95

e Název stavby:

Rekonstrukce panelového objektu Praha 8, Davídkova 2101/91-2103/95 PRAHA III/2011

F. DOKUMENTACE STAVBY F.3. STAVEBNĚ KONSTRUKČNÍ ŘEŠENÍ F.3.1. Technická zpráva

Stupeň:

Projektová dokumentace pro stavební řízení a zadání stavby

Investor:

Středisko společných činností AV ČR, v.v.i. Národní 1009/3 110 00 Praha 1 IČ: 60457856

Zodpovědný projektant:

Ing. Klára Pokorná

Vedoucí projektu:


Vypracoval:

TERMO + holding, a.s. www.termoholding.cz I E

[email protected] zelená linka: 800 111 181

Ing. Tomáš Hukal

PROJEKTOVÝ ÚTVAR PRAHA Prosecká 851/64 190 00 Praha 9 - Prosek T

+420 283 882 038

F

+420 283 882 923

Rekonstrukce panelového objektu

F.3 Stavebně konstrukční řešení pro DSŘ, DZS

OBSAH OBSAH ........................................................................................................................................................... 1 1.

POPIS KONSTRUKCE OBJEKTU ....................................................................................................... 2 1.1. 1.2. 1.3. 1.4.

2.

OBECNĚ ............................................................................................................................................. 2 KONSTRUKČNÍ SYSTÉM ...................................................................................................................... 2 ATIKY ............................................................................................................................................... 2 STŘEŠNÍ KONSTRUKCE........................................................................................................................ 2

PRŮZKUM ZÁVAD NOSNÉ KONSTRUKCE OBJEKTU .................................................................. 2 2.1. 2.2.

3.

OBVODOVÝ PLÁŠŤ A ATIKA ................................................................................................................ 2 STŘEŠNÍ PLÁŠŤ ................................................................................................................................... 3

SANACE PORUCH BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ ......................................................................... 3 3.1. 3.2.

4.

SANACE ATIKOVÝCH DÍLCŮ ................................................................................................................ 3 OCHRANA POVRCHŮ BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ ................................................................................. 4

FASÁDNÍ OBKLAD OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ .................................................................................. 4 4.1. ZATÍŽENÍ SVISLÝCH PLOCH OBVODOVÝCH KONSTRUKCÍ VĚTREM ........................................................ 4 4.1.1. Pro referenční výšku ze = 27,45 m .............................................................................................. 5 4.1.2. Směr větru kolmo na průčelí ....................................................................................................... 5 4.1.3. Směr větru kolmo na štít ............................................................................................................. 5 4.1.4. Návrhový tlak větru na obvodové stěny ....................................................................................... 5 4.2. NÁVRH KOTVENÍ OBKLADU STROJOVNY VÝTAHU ................................................................................ 6 4.2.1. Obecné požadavky ..................................................................................................................... 6 4.2.2. Návrh délek hmoždinek .............................................................................................................. 7

5.

STŘEŠNÍ PLÁŠŤ.................................................................................................................................... 8 5.1. ZATÍŽENÍ POVRCHU STŘECHY VĚTREM ............................................................................................... 8 5.1.1. Maximální charakteristický dynamický tlak ................................................................................ 8 5.1.2. Směr větru kolmo na průčelí ....................................................................................................... 8 5.1.3. Směr větru kolmo na štít ............................................................................................................. 8 5.1.4. vý tlak větru na střešní plášť....................................................................................................... 9 5.2. KOTVENÍ OSB DESEK PRO LEMOVÁNÍ OKRAJE STŘECHY ................................................................... 9

6.

KOTVENÍ ANTÉNY NA STŘEŠE KE STĚNĚ STROJOVNY .......................................................... 10

7.

KOTVENÍ ŽEBŘÍKU KE STĚNĚ STROJOVNY............................................................................... 10

8.

KOTVENÍ PRO SATELITNÍ ANTÉNY.............................................................................................. 10

9.

POSOUZENÍ VLIVU ÚPRAV NA STATIKU OBJEKTU .................................................................. 10

10.

PODKLADY...................................................................................................................................... 11

Praha 8, Davídkova 2101/91-2103/95

Strana 1



1. POPIS KONSTRUKCE OBJEKTU 1.1.

Obecně

Rekonstruovaný panelový objekt 2101/91 – 2103/95 Davídkova, Praha 8, je dům s 93 bytovými jednotkami, má půdorysné rozměry 57,3 x 15,48 m, největší výšku atiky 24,64 m nad úrovní terénu, má plochou dvouplášťovou střechu. Dům má 8 bytových nadzemních podlaží a jedno polozapuštěné podlaží suterénní, je tvořen jedním dilatačním celkem o třech sekcích, každá o jednom hlavním a jednom vedlejším vstupu. Dům byl postaven v roce 1986. Hlavní vstupy do objektu jsou situovány na východním průčelí objektu v úrovni 1.NP. Vedlejší vstupy jsou na východním průčelí v úrovni mezipodesty mezi 1.PP a 1.NP. Výšková úroveň hlavních vstupů je cca 1,2 m nad terénem. Vedlejší vstupy jsou v úrovni terénu.

1.2.

Konstrukční systém

Nosný systém soustavy LARSEN-NIELSEN se sestává z příčných a podélných stěn propojených stropní deskou, u které se předpokládá, že je nekonečně tuhá ve vlastní rovině. Modulová vzdálenost příčných nosných stěn je 2700 mm, 3600 mm a 4500 mm, konstrukční výška nadzemních bytových podlaží je 2800 mm.

1.3.

Atiky

Atikové dílce byly řešeny jako deskové dílce, v tloušťce 100 mm a byly rozděleny na podskupiny atik průčelních a atik štítových. Dílce byly vyztuženy sítěmi a vystrojeny kováním pro kotvení k budově.

1.4.

Střešní konstrukce

Konstrukce střechy je plochá dvouplášťová s provětrávanou vzduchovou vrstvou.

2. PRŮZKUM ZÁVAD NOSNÉ KONSTRUKCE OBJEKTU 2.1.

Obvodový plášť a atika

•

Plocha obvodových dílců: vlasové trhliny, mezerovitost nedostatečnou hutností betonu, místa pronikání srážkové vody k výztuži. Možná separace jednotlivých vrstev sendvičových dílců. Malá krycí vrstva výztuže. Ze statického hlediska dílce bez zjevných poruch.

•

Hrany atikových dílců: lokální výlomy, hrany a rohy vnější betonové vrstvy po obvodě dílců.

•

Styky obvodových dílců: trhliny a narušený beton v okolí horizontálních i vertikálních styků průčelních, štítových i atikových dílců.

•

Těsnění spár mezi dílci: lokální absence tmelení, pouze lokální dodatečné tmelení, vypěňování koncepčně otevřených (dvoustupňových) spár mezi obvodovými dílci. Ztráta


Strana 2



elasticity tmele. Dekompresní dutiny byly ponechány, byla podpořena možnost odtoku vody ven ze spáry okapními klemp. profily. •

2.2.

Geometrická nepřesnost: Osazení atikových dílců.

Střešní plášť

•

Plocha střešního pláště: původní z doby výstavby doplněná v r. 2001 pásem z mPVC. Nedostatečné vyspádování, lokální tvoření louží, boulí, zejména v návaznosti na prostupující konstrukce nad střešní rovinu.

•

Dřevěné kompletizované dílce – předpoklad: na spodní straně dílců dochází ke kondenzaci vodních par, která může skapávat i do tepelné izolace. Dílce jsou vlhkostí zdegradovány, mohlo dojít ke vzniku hnilob a rozšíření plísní.

•

Tepelná izolace spodního pláště střechy – předpoklad: provlhlá, neplní tepelně izolační funkci, nedostačující. Vzhledem k netěsnostem parotěsné zábrany dochází k průniku vlhkosti z interiéru objektu, dále lze předpokládat zvýšenou vlhkost průnikem vlhkosti netěsnostmi prostupujícími konstrukcemi střešní rovinou, resp. vzduchovou mezerou dále lze předpokládat zvýšenou vlhkost v provětrávané dutině střešního pláště i možnost skapávání kondenzátu z podhledu dřevěných kompletizovaných dílců.

•

Klempířské konstrukce: původní z doby výstavby, počínající koroze nechráněných povrchů.

3. SANACE PORUCH BETONOVÝCH KONSTRUKCÍ Obecně je sanace zaměřena na zamezení koroze a případnou náhradu odhalené výztuže dílců a styků, reprofilaci porušených míst betonových dílců a styků, snížení teplotního namáhání konstrukce i dílců ochranným obkladem, zabránění vlivu vnějšího prostředí na povrch betonových konstrukcí (srážková voda, CO2) ochranným nátěrem, zabránění zatékání do styků konstrukce, zajištění odtoku srážkové vody od konstrukce obnovou oplechování.

3.1.

Sanace atikových dílců

Pro zajištění dokonalého přilnutí reprofilačních malt se vyžaduje, aby betonový podklad byl zbaven cementového kalu a jiných méně pevných vrstev, volného nebo porušeného betonu, nečistot, separačních hmot, odlupujících se nátěrů a prachu po čištění plochy. Průměrná pevnost v tahu povrchových vrstev betonu musí být minimálně 1,5 MPa, přípustná minimální jednotlivá hodnota je 1,0 MPa. Tyto hodnoty musí být splněny jak před i po aplikaci reprofilačních malt. Veškerý trhlinami porušený a degradovaný neúnosný beton se odstraní mechanickým způsobem (osekáním). Viditelná, nebo po osekání odhalená výztuž se obnaží na každou stranu ve směru prutu ještě v délce 20 mm do nekorodující oblasti. V případě, že přední strana výztužné vložky je zkorodovaná přes polovinu svého povrchu, pak se musí výztužné vložky obnažit kolem celého obvodu a beton je nutno vysekat ještě do hloubky nejméně 10 mm za zadní stranu betonářské vložky. Obnažené výztužné pruty se dokonale očistí od všech zkorodovaných vrstev nejméně do šedého lesku otryskáním pískem. Pískováním se současně očistí povrch betonu v reprofilovaném místě od cementového kalu, lokálních zbytkových nepřídržných míst a otevře se struktura povrchu betonu pro dokonalé přilnutí reprofilačních malt.


Strana 3



Pokud jsou výztužné pruty oslabeny korozí o více jak 25% své původní plochy (20% v případě, jsou-li poškozeny dva či více sousedních prutů) – stupeň koroze výztuže Sk=3 až Sk=4, pak se zkorodované části výztuže nahradí pruty z betonářské oceli 10 505 (R). Sanace poruch betonu a korodující výztuže betonových konstrukcí obvodového pláště včetně lodžií je dále popsána v technické zprávě stavební části.

3.2.

Ochrana povrchů betonových konstrukcí

Všechny povrchy betonových a železobetonových konstrukcí vystavených účinkům vnějšího prostředí budou opatřeny povrchovou úpravou pro ochranu proti negativním účinkům vnějšího prostředí.

4. FASÁDNÍ OBKLAD OBVODOVÉHO PLÁŠTĚ Na plochách, vyznačených ve výkresech bude proveden kontaktní tepelně izolační obklad zateplovacím bezcementovým systémem s tepelnou izolací z fasádního stabilizovaného pěnového polystyrénu a s izolací z fasádní minerální vlny. V tomto projektu je uvažován mechanicky kotvený zateplovací systém s doplňkovou lepicí hmotou.

4.1.

Zatížení svislých ploch obvodových konstrukcí větrem

Zatížení tlakem (sáním) větru je určeno dle ČSN EN 1991-1-4 Eurokód 1: Zatížení konstrukcí – Část 1-4: Obecná zatížení – Zatížení větrem. Větrná oblast II. Kategorie terénu III. Výchozí základní rychlost větru:

vb,0

=

25 m/s

Součinitel směru větru: Součinitel ročního období:

cdir cseason

= =

1,0 1,0

Základní rychlost větru: Základní dynamický tlak:

vb = cdir*cseason*vb,0 = 1,0*1,0*25 = qb = 0,5*ρ*vb2 = 0,5*1,25*252 =

Kategorie terénu III: Minimální výška: Parametr drsnosti terénu: Součinitel terénu: Součinitel orografie: Součinitel turbulence:

zmin z0 kr cO kI

= = = = =

5m 0,3 m 0,22 1,0 1,0

Rozměry domu: Šířka (štítu) Délka Výška atiky nad terénem Výška strojovny výtahu -//-

L B h h´

= = = =

15,48 m 57,13 m 24,68 m 27,45 m


25 m/s 390,6 N/m2

Strana 4



4.1.1. Pro referenční výšku ze = 27,45 m Součinitel drsnosti terénu: cr(ze) = kr*ln(ze/z0) = 0,22*ln(27,45/0,3) = 0,994 Střední rychlost větru: vm(ze) = cr(ze)*cO*vb = 0,994*1,0*25 = 24,84 m/s Intenzita turbulence: Iv(ze) = (kr*vb *kI)/vm(ze) = (0,22*25*1,0)/24,84 = 0,221 Maximální charakteristický dynamický tlak: qp(ze) = [1+7*Iv(ze)]*0,5*ρ*vm2(ze) = [1+7*0,221]*0,5*1,25*24,842 = 983,3 N/m2

4.1.2. Směr větru kolmo na průčelí b = 57,13 m d = 15,48 m h = 24,68 m h/d = 24,68/15,48 = 1,59

… pásmo E: cpe = -0,530

e = min{b;2h} = min{57,13;49,36} = 49,36 m šířka pásma A na štítu: dA = e/5 = 49,36/5 = 9,87 m

… pásmo A zahrnuje celou šířku štítu.

4.1.3. Směr větru kolmo na štít b = 15,48 m d = 57,13 m h = 24,68 m h/d = 24,68/57,13 = 0,43 e = min{b;2h} = min{15,48;49,36} = 15,48 m šířka pásma A na průčelí: dA = e/5 = 15,48/5 = 3,1 m šířka pásma B na průčelí: dB = 4e/5 = 4*15,48/5 = 12,38 m → 12,4 m šířka pásma C na průčelí: dC = d - 2e = 57,13-2*15,48 = 26,17 m ---- rozhoduje pásmo E

4.1.4. Návrhový tlak větru na obvodové stěny pásmo Strojovna

qp(ze) [kN/m2] 0,9791


cpe [1] -1,2

WE,K [kN/m2] -1,180

γQ [1] 1,5

WE,D [kN/m2] -1,770

Strana 5



Schéma rozmístění pásem

4.2.

Návrh kotvení obkladu strojovny výtahu

4.2.1.

Obecné požadavky

Požadavky na podklad a technologii lepení a kotvení desek tepelné izolace jsou uvedeny v ČSN 73 2901 Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS). Současně budou splněny požadavky technologického předpisu použitého vnějšího kontaktního bezcementového zateplovacího systému. Vlastní tíhu výztužných vrstev, tenkovrstvé omítky a izolačních desek a smykové namáhání od vynucených přetvoření obkladu tepelnými a jinými účinky musí s dostatečnou bezpečností přenést podklad a lepidlo, kterými jsou desky přilepeny k podkladu. Podklad musí být očištěn, odmaštěn, vyrovnán a musí mít parametry dle ČSN 73 2901 a technologického předpisu použitého vnějšího kontaktního zateplovacího systému (nejmenší pevnost v tahu povrchových vrstev alespoň 80 kPa, doporučená průměrná hodnota pevnosti v tahu povrchových vrstev a soudržnosti podkladu nejméně 200 kPa). Nepřídržná místa povrchové vrstvy (povrchové úpravy a povrchu podkladu) je nutno odstranit a v případě potřeby vyrovnat hmotou s prokazatelně zaručenou soudržností větší než 250 kPa. Vzhledem k možnému lokálnímu porušení přilnavosti podkladu (starých povrchových úprav) musí být obklad dle ČSN 73 2901 a všech technologických předpisů mechanicky přikotven fasádními talířovými hmoždinkami na plné lokální zatížení sáním větru v daném místě fasády. Pro dodatečné mechanické kotvení lepených izolačních desek se použijí systémové plastové talířové hmoždinky mající platný certifikát pro kotvení tepelně izolačních kontaktních systémů a současně certifikované pro použití v zvoleném vnějším tepelně izolačním kontaktním systému. Praha 8, Davídkova 2101/91-2103/95

Strana 6



Výpočtová únosnost navržených hmoždinek se porovná s výpočtovým zatížením v tahu od sání větru. Vzhledem k vypočteným hodnotám sání větru musí mít použité hmoždinky charakteristickou únosnost v tahu nejméně 600 N. Typ, počet a způsob osazení musí vyhovovat certifikátu a technologickému předpisu použitého vnějšího kontaktního zateplovacího systému. V každém místě zateplovaných ploch je nutno přesně znát druh podkladní konstrukce a tloušťku povrchové úpravy. Toto ověření dodavatel zajistí provedením potřebných sond. Tloušťka stávající povrchové úpravy je důležitá pro stanovení správné délky hmoždinek. Stávající povrchová úprava se nesmí započítat do kotevní délky, je nutno hmoždinku plně zakotvit až v základním materiálu podkladní konstrukce. Hmoždinka musí být vetknuta do únosného podkladu nejméně na hloubku předepsanou výrobcem pro daný materiál a současně takovou, jaká byla použita při zkoušce únosnosti při její certifikaci. Při použití plastových talířových hmoždinek s rozpěrným trnem je třeba stanovit jejich délku jako součet tloušťky kotvené tepelné izolace (při montáži se zapuštěnými talíři s odpočtem hloubky zapuštění do izolantu), tloušťky lepicího tmelu, tloušťky vyrovnání nerovností podkladu, tloušťky stávající povrchové úpravy, požadované délky vetknutí do únosného podkladu a rezervy cca 5 až 10 mm. Pro osazení hmoždinky se předvrtává otvor průměru dle určení výrobce a dle certifikátu (dle konkrétního materiálu podkladu) do hloubky o 10 mm větší než je délka navržené hmoždinky.

4.2.2.

Návrh délek hmoždinek

Délky hmoždinek budou stanoveny dle jejich typu, certifikátu a protokolu o zkouškách. Délka bude stanovena jako součet tloušťky tepelné izolace, lepicí hmoty, vyrovnání podkladu, stávajícího zateplení, stávající omítky nebo obkladu a potřebné hloubky zakotvení do nosného podkladu včetně 5 mm rezervy. Před začátkem zateplovacích prací budou dodavatelem kotvení provedeny výtažné zkoušky dle ETAG 014, příloha D pro ověření zvolené únosnosti hmoždinek proti vytažení z podkladu! Současně bude proveden posudek únosnosti zateplovacího systému na protažení talířů hmoždinek skrz izolační desky dle pokynů a parametrů uvedených v certifikátu a technologickém předpisu zvoleného zateplovacího systému.


Strana 7



5. STŘEŠNÍ PLÁŠŤ Dojde k montáži nového hydroizolačního souvrství – tepelná izolace z pěnového polystyrenu EPS 100 S (tl. 200 mm) + separační vrstva + asfaltové hydroizolační souvrství.

5.1.

Zatížení povrchu střechy větrem

5.1.1. Maximální charakteristický dynamický tlak Pro referenční výšku ze = 24,68 m je qp(ze) = 951,3 N/m2

5.1.2. Směr větru kolmo na průčelí b = 57,13 m d = 15,48 m h = 24,68 m e = min{b;2h} = min{57,13;49,36} = 49,36 m hloubka pásma F u průčelí: dF = e/10 = 49,36/10 = 4,94 m → 5 m hloubka pásma H u průčelí: dH = 4*e/10 = 4*49,36/10 = 19,74 m … pásmo I se nevyskytne. šířka pásma F: bF = e/4 = 49,36/4 = 12,34 m → 12,4 m 5.1.3. Směr větru kolmo na štít b = 15,48 m d = 57,13 m h = 24,68 m e = min{b;2h} = min{15,48;49,36} = 15,48 m hloubka pásma F u štítu: dF = e/10 = 15,48/10 = 1,55 m → 1,6 m šířka pásma F: bF = e/4 = 15,48/4 = 3,87 m → 3,9 m


Strana 8



Schéma rozmístění pásem

5.1.4. vý tlak větru na střešní plášť pásmo F G H Strojovna

5.2.

qp(ze) [kN/m2] 0,9513 0,9513 0,9513 0,9833

cpe [1] -2,5 -2,0 -1,2 -2,5

WE,K [kN/m2] -2,378 -1,903 -1,142 -2,458

γQ [1] 1,5 1,5 1,5 1,5

WE,D [kN/m2] -3,567 -2,854 -1,712 -3,687

Kotvení OSB desek pro lemování okraje střechy

Tepelná izolace bude na okrajích střechy překryta deskami OSB, které budou kotveny do podkladu (zhlaví atik) skrz tepelnou izolaci ocelovými kotvami s únosností v tahu min. 1,0 kN v rozteči max. 333 mm (3 kotvy na 1 bm). Volba typu kotev a jejich délka bude upřesněna po odstranění vrstev na okraji střechy a po průzkumu způsobu provedení a kvality podkladu v hlavě atiky.


Strana 9



6. KOTVENÍ ANTÉNY NA STŘEŠE KE STĚNĚ STROJOVNY Jako kotevní prvek budou použity závitové pozinkované tyče M12 (5.8) potřebné délky pro překonání šířky zateplení, na které bude přivařena (přišroubována) pozinkované (nerezová) objímka pro upevnění antény. Tyče budou zalepeny chemickou kotvou do betonu. Anténa bude přikotvena ke stěně minimálně ve 3 bodech. Finální povrchová úprava viz F.2 – architektonické řešení.

7. KOTVENÍ ŽEBŘÍKU KE STĚNĚ STROJOVNY Žebřík bude kotven ve 3 výškových úrovních (celkem 6 kotevních bodů). Kotvení bude provedeno pomocí kotevních prvků tvaru „L“ z pozinkovaného ocelového plechu P8. Tyto kotevní díly budou ke stěně přikotveny (před zateplením) pomocí pozinkovaných ocelových závitových tyčí a chemických kotev do betonu. Finální povrchová úprava viz F.2 – architektonické řešení.

8. KOTVENÍ PRO SATELITNÍ ANTÉNY Instalace kotev pro satelitní antény bude provedena před aplikací kontaktního zateplovacího systému. Způsob kotvení bude případně upraven dle konkrétního typu parabol. Případná demontáž těchto kotevních prvků již nebude možná. Předpokladem návrhu kotevních prvků je umístění parabol na boční lodžiové stěny. Základem pro kotevní díl je deska z plechu P8 120x120, na kterou je navařena trubka TR 50x2,5. Tato trubka je provrtána a v místě otvoru je k ní přivařena matka. Do této trubky lze upevnit držák satelitní antény – TR 40x2. Konstrukce je k lodžiové stěně přikotvena pomocí 4 lepených kotev a žárově pozinkovaných závitových tyčí M10 (5.8) zalepených do vyvrtaných otvorů Ø 12 mm. Ocelová konstrukce bude žárově pozinkovaná ponorem (tl. povlaku Zn min. 55 μm). Pevnostní třída oceli dle ČSN EN 10025-2 S235J0, S235JRH. Rozměry profilů jsou navrženy dle EN 10219. Finální povrchová úprava viz F.2 – architektonické řešení.

9. POSOUZENÍ VLIVU ÚPRAV NA STATIKU OBJEKTU Obvodové stěny jsou dostatečně únosné pro přitížení kontaktním obkladem s tepelnou izolací z desek z pěnového polystyrénu a desek z minerálních vláken. Rovněž základy pod objektem jsou dostatečně dimenzované pro navrhované přitížení. Stropní konstrukce lodžií budou přitíženy novým podlahovým souvrstvím hodnotou cca 0,3 kN/m2, což neohrožuje statickou spolehlivost stropní konstrukce lodžií.


Strana 10



10.

PODKLADY Seznam norem, vyhlášek a zákonů použitých pro provedení stavby:

•

Zákon č. 183/2006 Sb. Stavební zákon

•

ČSN EN 1990

Eurokód: Zásady navrhování konstrukcí.

•

ČSN EN 1991

Eurokód 1: Zatížení konstrukcí.

•

ČSN ISO 13822

Zásady navrhování konstrukcí-Hodnocení existujících konstrukcí

•

ČSN EN 1992

Eurokód 2: Navrhování betonových konstrukcí.

•

ČSN EN 1993

Eurokód 3: Navrhování ocelových konstrukcí.

•

ČSN EN 1996

Eurokód 6: Navrhování zděných konstrukcí.

•

ČSN P ENV 13670-1

Provádění betonových konstrukcí

•

ČSN EN 206-1

Beton. Specifikace, vlastnosti, výroba a shoda

•

ČSN 73 2601

Provádění ocelových konstrukcí

•

ČSN 73 2602

Zhotovovanie tenkostenných oceľových konštrukcií

•

ČSN EN 1090-1

Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí – Část 1: Požadavky na posouzení shody konstrukčních dílců.

•

ČSN EN 1090-2

Provádění ocelových a hliníkových konstrukcí – Část 2: Technické požadavky na ocelové konstrukce.

•

ČSN 73 2901

Provádění vnějších tepelně izolačních kompozitních systémů (ETICS)

•

ČSN 74 3305

Ochranná zábradlí.

•

ČSN EN ISO 1461

Zinkové povlaky nanášené žárově ponorem na ocelové a litinové výrobky - Specifikace a zkušební metody.

Použitá literatura: •

Sborník montovaných konstrukčních systémů pro bytovou výstavbu používaných v ČSSR, Ing. J. Novák, Praha 1969

•

Hořejší J., Šafka J.: Statické tabulky, SNTL, Praha 1988

•

Wald F. + kolektiv: Prvky ocel. konstrukcí - Příklady podle Eurokódů, ČVUT 1998

•

Studnička J., Holický M.: Ocelové konstrukce 20-Zatížení staveb, ČVUT 1999

•

Wald F.: Ocelové konstrukce 10-Tabulky, ČVUT 1999


Strana 11



•

Wald F.: Ocelové konstrukce 10-Normy, ČVUT 1999

•

Studnička J., Holický M.: Ocelové konstrukce 20 - Zatížení staveb, ČVUT 1999

•

Komplexní regenerace nosné konstrukce panel. domů v soustavě LARSEN - NIELSEN, Praha 2000

V Praze, III/2011

Vypracoval:

Ing. Tomáš Hukal

Technická kontrola:



Strana 12

95

Recommend Documents