Panevropská vysoká škola ZS 2010 Praha, 1/9 2010
přednáška/seminář:
politologie
přednášející: kontakty:
dr.Zdeněk Z b o ř i l
[email protected]
typ studia: jazyk vyučovací:
denní čeština, předpokládá se schopnost číst odbornou literaturu buď v angličtině nebo jiných světových jazycích zk
druh atestace:
Popis přednášky/semináře: Absolventi tohoto kurzu mají získat základní znalosti o oboru politologie, osvojit si znalost pojmosloví, metod politologické analýzy a zkoumání hlavních činitelů politického procesu. Měli by se orientovat ve způsobech studia politického myšlení a politických teorií vč. jejich dějin, vnitřní i mezinárodní politiky, v bibliografii věd o politice. Tématické rozdělení kurzu: 1/ Úvod: pojmosloví, základní bibliografie a metody. Předmět politiky a politologie. Evropská tradice a eurocentrismus v politických vědách. Politik-wissenschft, political science, science politique a politologie nebo státověda. Politologie jako studim idejí a institucí. 2/ Dědictví starověkých řeckých městských států a římského impéria. Mimoevropské archaické státy – Egypt, Mezopotámie, Indie a Čína. 3/ Pospolitost a obec, obecné dobré a konsensus. Evropské politické myšlení od polis nebo koinómia a Civitas Dei k renesanci a reformaci, ideologie rodící revoluce a zrozené revolucemi. 4/ Země, Koruna, království, císařství, Res-publica a republika, vladařství. Suverenita a absolutismus, monarchomachie a moderní politická uspořádání. 5/ Stát, vláda a vládnutí, politický reţim. Dělba moci – moc zákonodárná, výkonná, soudní aj. 6/ Politické strany a politický proces, politická a občanská kultura. Typologie politických stran v Evropě, USA a ČR, jejich historický vývoj. Povaha evropských politických stran: národní, demokratické, křesťanskosociální, křesťanskodemokratické, konzervativní, liberální, neoliberální, socialistické a sociálně demokratické, národně-socialistické, populistické a neo-nacionalistické, parlamentní, neparlamentní aj.
1
7/ Typologie politických stran v neevropských zemích vč. USA, Ruské federace a ČLR (republikáni, demokrati, komunisti, Jabloko, Spravedlnost...). Jejich historický vývoj a komparativní analýza 8/ Základní otázky studia mezinárodní politiky. Školy a metody: realismus a neorealismus, idealismus, scientismus, funkcionalismus a neo-funkcionalismus, behaviorismus, teorie závislosti a komplexní vzájemné závislosti transnacionalismus, eurocentrismus, region-centrismus a regionalismus, globalismus a deglobalizace, geopolitika, geostrategie a politická geografie 9/ Sociální a ekologické aktivity globální povahy: teorie udrţitelného rozvoje, boj proti hladu a chudobě, válka o ropu nebo vodu, globální problémy zdravotnictví, ochrana ţivotního prostředí. 10/ Atypické jevy politiky – sekundární a nátlakové skupiny, radikální hnutí, politicky angaţovaná občanská sdruţení. Typologie opozice a mimoparlamentní opozice, politický extremismus a radikalismus. Doporučená literatura: Slovníky a příručky a encyklopedické povahy: Berridge, G.R. a A.Jones: A Dictionary of Diplomacy, New York: Palgrave 2001 Black, Jeremy: Historický atlas. Po stopách lidstva, Praha: Euromedia Group 2001 Blackwellova encyklopedie politického myšlení, Praha 2000 David, R.: Ústava České republiky. Listina základních práv a svobod, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 1997 Encyclopedia of Nationalism, Londýn et al.: Academic Press 2001 Ţaloudek, K.: Encyklopedie Politiky, Praha: Libri 2004, 4.vyd. Úvody do studia politologie (jako alternativní, dle dostupnosti): Adamová, K. a L.Kříţkovský: Základy politologie, Praha: Codex Bohemia 1997 David, R.: Politologie, Olomouc 2000, 2.vyd. Cabada, Ladislav a Michal Kubát (eds.): Úvod do studia politické vědy, Praha: Eurolex Bohemia 2002 Heywood, Robert: Politologie, Praha: Eurolex Bohemia 2003 Müller, Adolf: Úvod do vědy o politice, Praha: Lunarion 1991 Novák, Miroslav: Úvod do politické vědy (elektronicky) Prorok, Vladimír a Jan Liďák: Politologie, Praha 2008 Sartori, Giovanni: Teória demokracie, Bratislava: Archa 1993 Zbořil, Zdeněk: Základy politologie (Politik wissenschaft, political science, science politique), Praha 2008 - elektronicky Odborná doporučená literatura: Dahl, R.A.: Demokracie a její kritici, Praha: Victoria Publishing 1995 David, Roman (ed.): Ústava České republiky, Listina základních práv a svobod, Olomouc: Nakladatelství Olomouc 1997, Heywood, Andrew: Politické ideologie, Praha: Victoria Publishing 1994 Hroch, Miroslav: Evropská národní hnutí v 19. stoiletí, Praha: Svoboda 1986 ...........................: Na Prahu národní existence. Touha a skutečnost, Praha: Mladá fronta 1999 Krejčí, Oskar: Mezinárodní politika, 2.vyd., Praha: Ekopress 2001
2
Nálevka, Vladimír: Světová politika ve 20.století, I-II, Praha: Nakladatelství Aleš Skřivan ml. 2000 Nálevka, Vladimír et al.: Střet civilizací? Dominance Západu, nebo dialog světových kultur, Praha: ELK 2002 Prorok, Vladimír a Milan Lupták: Politické ideologie a teorie v dějinách, Praha: VŠE 1998 Rezek, Petr: Filozofia a politika kýče, Praha 1990, druhé rozšířené vydání Praha: Jan Placák 2007 Šubrt, J.: Kapitoly ze sociologie veřejného mínění. Teorie a výzkum, Praha: Karolinum 1998 Zbořil, Zdeněk (ed.): Krize a vize české politiky, Praha: Elk 2002 Znoj, Milan a Jan Havránek, Martin Sekera: Český liberalismus. Texty a osobnosti, Praha: Torst 1995 Internet: www.parlament.cz, www.senat.cz, www.euroskop.cz, webové stránky politických stran
3
Témata k zk – ZS 2010 Obecná politologie: - Co je to politologie a jaký je její vztah politické teorii, politické filosofii a myšlení. - Co je předmětem politologických studií? - Jak politika ovlivňuje politologii nebo politologie politiku. - Jaké jsou metody politologie a studií politiky? Politická teorie, filosofie a dějiny politických ideologií: - Uvaţování o uspořádání pospolitosti v zemích dnešního Předního východu, v starověkém Egyptě, v Číně a Indii, aţ do 5.stol.n.l.; - Nejvýznamnější osobnosti politické filosofie v starověkém Řecku: Sókrates, Platón, Aristoteles, (asi do 3.stol. př.n.l.); - Abstraktní uvaţování o obci, věcech veřejných a impériu (vládě a vládnutí) v Římě – demonstrované historiky, právníky, filosofy jako byli např. Marcus Tullius Cicero; Polybios, Titus Livius, Strabon, aţ po návrat stoicismu u Epiktéta (do 4. stol. n.l.); - Politická filosofie evropského ranného středověku a uvaţování církevních otců o Obci Boží;- Politické myšlení evropské renesance a reformace. Rozpravy o císařství, vladařství a nejlepší vládě. Renesanční politické filosofie, nové pojetí státu a politika jako technika vládnutí. Pojem stát jako symbol rozchodu se středověkou tradicí; - Počátky nové politické filosofie a vliv katolicismu a protestantismu; - Politické filosofie v období vzniku absolutistických států. Jean Bodin a jeho pojetí suverenity. Filosofie monarchomachů; - Anglická reflexe politických změn v Evropě 17. století – politická filosofie anglické revoluce a politická publicistika ve sporu krále s parlamentem. Patrimoniální teorie státu podle Roberta Filmera, autoritativního státu podle Thomase Hobbse, rozdělení moci výkonné a zákonodárné a nezcizitelnost přirozených práv člověka u Johna Locka; - Vliv osvícenství a změna postavení politické filosofie vůči veřejnosti: Voltaire a encyklopedisté a jejich kritika despotismu. Učení o společenském pokroku, o dělbě moci a o suverenitě lidu u Montesquiea a Rousseaua; - Politické ideje inspirující americkou válku za nezávislost a francouzskou revoluci. Princip svobody a rovnosti, polarizace liberální a radikálně demokratické orientace. Prohlášení nezávislosti z 4/7 1776 a přijetí Listiny práv (Bill of Rights) z 3/11 1791 ve Spojených státech. Prohlášení práv člověka a občana 1789 a Prohlášení občanských práv z roku 1793 ve Francii; - Teorie státu a hlavní filosofické otázky v pruské a německé politické filosofii 18.-19. století: J.G.Fichte a uzavřený národní stát s řízeným hospodářstvím, Immanuel Kant a jeho stát jako uskutečnění mravní ideje, G.F.W.Hegel a jeho pojetí státu jako nejvyšší objektivace absolutního ducha v dějinách, Karl Marx a politická filosofie a stát jako nástroj moci tříd a jejich boje; - Nová témata politické filosofie: problém překonání francouzské revoluce a snaha o zachování dosaţených svobod, vznik politických stran a politických
4
-
-
-
-
ideologií v 19. – 20. století: liberalismus, konzervatismus, socialismus, nacionalismus, fašismus, anarchismus, feminismus, environmentalismus a demokracie; Ideály demokratické a liberální a jejich studium z hlediska záruk osobních, individuálních svobod jako konflikt autoritativního a neautoritativního myšlení a jeho uplatnění v politické praxi. Liberálně demokratický model Alexise de Tocquevilla, sociálně liberální model Johna Stuarta Milla. Konflikt demokracie a theokracie, demokracie jako ţádoucí budoucí způsob ţivota společnosti; Politické ideologie 19.-20. stol. zabývající se státem z hlediska anarchismu, socialismu a komunismu. Učení o pokroku a radikální kritika politického a sociálního uspořádání – vztah občana a politiky, ale i konzervatismus jako kritika teorie pokroku a schopnosti vytvořit novou společnost pomocí revolucí - Edmund Burke, Max Weber a Raymond Aron, neokonzervatismus podle Augustina Friedricha von Hayeka, Miltona Friedmana, Karla R.Poppra; Anarchismus odmítající stát jako nástroj násilí a znevolnění podle Williama Godwina, Pierra J.Proudhon, Michala Bakunina a Petra Kropotkina. Parlamentní socialismus nebo a sociálně-demokratická revize marxismu podle Eduarda Bernsteina, Karla Kautského a Harolda J.Laskiho jako politická ideologie, s přesahem do současnosti; Model komunistického státu ve 20. století, včetně diktatury proletariátu v teorii i v praxi, podle Lenina (viz leninismus) a Stalina (stalinismus); Kritika komunismu z hlediska pohledu teorie elit - viz Vilfredo Pareto, Gaetano Mosca, G.Sorel, Robert Michels, C.W.Mills nebo Milovan Djilas; Aktuální studia vztahu občana a politiky, politika a veřejnost, vliv občanů a participace, nové pojetí spravedlnosti.
5
6
