i p o d n ěco v á n í v la stn í tvůrčí v ě d eck é a u m ěleck é práce. Do působnosti p o sled n íh o sek to ru , který s e č le n il na tři odbory, sp ad ala agen d a tělo v ý ch o v y š k o lsk é a m im ošk olsk é. Působnost m in isterstva šk o lstv í byla ted y v e lm i rozsáh lá a za sa h o v a la do v šech oborů národní kultury. A le i v ob la sti šk o lstv í ro zšířila s e jeho agen d a o šk o ly u čň ovsk é, které sp ravovaly dosud zem sk é úřady, v četn ě tzv. lid ových šk o l z e m ěd ělsk ý ch , zřizo v a n ý ch p o d le zák on a z r. 1920 pro m ládež, která po sk o n č e n í šk o ln í d och ázk y o d c h á z e la do praxe, a šk o lstv í zem ěd ělsk é spravované od r. 1920 (k rom ě š k o l v y so k ý c h ) m in isterstv em zem ěd ělství. T ělových ova p řešla do m in isterstv a šk o lstv í z m in isterstv a zdravotnictví. Také a gen d a p řed šk oln í v ý ch o v y b yla v la stn ě n ová. N e tý kala se jen m ateřsk ých šk o l, a le i n ěk te rý c h o tá zek jeslí a jin ý ch za ř íz e ní pro p ředškolní výchovu. Je znám o, že svůj první úk ol sp atřoval m in istr N ejed lý v tom , aby bylo bez průtahů a úředních výn osů ob n oven o v y u čo v á n í na v še c h šk o lá ch . Tomu odpovídal i první úřední v ý n o s u rčen ý u č ite lstv u a zam ěstn an ců m šk o lsk é a osvětové správy. V yzýval u č ite le v č in n é slu žb ě, aby n astou p ili na svá slu žebn í m ísta a v so u č in n o sti s n árod n ím i výbory za h á jili v y u čo vání všude tam , kde to d o v o lovaly pom ěry. V ýn os n eob sah oval podrobněj ší p okyn y, ale p on ech ával in ic ia tiv ě u č ite lsk ý c h sborů tak ovou p řech od nou úpravu vyučování, aby bylo m ožn o ih n ed přikročit k n áp ravě škod, kterou žactvo utrpělo zejm én a ve v y u čován í v la stiv ěd ě a m ateřsk ém u ja zyku. K tom u m ělo být vyu žito i h o d in p ř id ě le n ý c h vyu čován í n ěm čin ě, k teré výn os s okam žitou p la tn o stí p o za sta v il. Obdobně b yli v y zv á n i za m ěstn an ci šk o lsk é a o sv ěto v é správy, kteří b y li propuštěni n eb o perzekvováni, aby s e h lá sili u sv ý c h slu žeb n ích úřadů. V ýnos p am atoval i n a p o šk o zen é žáky. U kládal, aby v šich n i sc h o p n í ž á c i 6. až 8. ročník u, kteří p od le n a cistick ý ch předpisů m u seli zů stat n a ob ecn é šk o le ,3) b yli p ře v ed en i do příslu šn ých tříd šk o ly m ěšťan sk é, a obdobně aby s e n a střed n í a - odborné šk oly vrátili v šich n i v y lo u č en í ž á c i bez újm y č a so v é ztráty. Těm to žákům a studentům m ěla být v ěn o v á n a zv lá štn í p éče a p o d le po třeby zajištěn o opak ovací vyu čován í. N árodn í výbory m ěly k o n e č n ě roz hodnout po sly še n í u č ite lsk ý ch rad, k teří u č ite lé nebudou zatím p řip u ště ni k e šk o ln í slu žb ě.4) Druhý výnos tuto všeob ecn ou výzvu už p on ěk u d k on k retizoval. U pozor ň o v a l především , že pokud nebude u čin ěn o n o v é op atřen í, je třeba po stu povat pod le norm áln ích učeb n ích osn ov p la tn ý ch před ok u p ací a učivo s ) R eform a z r. 1941 za v ád ě la tzv. h la v n í p ro c e n t žáků po u k o n če n í č tv rté tříd y o b ecné 4) U č ite ls tv u v š e c h d r u h ů š k o l a v š e m s p r á v y . Č. 2385 pres. z 12. 5. 1945. V ěstník V ěstn ík ) 1, 1946, s. 5.
532
školy, do n ic h ž m ohlo b ý t p řija to je n 35 školy. o s ta tn ím
z a m ě s tn a n c ů m š k o l s k é a o s v ě to v é
m in iste rstv a šk o lstv í a o sv ěty (d á le jen
přizpůsobovat n ovým pom ěrům sp o lečen sk ý m , p olitick ým , národním a státním . Tuto všeo b ecn o u sm ěrn ici d op lňoval v ýn os v tom sm yslu, ž e na ob ecn é šk o le je nutno věn ovat zvláštn í pozornost česk ém u jazyku, psaní, počtům a v la stiv ěd ě, n a v y šším stupni a na šk o lá ch m ěšťanských krom ě česk éh o jazyk a hlavn ím poznatkům ze zem ěp isu , dějepisu, počtů a m ěřictví a u čivo v o sta tn ích p řed m ětech om ezit na nezbytně nutnou míru. Cílem op atřen í b ylo ry ch lé vy p ln ěn í m ezer, k teré vzn ik ly častým přeru šován ím vyu čován í, v y lo u čen ím n ěk terých předm ětů z učebního plánu nebo om ezen ím u čiva. K onkrétnější pokyn y dával výn os k vyučování z e m ěp isu a d ějep isu . Rušil té ž v še ck y předpisy, které byly vydány šk oln ím i úřady po M nichovu a k teré odporovaly novým pom ěrům .5) Po těc h to v še o b e cn ý ch op atřen ích p řistou p ilo m inisterstvo k od čin ěn í křivd sp á ch a n ý ch na žactvu. Zrušilo především v šeck y předpisy v e v ě c ec h žák ovsk ých a p e d a g o g ic k ý c h , v n ichž s e projevil n acistick ý duch a perzekuční ú m ysl, a to na šk o lá c h národních, střed n ích i odborných v četn ě šk o l z e m ě d ě lsk ý ch .6) N a zá k la d ě ústavníh o dekretu prezidenta republiky z 3. 8. 1944, č. 10/1445 Sb., o obnově právního pořádku pozbyla rovněž platn osti vlád n í n ařízen í a d a lší výn osy m in isterstva šk olství z doby oku pace. M ezi jiným i b yla tak anulován a i n a c istick á úprava ob ecn ých a m ěšťanských šk o l a z a v ed en í šk o l h lavn ích . Tak m ohl být obnoven právní pořádek na šk o lá c h a n ap raven y křivdy na žactvu. Na obecných a m ě š ťanských šk o lá ch se tak sta lo výn osem , který navazoval na citovanou výzvu m in isterstva. Jeho sm y sle m bylo, aby všich n i sch op n í žá ci 6.—8. ročníku o b ecn é šk o ly , n eb o ti, kteří s e bez vla stn í viny opozdili ve svém postupu, b yli za řa zen i do p říslu šn ých tříd m ěšťanské šk oly. V ýnos sou časně uklád al řed itelstv ím šk o l, aby těm to žákům byla věnována zvýšen á pozornost. Zřizoval d á le při m ěšťan sk ých šk o lá ch jednoroční učební kurs s povinnou d och ázk ou pro č trn á ctileté d ěti a sp e c iá ln í povinný kurs pro žáky ve věku od 14 do 16 let, kteří u k o n čili 8. ročník obecné šk o ly a nevzd ělávali s e d á le na jin é šk o le. V ýnos k on ečn ě ukládal šk olám péči o to, aby ani jed in ý žák n e z ů sta l na ob ecn é šk o le z důvodů so ciá ln ích , a přinášel p ok yn y, jak z a jistit so c iá ln í podporu.7) Pro střední šk o ly , kde b yla situ ace dalek o slo žitější, vydalo m in ister stvo zvláštn í v ý n o s. Zrušilo jím především se zpětn ou platn ostí n ásled k y n ed ostatečn éh o p rosp ěch u v n ěm čin ě a vla stiv ěd ě, a to i pro stu denty, kteří z toho důvodu n e d o sta li m aturitní v y sv ěd čen í. Pro žáky osm ých tříd prodlužoval v ýn os šk o ln í rok 1944—45 zhruba o tři m ěsíce, aby během této doby m ohlo být probráno n ejd ů ležitější učivo a doplněny i m ezery ve vědom ostech z tě c h předm ětů, kterým n esm ělo být vyučováno. Opa tření vytvořilo m ožn ost, aby stu d en ti m ohli ukon čit studium a obdržet vysvědčení d o sp ě lo sti, pokud prokázali, že učivo »v základních rysech zvládli«. V ýnos p am atoval ovšem na v šech n y ostatn í žáky, kteří jednak nebyli připuštěni k m aturitě nebo d ostali jen doložku o d osp ělosti, jednak byli vylou čen i nebo zd ržen i v e studiu, sta n o v il pom ínky a vytvářel m ož nosti, aby m ohli ve stu diu pokračovat ve třídě, do níž by za norm álních 5) K z a h á je n í v y u č o v á n í n a č e s k ý c h š k o lá c h v o s v o b o z e n é Č e s k o s lo v e n s k é re p u b lic e . Výnos MŠO z 21. 5. 1945, C. 26 225-1. V ěstník 1, s. 9. 6) Výnos MŠO z 11. 6. 1945, č. A-33 867-III. V ěstník 1, s. 23. 7) O b n o ven í p r á v n íh o p o ř á d k u n a o b e c n ý c h a m ě š ť a n s k ý c h š k o lá c h a o d č in ě n í k ř iv d zp ů s o b e n ý c h ž á k ů m tě c h to š k o l v d o b ě n e sv o b o d y . Výnos MŠO z 16. 7. 1945, C. A-26 222-11. V ěstník 1, s. 48—49.
533
o k o ln o stí patřili, nebo aby m ohli uzavřít studium a z ísk a t v y sv e d č e n í d o sp ělo sti. V tom bodě p am atoval i na žák y z a m ěstn a n é, pro n ěž m oh ly být zřízeny večern í přípravné kroužky n e jv ý še o p ěti č le n e c h . V šeo b ecn ě v ýn os zdůrazňoval, že p ostižen ým stu d en tů m je třeba věn o v a t z v ý šen o u p éči a pod le potřeby organ izovat pro n ě d o p lň k o v é v yu čován í, aby m oh li pokračovat ve stu diu pokud m ožno bez č a so v ý ch ztrát.8) Obdobně řešilo m in isterstv o nápravu křivd n a ú sta v ech pro v z d ě lá n í u čitelů a u čitelek d o m á cích nauk a u č ite le k m ateřsk ý ch šk o l.9) V so u v islo sti s obnovou právního pořádku a zru šen ím n a c istic k ý c h předpisů o k la sifik a ci ža ctva zaved lo m in isterstv o šk o lstv í n a v š e c h š k o lá ch k la sifik a čn í stu p n ice pro h od n o cen í ch ován í ž a c tv a (4 s tu p n ě ), pro sp ěch u (5 stu p ň ů ), c e lk o v é h o p rosp ěch u (3 stu p n ě ) a úpravy p ísem n ý ch prací na n ěk terých šk o lá c h (4 s tu p n ě ). S ta n o v ilo rovn ěž n e jv y šší p o čet žáků na třídu na ob ecn ý ch i m ěšťan sk ých šk o lá c h a vyd a lo sm ěrn ice pro zřizování pobočných tříd a o d d ělen í v n ě k te rý c h p řed m ětech .10) D ůležitým ú k olem b yla revize u čeb n ic a u čeb n ích pom ůcek. V ýn osy, pod le nichž m ěla být ta to revize p roved en a n a jed n o tliv ý ch druzích š k o l, v zásadě ro zlišovaly u čeb n ice, p om ocn é k n ih y a u čeb n í pom ůcky sc h v á len é před 10. říjnem 1938 a po tom to datu. První z n ic h m ohly být n a d á le používány s podm ínkou, že z n ich budou o d stra n ěn y fa šis tic k é a proti dem okratické prvky, pokud se v n ich v y sk y tly . V druhé sk u p in ě u čeb n ic, pom ocných knih a u čeb n ích pom ů cek b y ly jm en ovitě u ved en y ty, k te ré b y lo nutno z d alšíh o používání v y lo u č it (u č eb n ic e n ěm čin y , d ějep isu a zem ěp isu říše, v ý so stn é znaky a o so b n o sti ř íše a tp .). O statn ích u č e b n ic a pom ůcek se m ohlo pro p řechodnou dobu používat po vh odn é ú p ravě. V ýn osy zdůrazňovaly, že tato úprava n e zn a m en á šk rtán í n eb o p řelep ování závadných m íst, jak tom u b ylo za o k u p a ce, a le a p e lo v a ly n a u č ite le , aby jich p ed agogick y v yu žil k p ů sob en í n a žá k y v d em ok ratick ém du chu.11 ) V yučování na n ě m eck ý ch šk o lá ch z a sta v ilo m in isterstv o šk o lstv í n e o fic iá ln ě hned v e sv é první výzvě k u č ite lstv u a zam ěstn an ců m šk o lsk é správy. Úředně u zavřelo prozatím ně n ě m e c k é šk o ly až do c e lk o v é h o ř e še n í otázky výn osem , který s e vzta h o v a l n a v še c h n y šk o ly , u č iliš tě a kursy s něm eck ým jazyk em v y u čo v a cím , veřejn é i soukrom é, v č e tn ě ústavů pro d ěti tě le s n ě nebo d u šev n ě v a d n é a za řízen í pro p řed šk o ln í výchovu. D alším v ý n o sem byly pak n ě m e c k é š k o ly zru šen y s ú č in n o stí od 5. května 1945.12) Také n ěm eck á u n iverzita v Praze za n ik la v la stn ě h n ed po osvobození. O ficiáln ě b yla zru šen a d ek retem p rezid en ta rep u b lik y s účin n ostí od 17. listop ad u 1945. Její v ě d e c k é ústavy a v ešk erý m ajetek připadl K arlově univerzitě v Praze. Š lo o akt d ějin n é sp ra v ed l 8) O d č in ě n í k ř iv d z p ů s o b e n ý c h ž a c tv u s tř e d n íc h S k o l v d o b ě n ě m e c k é o k u p a c e . V ýnos MŠO z 25. 5. 1945, č. 26 522-III. V ěstník 1, s. 10—11. 9) V ýnos MŠO z 25. 5. 1945, ě. 26 556-III. V ěstn ík 1, s. 12. 10) V ýnos MŠO z 9. 6. 1945, č. A-33 872-III. V ěstn ík 1, s. 21; v ý n o s MŠO z 24. 8. 1945, č. A-75 242-II. T am též, s. 71—72. n ) R e v iz e u č e b n ic a u č e b n íc h p o m ů c e k n a š k o lá c h n á r o d n íc h . U žív á n í d o s a v a d n íc h u č e b n ic a p o m o c n ý c h k n ih a u č e b n íc h p o m ů c e k n a n á r o d n íc h š k o lá c h . V ýnos MŠO z 11. 6. 1945, C. A-26 232-11. V ěstník 1, s. 22—23; v ý n o s MŠO z 9. 6. 1945, č. A-36 310-111. Tom též, s. 21—22; výnos MŠO z 21. 6. 1945, C. A-28 674-III. T am též, s. 58. i*) P ro za tím n í u z a v ř e n í n ě m e c k ý c h š k o l. V ýnos MŠO z 7. 6. 1945, č. 2641 p res. V ěst n ík , 1, s. 20—21; Z r u š e n í n ě m e c k ý c h S k o l. V ýnos MŠO z 16. 10. 1945, č. 8 551 p res. T am též, s. 101.
534
nosti a v elk éh o kulturně p o litick éh o význam u, jím ž m ělo být »dovršeno dávné ú silí v še h o česk éh o lid u v otázce pražské u n iv e r z ity . . .«13j S t ě m ito op atřen ím i so u v ise l i v ý n o s, který sta n o v il, že studium a zk ou šk y na n ěm eck ých a m aď arských v y so k ý ch šk o lá ch nebudou započítáván y pro studium n a č e sk ý ch v y so k ý c h šk olách a že získ a n é akadem ické h o d nosti a titu ly jsou n ep la tn é. V ýnos se vztah oval tak é na stu denty, kteří studovali n a slo v e n sk ý c h v y so k ý ch šk o lá ch a n eb y li sloven sk é n árod nosti.14) Souhrnně je m ožno říci, že čin nost m in isterstva šk o lstv í byla ved en a snahou vytvořit n ezb ytn é předpoklady pro práci v šech druhů a stu pňů škol ve šk o ln ím roce 1945— 46. Svědčí o tom řada výn osů, jim iž m im o jiné upravilo přijím ání žáků do šk o l střed n ích a odborných, stan ovilo pod m ínky pro přijím ání a b so lv en tů v y ššíc h odborných šk o l na p říslu šn é školy vy so k é, vyd alo sm ě r n ic e pro posk ytován í stu d ijn ích podpor a in ter nátních stip e n d ií žákům odborných a střed n ích šk o l, vydalo přechodné učební p lán y pro tyto šk o ly , prozatím ní pracovní program pro šk o ly m a teřské aj. Rada opatření s e tý k a la zejm éna šk o l u čň ovsk ých v četn ě lid o vých šk o l ze m ě d ě lsk ý ch . M inisterstvo zřídilo pro n ě inspektoráty, upra vilo Insp ek čn í obvody, v y d a lo zkušební a k la sifik a čn í řád pro u čň ovsk é školy, p řech od n é učební p lá n y , učební osn ovy ob čanské a p olitick é v ý chovy a ř e šilo n ěk teré o tá zk y slu žeb n ích a p latových pom ěrů u čitelů se zřejm ou sn a h o u zvyšovat úroveň těch to šk o l.15) Po lin ii šk o lsk é sp rávy d o p lň ovaly tato n ezbytná opatření sm ěrn ice, ji miž m in isterstvo upravilo n a přechodnou dobu čin n ost a složen í šk o lsk ý ch úřadů. V duchu těch to sm ěrn ic byly v podstatě obnoveny ve všech ob cích m ístní šk o ln í rady pod le předpisů z doby před okupací, okresní šk o ln í výbory a zem sk é šk o ln í rady se zřetelem k vládním u nařízení o volbě a pravom oci národ n ích výborů. Z áležitosti, které okresn í a zem ské šk o ln í úřady projed návaly sb orově, byly p řen esen y do šk o lsk ý ch kom isí o k res n ích a zem sk ý ch n árod n ích výborů slo ž e n ý c h obdobně ze zástup ců ob čanstva a u čitelstv a . P ředsedy kom isí se sta li kulturní a šk olští referen ti. Tak za jistilo m in isterstvo na přechodnou dobu chod šk olsk é správy v m ístech, o k resech i z e m ích ,16) která byla za okup ace značně o k leštěn á , p ozm ěn ěn a, ba d ok on ce zru šen a (zem sk é šk oln í ra d y ). Jiné povahy a n esp o rn ě p erspektivního význam u byl výnos, jím ž m i nisterstvo šk o lstv í p o v o lilo ve šk oln ím roce 1945—46 zřizování první třídy m ěšťan sk ých a střed n ích šk ol jed notn ě organizovaných, ted y jed n otn ých šk o l druhého stu p n ě. N euvád ělo výslovn ě experim en tální c íl to hoto opatřen í, ale u lo ž ilo zem sk ým šk oln ím radám , aby koncem šk o ln íh o roku objektivně zh o d n o tily získ an é zk u šen osti a podaly m inisterstvu zprávu. V ýn os stan ovil, ž e do těch to tříd m ohou být přijím áni žáci, kteří u k on čili 5. třídu obecné šk o ly , nebo jed en á ctiletí žáci po ukon čení 4. tří dy, a le po přijím ací z k o u šce z česk éh o jazyka a počtů z učiva 5. třídy.
13) D ek ret p rez id en ta rep u b lik y ze d ne 18. říjn a 1945, ě. 122/45 Sb. V ěstník 1, s. 115. 14) N e u z n á n í stu d ia a z k o u š e k , a k a d e m ic k ý c h n e b o jin ý c h h o d n o stí, titu lů a p o d . z ís k a n ý c h n a n ě m e c k ý c h , m a ď a r s k ý c h n eb o s lo v e n s k ý c h v y s o k ý c h š k o lá c h p o 17, lis to p a d u 1939. V ýnos MŠO z 12. 5. 1945, ě. A-34 314-V. V ěstník 1, s. 24.
« j Srov. V ěstník 1, s. 19, 23, 31, 33, 59, 62, 69, 87, 99, 102 aj. 16) P o k y n y o ú řa d o v á n í š k o ln íc h ú řa d ů ( o r g á n ů ) m ís tn í, o k r e s n í a z e m s k é š k o ln í s p r á v y . V ýnos MŠO z 29. 10. 1945, C. A-119 277-11. V ěstník 1, s. 103—104.
535
P odle m ístn ích p od m ín ek m ohly být zřizovány jak při šk o lá ch m ěšť a n sk ých , tak střed n ích ; učební p lán a učební o sn o v y byly s p o le č n é .17) Podle výnosu v z n ik lo v česk ých zem ích k o lem 300 prvních tříd budoucí jed n otn é šk o ly , p ř ičle n ě n ý c h v ě tšin o u ke šk o lá m m ěšťanským . C hodilo d o n ich tém ěř 10 tis íc žáků.18) )e zn ám o, že v P raze, v Písku a D u ch cově vzn ik ly d ok on ce jed n o tn é šk oly druhého stu p n ě, k teré s e u d ržely a ž do š k o lsk é reform y a v y k azovaly dobré v ý sle d k y .19) Přes všeck a n ezb y tn á opatření b y lo zřejm é, ž e p ráce v n o v ém šk o ln ím roce bude vyžad ovat m im ořádné ú silí u čitelů i žá k ů v tě sn é so u č in n o sti s rodiči. Šlo p řed evším o p ln ěn í v y tče n é h o už ú k olu , aby v d ob ě co nejkratší byly n ap raven y aspoň n e jtě ž ší šk od y v e v y u čo v á n í a aby b y ly v y tvořeny podm ínky pro norm ální práci v d a lším šk oln ím r o c e. V tom sm yslu vydalo m in isterstv o sm ě r n ic e, k teré k on k retizovaly d a n ý ú k ol. Stanovily, aby n a z á k la d ě prověrky v ěd om ostí žá k ů vyp racovali s p o le č n ě u čitelé jed n o tliv ý ch předm ětů p lá n y , jak d o p ln it »v h la v n ích ry sech « vědom osti žactva n ejp ozd ěji do k o n c e prvního k la sifik a čn íh o období na úroveň, které m ělo být d o sa žen o v p řed ch ozím šk o ln ím ro ce. S o u ča sn ě zdůraznily, že je třeb a vyvinout m axim áln í ú silí, aby už ve šk o ln ím roce 1945—46 »byla d o sa ž e n a n orm ální úroveň šk o ly « . V ýnos p o n e c h á v a l in i cia tiv ě u čitelstva, jak spojovat m axim áln í p o ch o p en í pro n e sn á z e žáků s plněním jejich u čeb n ích p ovin n o stí a s u p evň ován ím pracovní m orálk y, a to v sou čin n osti s rod iči i žá k o v sk o u sam osp rávou . O bsahovaly té ž rám covou sm ěrn ici pro vyu čován í p o litic k é v ý ch o v ě, n e ž budou v y d á n y u čeb ní osnovy toh oto n o v éh o předm ětu. V yu čován ím m ěli být p o v ěřo v á n i v ý lučně u čitelé »národ n ě a p o litick y o sv ě d č en í« , tě š íc í s e » n ejv ětší důvěře žactva«, bez o h led u n a aprobaci.20) V prvním řádném šk oln ím ro ce, k terý byl za h á jen ve sla v n o stn í atm o sféře, vydalo m in isterstv o šk o lstv í a o sv ě ty té ž p ok yn y k p ro v ed en í re v iz e žákovských a u č ite lsk ý ch k n ih o v en , pro z a jiště n í k n ih oven b ý v a lý ch n ěm eckých šk o l, v č e tn ě o k resn ích , u č ite lsk ý c h a obecn ích k n ih oven , zdůraznilo n ezb y tn o st zvláštn í p é č e o žák y, k teří byli do m ěšť an sk ých šk ol přeřazeni z v y ššíc h tříd šk o l o b ecn ý ch , i o žák y p o zů sta lé po p o li tick ých vězn ích a ob ětech fa šism u vů b ec.21) Tím b yly zhruba vy tv o řen y předpoklady pro o d stran ěn í křivd a d ovršen a lik v id a c e n ě m ec k ý c h šk ol. V řadě d a lších d ílč íc h opatření, jim iž s e u sk u te č ň o v a l proces n o rm a liza ce živ o ta a práce š k o l v še ch druhů a stu pňů, z r a č ily s e už n ě k teré zásad y připravované c e lk o v é přestavby šk o lstv í. N a n árod n ích a stř e d n íc h šk o lá ch byly to zejm én a učební o sn o v y , jejich ž vy d á n í v p om ěrn ě krátké d ob ě zn am en alo čin v elk éh o p o litick éh o a k u lturníh o význam u.22) i?) O te v ře n i I. tř íd y s tř e d n íc h a m ě š ť a n s k ý c h š k o l v e š k o ln ím ro c e 1945 — 46. V ýnos MŠO z 11. 8. 1945, č. A-61 129-III. V ěstník 1, s. 63—64. 18] Srov. Č ervinka, ].: P rís p e v o k k h is tó r ii b o jo v o je d n o tn ú a š tá tn u š k o l u v Č e s k o s lo v e n s k u v r o k o c h 1945 —48. In: R o zv o j s p o lo č n o s ti a v ý c h o v a . B ratislav a 1977, s. 27 n. 18) Podle vyh lášk y MŠO z 5. 2. 1946, č. 180 134/45, n e s ly o zn ačen í: J e d n o tn á šk o la d ru h éh o stu p n ě (m ěšť a n sk á a nižší s tř e d n í). V ěstn ík 2, 1946, s. 76. 2°) S m ě r n ic e p ro š k o l n í p rá c i n a š k o lá c h n á r o d n íc h , s t ř e d n íc h a o d b o r n ý c h v š e c h s m ě r ů ve šk . r. 1945— 46. V ýnos MŠO z 3. 9. 1945, č. A-78 774-III. V ěstník 1, s. 85—86. 21) Srov. výnos MŠO z 31. 3. 1946, č 4 263 pres. V ěstn ík 2, 1946, s. 145; v ý n o s MŠO i 4. 2. 1946, č. A-150 716-11. Tam též, s. 64; výnos MŠO ze d n e 17. 1. 1946, č. A-55 361-11. T am též, s. 14—15; v ý n o s MŠO z 27. 11. 1945, č. A-135 557-11. T am též, s. 12. 22) P ře c h o d n é u č e b n í o s n o v y p ro š k o l y o b e c n é , m ě š ť a n s k é a s tř e d n í p ro š k o l n í ro k 1945— 46. Výnos MŠO z 30. T I . 1945, č. 10 584 pres. V ěstn ík 2, 1846, s. 12. Jejich text v y šel jak o p řílo h a V ěstn ík u , seš. 2, s. 1—84. 536
Příprava u čeb n ích osn ov so u v isela p o ch op iteln ě s úvaham i o celk o v ém uspořádání a přestavbě šk o lstv í. P rovázely ji č etn é diskuse v p ed a g o gick ém tisk u i v u č ite lsk é odborové organizaci. Také ve V ěstníku v y še l člán ek , k terý však byl p ozn am en án ještě reform ním i h led isk y předvá lečn ý m i.23) Je n asn ad ě, ž e zák lad em těch to diskusí a úvah byla m y šle n ka jed notn é š k o ly a jed n o tn é šk o lsk é sou stavy, zejm én a její k on k retiza ce na druhém stu pni šk o lsk ém , a že z toho h led isk a sm ěřovaly k u ja s ň ován í teo r e tic k ý c h v ý c h o d isek a id eových základů učebních osnov,24) na nichž byly k on cip ován y. P řechodné učební o sn ovy b yly p o ch op iteln ě rám cové povahy. Příslušný výn os u k lád al proto u č ite lsk ý m sborům , aby vyp racovaly podrobné roz vrhy učiva v n á v a zn o sti k probírané lá tc e v jed n otlivých třídách. Oporu k tom u p o sk y to v a ly »Z ásadní sm ěrn ice a poznám ky«, které osnovy uvá d ěly. S m ěrn ice s e o d v o lávaly na zásad y v těle n é do vládního program u, které se v k o n c e p c i o sn ov u p latň ovaly. U kazovaly na nové p ostaven í šk oly, její s e p ě tí s potřebam i sp o leč n o sti a úkoly při výstavbě lidově dem ok ratick éh o státu. Z to h o h led isk a vyzd vih ovaly význam a zdůvod ň ovaly jed n otn é osn ovy u čiva a jed notn ý v zd ělávací a výchovný program vůbec. V duchu n ové kulturní a slo v a n sk é orien tace k lad ly zvláštní důraz na p olitičn o st šk o ly a p o litick o u výchovu, která n em ěla být jen novým předm ětem , a le prin cip em p rolín ajicím vešk erou šk o ln í práci. O bsahovaly i některé p o k y n y m etod ick é. Zdůrazňovaly především rozvoj p oznávacích sch op n ostí žáků, k ritick éh o m y šlen í, sam ostatn osti a tvořivosti a varo va ly před bezduchým m em orováním . Pam atovaly i n a iniciativu u čitelů , jejich p ed agogick ou tvořivost a vyn alézavost, upozorňovaly na n ezb yt nou sp olu p ráci se žák ovsk ou sam osprávou, rodiči i veřejností, k lad ly důraz na zvy šo v á n í pracovní m orálky a úrovně šk o ln í práce vůbec. Za vazovaly k o n e č n ě k tom u, aby p řed ep san é učivo b ylo »v hlavních rysech« probráno. P ředpokládané budoucí uspořádání šk olství předjím aly učební osn ovy tím , že z a v á d ě ly jed n otn é učební p lán y a jed n otn é učební osn ovy ve v šech p řed m ětech pro š k o ly prvního stupně (o b ecn é včetně m álotříd n ích š k o l), druhého stu p n ě (m ěšťanské a nižší střed n í šk oly) a třetího stu p n ě (v y šší střed n í š k o ly ). S tan ovily tak jed notn ý výchovný a v zd ělá v ací program pro žáky v době povinné šk oln í docházky. Snahou o z v ý šen í úrovně šk o ln í práce, kterou učební osnovy zdůraz ňovaly, byl m otivován v ý n o s, jím ž m inisterstvo šk o lstv í doporučilo zřizo vat takzvané vzorové š k o ly v každém okresu.25) O rganizační statut těch to šk o l, který so u ča sn ě v y d a lo , zdůvodňoval jejich zřizování všeobecn ým poklesem a v elk ým i rozd íly v úrovni práce jed n otlivých škol, které byly způsobeny n a cistick ý m i zá sa h y v době okupace i řadou p oválečn ých obtíží. Ú kolem vzorových šk o l bylo proto hledat nové m etody a form y práce, sezn am ovat se získ an ým i zkušenostm i u čitelstv o okresu, p od n ě co v a t p ed agogick ý ruch, přispívat ke zdokonalování učební a vých ovn é práce. B yly šk olam i norm álním i. P latily pro ně ted y předepsané učební osn ovy i u čební plány. O rganizační statut dával jim však jistou voln ost &) P říhoda, V.: U čebn é o sn o v y . V ěstník MŠO 1, s. 27—31. 24J Srov. K ojzar, J.: K p o č á tk ů m o b n o v y a p ř e s ta v b y č e s k o s lo v e n s k é h o Š k o ls tv í. P e
d ag o g ik a 28, 1978. 25) V zo ro v é š k o l y m a te ř s k é , o b e c n é , p o m o c n é a m ě š ta n s k é . V ýnos MŠO z 25. 1. 1946, č. A-173 761/45-11. V ěstník 2, s. 40. O rg a n iza č n í s ta tu t v z o r o v ý c h S ko l. Tam též, s. 55—56.
537
v rozvržení ce lk o v é h o vyu čovacíh o času i v usp ořád án í u čiva, d op oručo val k on solid aci práce, skup inovou i in d ivid u alizovan ou výuku , p ravid el nou kontrolu v ý sle d k ů vyu čován í v č e tn ě m ěřen í p om ocí testů , k la d l důraz n a přirozenou u čeb n í situ a ci a p řirozenou rea k ci, n a v ě c n o u a přirozenou m otivaci u čen í aj. V ob lasti vých ovy v y zd v ih o v a l p o litick o u v ý ch o v u jak o princip, doporučoval sp o le č n é p od n ik y, b esíd k y , žá k o v sk á sh ro m á žd ěn í, výchovné týd n y (k a m p a n ě ), so u těž e n í tříd a š k o l v p rosp ěch u , zdůraz ňoval p ěstován í žá k o v sk é so lid a rity , rozvoj sa m o sta tn o sti a in ic ia tiv y , osvojování s p o le č e n sk é h o ch ování apod. D ů ležitý v ých ovn ý ú k o l připadal žákovské sam osp rávě. V zorové š k o ly p řejím aly tak ještě v m n oh ém n e kriticky praxi b ývalých p ok u sn ých šk o l. Výnos se se tk a l s p ozitivním oh la sem . N a p očátk u šk o ln íh o roku 1946 až 1947 bylo už v č e sk ý ch zem ích 537 vzo ro v ý ch šk o l, z to h o 229 ob ec n ých a 128 m ěšťanských, a to ve 115 z c e lk o v é h o p očtu 161 ok resů .26) Jejich vznik podp oroval též V ýzku m ný ú stav p e d a g o g ic k ý a ok resn í p e d agogick é sbory, s nim iž vzorové š k o ly p o d le statu tu sp o lu p ra co v a ly . Mezi vzorovým i šk o la m i n e b y ly je š tě š k o ly m ateřsk é, a v ša k progra m ový člán ek , který v y š e l už v prvním ro čn ík u úředního v ěstn ík u , jejich zřizování v ý slo v n ě uvád ěl. Autor s e v n ěm za b ýval širok ou prob lem atik ou péče o dítě a sezn a m o v a l v eřejn o st s ú k o ly n o v ě vybud ovan éh o odboru m inisterstva pro p řed šk oln í vých ovu . Z ák ladem jeh o úvah b y la d n es už všeob ecn ě uzn ávan á m y šlen k a , ž e v ý c h o v n á p é č e o člo v ě k a n em ů že být om ezena jen na šk o ln í věk , a le ž e m usí provázet c e lý jeh o život. Z toho h led isk a vyzd vih oval v ý zn a m p ř e d šk o ln í v ý ch ovy pro zdravý t ě lesn ý i duševní vývoj d ítěte a r o z v íjel ú k o ly m a teřsk ý ch šk o l, k teré p od le jeho názoru m usí p ostupně p o d ch y tit v še c k y d ěti p říslu šn éh o věku. H lav ní úkoly sp atřoval autor ve sje d n o c e n í a n á le ž ité k oord in aci vý ch o v n é, so ciá ln í a zdravotní p éče o d ítě, v jejím c ílev ěd o m ém řízen í a p odřízen í státní správě, v budování sítě p ř e d šk o ln íc h za řízen í v č e tn ě ú tulků s c e lo denní p éčí, zařízen í pro děti o p u štěn é, siro tk y aj. a ve v ý c h o v ě k v a lifi kovaných u čitelek v četn ě osta tn íh o p erso n á lu .27) Ve sm yslu n a zn a čen éh o program u v y tv á řelo m in isterstvo šk o lstv í před poklady pro koordinovanou vý ch o v n o u , s o c iá ln í a zdravotn í p éči o d ěti a pro rozvoj sítě p řed šk oln ích z a řízen í. Z toh o h le d isk a m ělo zásad n í v ý znam opatření, jím ž zřídilo v k ažd ém ok resu fu n k ci r e feren tk y pro před šk oln í výchovu jako odborné p orad k yn ě o k resn íh o šk o ln íh o in sp ek tora. V ýnos stan ovil, ž e do těch to fu n k c í m ohou být navrh ován y jen n árod n ě osvěd čen é, zk u šen é, vzd ělan é a o r g a n iza č n ě sc h o p n é u č ite lk y . R eferen t kám ukládal, aby b y ly ve sty k u s e v šem i m ateřsk ým i šk o la m i, sp o lu pracovaly s in stitu cem i, vytvořily v ok rese poradní střed isk o pro u č ite lk y m ateřských šk o l, ú ča stn ily se jed n á n í ok resn íh o šk o ln íh o výboru, p odá valy m u zprávy a in iciativn í n ávrhy v z á le ž ito s te c h p řed šk o ln í v ý c h o vy.28*) Z jiného h led isk a m ěl zá sa d n í význ am i výn os, jím ž m in isterstv o um ožnilo prodloužit výchovnou p é č i n a m a teřsk ý ch šk o lá ch n a c e lý d en a spojovat ji se stravováním dětí. O z a m ě stn a n ý c h m atkách s e v n ěm ještě vý slo v n ě n em lu vilo, ale je zřejm é, ž e op atřen í zn am en alo pro n ě velk o u 26) V zo ro v é š k o ly . V ěstn ík 2, s. 136. 27) U hlíř, F.: N o v á p ř e d š k o ln í v ý c h o v a . V ěstník 2, s. 16—19. 28j O k r e s n í r e f e r e n tk y p r o 'p ř e d š k o ln í v ý c h o v u . V ýnos MŠO z 8. 2. 1946, č. A-60 935-1. V ěstník 2, s. 65.
538
pom oc, um ožň ovalo zap ojen í žen do práce a m ělo ted y i širší význ am .29) Značný n ed o sta te k k valifik o v a n ý ch u č ite lek , způsobený m imo jin é ry ch lým rozvojem s ítě m ateřsk ých šk ol, řešilo m in isterstvo tím , že zříd ilo pří pravné kursy a ob n ovilo extern í zk oušky způ sob ilosti u čitelek , k nim ž s e m ohly h lá sit 1 a b solven tk y zm ín ěn ých kursů. Jejich první běh byl zah ájen v březnu 1946.30) Také na n á ro d n ích šk o lá c h s e p rojevoval n ed ostatek u čitelstv a zn á sobený zejm én a tím , ž e b ylo nutno obsadit šk o ly v pohraničí. Do šk o ln í služby s e s ic e vrá tili u č ite lé , kteří m u seli za okup ace ze šk ol od ejít, a le potřeba tím n eb y la z d a lek a u sp ok ojena. M inisterstvo m uselo proto při kročit i zde k m im ořádným opatřením . Kromě kandidátů u čitelství z u č i telsk ý ch ústavů, jim ž b ylo u m ožněno podrobit se zk ou šce d o sp ělosti o rok dříve, byli n a u č ite lsk á m ísta ustan ovován i abiturienti středních šk o l po absolvování k rátk od ob ých přípravných kursů s tím , že si doplní zkoušku u čitelsk é d o sp ě lo sti. Krom ě toho bylo reaktivováno na čtyři tisíc e p e n zistů a přijata d a lší op atřen í (om ezen o zřizování n ových tříd a j.). V roce 1945 n a stou p ilo tak do šk o l na še st tisíc n ových učitelů . Tato sk u tečn o st svěd čí jed nak o ry ch lém rozvoji šk o ln í sítě , jednak o m ezerách v řadách u čitelstva a jeh o pohybu za okupace i v období po osvobození. Jestliže tě m ito opatřen ím i b y la c e lk o v á potřeba u č ite lů zhruba vyrovnána, trvaly nadále zn a čn é ro zd íly v obsazen í šk o l v e vnitrozem í, zvláště ve v ě tšíc h m ěstech a v p oh ran ičn ích ok resech .31) Je poch op iteln é, že m im ořádná opatření n ep řízn iv ě ov liv ň o v a la k v a lifik a čn í úroveň u čitelstva a v y ža dovala so u sta v n o u p éči šk o lsk é správy, řed itelů šk o l i u čitelsk ý ch sborů o doplňování v zd ělá n í těc h , kteří n a stou p ili šk oln í službu bez n á le ž ité p e d agogick é průpravy.32) Z v šeo b ecn ý ch předpisů sp o leč n ý c h pro všech n y šk oly připom eňm e aspoň v ýn os o sp o lu p rá ci n árodních a střed n ích šk o l s od d ělen ím i pro m ladistvé při o k resn ích úřadech ochrany práce v otázk ách p oradenství pro volbu p ovolán í,33) o převzetí šk o ln íh o , osvětovéh o a tělových ovn éh o film u a d iap ozitivu do k o m p eten ce m in isterstva šk olství a o sv ěty ,34) o zaved en í film o v ý c h p řed staven í do p ravidelného vyučování na šk o lá ch národních, střed n ích i odborných,35) o zřízení m íst inspektorů tě le s n é výchovy n a šk o lá ch národ n ích , u čň ovsk ých a lid ových šk olách z e m ě d ě l sk ý ch a pro m im ošk oln í těle sn o u vých ovu m ládeže do 18 let,36) o p o c h o dových c v ič e n ích v rám ci branné v ých ovy na šk o lá ch středních a odbor n ý ch 37) a v ý n o s, k terým b yly potvrzeny žákovské výbory a stu d en tsk é 2®) M a te řsk é š k o l y s c e lo d e n n í p é č í s p o je n o u s e stra v o v á n ím . Výnos MŠO z 28. 3. 1946, č. A-69 182-1. V ěstník 2, s. 133. 38) P říp ra vn é k u r s y p ro n o v é u č ite lk y m a te ř s k ý c h Skol. V ěstník 2, s. 143; O b n o v e n í e x te r n íc h z k o u š e k z p ů s o b ilo s ti u č ite le k m a te ř s k ý c h šk o l. V ýnos MŠO ze 14. 3. 1946, č. A-87 256-III. T am též, s. 111—112. 31) Srov. O d s tr a n ě n í n e d o s ta tk u u č ite ls tv a n á ro d n íc h S ko l. Nová škola 1, 1945—46, s. 139; P lu h ař, B.: Je n e d o s ta te k n e b o n a d b y te k u č ite ls tv a ? Š kolství a o sv ěta 1, 1946, e. 6—7, s. 11. 32) Srov. v y h lá šk u MŠO z 21. 1. 1946, C. A-55 362-11, o d alším odborném v zd ě lá v án í u čitelů v p o č á te č n í službě. V ěstník 2, s. 117. V ýnos MŠO z 2. 11. 1945, č. A-125 862-11. V ěstník 1, s. 118. 34) V ýnos MŠO z 14. 2. 1946, č. 10 262/45 pres. V ěstník 2, s. 66. 33) V ýnos MŠO z 22. 2. 1946, č. 74 pres. V ěstník 2, s. 92. 3«) V ýnos MŠO* z 1. 7. 1946, č. C-6 322-1. V ěstník 2, s. 289—291. 3?) Výnos MŠO z 12. 2. 1946, č. C-l 200-III. V ěstník 2, s. 84—90.
539
rady na šk o lá ch prvního až třetíh o stu p n ě jako o rgán y p rozatím ní ž á kovské sam osp rávy.38) Rada op atřen í m in isterstva šk o lstv í sm ěřo v a la k e z v ý še n í odborné a p e d ag o g ick é úrovně u čň ovsk ých šk o l. Z toh o h le d isk a m ěl z n a čn ý v ýzn am výnos, který podřizoval tyto šk o ly přím ém u dozoru in sp ek torů jm en o vaných m in isterstvem šk o lstv í. Kromě toh o v y d a lo m in isterstv o sm ěrn ice o k v alifik ačn ím řízen í řed itelů a u č ite lů u čň o v sk ý c h šk o l a p o v o lilo o d borné a p ed a g o g ick o -m eto d ick é kursy, jejich ž ab so lv o v á n í b ylo jed n ou z podm ínek pro připuštění k e z k o u šc e z p ů so b ilo sti pro vyu čován í n a u č ňovsk ých šk o lá c h .39) D alším i v ý n o sy upravilo zřizován í tříd pro jed n o tliv é obory příbuzné v četn ě sk u p in v rám ci tříd a zříd ilo n a každ é šk o le ž á kovskou a u č ite lsk o u knihovnu, popř. ú střed n í k n ih o v n y v m ístec h s n ě kolika šk o la m i.40) Z h led isk a d em ok ratizace střed n íh o šk o lstv í m ělo zá sa d n í význ am zru šen í šk o ln éh o , u sk u tečn ěn é d ek retem p rezid en ta republik y s ú čin n o stí od 1. září 1945.41) P rocesu n o r m a liz a ce n a těc h to šk o lá c h n a p om áh aly výnosy, jim iž m in isterstvo sta n o v ilo jejich o rg a n iza ci a učební p lán y pro šk oln í rok 1946—47 (n a n ě k te rý c h ty p e ch už i n a d a lší lé ta ), v yd alo sm ěrnice pro přijím ání žák ů v e šk o ln ím roce 1946— 47 a pro přestup žactva z n ižšíh o stu pně na v y š š í stu p eň střed n í š k o ly .42) Ve sm ěrn icích o přijím ání žák ů stan ovilo věk , p řed běžné v zd ělá n í a d a lší přijím ací pod m ínky pro p řijetí do jed n o tliv ý ch tříd v č e tn ě p řijím acích zk ou šek p ísem ných i ú stn ích . V ýnos o přestup u ža ctva na v y šší stu p e ň u k lád al ř e d ite lům šk o l a u čitelů m čtvrtých tříd, aby k o le k tiv n ě a od p ověd n ě, p řísn ě a spravedlivě p osou d ili u k ažd éh o žák a zájem i p řed p ok lad y pro d a lší stu dium a na tom základě ro zh od ovaly h lasován ím . Byl m otivovván sn ah ou o regu laci přílivu žactva na v y š š í stu p eň střed n í šk o ly , jednak proto, aby byla za jištěn a její vysok á úroveň , jed n ak proto, aby » n eod vád ěla dorost produktivním povoláním «. Také na národních šk o lá ch se situ a c e p ostu p n ě n orm alizovala. S m ěrn i ce o přijím ání žáků do m ěšť an sk ých šk o l sta n o v ily , ž e do prvních tříd postoupí ti, kdož s ú sp ěch em u k o n čili 5. ročn ík o b ecn é šk o ly . Do v y ššíc h tříd m ohli být přijím áni ž á c i 6. až 8. ročník u. Pro a b solven ty čtvrtého ročníku m ěšťan sk ých šk ol b y ly jako v p řed ch ozím r o c e zřízen y jed n o ro č ní učební kursy s povinnou d och ázk ou s výjim k ou žáků, kteří do k on ce kalendářního roku dosáh li 15 let.43*) Na ú sek u odborných šk o l sm ěřo v a la čin n o st m in isterstv a zejm én a k d o budování jejich sítě pod le potřeb národ n íh o h osp o d á řstv í a k vyhraňování stu d ijn ích sm ěrů a sp e c ia liz a c í; m in isterstv o vyd ávalo b ěžn é před
5») V ýnos MŠO z 31. 8. 1945, C. A-49 074-III. V ěstn ík 1, s. 37. VVnos MŠO z 14. 3. 1946, č. A-81 538-IV. V ěstn ík 2, s. 110—111; výnos MŠO z 20. 3. 1946, č.' A-84 887-IV. Tam též, s. 131—132; výnos MŠO z 25. 6. 1946, č. A-146 034-IV. Tam též, s. 270—271. « ) V ýnos MŠO z 28. 6. 1946, č. A-129 574-IV. V ěstník 2, s. 281; výnos MŠO z 2. 7. 1946, č. A-129 594-IV. T am též, s. 291. 41) D ekret p re z id e n ta republiky ze d ne 21. z á ří 1945, k te rý m se ru ší šk o ln é n a s tá t ních s tře d n íc h šk o lách . Č. 85/45, Sb. V ěstn ík 1, s. 115. *2) V ýnos MŠO z 15. 6. 1946, C. A-137 697-III. V ěstn ík 2, s. 248—257; výnos MŠO z 15. 5. 1946, č. A - l l l 543-111. T am též, s. 169—174; V ýnos MŠO z 29. 4. 1946, č. A-115 467-III. T am též, s. 159—160. « ) VVnos MŠO z 24. 5. 1946, č. A-118 834-11. V ěstník 2, s. 193.
540
pisy o přijím ání žáků, učební plány zejm én a v oboru bohatě rozvětn éh o a sp e c ia liz o v a n é h o zem ěd ělsk éh o šk o lstv í, provádělo d ílč í reorgan izace odborného stu d ia pro dívky aj. T aké pro ústavy pro vzd ěláván í učitelů , u čitelek d o m á cích nauk a m ateřsk ých šk o l vyd alo m in isterstvo učební plány a jak o v předchozím roce p o v o lilo zřizovat při n ěk terých ústavech m ísto p rvních tříd páté třídy reá ln ý ch gym názií. O patření m ělo e x p e rim entální charakter. Jeho ú č e le m bylo sled ovat, jak s e osvědčují ab so l venti m ěšťan sk ých šk ol, k teří s e do těch to tříd převážně h lá sili, ve studiu na v ýším stu p n i střed n í šk o ly .44) V ob lasti u m ěleck éh o šk o lstv í vyd alo m inisterstvo statu t a učební o sn o vy stá tn íc h k onzervatoří v Praze a v Brně a zřídilo při n ich tan ečn í od d ělen í.45) R ozsáhlou čin n ost, která m ěla v n ěk terých sm ěrech zak lad atelsk ý v ý znam, v y v íje lo m in isterstvo šk o lstv í a osvěty na ú sek u vysok ých šk ol. Jinde jsm e u k ázali, že to b y la jed n a z otázek, jim ž m inistr N ejedlý v ě noval m im ořádnou p ozornost. Radu podnětů, které v y slo v il v úvahách o rozvoji v y so k ý c h šk ol, jejich d ecen tra liza ci a p řiblížen í potřebám prů m yslových cen ter,46) b ylo m ožn o u sk u tečn it až po únoru 1948, kdy se stal znova m in istrem šk o lstv í, a le už v prvním období jeho působení v re sortu v z n ik a ly n ové v y so k é šk o ly revolu čn í cestou. N a základě dekretů prezidenta republik y b yla zřízen a V ysoká šk ola p olitick á a so ciá ln í v Praze s e třem i fak u ltam i (p o litick o u , novinářskou a so c iá ln í), A kade mie m ú zick ých um ění v Praze s e čtyřm i odbory (hudebním , dram atickým , tan ečn ím a film o v ý m ) a p ed a g o g ic k é fakulty při v šech univerzitách v česk ý ch zem ích i na S lo v en sk u pro vzděláván í u čitelů šk o l všech druhů a stupňů (k rom ě šk o l v y so k ý c h ). Zákon o p ed agogick ých fakultách pak zm ocňoval vládu, aby p o d le potřeby zřizovala fak u lty i m im o síd la u n i verzit. D ále b yla obnovena u n iverzita v Olom ouci s fakultam i právnic kou, lék a řsk o u a filo zo fick o u , v č e tn ě fakulty b oh osloveck é, a dosavadní střední u m ěleck op rů m yslová šk o la v Praze přem ěněna na vysokou šk o lu.47*) P obočky pražské lék a řsk é fak u lty zřízené v r. 1945 v Plzni a Hradci K rálové se p ozději o sa m ostatn ily. Těm ito opatřen ím i b yla rozšířen a kapacita univerzit, vytvořeny před poklady pro vých ovu k v a lifik o v a n ý ch novinářů na vyso k o šk o lsk é úrovni a pro výchovu odborníků v p o litick ý ch a so c iá ln ích vědách, které v so u vislo sti s revolu čn ím i sp o leč e n sk ý m i zm ěnam i nabývaly nového význ a mu, p o lo žen y zák lad y pro rozvoj vysok éh o u m ěleck éh o školství a usku tečn ěn d lo u h o letý požadavek u čitelstv a na vyso k o šk o lsk é vzdělání. Také d a lší požadavek u č ite lstv a s e u sku tečnil revoluční cestou. De**) V ýnos MŠO z 24. 5. 1946, č. A-118 073-III. V ěstník 2, s. 192—193.
« ) V ýnos MŠO z 28. 6. 1946, č. A-130 346-V. V ěstník 2, s. 316—321; výnos MŠO z 11. 10. 1945, č. A-114 129-V. V ěstn ík 1, s. 100. iB) Srov. K ojzar, J.: K p očátk ů m obnovy a přestavby česk o slo v en sk éh o školství. P e d ag o g ik a 28, 1978. 47) D ek ret p re z id e n ta republiky ze dne 26. 10. 1945 o zřízen í V ysoké školy p o litick é a so c iá ln í v P raze. Č. 140/1945 Sb. V ěstník 1, s. 139; d e k re t p rez id en ta rep u b lik y ze d n e 27. 10. 1945 o zřízení A kadem ie m úzických um ění v Praze. Č. 127/1945 Sb. Tam též, s. 115; d e k re t p re z id e n ta republiky ze d ne 27. 10. 1945 o v zd ělán í u čitelstv a. Č. 132/1945 Sb. T am též, s. 127; zákon ze d n e 9. 4. 1946, k terý m se zřizují p ed agogické fak u lty . Č. 100/1946 Sb. V ěstník 2, s. 204; zá k o n ze d ne 21. 2. 1946 o obnovení univerzity v O lom ou ci. Č. 35/1946 Sb. T am též, s. 13—14; zákon ze dne 5. 3. 1946 o zřízení V ysoké školy u m ěleck o p rům yslové v Praze. Č. 53/1946 Sb. T am též, s. 129. 541
k retem p rezidenta republik y byl zřízen V ýzkum ný ú stav p e d a g o g ic k ý J. A. K om enského v Praze s pobočkou v Brně. N a te n to ú stav a jeh o pobočku byla p řen esen a působ nost výzkum ného p ed a g o g ic k é h o ústavu zřízen éh o m in istersk ým výn osem už v květnu 1945 a z e m sk é h o výzk u m n éh o ú stavu p ed a g o g ick éh o zřízen éh o u sn esen ím zem sk éh o n árod n íh o výboru v Brně d n e 5. 6. 1945. V rám ci čin n o sti V ýzku m ného ú sta v u p e d a g o g ic k é h o s e ustavovaly i p ed a g o g ick é sbory v ok resech , jejich ž ú k olem b ylo s p o lu pracovat s okresním i šk o ln ím i in sp ek tory v p e d a g o g ic k ý c h a d id a k tic k ých otázk ách a řešit ú k o ly zad an é jim ú stavem .48) V edle těch to z a k la d a te lsk ý c h čin ů bylo s ú č in n o stí od stu d ijn íh o roku 1945—46 zaved en o n a u n iverzitě v Brně fa rm a c e u tic k é studium , u p raven o zem ěm ěřičsk é a sta tistick o -p o jistn é studium , z n ic h ž b yly vytvořen y řád n é čtyřleté studijní obory.49) S o u ča sn ě m in isterstv o ob n ovilo nebo zříd ilo sp e c iá ln í šk o ly , které v y ch o v á v a ly odborníky z řad ab solven tů střed n ích nebo jim na roveň p o sta v en ý ch šk o l. B yla to p řed ev ším stá tn í k n ih o v n ic ká šk ola v Praze, pro n iž vyd alo n o v ý u čební p lá n a n ové osn o v y , stá tn í archívní šk o la v Praze, n a n íž ob n ovilo tříletý stu d ijn í kurs, vyd alo u čeb n í plán prvního ročníku a jm en ovalo d o c e n ty , a š k o la pro v zd ělá n í u č ite lů těsn op isu , p saní strojem a ob ch od n íh o písm a, již zříd ilo při S tátn ím t ě s n opisném ústavu v Praze.50) U skutečňování K ošick éh o vlá d n íh o program u, v n ěm ž b yl p o lo ž en důraz na dů sled n ou d em ok ratizaci kultury, její z lid o v ě n í a zp řístu p n ěn í n ejširším lid ovým vrstvám , s e z v lá ště výrazn ě p rojevilo v čin n o sti dru hého velk éh o sek toru m in isterstv a (O sv ěta ) a jeh o odborů pro vědu, um ění, lidovou vých ovu a och ranu p am átek . Pro v la stn í lid o v ý ch o v n o u a osvětovou práci m ěl zásad n í v ý zn a m dek ret p rezid en ta republik y o s tá t ní p éči osvětové. D ekret podřídil o sv ě to v o u p é č i n ejv y šším u dozoru stá tu a její provádění a k oord in aci s v ě ř il o sv ěto v ý m radám m ístním (v k ažd é p o litick é o b c i), ok resn ím a zem sk ý m (je n v č e sk ý c h z e m íc h ). O světové rady p řičleň o v a l k p říslu šn ým národním , výborům jako jejich v ý k o n n é orgány v oboru o sv ěto v é p éče. Jejich p řed sed y s e s ta li kulturní r e fe r en ti národních výborů. Při m in isterstv u šk o lstv í b y la d á le zřízen a S tátn í lid ovýchovná rada jako poradní orgán m in istra v z á sa d n ích v ě c e c h c e lo stá tn í povahy (obdobně při p o v ěřen ectv u S lo v e n sk á lid ových ovn á r a d a ), jejíž č le n y a předsedu jm en oval m in istr z řad o sv ě to v ý c h a v ý c h o v n ý c h pracovníků, um ělců, n ovinářů aj. D ekret p a m atoval i n a přípravu k va lifik o v a n ý ch pracovníků a sta n o v il , že v ě d e c k é a odborné v z d ě lá n í z ís kávají n a v ysok ých šk o lá ch , na n ich ž s e zřídí zv lá štn í katedry, nebo n a odborných šk olách , k teré k tom u ú č e lu budou zřízen y . Také žá ci p o s le d n íc h ročníků střed n ích a odborných š k o l v č e tn ě u č ite lsk ý c h ústavů m ěli být přednáškam i odborníků připravováni k o sv ě to v é práci. D ekret obsa4®) D ekret p re z id e n ta rep u b lik y ze d ne 27. 10. 1945 o z říz e n i V ýzkum ného ú sta v u p ed ag o g ick éh o J. A. K om enského. Č. 133/1945 Sb. V ěstn ík 1, s. 137; Z ř íz e n í v ý z k u m n é h o p e d a g o g ic k é h o ú s ta v u . V ýnos MŠO z 25. 5. 1945, č. 25 988-11 A. T am též, s. 10; U s ta v u jí s e o k r e s n í p e d a g o g ic k é sb o r y . N ová šk o la 1, 1945, s. 40. « ) V ýnos MŠO z 23. 10. 1945, č. A-119 513-V. V ěstn ík 1, s. 104; zá k o n ze d n e 12. 4. 1946, č. 87/1946 Sb. V ěstník 2, s. 175—176; zákon ze d n e 16. 5. 1946, č. 122/1946 Sb. T am též s 239. 50) Výnos MŠO z 8. 10. 1945, č. B-156 193-IV. V ěstník 1, s. 88; výnos MŠO z 14. 6. 1946, č . B-38 910-IV. V ěstník 2, s. 242—248; výnos MŠO z 28. 11. 1945, č. B-160 059-IV. V ěstn ík 1, s. 140; výnos MŠO z 7. 3 . 1946, č. B-23 624-IV. V ěstn ík 2, s. 102—103; v ý n o s MŠO z 23. 10. 1945, č. A-96 805-IV. V ěstník 1, s. 102—103.
542
h o v a l k o n e č n ě u stan oven í, ž e m inistr (p o v ěřen ec) šk o lstv í a o světy zři zuje na návrh o sv ěto v ý ch rad veřejn é osvětové šk o ly pro sou stavn ou kulturní a stá tn ě p olitick ou výchovu, a to n ižšíh o, v y ššíh o a n ejv y ššíh o stu p n ě (lid o v é a k a d e m ie ). 51) D ek ret v y tv á řel ted y p řed p ok lad y, aby osv ěto v á práce jako dů ležitá so u č á st p é č e stá tu o vých ovu n ejširších vrstev lidu b yla prováděna so u sta v n ě, k oord in ovan ě a k v a lifik o v a n ě, aby k ní b ylo m ožno využít v še ch o sv ě to v ý c h za řízen í a aby m oh la být budována i její in stitu cion áln í z á klad n a. Budování kulturního živ o ta a potřeba n ové id eové orientace kulturní p o litik y v duchu vlád n íh o program u vyžad ovala řadu d alších opatření, která vy tv á řela před p ok lad y pro přejím ání kulturních institu cí státem , p o silo v á n í jeh o ú loh y a pro p lá n o v itý rozvoj a řízen í kultury. M inisterstvo šk o lstv í a o sv ě ty p ln ilo v tom m im ořádně d ů ležitou úlohu. Už v červn u 1945 vyd a lo v ý n o s o reg u la ci k n ižního trhu a zřídilo k t o mu ú č e lu radu, jejím iž č le n y s e sta li zástu p ci organ izací česk ých sp iso vatelů , hu d eb n ích sk la d a te lů , n ak lad atelů a knihkupců, knihovníků aj. Této r e g u la c i, p rovád ěn é m in isterstv em po sly še n í rady, pod léh alo p o d le výn o su vyd áván í knih, jejich ž předběžná cenzura b yla sou časn ě zru šen a .52) B yly tak vytvořen y první předpoklady k tom u, aby n ak lad atelsk á čin n o st m ohla být regu lován a z h led isk a obecného zájm u. Zvlášť p ronikavý b yl z á sa h m in isterstva šk o lstv í v oblasti d ivadeln ictví, k on certn íh o života, u m ě le c k ý c h a zábavných pořadů. Jeho cílem byla p řed evším úprava p ro v o zo v a telsk ý ch pom ěrů a v y lo u čen í soukrom opodn ik a telsk éh o zájm u. Za tím ú č e le m vyd alo výnos, jím ž přechodně upravilo správu d iv a d el a zrušilo so u č a sn ě dosavadní d ivad eln í k o n cese v č etn ě produk čn ích lic e n c í pro pořádání koncertů, kabaretů, literárních večerů i cirk u sových podniků. S m ěrn ice stan ovily, že v přechodné době, n ež m in istr pověří vh odn é osob y, ved ou divadla závodní rady. D ivadelní bu dovy a zařízen í b yly v ý n o se m proh lášen y za m ajetek určený veřejným kulturním ú čelů m a na d osavad n í m ajitele v lo žen a odpovědnost za to, že bude dán k d isp o zici pro provoz divadel. D alší výnos konkretizoval sm ěrn ice n a ú sek u k on certn íh o života. Stanovil, že pořádání koncertů je až na d alší p o volen o těm organizacím , spolkům , sdružením aj., k teré m ěly toto právo před ok u p ací, anebo jim ž bude u d ělen o po úředním pro jed nání. Jako p ořad atelé p řich á zely podle výnosu v úvahu hudební t ě le sa, sp o lk y a sdružení (i m ís tn í), rozhlas, Ú střední rada odborů, svaz m lá d eže i jin é sp o le č e n sk é o rg a n iza ce, armáda, národní výbory, tělo v ý ch o v n é organ izace aj. S m ěrn ice upozorňovaly, že sou h las s pořádáním hudeb n íc h podniků spad á do k o m p e te n c e m in isterstva vnitra, že však m in ister stvo šk olství si vyhrazuje »právo zásahu« z h led isk a kulturních zájm ů.53*) D alším vý n o sem upravilo m inisterstvo šk olství a osvěty provozovatels k é pom ěry a organ izaci p rofesion áln ích divadel s ú činností od 1. srpna 51) D ek ret p rez id en ta rep u b lik y ze d ne 26. 10. 1945 o s tá tn í osvětové péči. Č. 130/1945 Sb. V ěstn ík 1, s. 127—129. 52) Z ru S e n í p ř e d b ě ž n é p o litic k o k u ltu r n í c e n z u r y n e p e r io d ic k ý c h tis k o v in a z ř íz e n i r a d y p ro re g u la c i k n iž n íh o tr h u p ři m in is te r s tv u š k o ls tv í a o s v ě ty . Výnos MŠO z 6. 6. 1945, č. B-30 890-11. V ěstník 1, s. 20. 53) Z r u š e n í d iv a d e ln íc h k o n c e s í a p ro d u k č n íc h lic e n c í a p ř e c h o d n á ú p ra va s p r á v y d i v a d e l a jin ý c h p o d n ik ů . V ýnos MŠO z 8. 6. 1945, č. B-150 001-11. V ěstník 1, s. 21; P ro z a tím n í ú p ra v a p o řá d á n í k o n c e r tů a jin ý c h h u d e b n íc h p o d n ik ů . Výnos MŠO z 13. 6. 1945, č. B-33 973-11. T am též, s. 32.
543
1945. S m ěrn ice sta n o v ily , ž e p rovozovateli d ivad el budou až do vyd án í divad eln íh o zákona stá t, zem ě, m ěsta, arm áda, Ú střed ní rada odborů, Svaz čs. m lád eže, družstva m ěst, d ivad eln ík ů a n ávštěvn ík ů . V ýznam né b ylo u stan oven í, že p rovozovatelem N árodního d ivad la je stát. S m ěrn ice d ále sta n o v ily provozovatele jed n otlivých d iv a d el v Praze, v Brně a v jed n o tliv ý ch ob lastech , k teré vym ezovaly, a zdů razň ovaly, že v příští d ivad eln í sezó n ě budou existovat jen jm enovaní p ro v o zo v a telé.54) Pro zásad n í otázky d iv a d eln ictv í zříd ilo k o n e č n ě m in isterstvo d iv a d eln í radu, jejím iž člen y s e s ta li d ivad eln í odborníci, sp iso v a te lé , h erci aj.55) Obdobně byla zřízen a při m in isterstvu archívn í rada a m uzejní rada, jejím iž č le n y se sta li od b orn íci těch to oborů.56) V ýrazem p éče o ochranu, ú čeln o u správu a vyu žití k u lturních p am átek všech druhů včetn ě p am átek přírod ních b yl zák on , jím ž b yly zřízen y při m inisterstvu a p ověřen ectvu šk o lstv í a o sv ě ty národ n í kulturní k o m ise pro správu kulturního m ajetku; jejich č le n y s e sta li zástu p ci p říslu šn ých m in isterstev a zn alci jm en ovan í m in istrem (p o v ě ře n c e m ) šk o lstv í. Ú ko lem k om isí bylo jed nak zjišťovat kulturní m ajetek a přejím at jej do své správy, jednak zajišťovat jeh o odborné sp ravován í a vh od n é vyu žíván í. Zákon sou časn ě sta n o v il, co je třeba rozu m ět národním kulturním m ajet kem , a ukládal úřadům , orgánům i osob ám p ovin n ost od evzd at jej n árod ním kulturním kom isím .57) V zh led em k e k o n fisk a čn ím op atřen ím v č e s kých zem ích i na S lo v en sk u byl zá k o n v elm i ak tu áln í a m ěl velk ý kulturní význam . Ze stejn ých důvodů b yla ak tu áln í prozatím ní úprava stá tn í p é č e o ochranu přírody, která za ok u p ace p řešla do pů sob n osti m in isterstv a zem ěd ělství a lesn ictv í. N a zák lad ě d oh od y m inistrů b yla agen d a ochrany přírody převedena zp ět do k o m p e te n c e m in isterstv a šk o lstv í a o sv ěty , při něm ž byla zřízena Ú střed ní rada pro ochranu přírody s fu n k cí porad n íh o sboru. Č lenové rady tvořili v každé zem i zem sk é rady pro ochranu příro dy, k teré se sta ly poradním i orgán y stá tn íc h p am átk ových úřadů ja k o výk on n ých orgánů. V ýn os zd ů razňoval, že p é č e o ochranu přírody s e nestaví »odm ítavě k životn ím potřebám doby«, a le sm ěřuje »k sy n té z e se zdravým pokrokem hosp od ářsk ým , k udržení b io lo g ic k é rovnováhy v pří rodě i rozm nožení přírod níh o boh atství« a p ln í tak v životě sp o le č n o sti a státu »důležité p o slán í«.58) Tím jsm e v podstatě v y čerp a li r o zsá h lo u čin n o st m in isterstva šk o lstv í a osvěty v prvních dvou le te c h ob n oven éh o a sa m o sta tn éh o státu, jak s e 54j R o z d ě le n í d iv a d e l a d iv a d e ln íc h o b la s tí v Č e c h á c h a n a M o ra v ě a ú p ra v a p ro v o z o v a te ls k ý c h p o m ě rů v o b d o b í 1945 — 46. V ýnos MŠO z 27. 7. 1945, č. B-152 227-11. V ěstník MŠO 1, s. 62—63; výnos MŠO z 18. 8. 1945, č. B-153 187-11, k te rý d o p lň o v al p řed ch o zí sm ěrnice. Tam též, s. 64.
*5) Z ř íz e n í d iv a d e ln í r a d y p ř i m in is te r s tv u š k o l s tv í a o s v ě t y Jako u m ě le c k é h o a k u l p o litic k é h o p o ra d n íh o sb o ru p ro z á s a d n í o tá z k y v d iv a d e ln ic tv í. V ýnos MŠO z 13. 6. 1945, C. B-150 002-11. V ěstník 1, s. 32. 56) z ř íz e n í a r c h ív n í r a d y p ř i m in is te r s tv u š k o l s tv í a o s v ě t y Jako o d b o r n é h o p o r a d n íh o sb o ru pro a r c h iv n ic tv í a o c h r a n u p ís e m n ý c h p a m á te k . V ýnos MŠO z 21. 7. 1945, č. B-151 548-111. V ěstník 1, s. 59; Z ř íz e n í m u z e jn í r a d y p ři m in is te r s tv u š k o l s tv í a o s v ě ty Jako o d b o rn é h o p o ra d n íh o sb o ru p ro v š e c h n y z á s a d n í o tá z k y m u z e jn í. V ýnos MŠO z 22. 11. 1945, č. B-152 717-III. T am též, s. 140. 57j z á k o n ze dne 16. 5. 1946 o N árodních a k u ltu rn íc h k o m isích p ro sp ráv u n á ro d n íh o k u ltu rn íh o m ajetk u . Č. 137/1946 Sb. V ěstník 2, s. 267—268. 56) P r o z a tím n í o r g a n iza c e s tá tn í p é č e o c h r a n y p ř ír o d y a d o m o v in y . V ýnos MŠO z 10. 1. 1946, C. B-163 322/45-III. V ěstník 2, s. 13—14. tu r n ě
544
jeví ve s v ě tle ú řed n ích výn osů i opatření n ejv y šších státn ích orgánů. N e bude sporu o tom , že obnova šk olství, kulturního života a kulturních in sti tucí, která s e pod ved en ím Zdeňka N ejed léh o u sk u tečn ila ve velm i k rátk é době, zn am en á čin v e lk éh o h istorick éh o význam u. Proces obnovy s e však n evyčerp ával jen nápravou škod a n ek la d l si za c íl dosažen í původního stavu. V y ch á zel z potřeby id eové, obsahové i organizační přestavby š k o l ství, věd y a kultury ve sm yslu n ové orien tace v kulturní p o litice a v d íl čích otá zk á ch tuto přestavbu předjím al a připravoval. Změna v e vedení resortu, k n íž d ošlo po volb á ch v r. 1946, n em oh la sic e n astou p en ý vý voj zvrátit, a le n esp orn ě zabrzdila a od d álila u sk u tečn ěn í dem okrati začn ích p řem ěn v o b la sti šk o lstv í a kultury vytčen ých v K ošickém vládním program u. N eb ylo jen aktem sp raved ln osti, ale i v ě c n é kom pe ten ce, k d yž po únoru 1948, který otevřel cestu so cia listick ém u vývoji, b yl Zdeněk N ejed lý p ovolán zp ět do fu n k ce m inistra šk olství, aby pokračoval ve slib n ě za p očatém d íle.
ФРОСЛАВ
КОЙЗАР
ДЕЯТЕЛЬНОСТЬ МИНИСТЕРСТВА НАРОДНОГО ОБРАЗОВАНИЯ И ПРОСВЕЩЕНИЯ В 1 9 4 5 -1 9 4 6 гг. Автор анализирует деятельность Министер ства народного образования и просвещения, основываясь на официальных распоряжениях и мероприятиях верховных правительствен ных органов в то время, когда во главе Ми нистерства стоял профессор Зденек Неедлый. В своем анализе автор доказывает, что эта деятельность не ограничивалась только испра влением вреда, нанесенного захватчиками во время оккупации и обновлением школ и куль
JAROSLAV
турных учреждений, но одновременно с этим ориентировалась на принципиальную рефор му народного образования и культурной жиз ни во исполнение принципов, включенных в Кошицкую программу Правительства. Пере мена руководства ведомства, происшедшая по сле выборов в 1946 г.', не могла изменить ориентацию намеченного развития, однако всетаки затормозила на некоторое время осу ществление намеченных реформ.
KOJZAR
THE ACTIVITIES OF THE MINISTRY OF EDUCATION AND CULTURE IN THE YEARS 1945—1946 On th e b asis of o fficial d ec rees and m e asu res of th e su p rem e S tate bodies, th e au th o r d e a ls w ith th e M inistry of E duca tio n and C u ltu re’s w o rk in th e p eriod w h en th e M inistry w as h e a d ed by P rofes so r Z deněk N ejedlý, sho w ing th a t th is w o rk w as no t confined to re p a irin g th e dam ag e ca u se d by Nazi occu p atio n and to re h a b ilita tin g schools and c u ltu ra l in sti tu tio n s, b u t it also aim ed a t a fu n d am e n tal
reform of ed u c a tio n and c u ltu ra l life in keeping w ith p rin cip les em bodied in th e Košice G overnm ent P rogram m e. The ex change of th e h ead of th e M inistry, w h ich took place a fte r th e 1946 g e n e ra l election* could not rev e rse the co u rse of d evelop m ent em b ark ed upon, b u t it did delay th e im plem en tatio n of th e refo rm s an d ch a n g e s envisaged.
545
