9a, Praha 5 DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER OF BUSINESS ADMINISTRATION

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMIE A MANAGEMENTU Nárožní 2600/9a, 158 00 Praha 5

DIPLOMOVÁ PRÁCE

MASTER OF BUSINESS ADMINISTRATION

Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


NÁZEV DIPLOMOVÉ PRÁCE/TITLE OF THESIS

ANALÝZA A ŘÍZENÍ NÁKLADŮ VE VYBRANÉ SPOLEČNOSTI TERMÍN UKONČENÍ STUDIA A OBHAJOBA (MĚSÍC/ROK)

LEDEN / 2015 JMÉNO A PŘÍJMENÍ / STUDIJNÍ SKUPINA

MARTIN VARECHA / MBA 29 JMÉNO VEDOUCÍHO DIPLOMOVÉ PRÁCE

ING. PAVEL KOVAŘÍK PROHLÁŠENÍ STUDENTA Odevzdáním této práce prohlašuji, že jsem zadanou diplomovou práci na uvedené téma vypracoval samostatně, a že jsem ke zpracování této diplomové práce použil pouze literární prameny v práci uvedené. Jsem si vědom skutečnosti, že tato práce bude v souladu s § 47b zák. o vysokých školách zveřejněna, a souhlasím s tím, aby k takovému zveřejnění bez ohledu na výsledek obhajoby práce došlo. Prohlašuji, že informace, které jsem v práci užil, pocházejí z legálních zdrojů, tj. že zejména nejde o předmět státního, služebního či obchodního tajemství či o jiné důvěrné informace, k jejichž použití v práci, popř. k jejichž následné publikaci v souvislosti s předpokládanou veřejnou prezentací práce, nemám potřebné oprávnění. Datum a místo: 24.11.2014, Praha

PODĚKOVÁNÍ Rád bych tímto poděkoval vedoucímu diplomové práce, za metodické vedení a odborné konzultace, které mi poskytl při zpracování této diplomové práce.



SOUHRN 1.

Cíl práce:

Cílem této diplomové práce je na základě provedené analýzy nákladů ve vybrané společnosti, vyhodnotit a následně doporučit zlepšení vedoucí k efektivnímu řízení nákladů dané společnosti. 2.

Výzkumné metody:

V rámci zpracování této práce byly využity metody analýzy a komparace. Analýza dat byla provedena podrobným rozborem nákladů podle druhu, kalkulačního členění nákladů a vysvětlení kalkulačního vzorce, který aplikuje zkoumaný podnik. Metoda komparace byla využita při porovnání základních ekonomických ukazatelů a druhových nákladů za čtyřleté období 2010 - 2013. Dále byly tyto náklady komparovány s konkurencí s obdobným zaměřením v oboru a zároveň i s průměrem v odvětví ve dvouletém období 2011 - 2013. 3.

Výsledky výzkumu/práce:

Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům zkoumaného podniku za poslední čtyři zvýšil z 91,48 % až na konečných 98,72 %. Nicméně, v rámci komparace dat s blízkou konkurencí za dvě období je pozice podniku z tohoto pohledu na nejlepší úrovni. Analýza druhového členění nákladů ukázala na tři nejpodstatnější náklady – osobní náklady, spotřeba materiálu a energie a služby. Osobní náklady ve zkoumaném období klesaly, což byla reakce na situaci na stavebním trhu. Náklady spotřeby materiálu a energie tvoří zejména materiál na zakázku a spotřeba PHM. Služby představují největší podíl celkových nákladů, přičemž tyto náklady za sledované období neustále rostly. V rámci porovnání s konkurencí se projevil výrazný rozdíl poměru nákladů služeb ke spotřebě materiálu a naopak. Roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance a počet zaměstnanců se sice snižovaly, a tím se zároveň podařilo snížit tempo propadu produktivity práce. V rámci porovnání s průměrem odvětví, se v oblasti ročních mzdových nákladů zkoumaný podnik nachází pod hranicí průměru. 4.

Závěry a doporučení:

Na základě výsledků analýzy řízení nákladů podniku za zkoumané období se jeví jako doporučení podrobně se zaměřit na náklady, které tvoří nejpodstatnější podíl k celkovým nákladům: služby, spotřeba materiálu a energie a osobní náklady. Vzhledem k oživení ekonomiky v segmentu dopravních staveb je důležité zachovat stav lidských zdrojů, což bude mít dopad i na osobní náklady. U spotřeby materiálu a energií se jeví jako možné doporučení hledat úspory při zajištění materiálu v rámci celého holdingu, popřípadě navrhnout opatření, které povede ke konečné úspoře (např. zkrácení doby splatnosti na úkor snížení ceny). Dalším doporučením je hledat nové substituty materiálů, které by mohly snížit dodávanou cenu. V rámci služeb je vhodné doporučení podrobně rozebrat položku „služby a subdodávky na zakázku“ a hledat možné úspory v zajištění subdodávek a služeb opět pro celý holding. Doporučením v rámci kalkulace, je jasně oddělit interní a externí náklady v kalkulačním vzorci. KLÍČOVÁ SLOVA Náklady, spotřeba materiálu a energie, služby, osobní náklady.



SUMMARY 1.

Main objective:

The aim of the thesis is to evaluate and consequently recommend an improvement resulting in an effective cost management in the company on the basis of conducted analysis of expenses in the chosen company. 2.

Research methods:

Methods of analysis and comparison were used within the thesis. Data analysis was made by thorough analysis of expenses according to kind, calculating pattern and explanation of calculation formula which is applied in the company. Comparison method was used to compare basic economic indicators and generic costs in four-year period 2010 – 2013. Also the costs were compared to the competition with similar field specialization together with the average in the branch in two-year period 2011 – 2013. 3.

Result of research:

The share of total costs to total profit of the inquired company in the time period increased from 91.48 % to final 98.72 %. Nevertheless, under the terms of data comparison to the close competition within two periods, the company position hits the best level from this point of view. Generic costs analysis pointed out three most important costs – personal costs, material and energy consumption and services. Personal costs fell as a response to situation at the construction market. Material and energy consumption costs consist mainly of custom made material and fuel consumption. Services comprise the highest share of total expenses while these were increasing during all the inquired period. Under the comparison of the competition considerable difference of ratio in costs of services and material consumption - and vice versa - was displayed. A year labour costs for one employee and a number of employees were diminishing so that also the rate of productivity slump was managed to diminish. In comparison to average in branches the company is below average line in a year time terms.

4.

Conclusions and recommendation:

On the basis of analysis results of managing of expenses in the company in the inquired time period it seems to suggest focusing on the expenses which forms the most significant part of total expenses: services, material and energy consumption and personal costs. Considering the economy recovery in the part of transport building it is important to keep a number of human resources which will also impact on personal costs. Concerning material and energy consumption it is encouraged to seek for savings when material providing within the entire holding or as the case may be to suggest a measure leading to final savings (e.g. reduction of due date at the expense of price reduction). It is also advisable to seek for new substitutes of materials, which could reduce supplied price. Concerning services it is appropriate to analyse in detail the item „services and subcontracts commissioned“ and seek for possible savings in reserving subcontracts and services for the entire holding. Concerning calculation we suggest separating clearly internal and external expenses in calculation formula.

KEYWORDS Expenses, costs material and energy consumptions, services, personal costs

JEL CLASSIFICATION A 200 – General Economic Education and Teaching of Economics: General M210 – Business Economics



Obsah 1 Úvod ............................................................................................................................... 1 1.1 Cíl práce a metodika ................................................................................................ 2 2 Teoretická část práce ...................................................................................................... 4 2.1 Základní pojetí nákladů ........................................................................................... 4 2.1.1 Náklady z hlediska finančního .......................................................................... 5 2.1.2 Náklady z hlediska manažerského .................................................................... 5 2.2 Třídění nákladů........................................................................................................ 6 2.2.1 Druhové členění nákladů .................................................................................. 7 2.2.2 Účelové členění nákladů ................................................................................... 8 2.2.3 Kalkulační členění nákladů............................................................................... 9 2.3 Kalkulace nákladů ................................................................................................. 10 2.3.1 Předmět kalkulace ........................................................................................... 11 2.3.2 Prvky kalkulačního systému ........................................................................... 11 2.3.3 Typový a retrográdní kalkulační vzorec ......................................................... 12 2.3.4 Kalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady ................................. 15 2.4 Alokace nákladů .................................................................................................... 16 2.5 Základní typy nákladových kalkulací .................................................................... 17 2.6 Nákladová (hospodářská) střediska a vnitropodnikové ceny ................................ 19 2.7 Shrnutí teoretické části .......................................................................................... 20 3 Praktická část práce ...................................................................................................... 22 3.1 Představení zkoumané společnosti ........................................................................ 22 3.1.1 Základní údaje o společnosti .......................................................................... 23 3.1.2 Organizační struktura společnosti ................................................................... 24 3.2 Základní ekonomické ukazatele vybrané společnosti ........................................... 26 3.3 Porovnání základních ekonomických ukazatelů s konkurencí .............................. 28 3.4 Druhové členění nákladů podniku ......................................................................... 31 3.4.1 Osobní náklady ............................................................................................... 32 3.4.2 Spotřeba materiálu a energie .......................................................................... 33 3.4.3 Služby ............................................................................................................. 34 3.5 Porovnání druhových nákladů s konkurencí a odvětvovým průměrem ................ 36 3.6 Porovnání mzdových nákladů s konkurencí a odvětvovým průměrem ................ 40



3.6.1 Mzdové náklady: podíl k obratu – konkurence a odvětví............................... 41 3.6.2 Roční mzdové náklady na zaměstnance – konkurence a odvětví ................... 43 3.7 Kalkulační členění nákladů ................................................................................... 45 3.7.1 Kalkulační vzorec – Kolejové stavby ............................................................. 47 3.7.2 Kalkulační varianty ......................................................................................... 49 3.7.3 Kalkulace – vliv na vnitropodnikové ceny ..................................................... 50 3.8 Shrnutí praktické části ........................................................................................... 51 4 Závěr ............................................................................................................................ 53



Seznam zkratek ABC BK CH&T_Lit CHT_Pce ČR Km MJ MPO PHM ŘSD SŽDC TH THP ÚRS VZZ

Activity Based Costing, metoda ABC, kalkulace podle aktivit Bezstyková kolej Chládek & Tintěra, a.s. Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Česká republika Kilometr Měrná jednotka Ministerstvo průmyslu a obchodu Pohonné hmoty a maziva Ředitelství silnic a dálnic Správa železniční dopravní cesty Traťové hospodářství Technicko-hospodářský pracovník Nástupnická organizace Ústavu racionalizace ve stavebnictví Výkaz zisku a ztráty

Seznam tabulek Tabulka 1 Základní ekonomické ukazatele podniku Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. . 26 Tabulka 2 Základní ekonomické ukazatele konkurence 2011 - 2012 ............................. 29 Tabulka 3 Základní ekonomické ukazatele konkurence 2012 - 2013 ............................. 30 Tabulka 4 Druhové členění nákladů podniku Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. ........... 32 Tabulka 5 Spotřeba materiálu a energie: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. ................... 34 Tabulka 6 Služby: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. ..................................................... 35 Tabulka 7 Druhové členění: porovnání konkurence a odvětví 2011-2012 ..................... 37 Tabulka 8 Druhové členění: porovnání konkurence a odvětví 2012-2013 ..................... 38 Tabulka 9 Mzdové náklady: porovnání konkurence a odvětví 2010-2014 ..................... 41 Tabulka 10 Roční mzdové náklady: porovnání konkurence 2010-2014 ........................ 43 Tabulka 11 Katalog údržby a oprav na SŽDC – výkony v odvětví TH .......................... 45 Tabulka 12 Katalog údržby a oprav na SŽDC – dodávky materiálu v odvětví TH ........ 46 Tabulka 13 Výkaz výměr včetně rozpočtu - konkrétní zakázky ..................................... 46 Tabulka 14 Nákladová kalkulace - vzor.......................................................................... 47 Tabulka 15 Kalkulace naložení a odvozu odpadového materiálu – varianta A .............. 49 Tabulka 16 Kalkulace naložení materiálu na meziskládce – varianta B ......................... 51



Seznam grafů Graf 1 Základní ekonomické ukazatele podniku Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. ...... 26 Graf 2 Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům CHT_Pce 2010 - 2013 ............. 27 Graf 3 Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům konkurence 2011-2012 ............ 29 Graf 4 Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům konkurence 2012-2013 ............ 30 Graf 5 Průměrný počet zaměstnanců a osobní náklady .................................................. 33 Graf 6 Náklady skupiny služeb k celkovým nákladům .................................................. 36 Graf 7 Druhové členění nákladů – konkurence a odvětví 2011-2012 ............................ 37 Graf 8 Druhové členění nákladů – konkurence a odvětví 2012-2013 ............................ 39 Graf 9 Trend indexu stavební produkce .......................................................................... 42 Graf 10 Porovnání podílu mzdových nákladů k obratu – konkurence a odvětví ............ 43 Graf 11 Roční mzdové náklady na zaměstnance – konkurence 2010 - 2014 ................. 44

Seznam obrázků Obrázek 1 Vztah jednotlivých přístupů k pojetí nákladů .................................................. 4 Obrázek 2 Průběh nákladů podnikatelským procesem ..................................................... 7 Obrázek 3 Kalkulační systém a jeho členění .................................................................. 12 Obrázek 4 Typový kalkulační vzorec ............................................................................. 13 Obrázek 5 Retrográdní kalkulační vzorec ....................................................................... 14 Obrázek 6 Kalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady ................................ 15 Obrázek 7 Základní typy nákladových kalkulací ............................................................ 17 Obrázek 8 Organizační struktura Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. .............................. 25 Obrázek 9 Konkurenční subjekty a rozmezí účetních období ........................................ 28 Obrázek 10 Kalkulační vzorec – divize Kolejové stavby ............................................... 48



1 Úvod Úsilím každého podnikatelského subjektu je především tvorba zisku. Toto, a priori, předpokládá také nový občanský zákoník (zákon č. 89/2012 Sb.), který vymezuje podnikatele jako osobu, vykonávající na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku. Samotné tvrzení o maximalizaci zisku dnes zcela jistě v plné míře neplatí a z nového úhlu pohledu je cílem podnikání maximalizace tržní hodnoty podniku. Zjednodušeně řečeno, z hlediska dlouhodobé existence podniku není udržitelná jednoduchá představa o cíli podnikání generující pouze zisk (ve finančním vyjádření), který je pouze prostým rozdílem mezi výnosy a náklady. Každá organizace představuje sofistikovaný systém své existence a rozvoje. Na jedné straně spotřebovává vstupy (nákladové druhy), které dále transformuje a na straně druhé produkuje výstupy (finální výkony). Tyto výstupy pak určitým způsobem směňuje v prostředí tržní poptávky. Na straně vstupů se pak jedná o náklady, které jsou ústředním tématem této diplomové práce. Základem každého podnikání je zdravá finanční kondice a udržitelný růst, kterého potřebou je kladný hospodářský výsledek. Na udržení tohoto stavu, je možné uvažovat na jedné straně zvýšením tržeb a na straně druhé snížením nákladů, popřípadě obojím. Nicméně mezi řízením těchto dvou alternativ je podstatný rozdíl. Tržby jsou zásadně ovlivněny vnějším prostředím a není zcela jednoduché je navyšovat. Růst tržeb je také spojeno se strategií a strategickými cíli a vztahuje se zejména k dlouhému období (rozšíření výrobního portfolia, hledání nových trhů atd.). Naproti tomu jsou tady náklady, které mají poněkud vnitřní charakter, a právě ty může podnik přímo ovlivnit. Efektivně řízené náklady představují v podstatě jedinou možnost na udržení finanční stability podniku v odvětví, které stagnuje, popřípadě ve kterém klesá tržní podíl. Délkou stagnace je myšleno pouze krátký, v horším případě střednědobý horizont. Z hlediska segmentu podnikání se může jednat se o obor, který není možné zcela rychle opustit bez poměrně vysokých ztrát (nejen finančních, ale také lidských). Konkrétní příklad představují inženýrské stavitelství a to silniční a železniční, popřípadě výstavba rozvodných sítí. A právě v oblasti stavebnictví podniká zkoumaný podnik. Neustálý propad stavební produkce inženýrského stavitelství od poloviny roku 2009 až do konce roku 2013, podle CEEC Research (2014, s. 6), nutí všechny firmy ve zmíněném oboru hledat možnosti jak se s danou situací vyrovnat. Nastalá situace, zejména ve stavebním sektoru, kdy firmy v tomto segmentu doslova bojují o vlastní existenci, si vyžaduje nové přístupy v řízení podnikání. Jak na tuto situaci podniky reagují se různí z pohledu řízení lidských zdrojů, diverzifikaci v oboru podnikání, útlumem výrobního portfolia a v neposlední řadě také řízením efektivně alokovaných nákladů. Efektivní řízení nákladů se stává nespornou konkurenční výhodou i v době růstu tržního podílu, kdy takto vyšší generována ziskovost může být zpětně investována do rozvoje a posilování silných stránek podniku. 1 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Pro potřeby zpracování analýzy řízení nákladů byla vybrána stavební společnost Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. s nosným oborem podnikání v inženýrském stavitelství.

1.1 Cíl práce a metodika Cílem této diplomové práce je na základě provedené analýzy nákladů ve vybrané společnosti, vyhodnotit a následně doporučit zlepšení vedoucí k efektivnímu řízení nákladů dané společnosti. Diplomová práce je rozdělena do dvou základních částí – teoretickou a praktickou. V rámci metodiky této práce bylo použito zdrojů primárních a sekundárních. Na konci každé části je zpracován jednoduchý souhrn. V teoretické části práce jsou použity zdroje sekundární a to zejména monografie z důvodu objasnění tématu diplomové práce a vysvětlení současné terminologie, které reprezentují základní pojetí nákladů, třídění nákladů, kalkulace apod. Tyto zdroje byly čerpány z Vysoké školy ekonomie a managementu a současně i z vědecké knihovny v Ostravě formou zápůjčky. Dalšími důležitými sekundárními zdroji jsou odborné články vztahující se k danému tématu analýzy a řízení nákladů ve společnosti. Prvním krokem v praktické části je představení společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., základní údaje a organizační struktura. Z důvodu pracovněprávního vztahu autora této diplomové práce ke zkoumanému podniku, jsou použita primární data z ekonomického oddělení, z veřejně dostupných zdrojů z webového portálu justice.cz a webových stránek zmíněného podniku. Následuje analýza vývoje základních ekonomických ukazatelů podniku ve čtyřletém období 2010 – 2013. Jedná se o celkové výnosy, celkové náklady a výsledek hospodaření. Na základě toho je pak odvozený podíl těchto nákladů k výnosům v relativních hodnotách. Dalším krokem je komparace základních ukazatelů čerpajících z veřejně dostupných zdrojů (rozvahy a výkazů zisků a ztrát) vybraných konkurentů podnikajících v obdobném segmentu výrobních služeb. Z toho vyplývá i klíčová myšlenka praktické části této diplomové práce, která je založena na analýze vývoje druhových nákladů zkoumaného podniku ve čtyřletém období a zároveň komparace struktury nákladů s těmito vybranými konkurenty. Součástí této práce je i komparace nákladů jednotlivých společností s průměrem odvětví, konkrétně inženýrského stavitelství a k tomuto účelu použita data z portálu ministerstva průmyslu a obchodu – finanční analýzy podnikové sféry za období 2010 - 2013. Nedílnou součástí je subkapitola věnována kalkulačnímu členění nákladů a vysvětlení kalkulačního vzorce, který je používán jednou z divizí – Kolejové stavby. V závěru této práce provedeno celkové vyhodnocení s výsledným možným doporučením. K sestavení tabulek a grafů byl využitý tabulkový procesor Microsoft Excel.

2 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Tato diplomová práce byla sestavena v následujících krocích: příprava diplomové práce – cíle a metodika, sestavení a rozbor sekundárních dat souvisejících s danou problematikou, zpracování teoretické části práce, získání údajů o zkoumané organizaci - interní a externí, sběr dat konkurentů podnikajících v blízkém oboru – dopravní stavby a odvětvového průměru, příprava zpracování praktické části, provedení analýzy nákladů vybraných ukazatelů a vývojových trendů za účetní období let 2010 - 2013, komparace zkoumaných dat společnosti s dalšími vybranými konkurenty v oboru a průměrem v rámci odvětví MPO, závěr – celkové vyhodnocení a konkrétní návrhy na vylepšení řízení nákladů zkoumané organizace.



2 Teoretická část práce V teoretické části práce je vysvětlena filosofie základního pojetí a Z důvodu co nejpřesnějšího pojetí teorie jsou zde použity sekundární monografie a odborné články, týkající se dané problematiky. jsou subkapitoly věnované kalkulaci včetně typového kalkulačního nákladů, nákladových středisek a vnitropodnikové ceny.

třídění nákladů. zdroje, zejména Součástí teorie vzorce, alokace

2.1 Základní pojetí nákladů Podle Krále a kol. (2010, s. 47) jsou ve finančním účetnictví náklady charakteristické úbytkem ekonomického prospěchu, což se projevuje poklesem aktiv nebo naopak nárůstem závazků, který v klasifikovaném období vede k poklesu vlastního kapitálu. Synek, Kislingerová a kol. (2010, s. 39), souhlasí a doplňují charakteristiku nákladů podniku jako peněžně vyjádřenou spotřebu vstupů, účelně vynaložených na tvorbu výnosů podniku, jejichž součástí jsou také náklady spojené s vlastní činností podniku. Popesko (2009, s. 32), upozorňuje, že při bližším zkoumání nákladů, je nutné, odpovědět si na otázku, co vlastně za náklad považujeme. Autor tím naznačuje, že náklady vnímá rozdílně účetní a manažer zaměřený například na strategický rozvoj podniku. V této souvislosti autor ve své knize vymezuje dvě základní pojetí nákladů z pohledu externího uživatele, v rámci vymezení finančního účetnictví a z pohledu manažerského: finanční (účetní) náklady manažerské náklady Dále autor dělí manažerské náklady na hodnotové a ekonomické, což je uvedeno na následujícím obrázku č. 1. Obrázek 1 Vztah jednotlivých přístupů k pojetí nákladů

Pojetí nákladů

Manažerské pojetí

Finanční pojetí

Hodnotové pojetí

Ekonomické pojetí

Zdroj: Popesko (2009, s. 32)



Současně se i podle Šoljakové (2009, s. 39) projevuje složitost ve vyjádření ocenění spotřeby obětovaných zdrojů a získaného prospěchu v existenci různých pojetí nákladů (finanční, hodnotové a ekonomické).

2.1.1 Náklady z hlediska finančního Popesko (2009, s. 32), píše, že finanční náklady jsou chápány jako úbytek ekonomického prospěchu, projevující se úbytkem aktiv nebo přírůstkem dluhů a které v hodnoceném období vedou ke snížení kapitálu. Autor doplňuje skutečnost, že v tomto pojetí náklady vyjadřujeme v účetních cenách a to jsou ceny, za které byla aktiva určena ke spotřebě pořízena nebo evidována v hodnotě nárůstů pasiv. Dle vysvětlení autora, pro potřeby externích uživatelů je toto pojetí nákladů zcela vyhovující. Souhlasně se vyjadřuje i Petřík (2009, s. 26-27) k celkovému finančnímu účetnictví, kterého hlavním smyslem je věrohodných informací o finanční situaci a celkovém hospodaření podniku a zároveň sestavovat relevantní finanční výkazy pro další uživatele. Autor ve své knize zdůrazňuje, že finanční účetnictví směřuje do minulosti a pochopitelně je založeno zejména na minulých datech. Zdroj upozorňuje a dodává, že právě v Evropě je toto často přizpůsobeno daňovým a některým státním potřebám a to může mít často negativní důsledky vyplývající ze základního poslání, poskytování informací. Synek, Kislingerová a kol. (2010, s. 39) toto doplňují a ve své knize píše, že finanční účetnictví je základem pro výpočet daní. Bárta (2013, s. 14) ve svém článku shodně uvádí, že úkolem finančního účetnictví je splnění zákonné povinnosti a striktních účetních pravidel. Zdroj dále uvádí, že informace, které poskytuje toto pojetí, jsou pro management zásadní, ale nemají správnou podobu (detail) a tyto informace omezeny pouze na finanční ukazatele, nemají optimální strukturu a metodikou se liší od požadavků manažerů. Na odpověď, zdali si vystačí management při řízení podniku s finančním účetnictvím, odpověděla Piegzová (2013, s. 18 - 20), finanční ředitelka společnosti Česká zbrojovka a.s.: „S finančním účetnictvím si může vystačit jednoduchá firma s jedním druhem výkonů, který prodává vždy za stejnou cenu a vyrábí jedním a stále stejným postupem na jedné dílně, má nové zařízení a rozdíl mezi kalkulačními a účetními odpisy nepatrný.“ Na stejný dotaz, odpověděla Bergerová (2013, s. 20), ekonomická ředitelka společnosti ZAT a.s., následovně: „Pokud chce management řídit kvalitně, nelze se spoléhat pouze na finanční účetnictví. Finanční účetnictví poskytuje celkový přehled o tom, jak si firma stojí, jaká je její finanční situace, a je určitě vhodné pro externí zájmové strany.“ Dále Bergerová v odpovědi doplňuje, že v rámci interního řízení je toto pojetí naprosto nedostatečné, protože na rozdíl od manažerského účetnictví nepodporuje včasné dodávání informací a současně doporučení správným uživatelům.

2.1.2 Náklady z hlediska manažerského Podle Popeska (2009, s. 32-33), je tento koncept nákladů hodnotovým vyjádřením účelného vynaložení ekonomických zdrojů podniku, přímo souvisejícího



s ekonomickou činností podniku. Autor dále rozlišuje dva přístupy, které se liší vnímáním neúčetních nákladů. Jak patrné z obrázku č. 1, prvním z nich, které autor rozlišuje je hodnotové pojetí nákladů. Podle autora tento přístup slouží k informovanosti v běžném řízení a kontrole průběhu uskutečňovaných procesů probíhající v podniku To znamená, že spotřebované ekonomické vstupy se oceňují v cenách odpovídající jejich reálné hodnotě. Autor dále zdůrazňuje, že náklady v hodnotovém pojetí obsahují jednak náklady shodné s finančním účetnictvím a zároveň i náklady, které jsou v manažerském účetnictví vykazovány v odlišné výši než ve finančním účetnictví, nebo jím nejsou vykazovány vůbec (tzv. kalkulační náklady). Druhým přístupem z hlediska manažerských nákladů, jsou podle Popeska (2009, s. 33) náklady ekonomické a úzce souvisí s konceptem oportunitních nákladů1. Synek, Kislingerová a kol. (2010, s. 39), souhlasí a ve své knize doplňují, že ekonomické náklady charakterizují to, co bylo skutečně obětováno a tedy nejen to, co bylo zaplaceno pouze v penězích. Autoři dále uvádějí, že do těchto nákladů patří např. úroky z vlastního kapitálu a ušlá mzda podnikatele a uvádí to na příkladu, když účetní počítají pouze skutečnou částku zaplacenou za výrobní faktory použité na výrobu daného množství konkrétního výrobku a když vlastník (výrobce) použije vlastní kapitál, účetní nezahrne náklady na úrok, protože nebyly zaplaceny. Naproti tomu manažer (ekonom), bere v úvahu i oběť zaplacenou vlastníkem (výrobcem) tím, že počítá i s náklady na úrok vlastního kapitálu a do ekonomických nákladů zahrne výši úroků rovnající se částce, kterou by obdržel v případě, že by svůj kapitál půjčil.

2.2 Třídění nákladů Podle úvahy Krále a kol. (2010, s. 68-69) existuje nespočet způsobů, jak můžeme klasifikovat náklady. Autoři však připomínají, že třídění jakýchkoli jevů musí vyplývat z účelové potřeby, to znamená, že jde o vztah řešení specifických otázek a rozhodnutí. Z důvodu usměrnění nákladů, které chceme řídit a zároveň tím zvyšovat hospodárnost, musíme, podle Synka, Kislingerové a kol. (2010, s. 39) tyto náklady třídit, nejlépe z několika hledisek. Podle Popeska (2009, s. 34), je důležité k jakékoli nákladové optimalizaci zapotřebí pochopit podstatu jednotných nákladových položek v podniku. Dále zdroj upozorňuje, že z důvodu velkého množství nákladových položek, je nezbytné tyto náklady rozčlenit do stejnorodých skupin, abychom je mohli zkoumat při různých situacích. Na obrázku č. 2, je podle Krále a kol. (2010, s. 69), znázorněn průřez, který by mělo manažerské účetnictví o nákladech poskytnout.

Oportunitní (alternativní) náklady – jsou to náklady implicitní, které firma reálně nevynaloží. Tyto náklady jsou založeny na principu obětované příležitosti. Podnik ztrácí výnos, který by mu plynul, pokud by použil své zdroje v nejlepší možné alternativě. 1



Obrázek 2 Průběh nákladů podnikatelským procesem Transformace (přeměna) vstupů na výstupy VÝSTUPY Operace, aktivity, činnosti, procesy (obecně výkony), pro řízení jejichž hospodárnosti, účinnosti a efektivnosti je třeba znát: jejich nákladovou náročnost místo vzniku (vynaložení) nákladů, potřebných k provedení výkonů odpovědnost za vynaložení těchto nákladů závislost vynaložených nákladů na objemu a na případných změnách ve způsobu provádění výkonů

Zobrazení nákladů na vstupu do podniku: odpovídá na otázku, jaké náklady byly vynaloženy

Zobrazení nákladů ve fázi jejich postupné přeměny (transformace) na výkony: členění jsou orientována na řízení této přeměny

Finální výkony

Nákladové druhy

VSTUPY

Zobrazení nákladů na výstupu z podniku: členění odpovídá na otázku vztahu nákladů k finálním výkonům

Zdroj: Král a kol. (2010, s. 69)

Synek a kol. (2011, s. 81), připomínají, že náklady jsou důležitým syntetickým ukazatelem kvality činnosti podniku. Autoři dále doplňují, že úkolem managementu je tyto náklady usměrňovat a řídit, a toto řízení si vyžaduje jejich podrobné třídění.

2.2.1 Druhové členění nákladů Podle názoru Popeska (2009, s. 34), patří druhové členění nákladů k nejběžnějšímu přístupu k uspořádání v klasickém finančním účetnictví. Jak dále zdroj uvádí, v rámci tohoto uspořádání členíme tyto náklady podle druhu spotřebovaného venkovního vstupu do vlastního podnikového transformačního vstupu. Synek, Kislingerová a kol. (2010, s. 39-40), ve své knize píší, že v praxi je členění podle druhů podrobnější, což je zřejmé i ze základních podnikových výkazů o výnosech, nákladech a hospodářském výsledku, které představuje výkaz zisku a ztrát (výsledovka). Na základě výsledovky, autoři formulují dvojí třídění těchto nákladů, podle: oblasti činnosti, do které patří provozní finanční a mimořádné náklady nákladových druhů Za základní nákladové druhy, považuje zdroj, spotřebu materiálu, energie a externích služeb. Dále osobní náklady, což představují mzdy, platy, provize, náklady na sociální zabezpečení a sociální náklady. Autoři dále uvádějí odpisy hmotného i nehmotného majetku, finanční náklady (nákladové úroky a další). 7 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Druhové členění nákladů, jak upozorňuje Popesko (2009, s. 35), je pro nákladovou optimalizaci nezbytnost a dále autor definuje čtyři základní typy organizací lišící se charakterem své činnosti a strukturou nákladových druhů následovně: manufaktura – vysoký podíl osobních nákladů, převážně přímých nákladů na výrobní dělníky. Nízká úroveň automatizace, relativně nízké odpisy. Jako příklad je výroba textilu apod. automatizovaná montáž – vysoký podíl spotřeby materiálu, nízká úroveň osobních nákladů (převládající přímé mzdové náklady), relativně vysoký podíl odpisů. Příkladem může být např. výroba složitějších plastových komponent nebo výroba automobilů zakázková firma – relativně průměrný podíl materiálových a osobních nákladů (převládají nepřímé náklady režijních pracovníků), podstatnou položku nákladů tvoří služby nakupované od externích dodavatelů (telekomunikace, IS/IT, marketing a další) služby – naprosto odlišná struktura nákladových druhů, než u firem působících ve výrobě. Dominují osobní náklady a na druhé straně společnost spotřebovává velmi malý podíl materiálových nákladů. Na základě této charakteristiky jednotlivých organizací, autor podmiňuje postupy, které lze uplatnit s cílem nákladové optimalizace. Jako nevýhodu druhového členění uvádí Lazar (2012, s. 11), že nesumarizuje tyto náklady podle činností podniku. Dále autor připomíná, že třídění podle druhů je výhradně záležitosti finančního účetnictví.

2.2.2 Účelové členění nákladů Při řízení hospodárnosti všech vynaložených nákladů je podle Krále a kol. (2010, s. 72), nutno zjistit, zda se v podniku náklady spoří nebo naopak překračují a k tomu slouží členění nákladů podle účelu. Fibírová, Šoljaková, Wagner (2011, s. 105) charakterizují účelové členění nákladů podle potřeby řízení jako vynaložené náklady, které se v manažerském účetnictví monitorují v úzké souvislosti s jejím vznikem, s úzkou vazbou k vlastnímu procesu tvorby výkonů, to znamená s reálnými vztahy uvnitř organizace, v konkrétních útvarech a ve vztahu ke skutečným výkonům a činnostem. Lazar (2012, s. 11), sleduje tyto náklady podle účelu jejich vynaložení po liniích: výkonů – monitoruje se proces realizace výkonů a náklady se vztahují k těmto výkonům útvarů – podle středisek, která byla zpravidla zřízena za záměrem výkonu určité činnosti. Náklady se vztahují k místu jejich vzniku a tím se sleduje odpovědnost za vznik těchto nákladů Jak dále Lazar (2012, s. 11) doplňuje, toto třídění nákladů je věcí vnitropodnikového účetnictví a vytváří podklady pro účtování ve finančním účetnictví. Král a kol. (2010, s. 72-73) a shodně i Popesko (2009, s. 37), rozdělují z aspektu řízení hospodárnosti účelové náklady podle jejich základního vztahu do dvou skupin: 8 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


náklady technologické a na obsluhu a řízení náklady jednicové a režijní Popesko (2009, s. 37), popisuje technologické náklady, které jsou přímo vyvolány určitou technologií. Jako příklad autor uvádí materiálovou spotřebu určitého množství, dále odpisy zařízení, který slouží k výrobě dané výrobní technologie. Naopak, náklady na obsluhu a řízení, jsou podle Krále a kol. (2010, s. 72), náklady, které byly vynaloženy za záměrem vytvoření a zajištění podmínek účelného průběhu dané aktivity. Příkladem, podle autorů může být náklad na osvětlení tiskárny a plat mistra. Náklady jednicové jsou, podle Lazara (2012, s. 12), vyvolány konkrétní jednicí výkonu a určují se docela snadno pomocí norem spotřeby. S tímto tvrzením souhlasí i Král a kol. (2010, s. 73) a ve své knize zmiňují příklad nákladového úkolu, který se určí příslušnou oceněnou normou vynásobenou předem daným počtem provedených výkonů (např. počtem vytištěných knih). Na druhé straně, náklady režijní představují, podle Popeska (2009, s. 37) takové náklady, které není jednoduché vztáhnout k nějaké konkrétní činnosti nebo výkonu. Autor dále rozvíjí otázku režijních nákladů jako diskutabilní pojem z důvodu nejednoznačnosti mezi jejich spotřebou a účelem jejich vynaložení. Podle přesnější definice autora se jedná o náklady zahrnující náklady na obsluhu a řízení a současně i náklady technologické, které nesouvisí s jednotkou výkonu, ale s kompletním technologickým procesem.

2.2.3 Kalkulační členění nákladů Tato filosofie členění nákladů je, podle Krále a kol. (2010, s. 76), zvláštním typem účelového členění nákladů. Jak autoři uvádějí, složitost tohoto přiřazování kalkulačního členění nákladů vyplývá z toho, že podnikatelský průběh je poměrně komplikovaným režimem, na které navazují paralelně i sériově řazené procesy vázáné ke konkrétním výkonům. Autoři dále ve své knize rozvíjejí myšlenku, že stanovení konkrétního rozměru nákladů těchto činností na určitý výkon je často v podstatě abstrakce a jakési modelové zjednodušení a z toho důvodu nepředstavují realitu v plné šíří. Zároveň autoři připomínají, že je nezbytné mít na zřeteli účel přiřazení nákladů ke skutečným výkonům. K tomu se přiklání i Popesko (2009, s. 38), který ve své knize uvádí, že elementárním předpokladem pro kvalitní řízení nákladů v podniku je schopnost určit účelnost jejich vynaložení. Dále autor rozlišuje přiřazování jednotlivých nákladů k určitému nákladovému objektu do dvou základních kategorií: a) přímé náklady b) nepřímé náklady Přímé náklady jsou, podle autora, jsou ty náklady, které můžeme naprosto přesně vztáhnout ke konkrétnímu nákladovému objektu. Lazar (2012, s. 12) uvádí jako příklad spotřebu materiálu použitý přímo do výrobku, mzdové náklady pracovníka, který se podílí pouze na výrobě daného výrobku nebo odpis zařízení (stroje) pracující pouze na jednom konkrétním produktu.



Naopak nepřímé náklady nemohou být, podle Popeska (2009, s. 38), jednoznačně vztaženy k určité aktivitě minimálně ze dvou důvodů a to: mezi nákladem a objektem neexistuje výlučná vazba a tím pádem se jedná o režijní náklad nebo nejsme schopni tuto výlučnou vazbu v rámci evidence nákladů identifikovat, nebo je pro nás tato identifikace z nákladového aspektu irelevantní. Opět Lazar (2012, s. 12) uvádí jako příklad správní náklady, ale současně také jiné náklady, které můžou být společné pro několik výkonů podniku. S tím naprosto souhlasí i Král a kol. (2010, s. 76) a doplňují tuto tezi s tím, že nepřímé náklady, které nejsou svázány k jednomu druhu výkonu, zajišťují podnikatelskou podporu podniku v širších souvislostech.

2.3 Kalkulace nákladů Kalkulace, v pojetí nákladové kalkulace je podle Popeska (2009, s. 55), v současné době považována v podstatě za nejstarší a zároveň nejpoužívanější nástroj hodnotového řízení. Autor uvádí, že pro každého manažera je důležitá identifikace nákladů, která je spojena s výkonem podnikových aktivit, jednoduše řečeno, že každý podnikatel chce znát (nejlépe přesně), kolik peněz ho ve skutečnosti stojí prováděné výkony. Kalkulaci, autor definuje jako přiřazení nákladů, marže, zisku, ceny k výrobku, službě, činnosti, operaci nebo jinak vyjádřené jednotce výkonu podniku, to znamená kalkulační jednici nebo nákladovému objemu. Král a kol. (2010, s. 124), upozorňují na podstatnou skutečnost, že právě kalkulace zobrazuje v recipročním kontextu dva elementární body podnikatelského procesu a to: naturálně vyjádřený výkon hodnotové parametry Autoři doplňují, že právě tyto dva body činí z kalkulace nejdůležitější nástroj zobrazující věcné a hodnotové stránky podnikání. Autor dále vyjadřuje pojem kalkulace ve třech elementárních významech jako: činnost, která vede k nalezení či stanovení jednotlivých nákladů na výkon a zároveň je tento náklad přesně podle druhu, objemu a jakosti výsledek této činnosti vydělitelnou část informačního systému firmy, zahrnující součást manažerského účetnictví, ale zároveň nezastupitelná informačním obsahem a metodou jeho získání Podle autorů, jsou nejvíce využívanou formou kalkulací propočty, zaměřené na zjištění nebo stanovení nákladů na konkrétní výrobek či službu, vyplývající z předmětu prodeje externím klientům. Toto tvrzení upřesňují Fibírová, Šoljaková, Wagner (2011, s. 207), že nejčastěji využívanou formou kalkulací je přiřazení nákladů externím výkonům (externím zákazníkům), ale zároveň upozorňují na důležitost přiřazení nákladů na interní výkony účtované mezi vnitropodnikovými útvary. 10 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


2.3.1 Předmět kalkulace Na základě obecné zásady, která říká, že předmětem kalkulace mohou být všechny druhy dílčích nebo finálních výkonů, které podnik vyrábí nebo realizuje, se podle Krále a kol. (2010, s. 126), v praxi často upravuje s ohledem na rozměr realizovaného portfolia a složitost podnikatelského procesu. Autoři ve své knize vymezují předmět kalkulace podle kalkulační jednice a kalkulovaného množství. Zároveň autoři oba tyto pojmy vysvětlují následovně: Kalkulační jednice představuje konkrétní výkon, vymezený měrnou jednotkou a druhem, na který se přidělují náklady a další hodnototvorné veličiny. Kalkulované množství představuje daný počet kalkulačních jednic, pro které se přidělují nebo určují celkové náklady. Autoři připomínají, že správné vymezení je důležité hlavně z aspektu určení průměrného podílu fixních nákladů přiřazených na kalkulační jednici. V případě kalkulovaného množství, uvádějí Fibírová, Šoljaková, Wagner (2011, s. 223), následující doplnění: „Pro různé nákladové položky může být kalkulační množství vymezeno jinak (například počet dávek produktů pro náklady související s logistikou nebo nastavením výrobní linky, počet jednic vyrobených za jednu směnu pro mzdy obslužného personálu, počet jednic vyrobených za měsíc pro měsíční nájemné výrobní haly, předpokládaný počet jednic za životní cyklus výrobku pro odpis licence na výrobu příslušného druhu výrobku…)“

2.3.2 Prvky kalkulačního systému Popesko (2009, s. 56), uvádí, že jednotlivé prvky a formy kalkulací se neodlišují pouze tím, jakým způsobem přepočtu nákladů na jednotku výkonu byl vybrán. Neméně důležitým faktorem, podle autora, je rozhodování o vybrané kalkulaci je také účel, ke kterému se tato kalkulace vztahuje. Jako příklad autor zmiňuje, kdy jiný nárok na kalkulaci bude mít obchodník, který potřebuje sestavit rámcovou nabídku co nejrychleji s cenou pro zákazníka a naprosto odlišné nároky bude mít plánovač výroby, který na základě kalkulace vytváří výrobní plán. Podle Krále a kol. (2010, s. 192), tvoří v podniku sestavované kalkulace a současně i vzájemné vztahy mezi nimi vytvářejí poměrně komplikovaný a rozsáhlý variantní kalkulační systém. Autoři ve své knize píší, že tyto jednotlivé prvky tohoto řádu se vzájemně odlišují mimo jiné také podle doby sestavení a svým vztahem k časovému horizontu jejich využití. V tomto ohledu, je dle autorů, elementárním kritériem jejich vymezení to, v jakém smyslu jsou vytvářeny, to znamená podkladem pro strategický návrh, střednědobé (taktické) řízení, operativní řízení nebo z důvodu následného ověření procesů prováděných prací. Rozčlenění jednotlivých kalkulací tvořící kalkulační systém, je podle Krále a kol. (2010, s. 192), uveden na následujícím obrázku č. 3.



Obrázek 3 Kalkulační systém a jeho členění Kalkulace

Nákladů

Ceny

Výsledná

Předběžná

Propočtová

Plánová

Reálných nákladů

Cílových nákladů

Operativní

Zdroj: Král a kol. (2010, s. 192)

Několik variant nákladových kalkulací lišících se podle způsobu svého uplatnění, uvádí Popesko (2009, s. 56), jako kalkulaci: předběžnou výslednou operativní Na začátku zahájení jakýchkoli činností na výrobku či službě, potřebuje podle autora, každý podnik znát informace o vlastních nákladech, které můžou posloužit např. k prvnímu cenovému vyjednávání – jedná se o předběžné kalkulace. Naproti tomu, dle autora, výsledné kalkulace slouží zejména ke zpětnému vyhodnocené hospodárnosti, to znamená, zda skutečnost spotřeby vstupů odpovídá původnímu odhadu, který byl proveden před zahájením transformačního procesu. Dále autor zmiňuje operativní kalkulace, které se obvykle sestavují v průběhu výroby určité série výrobku a tvoří se zejména z důvodu reflektování změn přímých nákladů. Tyto přímé náklady, můžou být, podle názoru autora, například ve změně postupu nebo nastavení strojů a mechanizace.

2.3.3 Typový a retrográdní kalkulační vzorec Fibírová, Šoljaková, Wagner (2011, s. 223) uvádějí, že struktura nákladových položek, ve kterých se zjišťují náklady výkonů, je v každé firmě vyjádřena naprosto individuálně ve formě kalkulačního vzorce. Autoři se dále vyjadřují, že v rámci koncepce se struktura nákladů v obecné podobě liší v kalkulaci úplných nákladů ve srovnání s kalkulací variabilních nákladů. V této souvislosti autoři ve své knize zmiňují v podstatě nejjednodušší a historicky nejstarší podobu, s nejméně podrobným členěním nákladových položek, kterou představuje právě kalkulace úplných nákladů.



Tuto kalkulaci úplných nákladů upřesňuje, Popesko (2009, s. 59), metodou, která je v tuzemských podmínkách často reprezentována tzv. typovým kalkulačním vzorcem. Podle vyjádření autora, se tento vzorec postupně stal základem pro kalkulační vzorce využívané v domácí podnikové praxi. Tento základní kalkulační vzorec je podle Popeska (2009, s. 59) uveden na obrázku č. 4. Obrázek 4 Typový kalkulační vzorec

1. 2. 3. 4.

Přímý materiál Přímé mzdy Ostatní přímý materiál Výrobní (provozní) režie

-------------------------------------------------Vlastní náklady výroby (provozu): 5. Správní režie -------------------------------------------------Vlastní náklady výkonu: 6. Odbytové náklady -------------------------------------------------Úplné vlastní náklady výkonu: 7. Zisk (ztráta) -------------------------------------------------Cena výkonu (základní) Zdroj: Popesko (2009, s. 59)

Leinweber et al. (2014, s. 28) vysvětlují, že princip kalkulace úplných nákladů se provádí nejčastěji na jeden kus (jeden výrobek) nebo také na metry, tuny, kWh a jiné jednotky. Podle autorů se jde o to, že se nejdříve zkalkulují materiál a mzdy, které se týkají výrobku a následně se k tomuto výrobku přiřazují jednotlivé režie, vyplývající z obrázku č. 4. Král a kol. (2010, s. 138-139) přitom upozorňují, že pojetí tohoto kalkulačního vzorce se v našich domácích podmínkách prosazuje poměrně obtížně. Autoři to vysvětlují tím, že důvodem tohoto stavu byl deformovaný úkol kalkulace v podmínkách centrálně plánovitého řízení. Dále autoři doplňují, že v dnešní době je forma tohoto vzorce, která vychází ze vztahu nákladů k fázím reprodukčního průběhu, vhodná pro úvahy, které položky je možno zařadit do ocenění změny stavu vnitropodnikových zásob vyplývajících z finančního a daňového účetnictví. Leinweber et al. (2014, s. 33), také zmiňují nevhodnost této kalkulace z hlediska marketingu (cena výrobku je rozhodující), z důvodu obtížného rozvrhnutí režie na jednotlivé výrobky. Další možnou formou kalkulačního vzorce, podle Krále a kol. (2010, s. 140), kterou se řada firem vyjadřuje je v zásadním rozdílu mezi kalkulací nákladů a kalkulací 13 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


ceny. Autoři jasně popisují kalkulaci ceny, která vychází hlavně z úrovně zisku, resp. marže, které musí podnik svými výkony generovat vzhledem k zajištění požadované výnosnosti kapitálu. Autoři dále rozvíjí myšlenku, že tato úroveň se vyhodnocuje ve vztahu k ceně, které je podnik schopný dosáhnout vzhledem ke kvalitě svých produktů, konkurenci na trhu a další okrajové podmínky a pochopitelně také k nákladům jako vnitřní schopnosti podniku daný produkt úspěšně prodávat. Na základě znalostí těchto dvou informací, se podle autora, dále odvíjí vnitřní rozhodnutí podniku, zda s produktem vstoupit na daný trh, popřípadě předložení relevantních informací o nákladech výkonů, v případě že odběratel vyžaduje pro další posouzení alternativních nabídek. S tímto tvrzením se ztotožňuje i Popesko (2009, s. 59) a zjednodušeně dodává, že při kalkulaci ceny v praxi dochází k tomu, že ceny výkonů se netvoří jenom jako přirážka k celkovým nákladům, ale je v podstatě ovlivňována konkurenčním prostředím na trhu. Autor vysvětluje, že firma je nucena akceptovat tržní cenu a ta se stává určitým východiskem pro určení nákladů tohoto produktu. V tomto případě se jedná, podle autora, o rozdíl mezi cenou výkonů a očekávaným budoucím ziskem. Podle Popeska (2009, s. 59), se taková kalkulace označuje jako rozdílová, resp. retrográdní kalkulace a pro přehlednost je na obrázku č. 5, zobrazen tento vzorec. Obrázek 5 Retrográdní kalkulační vzorec

Základní cena výrobku --------------------------------------------------

Dočasné cenové zvýhodnění Slevy zákazníkům:

- sezónní - množstevní -------------------------------------------------Cena po úpravách: -------------------------------------------------Náklady --------------------------------------------------

Zisk Zdroj: Popesko (2009, s. 59)

Shodně s tímto tvrzením souhlasí i Fibírová, Šoljaková, Wagner (2011, s. 217), a zároveň uvádějí tuto retrográdní kalkulaci v obecné formě vyjádřenou následovně: prodejní cena (výkonu) – kalkulované náklady výkonu = zisk (nebo jiným způsobem vyjádřený přínos) výkonu.



2.3.4 Kalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady Podle Landy a Poláka (2008, s. 41) se kalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady zaměřuje na strukturu vykazovaných nákladů a jeho základní podoba je uvedena na obrázku č. 5. Obrázek 6 Kalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady

Cena po úpravách --------------------------------------------------

Variabilní náklady

přímý (jednicový) materiál přímé (jednicové) mzdy variabilní režie atd. -------------------------------------------------Marže (příspěvek na úhradu) -

Fixní náklady připadající na výrobek

--------------------------------------------------

Zisk Zdroj: Landa, Polák (2008, s. 41)

Leinweber et al. (2014, s. 33), ve své knize zmiňují v podobném principu tzv. kalkulaci „contribution margin“, čili krycí příspěvek nebo příspěvek na krytí. Podle autorů, se jedná o kalkulaci, kdy se od ceny výrobku odečtou jeho variabilní náklady. Na rozdíl od kalkulace úplných nákladů se již nepřiřazují výrobků všechny náklady, ale pouze náklady variabilní tak, že se odečítají od ceny. Tím, dle autorů, kladná contribution margin přispívá ke krytí jednolitého bloku ročních fixních nákladů společnosti. Jak autoři dále zmiňují, pokud jsou contribution margin pokryty všechny fixní náklady, společnost se dostává do bodu zvratu. Podle Popeska (2009, s. 92), kalkulace variabilních nákladů signalizuje podniku úroveň, kam až je možné cenu výrobku (služby) snížit. Dále autor zmiňuje, že v krátkodobém období je možné cenu výrobku (služby) snížit až k úrovni variabilních nákladů výkonu, což může nastat v případě podpory cenových rozhodování. K tomu autor dodává, že jakákoli kladná hodnota krycího příspěvku na úhradu fixních nákladů je lepší než nevyužitá volná kapacita zdrojů, která k úhradě fixních nákladů nijak nepřispěje. Naopak v dlouhém období musí celkový výkon uhradit všechny své náklady a generovat zisk, dodává autor.



2.4 Alokace nákladů Na výrobním procesu tvorby externího výkonu, se podle Fibírové, Šoljakové, Wagnera (2011, s. 232 – 233), podílí celá řada složek, které mají vzájemné vazby v návaznosti na organizační strukturu firmy, popřípadě na dané technologické a pracovní postupy apod. Autoři připomínají, že i v případě s přiřazováním nákladů ke skutečným výkonům, kdy se hledá odpověď na dvě základní otázky typu jakým způsobem přiřadit náklady výkonu, respektive proč je přiřazovat (pro jakou rozhodovací úlohu), je i v kontextu s přiřazováním nákladů mezi útvary, v rámci tzv. alokačních fází nezbytné řešit dva problémy. V prvním případě, se podle autorů, jedná o zařazení vnitropodnikových útvarů důkladně členěné organizační struktury do tří elementárních kategorií činností, kterými jsou hlavní, servisní a správní činnosti. V dalším případě, se na základě vyjádření autorů jedná o vlastní početně technické přiřazování nákladů, to znamená, nutnosti použití žádoucí metody pro přiřazení společných nákladů útvarů a výkonů, např. metodou dělením, ekvivalentními čísly, přirážkovou kalkulací. Eschenbach a kol. (2004, s. 467), souhlasně poznamenávají, že přiřazení nákladů probíhá na úrovni procesních středisek a dodává, že nejčastěji jsou celkové náklady střediska rozděleny podle určitého rozsahu realizovaných „člověkoroků“ rozděleny na další dílčí procesy. V tomto případě se, podle autorů, předpokládá, že všechny režijní náklady vytvářejí přímou úměru těmto „člověkorokům“. K tomu Král a kol. (2010, s. 131) uvádějí nejobecnější cíl alokace nákladů, který spočívá v poskytnutí informací o nákladech, které jsou pro danou volbu relevantní. Jako nejdůležitější zásadu, kterou je nutno v tomto kontextu respektovat, zmiňují autoři, ve své knize: „neexistuje univerzálně správný nebo špatný způsob přiřazení nákladu příslušnému výkonu“. Autoři dále připomínají, že každý ze způsobu alokace musí zohledňovat nejen postoj nákladů k objektu, nýbrž současně i rozhodovací úlohu, která bude na tomto principu řešena. S touto souvislostí, Král a kol. (2010, s. 131-132), řadí tyto úlohy do šesti oblastí následovně: a) rozhodování o způsobu využití ekonomických zdrojů na vytvořené kapacitě, příkladem může být volba o budoucí kolekci vyráběných a prodávaných výrobku a služeb b) propočet nákladů vynaložených v kontextu s výkony, příkladem je otázka, jaké náklady bude třeba investovat na dané výkony v určitých podmínkách c) zainteresovat manažery a zaměstnance na takovém jednání firmy, které bude prospěšné pro dosažení podnikových cílů a příkladem je stanovení vnitropodnikové ceny dopravních služeb taky aby zaměstnanci byli motivování k odběru těchto služeb od útvaru dopravy a ne od externích poskytovatelů těchto výkonů d) obhajoba ceny, kdy je nezbytné odlišit reálně stanovené náklady od situací, kdy jsou tyto náklady záměrně nastaveny vzhledem k cenovému vyjednávání, jedná se případy, kdy výši navrhované ceny ovlivňuje v podstatě situace na trhu a užitné vlastnosti výkonu než „skutečné“ náklady e) reprodukční úlohy, které se zabývají otázkami, zda volba o objemu, kolekci a cenách produkovaných služeb zajistí pokrytí všech nákladů vynaložených v kontextu s podnikáním 16 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


f) vázanost ekonomických zdrojů v produktech, týkající se informací vlastního firemního působení a autor uvádí jako příklad, ocenění nedokončené výroby, služeb, polotovarů vlastní výroby, které vyjadřují poctivě zobrazení majetku a zisku za zkoumané období Autoři zároveň připomínají, že výše uvedené úlohy jsou tradičně ukotveny v právních normách a zvyklostech obhajujících zájmy externích uživatelů finančního účetnictví a z obdobných požadavků obvykle také vychází i princip na zjištění základu daně z příjmů v rámci daňového účetnictví.

2.5 Základní typy nákladových kalkulací Obecným cílem kalkulačních metod je, podle Popeska (2009, s. 59-60), podat co nejpřesnější a informace o výši a struktuře nákladů a výnosů podniku. Autor definuje typy nákladových funkcí pomocí dvou základních charakteristik. První charakteristikou je, podle autora, otázka, zda má nákladová kalkulace absorbovat všechny podnikové náklady nebo jen jejich část. Autor v této rovině rozlišuje: kalkulace úplných nákladů (absorpční kalkulace) v sobě zahrnují veškeré náklady podniku, kalkulace neúplných nákladů (neabsorpční kalkulace) kalkulují jen část podnikových nákladů (variabilní náklady) a ostatní náklady (fixní) se na výkony nerozpočítávají. Podle Popeska, (2009, s. 60), je druhým charakteristickým rysem způsob alokace režijních nákladů objektu. Základní typy nákladových kalkulací jsou, podle Popeska (2009, s. 61), znázorněny na obrázku č. 7. Obrázek 7 Základní typy nákladových kalkulací Kalkulační metoda (metoda alokace režijních nákladů)

Kalkulace neúplných nákladů

Kalkulace plných nákladů

Tradiční přirážková kalkulace

Kalkulace podle aktivit

Kalkulace variabilních nákladů

Zdroj: Popesko (2009, s. 61)



Přirážková kalkulace je, podle Popeska (2009, s. 60), nejčastěji používanou metodou kalkulace a její využitelnost je velmi široká. Autor zmiňuje, že tato metoda se využívá zejména v situacích, kdy podnik produkuje různorodé výkony. S tím souhlasí a doplňují Landa a Polák (2008, s. 45), využitelnost této metody při výrobě různorodých výrobků s různými technickými postupy. Přímé náklady se, dle autorů, na kalkulační jednici u předběžné kalkulace přičítají podle příslušných norem a u výsledné kalkulace se používají data o skutečné spotřebě (materiálu, pracovního času apod.). Nepřímé (režijní) náklady jsou, podle autorů, společné pro všechny výkony a na kalkulační jednice se přičítají nepřímo pomocí vhodně zvolené rozvrhové základny a vypočtených režijních přirážek. Král a kol. (2010, s. 128) upřesňují, že přirážková metoda kalkulace využívá pro přiřazování společných nepřímých nákladů výkonům hodnotově nebo naturálně vyjádřené rozvrhové základny, kdy se uplatňuje sumační a diferenciovaná varianta. Podle Popeska (2009, s. 61), má tato kalkulační metoda celou řadu omezení spočívající zejména ve vzrůstající nepřesnosti, způsobené proporcionálním přiřazením režijních nákladů výrobku (službě). Tato nepřesnost se, dle autora, v kontextu historických změn podílu a struktury režijních nákladů významně prohlubuje. Kalkulace podle aktivit (Activity Based Costing – metoda ABC) nebo také metoda přiřazování nákladů podle aktivit vychází, podle Landy a Poláka (2008, s. 46-47), z poznatku, že náklady na kalkulační jednici nelze přičítat pouze podle objemové základny (rozsahu). Podle autorů je nutné tyto náklady rozvrhovat podle dílčích činností, kdy základem rozlišení těchto aktivit je určení příčin vzniku nákladů. Autoři dále dodávají, že hlavním smyslem této metody je snaha o nalezení postupu, který lépe vyjádří příčinný vztah mezi výkonem a náklady než umožňují jiné metody alokace nepřímých nákladů. Podle Popeska (2009, s. 61) se jedná o metodu relativně novou, objevila se na počátku osmdesátých let, ale širšího uplatnění v tuzemsku dosáhla až v roce 2000 s poměrně ojedinělým využíváním. Pozitivem, dle autora, metody ABC je vyšší přesnost, ale současně i vyšší spektrum informací, které se neomezují jen na nákladové ocenění výkonů. Kalkulace variabilních nákladů, podle Krále a kol. (2010, s. 156) reaguje na nedostatky kalkulace úplných nákladů (absorpční kalkulace) a na problémy spojené s jejím využitím velmi jednoduchým způsobem. Autoři oddělují fixní náklady, které příčinně nesouvisejí s kalkulační jednicí, ale s časovým obdobím od nákladů variabilních. Členění na fixní a variabilní náklady se, dle autorů, zde stává nejdůležitější třídícím hlediskem, které je určujícím i pro řazení jednotlivých nákladových položek ve struktuře kalkulačního vzorce (tento kalkulační vzorec je součástí subkapitoly 2.3.4). Popesko (2009, s. 61), ve své knize píše, že tato metoda je někdy označována jako metoda krycího příspěvku a její výstupy jsou využitelné hlavně v situacích operativního řízení portfolia výkonů za měnících se podmínek. Popesko (2009, s. 89-90) se shoduje s Králem a uvádí, že tato kalkulace je založena na odděleném sledování variabilních a fixních nákladů. Autor ve své knize píše, že v tradičním pojetí prodejní cenu tvoří přímé náklady, režijní náklady a zisk a rozdíl mezi cenou výkonu 18 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


a jeho přímými náklady se v tomto případě označuje jako hrubé rozpětí. Režijní náklady podniku se, dle autora, skládají z fixní a variabilní složky a tím, že jsou tyto dvě složky smíchány, negativně omezují její přesnost. Naopak, dle autora, v kalkulaci variabilních nákladů, dochází k rozbití tradiční režie na fixní část, která je součástí fixních nákladů a variabilní část, která je spolu s přímými náklady přiřazena variabilním nákladům.

2.6 Nákladová (hospodářská) střediska a vnitropodnikové ceny Popesko (2009, s. 52) ve své knize píše, že měření výkonnosti podniku je schopnost organizace přiřadit výkonům a organizačním jednotkám výnosy a náklady. Dále autor uvádí, že na straně výnosů, není situace tak komplikovaná, protože výnosy jsou lépe přiřaditelné k určitému výkonu nebo aktivitě. Podle autora, v případě vnitropodnikového výkonu je jeho výnos charakterizován potřebou v rámci podnikové organizace, to znamená, že tento výkon je z nějakého důvodu v určitém rozsahu nezbytný, anebo se nějakou mírou podílí na tvorbě finálního výkonu. Naopak složitější je to, podle autora, ve vztahu k podnikovým činnostem a výkonům identifikace nákladů. Výkony a aktivity, které podnik provádí a které vyvolaly vznik nákladů, autor shrnuje pod pojem nákladový objekt. Podle Krále a kol. (2010, s. 428) i podle Landy a Poláka (2008, s. 61), mají pro manažerské řízení podnikatelského procesu klíčový význam tři hodnotové průřezy: výkonový pohled, který je zaměřený na zobrazení vztahu hodnotových ukazatelů k jednotlivým produktům (výrobky, práce, služby), odpovědnostní pohled, který monitoruje průběh hodnotových kritérií z hlediska vnitropodnikových útvarů zodpovědných za jejich vznik, procesní pohled, který zobrazuje náklady, popřípadě jiné hodnotové veličiny ve vztahu k procesům a aktivitám. Král a kol. (2010, s. 428), zároveň připomínají, že i když se všechny tři výše zmíněné pohledy prolínají, nejsou zcela totožné. Podle Landy a Poláka (2008, s. 61), je výkonový pohled založen na identifikaci nákladů podle místa vzniku. Naproti tomu však, podle autorů, odpovědnostní pohled na náklady (zčásti i pohled z hlediska procesů) vyžaduje identifikaci nákladů podle jiného aspektu, kterým je odpovědnost za jejich vznik. Král a kol. (2010, s. 428 – 429) upřesňují, že kvalitní odpovědnostní řízení vyžaduje rozčlenit hodnotová kritéria podle toho, zda středisko ovlivňuje jejich výši a odpovídá za jejich vznik. Nástrojem, pomocí kterého se náklady vznikající v určitém organizačním útvaru převedou, podle odpovědnostního hlediska jsou, podle Landy a Poláka (2008, s. 61), vnitropodnikové ceny. V systému vnitropodnikového řízení, plní vnitropodniková cena, podle autorů, tyto primární funkce:



měří výkonnost jednotlivých vnitropodnikových útvarů, pomáhá rozložit rozhodovací odpovědnost a pravomoc mezi navazující vnitropodnikové útvary a zároveň spojuje činnost těchto útvarů do jednoho uceleného procesu, vytváří možnost určit podíl vnitropodnikového útvaru na hodnototvorném procesu a přínos těchto útvarů na výsledku hospodaření jako celku. S výše uvedeným tvrzením souhlasí i Král a kol. (2010, s. 431 – 432) a upřesňují, že vnitropodniková cena neaplikuje tržní vztahy ve vnitropodnikové struktuře, ale je nástrojem odpovědnostního řízení, jehož primárním cílem je taková koordinace vnitropodnikových vztahů, která vyústí k optimálnímu naplnění celopodnikových cílů. Autoři dále doplňují zlaté pravidlo týkající se stanovení vnitropodnikových cen, které říká, že tyto ceny musí vycházet z předem stanovených podmínek provádění činnosti, která je předmětem kooperace, popřípadě z jiné (předem známé) žádoucí úrovně určující práh racionality jejího provádění. Na závěr, Popesko (2009, s. 54), uvádí, že současné podnikatelské prostředí je charakterizováno požadavkem vnímat daleko širší spektrum nákladových objektů, než tomu bylo v tradičních manažerských systémech. Autor dále ve své knize dodává, že schopnost přiřadit náklady těmto objektům souvisí se snahou rozbít stále se navyšující režijní náklady, které mají z aspektu úrovně produktu (ze standardního pohledu na nákladové kalkulace), jednoznačně fixní charakter.

2.7 Shrnutí teoretické části Teoretická část diplomové práce vymezuje základní pojetí nákladů ve dvou základních rovinách, a to z pohledu finančních (účetních) nákladů a manažerských nákladů. Na základní pojetí nákladů navazuje třídění nákladů. Jeden z nespočtů způsobů jakým je možno klasifikovat náklady, je druhové členění, které patří k nejběžnějšímu systému uspořádání v klasickém finančním účetnictví. Jako další možné členění nákladů je podle účelu jejich vynaložení po linii, a to k výkonům nebo k útvarům. Zároveň se účelové náklady rozdělují z hlediska řízení hospodárnosti do dvou základních skupin: náklady technologické a na obsluhu a řízení, náklady jednicové a režijní. Součástí základního členění nákladů je rovněž kalkulační členění, rozdělených do dvou skupin na přímé a nepřímé náklady. Samostatná subkapitola pojednává o kalkulaci nákladů, vysvětlení předmětu kalkulace, prvků kalkulačního systému. Struktura nákladových položek se vyjadřuje v každé firmě individuálně ve formě kalkulačního vzorce, které se navzájem odlišují svým přístupem - kalkulací nákladů a kalkulací ceny. Tyto dva kalkulační vzorce se nazývají typový a retrográdní kalkulační vzorec. Z hlediska principu kalkulace „contribution margin“ je v diplomové práci zmíněn kalkulační vzorec oddělující fixní a variabilní náklady.



Na otázku jakým způsob přiřadit náklady v podniku odpovídá subkapitola alokace nákladů. Z toho důvodu je nezbytné zařazení vnitropodnikových útvarů do tří základních kategorií činností, kterými jsou hlavní, servisní a správní. Další subkapitola vysvětluje základní typy nákladových kalkulací, kdy je kalkulace úplných nákladů rozdělena na tradiční kalkulaci přirážkou a kalkulaci podle aktivit. Naopak při kalkulaci neúplných nákladů se jedná o kalkulaci variabilních nákladů. Poslední subkapitolou v teoretické části této diplomové práce je věnovaná nákladovým (hospodářským) střediskům a vnitropodnikovým cenám. V tomto bloku je vysvětleny pojmy nákladového objektu a tři hodnotové průřezy, které mají pro manažerské řízení podnikatelského procesu klíčový význam – výkonový, odpovědnostní a procesní pohled. Zároveň je podrobně vysvětlen i termín a smysl vnitropodnikové ceny, kterým se náklady vznikající v organizačním útvaru podle odpovědnostního hlediska.



3 Praktická část práce Praktická část této diplomové práce se zabývá analýzou řízení nákladů společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. za období let 2010 – 2013. Úvod praktické části je věnován představení společnosti, včetně základních údajů a organizační struktuře. Následující subkapitoly rozebírají základní ekonomické ukazatele, které představují celkové náklady, celkové výnosy a výsledek hospodaření. Dále jsou tyto ekonomické ukazatele komparovány s konkurencí čtyř subjektů s obdobným výrobním zaměřením – dopravní stavby. Praktická část dále rozebírá druhové členění nákladů společnosti. Toto druhové členění je dále rozebráno do podrobnějších detailů a zároveň komparováno s konkurencí a odvětvovým průměrem, dle metodiky MPO. Samostatná subkapitola je věnována kalkulačnímu členění nákladů. Součástí je i kalkulační vzorec jedné z výrobních divizí – Kolejové stavby. Zároveň je vysvětlen i vliv kalkulace na vnitropodnikové ceny.

3.1 Představení zkoumané společnosti Čerpaná data o společnosti pocházejí zejména z volně dostupných internetových zdrojů zkoumané stavební společnosti. Společnost Chládek a Tintěra, Pardubice byla založena v dubnu 1994, jako dceřiná společnost litoměřického podniku stejného jména. V roce 1997 došlo k transformaci na právní formu akciové společnosti a k naprostému osamostatnění, takže vznikl suverénní podnik s jasně vymezenou vlastnickou strukturou. Další milník v historii nastal v roce 2008, kdy se společnost začlenila do součásti českého stavebního holdingu enteria a.s.. Předmětem činnosti podniku je poskytování komplexních služeb v oblasti výstavby, rekonstrukce a opravy technické infrastruktur státu a obcí – koleje, mosty, silnice, vodovody, kanalizace. V rámci pozemního stavitelství se jedná především o občanské, průmyslové, bytové, sociální a nemocniční stavby. Společnost dynamicky rozvíjí nabídku informačních produktů v oblasti projekce a stavební diagnostiky, investičního a realizačního inženýringu včetně developerských projektů. V segmentu termitového svařování a zřizování bezstykové koleje je zkoumaný podnik lídrem na českém stavebním trhu. Roční objem podeje vlastního zboží a služeb se pohybuje v rozmezí 2 až 3 miliard korun. Na počátku roku firma zaměstnávala 400 pracovníku, přičemž polovinu tvoří technici a inženýři. Vysokou míru vzdělanosti personálu je ve firmě považován za klíčový nástroj přežití na globalizujícím trhu, za zdroj kvality, produktivity i záruku budoucího rozvoje podniku. Společnost považuje za nejvýznamnější odlišení podnikovou kulturu, která pramení z nadprůměrného lidského a sociálního kapitálu pracovního kolektivu. Zakladatelský slogan „Firma lidí pro lidi“, přispěl ke vzniku kompaktního pracovního týmu identifikovaného s podnikovými cíli a firemní kulturou.



3.1.1 Základní údaje o společnosti Základní údaje jsou čerpány z veřejně dostupného zdroje Veřejného rejstříku a Sbírky listin na webovém portálu justice.cz. Spisová značka:

B 1441 vedená u Krajského soudu v Hradci Králové.

Obchodní firma:

Chládek a Tintěra, Pardubice a.s..

Sídlo:

Pardubice – PSČ 530 02.

Identifikační číslo:

252 53 361.

Právní forma:

Akciová společnost.

Předmět podnikání:

základní činnosti jsou projektová činnost ve výstavbě,

Zelené

Předměstí,

K Vápence

2677,

provozování drážní dopravy, provádění staveb a jejich odstraňování, silniční motorová doprava – nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní vnitrostátní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti do 3,5 tuny včetně, - nákladní mezinárodní provozovaná vozidly o největší povolené hmotnosti nad 3,5 tuny, výroba, instalace, opravy elektrických strojů a přístrojů, elektronických a telekomunikačních zařízení, výkon zeměměřičských činností, montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení. Jediný akcionář:

enteria a.s., Pardubice – Zelené Předměstí, Jiráskova 169, PSČ 530 02, Identifikační číslo: 275 37 790.

Akcie:

500 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 1 000,- Kč, 110 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 10 000,- Kč, 67 ks kmenové akcie na jméno v listinné podobě ve jmenovité hodnotě 100 000,- Kč.

Základní kapitál:

8 300 000,- Kč, Splaceno: 100 %.



Ostatní skutečnosti:

Společnost byla rozdělena odštěpením se založení nové společnosti, kdy část jejího jmění uvedená v projektu rozdělení přešla na nástupnickou společnost enteria a.s., se sídlem Pardubice, Jiráskova ul. 169, PSČ 530 02, IČ 275 37 790, a to včetně práv a povinností z pracovně právních vztahů. Počet členů statutárního orgánu: 3, Počet členů dozorčí rady: 3.

3.1.2 Organizační struktura společnosti Vedení a organizační struktura vychází opět z volně dostupných informací webového portálu společnosti. Základním institutem je představenstvo společnosti a dozorčí rada. Pro účely analýzy řízení nákladů je postačující zmínit management firmy, který zahrnuje následující pozice a personální obsazení: Ing. Petr Pejcha

generální ředitel,

Ing. Martin Havelka

náměstek GŘ pro marketing,

Ing. Pavel Šťastný

náměstek GŘ pro obchod,

Ing. Tomáš Patočka

ekonomický ředitel.

Organizační struktura společnosti se dále skládá mimo jiné z úseku obchodu a marketingu, servisního úseku a výrobního úseku, který zahrnuje výrobní a podpůrné divize, vyjmenované níže: Kolejové stavby jsou jedním ze základních produktů Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.. Tato divize vznikla v roce 1996 a těžiště její činnosti je soustředěno především na trh dopravní infrastruktury SŽDC. Silniční stavby vytváří stavební produkty jako silnice, městské komunikace, inženýrské sítě, sportovní areály, cyklostezky a dopravní terminály. Mostní stavby patří do pevného produktového portfolia podniku a v prvopočátcích se soustředila na stavby mostů a propustků v železniční dopravní infrastruktuře. Postupným rozvojem divize se daří pronikat i na mimodrážní trh realizací staveb silničních mostů pro jednotlivé krajské správy silnic a ŘSD. Projekční inženýring se soustřeďuje zejména na projektování dopravních staveb, a to jak kolejových, tak silničních. Tato divize realizuje dokumentace ve stupni studie, pro územní řízení, ke stavebnímu povolení, realizační dokumentace a dokumentace skutečného provedení. Svařování kolejnic je činnost, kterou se podnik zabývá již od svého založení v roce 1994. Těžiště této divize je upřeno především na budování a údržbu bezstykové koleje v rámci železniční infrastruktury celé České republiky.



Pozemní stavby doplňují komplexnost služeb nabízených investorům všech skupin. Jedná se o významného dodavatele budov pro občanskou, bytovou i průmyslovou výstavbu. Doprava a mechanizace je výrobně servisní divize podniku, které poskytuje své služby jak všem firmám holdingu enteria a.s., tak i externím zákazníkům. Hlavním úkolem divize je zajišťovat požadavky na vlastní realizované stavební zakázky, zásobovat stavby materiálem a půjčovat drobnou stavební mechanizaci bez obsluhy. Elektro-stavby zajišťují práce zejména na železniční infrastruktuře, v segmentu zabezpečovací a sdělovací techniky. Součástí náplně práce této divize je pokládka optických a metalických signalizačních vedení. Facility management vznikl jako paralelní produkt divize Pozemních staveb. V současné době má tento subjekt ve správě a údržbě již dvě stovky objektů, kde pravidelně i pravidelně provádí úklidy, letní údržbu zeleně a ploch. Pro úplnou přehlednost je organizační struktura podniku znázorněna na následujícím obrázku č. 8. Obrázek 8 Organizační struktura Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.

Zdroj: Chládek a Tintěra, Pardubice (2014)

Pro účely této diplomové práce je nejdůležitější výrobní úsek a rozhodující náklady ve společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a. s. vznikají právě v těchto subjektech.



3.2 Základní ekonomické ukazatele vybrané společnosti Data pro základní ekonomické ukazatele byly čerpány z rozvahy a výkazu zisku a ztráty za období let 2010 – 2013, které jsou běžně dostupné na webovém portálu justice.cz. Tyto výkazy jsou i součástí přílohy diplomové práce. Hospodářský rok podniku není shodný s kalendářním rokem a je stanoven na období duben – březen následujícího roku. V průběhu realizace této diplomové práce byla data rozvahy a VZZ za rok 2013 sice již auditovaná, ale nebyla ještě odeslána na příslušný soud. Výroční zpráva za období duben 2013 – březen 2014, byla poskytnuta přímo od finančního ředitele zkoumaného podniku. K vysvětlení vzájemných vztahů mezi zkoumanými veličinami byly využity i výroční zprávy za sledované období. Mezi základní ekonomické ukazatele autor této diplomové práce zařadil celkové výnosy podniku, celkové náklady a výsledek hospodaření, za období let 2010 – 2013. V tabulce č. 1 jsou vyjádřeny základní ekonomické ukazatele. Tabulka 1 Základní ekonomické ukazatele podniku Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Základní ekonomické ukazatele: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. období

Položky

Vzorec

2013

2012

2011

2010

2 125 867,00

1 841 268,00

2 011 596,00

2 086 619,00

I

Celkové výnosy [tis. Kč]

II

Výsledek hospodaření za účetní období [tis. Kč]

27 127,00

71 895,00

71 086,00

177 733,00

(I-II)

Celkové náklady [tis. Kč]

2 098 740,00

1 769 373,00

1 940 510,00

1 908 886,00

(II/I)*100

Podíl nákladů k výnosům

98,72%

96,10%

96,47%

91,48%

Zdroj: Vlastní zpracování na základě rozvahy a VZZ

Pro úplnou přehlednost je vývoj ukazatelů celkových výnosů, nákladů a výsledek hospodaření v absolutních hodnotách zaznamenán na následujícím grafu č. 1. Graf 1 Základní ekonomické ukazatele podniku Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.

Základní ekonomické ukazatele CH T_Pce 2 500 000,00 2 000 000,00 Celkové výnosy [tis. Kč] 1 500 000,00 Výsledek hospodaření za účetní období [tis. Kč]

1 000 000,00

Celkové náklady [tis. Kč] 500 000,00 0,00 2013

2012

2011

2010




Jak je zřejmé z výsledků tabulky č. 1 a grafu č. 1, zkoumaný podnik zaznamenal určitý pokles celkových výnosů z hodnoty 2,09 mld. Kč v roce 2010 na hodnotu 1,85 mld. Kč v roce 2012. Nicméně v posledním zkoumaném období (2013) se podařilo navýšit celkové výnosy až na úroveň 2,01 mld. Kč. Naproti tomu výrazný propad zaznamenal výsledek hospodaření, který činil 177,7 mil. Kč v roce 2010, až na konečných 27,1 mil. v roce 2013. Vývoj celkových nákladů se pohyboval kolem hranice 1,9 mld. v letech 2010-2011. Pak nastal pokles na 1,77 mld. a následně opět vzrostly na necelých 2,01 mld. Kč. Zajímavý je pohled na vývoj podílu celkových nákladů na celkových výnosech, který se až na jednu výjimku neustále zvyšoval z 91,48 % v roce 2010, na konečnou úroveň 98,72 % v posledním roce 2013. Tento trend je v relativních hodnotách uveden v grafu č. 2. Graf 2 Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům CHT_Pce 2010 - 2013

Podíl nákladů k výnosům CHT_Pce 2010 - 2013 100,00 % 98,72 % 98,00 % 96,10 %

96,47 %

96,00 % 94,00 %

Podíl nákladů k výnosům 91,48 %

92,00 % 90,00 % 2013

2012

2011

2010


Zároveň je nutno zmínit také výhled hospodaření společnosti v následujícím období let 2014 - 2015, který je uveden ve výroční zprávě za období 2013-2014. Zde se uvádí, že společnost uprostřed stavební sezóny (2014), vykazuje tržby řádově o 15 % nižší v porovnání se stejným obdobím předchozího roku. Výsledek hospodaření za období od dubna do července 2014 byl kladný a vykazoval hodnotu přibližně 28 mil. Kč. Finanční situace je stabilní a velmi příznivá. Vzhledem na náznaky oživení stavební výroby představenstvo zkoumané společnosti stanovilo předpoklad ročního plánu tržeb na objem zhruba 1,8 mld. Kč a očekává zisk před zdaněním na úrovni 45 mil. Kč. Na základě této předpovědi se očekává zastavení trendu zvyšujícího se podílu celkových nákladů k celkovým výnosům. Tyto prognózy jsou čerpány z výroční zprávy společnosti za hospodářský rok 2013. Při úvaze zastavení propadu, popřípadě zvýšení hospodářského výsledku má zkoumaný podnik na výběr v podstatě tři možnosti: 1) zvýšit celkové výnosy 2) snížit celkové náklady 3) zvýšit celkové výnosy a zároveň snížit celkové náklady



Vzhledem k tomu, že podíl celkových nákladů k celkovým výnosům zkoumané stavební společnosti mají vzrůstající tendenci, je nezbytné nejdříve provést analýzu pokud možno všech zásadních nákladových položek a zjištěné závěry následně aplikovat pro nákladovou optimalizaci.

3.3 Porovnání základních ekonomických ukazatelů s konkurencí Tato subkapitola se věnuje porovnání základních ekonomických ukazatelů s blízkou konkurencí. K tomuto účelu byly vybrány čtyři subjekty, které podnikají v oboru dopravních staveb a podílejí se zejména výstavbě a rekonstrukcí železničních tratí. Jedná se o stavební společnosti Chládek & Tintěra, a.s. se sídlem v Litoměřicích, SEŽEV-REKO, a.s. se sídlem v Brně, TOMI – REMONT a.s. se sídlem v Prostějově a S u b t e r r a a.s. se sídlem v Praze. Všechny základní informace, včetně rozvahy a VZZ byly čerpány z veřejně dostupných zdrojů. Odkazy na výše zmíněné informace jsou uvedeny v seznamu literatury na konci této práce. Z důvodu zjednodušení byla provedena komparace dat za období let 2011 až 2013. Vzhledem k tomu, že společnosti mají rozdílné účetní období, je přesné rozmezí uvažováno v letech 2011 až 2013. Všechny společnosti mají délku hospodářského roku 12 měsíců. Výjimku tvoří pouze účetní období společnosti Chládek & Tintěra, a.s. v období od 1. 1. 2011 – 30. 6. 2012, to znamená 18 měsíců. Ve výroční zprávě této společnosti se uvádí, že se jedná o první přechodové období. Důvodem této změny hospodářského roku, dle výroční zprávy, je skutečnost, že stavebnictví má sezónní charakter. Díky investorům a jejich finančním možnostem se stavební zakázky začínají realizovat až v jarních měsících a dokončovány jsou před koncem kalendářního roku popřípadě v následujícím kalendářním roku. V rámci komparace nákladů jednotlivých stavebních společností jsou pro tuto diplomovou práci důležité zejména data v relativních hodnotách. Název subjektu a rozmezí zkoumaného účetního období je uvedeno na následujícím obrázku č. 9. Obrázek 9 Konkurenční subjekty a rozmezí účetních období Název subjektu

Přesné rozmezí účetního období

Chládek a Tintěra, Pardubice a.s.

1. 4. 2012 – 31. 3. 2013 1. 4. 2011 – 31. 3. 2012

Chládek & Tintěra, a.s.

1. 7. 2012 – 30. 6. 2013 1. 1. 2011 – 30. 6. 2012

SEŽEV-REKO, a.s.

1. 7. 2012 – 30. 6. 2013 1. 7.2011 – 30. 6. 2012

TOMI – REMONT a.s.

1. 6. 2012 – 31. 5. 2013 1. 6. 2011 – 31. 5. 2012

S u b t e r r a a.s.

1. 1. 2013 - 31. 12. 2013 1. 1. 2012 – 31. 1. 2012

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výpisu z výročních zpráv



Primární porovnávaná data konkurenčních společností jsou celkové výnosy, celkové náklady a výsledek hospodaření (zisk nebo ztráta). Základní ekonomické ukazatele konkurenčních subjektů za období 2011 – 2012 jsou uvedeny v následující tabulce č. 2. Tabulka 2 Základní ekonomické ukazatele konkurence 2011 - 2012 Základní ekonomické ukazatele: Chládek a Tintěra Pce - porovnání konkurence 2011- 2012

Položky

Vzorec

I


II


(I-II)


(II/I)*100

Podíl nákladů k výnosům [%]

2011

CHT_Pce

CH&T_Lit

Sežev Reko

Tomi Remont

Subterra

2 011 596,00

1 346 601,00

357 714,00

415 508,00

4 770 088,00

71 086,00

32 233,00

1 791,00

8 824,00

158 901,00

1 940 510,00

1 314 368,00

355 923,00

406 684,00

4 611 187,00

96,47 %

97,61 %

99,50 %

97,88 %

96,67 %


Z tabulky č. 2 vyplývá, že v absolutních hodnotách se mezi největší, z hlediska obratu řadí společnost Subterra, s obratem 4,7 mld. Kč. Další společnosti se pohybovaly hluboko pod úrovní obratu zkoumaného podniku. Společnost Chládek & Tintěra (Litoměřice) měla sice obrat 1,3 mld. Kč, nicméně jednalo se o přechodové období hospodářského roku v délce 18 měsíců. To znamená, že při standardní délce 12 měsíců hospodářského roku, by se obrat pohyboval v rozmezí 800 – 900 mil. Kč. Výstižnější komparace dat představuje procentuální podíl celkových nákladů k celkovým výnosům, který je znázorněn v grafu č. 3. Graf 3 Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům konkurence 2011-2012 Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům CH T_Pce - porovnání konkurence (2011 - 2012)

100,00 % 99,50 % 99,00 % 98,50 % 98,00 % 97,50 % 97,00 % 96,50 % 96,00 % 95,50 % 95,00 % 94,50 %

99,50 %

CHT_Pce

97,88 %

97,61 %

CH&T_Lit 96,67 % 96,47 %

Sežev Reko Tomi Remont Subterra

CHT_Pce

CH&T_Lit

Sežev Reko Tomi Remont

Subterra

Zdroj: Vlastní zpracování na základě VZZ zkoumaných společností

Z přehledného grafu č. 3 vyplývá, že i když měly porovnávané společnosti rozdílné obraty, procentuální podíl celkových nákladů k celkovým výnosům se pohyboval v období 2011 – 2012 v rozmezí 96,47 % (u společnosti Chládek a Tintěra Pardubice)



až po 99,50 % (u společnosti Sežev Reko). Průměr tohoto podílu u těchto společností byl 97,62% bodů. To představoval hospodářský výsledek na úrovni 2,38 %. V hospodářském roce období let 2011 – 2012 vykázala nejnižší hospodářky výsledek společnost Sežev Reko, kdy zisk tvořil 0,5 % z obratu. Ve výroční zprávě společnosti Sežev Reko za období 1. 7. 2011 – 30. 6. 2012 se uvádí, že došlo ke snížení výkonů oproti předcházejícímu období o 10 %. Důvodem tohoto poklesu je, dle výroční zprávy, snižování investičních prostředků, čímž docházelo k velmi omezenému vypisování veřejných zakázek v oblasti dopravního stavitelství. Další porovnávanou etapou konkurence je období hospodářských let v období 2012 – 2013 a tyto ukazatele jsou uvedeny v tabulce č. 3. Tabulka 3 Základní ekonomické ukazatele konkurence 2012 - 2013 Základní ekonomické ukazatele: Chládek a Tintěra Pce - porovnání konkurence 2012 - 2013

Položky

Vzorec I


II


(I-II)


(II/I)*100

Podíl nákladů k výnosům [%]

2012

CH&TPce

CH&T_Lit

Sežev Reko

Tomi Remont

Subterra

1 841 268,00

840 264,00

346 026,00

346 987,00

4 531 195,00

71 895,00

22 271,00

11 555,00

2 833,00

40 522,00

1 769 373,00

817 993,00

334 471,00

344 154,00

4 490 673,00

96,10 %

97,35 %

96,66 %

99,18 %

99,11 %


Jak je zřejmé z dat uvedených v tabulce č. 3, celkové výnosy zaznamenaly v absolutních hodnotách pokles vůči předchozímu období a zároveň se zvýšil podíl celkových nákladů. Pro přehlednost jsou opět uvedeny hodnoty podílu celkových nákladů k celkovým výnosům za hospodářský rok v období let 2012 – 2013 v následujícím grafu č. 4 Graf 4 Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům konkurence 2012-2013 Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům CH T_Pce - porovnání konkurence (2012 - 2013)

100,00 % 99,50 % 99,00 % 98,50 % 98,00 % 97,50 % 97,00 % 96,50 % 96,00 % 95,50 % 95,00 % 94,50 %

99,18 % 99,11 % CH&TPce 97,35 %

CH&T_Lit 96,66 %

Sežev Reko

96,10 %

Tomi Remont Subterra

CH&TPce

CH&T_Lit

Sežev Reko Tomi Remont

Subterra




V grafu č. 4, je znázorněn podíl celkových nákladů k celkovým výnosům v relativních hodnotách u zkoumaných podniků. V období 2012 – 2013 se tento podíl pohyboval na úrovni od 96,10 % až 99,18 % a průměr tohoto podílu byl 97,68 %. To znamená, že průměrný hospodářský výsledek u zkoumaných společností zaznamenal výslednou hodnotu 2,23% bodů, což je opět snížení oproti předcházejícímu období. Z výsledků přehledných grafů č. 3 a 4 vyplývá, že zkoumaná společnost Chládek a Tintěra, Pardubice, dosahovala v obou zkoumaných obdobích nejnižší podíl celkových nákladů k celkovým výnosům. Naproti tomu společnost Tomi Remont, vykázala nejnižší výsledek hospodaření za sledované období. Ve výroční zprávě společnosti Tomi Remont za účetní období 1. 6. 2012 – 31. 5. 2013 se uvádí, že při vstupu do hospodářského roku 2012 se očekával pokles ve stavebnictví o 5 až 8 %, přičemž výkony klesly o 15,73 % oproti předchozímu období. Ve výroční zprávě se dále uvádí, že společnost Tomi Remont, zaznamenala pokles výkonů od roku 2008 o 39,15 %. Tento pokles zisku a nákladovosti byl způsoben obrovským poklesem cen, které společnost Tomi Remont, získala v tvrdém konkurenčním boji. Dále se výroční zprávě uvádí, že společnost bude v roce 2013 zajišťovat pouze nezbytnou modernizaci technického a technologického vybavení stavebních a mechanizačních kapacit.

3.4 Druhové členění nákladů podniku Základní čerpání dat z hlediska členění podle druhů představuje VZZ z veřejně dostupného zdroje např. z portálu justice.cz. Dalším zdrojem jsou analytické účty podniku, které jsou součástí přílohy této diplomové práce. Nákladové, ale i výnosové položky jsou vedeny v účetním programu Maconomy, který spadá pod sekci ekonomického úseku. Součástí tohoto programu je i evidence vnitropodnikových nákladů na materiál a mechanizaci a subdodavatelské náklady. Dále program eviduje náklady na mzdy dělníků a techniků. Členění nákladů podniku podle nákladových druhů je rozdělen do několika základních kategorií, které tvoří nejpodstatnější váhu v rámci celkových nákladů. Mezi další položky nákladů podle druhů, patří ještě náklady vynaložené na prodej zboží, daně a poplatky, zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu, nákladové úroky. Tyto náklady jsou uvedeny souhrnně pod označením ostatní náklady v tabulce č. 4. Nejpodstatnější náklady podle druhů tvoří tyto položky: Výkonová spotřeba, která zahrnuje spotřebu materiálu a energie – tvoří kompletní stavební materiál (kolejnice, pražce, výhybky, štěrk, beton), pohonné hmoty a mazivá, potřeba vody, elektrické energie, tepla a zemního plynu. Služby – tyto náklady představují zejména subdodavatelské služby podílející se na realizaci zakázky. Jedná se ucelené dodávky služeb, nájemné ploch, pronájem stavební kolejové a silniční mechanizace, geodetické práce, opravy strojů a zařízení. Dále se jedná o cestovní náhrady zaměstnancům, 31 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


telekomunikační služby, likvidace odpadu, školení, reklamní služby, náklady na reprezentaci a další odborné služby. Osobní náklady - reprezentují mzdové náklady, odměny členům orgánů společnosti, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a sociální náklady. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku – zahrnují odpisy osobních a nákladních automobilů, stavební mechanizace a odpisy budov a staveb. Ostatní provozní náklady - obsahují zejména poskytnuté dary, úroky z prodlení, smluvní pokuty, odpis pohledávek, pojištění vztahující se k provozní činnosti. Ostatní finanční náklady – zahrnují kursové ztráty, manka, schodky a bankovní výlohy. Struktura členění podle šesti základních druhů v rozmezí období let 2010 – 2013 je uvedena v následující tabulce č. 4. Data jsou uvedeny v absolutních a zároveň i v relativních hodnotách podílu jednotlivých položek na celkových nákladech. Tabulka 4 Druhové členění nákladů podniku Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Druhové členění nákladů: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. období Označen í

Položky

2013

2012

2011

2010

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

319 829,00

15,24

328 398,00

18,56

387 755,00

19,98

331 209,00

17,35

1 459 662,00

69,55

1 153 379,00

65,19

1 205 744,00

62,14

1 210 574,00

63,42

230 207,00

10,97

232 766,00

13,16

253 322,00

13,05

280 564,00

14,70

26 537,00

1,26

32 305,00

1,83

21 566,00

1,11

27 136,00

1,42

Ostatní provozní náklady

9 848,00

0,47

7 195,00

0,41

7 783,00

0,40

7 280,00

0,38

Ostatní finanční náklady

11 783,00

0,56

7 459,00

0,42

5 826,00

0,30

2 908,00

0,15

B. 1

Spotřeba materiálu a energie

B. 2

Služby

C.

Osobní náklady

E.

Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

H. O.

Ostatní náklady (A+D+F+G+N+Q)

Celkové náklady:

40 874,00

1,95

7 871,00

0,44

58 514,00

3,02

49 215,00

2,58

2 098 740,00

100,00 %

1 769 373,00

100,00 %

1 940 510,00

100,00 %

1 908 886,00

100,00 %

Zdroj: Vlastní zpracování na základě VZZ

Z tabulky č. 4 je zřejmé, že nejdůležitější položky představují spotřeba materiálu a energie, služby, osobní náklady, které jsou podrobně rozebrány v následujících subkapitolách. Nad jedno procento se stabilně pohybují odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku.

3.4.1 Osobní náklady Nejmenší podíl z těchto tří výše zmíněných ukazatelů tvoří osobní náklady. Objem a zejména trend vývoje těchto nákladů mají vazbu také na průměrný počet zaměstnanců. Z informací uvedených ve výročních zprávách vyplývá, že zároveň došlo i postupnému snížení průměrného počtu zaměstnanců - 422 v roce 2010 na 400 v roce 2013. Z grafu č. 2 vyplývá, že i když se snižoval průměrný počet zaměstnanců pracujících v podniku 32 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


postupně, osobní náklady zaznamenaly v absolutních hodnotách nejvyšší propad v prvních dvou obdobích (2010 a 2011). V následujících letech se již situace v podstatě stabilizovala s konečným mírným poklesem. V relativních hodnotách se osobní náklady vzhledem k celkovým nákladům snižovaly od začátku sledovaného období (14,70 % v roce 2010) až po poslední období (10,97 % v roce 2013). Zajímavým údajem je také porovnání osobních nákladů přepočtených na jednoho průměrného zaměstnance. V roce 2010 to bylo 664 843,60 Kč, v roce 2011- 610 414,45 Kč, roce 2012 – 571 906,60 Kč a v posledním sledovaném roce 2013 - 575 517,50 Kč. Z těchto údajů je zřejmé, že při přepočtu osobních nákladů na jednoho zaměstnance, byl v posledním zkoumaném období zaznamenán jistý nárůst. Vzájemný vztah mezi osobními náklady a průměrným počtem zaměstnanců je zobrazen v grafu č. 5. Graf 5 Průměrný počet zaměstnanců a osobní náklady

Průměrný počet zaměstnanců a osobní náklady 300 000,00 250 000,00

230 207,00 232 766,00

200 000,00

50 000,00

280 564,00

422 415

150 000,00 100 000,00

253 322,00

407 400

0,00 2013

2012

2011

425 420 415 410 405 400 395 390 385

Osobní náklady [tis. Kč] Počet zaměstnanců

2010

Zdroj: Vlastní zpracování na základě VZZ a výročních zpráv

Ve výroční zprávě za rok 2013 společnost uvádí, že pokračuje ve strategii, kdy se i v době poklesu ekonomických výsledků snaží udržet stávající lidské zdroje ve všech technických i dělnických profesích. Záměrem této strategie je připravenost na zvyšování poptávky v segmentu dopravního a pozemního stavitelství.

3.4.2 Spotřeba materiálu a energie V rámci spotřeby materiálu a energie, které vyplývá z tabulky č. 4, se po určitém nárůstu v roce 2011 – 19,98 %, projevil postupný pokles v posledním sledovaném období roku 2013 na 15,24 % z celkového podílu těchto šesti nákladů. Na základě rozboru položkového účtu „potřeby materiálu a energie, který je uveden v tabulce č. 3, je patrné, že naprosto významnou část těchto nákladů pohlcuje spotřeba materiálu na zakázku. Tato položka osciluje na hranici 80 % podílu celé skupiny nákladu materiálu a energie. Z tohoto důvodu je vhodné, se zaměřit na řízení tohoto vstupu, který podstatně ovlivňuje hospodaření celého podniku. Základní materiál na zakázky je v současné době řízen logistikou s dopředu vyjednanými slevami. Nový materiál, obzvlášť v železničním stavitelství obsahuje několik základních, ale zároveň finančně 33 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


náročných položek jako jsou: širokopatní kolejnice, betonové a dřevěné pražce příčné, výhybkové konstrukce a kamenivo vhodné do železničních tratí v ČR. Přístup k těmto komoditám jsou poměrně omezené z důvodu náročnosti výroby a omezených výrobních kapacit a slevy na tento materiál se uplatňují obtížně. Podnik by v tomto případě mohl využít svou výbornou finanční kondici a nabídnout jako protihodnotu snížení doby splatnosti při pořízení nového materiálu. Pro lepší přehlednost skupiny nákladů spotřeby materiálu a energie na základě výpisu z analytických účtů je uveden v následující tabulce č. 5. Tabulka 5 Spotřeba materiálu a energie: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Spotřeba materiálu a energie - analytické účty: Chládek a Tintěra Pardubice a.s. Období Účet č.

2013

Název účtu

2012

2011

2010

Kč

%

Kč

%

Kč

%

Kč

%

501100

Spotřeba materiálu na zakázku

256 324 307,36

80,18

267 359 825,76

81,41

327 787 950,10

84,53

266 466 799,62

80,45

501200

Spotřeba režijního materiálu

14 574 438,00

4,56

14 371 560,29

4,38

13 628 362,38

3,51

18 048 131,85

5,45

501400

Spotřeba PPS - neevidováno

1 168 197,59

0,37

454 541,04

0,14

282 768,98

0,07

731 079,11

0,22

501450

Spotřeba PPS - evidováno

1 954 082,65

0,61

1 693 620,64

0,52

1 938 427,89

0,50

1 236 884,38

0,37

501600

Spotřeba PHM

36 724 468,03

11,49

38 381 545,23

11,69

37 257 825,00

9,61

38 529 038,96

11,63

501999

Spotřeba materiálu - daňově neuznatelné

-

-

-

-

-

-

-

-

502100

Spotřeba el. energie

4 911 245,42

1,54

4 010 907,64

1,22

3 645 996,05

0,94

3 815 758,02

1,15

502300

Spotřeba tepla, zemní plyn

3 392 285,54

1,06

1 595 331,09

0,49

2 364 871,54

0,61

1 555 357,81

0,47

503300

Spotřeba vody - vodné

623 459,65

0,20

531 016,29

0,16

849 054,61

0,22

825 862,80

0,25

319 672 484,24

100,00 %

328 398 347,98

100,00 %

387 755 256,55

100,00 %

331 208 912,55

100,00 %

Celkem "50":

Zdroj: Vlastní zpracování na základě VZZ a analytických účtů

Dalším ukazatelem je spotřeba PHM, která je poměrně stabilní a pohybuje se v rozmezí kolem 11 % hranice, nicméně v absolutních hodnotách je to přibližně 36 mil. Kč. Pouze v roce 2011 došlo k poklesu na 9,51 %, nicméně v absolutní hodnotě se nejednalo o dramatický výkyv. Položku PHM ovlivňuje zejména aktuální cena benzínu, nafty a olejů v rámci celé republiky. V oblasti tankování PHM se již využívá množstevní sleva u společnosti SHELL. Tato sleva se každý rok aktualizuje, a tudíž není pravděpodobné sjednání lepších podmínek. Další možností snížení nákladů na PHM je opět snížit dobu splatnosti s dosavadním partnerem nebo hledat a oslovovat jiné potenciální partnery v rámci komplexní dodávky pohonných hmot. Ostatní položky tohoto účtu přestavují náklady maximálně v řádu několika procent, a proto není nezbytně nutné se jimi dál podrobně zabývat.

3.4.3 Služby Finančně nejvážnější položkou v rámci členění nákladů podle druhu jsou jednoznačně služby. Dle tabulky č. 4, mají služby v relativním i absolutním vyjádření vzrůstající tendenci do začátku sledovaného období roku 2010. Bližší rozbor samostatné položky služeb zachycuje 25 % položek, které tvoří v součtu přibližně 80 % nákladů, přičemž detailní výpis z analytického účtu je součásti přílohy této diplomové práce. Jedná 34 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


se o soubor přepravného a mechanizace na zakázky, reklamních služeb, komplexních služeb na zakázky a služeb, subdodávek na zakázky. Tyto objemově nejnákladnější položky účtu služeb, jsou uvedeny v tabulce č. 6. a relativní hodnoty jsou opět vztaženy k podílu analytického účtu služeb. Tabulka 6 Služby: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. Služby - analytické účty: Chládek a Tintěra Pardubice a.s. Období 2013

2012

2011

2010

Účet č.

Název účtu Kč

%

Kč

%

Kč

%

Kč

%

518100

Přepravné a mechanizace na zakázky

67 046 177,90

4,60

78 869 151,58

6,84

113 953 442,48

9,45

150 564 643,30

12,44

518400

Reklamní služby

55 905 591,95

3,83

60 172 514,28

5,22

79 427 360,49

6,59

101 818 064,43

8,41

518800

Komplexní subdodávky na zakázku

42 980 076,60

2,95

57 850 850,69

5,02

28 032 368,43

2,32

-

-

518850

Služby a subdodávky na zakázku

1 147 223 077,36

78,65

804 594 585,97

69,76

830 949 337,90

68,92

777 345 641,89

64,21


Relativní hodnoty v tabulce číslo 6, jsou vztaženy k celkové hodnotě účtu služeb. Položka přepravné a mechanizace na zakázky má klesající trend od začátku sledovaného období, ale je nutno zmínit, že je to způsobeno krizí ve stavebnictví. Tato krize má setrvačný charakter zejména v oboru dopravních staveb s neustálým propadem objemu realizovaných stavebních zakázek. Obdobně je tomu i reklamních služeb a marketingu, které vykazuje rovněž klesající sklon, kdy podnik reagoval na nastalý propad tržeb. Komplexní subdodávky na zakázku představují v absolutních hodnotách nejmenší podíl z této skupiny nákladů a udržují se poměrně stabilně v 2% – 5% rozmezí. Nejdůležitějším reprezentantem objemu nákladů výše zmíněné skupiny jsou služby a subdodávky na zakázku. V relativních hodnotách oscilují na hranici 70 % a v posledním zkoumaném období dokonce 78,65 %. V absolutním vyjádření se jedná o částku 777 mil. Kč na začátku zkoumaného období roku 2010 až po částku 1,14 mld. Kč v posledním roce 2013. Důležitým charakterem je, že tyto náklady neustále ve sledovaném období rostou. Z toho důvodu je nezbytné věnovat řízení těchto nákladů obzvlášť velkou pozornost a zamyslet se nad tím jakým způsobem by se mohl stabilizovat tento trend, popřípadě postupně snížit tento podíl i na celkových nákladech podniku. Z charakteru podnikání zkoumané společnosti vyplývá, že v oboru dopravních staveb a zejména výstavby a oprav železničních tratí je nezbytné používat sofistikovanou drážní mechanizaci. Jedná se o speciální drážní mechanizaci, lokomotivy a různé typy drážních vozů apod. Služby speciálních drážních vozidel společnost využívá formou pronájmu na konkrétní projekty. Tyto náklady představují nemalou část položky analytického účtu služeb. Možným řešením by bylo přehodnocení pronájmu těchto služeb komplexně např. využitím množstevní slevy, popř. hledáním strategického partnera, který by poskytoval toto mechanizační zázemí. Vzhledem k náznakům oživení stavební výroby v segmentu dopravních staveb se dá předpokládat i možné zvýšení cenové hladiny těchto služeb. 35 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Vzhledem k tomu, jak velký podíl má tato skupina nákladů k celkovým nákladům podniku, je pro přehlednost podíl těchto jednotlivých nákladů uveden v relativním vyjádření a vztažen k celkovým nákladům v následujícím grafu č. 6. Graf 6 Náklady skupiny služeb k celkovým nákladům

Náklady: služby k celkovým nákladům 60,00 %

54,66 %

50,00 %

45,47 %

42,82 %

40,72 %

40,00 %

Přepravné a mechanizace na zakázky Reklamní služby

30,00 % 20,00 %


10,00 %


0,00 % 2013

2012

2011

2010


Z grafu č. 3 je naprosto patrný dominantní podíl nákladů služeb a subdodávek na zakázky k celkovým nákladům. V posledním zkoumaném roce 2013 představují služby a subdodávky na zakázku více než polovinu celkových nákladů. Dále je z grafu č. 6, zřejmá i vzrůstající trajektorie podílu těchto nákladů k celkovým nákladům podniku.

3.5 Porovnání druhových nákladů s konkurencí a odvětvovým průměrem Porovnání nákladů podle druhu s konkurencí je možné zejména proto, že se dají tyto náklady poměrně snadno vyhledat z veřejně přístupných zdrojů – VZZ a výroční zprávy. Konkurence byla opět zvolena ze čtyř subjektů uvedených v subkapitole 3.3 a porovnávané období je opět z let 2011 - 2012 a 2012 - 2013. V rámci odvětvového průměru byly data čerpány z webového portálu MPO, kde porovnávanou skupinou jsou soukromé podniky pod domácí kontrolou – sektor stavebnictví a obor inženýrské stavitelství. Komparovanými položkami jsou spotřeby materiálu a energie a služby, které spadají do skupiny výkonové spotřeby. Další položkou představují osobní náklady. Všechny tři položky byly vybrány z důvodu reprezentantů největších nákladů vzhledem k celkovým výnosům (obratu). Komparace dat za první zkoumané období let 2011 - 2012 je uveden v následující tabulce č. 7.



Tabulka 7 Druhové členění: porovnání konkurence a odvětví 2011-2012 Druhové členění nákladů: porovnání konkurence a odvětví 2011 - 2012 období 2011 - 2012 Označení

2011

Položky CHT_Pce

B. 1


B. 2

Služby

C.

Osobní náklady Obrat:

Sežev Reko

CH&T_Lit

Tomi Remont

Odvětví

Subterra

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

387 755,00

19,28

357 079,00

26,52

119 802,00

33,49

141 406,00

34,03

3 040 180,00

72,14

1 205 744,00

59,94

617 623,00

45,87

156 406,00

43,72

188 238,00

45,30

468 427,00

11,12

253 322,00

12,59

266 172,00

19,77

50 905,00

14,23

50 155,00

12,07

400 777,00

9,51

15,64

2 011 596,00

91,81 %

1 346 601,00

92,15 %

357 714,00

91,45 %

415 508,00

91,41 %

4 214 208,00

92,77 %

90,73 %

%

75,09

Zdroj: Vlastní zpracování na základě VZZ, výročních zpráv a analýzy MPO

Z nákladů uvedených v tabulce č. 7 vyplývá, že v součtu všechny tři nákladové položky oscilují v intervalu od 91,41 % do 92,77 % poměru k obratu. Odvětvový průměr je na hranici 90,73 %. V analýzách odvětví nejsou uvedeny položky spotřeby materiálu a energie a služby samostatně, nýbrž souhrnně pod výkonovou spotřebou. Z toho důvodu je uveden součet obou zmíněných položek v rámci odvětví. Pro účely této diplomové práce je lepší vykreslení poměru jednotlivých nákladových položek mezi sebou u vybrané skupiny konkurentů. Toto vyobrazení za období 2011 - 2012 je uvedeno v grafu č. 7 Graf 7 Druhové členění nákladů – konkurence a odvětví 2011-2012 Druhové členění nákladů - konkurence a odvětví 2011 - 2012 80,00 % 70,00 % 60,00 %

72,14 % 59,94 %

50,00 %

20,00 %


43,72 %

40,00 % 30,00 %

75,09 %

Služby

33,49 % 19,28 % 11,12 %

15,64 %

Osobní náklady

10,00 % 0,00 % CHT_Pce CH&T_Lit Sežev Reko

Tomi Subterra Odvětví Remont


V grafu č. 7 jsou uvedeny relativní podíly zkoumané společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice, jednotlivých konkurentů a odvětví k obratu za hospodářský rok v období let 2011 – 2012. Z grafu je patrné, že ačkoli všechny společnosti podnikají v příbuzném oboru, jsou vzájemné poměry mezi položkami spotřeby materiálu a energie a službami 37 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


značně rozdílné. Největší disproporce je mezi společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a společností Subterra. Zatímco služby představovaly u první společnosti na úrovni 59,94 % podílu k obratu, u druhé zmíněné společnosti to bylo na úrovni 11,12% bodů. Opačně je tomu u spotřeby materiálu a energie, kde je tento poměr 19,28 % u první společnosti a 72,14 % u druhé. Tento markantní rozdíl spočívá zejména v tom, že podnik Subterra má ve svém výrobním programu i výstavbu tunelů. Tyto stavby spadají do segmentu dopravního stavitelství, nicméně mají svoje specifika na materiál a technologie. Ve výroční zprávě společnosti Subterra za rok 2011 se uvádí, že mezi významné stavby, které společnost prováděla, byla technicky vysoce náročná rekonstrukce Jablunkovského tunelu a ražba stanice Veleslavín na nově budované trase Pražského metra. Dále se ve zprávě uvádí, že společnost se snaží udržet na špičce technologického vývoje nejen v segmentu podzemních staveb. V roce 2011bylo rozhodnuto o poměrně významných strojních investicích v oboru železničního stavitelství. Z těchto údajů vyplývá, že společnost využívá své vlastní technologické kapacity a zároveň v rámci budování nových náročných celků je využíván finančně nákladný materiál. Vyšší poměr podílu nákladů služeb ke spotřebě materiálu u ostatních zkoumaných společností převažoval, kdy nejmenší rozdíl byl u společnosti Sežev Reko 43,72 % na služby a 33,49 % na materiál. Výkonová spotřeba za rok 2011, podle odvětví inženýrského stavitelství dosáhla úrovně 75,09 %. Společnost Chládek a Tintěra, Pardubice tuto hranici překročila a zastavila se na hranici 79,22% bodů. Osobní náklady oscilovaly u porovnávaných podniků mezi škálou 9,51 % až 19,77 %, přičemž průměr v odvětví byl na úrovni 15,64 % k obratu.

hodnot

Další komparace druhových členění nákladů konkurence a odvětví je období hospodářského roku 2012 – 2013. Tato data jsou uvedena v následující tabulce č. 8. Tabulka 8 Druhové členění: porovnání konkurence a odvětví 2012-2013 Druhové členění nákladů: porovnání konkurence a odvětví 2012 - 2013 období

Označení

2012 - 2013

Položky CHT_Pce

B. 1


B. 2

Služby

C.

Osobní náklady Obrat

2012 Sežev Reko

CH&T_Lit

Tomi Remont

Odvětví

Subterra

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

328 398,00

17,84

252 204,00

30,01

101 927,00

29,46

90 240,00

26,01

3 088 107,00

68,15

1 153 379,00

62,64

345 271,00

41,09

140 237,00

40,53

167 469,00

48,26

585 944,00

12,93

232 766,00

12,64

178 613,00

21,26

48 873,00

14,12

52 553,00

15,15

374 539,00

8,27

16,80

1 841 268,00

93,12 %

840 264,00

92,36 %

346 026,00

84,11 %

346 987,00

89,42 %

4 531 195,00

89,35 %

92,47 %

%

75,67


Porovnání dat z tabulky č. 7 naznačuje, že stav výkonové spotřeby a osobních nákladů vykázal příznivější hodnoty oproti předcházejícímu období u třech konkurenčních



společností. Náklady odvětvového průměru se zvýšily oproti předchozímu období na hodnotu 92,47 %, což bylo zhoršení o 1,74% bodu. Pro přehlednost je opět uveden podíl výkonové spotřeby a osobních nákladů za období 2012 – 2013 v relativních hodnotách v grafu č. 8. Graf 8 Druhové členění nákladů – konkurence a odvětví 2012-2013 Druhové členění nákladů - konkurence a odvětví 2012 - 2013 75,67 %

80,00 % 70,00 %

68,15 % 62,64 %


60,00 % 50,00 %

Služby

40,00 % 30,00 % 20,00 %

17,84 % 12,93 %

16,80 %

Osobní náklady

10,00 % 0,00 % CHT_Pce CH&T_Lit Sežev Reko



Trend ve vzájemném poměru mezi náklady spotřeby materiálu a energie a službami kopíruje předchozí období. U společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice došlo k jistému zvýšení rozdílu tohoto poměru a postupnému nárůstu jak v oblasti materiálu a energie, tak zejména u služeb. V součtu tyto náklady představují hodnotu 80,48 %, čímž převyšuje i průměr odvětví o 4,81% bodů. V subkapitolách 3.4.2 a 3.4.3 se pojednává o položkách spotřeby materiálu a anergie a službách pouze na základě částečné horizontální a vertikální analýzy ve čtyřletém období. Vzhledem k tomu, že se v těchto subkapitolách jedná o jednu zkoumanou společnost, výsledkem je izolovaný pohled a výsledky nelze dál významně komparovat. Z oficiálně dostupných zdrojů společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a portfolia zaměření stavební výroby, vyplývá, že tento podnik provádí část prací na rekonstrukci železničního svršku s poměrně nízkou materiálovou náročností. Jde o případy, kdy se při rekonstrukci železničního svršku používá regenerovaný materiál přímo od zadavatele. Dále jak již bylo zmíněno v úvodu, divize kolejového svařování pracuje s poměrně nízkými materiálovými požadavky, ale vysokou přidanou hodnotou. Tento trh se daří udržet, dokonce v posledním období roste. Výroční zpráva společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice za období 2012 – 2013 zmiňuje nárůst tržeb u této divize o cca 7 %. V poslední výroční zprávě za období 2013-2014 se uvádí nárůst tržeb u této divize dokonce o 19 %.



V případě, že by se společnost zamýšlela orientovat ve větší míře na velké zakázky modernizací nebo optimalizací železničních tratí2 vlastními výkony, pak je nezbytné položit si otázku, jak se to projeví v nákladech na materiál a externí služby. S největší pravděpodobností by došlo k nárůstu obou těchto nákladů a zároveň by se zvýšily i tržby. Zásadní otázkou je, zdali by nárůst výnosů proporcionálně odpovídal i nárůstu nákladů na materiál a externí služby. Jak je zřejmé z výročních zpráv, rozvahy a VZZ zkoumané společnosti, v současné době jsou služby v oblasti strojní kolejové mechanizace zajištěny prostřednictvím externích dodavatelů. Na druhé straně je třeba zmínit, že položka služeb obsahuje i takové subdodávky, které není možno substituovat, např. dodávky sofistikovaných celků v oblasti zabezpečovací a sdělovací techniky. Jak je zřejmé z grafů č. 7 a 8 u společnosti Subterra je již tento poměr opačný, ale výsledný podíl součtu obou těchto nákladů na materiál a externí služby je v podstatě shodný se zkoumanou společností Chládek a Tintěra, Pardubice. Řešení pronájmu služeb společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice u externích dodavatelů má svoji nespornou výhodu zejména v rámci výkyvů ekonomických cyklů, kdy dochází k poklesu stavební výroby. Jedná se např. o opakované sezónní vlivy v zimním období, které se dají poměrně přesně odhadnout, ale také při poklesu investic do dopravní infrastruktury vlivem ekonomické a finanční krize. Naopak je tomu v případě pořízení či dlouhodobého pronájmu technologického parku, který přispívá k akceleraci objemu tržeb za postupného snižování podílu fixních nákladu k celkovým výnosům. Nicméně v případě sezónních vlivů a ekonomických cyklů společnost finančně zatěžují. Tato otázka je předmětem strategického rozhodování. Ostatní porovnávané společnosti mají poměr nákladů na materiál a služby k obratu vyváženější, přičemž položka služeb je převažující. Společnost Chládek & Tintěra, Litoměřice a Tomi Remont využívají pro vlastní výkony i vlastní strojní park. Společnost Sežev Reko využívá shodně jako zkoumaná podnik kolejovou mechanizaci od externích dodavatelů. Osobní náklady se u porovnávaných podniků pohybovaly v rozmezí hodnot 8,27 % až 21,26 % a průměr v odvětví se zvýšil na úroveň 16,80 % k obratu.

3.6 Porovnání mzdových nákladů s konkurencí a odvětvovým průměrem Mzdové náklady spadají do položky osobních nákladů a zastávají v rámci celkových nákladů specifické místo, které souvisí se sociální oblastí, stimulací, ale zároveň také s motivací a v neposlední řadě s daňovou správou. Tyto náklady patří mezi významné z důvodu zajištění potřebných lidských zdrojů, které pak generují další přidanou hodnotu podniku. Tato subkapitola porovnává nejdříve podíl mzdových nákladů k obratu v relativních hodnotách blízké konkurence a průměru odvětví za čtyři hospodářské roky v období Základní rozdíl mezi „modernizací“ a „optimalizací“ je v rychlosti, kterou lze v daném území z různých důvodů (urbanizmus, obtížný terén apod.) dosáhnout. Součástí modernizace vybrané železniční sítě je i průjezd železničními stanicemi a uzly, který zajistí plnohodnotnost vložených investic. 2



let 2010 – 2014. Dále jsou uvedeny mzdové náklady i v přepočtu na jednoho průměrného zaměstnance za zmíněné období. Počet zaměstnanců v konkurenčních společnostech je uveden ve výročních zprávách, ze kterých byly tyto data čerpány.

3.6.1 Mzdové náklady: podíl k obratu – konkurence a odvětví V tabulce č. 9, jsou uvedeny mzdové náklady zkoumané společnosti a konkurence v absolutních hodnotách. Zároveň je v této tabulce vztažen i podíl mzdových nákladů k obratu konkurence i odvětvového průměru v relativních hodnotách. Data, která nejsou u některých společností uvedena za poslední období 2013 - 2014, nebyly v průběhu psaní této diplomové práce ještě zveřejněny. Týká se to společností Chládek & Tintěra, Litoměřice, Sežev Reko a Tomi Remont. Data průměru v odvětví byly opět čerpány z portálu MPO – analýzy ve stavebnictví, sektor stavebnictví, obor inženýrské stavitelství. Porovnávaná skupina jsou soukromé podniky pod domácí kontrolou. Tabulka 9 Mzdové náklady: porovnání konkurence a odvětví 2010-2014 Mzdové náklady: porovnání konkurence a odvětví 2010 - 2014 CHT_Pce Ozn.

Sežev Reko

CH&T_Lit

Tomi Remont

Odvětví

Subterra

Položka nákladů tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

tis. Kč

%

%

C. 1

Mzdové náklady 2010 - 2011

208 903,00

10,01

165 368,00

13,38

39 558,00

9,56

62 826,00

14,67

439 170,00

9,21

9,88

C. 1


188 634,00

9,38

197 761,00

14,69

36 978,00

10,34

50 155,00

12,07

434 519,00

9,59

11,43

C. 1


172 565,00

9,37

129 813,00

15,45

35 447,00

10,24

52 553,00

15,15

400 777,00

9,51

12,22

C. 1


170 625,00

8,03

374 539,00

8,27

10,94

Obrat: 2010 - 2011

2 086 619,00

1 236 349,00

413 979,00

428 361,00

4 770 088,00

Obrat: 2011 - 2012

2 011 594,00

1 346 601,00

357 714,00

415 508,00

4 531 866,00

Obrat: 2012 - 2013

1 841 268,00

840 264,00

346 026,00

346 987,00

4 214 208,00

Obrat: 2013 - 2014

2 125 867,00

4 531 195,00


Z tabulky č. 9 vyplývá, že mzdové náklady se ve zkoumané společnosti a konkurence v absolutních hodnotách snižovaly. Společnost Chládek & Tintěra, Litoměřice, která je způsobena přechodovým obdobím hospodářského roku v délce 18 měsíců v období od 1. 1. 2011 – 30. 6. 2012. Naprostou výjimku tvoří společnost Tomi Remont, která v období 2012 – 2013 navýšila mzdové náklady o bezmála 2,4 mil. Kč oproti předchozímu období. Tento trend byl ve zkoumaném období zapříčiněn zejména poklesem stavební produkce ve stavebnictví. O tomto propadu se zmiňují i výroční zprávy porovnávaných společností. Ve výroční zprávy společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice za rok 2010 se uvádí, že hospodářský rok 2010 byl významně ovlivněn hospodářským útlumem a rostoucí nervozitou zejména na stavebním trhu, který na rozdíl od ostatních odvětví národního hospodářství nedosáhl svého dna. V další výroční zprávě za hospodářský rok 2011 se uvádí, že toto období bylo pokračováním ekonomického útlumu zejména ve stavebnictví a ještě složitější situace byla v nosném segmentu firmy Chládek a Tintěra, Pardubice, kterým jsou dopravní inženýrské stavby, kde meziroční propad realizovaných výkonů činil 20,3% bodů. Ve výroční zprávě za hospodářský 41 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


rok 2012 se uvádí, že došlo k útlumu dopravních a inženýrských staveb, které jsou hlavním produktem společnosti, a zároveň se v této zprávě píše, že dlouhodobé snižování objemu nových zakázek nutně vede k neustálému snižování realizačních cen, které brzdí další rozvoj stavebních firem. Ve výroční zprávě za poslední zkoumané období 2013 – 2014 se uvádí, že trvající recese ve stavebnictví a tím spojené dopady do cen zakázek, které v tomto období kromě dopravních a inženýrských staveb, projevily i u staveb pozemního stavitelství. Toto tvrzení dokumentuje i vývoj stavební produkce, na základě analýzy ve stavebnictví, publikované na webovém portálu společnosti CEEC Research. V grafu č. 9 je uveden trend indexu stavební produkce za období let 2009 – 2014. Graf 9 Trend indexu stavební produkce

Trend indexu stavební produkce (bazický index ze stálých cen) 160

průměr roku 2010 = 100

140 120 100 80 60

Zdroj: Kvartální analýza českého stavebnictví Q3/2014

Při pohledu na vývoj stavební produkce, který je uveden v grafu č. 9, je zřejmé, že objem produkce veřejných zakázek měl naprosto klesající trajektorii od poloviny roku 2009 až po konec roku 2013. Právě do sektoru veřejných zakázek spadá dopravní a inženýrské stavitelství. V první polovině roku 2014 je zřejmé oživení stavební produkce jak v soukromém, tak i veřejném sektoru, což je pro stavební firmy po poměrně dlouhé době pozitivní zpráva. Toto mimo jiné potvrzuje i kvartální analýza českého stavebnictví Q3/2014, kde se uvádí, že počet stavebních zakázek stavebních podniků s 50 a více zaměstnanci v 1. pololetí 2014 meziročně vzrostl o 8,1 %. Celková hodnota těchto zakázek meziročně vzrostla o 35,6 % v hodnotě 81,1 mld. V pozemním stavitelství se jednalo o nárůst o 7,1 % v hodnotě 31,3 mld. a v inženýrském stavitelství byl tento nárůst o 62,9 % v hodnotě 49,8 mld. Z důvodu přehlednosti, je důležité z tabulky č. 9 vyčlenit také procentuální podíl nákladů k obratu každé společnosti a průměru v odvětví za období 2010 - 2014. Porovnání podílu mzdových nákladů k obratu konkurence a odvětvového průměru je pro přehlednost uveden v grafu č. 10. 42 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Graf 10 Porovnání podílu mzdových nákladů k obratu – konkurence a odvětví Mzdové náklady: podíl k obratu- konkurence a odvětví 2010 - 2014 15,45 %

16,00 % 14,00 %

12,22 % Mzdové náklady 2013 - 2014 10,94 % 11,43 %

12,00 %

Mzdové náklady 2012 -2013

10,00 % 8,03 %

9,88 %

8,00 %

Mzdové náklady 2011 - 2012 Mzdové náklady 2010 - 2011

6,00 % CHT_Pce CH&T_Lit Sežev Reko



Přehled vynaložených podílu mzdových nákladů k obratu osciluje v rámci odvětví v období let 2010 – 2013 mezi 9,88 % v roce 2010 až po 12,22 % v roce 2012. Tento procentuální byl překročen u dvou společností: Chládek & Tintěra, Litoměřice a Tomi Remont. Ve zkoumaném období vykázala nejvyšší podíl mzdových nákladů k obratu společnost Chládek & Tintěra, Litoměřice (15,45 %). Naopak nejnižší podíl vykázala společnost Chládek a Tintěra, Pardubice a je možné také konstatovat, že na základě tohoto porovnání tento podnik drží mzdové náklady na přijatelné úrovni, což ještě nemusí vypovídat o tom, že zaměstnanci mají v této společnosti také nižší mzdy.

3.6.2 Roční mzdové náklady na zaměstnance – konkurence a odvětví Předchozí subkapitola pojednávala o porovnání mzdových nákladů k obratu konkurence a odvětvového průměru. Dalším podstatným pohledem tohoto porovnávaní je vztah mezi mzdovými náklady a průměrným počtem pracovníků. V následující tabulce č. 10, jsou uvedeny roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance a průměrný počet zaměstnanců. Tabulka 10 Roční mzdové náklady: porovnání konkurence 2010-2014 Mzdové náklady na jednoho zam. a počet zam.: porovnání konkurence 2010 - 2014 CHT_Pce Položka nákladů

Sežev Reko

CH&T_Lit

Tomi Remont

Subterra

Kč/zam.

prům počet zam.

Kč/zam.

prům počet zam.

Kč/zam.

prům počet zam.

Kč/zam.

prům počet zam.

Kč/zam.

prům počet zam.

Roční mzdový náklad na zam. 2010-2011

495 030,81

422

390 018,87

424

313 952,38

126

330 663,16

190

449 508,70

977


454 539,76

415

561 821,02

352

308 150,00

120

295 029,41

170

498 873,71

871


423 992,63

407

378 463,56

343

325 201,83

109

302 028,74

174

475 982,19

842


426 562,50

400

481 412,60

778

Zdroj: Vlastní zpracování na základě VZZ, výročních zpráv



Ze sumarizace dat uvedených v tabulce č. 10 je zřejmé, že u čtyř zkoumaných společností se průměrný počet zaměstnanců snižoval za celé období. Pouze u společnosti Tomi Remont, došlo k nárůstu v období 2012 – 2013 o čtyři pracovníky oproti předchozímu období. Za jistých okolností tento satv kopíroval i trend vývoje ve stavebnictví. Absolutní hodnoty ročních mzdových nákladů na jednoho zaměstnance a rok, jsou uvedeny v následujícím grafu č. 11. Graf 11 Roční mzdové náklady na zaměstnance – konkurence 2010 - 2014 Roční mzdové náklady na zaměstnance - porovnání konkurence 2010 - 2014

600 000,00

561 821,02


550 000,00 500 000,00 450 000,00

495 030,81 Roční mzdový náklad na zam. 2012-2013

423 992,63

400 000,00 Roční mzdový náklad na zam. 2010-2012

350 000,00 300 000,00 295 029,41

250 000,00 CHT_Pce CH&T_Lit

Sežev Reko

Tomi Subterra Remont



Z grafu č. 11 vyplývá a potvrzuje se, že neplatí přímá úměra mezi snižováním počtu zaměstnanců a snižováním ročního nákladu na průměrného zaměstnance. Společnost Chládek a Tintěra, Pardubice mírně snižovala stavy zaměstnanců a zároveň reagovala na pokles stavební výroby mimo jiné i snižováním mzdových nákladů přepočtených na jednoho průměrného zaměstnance. Tento trend se zastavil v posledním období, kdy sice došlo k poklesu stavu zaměstnanců, ale naopak mzdové náklady mírně vzrostly. Obdobně bylo tomu i u společností Chládek & Tintěra, Litoměřice, Sežev Reko a Subterra, kde také došlo ke snížení stavu zaměstnanců, ale mzdové náklady v posledních obdobích vzrostly. Pro upřesnění ve společnosti Chládek & Tintěra, Litoměřice činí konsolidovaný roční mzdový náklad na jednoho průměrného zaměstnance částku 374 547,35 Kč (přechodné období hospodářského roku v délce 18 měsíců). Ve společnosti Tomi Remont se v posledním období 2012 - 2013 zvýšily mzdové náklady, nicméně současně došlo i ke zvýšení počtu zaměstnanců. Tato společnost zároveň vykazuje nejnižší roční mzdové náklady v přepočtu na jednoho zaměstnance. Z tabulek č. 9 a 10 vyplývá, že je nezbytné porovnávat podíl mzdových nákladů k obratu, ale zároveň brát v úvahu vztah mezi mzdovými náklady a průměrným počtem zaměstnanců. Pro názornou ukázku je možné uvést příklad, kdy společnost Chládek & Tintěra, Litoměřice vykázala celkové mzdové náklady k obratu ve výši 15,45 % za období 2012 – 2013 a v přepočtu ročního mzdového nákladu 44 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


na zaměstnance to byla částka 378 463,56 Kč. Naopak společnost Chládek a Tintěra, Pardubice vykázala za stejné období podíl mzdových nákladů k obratu „pouze“ 9,37 %, ale v přepočtu ročního mzdového nákladu na zaměstnance to představovalo částku 423 992,63 Kč. Tento rozdíl činí v absolutní hodnotě 45 429,07 Kč na zaměstnance a rok ve prospěch zaměstnanců Pardubické společnosti.

3.7 Kalkulační členění nákladů Tato subkapitola je věnována kalkulačnímu členění nákladů. Základním povahovým rysem podnikání společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice je výrobní činnost, která představuje zakázkovou výrobu. Jak je uvedeno v subkapitole představení společnosti, mezi jedno z největších těžišť činností patří dopravní stavby, zejména na trhu dopravní infrastruktury SŽDC. Podle povahy projektu má stavebník v tomto segmentu jasně stanovené požadavky na konečnou realizaci ve všeobecných a zvláštních obchodních podmínkách. To ovlivňuje nabídkovou cenu a pochopitelně náklady. Výběr jednotlivých uchazečů probíhá podle zákona o veřejných zakázkách (2006) formou jednoho z druhů zadávacího řízení, nejčastěji otevřeného řízení. V rámci podání nabídky se jedná o kalkulaci výsledné ceny, přičemž úspěchem správně stanovené ceny je nezbytné také co nejpřesněji identifikovat náklady. Základním zdrojem při sestavování jednotkové ceny výkonů a dodávek v segmentu dopravních staveb je především oceňování stavební produkce pomocí softwarové podpory KROS plus od společnosti ÚRS3. Dalším vodítkem je Katalog údržby a oprav staveb státních drah – odvětví Traťového hospodářství. Tento katalog je vydávaný a aktualizovaný státní organizací SŽDC, přičemž poslední platný katalog je od 1. 1. 2013. Pro ukázku je v následující tabulce č. 11, znázorněna část katalogu SŽDC údržby a oprav – oblast výkonů. Tabulka 11 Katalog údržby a oprav na SŽDC – výkony v odvětví TH KATALOG ÚDRŽBY A OPRAV STAVEB STÁTNÍCH DRAH 2013 Část práce a výkony v odvětví TH ID

Popis

MJ

307 Železniční svršek-kolejnice Jednotlivá výměna kolejnic 307 001 Jednotlivá výměna kolejnic o hmotnosti do 50kg/m.

m

Jednotlivá výměna kolejnic, demontáž a upevňovacích součástí, manipulace, vyjmutí a vložení kolejnice, nastavení dilatační spáry, montáž upevňovacích součástí Demontáž nebo montáž spojovacích součástí (styku). Metr kolejnice=m 307 002 Jednotlivá výměna kolejnic o hmotnosti více než 50kg/m.

m

Jednotlivá výměna kolejnic, demontáž a upevňovacích součástí, manipulace, vyjmutí a vložení kolejnice, nastavení dilatační spáry, montáž upevňovacích součástí Demontáž nebo montáž spojovacích součástí (styku). Metr kolejnice=m

Zdroj: Katalog údržby a oprav staveb státních drah 2013 ÚRS Praha a.s. – vznikl v roce 1992 jako nástupnická organizace Ústavu racionalizace ve stavebnictví. Základní činnosti firmy jsou služby v oblasti oceňování stavební produkce. Tato organizace dále vytváří analýzy vývoje a prognózy ve stavebnictví, v regionálním rozvoji a bytové problematice pro státní i soukromý sektor. 3



V tomto katalogu seřazena činnost výkonů, podle čísel činnosti, kdy např. č. 307 představuje železniční svršek – kolejnice. Dále je zde uveden základní a podrobný popis a měrná jednotka. Jak vyplývá z tabulky č. 11, pro sestavení výsledné ceny je nutné sestavit kalkulaci každé položky, podle všech činností uvedených v podrobném popisu. Další nezbytnou součástí výsledné ceny je i kalkulace dodávek materiálů a pochopitelně i všeobecných položek. Následující tabulka č. 12 přibližuje ukázku z katalogu SŽDC, v oblasti dodávek materiálu v odvětví TH. Tabulka 12 Katalog údržby a oprav na SŽDC – dodávky materiálu v odvětví TH KATALOG ÚDRŽBY A OPRAV STAVEB STÁTNÍCH DRAH 2013 Část dodávky materiálu v odvětví TH ID

Popis

MJ

Tun

D07 Kolejnice Kolejnice tv. 60 Kolejnice tv. 60 délky 75 metrů D07000200 Kolejnice tv. 60 E 2 třídy R260 délky 75 m

kus

4,522500

D07000201 Kolejnice tv. 60 E 2 třídy R320Cr délky 75 m

kus

4,522500

D07000400 Kolejnice tv. 60 E 2 třídy R260 délky 120 m

kus

7,236000

D07000401 Kolejnice tv. 60 E 2 třídy R350HT délky 120 m

kus

7,236000

Kolejnice tv. 60 délky 120 metrů

Zdroj: Katalog údržby a oprav staveb státních drah 2013

V katalogu části údržby a oprav staveb státních drah 2013, v části dodávky materiálu v odvětví TH je uvedeno číslo dodávky (např. D07 jsou kolejnice), pak následuje základní popis a konkrétní dodávka materiálu. Dále je v této části katalogu uvedena měrná jednotka a hmotnost. V tomto případě se jedná o dodávku širokopatní kolejnice tvaru 60E2, třídy oceli R260 a celkové délky 75 m. Hmotnost jednoho kusu dodávky tohoto materiálu je 4,523 tuny. Je nutno připomenout, že zmíněné zdroje jsou pouze určitým vodítkem ke stanovení cenové úrovně výsledných výkonů a dodávek. V rámci zpracování a podání cenové nabídky z ekonomického hlediska, se v podstatě jedná o vyplnění jednotkových cen do výkazu výměr konkrétního projektu, který pak tvoří nabídkový rozpočet. Pro názornou ukázku je část výkazu výměr včetně rozpočtu uveden v následující tabulce č. 13. Tabulka 13 Výkaz výměr včetně rozpočtu - konkrétní zakázky P. Č.

Kód položky

1

2

1

306039

Popis

Množství celkem

Cena jednotková

Cena celkem

4

5

6

7

kus

2 486,000

MJ

3

Souvislá výměna pražců bet. vystrojených.

0,00

Demontáž upevňovadel, odstranění KL a části stezky pro vysunutí pražců, výměna pražců, montáž upevňovadel, úprava KL a části stezky do profilu. Položka neobsahuje výkony podbití pražců, snížení KL pod patou kolejnice a demontáž výstroje pražce. Pražec=kus

8 D07004001 Lepený izolovaný styk S 49 délky 3,50 10 318010 Poplatek za uložení odpadu na oficiální skládku.

kus

t

2,000

0,00

1 149,120

0,00

Poplatek za uložení komunálního odpadu, asfaltové směsi, výzisků kolejového lože, zeminy, nerecyklovatelnného betonu apod. Položka obsahuje i náklady na přepravu. Tuna odpadu=t

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výkazu výměr ze zadávací dokumentace



V tabulce č. 13 je ukázka výkazu výměr a rozpočtu konkrétní zakázky, přičemž celý rozpočet je součástí přílohy č. 5. V řádku č. 1, je uveden základní název položky, měrná jednotka a požadované množství. Zároveň je zde vložen i výkaz výměr, který přesně definuje rozsah služby nebo dodávky. Na základě těchto elementárních údajů a dalších informací (prohlídka staveniště, volba technologie realizace atd.), dochází ke stanovení odhadované (předpokládané) jednotkové ceny výkonů a dodávek materiálu, které tvoří výslednou nabídkovou cenu. Vzhledem k tomu, že každý projekt je specifický a zároveň se podnik nachází v tržním prostředí je v podstatě nezbytné identifikovat reálné náklady sestavením individuální kalkulace nákladů, podle předem dohodnutých vnitřních pravidel. Dále je důležité neustále hledat kompromis mezi optimálním nastavením očekávaných nákladů a očekávaných výnosů, které vede k nabídkové ceně akceptovatelné trhem.

3.7.1 Kalkulační vzorec – Kolejové stavby Jak již bylo zmíněno v předešlé subkapitole, každý projekt má svá specifika, podle kterých je nezbytné zpracovat předběžnou kalkulaci nákladů. Předmětem této kalkulace je kalkulační jednice a kalkulované množství. Na identifikaci výrobních nákladů používá divize „Kolejové stavby“ kalkulační vzorec, podle kterého se přiřazují jednotlivé skupiny výrobních nákladů. Princip struktury tohoto vzorce znázorněn v tabulce č. 14. Tabulka 14 Nákladová kalkulace - vzor Oproti realizačnímu rozpočtu CENA DÍLA (Kč):

Skutečnost

10 000,00

Cena bez správní režie (Kč):

10 000,00

9 100,00

9 100,00

MARŽE (Kč)

10 000,00

10 000,00

MARŽE (%)

100,00 %

100,00 %

správní režie 10 %

1 000,00

900,00

ZISK (Kč)

9 000,00

9 100,00

90,00 %

91,00 %

ZISK (%) REKAPITULACE NÁKLADŮ SEŠIT-LISTY

Cena k upřesnění realizačního rozpočtu

Skutečnost

Příprava a řízení

0,00 CZK

- Kč

Práce party vlastní

0,00 CZK

- Kč

Subdodávky interní

0,00 CZK

- Kč

Materiál

0,00 CZK

- Kč

Služby a subdodávky

0,00 CZK

- Kč

Mechanizace (vnitro a externí)

0,00 CZK

- Kč

Ostatní náklady

0,00 CZK

- Kč

Výrobní náklady celkem

0,00 CZK

0,00 CZK

Zdroj: Vlastní zpracování na základě interních pravidel nákladové kalkulace

Kalkulační vzorec, který je reprezentován tabulkou č. 14, vytváří ucelenou strukturu nákladů výroby. Tyto položky tvoří část rekapitulace nákladů. 47 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


První položku představuje přípravu a řízení, která obsahuje náklady na THP v rámci přímé přípravy a řízení projektu. Položka – práce party vlastní, zahrnuje náklady na lidské zdroje, to znamená vlastních zaměstnanců všech dělnických profesí podílejících se na výrobním procesu. Subdodávky interní, zahrnují náklady ostatních divizí podniku. Jedná se například o náklady divize svařování, která poskytuje komplexní služby při zřizování BK. Položka materiálu představuje náklady externího charakteru a jedná se o dodávku materiálu na daný projekt. Služby a subdodávky obsahují externí náklady na geodetickou činnost, vytýčení inženýrských sítí, uložení odpadů a další služby a subdodávky. Mechanizace (vnitro a externí) zahrnuje náklady na stroje a zařízení, včetně přeprav potřebné k realizaci díla. Jedná se např. o kolejovou mechanizaci typu ASPv, lokomotivy, železniční vozy, dvoucestné bagry, ale i silniční autodopravu a další stroje. Tato položka zahrnuje jednak interní náklady na mechanizaci, kterou poskytuje divize dopravy, ale také náklady na mechanizaci od externích dodavatelů. Ostatní náklady zahrnují přímé náklady na ubytování, zařízení a ostraha staveniště, náklady na PHM apod. Z výše uvedené struktury kalkulace, se dá odvodit kalkulační vzorec, používaný divizí Kolejové stavby. Toto odvození je znázorněno na obrázku č. 10. Obrázek 10 Kalkulační vzorec – divize Kolejové stavby

1. Přímé mzdy 2. Přímý materiál 3. Ostatní přímé náklady

práce party vlastní; materiál; subdodávky interní, služby a subdodávky; mechanizace vnitro a externí; 4. Výrobní (provozní) režie ostatní náklady, příprava a řízení; ----------------------------------------Vlastní náklady výroby (provozu) 5. Správní režie ----------------------------------------Úplné vlastní náklady výkonu 6. Zisk (ztráta) ----------------------------------------Cena výkonu (základní) Zdroj: Vlastní zpracování na základě struktury kalkulace nákladů

Jak je patrné z obrázku č. 10, k vlastním nákladům výroby (provozu) se připočítává správní režie. Výška této režie je každoročně nastavena vedením podniku na určitou výši v relativní hodnotě a pro účely této diplomové práce byla zvolena hodnota 10 %. K úplným vlastním nákladům výkonů je pak připočtena výše zisku, od které se odvíjí základní cena výkonu. Marže je v tomto pohledu pojata jako rozdíl mezi cenou a výrobními náklady (vlastní náklady výroby). Podle tabulky č. 14, platí i kalkulační vzorec podle principu, který vychází z kalkulace ceny. To znamená, cena mínus přímé náklady se rovná marži. 48 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


3.7.2 Kalkulační varianty Každý výkon se může skládat z množství různých kombinací podvýkonů a výběrem vhodné kombinace by mělo být dosaženo optimum výsledné jednotkové ceny. Tato subkapitola je věnována ukázkové kalkulaci pro stanovení jednotkové ceny výkonu. Všechny ceny uvedené v této subkapitole jsou pouze ceny orientační (smyšlené), ale pro ilustraci a pochopení principu kalkulace ve zkoumaném podniku jsou plně postačující. Předmětem podrobné kalkulace je položka pořadového čísla 10, uvedena v tabulce č. 13 (výkaz výměr včetně rozpočtu konkrétní zakázky). Název položky je poplatek uloženého odpadu na oficiální skládku. Měrnou jednotkou je tuna (t) a přesné množství 1 149,120 t. Dvě varianty kalkulace naložení a převozu, jsou součástí přílohy č. 6. V následující tabulce č. 15 je zpracována kalkulace naložení a odvozu odpadového materiálu. Tabulka 15 Kalkulace naložení a odvozu odpadového materiálu – varianta A Kalkulace nákladů - odvoz zeminy včetně naložení a poplatků za skládku

Varianta A - externí mechanizace Stavba: Objekt: Odvoz celkové množství:

1150

Místo nakládky

t množství celkem

MJ

jednot. cena

cena celkem

Fixní náklady na skládce: Přesun bagru

km

0

60,00

0,00

Pronájem meziskládky

den

3,00 dny

1000,00

3 000,00

1,5

0,00

Úprava a čištění skládky

den

Bagr (10 hod/den)

hod.

Variabilní náklady Kalkulace na jedno auto: Sklápěč Skládkovné

17,00 t

0,00

1000,00 3,00 dny Celkem fixní náklady na skládce:

30 000,00 33 000,00 Kč

40,00 km 50 100,00 t 17 Celkem za 1 auto (odvoz tam i zpět včetně skládky):

2000,00 1700,00 3 700,00 Kč

Celkový počet aut potřebných na odvoz: Celkem variabilní náklady za odvoz: Max. požadovaná doba na odvoz: Doba obratu (tam a zpět): Čistá prac. doba pro sklápěč: Počet obratů sklápěče za den: Počet aut (sklápěčů) na jeden den odvozu:

68 251 600,00 Kč 3,00 dny 1,00 hod. 8,00 hod. 8,00 3 Celkem cena včetně nakládky:

1150,000 t

284 600,00 Kč

Zdroj: Vlastní zpracování

Podle názvu uvedeného v nabídkovém rozpočtu se jedná pouze o cenu uložení odpadového materiálu na skládku. Nicméně, z výkazu výměr je zřejmé, že součástí této položky jsou další dodatečné náklady na naložení a převoz. V rámci oceňování jednotkové ceny tohoto výkonu je nezbytné nejen vyhledat potenciální skládku 49 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


co nejblíže staveništi a sjednat optimální cenu za samotné uložení na skládku (skládkové), ale také zahrnout tyto dodatečné náklady na naložení a převoz odpadového materiálu. Kritéria pro výběr skládky, které ovlivní cenu, jsou v podstatě jednoduché. Mimo legislativy a potřebného zázemí na skládce jde o parametry nejnižší ceny a nejkratší dojezdové vzdálenosti. Dalšími parametry jsou naložení a převoz. V kalkulaci, která je zpracována v tabulce č. 14 se předpokládá vzdálenost od staveniště 25 km (obrat tam i zpět činí 50 km) a poplatek za uložení 100 Kč/tuna. Předpokládaná doba odvezení odpadového materiálu je tři dny, pronájem meziskládky 1 000,- Kč/den. Kalkulace je rozdělena na dvě části, kde první část tvoří fixní náklady na meziskládce (naložení) a druhou variabilní náklady (přeprava materiálu). V rámci přepravy materiálu je uvažováno s nákladními automobily o nosnosti 17 t, doba obratu je 1 hodina a celkový počet odvezených automobilů je 68. Z toho vyplývá, že na přepravu je nutno počítat se třemi auty denně. U nakládky je uvažováno s otočným bagrem externího dodavatele v v blízkosti staveniště za jednotkovou cenu 1 000,- Kč/ hod, bez dalších nákladů na přesun. Jednotková cena za jednu tunu činí 247,478 Kč. K této ceně je nezbytné přiřadit také náklady na řízení v rámci výroby a správní režii. V případě, že by byl uvažován pouze příplatek správní režie ve výši 10 % a přiměřený zisk také 10 %, výsledná cena se rovná 247,478 * 1,2 = 296,974 Kč. Jak je zřejmé, cílem kalkulace je určit správně náklady a tím pádem efektivně nastavit jednotkovou cenu. V případě této konkrétní položky je možno uvažovat i o dalších variantách naložení, přepravy a poplatku za skládku. Vhodným řešením je obchodní vyjednávání o poplatku za uložení a nabídnout možnou obchodnímu subjektu další spolupráci v rámci celého holdingu Enteria. Dalším řešením je možnost prověřit odvoz jinými automobily s větší nosností např. 25 až 30 t na jeden automobil, pokud výrobní proces umožňuje. Jinou alternativou by mohla být přeprava po železnici na speciálních výklopných vozech. Určité snížení ceny představuje i možnost rychlejšího vyklizení meziskládky ze tří dnů pouze dva dny. Opět pokud to okolnosti dovolí. Další možná varianta kalkulace výše zmíněných nákladů, která využívá interní mechanizace je předmětem následující subkapitoly.

3.7.3 Kalkulace – vliv na vnitropodnikové ceny V předchozí subkapitole byla vysvětlena kalkulace nakládky a odvozu odpadového materiálu na skládku. Základem této kalkulace byl předpoklad využití služby externího dodavatele, který poskytl nakladač a nákladní automobily, to znamená, že se jednalo o externí náklady. Jiný úhel pohledu představuje filozofie využití vlastní mechanizace, např. nakladače na skládce. Tato alternativa je uvedena v následující tabulce č. 16. Zde je uvažováno s využitím externí mechanizace na přepravu materiálu a vlastním nakladačem na meziskládce.



Tabulka 16 Kalkulace naložení materiálu na meziskládce – varianta B Kalkulace nákladů - odvoz zeminy včetně naložení a poplatků za skládku

Varianta B - interní mechanizace Stavba: Objekt: Odvoz celkové množství:

1150

Místo nakládky

MJ

t množství celkem

jednot. cena

cena celkem

Fixní náklady na skládce: Přesun bagru

km

100

60,00

6 000,00

Pronájem meziskládky

den

3,00 dny

1000,00

3 000,00

Úprava a čištění skládky

den

1,5

0,00

0,00

MHS (10 hod/den)

hod.

3,00 dny

800,00

24 000,00

Celkem fixní náklady na skládce:

33 000,00 Kč


Celková kalkulace nákladů varianty B, je součástí přílohy č. 6. Náklady uvedené v tabulce č. 16 jsou ve stejné výši jako v předchozí variantě A. Rozdíl ve struktuře nákladů této kalkulace spočívá v tom, že tento nakladač je nutno dopravit na místo určení ve vzdálenosti 50 km (100 km představuje obrat tam a zpět). Dále je patrný rozdíl v jednotkové ceně, která je 800,- Kč/ hod, to znamená o 200,- Kč nižší než u externího dodavatele. Ukazuje se, že když je vhodně nastavená vnitropodniková cena, existuje motivace pro výrobní techniky preference využití vlastních zdrojů. Opačně je tomu, pokud divize, která poskytuje mechanizaci dalším subjektům v rámci holdingu Enteria nastaví vnitropodnikové ceny nad rámec skutečných nákladů s určitým ziskem. V rámci výrobního procesu se tak tvoří několikrát přidaná hodnota, která ohrožuje výsledné nabídkové ceny a pochopitelně i celkové náklady. Dále s tím snižuje i motivace výrobních techniků využívat tyto zdroje. Pokud by byla nastavena hodinová sazba nakladače na stejnou hodnotu jako ve variantě A (1000,- Kč/hod.), vlivem přepravy by došlo k navýšení celkových fixních nákladů na skládce. Nicméně v této souvislosti, je nezbytné si uvědomit, že v případě nevyužití možností vlastních kapacit i nadále vznikají fixní náklady divize dopravy. Při sestavování jakékoli kalkulace je důležité zohledňovat výrobní možnosti podniku jako celku, to znamená, nastavovat vnitropodnikové ceny tak, aby se tvořila pokud možno přidaná hodnota pouze na konci výrobního procesu.

3.8 Shrnutí praktické části V úvodu praktické části se autor této diplomové práce věnuje představení zkoumané společnosti včetně organizační struktury. Základní ekonomické ukazatele představují celkové náklady, celkové výnosy a výsledek hospodaření, které jsou porovnány za čtyřleté období. Dalším ukazatelem je pak relativní podíl celkových nákladů k celkovým výnosům. Vzhledem k tomu, aby tyto základní ekonomické ukazatele nebyly vnímány izolovaně, jsou porovnány i blízkou konkurencí uvedených v subkapitole 3.3, za období let 2011 – 2012 a 2012 – 2013. 51 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


Následuje subkapitola věnována členění nákladů podle druhů zkoumaného podniku, opět z hlediska vývojových trendů za období od 1. 4. 2010 – 31. 3. 2014. Tyto náklady jsou dále rozebrány i na základě výpisu z analytických účtů za stejnou časovou etapu. Nejdůležitější náklady, které jsou porovnány v rámci druhů, reprezentují služby, spotřeba materiálu a energie a osobní náklady. Součástí této subkapitoly je i porovnání druhových nákladů s konkurencí a odvětvovým průměrem ve dvouletém období. Další nedílnou součástí praktické části této práce je analýza mzdových nákladů společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., které jsou opět komparovány s konkurencí a průměrem v odvětví. Toto se týká i vztahu ročních mzdových nákladů na jednoho zaměstnance. Samostatnou subkapitolou je kalkulační členění nákladů dané společnosti. Zde je vysvětlen princip kalkulace nákladů na konkrétní divizi, včetně používaného kalkulačního vzorce. Dále následuje tvorba kalkulačních variant a zároveň je objasněna vazba vnitropodnikové ceny.



4 Závěr Vyhodnocení analýzy řízení nákladů ve společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. a patřičná doporučení jsou, podle autora této diplomové práce, následující: V rámci základních ekonomických ukazatelů zkoumaného podniku se celkové výnosy v období let 2010 až 2012 snižovaly a nárůst byl zaznamenán až v posledním hospodářském roce 2012 – 2013. Podíl celkových nákladů k celkovým výnosům přitom zaznamenal rostoucí tendenci s výjimkou období 2012, kdy tento podíl mírně klesl. V hospodářském roce 2010 – 2011 představoval tento podíl 91,48 % a v posledním zkoumaném období to bylo již 98,72 %, jak je uvedeno v grafu č. 2. Tento nárůst byl zapříčiněn poklesem produkce stavební výroby a z toho následně vyplývající propad výsledných nabídkových cen. Na základě těchto základních zjištění je nezbytné doporučení zastavit a následně snížit vzrůstající trend podílu celkových nákladů k celkovým výnosům. Východiskem je buď zvýšení výnosů, snížení nákladů nebo současné zvýšení výnosů a zároveň snížení nákladů. Při porovnání těchto základních ekonomických ukazatelů s blízkou konkurencí za dva hospodářské roky (uvedeno v obrázku č. 9) v rozmezí let 2011 – 2013 je patrné, že podíl celkových nákladů k celkovým výnosům je nižší než u konkurence (uvedeno v grafech č. 3 a 4). Toto zjištění nasvědčuje i tomu, že situace v segmentu stavebnictví, obzvlášť v inženýrském stavitelství nebyla ve zkoumaném období jednoduchá. Z pohledu členění nákladů podle druhů a jejich vývojových trendů společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice, za období let 2010 – 2014 se autor této práce zaměřil na tři položky, které představují největší podíl k celkovým nákladům. Jedná se o položky: osobní náklady, spotřeba materiálu a energie a služby. Podíl osobních nákladů k celkovým nákladům klesal z úrovně 14,70 % z roku 2010 až po 10,97 % v posledním roce 2013 a současně je vztažen i k počtu zaměstnanců. V absolutních hodnotách sice došlo k poklesu osobních nákladů za celé zkoumané období (uvedeno v grafu č. 5), avšak podařilo se udržet stav kapacit na přijatelné úrovni a nedošlo k plošnému propuštění. To ostatně vyplývá i z výroční zprávy za rok 2013, kde se uvádí, že společnost pokračuje ve strategii, kdy se i v době poklesu ekonomických výsledků snaží udržet stávající počty a portfolio vlastních zaměstnanců ve všech technických i dělnických pozicích se záměrem být připravena na zvýšení poptávky. Z uvedených výsledků šetření vyplývá, že společnost reagovala na trend poklesu stavební produkce i nabídkových cen. Vývoj stavební produkce za první pololetí roku 2014 naznačuje oživení v nosném segmentu veřejných zakázek (uvedeno v grafu č. 9). Na základě těchto informací se jako doporučení nabízí zachování počtu stávajících zaměstnanců, popřípadě navýšení techniků a dělníků v oboru dopravních staveb. Podíl položky spotřeby materiálu a energie osciloval ve zkoumaném období v rozmezí 15,24 % až 19,98 % k celkovým nákladům, přičemž maximum představovalo období 2011 – 2012 (uvedeno v tabulce č. 4). Při bližším zkoumání tvoří tyto náklady, zejména spotřeba materiálu na zakázku, přibližně 80 % a spotřeba PHM – kolem 11 % (uvedeno v tabulce č. 5). Spotřeba energie (teplo, zemní plyn, voda) představuje podíl kolem 2 % z položky spotřeby materiálu a energie. U spotřeby materiálu 53 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


na zakázku se jeví jako možné doporučení sjednání slevy při odebrání určitého množství materiálu v rámci celé skupiny holdingu Enteria. Názorný příklad, jak to funguje je možno zmínit odebírání betonových výrobků od firmy ŽPSV a.s. (uvedena v seznamu literatury), kde se podle množství odebraného zboží načítá virtuální bonus, který je v následujícím roce vyplacen formou zápočtu. Dalším doporučením je možnost využít finanční stabilitu podniku a nabídnout dodavatelům materiálů a energií zkrácení doby splatnosti na úkor určité slevy. Tento krok je nezbytné řešit individuálně s každým dodavatelem zvlášť, podle objemu dodávek. Toto dále souvisí i s možností při vyjednávání se správcem stavby při uplatnění zálohové platby na materiál. Další možnou alternativou je hledání nových substitutů, které můžou nahradit materiály dodávané v České republice. Problémem jsou zatím potřebná osvědčení pro použití na drahách v ČR. V rámci spotřeby PHM se již uplatňuje sleva v rámci holdingu Enteria a cena za pohonné hmoty je závislá i od ceny na světových trzích. Opět se naskýtá možnost snížení doby splatnosti u dosavadního dodavatele, popřípadě hledání nových potenciálních partnerů poskytujících PHM. Položka služeb zaujímá finančně největší podíl k celkovým nákladům ve zkoumaném období a pohybuje se v rozmezí 62,14 % až 69,55 %, jak je uvedeno v tabulce č. 4. Při bližším pohledu na tuto položku v rámci analytických účtů je zřejmě, že naprosto zásadní náklady této položky jsou: přepravné a mechanizace na zakázky, reklamní služby, komplexní subdodávky na zakázku a služby a subdodávky na zakázku. Potvrdil se Paretův princip, kdy 20 % položek z účtu služeb, představuje 80 % nákladů z tohoto účtu služeb. Tato skupina nákladů je vztažena i k celkovým nákladům, které jsou uvedeny v grafu č. 6. Ve vztahu k celkovým nákladům kopírovaly služby a subdodávky na zakázku rostoucí trajektorii od začátku zkoumaného období. Podíl k celkovým nákladům představoval za rok 2010 40,72 %, přičemž za rok 2013 to již byla více než polovina celkových nákladů, přesně 54,66 %. Naopak, podařilo se postupně snižovat podíl přepravy a mechanizaci na zakázky a obdobně tomu bylo i u reklamních služeb. Komplexní služby byly vykazovány v rozmezí 2 – 3 % podílu k celkovým nákladům. Z důvodu vysokého podílu k celkovým nákladům a rostoucího trendu tohoto podílu je zcela nezbytné podrobit náklady v oblasti subdodávek na zakázku detailnímu šetření a hledat řešení možných úspor. Příčinou tohoto rostoucího trendu může být snižování stavu lidských zdrojů a techniky u stávajícího partnera poskytující drážní mechanizaci. Možným řešením je hledání nového strategického partnera, který by mohl poskytnout drážní mechanizaci v rámci uceleného balíku služeb. Tím by se eliminovala závislost na dodavatelích, kteří poskytují omezené kapacity externě v oblasti pronájmu drážní mechanizace, a nezbývá již prostor na cenová vyjednávání. Dalším vhodným doporučením je přehodnotit veškeré subdodávky v rámci celého holdingu Enteria a vytvořit ucelený subdodavatelský systém. Výsledkem tohoto přehodnocení by měl být komplexní systém, který dále otevře diskuzi o nahrazení některých subdodávek vlastními výkony a zároveň umožní cíleně řídit tento systém. Tím by zároveň došlo ke snížení podílu subdodávek k celkovým nákladům. V rámci komparace druhových nákladů s konkurencí a odvětvovým průměrem byly předmětem porovnání opět tři základní položky: spotřeba materiálu a energie, 54 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


služby a osobní náklady. Vzhledem k tomu, že v metodice analýzy ve stavebnictví MPO jsou vyjádřeny jednotlivé podíly nákladů k obratu, byla tato metodika zachována i v této části práce. Na základě šetření porovnání těchto nákladů za dvě období 2011 – 2012 a 2012 – 2013, je zřejmé, že existuje markantní rozdíl mezi strukturou nákladů spotřeby materiálu a energie a službami. Zatím co společnost Subterra vykázala poměr spotřeby materiálu a energie ke službám přibližně 70 % ku 12 % ve prospěch materiálu, u společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice byl tento poměr opačný, přibližně 19 % ku 61 % ve prospěch služeb. V rámci této komparace si vede zkoumaná společnost poměrně dobře. Výhodou tohoto poměru je možnost rychle a zároveň efektivně měnit střednědobé a krátkodobé plánování v segmentu výroby. Nespornou výhodou je mnohem menší riziko ztráty investic, které nejsou vázány do vlastních technologií s dlouhou časovou návratností financí. Tomu odpovídá i stavební trh v oblasti dopravních staveb v České republice, který postrádá plánování v dlouhém období. Naopak nevýhodou je závislost na dodavatelích poskytujících technologie jak při rekonstrukcích železniční dopravní cesty (např. kolejová mechanizace), tak i na stavbách silničních (např. výroba obalované směsi). Vhodná doporučení, která by ovlivnila strukturu nákladů služeb, záleží na rozhodnutí vedení společnosti ve směřování podnikání v dlouhém období. V rámci strategie podniku je preference znalostní firmy s vysokým podílem vzdělaných lidských zdrojů. To znamená, že i tato komparována data odpovídají této strategii. Možnosti plánování investic v segmentu dopravních staveb jsou značně omezené a zároveň rizikové. Tomu odpovídá i stavební trh v oblasti dopravních staveb v České republice, který postrádá plánování v dlouhém období již na úrovni vlády. Určitým rizikem může být určitým způsobem omezený růst podniku, který brání rozvoji lidských zdrojů. Porovnání v oblasti mzdových nákladů s konkurencí a průměrem odvětvím bylo v několika rovinách. Podíl mzdových nákladů k obratu se za zkoumané období snižoval od 10,01 % až na 8,03 %, kdežto tendence v odvětví byla opačná 9,88 % s dalším nárůstem na konečných 10,94 %. Z tohoto pohledu se dá konstatovat, že společnost Chládek a Tintěra, Pardubice reaguje adekvátně na změny vnějšího prostředí a přizpůsobuje tomu i mzdovou politiku. Dalším důležitým parametrem nejen pro podnik, ale i pro zaměstnance jsou roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance. Je zřejmé, že podíl mzdových nákladů k obratu se ve zkoumaném období snižoval, zároveň se snižoval i průměrný počet zaměstnanců, ale roční mzdové náklady na jednoho zaměstnance po prudkém poklesu v posledním období naopak rostly. Zvýšila produktivita práce z tržeb a zároveň se podařilo zpomalit pokles produktivity práce, a to je cesta, ve které by podnik měl pokračovat i nadále. V tomto ohledu si společnost vede dobře i vzhledem k ostatním konkurentům V oblasti kalkulačních nákladů byl vysvětlen kalkulační vzorec používaný divizí Kolejové stavby. V rámci možného doporučení by bylo vhodné jasně oddělit v tomto vzorci interní a externí náklady, které podstatně ovlivňují strukturu nákladů v oblasti služeb a subdodávek. Na závěr je nutno opět připomenout, že vývoj indexu stavební produkce ve veřejném sektoru za posledních 5 let, do kterého spadají, i dopravní stavby, vykazoval klesající 55 Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz


trajektorii. Jak je zřejmé z výsledků analýzy řízení nákladů této práce vyplývá, že společnost Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. si udržuje poměrně pevnou pozici trhu i vzhledem ke zkoumaným konkurentům. S výhledem na možné ekonomické oživení a konkurenceschopnosti se očekává i růst investic, které budou generovat náklady v dalších obdobích. V tomto ohledu je nezbytné mít na paměti zlaté bilanční poměrové pravidlo, které říká, že tempo růstu investic, by v dlouhém období nemělo převyšovat tempo růstu tržeb. Z výsledků této práce je zřejmé, že společnost Chládek a Tintěra, Pardubice a.s., je připravena na stavebním trhu obstát a udržet náklady na přijatelné úrovni i v dlouhém období.



Literatura Primární zdroje HROŠÍ ORGANIZAČNÍ STANDARD. Hospodářský řád. Pardubice : Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. 2007. s. 24 CEEC RESEARCH. Analýzy stavebnictví: Kvartální analýza českého stavebnictví Q3/2014 [online]. 2014 [cit. 2014-10-26]. Dostupné z: http://www.ceec.eu/research/?iResearchId=85&do=downloadResearch CHLÁDEK & TINTĚRA, a.s. Hlavní stránka [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.cht.cz CHLÁDEK A TINTĚRA PARDUBICE A.S. Divize [online]. 2014 [cit. 2014-07-19]. Dostupné z: http://www.cht-pce.cz/divize/ CHLÁDEK A TINTĚRA PARDUBICE A.S. O společnosti [online]. 2014 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: http://www.cht-pce.cz/o-spolecnosti/ CHLÁDEK A TINTĚRA PARDUBICE A.S. Vedení a organizační struktura [online]. 2014 [cit. 2014-07-19]. Dostupné z: http://www.cht-pce.cz/vedeni-a-organizacnistruktura/ MPO. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2010 [online]. 2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument89407.html MPO. Finanční analýza podnikové sféry za rok 2011 [online]. 2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument105732.html MPO. Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2012 [online]. 2014 [cit. 2014-10-21]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument141226.html MPO. Finanční analýza podnikové sféry se zaměřením na konkurenceschopnost sledovaných odvětví za rok 2013 [online]. 2014 [cit. 2014-10-23]. Dostupné z: http://www.mpo.cz/dokument150081.html TOMI-REMONT a.s. Hlavní stránka [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.tomi-remont.cz SEŽEV-REKO, a.s. Hlavní stránka [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.sezev-reko.cz SUBTERRA a.s. Hlavní stránka [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: http://www.subterra.cz/mainpage.tab.cs.aspx



VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN. Chládek a Tintěra Pardubice a.s.[online]. 2014 [cit. 2014-07-18]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/rejstrikdotaz?dotaz=chládek+a+tintera+pardubice VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN. Sbírka listin Chládek & Tintěra, a.s. [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-slfirma?subjektId=637 VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN. Sbírka listin SEŽEV-REKO, a.s. [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-slfirma?subjektId=609915 VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN. Sbírka listin TOMI-REMONT a.s. [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-slfirma?subjektId=688234 VEŘEJNÝ REJSTŘÍK A SBÍRKA LISTIN. Sbírka listin S u b t e r r a a.s. [online]. 2014 [cit. 2014-10-20]. Dostupné z: https://or.justice.cz/ias/ui/vypis-slfirma?subjektId=685977

Monografie a odborné články PIEGZOVÁ ,V., BERGEOVÁ, I. Kde vzniká zisk či ztráta? Odpověď je v manažerském účetnictví. Finanční management, 2013, roč. 10, č. 6, s. 18 - 20. ISSN: 1214-9292. BÁRTA, V. Manažerské účetnictví jako maják na cestě za prosperitou. Finanční management, 2013, roč. 10, č. 6, s. 14 - 17. ISSN: 1214-9292. ESCHENBACH, R. a kolektiv. Controlling. Praha : ASPI, 2004. 816 s. ISBN 80-7357035-1. FIBÍROVÁ, J., ŠOLJAKOVÁ, L., WAGNER J. Manažerské účetnictví: nástroje a metody. 1. Vydání. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 392 s. ISBN 978-80-7357-7124. KISLINGEROVÁ, E. Manažerské finance. 3. vydání. Praha : C.H.Beck, 2010. 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9. KRÁL, B. a kol. Manažerské účetnictví. 3. Vydání. Praha : Management Press, 2010. 657 s. ISBN 978-80-7261-217-8. LANDA, M., POLÁK, M., Ekonomické řízení podniku. 1. Vydání. Brno : Computer Press, 2008. 198 s. ISBN 978-80-251-1996-9.



LEINWEBER, V., DEDEK, O., KOTĚŠOVCOVÁ. J. Operativní a strategické podnikové finance. 1. vydání. Praha : Vox, 2014. 175 s. ISBN 978-80-87480-21-2. LAZAR, J. Manažerské účetnictví a controlling. Praha : Grada, 2012. 280 s. ISBN 97880-247-4133-8. POPESKO, B. Moderní metody řízení nákladů. Praha : Grada, 2009. 240 s. ISBN 97880-247-2974-9. SYNEK, M. a kol. Manažerská ekonomika. 5. aktualizované a doplněné vydání. Praha : Grada, 2011. 480 s. ISBN 978-80-247-3949-1. SYNEK, M., KISLINGEROVÁ, E. a kol. Podniková ekonomika. 5. přepracované a doplněné vydání. Praha : C.H.Beck, 2010. 493 s. ISBN 978-80-7400-336-3. ŠOLJAKOVÁ, L. Strategicky zaměřené manažerské účetnictví. 1. Vydání. Praha : Management Press, 2009. 206 s. ISBN 978-80-7261-199-7.

Internetové zdroje SŽDC. Traťové hospodářství [online]. 2014 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.szdc.cz/provozuschopnost-drahy/technicke-pozadavky/katalog2013/tratove-hospodarstvi.html SŽDC. Význam IV. tranzitního železničního koridoru [online]. 2014 [cit. 2014-10-24]. Dostupné z: http://www.4-koridor.cz/index.php?t=article&n=clanek-vyznam-40 ÚRS. Základní činnosti společnosti [online]. 2014 [cit. 2014-11-04]. Dostupné z: http://www.urspraha.cz/cinnost/ ZÁKON Č. 137/2006 Sb. O veřejných zakázkách [online]. 2014 [cit. 2014-10-31]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/verejne-zakazky/ ZÁKON Č. 89/2012 Sb. Nový občanský zákoník [online]. 2014 [cit. 2014-03-22]. Dostupné z: http://business.center.cz/business/pravo/zakony/obcansky-zakonik/ ŽPSV OHL GROUP. O společnosti. [online]. 2014 [cit. 2014-10-28]. Dostupné z: http://www.zpsv.cz/Clanek.aspx?lang=cz&page=170-predstaveni-spolecnosti



Příloha 1 Aktiva společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. 2013 – 2010. AKTIVA: CHLÁDEK A TINTĚRA , PARDUBICE a.s.

označ

a A. B. B. B.

B. B.

B. B.

I. I.

II. II.

III. III.

C. C. C.

I. I.

C. C.

II. II.

C. C.

III. III.

C. C.

IV. IV.

D. D.

I. I.

1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 5 6 7

1 2 3 4 5 6 1 2 3 4 5 6 7 8 1 2 3 4 5 6 7 8 9 1 2 3 4 1 2 3

b AKTIVA CELKEM (ř. 02 + 03 + 31 + 63) Pohledávky za upsaný základní kapitál Dlouhodobý majetek (ř. 04 + 13 + 23) Dlouhodobý nehmotný majetek (ř. 05 až 12) Zřizovací výdaje Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje Software Ocenitelná práva Goodwill Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek (ř. 14 až 22) Pozemky Stavby Samostatné movité věci a soubory movitých věcí Pěstitelské celky trvalých porostů Dospělá zvířata a jejich skupiny Jiný dlouhodobý hmotný majetek Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný majetek Oceňovací rozdíl k nabytému majetku Dlouhodobý finanční majetek (ř. 24 až 30) Podíly - ovládaná osoba Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládaná nebo ovládající osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční majetek Oběžná aktiva (ř. 32 + 39 + 48 + 58) Zásoby (ř. 33 až 38) Materiál Nedokončená výroba a polotovary Výrobky Mladá a ostatní zvířata a jejich skupiny Zboží Poskytnuté zálohy na zásoby Dlouhodobé pohledávky (ř. 40 až 47) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Dlouhodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Odložená daňová pohledávka Krátkodobé pohledávky (ř. 49 až 57) Pohledávky z obchodních vztahů Pohledávky - ovládaná nebo ovládající osoba Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva a za účastníky sdružení Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Stát - daňové pohledávky Krátkodobé poskytnuté zálohy Dohadné účty aktivní Jiné pohledávky Krátkodobý finanční majetek (ř. 59 až 62) Peníze Účty v bankách Krátkodobý cenné papíry a podíly Pořizovaný krátkodobý finanční majetek Časové rozlišení (ř. 64 až 66) Náklady příštích období Komplexní náklady příštích období Příjmy příštích období

řád

c 001 002 003 004 005 006 007 008 009 010 011 012 013 014 015 016 017 018 019 020 021 022 023 024 025 026 027 028 029 030 031 032 033 034 035 036 037 038 039 040 041 042 043 044 045 046 047 048 049 050 051 052 053 054 055 056 057 058 059 060 061 062 063 064 065 066

rok 2013

2012

2011

2010

1 414 591

1 320 002

1 381 398

1 294 596

175 543 0

154 596 0

109 152 34

119 889 324

34

324

157 785 27 140 22 634 50 119

136 838 27 140 10 225 41 179

91 360 20 988 20 287 44 068

101 807 20 983 20 407 56 993

42 298 11 15 583 17 758

41 577

6 017

1 567 1 857

16 717 17 758

17 758

17 758

17 478 280

17 478 280

17 478 280

280

17 478 1 231 814 98 663 79 537 19 011

1 154 090 114 806 65 437 48 123

1 252 008 148 362 87 322 56 451

1 149 987 224 659 150 985 71 842

91 24 114 600 53 400

82 1 164 131 217 70 017

159 4 430 121 603 60 403

1 832 74 888 74 888

61 200

61 200

61 200

533 705 408 952

459 229 334 942

391 793 354 819

371 024 277 886

-261

4 901

16 670

14 907

20 379 60 903 858 42 874 484 846 5 377 479 469

45 745 14 473 620 58 548 448 838 8 036 440 802

12 670 3 813 375 3 446 590 250 7 718 532 679 49 853

72 488 1 965 1 045 2 733 479 416 6 754 472 662

7 234 5 217

11 316 9 447

20 238 14 644

24 720 23 626

2 017

1 869

5 594

1 094

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výpisů z výročních zpráv



Příloha 2 Pasiva společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. 2013 – 2010.

A. A.

označ

PASIVA: CHLÁDEK A TINTĚRA , PARDUBICE a.s.

řád

a

b PASIVA CELKEM (ř. 68 + 88 + 121) Vlastní kapitál (ř. 69 + 73 + 80 + 83 + 87 ) Základní kapitál (ř. 70 až 72 ) Základní kapitál Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-) Změny základního kapitálu Kapitálové fondy (ř. 74 až 79) Emisní ážio Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách společností Rozdíly z ocenění při přeměnách společností Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku (ř. 81 + 82 ) Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond Statutární a ostatní fondy Výsledek hospodaření minulých let (ř. 84 + 86) Nerozdělený zisk minulých let Neuhrazená ztráta minulých let Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) (ř. 01 - (+ 69 + 73 + 80 + 83 + 88 + 121)) Cizí zdroje (ř. 89 + 94 + 105 + 117) Rezervy (ř. 90 až 93) Rezervy podle zvláštních právních předpisů Rezerva na důchody a podobné závazky Rezerva na daň z příjmů Ostatní rezervy Dlouhodobé závazky (ř. 95 až 104) Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Dlouhodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dlouhodobé směnky k úhradě Dohadné účty pasívní Jiné závazky Odložený daňový závazek Krátkodobé závazky (ř. 106 až 116) Závazky z obchodních vztahů Závazky - ovládaná nebo ovládající osoba Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva a k účastníkům sdružení Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění Stát - daňové závazky a dotace Kratkodobé přijaté zálohy Vydané dluhopisy Dohadné účty pasivní Jiné závazky Bankovní úvěry a výpomoci (ř. 118 až 120) Bankovní úvěry dlouhodobé Krátkodobé bankovní úvěry Krátkodobé finanční výpomoci Časové rozlišení (ř. 122 + 123) Výdaje příštích období Výnosy příštích období

c 067 068 069 070 071 072 073 074 075 076 077 078 079 080 081 082 083 084

I. 1 2 3

A. A.

II. II.

A. A.

III. III.

A. A.

IV. IV.

A.

V.

B. B. B.

I. I.

B. B.

II. II.

B. B.

III. III.

B. B.

IV. IV.

C. C.

I. I.

1 2 3 4 6 1 2 1 2

1 2 3 4 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 1 2 3 1 2

Právní forma účetní jednotky : Předmět podnikání nebo jiné činnosti :

085 086 087 088 089 090 091 092 093 094 095 096 097 098 099 100 101 102 103 104 105 106 107 108 109 110 111 112 113 114 115 116 117 118 119 120 121

rok 2013

2012

2011

2010

1 414 591 848 935 8 300 8 300

1 320 002 922 693 8 300 8 300

1 381 398 976 996 8 300 8 300

1 294 596 956 681 8 300 8 300

10 548 10 548

10 548 10 548

10 548 10 548

10 548 10 548

4 641 2 332 2 309 798 319 798 319

5 026 2 332 2 694 826 924 826 924

5 725 2 332 3 393 881 337 881 337

4 996 2 332 2 664 755 104 755 104

27 127

71 895

71 086

177 733

565 063 71 654

393 108 54 842

392 506 70 459

323 780 104 379

71 654 51 186 48 032

54 842 18 030 14 772

70 459 12 114 7 648

37 726 66 653 7 837 3 575

3 154 429 409 284 989

3 258 320 236 241 071

4 466 309 933 262 671

4 262 211 564 167 676

42 818 28 297 6 465 4 808 1 849

26 104 26 664 5 904 1 087 1 571

10 164 27 317 6 094 732 1 679

3 198 28 701 6 801 970 1 895

59 763 420 12 814 10 193 2 621

3 002 14 833 0

1 005 271 0

2 006 317 0

593 -53 646

4 201 3 277 924

11 896 11 437 459

14 135 13 963 172

Akciová společnost Stavebnictví

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výpisů z výročních zpráv



Příloha 3 Výkaz zisku a ztráty společnosti Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. 2013 – 2010. Označení

TEXT

a I.

b

A. + II. II.

B. B. B.

1 2 3 1 2

+ C. C. C. C. C. D. E.

1 2 3 4

III. III. F. F. F.

1 2 1 2

G. IV. H. V. I. * VI J. VII. VII.

1

VII. VII. VIII.

2 3

K. IX. L. M. X. N. XI. O. XII. P. * Q. Q. Q.

1 2 ** XIII.

R. S. S. S.

1 2 *

T. *** ****

Tržby za prodej zboží Náklady vynaložené na prodané zboží Obchodní marže (ř. 01 - 02) Výkony (ř. 05 + 06 + 07) Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb Změna stavu zásob vlastní činnosti Aktivace Výkonová spotřeba (ř. 09 + 10) Spotřeba materiálu a energie Služby Přidaná hodnota (ř. 03 + 04 - 08) Osobní náklady Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 20 + 21) Tržby z prodeje dlouhodobého majetku Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu (ř. 23 + 24) Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů Provozní výsledek hospodaření (ř. 11 - 12 - 17 - 18 + 19 - 22 - 25 + 26 - 27 +(-28) - (-29)) Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku (ř. 34 + 35 + 36) Výnosy z podílů v ovládaných osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti Výnosové úroky Nákladové úroky Ostatní finanční výnosy Ostatní finanční náklady Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů Finanční výsledek hospodaření (ř. 31 - 32 + 33 + 37 - 38 + 39 - 40 - 41 + 42 - 43 + 44 - 45 -(-46) +(-47)) Daň z příjmů za běžnou činnost (ř. 50 + 51) -splatná -odložená Výsledek hospodaření za běžnou činnost (ř. 30 + 48 - 49) Mimořádné výnosy Mimořádné náklady Daň z příjmů z mimořádné činnosti (ř. 56 + 57) -splatná -odložená Mimořádný výsledek hospodaření (ř. 53 - 54 -55 ) Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) (ř. 52 + 58 - 59) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-) (ř. 30 + 48 + 53 - 54)

Číslo řádku c 01 02 03 04 05 06 07 08 09 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 50 51 52 53 54 55 56 57 58 59 60 61

rok 2013

2012

2011

2010

355 247 108 2 091 649 2 099 183 -29 112 21 578 1 779 491 319 829 1 459 662 312 266 230 207 170 625 190 56 438 2 954 2 628 26 537 12 643 2 763 9 880 10 203 1 363 8 840

573 368 205 1 815 333 1 777 942 -8 327 45 718 1 481 777 328 398 1 153 379 333 761 232 766 172 565 159 56 962 3 080 3 470 32 305 9 187 3 562 5 625 7 477 2 972 4 505

1 694 1 480 214 1 985 213 1 993 083 -15 391 7 521 1 593 499 387 755 1 205 744 391 928 253 322 188 634 159 61 605 2 924 3 368 21 566 8 060 1 450 6 610 5 375 117 5 258

9 446 9 316 130 2 046 780 2 047 398 -849 231 1 541 783 331 209 1 210 574 505 127 280 564 208 903 159 68 674 2 828 4 421 27 136 16 874 8 238 8 636 9 601 1 851 7 750

15 900 7 327 9 848

-16 648 7 746 7 195

24 665 13 474 7 783

-13 735 9 300 7 280

36 913

84 129

97 383

216 034

0

0

0

0

4 281 526 9 612 11 783

3 459 446 4 970 7 459

3 011 450 144 5 826

3 510 498 709 2 908

1 584

524

-3 121

813

11 370 11 474 -104 27 127

12 758 13 966 -1 208 71 895

23 176 22 972 204 71 086

39 114 37 726 1 388 177 733

0

0

0

0

0

0

0

0

27 127 38 497

71 895 84 653

71 086 94 262

177 733 216 847

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výpisů z výročních zpráv a VZZ



Příloha 4 Struktura nákladů – analytické účty: Chládek a Tintěra, Pardubice a.s. 2013 – 2010. Struktura nákladů - analytické účty: Chládek a Tintěra Pardubice a.s. Účet č.

Období Název účtu

2013

2012

2011

2010

Zůstatek v základní měně [Kč] 501100

Spotřeba materiálu na zakázku

501200

256 324 307,36

267 359 825,76

327 787 950,10

266 466 799,62

Spotřeba režijního materiálu

14 574 438,00

14 371 560,29

13 628 362,38

18 048 131,85

501400

Spotřeba PPS - neevidováno

1 168 197,59

454 541,04

282 768,98

731 079,11

501450

Spotřeba PPS - evidováno

1 954 082,65

1 693 620,64

1 938 427,89

1 236 884,38

501600

Spotřeba PHM

36 724 468,03

38 381 545,23

37 257 825,00

38 529 038,96

501999

Spotřeba materiálu - daňově neuznatelné

0,00

0,00

0,00

0,00

502100

Spotřeba el. energie

4 911 245,42

4 010 907,64

3 645 996,05

3 815 758,02

502300

Spotřeba tepla, zemní plyn

3 392 285,54

1 595 331,09

2 364 871,54

1 555 357,81

503300

Spotřeba vody - vodné

623 459,65

531 016,29

849 054,61

825 862,80

504000

Prodané zboží

252 567,36

368 059,87

1 479 953,16

748 095,92

504800

Prodané zboží zpětný leasing

0,00

0,00

0,00

8 567 638,57

319 925 051,60

328 766 407,85

389 235 209,71

340 524 647,04

21 565 326,07

20 971 965,44

20 435 641,73

23 862 122,08

Celkem "50": 511100

Opravy a udržování

512000

Cestovní náhrady zaměstnancům

7 583 831,02

7 763 664,36

7 977 194,85

9 266 357,02

513999

Náklady na reprezentaci

4 127 143,52

2 443 905,48

3 227 138,33

3 740 956,04

518100

Přepravné a mechanizace na zakázky

67 046 177,90

78 869 151,58

113 953 442,48

150 564 643,30

518200

Telekomunikační služby

2 132 117,20

2 942 505,51

2 870 288,95

3 553 686,74

518300

Nájemné leasing

15 711 378,25

18 208 205,08

18 813 154,36

29 304 207,22

518350

Nájemné ostatní

25 885 442,66

30 738 655,27

27 559 401,24

31 449 846,36

518390

Ubytování

4 876 197,01

5 999 078,53

5 643 973,20

7 155 847,45

518400

Reklamní služby

55 905 591,95

60 172 514,28

79 427 360,49

101 818 064,43

518500

Odborné služby

34 637 289,49

34 681 330,42

34 962 850,06

34 566 853,12

518600

Software, licence

245 972,83

442 740,73

384 625,14

616 887,23

518700

Školení

2 690 815,51

1 849 952,23

2 116 393,87

2 477 622,74

518800


42 980 076,60

57 850 850,69

28 032 368,43

0,00

518850


1 147 223 077,36

804 594 585,97

830 949 337,90

777 345 641,89

518900

Ostatní služby

18 095 423,78

17 992 285,68

18 923 189,58

21 702 343,33

518950

Likvidace odpadu

7 957 780,90

7 855 981,25

10 457 321,38

13 147 359,09

518999

Ostatní služby - daňově neuznatelné

29 318,80

1 758,57

10 506,00

1 296,60

1 458 692 960,85

1 153 379 131,07

1 205 744 187,99

1 210 573 734,64

Celkem "51": 521000

Mzdy zaměstnnaců - T

88 587 677,00

90 077 809,00

97 262 762,00

99 515 844,00

521050

Mzdy zaměstnanců - D

77 317 628,00

77 126 866,00

85 396 449,50

104 670 119,00

521100

Mzdy - náhrada nemoci T

43 652,00

97 532,00

89 480,00

89 836,00



521150

Mzdy - náhrada nemoci D

521300

Mzdy DPP

521400

315 579,00

392 120,00

363 681,00

322 220,00

3 792 726,00

3 883 382,00

4 249 748,00

4 168 337,00

Mzdy - ostatní osobní náklady T

307 190,00

302 010,00

701 284,00

105 262,00

521450

Mzdy - ostatní osobní náklady D

85 382,00

685 323,00

550 690,00

0,00

521500

Mzdy refundace - T

174 846,00

0,00

18 906,00

12 879,00

521550

Mzdy refundace - D

0,00

0,00

791,00

18 384,00

523000

Odměny členům orgánů společnosti

190 357,00

159 000,00

0,00

0,00

523999

Odměny členům orgánů společnosti - nedaňové

0,00

0,00

159 000,00

159 000,00

524200

Zdravotní pojištění organizace - T

8 142 567,00

8 242 953,00

8 645 634,00

8 807 584,00

524250

Zdravotní pojištění organizace - D

6 966 535,00

6 939 682,00

7 676 961,00

9 415 062,00

524300

Zdr. pojištění T - refundace

15 736,00

0,00

1 702,00

1 160,00

524350

Zdr. pojištění D - refundace

0,00

0,00

71,00

1 656,00

524600

Sociální pojištění organizace - T

21 917 838,00

22 502 382,00

23 951 452,00

24 417 563,00

524650

Sociální pojištění organizace - D

19 351 494,00

19 276 800,00

21 324 683,00

26 023 012,00

524700

Soc. pojištění T - refundace

43 713,00

0,00

4 727,00

3 221,00

524750

Soc. pojištění D - refundace

0,00

0,00

198,00

4 596,00

527000

Zákonné soc. náklady - obědy

954 976,00

983 708,00

1 047 068,00

1 048 608,00

527100

Penzijní a živostní pojištění zam.

1 970 634,00

2 075 282,00

1 874 790,00

1 769 562,00

527900

Ost. sociální náklady

25 000,00

15 000,00

0,00

0,00

528999

Ostatní sociální náklady - nedaňové

3 600,00

5 700,00

2 100,00

10 000,00

230 207 130,00

232 765 549,00

253 322 177,50

280 563 905,00

1 236 308,00

1 625 483,00

1 701 375,00

1 852 579,00

43 056,50

158 062,00

197 691,00

182 640,00

Celkem "52": 531000

Daň silniční

532100

Daň z nemovitostí

538000

Daně a poplatky

437 923,43

689 828,85

441 798,80

1 258 288,97

538100

Dálniční známky a mýto

911 198,70

954 770,27

1 027 428,18

1 127 743,65

538200

Daň z převodu nemovitostí

0,00

42 138,00

0,00

0,00

2 628 486,63

3 470 282,12

3 368 292,98

4 421 251,62

Celkem "53": 541100

Zůstatková cena prodaného DHM

1 362 500,63

2 971 772,32

117 308,73

1 850 663,65

542100

Prodaný materiál

8 840 169,02

4 504 516,75

5 257 731,24

7 749 754,11

543000

Dary

239 777,00

624 000,00

424 000,00

514 000,00

543999

Dary - nedaňové

10 000,00

0,00

0,00

544000

Smluvní pokuty a penále

893 345,00

443,00

281 650,00

17 170,77

545999

Ostatní pokuty a penále

15 904,00

39 000,00

38 000,00

82 000,00

546000

Odpis nedobytné pohledávky

963 725,00

0,00

323 712,67

115 859,00

546100

Prodej (postoupení) pohledávky

0,00

0,00

521 492,20

0,00

546999

Prodej, odpis pohledávky - mimo daň

22 506,00

0,00

61 570,80

9 000,00

548100

Pojistné ostatní

4 757 705,50

4 457 485,00

3 404 753,00

3 823 240,56

548120

Pojistné zákonné - úrazové

1 639 817,00

1 655 384,00

1 867 014,00

2 065 420,00

548200

Technické zhodnocení

71 875,01

94 277,33

84 550,17

198 901,66

548300

Náhrady dle ZP - T

737 985,00

453 214,00

211 122,00

240 375,00

548600

Ostatní provozní náklady k přefakturaci

3 805,20

0,00

0,00

0,00



548900

Ostatní provozní náklady

548999 549999

405 213,85

-216 563,92

544 635,65

145 226,42

Ostatní provozní náklady - nedaňové

190,00

77 993,11

20 290,07

68 410,21

Manka a škody - daňově neuznatelné

0,00

0,00

0,00

0,00

19 954 518,21

14 671 521,59

13 157 830,53

16 880 021,38

7 506 303,91

14 880 153,14

112 320,80

102 740,40

Celkem "54": 551000

Zůst. cena likvidovaného DM

551100

Odpisy DHM

19 094 446,06

17 390 552,19

21 164 447,62

26 851 172,30

551200

Odpisy DNM

0,00

34 676,25

289 293,03

182 449,00

552000

Tvorba zákonných rezerv na opravu DHM

0,00

0,00

0,00

-245 000,00

554999

Tvorba ost. rezerv k provoz. nákladům

33 322 215,76

-34 203 103,97

23 707 346,17

-11 078 013,70

558000

Tvorba zákonných opravných položek

0,00

19 373,10

-157 815,97

940,57

559999

Tvorba ostatních opravných položek

-975 725,00

17 536 111,90

1 115 446,20

-2 413 161,57

58 947 240,73

15 657 762,61

46 231 037,85

13 401 127,00

93 302,32

0,00

0,00

0,00

432 566,26

446 215,69

449 678,83

497 538,50

Celkem "55": 562000

Úroky placené - ostatní

562400

Úroky placené - vnitrobanka

563000

Kurzové ztráty

5 561 468,55

2 933 350,74

1 702 842,66

493 196,08

568200

Poplatky peněžním ústavům

4 375 818,39

4 525 643,37

4 122 716,97

2 414 390,61

10 463 155,52

7 905 209,80

6 275 238,46

3 405 125,19

11 474 000,00

13 966 030,00

22 971 630,00

37 725 650,00

-104 000,00

-1 207 775,00

203 748,00

1 388 134,00

0,00

0,00

0,00

11 370 000,00

12 758 255,00

23 175 378,00

39 113 784,00

-14 541 224,00 -2 024 130 046,65

0,00 -1 733 574 751,99

0,00 -1 941 114 856,36

0,00 -2 013 382 888,80

Celkem "56": 591000

Daň z příjmu z běžné činnosti - splatná

592000

Daň z příjmu z běžně činnosti - odložená

595000

Daň z příjmů - nedoplatky, přeplatky Celkem "59":

601200

Tržby za vl. výrobky - ocel

602100

Tržby z výkonu na zakázce - stavební

602160

Tržby z výkonu - projekce

-5 299 500,00

-5 021 645,35

-7 285 137,40

-8 212 963,67

602180

Tržby z výkonu - doprava

-10 789 599,17

-5 085 756,37

-8 316 983,47

-6 504 716,44

602900

Tržby za služby - ostatní

-44 571 568,69

-34 259 442,46

-36 365 543,31

-19 297 346,24

604000

Tržby z prodeje zboží

-355 384,55

0,00

-1 693 633,70

-878 307,09

604800

Tržby z prodeje zboží - zpětný leasing

0,00 -2 099 687 323,06

0,00 -1 777 941 596,17

15 391 145,58 -1 979 385 008,66

-8 567 638,57 -2 056 843 860,81

10 805 984,68

8 327 499,95

-3 045 971,14

848 637,69

10 805 984,68

8 327 499,95

-3 045 971,14

848 637,69

0,00

-860 784,30

-4 475 381,50

-231 316,00

-21 562 355,52

-44 857 425,21

0,00

0,00

-21 562 355,52

-45 718 209,51

-4 475 381,50

-231 316,00

Celkem "60": 611000

Změna stavu nedokončené výroby Celkem "61":

621000

Aktivace materiálu a zboží

622000

Aktivace vnitropodnikových služeb Celkem "62":

641000

Tržby z prodeje DHM a DNM

-2 762 521,52

-3 562 015,00

-1 449 666,67

-8 237 786,25

642100

Tržby z prodeje materiálu

-9 880 406,70

-5 625 406,86

-6 610 360,81

-8 635 573,12

644000

Smluvní pokuty a penále

0,00

0,00

-8 422 945,60

-2 414,00

646000

Výnosy z odepsaných pohledávek

-99 088,00

-5 427,00

0,00

0,00

646100

Výnosy z prodeje pohledávek

0,00

0,00

-862 876,20

0,00

646200

Výnosy z nakoupených pohledávek

0,00

0,00

0,00

0,00



648100

Dotace - Úřad práce

648110

0,00

0,00

0,00

-28 500,00

Dotace - EU

-893 365,56

-490 892,10

-1 632 379,00

-1 136 661,00

648200

Pojistná plnění z cizího pojištění

-907 937,00

-579 600,00

-483 284,00

-1 260 497,00

648210

Pojistná plnění - havarijní pojištění

-281 246,00

-798 939,00

-200 781,00

-2 551 151,00

648220

Pojistná plnění - úrazové pojištění

-675 281,00

-434 524,00

-208 321,00

-228 975,00

648290

Pojistná plnění - majetková a ostatní

-829 529,00

-454 718,00

29 625,00

-2 081 987,00

648400

OPV - náhrada škod

-65 172,00

-7 000,00

0,00

-51 514,50

648600

OPV z přefakturace

-307 840,84

-306 464,64

-282 418,35

-398 817,47

648900

Ostatní provozní výnosy

-2 952 279,92

-4 668 268,25

-1 410 545,43

-1 490 927,58

648999

Ostatní provozní výnosy - nedaňové

2 802,01

0,00

0,00

-68 222,88

-19 651 865,53

-16 933 254,85

-21 533 953,06

-26 173 026,80

0,00

0,00

0,00

0,00

-979 120,33

-2 207 683,12

-1 355 523,79

-2 184 818,71

-71 783,62

-442 273,54

-1 636 737,47

-160 735,83

-3 499 461,10

-810 363,79

-14 587,00

-959 395,13

0,00

0,00

-4 166,67

-204 665,30

Celkem "64": 661100

Tržby z prodeje dlouhod. CP a vkladů

662100

Úroky přijaté - běžné účty

662200

Úroky přijaté z TV a DS

662300

Úroky přijaté z poskytnutých úvěrů a půjček

662400

Úroky přijaté - skonta

663000

Kurzové zisky

-5 186 962,77

-4 970 227,50

-144 331,57

-103 975,65

668000

Ostatní finanční výnosy

-1 500 000,00

0,00

0,00

-605 000,00

-11 237 327,82

-8 430 547,95

-3 155 346,50

-4 218 590,62

Celkem "66":

Zdroj: Vlastní zpracování na základě výpisů z analytických účtů



Příloha 5 Výkaz výměr a rozpočet projektu. ROZPOČET, VÝKAZ VÝMĚR Stavba: Oprava koleje Objekt :

JKSO: EČO:

Objednatel: SŽDC s.o. Zhotovitel:

Zpracoval: Datum:

P. Č.

Kód položky

Popis

MJ

Množství celkem

Cena jednotková

Cena celkem

1

2

3

4

5

6

7

1

HSV 5 306039

Práce a dodávky HSV Komunikace Souvislá výměna pražců bet. vystrojených.

kus

2 486,000

0,00

m

3 270,000

0,00

kus

4 972,000

0,00

km

1,120

0,00

m3

1 265,180

0,00

kus

140,000

0,00

km

1,635

0,00

kus

2,000

0,00

t

0,746

0,00

t

1 149,120

0,00

Demontáž upevňovadel, odstranění KL a části stezky pro vysunutí pražců, výměna pražců, montáž upevňovadel, úprava KL a části stezky do profilu. Položka neobsahuje výkony podbití pražců, snížení KL pod patou kolejnice a demontáž výstroje pražce. Pražec=kus

2

307015

Souvislá výměna kolejnicových pásů o hmotnosti do 50 kg/m. Souvislá výměna kolejnicových pásů. Dělení kolejnicových pásů, demontáž upevňovadel, manipulace, vyjmutí a vložení kolejnicových pásů, nastavení dilatační spáry, montáž upevňovadel a případné provizorní sestykování. Metr kolejnicového pásu=m

3

307046

Příplatek za současnou výměnu kolejnic, upevňovadel a pryžové podložky podkladnicové upevnění. Příplatek za výměnu upevňovadel a pryžových podložek podkladnicového upevnění současně s výměnou kolejnice. Úložná plocha=kus

4

305109

Souvislé čištění KL koleje, "c" beton. Souvislé čištění KL koleje v celém profilu s případným hutněním vrstvy KL. Zdvih a úprava směrového a výškového uspořádání koleje metodou přesnou a úprava KL do profilu. Položka neobsahuje výkony: doplnění KL novým kamenivem, následná úprava směrového a výškového uspořádání a snížení KL pod patou kolejnice. Položka platí i pro čištění KL současně s výměnou pražců. Kilometr koleje=km

5

305180

Souvislé doplnění kolejového lože (KL) kamenivem. M Doplnění KL kamenivem z dopravního prostředku převážně z výsypných vozů. Položka obsahuje dodávku materiálu. Metr krychlový kameniva=m3

6

310372

Zřízení pražcové kotvy ve stávajícím KL. M Montáž kotvy v ulehlém KL podle technologického postupu. Položka obsahuje dodávku materiálu. Pražcová kotva=kus

7

309066

Následná úprava směrového a výškového uspořádání koleje s betonovými pražci. Následná úprava směrového a výškového uspořádání ASP u koleje metodou přesnou, pražce betonové po výměně nebo čištění KL včetně úpravy KL do profilu. Položka neobsahuje výkon: snížení KL pod patou kolejnice. Kilometr koleje=km

8

D07004001

9

318013

Lepený izolovaný styk S 49 délky 3,50 Poplatek za likvidaci plastových součástí. Poplatek za likvidaci plastových nebo pryžových součástí železničního svršku vyzískaných jako odpad. Položka obsahuje i náklady na přepravu i manipulaci. Tuna odpadu=t

10

318010

Poplatek za uložení odpadu na oficielní skládku. Poplatek za uložení komunálního odpadu, asfaltové směsi, výzisků kolejového lože, zeminy, nerecyklovatelnného betonu apod. Položka obsahuje i náklady na přepravu. Tuna odpadu=t

Celkem

0,00




Příloha 6 Kalkulace odvozu vytěžené zeminy – externí a interní mechanizace a porovnání. Varianta A – externí mechanizace; Varianta B – interní mechanizace; Finanční porovnání varianty A, B. Kalkulace nákladů - odvoz zeminy včetně naložení a poplatků za skládku

Varianta A - externí mechanizace Stavba: Objekt: Odvoz celkové množství:

1150

t

Místo nakládky Fixní náklady na skládce:

MJ

množství celkem

jednot. cena

cena celkem

Přesun bagru Pronájem meziskládky

km den

0 3,00 dny

60,00 1000,00

0,00 3 000,00

Úprava a čištění skládky Bagr (10 hod/den)

den hod.

1,5 3,00 dny

0,00 1000,00

0,00 30 000,00


33 000,00 Kč

Variabilní náklady Kalkulace na jedno auto: Sklápěč Skládkovné

17,00 t

km t

50 17

40,00 100,00

Celkem za 1 auto (odvoz tam i zpět včetně skládky): Celkový počet aut potřebných na odvoz: Celkem variabilní náklady za odvoz:

2000,00 1700,00 3 700,00 Kč 68 251 600,00 Kč

Max. požadovaná doba na odvoz: Doba obratu (tam a zpět):

3,00 dny 1,00 hod.

Čistá prac. doba pro sklápěč: Počet obratů sklápěče za den: Počet aut (sklápěčů) na jeden den odvozu:

8,00 hod. 8,00 3

Celkem cena včetně nakládky:

1150,000 t



284 600,00 Kč


Kalkulace nákladů - odvoz zeminy včetně naložení a poplatků za skládku

Varianta B - interní mechanizace Stavba: Objekt: Odvoz celkové množství: Místo nakládky Fixní náklady na skládce:

1150

t

MJ

množství celkem

jednot. cena

cena celkem

Přesun bagru

km

100

60,00

6 000,00

Pronájem meziskládky Úprava a čištění skládky

den den

3,00 dny 1,5

1000,00 0,00

3 000,00 0,00

Bagr (10 hod/den)

hod.

3,00 dny

800,00

24 000,00


33 000,00 Kč

Variabilní náklady Kalkulace na jedno auto: Sklápěč

17,00 t Skládkovné

km t

50 17

40,00 100,00

Celkem za 1 auto (odvoz tam i zpět včetně skládky): Celkový počet aut potřebných na odvoz: Celkem variabilní náklady za odvoz:

2000,00 1700,00 3 700,00 Kč 68 251 600,00 Kč

Max. požadovaná doba na odvoz: Doba obratu (tam a zpět):

3,00 dny 1,00 hod.

Čistá prac. doba pro sklápěč: Počet obratů sklápěče za den: Počet aut (sklápěčů) na jeden den odvozu:

8,00 hod. 8,00 3


1150,000 t

284 600,00 Kč


Výsledné porovnání variant Odvoz celkové množství:

A

B

1150 t

1150 t

Celkem fixní náklady:

33 000,00 Kč

33 000,00 Kč

Celkem cena za skládku:

115 000,00 Kč

115 000,00 Kč

Cena za dopravu 1 auto:

2 000,00 Kč

2 000,00 Kč

3 700,00 Kč

3 700,00 Kč

251 600,00 Kč

251 600,00 Kč

3,00 dny

3,00 dny

Počet obratů 1 sklápěče za den:

8

8

Počet aut (sklápěčů) na jeden den odvozu:

3

3

284 600,00 Kč

284 600,00 Kč

Celkem za 1 auto: Celkem variabilní náklady za odvoz: Max. požadovaná doba na odvoz:


Zdroj: Vlastní zpracování Vysoká škola ekonomie a managementu [email protected] / www.vsem.cz

9a, Praha 5 DIPLOMOVÁ PRÁCE MASTER OF BUSINESS ADMINISTRATION

Recommend Documents