9-10 PŘED STO LETY VZNIKL V ČERČANECH SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ. HLAVNÍ OSLAVY PROBĚHLY V SOBOTU září - - říjen Ročník XVI Cena 5,- Kč

9 - 10 září - říjen 2007

Ročník XVI Cena 5,- Kč

PŘED STO LETY VZNIKL V ČERČANECH SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ. HLAVNÍ OSLAVY PROBĚHLY V SOBOTU 15.9.2007.

Čerčanský zpravodaj 9-10/2007

ZPRÁVY OBECNÍHO ÚŘADU Vážení spoluobčané,

oprava Sukovy ulice vstupuje do finále. Ukončení akce a předání opravy zástupcům obce proběhne koncem měsíce října. Podařilo se vyřešit všechny problémy a požadavky obyvatel bydlících v této ulici. Firma Kingston consulting, s.r.o. zaslala nový návrh smlouvy o instalaci bankomatu v obci. Podmínky, za kterých by firma v obci bankomat instalovala, jsou na rozdíl od předešlého návrhu smlouvy příznivější. Návrh smlouvy byl elektronicky rozeslán všem zastupitelům a bude se o něm diskutovat na příštím zastupitelstvu obce dne 9. 10. 2007. Na minulém zasedání ZO bylo v souladu s § 45, odst. 4 Zákona č. 183/2007 Sb. rozhodnuto, že navrhovatelé změny č. 5 Územního plánu sídelního útvaru (ÚPSNÚ) budou kromě již zpracované a projednané první etapy – „Zadání změny č. 5“ – hradit náklady zpracování a projednání dalších etap změny č. 5 ÚPNSÚ. Tuto první etapu - Zadání změny - uhradí obec, další etapy budou zpoplatněny podle výše nákladů na zpracování a projednání, podělené plošnou výměrou lokality, které se navrhovaná změna týká. Pokud žadatel nezaplatí tento poplatek v určeném termínu, zastaví se další práce na jím požadované změně a žádost bude z dalšího zpracování vyloučena. Současně ZO projednalo dalších osm návrhů změny ÚPSNÚ. Tyto návrhy budou dále projednávány v rámci tvorby nového Územního plánu obce, jehož zpracovávání začne koncem příštího roku. Povinnost zpracovat do roku 2012 nový Územní plán obce vyplývá ze znění zákona č. 183/2007 Sb. Na Obecní úřad byla doručena žádost o pronájem přístavby u domu č.p. 200, kde je dnes kadeřnictví s tím, že by tam žadatel chtěl zřídit výrobu a prodej pizzy. Žádost je nekompletní - chybí například reference o firmě žadatele. Diskuse o ní zatím není možná. V souvislosti s probíhající celostátní diskuzí o přerozdělování daňových příjmů, kdy jsou zatím diskriminovány malé obce, zkoumá obecní úřad možnost vstupu obce do vznikajícího Sdružení místních samospráv. Toto sdružení hájí spíše zájmy menších obcí. Otvírací doba v knihovně byla prodloužena. Podrobnosti jsou obsaženy v rubrice knihovny v tomto čísle ČZ. Ing Jan Tupý

UPOZORNĚNÍ

Žádáme všechny občany (včetně chatařů), kteří ještě nemají zaplacen poplatek za svoz odpadů na rok 2007, aby provedli úhradu co nejdříve. J.Kondrátová - FO na OÚ Čerčany

NOVÝ SBĚRNÝ DVŮR V ČERČANECH JIŽ V PROVOZU! Od 20. srpna může čerčanská veřejnost (zdůrazňujeme, že pouze obyvatelé Čerčan!) využívat nový sběrný dvůr vybudovaný nákladem 2 milióny 105 tisíc Kč v areálu čističky odpadních vod (ČOV). Dominantou nového sběrného dvora je ocelová zastřešená hala ukrývající řadu kontejnerů, umožňujících vskutku důsledné třídění – od nebezpečných odpadů, baterií, až po použité oleje a stará zářivková tělesa. Potěšující je, že na stavbu se podařilo získat dotaci z Fondu životního prostředí Středočeského kraje ve výši jednoho miliónu korun.

O TRAFIKÁCH Taková trafika je dozajista užitečná věc. Kde jinde si ráno koupit ranní noviny, nikotin, papírové kapesníčky, cukrlata, časopis s krásnými dívkami - a vlastně teď, v porevoluční době, skoro všechno, nač vzpomenete. Ale taková trafika také musí stát na správném místě. Prostě tam, kde se lidé shromažďují nebo vyskytují ve zvýšeném počtu, kde proudí davy. Ideálním místem je samozřejmě nádraží, náměstí, rušná hlavní ulice nebo alespoň ulice. V Čerčanech máme nádraží, také něco na způsob náměstí – i když ten plácek před nádražím úplně v pravém slova smyslu náměstím jistě není a za rušné centrum můžeme považovat tak leda prostor před poštou. Ale nikde se tam v současné době trafika nevyskytuje. Proto držím palce Zemanům Na Vysoké Lhotě, kteří ač to místo není ani zdaleka nejvhodnější (z dopravních důvodů, rozumíme), trafiku s patřičně širokým sortimentem si tam „vystřihli“. A tak v Čerčanech ta místa zaručeně trafiková zatím na své trafikanty čekají. Totiž taková trafika z vás neudělá -2-


milionáře, ale člověka uživí. Vzpomeňme co válečných hrdinů, invalidů a vysloužilců v minulosti uživila právě trafika. No a dnes málokterý politik opovrhne šikovnou „trafikou“, když se jeho čas začne nachylovat. Ale to už je zase o něčem jiném...

BYLA TO SÍLA Asi 300 ovčích kůží neznámý chovatel či snad obchodník s kůžemi „uklidil“ v lokalitě Pod Chlumem (směr na Přestavlky) – takže v katastru obce Čerčany. Obec, protože také - jak jinak - nikdo nic neviděl, musela uhradit v plné výši náklady za likvidaci organického odpadu, který skončil v kafilerii. Přiložená fotografie snad dokresluje dostatečně hrůzu a bezohlednost některých jedinců mezi námi. Další komentář asi netřeba…

MALÁ GLOSA K VELKÉ ULICI Zeď jednoho domu v Sukově ulici zdobí pamětní deska připomínající obyvatelku, která "…zde žila a nikdy nic nevytvořila…". Vskutku zajímavé, nekonvenční a ojediněle se vyskytující sdělení. A jak bychom si mohli myslet, o zřejmě ojediněle se vyskytující bytosti. Omyl. Při opravě Sukovy ulice jsme mohli pozorovat podobných osob více a přímo v současnosti! Také nevytvořili nic, co by prospělo obci, v níž žijí. Zato ale nenechali nikoho na pochybách, že sami nejlépe vědí, jak má správně projektant opravu ulice projektovat, technický dozor stavbu dozorovat, obecní úřad vše řídit a hlavně zhotovitel dílo provádět. Překvapivě vždy výhradně v souladu jen s jejich zájmy nebo záměry. Můžeme se oprávněně podivovat, že ačkoli jde o osoby věkem dospělé, nedobrali se ještě k poznání života jako množiny kompromisů. A oprava ulice není v tom ohledu žádnou výjimkou. Upřímně jim přejme, aby brzičko prohlédli a dokázali mít potěšení i z toho nezbytného kompromisu, který přinesl více užitku třeba jejich sousedovi. Jistě tím získají příjemný pocit vlastní užitečnosti. -kjb-

ČERČANSKÉ NÁDRAŽÍ – KULTURA VE STAVEBNICTVÍ (popisuji situaci k 24.8.2007)

Každý občan, který se pohybuje v okolí železniční stanice nebo jí prochází, aniž si to uvědomuje, ocitá se v prostoru staveniště a jeho zařízení. U větších investičních projektů bývá dobrým zvykem se nestydět a stavbu označit (kdo je projektant, investor, zhotovitel, jaký je termín výstavby nebo etapy, zodpovědná osoba - stavbyvedoucí) a stavbu zřetelně a bezpečně oddělit oplocením s logem zhotovitele od ostatního civilního provozu. Tak jak stavba dosud vypadá, mi připomíná domácí stavební práci svépomocí nebo anonymní výstavbu reálného socialismu. Úsměvné je alibistické umístění bílo-červené výstražné pásky v místě, kde se zrovna pracovalo a jednoho informačního billboardu na budově ČD. Bohužel si myslím, že ušetřené náklady za oplocení, které chrání před možností nebezpečného úrazu, nám nikdo do jízdného na novém koridoru nepromítne, spíš budou ziskem stavitele. Pokud někdo cestuje do budovy hlavního nádraží v Praze, může se přesvědčit, že se dá stavět a působit ohleduplněji k veřejnosti i na malém prostoru a v centru města. Záleží na požadavcích investora, bezpečnostních technicích a firmách, jakým způsobem získávají a dodržují certifikáty ISO, kam spadá též problematika bezpečnosti. Ale to bychom se dostali k dalším tématům. Emil Růžička

KDE JE TADY, PROSÍM VÁS, TÁBOŘIŠTĚ? DOKÁŽEME TENTO DOTAZ ZODPOVĚDĚT? (2.9.2007)

Nikdo asi neváhá konstatovat, že se v Čerčanech letošní rok výrazně mění naše okolí, ať už se jedná o přestavbu železniční tratě, před očima rostoucí hospic či další etapu rekonstrukce cest a chodníků. Patrně jsme tomu všichni rádi a těšíme se na dokončení. Obec rovněž rozmístila na mnoha místech kontejnery na tříděný odpad. Zdá se, že jsme si třídit docela zvykli a snažíme se i tímto málem přispět k zlepšení životního prostředí. -3-


Trnem v oku však zůstává tzv. tábořiště na břehu Sázavy. Od jara se víkend co víkend plní vodáky a loděmi. K romantice má však daleko. Tuto sobotu mne v podvečer oslovily dvě dívky, jestli si u nás na zahradě mohou nechat lodě, za které ručí… trochu jsem se divila, čeho se bojí, ale obě mne zděšeně vykládaly, že dostaly informace o tábořišti v Čerčanech, ale místo toho našly „něco jako býlím porostlý prostor“, kde nic, kromě do prostoru trčícího mobilního WC, není. Lodě se tam bály nechat…..i když samy neměly kde jinde stan postavit. Tento „úkaz zděšení“ není ojedinělý, zvláště když v sousedství louky najdete toto léto pravidelně „obložené“ kontejnery. Viz foto. Jediný světlý okamžik nastal, když obec vlastními silami uklidila (zametla, posekala trávu atd.) okolí popelnic u příležitosti předvádění protipovodňových zábran 16.8.2007. Budiž za to pochválena. Ale dokážeme si uklidit za vlastním plotem, i když „nečekáme návštěvu“? Kontejnery zjevně kapacitou frekvenci návštěvníků „tábořiště“ neodpovídají a navíc nejsou vyváženy adekvátně často. Má provozovatel „tábořiště“ představu o tom, co po návštěvnících zůstává? Proč tuto situaci po celé léto neřešil? PhDr. Andrea Křížková

OBECNÍ ÚŘAD ČERČANY, okres Benešov Václavská 36, 257 22 Čerčany,

tel.: 317 776 311, 317 776 317,mob.736 679 184, fax 317 776 301, E-mail: [email protected], http: www.cercany.cz knihovna a INFOCENTRUM 317 776 154

Záchranná služba ................................................................ 155

Lékařská pohotovost Benešov ........................................................... 317 756 485 Zubní pohotovost PRAHA - pouze v noci 19- 6.30 hod–Praha 1, Palackého ulice ........ 224 946 981 KOLÍN sobota 8-14 hod, neděle 8-13 hod Kolín, Smetanova ul. ...... 321 752 550

Hasiči ..................................................................................... 150

Hasiči Čerčany – velitel M. Martinka .................................................. 724 189 003

Policie ................................................................................... 158 Policie Čerčany – prac.dny od 7-15.30 hod ....................................... Zdravotní středisko MUDr. Zelená dětské .............................. MUDr. Marešová – pro dosp ................... MUDr. Jíšová - pro dosp ......................... MUDr. Matušková – zubní ....................... Zdrav. středisko nádraží MUDr. Klenovec – pro dosp....................

317 776 230 317 776 771 317 776 123 317 776 220 774 912 727 317 776 371 (972 252 219) MUDr. Kotková – zubní ........................... 317 776 048 MUDr. Obr – gynekologie ....................... 317 776 773 HOSPICOVÁ SLUŽBA Benešov - dotazy, služby, péče, pomůcky ....................................................... 317 722 046 (605 276 114) Psí útulek – Strnadice u Maršovic ..................................................... 728 613 618 (775 268 225) Veterinární lékař – Mrač MVDr. Šindelář ....................................... 317 779 298 Pyšelka MVDr. Jíša ......................................... 603 942 336

Poruchy :

veřejné osvětlení - ELTODO - hlásit číslo sloupu ........................... elektřina – STE Benešov ..................................................................... voda – VODO-Bouška a.s. Čerčany – p. Horyna ............................. p. Dvořák ............................ telefon (O2) ........................................................................................... plyn – HAVÁRIE .................................................................................. Školní zařízení: ZŠ Čerčany ........................................................................................... školní jídelna při ZŠ Čerčany ............................................................. MŠ a hospodářka ................................................................................ ZUŠ........................................................................................................ Doprava – informace: Nádraží Čerčany .................................................................................. ČSAD Benešov .................................................................................... -4-

800 101 109 800 850 860 606 627 964 602 466 462 800 184 084 1239 317 776 087 317 776 412 317 776 250 317 776 417 317 776 316 317 721 395


MOŠTÁRNA ČERČANY Příjem kvalitních jablek k moštování: Pondělí až sobota vždy od 9.00 do 12.00 hod. na moštárně v Čerčanech. Pytle jen jutové a nebo síťované, nikoliv plastové. Váha nejvíce 30,-Kg. Vykupujeme skleněné – čistě vymyté – lahve moštovky nebo od kyselky apod. o obsahu 0,7 l za cenu 3,-Kč. Ostatní informace jsou vyvěšeny ve skříňce u nádraží ČD Čerčany nebo přímo na moštárně, nebo u vedoucího, pana Jaroslava Marvana, mobil 723 936 107, Sukova ulice 174, Čerčany. Cena sterilovaného moštu je stejná jako vloni. Dále je možnost zakoupení za výhodné ceny: rašelina, rašelina sub. mletý vápenec, zemina pro azalky, rododendrony, muškáty, hnojiva aj.

PODĚKOVÁNÍ Dne 15.9.2007 proběhlo v obřadní síni Obecního úřadu v Čerčanech zatím poslední ze znovu zavedených slavnostních vítání občánků. Celý obřad byl skutečně slavnostní a zároveň velmi milý, o což se zasloužily tři sudičky – paní místostarostka Tomášková, paní matrikářka Stolařová a fotografující paní Šustová. Kouzelné bylo vystoupení dětí z mateřské školy pod vedením paní učitelky Oršlové. Jsem ráda, že se tento hezký obřad v Čerčanech znovu koná a všem jmenovaným, ale i nejmenovaným, kteří se na jeho přípravách podíleli a podílejí, bych chtěla za jejich práci poděkovat. Poděkovat za sebe, jako rodič jednoho z přivítaných dětí, ale věřím, že i za všechny ostatní rodiče dětí, které byly k tomuto obřadu pozvány. Děkuji Kyselová

DEN OTEVŘENÝCH DVEŘÍ V HOSPICI

V pátek dne 7. září 2007 se všem obyvatelům Čerčan naskytla ojedinělá příležitost navštívit stavbu hospice. Ojedinělá jednak proto, že nebývá zvykem zpřístupňovat rozestavěnou stavbu veřejnosti (a to z bezpečnostních důvodů, neboť např. otevřené výtahové šachty můžou znamenat značné nebezpečí – zejména pro malé děti), zejména však proto, že se všichni na vlastní oči mohli přesvědčit, jak stavba pokračuje, udělat si představu o budoucím objektu a jeho zařízení a v neposlední řadě si ověřit jakou podporu má tato stavba od jednotlivých státních a zastupitelských orgánů. Celý program moderovala Ester Janečková, která svým milým a upřímným přístupem k hospicové problematice uvedla hlavní účastníky programu a všem přítomným zprostředkovala informace o celé stavbě. Za krajský úřad Středočeského kraje vystoupil Josef Vacek, náměstek hejtmana pro oblast sociálních věcí, protidrogové tematiky a národnostních menšin, který zdůraznil nejen podporu této stavby investičními prostředky do vlastní stavby, ale též prostředky na provoz mobilních hospicových služeb a v neposlední řadě na přípravu stavby v době, kdy se vše rodilo na papíře a Krajský úřad byl prakticky jediný, kdo věřil v potřebu a úspěch celého projektu. Josef Kantůrek, náměstek hejtmana pro oblast zdravotnictví, přiznal, že dnešním dnem definitivně ztratil obavy z nezdaru celého projektu, které měl na začátku celého záměru, kdy podobné zařízení ve Středočeském kraji neexistovalo a o jeho potřebě se spíše teoretizovalo. Krajský úřad byl zastoupen i dalšími představiteli, kteří stavbu dlouhodobě podporují: Antonín Podzimek, člen rady Středočeského kraje pro oblast financí, zahraničních vztahů a kontroly, Karel Vyšehradský, náměstek hejtmana pro oblast dopravy a integrovaného záchranného systému, a další. Za Ministerstvo zdravotnictví, jako hlavní státní orgán, který je odpovědný za zdravotnictví v ČR a tedy i vznik potřebného počtu hospiců, vystoupil Václav Filec, zástupce ředitelky Odboru zdravotně sociálních programů. Připomněl smysluplnost a důležitost takovýchto zařízení, která by se však neobešla bez zdrojů z daní, na které často žehráme. Trochu stranou pozornosti všech zúčastněných byla přítomnost Džamily Stehlíkové, ministryně Vlády České republiky pro lidská práva a národnostní menšiny, která se velice zajímala mj. i o službu mobilního hospice, která dosud není legislativně vůbec ošetřena a není zahrnuta do zdravotnické úhradové vyhlášky. U stavby čerčanského hospice vyzdvihla -5-


a ocenila podporu, které se jí dostává jak od Obecního úřadu, tak od ostatních obyvatel Čerčan, neboť dle jejího názoru bez takovéto podpory je realizace obdobných projektů velice problematická. Celého programu se zúčastnil již tradičně Karel Bárta, starosta Čerčan, i další starostové a zastupitelé přilehlých obcí, které stavbu dlouhodobě podporují. Občanské sdružení TŘI se opírá o podporu třech církví, které se též nemalou měrou podílejí jak na chodu již provozovaných terénních služeb, tak i na výstavbě nového hospice. Podpora Českobratrské církve evangelické byla vyjádřena přítomností Joela Rumla, synodního seniora, a Tomáše Trusiny, faráře benešovského sboru. Za Římskokatolickou církev se celé akce zúčastnil mj. František Masařík, vikář benešovského vikariátu, a pracovníci Arcibiskupství pražského. Stavbu si přijel prohlédnout i značný počet ředitelů a dalších pracovníků z ostatních hospiců, kteří se zájmem sledovali, jak jsou v novostavbě uplatněny poznatky, které jsme z jejich provozů v posledním období získávali. Program nesestával jen z projevů a proslovů. Jako tradičně se o zpestření celé akce postaral Teátr Víti Marčíka, který svým vystoupením Mystéria všechny pobavil, ale zároveň jim velice milým způsobem předložil i závažné otázky k zamyšlení. Závěrečné vystoupení pak patřilo kejklíři Vojtovi Vrtkovi, který si pro své vrcholné číslo zvolil produkci se sadou starých srpů. K závěrečné ekvilibristice na jednokolce si pak z publika jako dobrovolníka vybral spolumajitele zhotovitelské firmy Jana Podzimka (po představení se dušoval, že mu to došlo až během vlastní produkce). Celý program doprovázelo trio Da Capo (Markéta Stivínová, Jiří Sládek, Ondřej Michal). Všem, kteří se podíleli na zajištění celé akce i na vlastním programu patří náš upřímný dík. Mezi přítomnými byla i Marie Svatošová, předsedkyně Sdružení pro podporu domácí péče a hospicového hnutí Ecce homo. Svým neutuchávajícím entusiasmem je trvalou podporou všem, kteří se o výstavbu hospiců v naší republice jakýmkoliv způsobem starají. Nesmíme zapomenout na důležitý ceremoniál, který se uskutečnil na závěr celého programu: do zdi hospice byla zazděna pamětní schránka, do níž byly vloženy Lidové noviny z tohoto dne s přílohou, víno stáčené u příležitosti posvěcení základního kamene r. 2003, kladívko z poklepání základního kamene, výroční zpráva Občanského sdružení TŘI, rohlík a česká měna v hodnotě 100 a 10 Kč. Ing. Jiří Pech, koordinátor stavby

BYLO NÁM 100 Náš hasičský sbor oslavil letos 100 let své existence. Hlavní den připadl na 15.září 2007. Ve 13.00 začalo na návsi slavnostní odpoledne, kterým provázel Jiří Černík. Pro dobrou náladu hrála skupina Poprask. Ukázky z hasičské činnosti předvedli mladí hasiči, družstvo žen, zásahová jednotka sboru a Hasičský záchranný sbor Benešov. K tomuto kulatému výročí si sbor pořídil slavnostní prapor, který převzala starostka sboru z rukou starosty okresního a krajského sdružení hasičů p. Josefa Páva. Během odpoledne bylo samozřejmě k dispozici občerstvení, které zajistil p. Jiří Chrpa. V podvečerních hodinách převzala taktovku hudební skupina Klub Čerčany, která hrála k poslechu i k tanci. Tímto jsme vykročili do další stovky. Tato akce se uskutečnila za finanční podpory Krajského úřadu Srředočeského kraje a Obce Čerčany. J.Severínová, starostka SDH Čerčany -6-


100 LET HASIČSKÉHO ZÁCHRANNÉHO SBORU V neděli 15.9.207 oslavili naši hasiči 100 let od svého založení. A rád píšu, že oslava to byla pěkná, důstojná a hlavně i veselá. Ti, kdo přišli, viděli zábavnou formou spoustu zajímavého z náročné a často nebezpečné práce hasičského sboru. Nebudu se zde dopodrobna rozepisovat o průběhu celé akce. Ti kdo tam stejně jako já byli, mi jistě potvrdí, že bylo opravdu na co se koukat a samozřejmě nechyběla ani možnost si ke koukání něco dobrého zakousnout a v neposlední řadě to vše i spláchnout dobrým mokem. Nevím, jaké konexe mají hasiči tam nahoře, ale zdá se že velmi dobré, protože lepší počasí by si těžko mohli přát a na cestu do další stovky je vyprovodilo hřejivé slunce. Co mně však trochu kazilo radost z pěkného odpoledne, a z reakcí několika Hasičů vím, že i oni si toho všímali, byla již tradiční malá účast návštěvníků z řad obyvatel obce. Vážení spoluobčané, nevím jestli jste využili jeden z posledních hezkých víkendů k okopávání zahrádky, nebo ke sledování televize, ale vím, že jste o hodně přišli. Bohužel návštěvníci tohoto odpoledne se z drtivé většiny skládali z příbuzenstva členů sboru. Ještěže jich je tolik, jinak zřejmě slavili hasiči sami. Když pominu snahu a spoustu práce, kterou příprava této akce stála samotné oslavence, větší účast by si zasloužili už jen proto, abychom jim alespoň touto formou poděkovali, že tu jsou a že nad námi bdí. Ale tady se opět ukázal čerčanský nešvar, kde košile je bližší než kabát, kde soudržnost obyvatel je minulostí a kde se pomalu, ale jistě, stáváme jen noclehárnou Prahy. A nedá mi to, abych nestřelil i do vlastních řad. Co jste měli, kolegové zastupitelé, tak důležitého, že nás tam z patnácti nebylo ani do mariáše?? Opravdu si naši hasiči nezaslouží, abychom jejich velký den oslavili s nimi? Ale ať nekončíme pesimisticky, oslava to byla vskutku vydařená a za to, i za vše ostatní, vážení hasiči, díky a hodně štěstí do dalších let! Jan Tichý

HASIČSKÁ VÝSTAVA V Infocentru Čerčany se od 3.-27.9.2007 konala u příležitosti 100.výročí založení SDH Čerčany zajímavá hasičská výstava. Návštěvník si mohl prohlédnout staré fotografie z počátků založení SDH v roce 1907, portrét prvního starosty obce a prvního velitele SDH Čerčany a také starosty župy Benešovské-Poloprudského Josefa Dolečka, fotografie z oslav 25 let sboru (1932) a 40 let sboru (1947), křest první stříkačky, fotografie z let 1963-1965, kdy se v tzv. akci „Z“ (tedy práce bez nároku na odměnu) budovala požární zbrojnice, snímky z návštěvy družební SDH ze švýcarského Vernieru (1991), fotografie z roku 1995, kdy Vladimír Chlumský dostal v Přibyslavi nejvyšší hasičské vyznamenání „Zasloužilý hasič“, slavnostní převzetí Tatry 815 z roku 2004, spoustu fotek z různých soutěží dětí i dospělých. Samozřejmě nemohly chybět i trofeje - ceny za umístění v okresních i krajských soutěžích. Mezi vystavenými exponáty byla např. ruční stříkačka džberovka, motorová stříkačka PS 8 se sacím košem, vzduchový dýchací přístroj Saturn, bourací a vyprošťovací sekyra, proudnice, hadice, pracovní i slavnostní uniformy, přílby, trubka, svítilna atd. Mezi zvlášť zajímavé exponáty patřily knihy - Hasičská kronika Benešovska, staré požární knihy (z r. 19071940 - první zápis se týkal požáru ve Lštění z 26.srpna 1907), pamětní knihy včetně knihy s hasičským slibem a prvními zápisy ze schůzí. Svůj koutek měli také mladí hasiči, kde vystavovali ukázky svých uniforem, fotografie a kroniky. Výstava promyšleně a věrně zachycovala vývoj hasičského sboru od svých počátků až do současnosti. Zájemci se mohli v rámci prezentace na PC podívat, jak vypadal zásah při tragické srážce vlaků v Čerčanech v červenci 2007 nebo když na nádraží v Čerčanech hořel motorák. Na další prezentaci bylo možné sledovat činnost mladých hasičů. Kdo přišel na vernisáž, která se konala v pondělí 3.9., mohl mimo jiné ochutnat i skvělé dobroty, které poskytla firma Benea Benešov. Je jen věčná škoda, že nepřišlo víc lidí. Sto let trvání je přece jen důvod k oslavě, co myslíte? Renata Frídová -7-


MLADÍ HASIČI V ČERČANECH Pro mnoho z vás se stalo samozřejmostí, že v naší obci funguje Sbor dobrovolných hasičů. Ale tušíte, že při našem sboru funguje také oddíl Mladých hasičů? Již po čtvrté jsme na začátku září otevřeli dveře dětské klubovny, vyhnali pavouky a uvítali děti zpátky po prázdninách. Některé se vrací a těší se, jiné již zpátky nepřijdou anebo naopak přijdou poprvé, vyzkoušet si to. Letos dokonce začaly schůzky již poslední víkend v srpnu. Máme totiž letos na podzim hodně napilno. Letos totiž náš sbor slaví sto let své existence, a tak i děti musí přiložit ruku k dílu a ukázat světu, že tu jsou a něco umí. Na začátku září už jsme se stihli zúčastnit oslav 110 let sboru v Jezeře a při jejich veselých hrách obsadili 1. a 3. místo. A to i přes drobnou nehodu jednoho ze členů týmu. Na závěr ještě děti shlédli práci hasičů – horolezců. Dokonce bylo umožněno každému dětskému týmu, aby vyslal svého kandidáta a ten byl vynesen do výšin. 15. září vypukly oslavy u nás. Ráno bylo možné si prohlédnout otevřenou hasičskou zbrojnici a odpoledne hasiči předvedli, co umí. Starší chlapci si program vymysleli sami a předvedli klasický výjezd jako velcí hasiči. Bohužel papírová základní škola i přes jejich snahu shořela. To malým prvňáčkům se vedlo lépe a z obecního úřadu přece jenom něco zůstalo. Na závěr ukázek ještě jednou starší chlapci předvedli ukázku jako ze skutečného zásahu, tentokrát z dalšího vozu. A ještě jednou jsme předvedli svoji šikovnost a vypravili jsme se dne 22. září do Červeného Újezdu u Votic. Tam jsme se zúčastnili soutěže „Hasíkovo dobrodružství“. Během soutěže jsme předvedli spoustu dovedností, ať už to bylo vaření polévky, střelba ze vzduchovky, či jízda na pramici po rybníce. Všechno jsme zvládli úžasným způsobem a dokázali jsme, že něco umíme. Na závěr bych chtěla poděkovat všem dětem za jejich snahu při soutěžích a zápalu při hrách. Už nyní se těším na říjnovou soutěž, kde ukáží, co vše se naučili. Hana Sadílková, vedoucí mládeže SDH Čerčany

CO SE DO PUBLIKACE NEVEŠLO

Brody, přívozy, mosty a historie voroplavby na řece Sázavě Čerčany a nebližší okolí, 3.část Mosty a jejich historie: Mosty v naší obci a v blízkém okolí vždy byly a jsou nedílnou součástí našeho života v tomto regionu. Vnímáme je jako pevnou součást a samozřejmost naší obce a okolí. Ve 2. části této studie, která se týkala přívozů, jsem se o některých mostech již zmínil. Tato kapitola o mostech na naší řece Sázavě, byla také připravena do publikace o Čerčanech, ale nebyla pro omezený počet volných stránek použita. Redakce Grada, která z našich rukopisů vybírala témata a sestavovala tuto knihu, použila do tisku jen některé zajímavosti z této kapitoly. V této 3.části studie si povíme o mostech v naší obci a v okolí trochu podrobněji, a to chronologicky od nejstaršího po nedávno postavený. Historie mostního stavitelství všeobecně: Jen velmi těžko by historik zjišťoval , kdo, kdy a kde postavil první most, který překlenul potok či řeku. Bude se to zdát směšné, ale prvním stavitelem jednoduchých a primitivních mostků nebyl člověk, ale zvíře! Zvíře velmi roztomilé a velice vodomilné, závislé na vodním toku svým životem - bobr! Tento nesmírně zručný stavitel hrází na potocích a říčkách, byl zřejmě pravzorem prvnímu trochu myslícímu člověku. Toho zřejmě také trápil problém, jak se dostat suchou nohou na druhou stranu říčky nebo potoka, hlavně když byla zima a do studené vody se ani tomuto otužilému našemu předkovi dvakrát nechtělo. Pravděpodobně, když z úkrytu pozoroval plaché bobry, přemýšlel a nervózně se při tom drbal a vytahoval si ze svých chlupů blechy, zjistil, že tento tvor není žádný hlupák, hodící se tak akorát na kůži na jeho sako, ale že je nesmírně mazaný a chytrý. Spatřil, jak zvíře svými velkými a ostrými zuby dokonale a chytře podhlodává strom na břehu říčky, a ten padne přesně na flek tam, kam si tento chlupatý dobrák přeje. Navíc ještě přesně vedle složí další přes vodu, tak mu asi v mozku vznikl nápad, jak udělat první most! Problém byl ovšem v tom, že pračlověk neměl tak ostré a velké zuby. Společně se svými druhy by to hlodal velmi dlouho. Ke slovu pak musely přijít jejich kamenné sekerky. Potom museli vyšpekulovat, jak takový strom šikovně podseknout. Je zcela logické, že se jim to asi napoprvé nepodařilo a že měli co dělat, aby se špatně poraženému stromu uhli, aby jim nespadl na hlavu. Ale logicky vzato, za čas se jim to určitě podařilo. První -8-


přemostění bylo na světě a mohli slavit a křičet: „Uga,uga, hujá, hujá!“ Takto, jak to popisuji, to možná nebylo, ale sám Bůh ví, že možná ano! Jedno je však jisté, že se mosty stavějí už velice dlouho, co jen lidstvo pamatuje. Co se týče výběru stavebního materiálu, nejprve sloužil poskládaný kámen. Potom přišlo ke slovu dřevo. Důmyslné dřevěné konstrukce raného středověku slouží na některých místech jako kopie dodnes. Potřeba vyšší únosnosti mostu a jeho odolnosti při povodních si vyžádala změnit dřevo na kámen spojovaný pevnou maltou, i třeba s přidáním vajec! Z té doby známe Karlův most v Praze, nebo vzácný most v Písku, a mnoho dalších. Později se používalo železo a ocel. Známe mohutné a velké mosty, jako je most v New Yorku a v San Francisku, a jiné ocelové giganty. V dnešní moderní době mostní stavitelství pozná různé kombinace ocelových lan a přepjatých betonů. Jsou velice odolné a pružné, snášejí velká zatížení a odolávají při zemětřesení. Mosty v naší obci a okolí. Nejstarším mostem v okolí je starý klenbový pětiobloukový kamenný most v Poříčí n/S postavený v roce 1849-50 na místě problematického mostu dřevěného, který byl navíc ještě zastřešen a vybíralo se na něm mýto. Ten sloužil v Poříčí také mnoho let, ale býval často stržen, nebo vážně poškozen velkou vodou, taktéž nakupením ledu při tání a musel se často opravovat. Pro formany, poštu nebo kočáry byl pak problém jeti do Lince nebo do Vídně. Proto bylo přikročeno k postavení tohoto velice pevného a odolného kamenného mostu. V první části této čtyřdílné studie, která se týkala brodů, byl otištěn obrázek ze stavby tohoto mostu a vzácné návštěvy na staveništi, mladého císaře Františka Josefa I. Na obrázku je vidět, jak mladý císař z provizorní lávky zdraví šátkem stavitele mostu. Musím připomenout, že na financování stavby se podílel také mimo jiné i čerčanský mlynář pan Živný a poříčský hostinský pan Jan Staněk, kteří měli logický zájem na tom, aby tam most stál. Pozornému čtenáři zajisté neunikne fakt, jakou důležitost mělo přemostění Sázavy právě v Poříčí. Vždyť tato královská silnice, nebo císařská, ale také linecká, nebo vídeňská, měla pro tehdejší monarchii ohromný význam. Bylo to prakticky nejbližší spojení mezi Prahou a Lincem důležitým hospodářským městem rakousko-uherské monarchie. O samostatné vídeňské silnici se dalo hovořit pouze na úseku Benešov- Vlašim Pelhřimov a dále až do Vídně. V Benešově se silnice rozdvojila na vídeňskou a lineckou. Dalším o pár let mladším je nám všem známý železniční most v Čerčanech, který se prakticky stavěl natřikrát. Nejprve Sázavu přemostil železniční most dřevěné konstrukce a byl otevřen k provozu 14.12.1871. Neměl však dlouhého trvání, již po dvou letech provozu se na něm objevovaly závady. Ale až v 1881 se započalo se stavbou pevného železného, na kamenných pilířích, ale pouze jednokolejného, otevřeného k provozu 1.6.1882. K další úpravě mostu na dvoukolejný provoz bylo přikročeno v roce 1904, nejprve úpravou pilířů, byla přistavěna druhá kolej a tím most rozšířen. Po úspěšné zatěžkávací zkoušce, která se konala 5.-6.8.1904 byl most uznán způsobilým ke dvoukolejnému provozu. Na této konstrukci se prakticky jezdí dodnes. Nutno ovšem poznamenat, že byl ještě později několikrát upravován, ale původní základ zůstal do dnešních dnů nezměněn. Například v r.1926 byla přistavěna lávka pro pěší. Železný silniční most ve Lštění, o kterém již byla v této historické studii zmínka, je skládací vojenský most vyrobený pro potřeby invaze do západní Evropy. Jeho přesný vojenský název je Bailey Brydge a byl dodán v rámci poválečné spojenecké pomoci naší zemi pod názvem UNRA. Tento most byl postaven v r.1948 a po úpravě pilířů z konce 70. let slouží sice s omezenou nosností, ale spolehlivě dodnes. Velkou dominantou obce Poříčí n/S., je moderní betonový most dálniční přípojky, který nemá pilíře, ale úpatní šikmé břehové vzpěry zabetonované hluboko do břehu. Tím byl tento most svojí konstrukcí v době 19671969, kdy byl stavěn, ojedinělý. Při osvobozování naší vlasti od kontrarevoluce, v roce 1968, jej při jeho výstavbě přišli okouknout též sovětští vojenští odborníci, zdali by se nedal ještě v té době nedokončený, použít k přepravě těžké vojenské techniky. Podle dokumentů, které jsou dnes k dispozici a ze kterých jsem v archivu čerpal, rozhodl vysoký sovětský generál, ženijní odborník, za přítomnosti okresních stranických funkcionářů, že „Ňet, v žádném případě!“ Mimo jiné též doslovně pravil: „Že takhle chatrný most v životě neviděl, a že doporučuje zde přítomným československým soudruhům, vrazit pod most ještě podpěrný pilíř, jinak, že po dostavbě neunese ani pět nákladních aut, a natož těžkou sovětskou techniku, v případě třetí světové války proti západním imperialistům!“ Za potlesku a souhlasného pokyvování našich stranických funkcionářů, nasedl generál do černé limusiny a odjel na oslavu do hotelu Konopiště. (Tolik z archivního dokumentu nedávno zpřístupněného, před tím tajného!) Musím samozřejmě s odstupem času skromně dodat, že si čeští lidé velice váží takovýchto odborníků, a že to s námi myslel s. generál určitě dobře. Ale taky si myslím, že se zřejmě sovětský odborník trochu zmýlil. Tento most nám spolehlivě slouží již 38 roků, a za tak hustého provozu, že takový nikdy ve své zemi sovětský specialista ani nespatřil. Nejmladším, a v pořadí pátým mostem v našem Bomba 10 kg nejbližším regionu, je betonový silniční most z Čerčan do osady Vysoká Lhota a potažmo na dálniční přípojku, který Dříve 320,- Kč jako místní občané a řidiči velice často používáme. Byl Nyní 290,-Kč postaven v roce 1984 a je to dvoukomorový, železobetonový, později ještě přepjatý. Velkou zatěžkávací zkouškou pro něj byla povodeň v roce 2006, kde velice dobře obstál.

Jiní zdražují, my zlevňujeme

Prodejna plynu na mostě Otevřeno So: 8:00-12:00 Prodej mimo tuto dobu po dohodě na 775 050 191

Příště, velice zajímavé téma: Historie voroplavby na Sázavě. Josef Šimánek, kronikář -9-


ZPRÁVY Z MATEŘSKÉ ŠKOLKY Pochod okolo Chlumu

Jedním z cílů naší výchovně vzdělávací činnosti u dětí předškolního věku je vytvářet lásku k rodnému místu a vztah k přírodě. Proto využíváme našeho „Chlumu“, abychom se s dětmi porozhlédli po krásném okolí. Z vršku v dálce vidíme Mezihoří, hájovnu „Medunu“, Vysokou Lhotu, Čtyřkoly …a Čerčany máme jak na dlani. Cestou poznáváme stromy, keře a rostliny. Vyprávíme si o lesních zvířatech, učíme se v lese správně chovat. Každý z nás si změří tělesnou zdatnost vytrvalou chůzí. Však to bylo asi 6 km. Počasí nám opravdu přálo. Tento rok to byl již 2.ročník „Pochodu okolo Chlumu“ a tak začínáme zakládat tradici, která přispívá k naší dobré náladě, tělesnému a duševnímu zdraví a sounáležitosti s přírodou. Za účast získaly děti diplom a sladkou odměnu. Jak chutná oběd po návratu, nemusíme říkat. Těší nás, že s námi byl i tatínek předškolačky Káji se svým hodným pejskem „Jessie“. A se skupinkou mladších dětí si na kratší pochod vyšly maminky, které měly dopoledne volno. Už se těšíme na 3.ročník našeho „Pochodu okolo Chlumu“. Jaroslava Bendíková, učitelka mateřské školy

Mateřská škola - Hravá školka

otevírá od října náš „zvykací kroužek“. V nově zařízených třídách se těšíme na malé adepty na školku v doprovodu rodičů nebo prarodičů každé úterý od 16.00 do 17.00. Anna Mrázková, učitelka mateřské školy

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY Školní rok 2007 – 2008 Výuka v tomto školním roce byla zahájena 3. září 2007 slavnostním přivítáním prvňáčků. Naši školu letos navštěvuje 339 žáků, o hladký průběh výuky a provozu se stará celkem 39 zaměstnanců, z čehož je 26 pedagogických pracovníků. V tomto školním roce začala probíhat výuka v 1. a 6. ročníku podle nového školního vzdělávacího programu. Každá škola si totiž podle „Rámcového vzdělávacího programu“ vytvořila svůj „Školní vzdělávací program“. Zde si vymezila své vzdělávací záměry, zhotovila konečný učební plán, vypracovala učební osnovy pro jednotlivé předměty a v neposlední řadě stanovila pravidla pro hodnocení žáků a sebehodnocení školy. To vše ve shodě s potřebami žáků, podmínkami školy a kvalitou pedagogického sboru. Nově jsou formulovány cíle vzdělávání. Ty jsou mimo jiné zaměřeny na vytváření a rozvíjení životních dovedností (tzv. klíčových kompetencí), jako jsou dovednosti učit se, komunikovat, řešit problémy, spolupracovat, hájit svá práva, rozvíjet vnímavost k lidem, prostředí a přírodě, chránit své zdraví, být tolerantní k jiným kulturám, poznávat vlastní schopnosti pro další život a umět si vybrat budoucí profesi. Ve 2. až 5. ročníku a 7. až 9. ročníku probíhá výuka podle dosud platného vzdělávacího programu „Základní škola“. Pedagogové se věnují dětem i ve volném čase. Na škole pracuje 14 zájmových kroužků, například keramika, anglický jazyk, německý jazyk, výtvarný kroužek atd. Třída 1.A Zadní řada: Mirek Hložek, Dan Filip, Jan Breburda, Filip Halva, Pavel Šturc, Šimon Budínský, Markéta Jiráková, Vojta Pitrof, Lukáš Prošek Přední řada: Jan Mareš, Pavel Pivoňka, Adéla Svobodová, Gabriela Streitová, Anne-Maria Papyanová, Jaroslav Rác, Daniela Reichlová, Tereza Zágorová, Veronika Šachlová, David Straka, Tomáš Prošek Při fotografování chyběl: Roman Bialonczyk - 10 -


Třída 1.B Zadní řada: Jakub Trojan, Martin Kačírek, Antonín Obr, Vítězslav Norek, Jiří Khodl, Jiří Malíř, Petr Skála, Jiří Adamec, Miroslav Mezera, Pavel Bergmann, Ondřej Tkáč, Michal Macek Přední řada: Richard Lehner, Edward Pawinger, Nikola Viragová, Aneta Dvořáková, Aneta Jiroušková, Kateřina Vykydalová, Monika Holečková, Eliška Náprstková, Alexandra Pawingerová, Hana Mezerová, David Kramoliš Při fotografování chyběli: Teodor Beneš, David Kříž a Matěj Nerad

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY

Tel. 317 776 417, e-mail: [email protected], http://home.tiscali.cz/zus.cercany/

Stanovení výše úplaty za vzdělávání pro žáky ZUŠ Čerčany školní rok 2007/2008

Hudební obor měsíční výše školného Přípravné studium 120,-Kč Nástrojový kroužek 140,-Kč Individuální výuka 200,-Kč Individuální výuka 240,-Kč Hudební nauka do 5.ročníku Výtvarný obor Přípravné studium Kolektivní výuka 1.stupeň Kolektivní výuka 2.stupeň

140,-Kč 160,-Kč 160,-Kč

za pololetí 600,-Kč 700,-Kč 1 000,-Kč 1 200,-Kč

počet hodin týdně do 2 hod. 1 hod. 1 hod. 1,5 hod. 1 hod.

700,-Kč 800,-Kč 800,-Kč

3 hod. 3 hod. 3 hod.

Výše úplaty se řídí vyhláškou č.71/2005 Sb., o základním uměleckém vzdělávání, § 8 a 10 Termíny splatnosti: září 2007 – leden 2008 – do 31.10.2007 únor 2008 – červen 2008 – do 30.3.2008 číslo účtu – 78-1360880237/0100, v.s. = rodné číslo žáka Úhrada je možná také v hotovosti nebo složenkou § 8 odst. 3 Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm. a) nebo b) v průběhu prvního nebo druhého pololetí školního roku, úplata za vzdělávání se nevrací. Ukončí-li žák vzdělávání podle § 7 odst. 2 písm. c) z důvodů hodných zvláštního zřetele, zejména zdravotních, lze poměrnou část úplaty za vzdělávání vrátit. Ludmila Žvejkalová, ředitelka školy

KNIHOVNA-INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Otevírací doba Knihovny od října 2007: Pondělí: 9.00 - 12.00 13.00 – 16.00 Úterý: zavřeno 13.00 – 19.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 13.00 – 16.00 Pátek: 9.00 – 13.00 V knihovně je možno za nízké ceny zakoupit některé z vyřazených knih. Nabídka je průběžně doplňována. Otevírací doba Infocentra: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: 9.00 - 12.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: 9.00 - 12.00

13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00

Mimo otevírací dobu je Knihovna i Infocentrum pro veřejnost uzavřena. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail knihovny: [email protected] (Helena Ratajová) E-mail infocentra: [email protected] (Mgr. Renata Frídová, Eva Masopustová)

www.cercany.cz

- 11 -


U P O Z O R N Ě N Í

! ! !

Z technických důvodů budou Knihovna a Infocentrum ve dnech 3. - 12.12.2007 zcela uzavřeny.

STARÁ ZNÁMÁ KNIHOVNA A PŘECE TROCHU JINÁ Někteří čtenáři možná již zaregistrovali, že se změnila, věřím, že k lepšímu, otevírací doba knihovny. V úterý bude otevřeno až do 19 hodin, takže i ti, kteří se vracejí pozdě z práce, budou mít šanci půjčit si knížky. Otevřeno bude i v pátek dopoledne. Naopak v pondělí a ve čtvrtek bude knihovna otevřena jen do 16 hodin. To však není jediná změna. 18.září jsme začali půjčovat knížky přes počítač. Tento způsob má mnoho výhod – budete mít novou, skladnější a zalaminovanou průkazku, pokud si zamluvíte knihu, počítač bude hlídat, abyste ji opravdu dostali co nejdříve, budete vědět, jestli jste vybranou knihu již měli někdy půjčenou (totéž platí i o časopisech)…Také vyhledávání knih je mnohem jednodušší. Jedinou nevýhodou půjčování přes počítač je, že přísně hlídá, jestli vypůjčené knížky vracíte včas! Znovu upozorňuji na možnost meziknihovní výpůjční služby – pokud vámi žádaná kniha není v čerčanské knihovně, je možné ji objednat odjinud. Helena Ratajová, knihovnice

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – SRPEN Beletrie

1. Beran, Stanislav – Až umřeš, nikdo už ti nebude chtít sahat na prsa 2. Clarková, Susanna – Jonathan Strange & pan Norrell 3. Coulter, Catherine – Noční bouře 4. Frey, James – Milion malých střípků Když James Frey ve třiadvaceti přišel do pobytové léčebny, měl tělo a mysl skoro nenávratně poškozené. Musel si vybrat: buď se nedožije čtyřiadvaceti, nebo se pokusí něco udělat s troskami svého života, a to hodně drasticky. 5. Gaiman, Neil – Křehké věci 6. Gulik, Robert van – Soudce Ti a vražedný zvon Příběh “vražedného zvonu“ spadá do té van Gulikovy detektivní tvorby, v níž soudce Ti řeší několik kriminálních případů najednou. 7. Kelly, Cathy – Dávná tajemství 8. Kinsella, Sophie – Bohyně v domácnosti Samanta je šikovná právnička. Pracuje od rána do večera a nemá žádný soukromý život. Baví ji práce pod tlakem a napětí. Dokud jednoho dne… neudělá chybu. Tak velkou, že ji stojí kariéru. Najednou se jí zhroutí svět. Samanta uteče z kanceláře, nastoupí do prvního vlaku, na nějž narazí, a najednou se ocitne na naprosto neznámém místě. Zazvoní u velkého a krásného domu, aby si vyprosila prášek na bolení hlavy, ale tam si ji spletou s hospodyní, která má u nich nastoupit. Vůbec netuší, že zaměstnali právničku s IQ 158 a s diplomem z Cambridge – a Samanta nemá zase ani zdání, jak se peče v troubě… 9. Klíma, Ivan – Miláčkové chřestýši a jiné ženské horory 10. Kubátová, Táňa – Samota pro dva 11. Lustig, Arnošt – Nemáme na vybranou Znali se z Prahy. Johnyho Cohena vycvičili v Čechách v pilotním kurzu Židovské brigády. Dany Polnauer dopisoval Lidovým novinám a Věstníku. V Praze absolvovali pár společných flámů, než je osud zavedl každého jinam... Je to pár dnů, co se dva piloti kvůli poruše stroje nevrátili z průzkumného letu. Lidé z nedaleké vesnice jim připravili hrůznou smrt. V hlavě Johnyho Cohena se rodí plán pomsty: sám, o své vůli a proti předpisům se rychle rozhoduje. 12. Macháčková, Kateřina – Útěk z ráje 13. Matthewsová, Carole – V dobrém i zlém 14. Nematová, Marina – Vězeňkyně z Teheránu

V roce 1982 byla šestnáctiletá Marina na základě vykonstruovaného obvinění zatčena příslušníky teheránských revolučních gard a odvezena do vězení. Zde byla mučena, odsouzena k smrti, ale přežila díky jednomu z gardistů, jehož rodina byla úzce spjata s Chomejního režimem. Pravdivý příběh íránské dívky odsouzené k trestu smrti. 15. Rollins, James – Ledový ostrov 16. Shelby, Philip – Do úsvitu 17. Slepičí polévka pro duši. 5.porce 18. Slepičí polévka pro duši milovníků domácích mazlíčků Příběhy o zvířatech v roli učitelů, hrdinů, léčitelů a přátel. 19. Steel, Danielle – Dům 20. Tennant, Emma – Dům na Korfu 21. Tomešová, Milena - ...a muž ti vládnout bude 22. Vian, Boris – Zabte ošklivé Crazy crimi erotic science & politic fiction. 23. Weiner, Jennifer – Dobrou noc, Nikdo 24. Wood, Barbara – Dům vzpomínek

Naučná literatura

1. Bauer, Michal & Chytilová, Julie – Děti z Lugasy Ugandský život očima mladých českých učitelů. Pestrý život u Viktoriina jezera: Jak žijí děti adoptované na dálku? Jaké je tajemství úspěšného klanu? Proč má Hakim 30 bratrů a 40 sester? Čím platí muži za manželky? Jak se učí 100 dětí najednou? 2. Gallagher-Mundy, Chrissie – Domácí cvičení s balonem Unikátní průvodce cvičebním stylem, který rozvíjí sílu svalů centra těla, rovnováhu a pružnost. 3. Klímová – Pumerová, Květa - Mužům vstup zakázán Kniha popisuje každodenní radosti i starosti zahalených dívek žijících v Jordánsku, v malém tradičním městě, ve velmi uzavřené společnosti. 4. Palouš, Radim – Dobrodružství pobytu vezdejšího 5. Pravý podzim Edice Topp. Výrobky z přírodních materiálů. 6. Schadová, Martha – Císařovna Alžběta a její dcery Publikace o potomcích císaře Františka Josefa I. a císařovny Alžběty (Sissi) sahá až do dnešní doby. Začíná narozením dcery Žofie v roce 1855. O rok později se narodila arcivévodkyně Gisela. Když po smrti dvouleté Žofie konečně přišel na svět vytoužený syn a dědic, korunní princ Rudolf, radoval se

- 12 -

s císařským dvorem celý národ. Až po dalších deseti letech spatřila světlo světa arcivévodkyně Marie Valérie, císařovnino "uherské dítě", jak ji matka ráda nazývala. Marie Valérie byla matčiným miláčkem, jí především věnovala všechnu lásku pozornost… 7. Troška, Zdeněk – Nebe v hubě Vyprávění či spíš povídání, fotografie a neuvěřitelných 300 skvělých receptů u nichž se Zdeněk Troška dušuje, že ani jeden není jeho! O to radši však jídla podle nich připravuje - patří totiž k jeho oblíbeným. 8. Velká kniha pro nejmenší Originální nápady pro vyrábění s předškoláky od tří let. Pomocí jednoduchých kreativních technik - obtiskování, mačkání, modelovaní a lepení – se z dětí stanou malí umělci.

Beletrie pro děti a mládež

1. Cole, Stephen – Shrek Kompletní průvodce všemi třemi filmy o zeleném zlobrovi Shrekovi. 2. Lanczová, Lenka – Náhradní princ 3. Mrázková, Daisy – Můj medvěd Flóra 4. Steklač, Vojtěch – Dvojčata v akci. Sluneční bratrstvo Osvědčený autor pokračuje v detektivní sérii. Všetečná dvojčata Andrea a Martin si tentokrát přibrala za společníka ještě kamaráda Mirka. O záhady skutečně není nouze. Co má za lubem tajuplné Sluneční bratrstvo? A kdo má spadeno na kočičku paní Muknšnáblové? O podivném Dymáčkovi, majiteli mnoha automobilů, ani nemluvě... 5. Ulysses Moore – Ostrov masek Jason, Julia a Rick se chystají na další cestu. Petr Daidalos, jediný, kdo jim může pomoct najít První z Klíčů, před dlouhou dobou prošel Branou času a skrývá se v Benátkách osmnáctého století. Oblivia Newtonová už je mu na stopě, a tak si naše trojice přátel musí náramně pospíšit. Nejdříve ze všeho je potřeba zjistit, kdo je záhadný Černý gondoliér, jenže zatím se zdá, že tuhle přezdívku v Benátkách nikdo jakživ neslyšel… Ostrov masek je po Bráně času, Obchodu se zapomenutými mapami a Zrcadlovém domě už čtvrtou knihou Ulysse Moora.

Naučná literatura pro děti a mládež

1. Adams,Susan & Wilkes, Angela – Hrajeme si doma i venku 2. Panfill, Tomáš – Evropská unie Vše, co bychom o EU měli vědět: struktura a instituce, symboly, členské země…


NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – ZÁŘÍ Knihy jsou vypůjčeny z Benešova v rámci Výměnného fondu přibližně na půl roku. Pokud Vás v nabídce některá zaujme, můžete si ji zamluvit.(317 776 154, [email protected])

Beletrie

1. Bankhofer, Hademar – Zázračný léčitel Marie Terezie 2. Balck, Jonah – Utíkej, Jonahu, utíkej Vtipné pokračování deníku puberťáka, který vypráví s lehkou ironií o svém životě. 3. Brackett, Leigh – Rhiannonův meč a jiné příběhy Zpátky v čase – na Mars bojů a legend! 4. Bravermanová, Kate – Zaříkávání Fridy K. Syrový a drsný životní příběh Fridy Kahlo začíná a končí ve chvíli, kdy šestačtyřicetiletá malířka leží na smrtelné posteli a omámená sedativy a alkoholem si přehrává svůj život. 5. Cabotová, Meg – Velikost L 6. Capote, Truman – Povídky 7. Deveraux, Jude – Zkrocení 8. Forsyth, Frederick – Afghánec 9. Goudge, Eileen – Štěstí v neštěstí 10. Hardenová, Helena – Smrt ve vavřínovém lese 11. Child, Lincoln – Seznamka smrti 12. Kačer, Jan – Jedu k mámě 13. Keleová – Vasilková, Táňa – Střípky 14. Keyes, Marian – Dotek hvězd 15. King, Stephen – Misery 16. Knightová, India – Sakra, chlapi, proč mě nechcete? 17. Kovaříková, Blanka – Herecké romance Důvěrná setkání s českými herci a jejich láskami. 18. Michaels, Fern – Daň za bohatství 19. Mlok Nejlepší české sci-fi a fantasy povídky roku 2007. 20. Morrisonová, Toni – Láska Román nositelky Nobelovy ceny. Jednotliví vypravěči, z nichž každý zná pouze střípek pravdy, se postupně noří do vzpomínek. S jejich pomocí vyluštíme nejen tajenku příběhu o letité křivdě, ale také rébus, jaké činy a hodnoty přesahují lidskou zášť. 21. Muchamore, Robert – Nováček Dvanáctiletý James přijde o maminku, sestru si vezme do péče nevlastní otec. Chlapec skončí v dětském domově, kde jde z průšvihu do průšvihu. Z pudu sebezáchovy přijme nabídku, aby vstoupil do CHERUB, dětské jednotky britské tajné služby. 22. Murakami, Haruki – Kafka na pobřeží Kafka Tamura, nejdrsnější patnáctiletý kluk na světě, se vydává na dlouhou cestu obrazně i doslovně vzato. Odchod z otcova domu, putování i pokus o nový život je totiž metaforou vnitřní proměny. Kafka naplňuje své prokletí: zabiješ otce, znectíš matku, zhanobíš sestru. Nedokáže se vymanit, čím víc utíká, tím je svému osudu blíž. Osud je jako písečná bouře, co bez ustání mění směr. Odejde tam, kde ho nikdo nezná a ani nezkoumá, odkud se vzal… 23. Northcuttová, Wendy – Darwinovy ceny 2 24. Rendellová, Ruth – Svědek má zemřít 25. Rowlandová, Laura Joh – Rudá chryzantéma 26. Smith, Ali – Hotel svět 27. Smith, Wilbur – Triumf slunce 28. Thomasová, Rosie - Příliš jednoduchý život 29. Thomasová, Rosie - Tajemství deníku Na malém cípu pobřeží je pět starých domů hledících na moře. Každý rok je navštěvují stejné rodiny. May, izolovaná a vzdorující, už není dítětem, ale ještě není natolik sebevědomá, jako její sestra. Leonie je očividně nešťastná ve svém manželství. Tento rok jí silná přitažlivost k otci May slibuje životní změnu. Elizabeth, stárnoucí vdova, vždy držela ochranný dohled nad ostatními obyvateli pláže…

30. Treymane, Peter – Paní temnot Když se sestra Fidelma doslechne, že její věrný saský společník, bratr Eadulf, je v sousedním království Laigin obviněn z vraždy novicky, okamžitě se vydává na cestu, aby svému příteli pomohla. 31. Vaňková, Ludmila – Jsme jedné krve Český a římský král Václav IV. zapojuje do evropské politiky i nejmladšího Lucemburka, svého bratra Jana, zatímco uherský král Zikmund musí zadržovat Turky na Balkáně. Všichni tři královští bratři jsou dědici říše Karla IV. ve svých činech bývají často rozdílní, ale nikdy nezapomínají, že jsou jedné krve a v nouzi si neváhají pomoci. 32. Vaňková, Ludmila – Král železný, král zlatý Osudy a mocenský vzestup krále Přemysla Otakara II. Veřejný život slavného vladaře i soukromý život člověka se v prohrách, vítězstvích a láskách vzájemně prolínají. 33. Vaňková, Ludmila – Ty jsi dědic svého otce Tato slova jsou určena českému a římskému králi Václavu IV. Sedmnáctiletý Václav zdědil po svém otci Karlu IV. obrovskou říši, jež se rozkládala od moře k moři, ale s ní převzal i všechny rozkoly tehdejšího křesťanského světa…. 34. Vaňková, Ludmila – Vězení pro krále Po záhadné smrti bratra Jana se Václav IV. ještě více vzdálil ze světa vladařských intrik, zanevřel na říšské záležitosti, papežské tahanice v Říme i neúspěšné války na Balkáně. Pokusil se jednat o řešení vleklých potíží s francouzským králem, ale i tento pokus ztroskotal. Václav IV. se nikdy nestal pánem světa jako jeho otec a nyní bude dokonce sesazen z říšského trůnu, kde Lucemburky na deset let vystřídá Ruprecht Falcký, ačkoliv po římské koruně bezostyšně vztahoval ruku Václavův ctižádostivý bratranec Jošt. Možná i jeho zklamání stálo v pozadí zajetí Václava panskou jednotou. 35. Woolf, Virginia – Strašidelný dům Slavná spisovatelka se rok před svou smrtí rozhodla vydat výbor z povídek, a rozšířit proto dřívější soubor Pondělí nebo úterý. Zamýšlený výbor nakonec uspořádal až Leonard Woolf a nazval jej Strašidelný dům (1944); vyšel česky r. 1982 jako Smyčcový kvartet. Toto vydání se vrací jak k původnímu názvu, tak k plnému počtu povídek.

Naučná literatura

1. Bauer,Jan – Co v učebnicích dějepisu nebylo podruhé Volné pokračování knihy Co v učebnicích dějepisu nenajdete opět nahlíží za kulisy historie. Vždyť zdaleka ne všechno se v minulosti odehrálo tak, jak se to stále učí ve školách. Autoři i tentokrát zdařile bourají zažité představy a předkládají nám jak nové pohledy na historii, tak si všímají dodnes nerozluštěných záhad. 2. Fröhlich, Susanne & Kleis, Constanze – Každá ryba je pěkná – když visí na háčku Jak na to, aby muž zabral, dal se chytit a nevyklouzl. 3. Gilbert, Martin – První světová válka Syntetická práce současného předního britského historika se opírá především o oficiální dokumenty, ale zároveň bohatě čerpá z takových pramenů, jako jsou deníky či prostých vojáků. Text je doplněn množstvím fotografií a souborem map všech bojišť. 4. Musil, Stanislav – Vůně pražských nádraží Vnořte se do podivného světa nádražních restaurací, mnohdy tolik zatracovaného, který však navzdory tomu znamenal a snad

- 13 -

i doposud znamená jeden z nejzajímavějších způsobů občerstvení…

Beletrie pro děti a mládež

1. Bauerová, Insa – Indiáni Pět napínavých příběhů s několika stránkami odborných údajů nabízí spoustu informací o životě Indiánů: Jak se jmenovali nejslavnější náčelníci? Jak se mezi sebou jednotlivé kmeny dorozumívaly? A kde žijí Indiáni dnes? 2. Bauerová, Insa – Jak se stát detektivem Pět napínavých příběhů s doplňujícími informacemi nabízí spoustu cenných faktů týkajících se práce detektivů. 3. Clevin, Jörgen – Jakub a Jáchym zachránci Bohatě ilustrovaná knížka aktivního čtení pro děti předškolního věku, tolik oblíbená rodiči i učitelkami mateřských školek.Chlapeček Jakub a slon Jáchym si tentokrát založili firmu, která pomůže každému se vším. Jak se jim to daří? To víte, že své malé čtenáře nezklamou. 4. Čech, Pavel – O klíči Krásně ilustrovaná autorská kniha rozvíjí fantazii a smysl pro snění. 5. Čech, Pavel – O mráčkovi Dětská knížka pro začínající čtenáře plná krásných ilustrací autora. 6. Hollerová, Renée – Pátrání na Nilu Historické krimi ze starověkého Egypta. 7. Chvojka, Petr & Havelka, Stanislav & Němeček, Jaroslav – Do hlubin času V této knížce najdou čtenáři dva příběhy. V prvém příběhu Čtyřlístek pomůže Kolumbovi objevit Ameriku, ve druhém přepíše historii a ukáže nám, jak to bylo ve skutečnosti s praotcem Čechem, kněžnou Libuší i chrabrým Bivojem. 8. Kruliková, Nancy – Holka s rytmem v těle Miranda odchází po maturitě studovat daleko od domova. V rodném městě nechá svou lásku Dennyho a rodiče, kteří věřili, že se po studiích vrátí a bude vést stejně skromný a nudný život jako oni. Miranda má však jiné plány… Poznává spoustu nových lidí a z řady z nich se stanou její noví a spolehliví přátelé. Trochu z nudy se Miranda začne učit hrát na bicí a zanedlouho už zaskakuje v chlapecké rockové skupině Sin-Fony za nemocného bubeníka. 9. Rudelová, Imke – Římané Pět poutavých příběhů popisujících život ve starém Římě doplňují informativní dvoustránky s historickými údaji. 10. Vaisová, Petra – Román pro dívky

Naučná literatura pro děti a mládež

1. Crummenerl, Rainer – Vše o delfínech Pět poutavých příběhů s několika stránkami odborných údajů nabízí spoustu zajímavých informací ze světa delfínů. 2. Köthe, Rainer - Kriminalistika Co prozradí místo činu o oběti a pachateli? Jak se hledají otisky prstů? Proč byl založen Scotland Yard? Od dob Sherlocka Holmese, slavného románového detektiva, se na poli kriminalistiky leccos změnilo. Holmes a jeho přítel dr. Watson se při pronásledování zločinců museli spoléhat především na vlastní rozum a intuici. Dnes tvoří vyšetřovací tým kriminalisté z oddělení zajišťování stop, experti na zbraně, biologové, chemici, lékaři, odborníci na daktyloskopii a počítačoví specialisté. Z edice Co – jak – proč. 3. Carwardine, Mark – Velryby, delfíni a další kytovci Přesný a podrobný popis všech druhů kytovců, základní a výstižné informace, zajímavosti, jedinečné fotografie.


INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Kulturní akce Čerčany: od 3.10.2007 každou středu předtaneční - pod vedením p. Maršálka, sál Kulturního domu Čerčany, 14.45 hod. 8.10.-31.10.2007 Čerčanské projekty II – výstava v Infocentru Čerčany, otevřeno Po,Út, Čt, Pá 9-12, 13-17, St zavřeno, tel.: 317 776 154. 13.10.2007 Rock-zábava - sál Kulturního domu Čerčany, 20.00 hod. 18.10. a 25.10. Taneční odpoledne nejen pro seniory - sál Kulturního domu Čerčany, 14.00 hod. 26.10.2007 Posvícenská zábava - hraje Horváth Band, sál Kulturního domu Čerčany, 20.00 hod. 5.11.-30.11.2007 Korálky – prodejní výstava šperků z korálků Petry Veselé (Jílové u Prahy), Infocentrum Čerčany, otevřeno Po,Út, Čt, Pá 9-12, 13-17, St zavřeno, tel.: 317 776 154. 15. a 29.11.2007 Taneční odpoledne - sál Kulturního domu Čerčany, 14.00 hod. 17.11.2007 Rocková zábava „Projekt 76“ - sál Kulturního domu Čerčany, 14.00 hod. 24.11.2007 Kurz-výroba šperků z korálků – lektorka Petra Veselá (Jílové u Prahy), naučíte se vyrábět přívěsky, náhrdelníky, náramky, náušnice z korálků, hotové výrobky si odnesete domů. Infocentrum Čerčany, začátek kurzu je v 17.00 hod. Cena kurzu: 390,- Kč/os., cca 2 hodiny, je omezený počet míst, takže je nutno se přihlásit v Infocentru (pí Frídová, Masopustová), tel.: 317 776 154, [email protected]. 10.-21.12.2007 Vánoční výstava – Infocentrum Čerčany, v pátek 21.12. po skončení výstavy v 17.00 hod. malé vánoční zastavení. Kulturní akce Benešov: Zimní cyklus přednášek, které pořádá ZO ČSOP Benešov: 17.10.2007 Himaláje - Ing. Jan Zmeškal, prostory VOŠ a SZeŠ Benešov, 18.00 hod. 31.10.2007 Lovecká kynologie - Ing. Jan Slabý 14.11.2007 Zakarpatská Ukrajina - Bc. Jana Zmeškalová 28.11.2007 Madagaskar - Michal Šíma 12.12.2007 Ochrana fauny ČR 7.-24.10.2007 550 let založení Jednoty bratrské – výstava u příležitosti výročí vzniku jediné církve, která vznikla na území našeho státu. Městská výstavní síň, Malé nám. 1700/5 (budova polikliniky). 12.10.-30.11.2007 Pohlednice Podblanicka – ze sbírky Františka Kavky, Státní okresní archiv Benešov, Pod Lihovarem 2145, otevřeno Po-Pá: 8-16 hod. Dny otevřených dveří 18.-20.10.2007 8-16 hod. 13.10.2007 Drakiáda s rádiem Blaník – soutěž v pouštění draků, od 14.00 hod., Pod Klášterkou, Benešov. Info: DDM, I.Růžičková. 16.10.2007 Žalman a Spol. – koncert, Městské kulturní středisko Na Poště, 19.30 hod. 24.10.2007 Mama Africa – koncert v rámci projektu Kytara napříč žánry – 19.30 hod., aula Gymnázia Benešov, předprodej v IC, Hudební nástroje Pekař a Gymnázium. 26.10.-24.11.2007 Sidonius Jiro – výstava benešovského autora, surrealistické malby. Městská výstavní síň, Malé nám. 1700/5 (budova polikliniky). 7.11.2007 Vodnářský zvon aneb Společná řeč – koncert, kde Tomáš Pfeiffer rozezní Vodnářský zvon s alikvotními tóny, aula Gymnázia Benešov, 18.30 hod., informace: 327 551 052, www.dub.cz 13.11.2007 Kamelot – koncert, Městské kulturní středisko Na Poště, 19.30 hod. 27.11.2007 Výběr z muzikálů – koncert Městské kulturní středisko Na Poště, 19.30 hod. do 31.12.2007 Tradice piaristické vzdělanosti a kultury - komorní expozice o vzdělávacím řádu piaristů a jeho působení v Benešově. V části přízemního ambitu piaristické koleje na náměstí. Otevřeno v prac. dny 7-18 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 František Ferdinand Rakouský - d´Este, předměstská dráha Praha-Benešov, expozice je věnována osobnosti následníka habsburského trůnu, posledního šlechtického majitele zámku Konopiště a druhá část je věnována příměstské dráze z Prahy do Benešova, která oslavila v r. 2001 130.výročí. Expozice umístěny v sousedství salonku-luxusní čekárny císaře v budově nádraží. www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Laboratoř barev a tvarů - interaktivní didaktické exponáty ve studovně muzea umožňují seznámení s působením skladebných prvků díla. Otevřeno: denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Kresba a grafika osobností českého umění 20.století - ukázky z díla našich nejvýznamnějších autorů. Muzeum umění Benešov, otevřeno kromě Po 10-13, 14-17, www.muzeum-umeni-benesov.cz. do 31.12.2007 Český grafický design - Grafický symbol, logotyp a značka a vývoj českého plakátu 19. a 20.století, didaktická expozice, Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Vizuální gramotnost: didaktická expozice seznamující s principy mezinárodní vizuální komunikace. Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Česká a slovenská fotografie 19. a 20.století - Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Česká malba dnes - komorní expozice o různých pojetích současné malby. Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz Kulturní akce Benešovsko: Podblanický hudební podzim 2007 - 23.ročník hudebního festivalu (Jan Dismas Zelenka 1679-1745), www.podblanickypodzim.cz 11.10.2007 Benešov: Barocco Sempre Giovane - Václav Hudeček (housle), Iva Kramperová (housle), Alžběta Vlčková (violoncello). Program: F.I.Tůma, J.S.Bach, A.Vivaldi, J.Haydn). Městské divadlo Na Poště, v 19.00 hod. - 14 -


12.10.2007 16.10.2007 18.10.2007 19.10.2007 26.10.2007 27.10.2007 2.11.2007 8.11.2007 9.11.2007 17.11.2007 23.11.2007 24.11.2007 24.11.2007 28.11.2007 7.12.2007

Vrchotovy Janovice: M.Nostitz Quartet - Petr Bernášek (housle), Pavel Hořejší (viola), Petr Šporcl (violoncello), Jane Ostrý (flétna), slovem provází Jan Čenský.Program: J.J.Ryba, W.A. Mozart, L. van Beethoven. Kostel sv. Martina v 19.00 hod. Praha: Sbor benešovských učitelek - Chrám sv. Mikuláše na Staroměstském náměstí v 15.00 hodin. Votice: Filharmonie Hradec Králové - Program: P.I.Čajkovskij, W.A.Mozart, F. Schubert. klášterní kostel sv. Františka z Assisi v 19.00 hod. Bystřice: Praga Camerata - slavné skladby slavných autorů, sál U HLaváčků v 19.30 hod. Lešany: „Cesta evropských madrigalů z renesance do současnosti“ - zámek, 19.00 hod. Blažejovice: „Koncert barokní a klasické hudby“ - program: G.F. Händel, W.A. Mozart, N.Paganini, A.Vivaldi, A.Michna atd. koncertní síň obce, 19.00 hod. Týnec n.S.: Jaroslav Svěcený (housle) a Miloslav Klaus (kytara) - Společenské centrum Týnec-velký sál, 19.00 hod. Vlašim: Jihočeská komorní filharmonie - program: J.D.Zelenka, J.V.Kalivoda, V.Novák, slovem provází J. Čenský, kostel sv. Jiljí, 19.00 hod. Poříčí n.S.: Foerstrovo komorní pěvecké sdružení - kostel sv. havla, 19.00 hod. Vysoký Újezd: Quartetto Con Flauto - program: J.D.Zelenka, G.F.Händel, J.S.Bach, W.A.Mozart, kostel Panny Marie, 18.00 hod. Louňovice p. Blaníkem: pietní akt u pomníku J.D.Zelenky, 18.00 hod. Louňovice p. Blaníkem: Consortium Pragense - program: A.Vivaldi, J.D.Zelenka, G.Ph. Telemann, A.Dvořák, J.S.Bach. zámek, 19 hod. Doprovodný program: autogramiáda knihy J. Smolky: „Jan Dismas Zelenka“ (ze života a tvorby českého skladatele vrcholného baroka). Řevnice: „Setkání se světlem“ - komorní orchestr Quattro Corde, Program: G.Ph. Telemann, J.Bezděk, G.F. Händel., kostel sv. Mauricia v 19.00 hod. Doporovodná akce: Výstava přání a pohlednic „Jak jsme na sebe vzpomínali“. Kladruby: Rehabilitační ústav - „Píseň je touha“ - české a evropské milostné písně z období gotiky, renesance, baroka a klasicizmu, Chairé - vokálně instrumentální soubor dobových nástrojů. Benefiční koncert ve prospěch zdravotně postižených. Koncertní síň, 18.00 hod. Neveklov: slavnostní závěrečný koncert - „proti zlu víra, naděje a láska“ Opole Philharmonic (Polsko) - aula základní školy, 19.00 hodin.

5.10.-1.11.2007

Jílové u Prahy: Radka Urbanová - výstava, kočičky, Galerie „U Zlatého korálku“, Masarykovo nám. 1, www.zlatykoralek.cz. 12.10.2007 Říčany: Hop trop - koncert známé trampské kapely, 20.00 hod. Městské kulturní středisko U Labutě. 12.10.2007 Ondřejov: Kosmetická poradna - L.Malinová, 17.00-18.00, Sportovně kulturní centrum v Ondřejově, tel.: 777 668 212, www.obecondrejov.cz 12.10.2007 Ondřejov: Step aerobic a posilování - Via Redová, 18.-19.30, Sportovně kulturní centrum v Ondřejově, tel.: 777 668 212, www.obecondrejov.cz 13.10.2007 Senohraby: Drakiáda - soutěž o nejhezčího draka, pořádá Senohrabská beseda, začátek: 14.00 hod., na polích v ulici Nad Stráněmi. 13.10.2007 Pyšely: „Strašidlo Cantervillské“ - divadelní představení souboru Zornice Maršovice, sokolovna, 19.00 hod. 13.10.2007 Votice: „Kolem Votic za poznáním“ - turistický pochod, slavnostní otevření nové naučné stezky, soutěže. Start 9.00-13.00 na náměstí ve Voticích. Tel.: 731 738 225, 317 813 178. 16.10.2007 Kamenice: Václav Neckář a BACILY - koncert někdejší pop stálice, 19.30 hod., vstupné: 250,-Kč, Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. 20.10.2007 Týnec n.S.: Slet bubeníků - Kulturní centrum Týnec, 20.00 hod., cena: v předprodeji 190,-Kč, na místě 240,-Kč, info.: IC Týnec-317 729 050, [email protected] 21.10.2007 Lštění - Hradiště: Spirituál kvintet - koncert v kostele sv. Klimenta na Hradišti, v 15.00 hod. Vstupenky ke stání: 100,-Kč, lze koupit na OÚ Lštění. 21.10.2007 Pyšely: Drakiáda - soutěž o nejlétavějšího draka na Loretě - 14.00 hod. 25.10.2007 Ondřejov: Dopoledne pro děti a rodiče - tvoříme z plodů, 9.30-11.30, Sportovně kulturní centrum v Ondřejově, tel.: 777 668 212, www.obecondrejov.cz 28.10.2007 Pyšely: Zvon míru v italském Roveretu - zvonice kostela v Pyšelích - 21.00 hod. do 31.10.2007 Vlašim: „Zátiší a krajiny Františka Kocury“ - prodejní výstava obrazů vlašimského výtvarníka. Své obrazy představí i jeho dcera Zuzana Kocurová. Přednáškový sál Podblanického ekocentra ČSOP Vlašim, vstupné dobrovolné. do 31.10.2007 Rataje n. Sázavou: Malované na skle - výstava Aleny Bártové, Talmberské pokoje na zámku. do 1.11.2007 Pyšely: Výstava Pyšelského muzea - k výročí 10 let stálé expozice - zahájení 10.8.2007 v 18.00 hod. ve výstavních prostorách MěÚ Pyšely, otevřeno: St: 10-12, 13-15, Pá: 10-12, 13-15, So: 10-12, 13-16 hod. 1.-3.11.2007 Vlašim: Víkend pro středoškoláky - „Pomáháme krajině II - Odpady“ - víkendové setkání lidí se zájmem o přírodu s exkurzí po zařízeních nakládajících s odpady (ČOV, spalovna, skládka TKO, sběrný dvůr...) s odborným výkladem. Podblanické ekocentrum Vlašim, Pláteníkova 264, Přihlášky do 15.10. Studenti - 500,-Kč. Přihlášky a informace: Jana Zmeškalová (604 405 850), [email protected], www.csopvlasim.cz 2.11. - 3.12.2007 Jílové u Prahy: Jana Veselá - výstava, smaltový šperk, stříbro a fotografie, Galerie „U Zlatého korálku“, Masarykovo nám. 1, www.zlatykoralek.cz. 3.11.2007 Pyšely: Diskotéka pro starší a pokročilé - pyšelská sokolovna (možná přijde i Zagorka),19.00 hod. 8.11.2007 Kamenice: „Kachna na pomerančích“ - divadelní představení (M.Stropnický, V. Žilková atd., 19.30 hod., vstupné: 250,-Kč, Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. - 15 -


11.11.2007 14.11.2007 16.11.2007 17.11.2007 25.11.2007 29.11.2007 29.11.2007 1.12.2007 1.12.2007 2.12.2007 2.12.2007 4.12.-5.1.2008 5.12.2007 9.12.2007 12.12.2007 16.12.2007 19.12.2007 23.12.2007 26.12.2007 28.12.2007 29.12.2007 do 30.12.2007 31.12.2007

Ondřejov: Aerobic pro radost - Olga Šípková, 8.30-11.30, Sportovně kulturní centrum v Ondřejově, tel.: 777 668 212, www.obecondrejov.cz Kamenice: „O chytré princezně“ - pohádkový muzikál, hraje Divadelní agentura Praha, od 9.00 hod., vstupné: 25,-Kč., Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. Ondřejov: Aerobic a formování postavy, Via Redová, 18.-19.30, Sportovně kulturní centrum v Ondřejově, tel.: 777 668 212, www.obecondrejov.cz Pyšely: „Dobytí Severního pólu Čechem Karlem Němcem“ - představení divadelního spolku HROB z Ohrobce, sokolovna. Ondřejov: Aby záda nebolela - J. Otáhalová, 8.30-11.30, Sportovně kulturní centrum v Ondřejově, tel.: 777 668 212, www.obecondrejov.cz Kamenice: Vánoční koncert - Jakub Smolík, koncert české country popové hvězd, 19.30 hod., vstupné: 250,-Kč. Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. Ondřejov: Dopoledne pro děti a rodiče - Mikulášská, 9.30-11.30, Sportovně kulturní centrum v Ondřejově, tel.: 777 668 212, www.obecondrejov.cz Pyšely: cestopisná přednáška s diapozitivy „Austrálie“ - výstavní síň MěÚ, přednáší RNDr. Tomáš Havlíček, 18.30 hod. Kamenice: Kamenický pohár - taneční soutěž ve standardních alatinsko-amerických tancích. Od 9.00 hod. Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. Pyšely: Adventní neděle - přijďte na pyšelské náměstí nasát vánoční atmosféru a trochu čaje! 16.00 hod. Kamenice: Vánoční trhy - od 9.00 hod., tradiční předvánoční trhy s prodejem zabijačkových produktů. Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. Jílové u Prahy: Velká předvánoční výstava - Galerie „U Zlatého korálku“, Masarykovo nám. 1, www.zlatykoralek.cz. Kamenice: „Trampoty čertíka Belínka“ - čertovská pohádka od divadla Kapsa pro děti od 3 do 10 let, 9.00 hod., vstupné: 25,-Kč.,Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. Pyšely: Adventní neděle - přijďte na pyšelské náměstí nasát vánoční atmosféru a trochu čaje! 16.00 hod. Kamenice: Vánoce s Choreou - staročeské Vánoce, balady, legendy, koledy, hraje a zpívá Chorea Bohemika, v 18.00 hod., vstupné: 200,-Kč dospělí a 100,-Kč děti. Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. Pyšely: Adventní neděle - přijďte na pyšelské náměstí nasát vánoční atmosféru a trochu čaje! 16.00 hod. Kamenice: „Vybubnuj si Ježíška“ - vánoční pořad říkadel, koled od divadla MAZEC, určeno pro malé i větší diváky, v 9.00 hod., vstupné: 25,-Kč, Kulturní centrum Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643. Pyšely: Adventní neděle - přijďte na pyšelské náměstí nasát vánoční atmosféru a trochu čaje! 16.00 hod. Pyšely: Premiéra divadelního představení „Náměstíčko“ - pyšelských ochotníků, sokolovna. Pyšely: Repríza divadelního představení „Náměstíčko“ - pyšelských ochotníků, sokolovna. Pyšely: Svíčková - se svíčkami po svíčkách tajemnými zákoutími Pyšel, 16.00 hod. Votice: Votice minulosti – výstava v přízemí staré radnice, info.: 317 830 159. Pyšely: Ohňostroj na Loretě - možná i bude! 24.00 hod.

Kulturní akce Praha : 12.-13.10.2007 Beauty Prague 2007 - mezinárodní kosmetický a kadeřnický veletrh, Veletržní palác, Dukelských hrdinů 47, Praha 7 - Holešovice Kouřim:

www.kolin.cz/muzeum, tel.: 321 783 249, 606 616 332 Kouřimský divadelní festival - 13.10. - 25.11.2007 - víkendová divadelní představení pro děti i dospělé. IC Kouřim - tel.: 321 784 004, www.kourim-radnice.cz Svatomikulášské obchůzky - trh, obchůzky mikulášského průvodu, nadílka dětem. Čertovská jízda vlakem z Kolína do Kouřimi.

NOSTALGICKÉ PARNÍ JÍZDY 2007: www.cd.cz, tel.: 840 112 113 13.10.-14.10.2007 Poslední parní víkend v Železničním muzeu ČD (Lužná u Rakovníka, www.cd.cz/muzeum) 1.12. - 2.12.2007 Mikuláš v Praze - zvláštní vlaky po pražském uzlu s nadílkou pro děti 8.12.2007 Advent na Křivoklátě - zvláštní vlak na hradní slavnost Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz, http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany - zs.cercany.indos.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ Ochotnický divadelní spolek Nula Morčat - www.cu.wz.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz Husův sbor Čerčany - www.sborcercany.blog.cz - 16 -


Sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz SHŠ Mračtí (šermíři) - www.mracti.cz Mezihoří - www.sweb.cz/dc.mezihori Sportovně kulturní centrum Ondřejov (SKC) - www.obecondrejov.cz/skcentrum Další: www.stirin.cz, www.blanicti-rytiri.cz, www.zborenykostelec.cz, www.parnijizdy.xf.cz, www.sdruzeni-ledce.cz, www.laduvkraj.cz, www.csopvlasim.cz, www.mestotynec.cz, www.pysely.cz, www.muzeum-umeni-benesov.cz, www.ddmbenesov.com,

VÁNOCE SE BLÍŽÍ...

Infocentrum Čerčany nabízí k prodeji trička se znakem obce ve všech velikostech (150,-Kč) ve žluté i černé barvě, barevný letecký pohled Čerčan ve formátu A3 (160,-Kč), publikaci o Čerčanech (230,-Kč), kalendář starých pohlednic na rok 2008 Benešovsko a Posázaví (á 85,-Kč) atd.

CVIČENÍ V TĚLOCVIČNĚ TJ SLAVOJ ČERČANY Cvičení pro ženy a dívky: Pondělí a čtvrtek od 19.30

aerobic

Zdravotní cvičení: Pondělí od 18.30

DIAKONIE BROUMOV - centrum sociálních služeb

vyhlašuje Humanitární sbírku - letní a zimní oblečení, lůžkoviny, prostěradla, ručníky, utěrky, záclony, látky, péřové a vatové přikrývky, polštáře, deky, starý papír Sbírka se uskuteční v obci Čtyřkoly od 15.10. do 19.10.2007 v době úředních hodin na Obecním úřadě ve Čtyřkolech (8-14 hod.pondělí, středa, pátek, tel.: 317 776 651, 724 116 913). Věci zabalit do igelitových pytlů či krabic, aby se nepoškodily transportem.

TAOISTICKÉ TAI CHI, staré čínské zdravotní cvičení Cvičení pro začátečníky - každý čtvrtek od 4.10.2007 od 17.00 do 18.30 hod. v ZŠ Dukelská 1818, Benešov. Každá vaše první navštívená hodina je jako ukázková a je tedy zdarma. S sebou pohodlnou obuv se světlou podrážkou, volný oděv a dobrou náladu. Cvičení je vhodné pro každého včetně seniorů a zdravotně postižených, podporuje a zachovává pružnost a ohebnost těla, pomáhá v boji se stresem a únavou a léčbě mnoha nemocí, zmírňuje napětí a uvolňuje tělo. Kontakt: Centrum Sdružení taoistického TaiChi, Haštalská 11/710, Praha 1, 110 00, tel.: 224 819 619, [email protected], www.taoist.cz

EUROCENTRUM PRAHA

pořádá pravidelné semináře k aktuálním evropským otázkám, začátky v 17.00 hod., www.euroskop.cz 18.10.2007 Praktické zkušenosti při čerpání peněz ze strukturálních fondů 25.10.2007 Stáže a praxe v institucích EU - možnosti a zkušenosti 1.11.2007 Možnosti čerpání dotací ze strukturálních fondů v Praze 8.11.2007 Problém obezity v ČR a zemích EU 15.11.2007 Příprava na předsednictví ČR v Radě EU 22.11.2007 Zdravotní pojištění při cestách po EU 29.11.2007 Rodinné a dědické právo v EU 6.12.2007 Ochrana spotřebitele v EU 13.12.2007 Evropská smlouva a její budoucnost

PILNÍKOVO POZDNÍ ODPOLEDNE 2 Sobota 18.8.2007 přinesla v areálu ŽPSV velmi adrenalinovou podívanou. Kdo přišel, ten viděl a zíral, co všechno se dá na motorkách dělat. Stojky, roznožky, salta a to všechno v letu a ve výšce! Odvážné skoky se střídaly s BMX show, FMX show, gymnastik show, své umění předváděli malí draci. Na fotografii Tomáše Macháčka vidíte jeden ze skoků Petra Piláta.

- 17 -


DRÁČE

„dětská radost Čerčany“ TÝDENNÍ PROGRAM NA ŠKOLNÍ ROK 2007/08 „Pondělní mikrodrak “ Pondělí: Co: Společná setkání pro maminky s nejmenšími dětmi Kde: Čtyřkoly, budova OU Kdy: 9 – 11 hod, začínáme 17.09.2007 Vede: Martina Matuštíková, tel: 737 470 117 „ Dráče rádo skáče “ Úterý: Co: Cvičení, malování, zpívání, hraní pro děti od 2,5 let, i bez dozoru Kde: Čerčany, klubovna TJ Slavoj Kdy: 9 – 11,30 hod, začínáme 11.09.2007, ( v případě zájmu i čtvrteční odpoledne ) Vede: Jana Kalinová, tel: 606 908 224 „ Anglický čtvrtek “ Čtvrtek: Co: Angličtina pro nejmenší Kde: Čtyřkoly, budova OU Kdy: 16 – 16,30 hod, začínáme 13.09.2007, ( po dohodě i pro maminky ) Vede: Věra Ziková, tel: 776 051 767 „ Páteční Klub “ Pátek: Co: Cvičení, malování, zpívání, hraní pro děti bez dozoru Kde: Nespeky, Kult Klub Nespeky Kdy: 9 – 11 hod, začínáme 14.09.2007, Vede: Lenka Novotná, tel: 724 569 694 Letos ještě připravujeme tyto akce: Tanečky pro děti - pravidelné (jednou týdně) tanečky pro děti od 4 do 6 let v TJ Slavoj Červany, ( L. Sobotková, t: 737 760 940) Víkendová vosková batika - kurz techniky voskové batiky ( J. Kalinová) Vánoční ozdoby - předvánoční výroba ozdob ( L. Frajerová) Udělej si svého anděla - výroba domácích andělů ( J. Kalinová) o.s. Dráče vám přeje hezký nový školní rok, těší se na vás i vaše nápady, náměty a připomínky.

CIBULÁČEK Čerčanský výtvarník Mgr. Jan Vaněk zve děti z Čerčan do svého loutkového divadélka Cibuláček na představení pohádek „Červená Karkulka“ (středy), „Perníková chaloupka“ (čtvrtky), Karafiátovi „Broučci“ (premiéra je 18.října). Představení se koná každou středu a čtvrtek v 16.00 a 17.00 hod. v Domě porcelánu (Jugoslávská 16, Praha 2 kousek pěšky od metra C - stanice I. P. Pavlova, tel.: 724 975 426) Představení jsou vhodná pro děti od 2 do 12 let.

KUPÓN PRO VSTUP ZDARMA

Odstřižený kupon platí pro čerčanské děti jako vstupenka zdarma.

- 18 -


NEWYORSKÝ TRUMPETISTA ZAVÍTAL DO ČERČAN Geniální trumpetista a světoznámý hudební mág Laco Deczi a skupina Celula New York zahráli jazzuchtivým posluchačům na pódiu místního kulturního domu. Hudebníci ze „země za velkou louží“ sem však nepřijeli poprvé. Sdružení Chlum totiž jejich koncert, na který přišlo víc jak šedesát lidí z Čerčan i okolí, pořádalo již pátým rokem. Foto: Tomáš Macháček

ČOKOLÁDA, SÝRY, VÍNO = ŠVÝCARSKÁ IDYLA Biologicko-geografické exkurze do země helvétského kříže se zúčastnilo šestnáct studentů benešovského gymnázia, dva z nich z Čerčan. Na týdenním zájezdu na ně čekal program vskutku bohatý: ubytování ve vesnici Visperterminen nad nejvýše položenými vinicemi v Evropě (Heida), výšlap na horu Gornergrat, při němž Alpy uchvacujícími panoramaty (například na majestátní Matterhorn) rozhodně nešetřily, adrenalinový sestup po suťovém svahu k Aletschskému ledovci, nejdelšímu v Alpách (24 kilometrů), pochod limbovým pralesem pod blankytně modrým nebem, přejezdy vysokohorských průsmyků a mnoho dalšího. Na jejich cestách je doprovázel patnáctimetrový autobus, který i mezi tamními zkušenými řidiči budil nemalý rozruch. –tm–

S KOCOUREM MIKEŠEM Z POSÁZAVÍ AŽ DO JAPONSKA Hned úvodem musím upřesnit, že jsem se do Japonska nevydala jen s Mikešem. Doprovázelo mne ještě mnoho dalších zvířecích, pohádkových i dětských hrdinů ze sedmdesáti vybraných českých dětských knih od autorů meziválečného období a originály několika ilustračních cyklů od našich nejvýznamnějších ilustrátorů té doby, mezi nimiž Josef Lada - autor kocoura Mikeše a rodák z nedalekých Hrusic - nemohl samozřejmě chybět. Expozice naší dětské knihy tvořila třetí část pravidelně pořádané přehlídky, obsahující vítězné práce z předchozího mezinárodního Bienále ilustrací Bratislava (tedy tentokrát z roku 2005) a jeho japonskou kolekci. Výstavu uspořádala japonská sekce mezinárodní společnosti pro dětskou knihu IBBY. Po více než rok putovala po osmi japonských městech a těšila se značné pozornosti. Dočkala se sedmdesáti tisíc návštěvníků a právě v těchto dnech se vrátila do naší republiky. Neputovaly sem však všechny knížky. Část z nich zapůjčili japonští sběratelé, protože česká dětská kniha je už po léta středem jejich zájmu. Třeba nejvíc Ladových knížek zapůjčil pan Tošiki Takei, který má v Naganu muzeum. Každoročně přijíždí, většinou v doprovodu své ženy, ilustrátorky Wakiko Sato, na dva dny do Prahy, obejde antikvariáty, navštíví Hrusice a absolvuje zpáteční sedmnáctihodinový let domů, zpravidla štasten z nějakého nového úlovku. Ptala jsem se ho kdysi, čím jej tolik upoutal právě Josef Lada, umělec typicky český a nadto rustikální. Odpověděl mi, že přes vzdálenost, která dělí obě země i kultury, i přes vzdálenost generační, jej okouzluje Ladova spontánní spřízněnost s přírodou, která byla blízká pojetí světa každého Japonce, avšak v poslední době se vytrácí. Pár knížek na výstavu zapůjčila i Mezinárodní knihovna dětské literatury v Tokiu, která vlastní dvaačtyřicet tisíc svazků, z toho na tisíc českých knížek. Vzhledem k historickým okolnostem jich má právě z námi sledovaného období nejméně, avšak naše výstava je podnítila k tomu, že se chystá v roce 2008 představit své vlastní fondy samostatnou přehlídkou. Byla jsem kurátorkou zmíněné české části výstavy, zapůjčovatelkou části exponátů a autorkou katalogu, což vedlo japonské překladatele k tomu, aby mne do Japonska pozvali. Účastnila jsem se zahájení ve městě Šizuoka ležícím na pobřeží Tichého oceánu pod posvátnou horou Fudži, V Šizuoce a v Tokiu jsem měla přednášky o Josefu Ladovi, Josefu Čapkovi a Jiřím Trnkovi, v Osace jsem byla pozvána k neformálnímu setkání Japonskočeskou společností a dál už bez povinností jsem podnikla výlety po jednom ze čtyř hlavních ostrovů - Honšú. Musím přiznat, že jsem se cesty trochu bála, vždyť třeba Tokio má deset milionů obyvatel - jako celá naše republika, japonsky neumím a co je vůbec nejhorší, nelze si tam nic přečíst. Pokusu ovládnout alespoň několik základních znaků z těch osmi tisíc, které zná každý jejich středoškolák, jsem se brzy vzdala. Nicméně pobyt v Japonsku patří k nejkrásnějším zážitkům celého mého dlouhého života. Postarala se o to dokonalá organizace mé cesty a také čtyři věrné průvodkyně, mezi nimiž byly přítelkyně naší republiky, překladatelka Akiko Sekizawa - 19 -


a překladatelka kocoura Mikeše, paní Sumiko Onoda-Urano. (Snad zbývá ještě připomenout, že na výstavě naznačovala postavička Mikeše, popřípadě ještě s kozlem Bobešem a „Pepíkem ševců“ malým i velkým návštěvníkům směr prohlídky ve všech osmi galeriích a japonská drobotina si také s nadšením odnášela otisk razítka s Mikešem jako suvenýr.) Japonsko je dynamicky se rozvíjející země. Málokdo si však u nás uvědomí, že plné dvě třetiny jeho území zaujímají neobyvatelné vysoké hory. Proto se většina obyvatel - na sto milionů - soustřeďuje do pobřežních měst. V míru v nich sousedí malé domky, široké jen na pár rohoží, s celými lesy mrakodrapů. Jejich mnohem prostornější interiéry si však uchovávají tradiční střídmost: pár krásných užitných a užívaných předmětů a vždy důvtipně aranžované květiny. Uvědomila jsem si před nimi, kolika zbytečnostmi jsou zaneseny naše domácnosti. I do nových velkoměst, vybudovaných z ocele, betonu a skla, však vstupuje příroda. Všudypřítomná tekoucí voda tu plyne kaskádami, proudí ve vodotryscích, dokonce v Tokiu vstoupila i do haly našeho hotelu. A kde je voda, je také zeleň. Japoncům stačí třeba jen půl metru široký kousek země podél zdi, aby na něm vysadili malebné stonky bambusu. Zahrádky jsou všude. I když už třeba vstoupíte z uličky do malého bistra se dvěma, třemi stolky, můžete se v jejich středu setkat s bonsají nebo s miniaturní zahrádkou, stvořenou z přírodnin a kvetoucí větévky. Zprvu jsem myslela, že mne šálí sluch, když jsem v centru Tokia zaslechla ptačí zpěv, nebo když se před naším dvaačtyřicetipatrovým hotelem rozezněly cikády. Nejkrásnější zahrady, které jsme navštívili, byly v Kjótu, v kdysi uzavřeném císařském městě, v němž sídlili panovníci od roku 792 po téměř jedenáct set let. Avšak zahrady nepatřily jen ke dvoru. V samotném městě i na jeho okrajích, na svazích hor, spadajících k toku řek Kamo a Takano, jež se tu stékají, stálo kdysi na 1600 klášterů. A každý klášter představoval celou soustavu budov v zahradách, z nichž se některé kultivují nepřetržitě po čtyři sta let. Nejsou podobné evropským, francouzským či anglickým parkům, a každá je jiná. Cestičky a můstky z bambusu a s bambusovým zábradlím vedou k čajovým domkům, k pavilonům, odkud se naskýtá nejkrásnější pohled na úplněk měsíce, na rozkvetlé sakury, na podzimní červeň javorů. Vedou k vodopádům, podél potůčků, k rybníkům plným velkých kaprů, které tu nejedí, protože jsou posvátní. Jsou tu tyrkysově zelené zahrady mechové i zahrady, kde kořeny stromů vytvářejí arabesky. Jsou tu meditační zahrady zen-buddhistů bez zeleně, vytvářené jen kameny a pískem, kde každý z prvků i jejich vzájemné seskupení má symbolický význam. Často jsou tu stromy, jejichž koruny se naklánějí nad hladinu rybníka, zrcadlící jejich obraz. Jsou tu keře a květiny rozmanitých tvarů a barev a při každém kroku se scenérie proměňuje. Člověk by tu mohl trávit celé hodiny a snad i celý život. Je hodno pozornosti, že se tu v míru setkávají kláštery či svatyně buddhistické i původní šintoistické. Šintoistické jsou veselejší, barevnější, převažuje v nich červeň, jsou zdobeny kamennými či kovovými lucernami a vstupuje se do nich dřevěnými branami, zvanými torii. Kláštery ovšem nejsou jen v Kjótu. Jsou rozesety po celé zemi a ubírá se k nim řada poutníků, včetně celých školních tříd. Pro ty, kteří nestudovali umění Orientu, je těžké jejich stavby datovat. Všechny jsou totiž také tak dokonale ošetřeny, že vypadají, jako by od nich řemeslníci odešli teprve včera. Jsou postaveny ze dřeva stromu, jehož jméno se u nás zpravidla překládá jako cedr. Ale je to zřejmě jeho zvláštní odrůda - cryptomeria japanica. Strom, o němž ještě literatura, vzniklá před sto lety uváděla, že patří vedle sakury a borovice k nejtypičtějším, lze dnes vidět poměrně vzácně. Nejstarší jsme viděli v Naře v areálu šintoistického kláštera Kasuga, který byl založen v 8. století, v době, kdy tu - před Kjótem - sídlil císařský dvůr. V Naře se nedochovalo tolik zahrad, jako v Kjótu. Zato jsou tu všechny památky jaksi dostupnější, dají se za dva dny obejít pěšky. A všude poutníky doprovázejí jelínci sika, kterých je tu na dva tisíce. Byli prý považováni za posly bohů. Avšak nejstarší klášter, se snad vůbec nejstaršími dřevěnými stavbami na světě, je až v Horjúdži, ležícím na cestě mezi Narou a Osakou. Založil jej v roce 602 princ Šótoku, který vytvořil první psanou ústavu a první zákoník země. Byl snad také jediným příslušníkem panovnického dvora, jehož podobu nám zachovalo několik jeho portrétů. Jedna socha jej dokonce představuje v dětském věku. V řadě klášterů, které jsme navštívili, byly také „pokladnice“ bohaté muzejní sbírky hlavně plastik a rukopisů. K nejčastějším patřily sochy Buddhovy. Některé sem byly přeneseny spolu s učením z Indie, z Koreje a z Číny, ale ani japonští umělci nezůstávali pozadu. Nejvíc muzeí je ovšem v Tokiu. Je jich tolik a na tolika místech, vzdálených od sebe třeba hodiny jízdy taxíkem či rychlíkovými linkami metra, že by na jejich prohlídku bylo třeba alespoň půl roku. Jen v zahradě Ueno, v rozsáhlém zeleném komplexu, je Národní muzeum s historickými sbírkami, Mezinárodní knihovna dětské literatury, Akademie výtvarných umění, zoologická zahrada

- 20 -


a řada výstavních pavilonů. Vše tu bylo upraveno do posledního detailu. O příslovečné čistotnosti Japonců svědčil i bezdomovec, který si tu v kašně u hlavní cesty parku vypral prádlo a rozvěsil je po okolních keřích. Při porovnávání minulosti a přítomnosti lze konstatovat, jak do Japonska při krácení vzdáleností a při rostoucích komunikačních možnostech proniká globalizace v jejích dobrých i horších stránkách. Při pouti zemí se do mého okouzlení vkrádala obava, aby vzájemná poznávání a působení nevyústilo v děsivý stereotyp takzvané popkultury, pohlcující všechno, co se jí nepodřídí. Zároveň jsem tím šťastnější, že jsem ještě na vlastní oči mohla poznat to, čím neopakovatelným Země vycházejícího slunce přispěla do pokladnice světové kultury. Blanka Stehlíková

ŠTIŘÍN - ZÁMECKÝ PARK, RYBNÍKY A LESOPARK K zámku Štiřín nevede železniční trať. Zkusíme putovat z Čerčan vlakem do Strančic. Hned od nádraží jezdí příměstský autobus řady 400 směrem na Velké Popovice-pivovar „Kozel“. Vystoupíme na zastávce Kamenice, Štiřín (asi po 20 minutách jízdy). O víkendech tento autobus většinou nejezdí, pak se můžeme vydat od nádraží Strančice po zelené turistické značce přes ves Kunice (rodný dům Ing. Kolbena - firma ČKD Českomoravská-Kolben-Daněk) a dále do Velkých Popovic (asi 5 km). Pokračujeme po silnici bez značky přes Všedobrovice až do Štiřína-zámku. Jinou možností je ještě autobusem do zastávky ve vsi Želivec, která je zde popsána jako zpáteční cesta. Podíváme se od brány v ozdobném železném plotu na hlavní průčelí zámku Štiřín. V současnosti je to zámecký hotel. My jsme však dnes přišli proto, abychom se zajímali o štiřínský zámecký park. Průchod je možný středem zámku kolem hotelové recepce jen, když se nehraje golf. Z ústřední louky v zámeckém parku bylo zřízeno golfové hřiště. Za nedávno renovovaným pozdně barokním zámkem z konce 18. století se rozkládá nevelký přírodně krajinářský park v anglickém stylu, ukončený pod svažitým terénem Podzámeckým rybníkem a ve vzdálenější dolní části silnicí vedoucí za parkem k Všedobrovicům a do okolních lesů. Na půvabné zahradní průčelí zámku s dvouramenným schodištěm vyzdobeným soškami s vázami, navazuje ústřední průhledový palouk s urostlými skupinami stromů a jednotlivými dřevinami. Vydáme se po vycházkové trase, obejdeme po oválné cestě park s paloukem, vrátíme se zpět k zahradnímu průčelí zámku a pak půjdeme k hlavnímu průčelí štiřínského zámku. Štiřínský zámecký park vznikl za htaběte F. Salma- Reiferscheide v letech 1769-1801. Bývaly zde i rozsáhlé skleníky. Celková rozloha parku je asi 12 hektarů. V zámeckém parku roste asi 16 jehličnanů a okolo 70 listnáčů staré výsadby. Nepřehlédnete urostlé kanadské jedlovce, význačné cypřišky různých druhů, smrk Pančičův aj. Z listnáčů jsou zajímavé některé javory, jírovce a duby. Pozoruhodný je statný osamoceně rostoucí exemplář převislého buku (výšky 18,5 m), sloupovitý habr, kaštanovník jedlý, podražec křovitý a kolkwitzie krásná aj. Doporučujeme také prohlédnout si novější výsadbu včetně květinové. V blízkém okolí zámku je několik rybníků. Podzámecký rybník je situovaný hned vedle zámku. Nad zámkem při silnici na Želivec je Štiřínský rybník. Kdybychom šli polními cestami směrem ke vsi Křížkový Újezdec, půjdeme kolem malého rybníčku s velkými balvany. Když půjdeme od zámku kolem Podzámeckého rybníka dojdeme lesem ke Struhařovskému rybníku u vsi Struhařov. Ještě se vydáme do přilehlého lesoparku „Jedlovec“. Zčásti po zelené turistické značce směrem k sousednímu zámku Lojovice a zpět pak po silnici od Mokřan přes Řepčice. Nebo po modré od hráze Struhařovského rybníka směrem k Brtnici. Lesnatá krajina mezi Štiřínem, Lojovicemi, Kamenicí a Těptínem poskytuje mnoho možností pro procházky třeba až k Pyšelům a k Sázavě. Zpět do Čerčan se ze Štiřína můžeme vydat po silnici do Želivce (1,5 km) a z křižovatky se silnicí na Benešov můžeme jet linkovým autobusem. Pro turistické putování v této širší oblasti našeho Posázaví po území bývalých panství baronů Ringhofferů můžeme plnými doušky užívat čistého vzduchu v pohádkově krásných barevných podzimních dnech a přitom si sami pro sebe můžeme říci, že jsme něco dobrého vykonali pro zlepšení svého zdraví a udržení tělesné zdatnosti v příhodných podmínkách okolní přírody v blížícím se závěru letošního roku. (Turistická mapa KČT č. 37 - „Okolí Prahy-východ“ a č. 40 - „Benešovsko“, měřítko 1:50 000)

ČERČANSKÝ KALENDÁŘ TURISTICKÝCH DÁLKOVÝCH POCHODŮ 20.října 2007: Radotínské kolo Jardy Baráka 15, 20, 37, 50 km Start: Radotín sokolovna 6-14 hod., cíl: tamtéž do 18 hod., Radotínský tur. klub, inf.: RNDr. Vlasta Gotwaldová, 153 00 Praha 5, V.Balého 25, tel.: 257 911 883, www.volny.cz/tm radotin 14, 27, 42, 50 km 3.listopadu 2007: Sparťanský maratón Start: Praha 7, hala Sparty na Letné 6.30 - 9.00, cíl: tamtéž do 19.00, AC Sparta Praha, inf.: Helena Kvasilová, 182 00 Praha 8, Kyselova 1188, tel.: 284 690 629, [email protected] 24.listopadu 2007: Draháňským údolím 10, 15, 25, 35 km Start: Praha 8, sídliště Bohnice, BUS 200, 7-10 hod., cíl: PRaha 9, Střížkov, do 18 hod.KČT TJ Střížkov, inf. Pavel Černý, 182 00 Praha 8, Ptáčnická 4/543, tel.: 602 380 281, [email protected], www.volny.cz/kct-strizkov 30.11.-1.12.2007: Pražská 100 15, 25, 35, 50 km Start: Praha a cíl: Praha, dle propozic, KČT Šluknov, inf. Olaf Čihák, 143 00 Praha 4, Pejevové 3133/28 v Modřanech, tel.: 241 763 075, 724 276 313, [email protected], mujweb/sport/olafplaz/ - 21 -

Čerčanský zpravodaj 9-10/2007 22.prosince 2007: Vánoční pochod 12, 22, 30, 35 km Start: Kolín - nádražní hala 8-10 hod., cíl: Kolín náměstí-restaurace U Radnice 11-19 hod., KČT Lokomotiva Kolín, inf. Miloš Hukauf, 280 02 Kolín, Kmochova 951, tel.: 321 724 606, 321 579 452, 744 229 918, [email protected] Informace a propozice pochodů si mohou zájemci vyžádat min. 14 dnů předem na adrese uvedené u každého pochodu (přiložte obálku se známkou na odpověď). Další podrobnosti o turistických dálkových pochodech - Ing. Jaroslav Šidák, CSc., tel.byt 257 325 953.

Ing. Jaroslav Šidák, CSc., vedoucí turistického oddílu KČT

ČERČANSKÁ ŠAVLE 2007 Někdo si může myslet, že se jedná o soutěž v šermu nebo o důsledek nočního hýření v čerčanských hospodách. Mnozí z vás ale už vědí, že se jedná o sportovní událost se začínající tradicí. Ano už 9.ročník volejbalového turnaje o krásnou putovní cenu z kovu, znázorňující volejbalový míč nad sítí probodnutý „šavlí“, se odehrál v sobotu 22.září v Čerčanech. Už podruhé se uskutečnil turnaj v překrásném areálu pod tělocvičnou, který si vybudovali čerčanští sportovci díky vlastní vůli a získané 100% dotaci od ministerstva školství (děkujeme, paní Buzková!). Počasí vyšlo nádherně, a tak se zhruba 40 sportovců mohlo za ideálních podmínek poprat o čest zvednout tu skoro desetikilovou cenu nad hlavu – asi nejvíce po tom touží domácí mužstvo z Čerčan, kterému se to za celou historii turnaje nepodařilo. Turnaj nezačal pro domácí mužstvo úplně nejlépe. Hned v prvním utkání s nováčkem turnaje – ambiciózním mužstvem z nedalekého Mezihoří – se projevila malá sehranost týmu - zejména s ohledem na zapůjčené hráčky ze spřáteleného oddílu z Krhanic. Problémem domácí základny jsou totiž dlouhodobě ženy a dívky, které přes svou značnou účast v mládežnických oddílech nám nějak nechtějí vydržet (asi jsme na ně moc nároční). Takže možná i díky absenci sehraných nahrávaček z vlastních řad (prostě je nemáme) jsme byli z kurtu v prvním setu smeteni v poměru 25:16. Naštěstí se domácí tým ve složení Lubo Kysela, Vojta Masnica, Adam Pařízek a Vladimír Stach, jako i dvě půjčené hráčky z Krhanic, dostal z herní krize a dokázala v dalších dvou setech otočit utkání a zvítězit v zápase 2:1 na sety. V druhém zápase základní skupiny se to už bohužel nepovedlo a domácí podlehli favorizované Sázavě celkem bez odporu 0:2. Vydřené vítězství z prvního zápasu zachránilo pro domácí účast v semifinále, do kterého ze druhé skupiny postoupilo z prvního místa družstvo z Milovanic. Před semifinále došlo v týmu k obměně nahrávaček – přes nedostatek žen a dívek se povedlo na odpolední zápasy sehnat do týmu dlouhodobou čerčanskou volejbalistku Terezu Punčochovou a Lenku z Krhanic, která pravidelně hrává turnaj smíšenek na okrese a už s námi taky něco odehrála. Díky tomuto střídání mohli čerčanští začít hrát svojí hru s nahrávkou holek z pravé strany, na bloku s Adamem Pařízkem a Lubošem Kyselou a na smeči s Vojtou Masnicou a Honzou Trojanem, který vystřídal Vladimíra Stacha. V semifinále Čerčanští zabojovali a v pěkném zápase porazili Milovanice 2:1, což jim zajistilo finále se Sázavou, která nezaváhala a porazila Postupice 2:0. Finále už bohužel bylo nad síly domácích a už podruhé během turnaje podlehli Sázavě 2:0 na sety. V zápase o třetí místo zvítězily Milovanice nad Postupicemi 2:0. Musíme si objektivně přiznat, že na vítězství to opět v letošním ročníku nebylo. Za Čerčany byli na lavičce připraveni zasáhnout do hry ještě Ondřej Kysela a David Šenk (čerčanští specialisté na nahrávku) a díky přebytku našich chlapů v turnaji hostovali za tým Milovanic Ondra Zágora a František Mejtský a za tým Mezihoří Martin Tůma. Myslím, že všichni naši hráči byli oporou ve svých týmech. No, opět jsme nevyhráli. Možná se však blýská na lepší časy. Díky spolupráci s týmem Krhanic, který nedokázal postavit samostatný tým smíšenek pro letošní sezónu, budou domácí muži v tomto ročníku společně s kvalitními holkami z Krhanic hrát okresní soutěž. Možná se nám povede během sezóny vybudovat tým, který si příští ročník poradí se všemi soupeři a konečně v příštím roce zůstane „Čerčanská šavle“ doma. LUKY - 22 -


ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY ŘÍJEN

MOBIL: 723 756 257 13.10. sobota

17.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 13.10. sobota

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 19.10. pátek

10.00 h. Vstupné 30 Kč 20.10. sobota

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

2007

TEL: 317 777 280

Animovaný film v českém znění

USA 87 min., mládeži přístupno

SIMPSONOVI VE FILMU

Homer a spol., konečně servírují první širokoúhlý nášup žlutého humoru. Psychologický film Belgie,Anglie,Francie,Lucembursko,Německo 103 min., mládeži do 15 let nepřístupno

IRINA PALM

Co všechno neudělá obstarožní žena pro nemocného vnuka aneb zrod hvězdy londýnských erotických salonů. DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ ČR 68 min., mládeži přístupno

KYTICE POHÁDEK II.

9 pohádek pro nejmenší. Hudební/muzikál

USA 117 min., mládeži do 12 let nepřístupno

HAIRSPRAY

Středoškolačka Tracey chová ve svém srdci pouze jednu jedinou vášeň - tanec. Rytmus nezastavíš...

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

26.10. pátek

19.00 h.

Psychologický film

USA,Nizozemsko 81 min., mládeži do 12 let nepřístupno

INTERVIEW

Vstupné 69 + 1 Kč Všechno, co řeknete, může být a bude použito proti vám. Drama o médiích, pravdě a celebritách. 27.10. sobota

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Romantická komedie


KOŘENÍ ŽIVOTA

Recept na štěstí v žádné kuchařce nenajdete... V hlavní roli Catherine Zeta-Jones.

LISTOPAD 3.11. sobota

2007

Akční horor

GRINDHOUSE: PLANETA TEROR



19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 16.11. pátek

10.00 h. Vstupné 30 Kč


Robert Rodriguez natočil krvavý horor o zombiích jako poctu klasickým slasherovým filmům promítaným v grindhousech. Rodinný animovaný film v českém znění

USA 110 min., mládeži přístupno

RATATOUILLE

Miluje jídlo a rád by se stal kuchařem. Jaké jsou ale jeho šance, když je... krysa? V nové lahůdce od Pixaru kupodivu slušné. Hořká komedie

ČR 105 min., mládeži přístupno

Tomáš Vorel o partě studentů, kteří našli zálibu v malování graffiti. To je ale jen záminkou pro vykreslení problémů současné mladé generace. DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ

ČR 64 min., mládeži přístupno

GYMPL

S BROUČKEM JE ZLE 8 pohádek pro nejmenší.


16.11. pátek

19.00 h.

Drama

Rakousko 135 min., mládeži do 15 let nepřístupno

IMPORT / EXPORT

Dva příběhy: Import - mladá Ukrajinka Olga hledá práci v bohatém Rakousku; Export - mladý Rakušan Pauli hledá novou existenci na Ukrajině. Film vypráví o smrti, Vstupné 69 + 1 Kč životě, sexu, vítězích a poražených. Nominace na Zlatou palmu v Cannes 2007. 17.11. sobota


19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Smutná komedie

ČR 98 min., mládeži do 12 let nepřístupno

MEDVÍDEK

Generační dort podle Hřebejka a Jarchovského. Tentokrát vyprávějí o svých vrstevnících a rozpadech jejich přátelství a manželství. Sci-fi horor Rusko 130 min., mládeži do 15 let nepřístupno

DENNÍ HLÍDKA

Světlí a temní bojují o dominanci i obyčejnou lásku ve výpravném pokračování podle fantasy knížek Sergeje Lukjaněnka.

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů. - 23 -


POZVÁNKA DO KINA


pátek 26.10. od 19:00 hod.

INTERVIEW

Slovník cizích slov vysvětluje pojem „interview“ velmi jednoduše jako rozhovor. Stejně jednoduchá je i dějová linie tohoto filmu, neboť tu tvoří skutečně jen jeden dlouhý dialog. Jeho aktéry jsou Peirre, protřelý novinář se zkušenostmi z válečných konfliktů, a Katja, stoupající hvězdička televizních seriálů a podřadných filmů. Žurnalista je proti své vůli donucen udělat s herečkou, která za svou popularitu vděčí hlavně častému výskytu na titulních stránkách bulváru, interview. Kvůli nešťastné náhodě však dvojice nakonec skončí u Katji v bytě, kde rozehrává konverzační duel, během nějž jeden před druhým odhalují ta nejniternější tajemství. Pierre se jako správný novinář snaží z hereččiných přiznání vytěžit sólokapr, ale ani navenek prostá Katja nejedná nezištně. Kdo nakonec zvítězí v téhle hře na kočku a myš, není až do závěrečných titulků jisté. Ač by se na první pohled mohlo zdát, že Interview bude monotónní konverzační snímek bez jediné akce, opak je pravdou. Oba hrdinové v podání Stevea Buscemiho a Sienny Millerové rozehrávají strhující souboj, který ani na chvilku neztrácí tempo a divákům připravuje stále nová a neočekávaná odhalení. Stačí jim k tomu jeden pokoj a digitální kamera, na kterou si své duševní výlevy nahrávají. Celý film proto stojí a padá s oběma hlavními představiteli, kteří se svých rolí zhostili na výbornou. U Stevea Buscemiho to zase není takové překvapení; tento veterán americké nezávislé kinematografie, který si občas odskočí do hollywoodských blockbusterů jako Armageddon nebo Con Air, snad ani nedokáže zahrát svou postavu nezajímavě. Možná i proto si tentokrát vedle vystupování před kamerou přibral i práci za ní a Interview režíroval a podílel se na scénáři. Sienna Millerová naopak dokazuje, že má navíc, než k čemu jí předurčuje její pohledná tvářička.


pátek 16.11. od 19:00 hod.

IMPORT/EXPORT

Název tohoto rakouského snímku by mohl svádět k domněnce, že návštěvník bude sledovat dokument o struktuře vývozu a dovozu u našich jižních sousedů. O stav hospodářství v něm však nejde, alespoň ne v prvním plánu. Film sleduje paralelní příběhy dvou mladých lidí, kteří se nikdy nesetkají, ale jejich životní peripetie jsou si až příliš podobné, ačkoli pocházejí z cela odlišných poměrů. První hrdinkou je Ukrajinka Olga, která opouští svou vlast, aby hledala nové štěstí ve Vídni. Neutěšené poměry na Ukrajině, kde se živila nabízením sexuálních služeb přes internet, však na vysněném Západě vyměňuje jen za práci zdravotní sestry na oddělení pro umírající pacienty. Mladý Rakušan Pauli se vydává opačným směrem a se svým neotesaným otčímem odjíždí na Ukrajinu, aby zde rozjeli podnikání s automaty na bonbony. Ale ani jemu přesun do jiné země nevychází tak, jak si představoval. Film Import/Export režiséra a dokumentaristy Ulricha Seidla, z jehož tvorby se v české distribuci objevil například jeho předchozí snímek Psí dny, se v obecné rovině zamýšlí nad rozdíly mezi současnou západní a východní Evropou a nevyhnutelně dochází k závěru, že všude je chleba o dvou kůrkách. Odvrácenou stranu evropské „vyspělosti“ ukazuje bez jakýchkoli příkras a naprosto naturalisticky. Režisér se nevyhýbá detailnímu znázorňování sexuálních scén ani výměně plen pacientů v LDN. Svou syrovostí vyvolal vášnivé diskuze na letošním ročníku filmové přehlídky v Karlových Varech a recenzent serveru Novinky.cz jej neváhal označil za „nejúchylnější film festivalu“. Jeho názor nyní můžete posoudit i Vy.

ŘÍKALI MU CHLUMOŠ Povídka, 5.část S kyticí čerstvě natrhaných jiřin se vydala po setmění Anežka Zítková na náves, kde se měla setkat s ostatními děvčaty a společně pak odejít na Jiřinkovou zábavu do Kozmic. Pofukoval poměrně teplý větřík od strany jihozápadní, a na tuto podzimní dobu ne zas tak obvyklý a na poměrně vysoko položené Teplýšovice v polovici října zcela ojedinělý. Podzim jako by se bál přejmout svoji studenou a deštivou vládu od babího léta. Díky také tomuto teplému období, které na těchto kopcích ještě panovalo, mohla Anežka natrhat na své malé zahrádce před chalupou květiny, které jiné roky už třeba dávno sežehl mrazík. Na východě se mezi lesy objevil velký a nádherně svítící kotouč měsíce, který pomalu stoupal po obloze výše, aby osvětlil svým mdlým světlem ztemnělá zákoutí dole na zemi a nahlédl tak do příbytků a třeba i duší lidí hluboko pod sebou. Vždyť měsíc, nebo luna, jak říkají básníci, byl vždy věrným spojencem zamilovaných. Kmitající se světla z petrolejových lamp, nebo svící z oken chalup, a měsíc na obloze mdle osvětlovaly svižně kráčející vysokou postavu mladé dívčiny. Sestry Andulka a Františka Píchovic už nedočkavě podupávaly ve svých naleštěných kotníčkových střevíčkách a pořád si všelijak poopravovaly svoje nové květované suknice pod starou lípou na návsi. Tady si vždy dávala svobodná děvčata sraz, než společně odešla k muzice. „Dobrý večer, děvčata,“ pozdravila Anežka sestry Píchovic. „Jejda, ty máš Anežko kytici, i ve tmě je vidět, jako nevěsta před oltářem, nám na zahrádce letos jiřiny moc nenarostly. Tu trochu co tam byla, odnosila matka dědečkovi na hřbitov. Tak jsme s Fandulou naškubaly alespoň nějaký astry. Ono je to jedno, polovina mládenců stejně pozná houby, co je jiřina a co je astra,“ pravila mladší z děvčat Píchovic, dvacetiletá Andula a všechny se srdečně zasmály. „Stejně je to hloupej zvyk dávat při Jiřinkový zábavě chlapcům za taneček jiřinku, stejně se pak někteří mládenci při muzice namažou a kde jsou pak naše kytičky, co? To máme letos štěstí, že nepřišel mráz jako vloni, to bychom musely zase dělat ty pitomý pentle místo kytek a čmárat na ně pastelkou „ za taneček z lásky, Fanka, nebo Andulka.“ „Já bych jim nejraději dávala za taneček tak akorát puškvorec! Vloni na jiřinkový zábavě zdupal tady naší Francku ten slon Stěhulů z Kozmic. Mírně přiblblej synáček místního hrobníka a kostelníka, co ji pořád zval k tanci za pentličky z lásky! Ten blbec hrobnickej byl jima celej vopentlenej a Francka už sotva vláčela nohama, jak ji ten chomout pořád hamtal po střevících. Ten blb nevěděl, která je první doba při valčíku a jaká při polce. To ještě měla Francka štěstí, že tahle parta muzikantů starýho Vytlačila málokdy hraje dupák, to by si ty kačeno měla úplně po hnátách! Doufám, že tam ten makovec dneska nebude! Nebo ho pro změnu za naší Francku zdupu zase já,“ svérázně zhodnotila loňskou jiřinkovou zábavu o rok mladší sestra Františky Píchové, velice rázná a hubatá Andula. - 24 -


„Však to tak strašný zase nebylo, a Vašík Stěhulů není žádný hlupák, je to hodnej a milej chlapec,“tiše dodala starší sestra. „ No jo, jen se ho zastávej! Hele, nejsi ty do něho bouchlá? Minulej tejden jsem tě viděla, jak s ním hovoříš u krámku žida Frischmanna. Starej Stěhule skládal zboží z bryčky do krámku, a mladej se s tebou vykecával. Že ho starej nevzal bičem, kluka líného.“ „To zase tak není, jak si Andulo myslíš, jenom se trochu kamarádíme, to je všechno!“ velice tiše a se skromností sobě vlastní bránila svého loňského tanečníka tichá a málomluvná starší sestra Františka. „Pchá, nýčkot hovoříš jináč, Francko! Vloni, když jsem tě vláčela z Kozmic domu, víc jak hodinu na hřbetě, tak si řvala jak zvíře, že nemůžeš šlápnout na tlapy, že je máš napouchlý jak měchuřinu. Jestli ten chomout tam bude a zase s ním budeš drncat celou noc, tak si domů polezeš po předních! Já se na tebe vykašlu!“ Ještě, že byla pod lípou tma a nebylo vidět, jak se Anežka směje svérázné přednášce Anduly Píchové, ke své sestře. „Děvčata, měli bychom už jít, ať dorazíme do Kozmic akorát na osmou,“ poháněla sestry Anežka, která jen těžko ve hlase zastírala nervozitu a nedočkavost. „Počkejme ještě chvilku, ještě s námi půjde Baruna Kyselkovic a možná ještě Tonča Novotná. Baruna určitě, ta má u muziky sraz se svým Tomešem Kubovic ze Soběhrd. To víte, to se musí pořádně provonět, aby byla jako z růže květ, když navečír dojila krávy a teď honem za milým k muzice.“ Neustále zasypávala novotami své družky nastávající obecní drbna Andula. „Jo, a ještě musím říct, že stará Kyselková z toho nadšená moc není. Kubovic ze Soběhrd, jsou sice dobrá rodina, mají malé hezké hospodářství a ještě prý nějaký dům v Benešově, nejhorší je prý to, že jsou evangelíci.“ „No, to je hrozný neštěstí! Když se mají dva lidi opravdu rádi a upřímně se milují, tak je úplně jedno do kterýho kostela chodí. Pána nebeského máme stejně všichni jenom jednoho! To jen my, lidé, jsme si udělali na všechno staré zvyky, příkazy a zákazy i na obyčejný lidský život, který je v porovnání s nebeskou věčností úplný nic!“ vmísila se neočekávaně do žvanění Anduly, dosud tichá, ale již očividně nervózní Anežka. „Teda, Anežko, ty si jako panskej písař, kam na ty rozumy chodíš?“ otázala se hubatá Andula. „Kdyby sis místo toho kecání, taky něco přečetla, tak by ses taky něco dozvěděla!“ „No, to je nápad, Andulo,“ přidala se k názoru Anežky starší sestra Píchovic, málomluvná Františka. Z povzdálí už byly slyšet nějaké dívčí hlasy a chichot. „To je dost, že už jdete, vy Nány, my už tady vystály skoro dolík. Tak, honem, pospěšme!“ „Jo, vzala některá z vás lucerničku?“ zeptala se Andula a dodala: „Když pudem nad ránem vod muziky, tak se na cestě z Kozmic přerazíme!“ „ Jejda, já na ni zapomněla, a nechala jsem ji ve chlívě, když jsem dojila,“ odpověděla Bára Kyselkovic. „Doufám, že sfouknutou!“, dodala Andula a podotkla, „ to by sis podpálila majetek a věno na vdávání by bylo v hajzlu a ženich v čudu!“ Děvčata vyrazila svižným krokem z Teplýšovic polní cestou do Kozmic. Dnes naštěstí osvětlovanou krásným kulatým měsíčním úplňkem, který se zrcadlil v Rousínovském rybníce a oblohou plnou hvězd s teplým jižním vánkem na dobu první polovice října roku osmnáct set devadesát, na těchto větrných kopcích tak často nevídanou. Po půl hodině chůze za neustálého brebentění Píchovic Anduly, přišla děvčata na náves s malým rybníčkem nedaleko kostela v Kozmicích. Kapela v hospodě u „Tichých“ u hlavní cesty, už do toho „prala“ naplno a dunivý hlas heligónu starého Podroužka byl slyšet až v údolních lukách směrem k Ostředku. „Anežko, Anežko,“ zavolal hlas ze stínu mohutného stromu u rybníčka, když jej děvčata minula. Oči přivyklé tmě občas prosvěcované mdlým světlem měsíce onu postavu vůbec nezahlédla. „Anežko, to jsem já, Jenda, Jenda Chlumčanský, přišel jsem, vždyť jsem,…slíbil jsem ti!“ Dost nesměle a přerývavě zazněl tichý hlas mladého vysokého mládence a jeho mohutná postava vyšla ze stínu stromu na cestu osvětlenou měsícem. „Děvčata, jděte napřed, já přijdu za vámi!“ Ani ukecaná Andula nebyla schopna okomentovat toto překvapivé setkání jejich kamarádky s přítelem, o kterém se Anežka svým družkám ani nezmínila…. Pan Škvor udělal pauzu ve svém zajímavém vyprávění, napil se limonády a odešel od stolu směrem k toaletám. Za okny restaurace ve Vranově se již pomalu měnil rozpálený den ve vlahý podvečer se zapadajícím sluncem. Překrásné vyprávění o lidech a životě v tomto našem kraji z doby dávno minulé u mě vyvolalo nádherný pocit a zároveň hrdost, že jako rodák z nedalekých Čerčan, jsem takovou malou nepatrnou součástí vyprávěného děje. Protože k tomuto našemu kraji, který poměrně dobře znám, také patřím! Jako dlouholetý zapálený čtenář všech možných knih a časopisů jsem měl velice dobře vyvinutou představivost psaných příběhů. Můj myšlenkový vstup do děje právě vyprávěného byl až neskutečně sugestivní. Vedle mě sedící přítel pana Škvora, pan Fanda, koukal ještě pár vteřin do prázdna, když náš velký vypravěč své vyprávění z důvodů svých vlastních, přerušil. „Krásné, překrásné, něco tak zajímavého jsem dlouhé roky neslyšel.“ Řekl, a poručil ještě kávu, která k tomuto vyprávění a podvečeru rozhodně patří! Pan Škvor po chvíli opět pokračoval… „…Jenda s Anežkou ještě chvíli stáli na cestě. Jeho nesmělý hlas se pomalu uklidnil a velice pomalu promlouval k Anežce, že celou dobu, co ji neviděl, se na ní velice těšil a již se nemohl dočkat dne, kdy ji opět spatří. Anežka stála proti němu nesmírně rozpačitá, rozechvělá, nevěděla co s rukama, co říci, ani kytici jiřin neměla, tu v rychlosti podala Františce. Srdce jí rychle bušilo ze silného neznámého pocitu, který jako děvče ještě nikdy nepoznala. Samozřejmě chodila k muzikám, chlapci ji doprovázeli až před jejich chalupu, i nějaká ta hubička padla, ba i vášnivé objetí, ale to asi bylo vše. I když měla přes své květované šaty z teplejší látky i teplou prošívanou jupku, celá se chvěla. Jenda ji pohladil po jejich krásných vlasech spletených na zátylku do jednoho velkého copu. Kdyby nebyla tma a oba dva se více méně neviděli jen v obrysech, bylo by vidět Anežčiny rozpálené tváře. „Já,…Jeníku,…nevěřila, že přijdeš, že by,….jsi,…rád,…si,…mě, …spatřil.“ Koktala celá zmatená Anežka. Díky tmě, té velké ochránkyni rozpačitých prvních důvěrných setkání, která neznala pohledů do očí, a nebylo potřeba jimi uhýbat. Přesto vnitřní žár prorážel na povrch její kůže a vytvářel na jejím povrchu mrazivé krupičky doposud nepoznaného sladkého pocitu. Pomalé a velice něžné objetí tohoto mladého, vysokého statného muže - 25 -


a jeho první polibek na čelo, ji začal pomalu uklidňovat. Pevně sevřela jeho statná ramena. Dlouhý polibek na ústa umocnil toto objetí k většímu sepětí dvou hezkých mladých lidí. Anežka jej začala vášnivě líbat na jeho hladce oholené tváře a on jemně hladil její pevná a zrychleným dechem pulzující ňadra. Nebránila se jeho dotekům na místa, kam bylo jiným zcela zapovězeno. Nebránila se, protože jí něco neznámého říkalo, že on ano! „On může! On musí,“ protože se ve dvou blízko sebe bijících srdcích ve vzájemném objetí rodilo něco nového, něco pravého! „…Bože můj, kde ta Anžura vězí?“ pravila Andula, kterou právě mládenec po tanci přivedl ke stolu děvčat z Kozmic i z okolí, kde měli na stole položené kytice pozdních podzimních květin a dostal za tanec jednu kytičku astry. „Vždyť tady má u Francky kytku, vždyť jí, kačeně, zvadne,“ prohlásila opět ukecaná Andula, a Bára Kyselkovic, která zatím marně čekala, až se u muziky objeví její Tomeš Kubovic a odsednou si někam stranou, aby si mohli povídat do uší sladkosti, dodala: „Kytici tady má pomalu zvadlou, ale věnec zelený, ten má dozajista u sebe!“ Andula se rozchechtala na celé kolo! Děvčata se navzájem velice dobře znala a často u muziky spolu sedávala. Měla si co vyprávět, dokázala se mít ráda, ale i závidět si. Žárlit, a třeba i trochu nenávidět proto, že tančila jiná s hezkým mládencem, na kterého si myslela ta druhá. Jenže tak to chodilo odjakživa mezi svobodnými děvčaty, která u muziky sedávala většinou pospolu jako mladé slepičky vyhledávající si svého kohoutka, ale s tím rozdílem, že se žádná o vybraného nechtěla dělit! Mládenci seděli zase pospolu u jiného stolu, hlavně blízko šenku, kde si dost často dávali nějakou tu skleničku na kuráž. Muzikanti starého Podroužka hráli na zvýšeném podiu s malým zábradlím, ze kterého měli dobrý výhled do útulného sálu v hospodě „U Tichých,“ a na taneční parket s bílých čistě vydrhnutých prken. Hrálo se jim dobře, byli oblíbenou kapelou v okolí a rádi vyhověli, když si dal zahrát nějaký mládenec, nebo i starší hospodář sólo, a vhodil jim do čepice nějaký peníz. V těch letech, o kterých vám vyprávím, chodila k muzikám pestrá společnost lidí, protože jiné zábavy na vsi nebylo. Byla to velká příležitost popovídat si se sousedy, protože na mši v kostele to moc nešlo a na pohřbu nějakého známého, se to moc nehodilo. Proto se tenkrát muzik pořádalo velice hodně, vždy k nějaké příležitosti. Dožínky, poutě, posvícení, svátky světců, zimní bály a různá výročí vesnických spolků. Mladí se velmi často u muzik seznamovali, někdy i za pomocí rodičů, se kterými u stolu seděla dcera, či syn, ale většinou z majetnější rodiny. Ty většinou seděli v čele sálu nebo v předsálí, aby se dle majetku a postavení na vsi od lidu nemajetného náležitě separovali. A pak nesmíme zapomenout při vykreslení pestré vesnické společnosti na místní drbny, tetky a báby, které měly vždy vyhrazeny lavice kolem zdi, a vytvářely tak přirozenou skupinu rozhodčích a bedlivých zkušených pozorovatelů, které později své úsudky rozhlásily na všechny světové strany a nahradily plně bulvární noviny, které známe z naší současnosti. I ony vhodily muzikantům do čepice nějaký drobný peníz, ne proto, že by spolu tancovaly nějaký třasák, ale ze slušnosti! Dlužno ovšem dodat, že se jim to bohatě vyplatilo. Kde jinde by sehnaly takový zdroj cenných informací? Muzikanti, jak je z historických zdrojů známo, jim během večera, jednou nebo i dvakrát zahráli sólo, nějaký pomalý babský valčíček, a víme dnes dobře, že mládenci na tato babská sóla rádi chodili. Možná také proto, že když řádně vytancovali nějakou tu tetku, tak tušili, že je v drbech kapánek ušetří. Musím také připomenout, že ke každé pořádné vsi mimo oficiálních celebrit patřili také místní blázni, pomatenci nebo opravdu totální blbové! Není ani divu, POVINNÉ RUČENÍ - ROK 2007 vždyť kolik služebných, nebo děveček sloužilo u sedláků, Pro obce do 30 000 tis.obyvatel mimo hlavní práci, i jako poduška! Když hospodář přišel od muziky se svojí starou v náladě a rozvášněný ! přebíráme bonusy ! z pohledu na mladá děvčata v kole, tak se přece nebude muchlovat se svojí babou, tý měl většinou plné zuby za např.obsah motoru střízliva, natož pak pod parou! Tak se stávalo, že hupsnul 1001-1350 za 2016,kč do komůrky k mladé děvečce, a když se zapomněl, tak bylo neštěstí hotovo, a následky pak byly často kruté. 1850-2500 za 4704,kč Nutno ovšem dodat, že většinou pro děvečku! nad.2500 6944,kč Rozvody se tenkrát na vsi skoro vůbec nevyskytovaly. Hlavně tu bývaly majetkové důvody! Dále možno pojistit: Rozvody, ty se prezentovaly hlavně ve městech, kde byl -havarijní, odcizení, úraz na přelomu devatenáctého a dvacátého století oproti vesnici úplně jiný život. Nezbývalo, než se s děvečkou skla, asistenci rozejít v dobrém, a to za řádné odškodné, které některé -dům, domácnost, chalupa chytré děvečce vyneslo i hezký peníz a mohla se i s dítětem dobře zaopatřit. -průmyslová, podnikatelská rizika Ovšem nebylo to pokaždé, také se stávalo, že se -dopravní pojištění šlo k „andělíčkářce,“ a to pak byl většinou velký malér! Naštěstí v období, o kterém je řeč, už řádně fungovaly -pojištění osob soudy i právo pro chudý lid. Nutit někoho k potratu -pojištění úvěrů, záruk a k podobným praktikám bylo trestné. Tehdejší soudnictví trestalo tvrdě a spravedlivě všechny vrstvy lidu. Tak se stávalo, že dítě zplozené v alkoholickém Bližší informace osobně opojení na to často doplatilo, většinou špatným duševním vývojem, a i třeba totální demencí. Pak je tady druhá tel. 605 260 728 častá možnost, jak se rodily poškozené děti, a to Lenka Müllerová i v řádných rodinách, nejčastěji právě v těch zámožnějších. Byly to dohodnuté sňatky mezi příbuznými GENERALI POJIŠŤOVNA a.s. hlavně kvůli spojení nebo udržení majetků. [email protected] To vám říkám, pánové, to bylo hotový neštěstí, jaké se pak rodily děti, když byly počaty ze svazku - 26 -


bratranec, sestřenice. Pamatuji se jako mladík za první republiky, u nás doma v Petroupimi, jak otec říkal o jedné malé vesničce nedaleko Divišova, „tam se to vždycky vdávalo mezi sebou, a je tam na malém prostoru tolik blbců, jako by je z nebe vysypali!“ Pan Škvor se napil v Mirošovicích kávy, protáhl se a ihned pokračoval, jako by se zapadajícím sluncem za okny hospody, chtěl i tento přijme servírku a kuchaře nádherný příběh dovyprávět. „…Na parketu omladina tancovala obkročák, když v obou případech vyučení a praxe nutná do sálu vešel vysoký statný mladík ve hnědé lesnické uniformě se zeleným stojatým límcem a zelenými klopami Krátký - dlouhý týden na kapsách kamizoly. Od levé zelené výložky visela volně Samostatná práce podmínkou pletená ozdobná zlatá šňůra spodním koncem připnutá ke knoflíku u zapínání. Kamizola byla v pase přepásána Bližší informace na tel.: širokým koženým páskem, na němž jako ozdoba byl lovecký tesák. Vysokou postavu umocňoval ještě tmavě 323 656 236 zelený klobouk se sojčím pérem a černé vysoké boty s přehrnutým lemem. Jan Chlumčanský, mladý šestadvacetiletý lesnický adjunkt na nedalekém lesním úřadě jeho arcivévodské milosti a následníka trůnu Františka Ferdinanda d´ Este na Meduně. Po prvním nečekaném překvapení všech přítomných následovalo ihned druhé, větší! Za lesním adjunktem vkráčela do sálu hezká vysoká dívka světlých, do copu spletených vlasů, Anežka Zítková z Teplýšovic. Chlumčanský se zastavil před zaplněným parketem a počkal na svoji Anežku, uchopil ji jemně za ruku. Čekali, až hudba dohraje a oni budou moci přejít přes parket ke stolu Anežčiných známých děvčat. Upovídaná, ale upřímně bezelstná Andula Píchovic na ně při tanci mávala a měla očividně radost, že inteligentní, sečtělá a nepříliš majetná Anežka, tady udílí některým přítomným starosvětům a tvrdým selským palicím lekci, o které se jim nezdálo ani v tom nejčernějším snu. Sama Anežka to ale takto nechápala, a ani nechtěla, aby to bylo tak bráno. Ona viděla tuto situaci naprosto normálně. Jde se svým chlapcem k muzice jako spousta jiných, což považovala za úplně normální věc dvou lidí. Jenže vesnice z konce devatenáctého století byla zatížena svými po staletí zažitými zákonitostmi, a že začíná svítat nová doba, nemohli někteří zejména ze starší generace rozlousknout, a žili svým smýšlením v dávné minulosti. Láska pro ně byla druhořadá věc. Na prvním místě majetek a postavení, to ostatní se nějak poddá. Ale věřte mi pánové, že se najdou i dnes v naší současnosti lidé, kteří takto uvažují, a ne jenom na vesnici! … Hudba dohrála a mladý pár se posadil ke skupině známých děvčat, která mohla na začínajícím lesním úředníkovi arcivévodských lesů oči nechat. Jan se ihned všem děvčatům představil a také v krátkosti pověděl, odkud sem do našeho kraje přišel. Pověděl, že pochází z jižních Čech, že má ještě dva bratry a jeho rodina má na řece Lužnici nedaleko Bechyně mlýn. Povyprávěl, jak je tato řeka hezká a jaké jsou na jejích březích krásné lesy, do kterých se už jako malý chlapec zamiloval. K jejich mlýnu patří také kus lesa, do kterého chodil se staršími bratry lovit, poznávat zvěř a život v lese. Což se pak stalo nakonec jeho povoláním. Po vychozené škole ho otec poslal na studia na lesnickou školu do Písku, kterou poměrně úspěšně absolvoval. Po škole započal lesnické řemeslo v lesích sousedních majitelů nedaleko Bechyně, jako lesní praktikant.Tady v panských lesích, kde sloužil, byl na podzimní hon pozván i vrchní lesmistr panství Konopiště Birkner, ke kterému byl svým nadřízeným přidělen jako pomocník. Nosil mu pušky a dával do nich náboje. Vrchní lesmistr se s mladým praktikantem spřátelil a dal mu nabídku, jestli nechce přejít na panství konopišťské. Jan vyprávěl, jak se rozmýšlel opustit rodný kraj, ale nakonec přijal a dokonce o jeden stupínek povýšil. Tady ho Birkner jmenoval adjunktem a přidělil ho na Medunu ke starému nadlesnímu Wawerkovi jako zástupce a pomocníka na zdejším polesí. Řídí zalesňovací práce, zazvěřování a má na starosti zdravotní stav zvěře. Vyměřují také s místními hajnými nové lesní cesty. Tady na Meduně se mu velice libí. Má na úřadě svůj malý byt, světničku s předsíňkou, také stravu a úklid, o který se stará paní Wawerková a služebná Marie. „Musím říci, děvčata, že je tady moc hezký kraj, rozhled do daleka, což jsme doma na mlýně v údolí řeky Lužnice neměli. Ale je tady větrno a daleko chladněji, než na Lužnici. No což, všude je chleba o dvou kůrkách!“ s úsměvem dodal, vstal a hodil muzikantům do čepice zlatku. „Muzikanti! Pro moje děvče a pro mě sólo! A zahrajte mi nějakou mysliveckou, třeba: My jsme ti myslivci knížecího panství!“ Muzika spustila žádané. Jan s Anežkou vytáčeli, jak se sluší a patří. Děvčata od jejich stolu, ale i ostatní, utvořily, kolem páru kruh. Jan byl výtečný společník a vzal do kola všechna děvčata od jejich stolu, dokázal rozproudit zábavu a dát jí nečekaný ráz. Báby a drbny kolem zdi měly od nečekaného spádu tancovačky své bezzubé huby dokořán a ani nevěděly, co říci. Už jen to, že takový, podle nich velký pán, jako bezesporu lesní adjunkt je, si namluví nepříliš majetnou holku z vedlejší vesnice a ostatních z bohatých rodin si nevšimne. To jim určitě v příštích všedních dnech na klidu k spánku nepřidá! Muzika nad ránem pomalu končila, kytičky byly rozdány, byla to hezká zábava! Ani Františka nebyla tak pošlapaná jako vloni. Vašík Stěhulů z Kozmic se za rok už naučil při tanci počítat a Františka byla se svým tanečníkem spokojena a obdarovala ho spoustou květin. Lidé se pomalu rozcházeli, muzikanti ještě dohrávali nějakým starým vejpitkům na cestu, a při jejich hraní se točil na parketu pár nesourodých individuí, opilec a otrapa Francek Skoták z pastoušky v Teplýšovicích, a jeho poslední věrný druh, Pepa Jedlička, místní blb. Zajímavé bylo to, že k zábavám chodila děvčata odděleně a od zábav se trousila povětšinou v párcích, a dnes pro změnu byli chlapci ověšeni květinami. Děvčata z Teplýšovic šla také dnes společně s chlapci, za vydatného smíchu a zpěvu, kdy už obloha na východě pomalu bledla. Jedna šla od muziky smutná a nešťastná, Baruška Kyselkovic, té mládenec Tomeš Kubů nepřišel. To už tak na světě chodí, jednomu štěstí přijde a druhému odejde. Anežka byla dnes štěstím za mnohá předchozí trápení bohatě odškodněna. Ještě se s Janem rozloučila u rybníčku dlouhým a něžným polibkem, s příslibem dalšího brzkého setkání a honem běžela za ostatními, kteří již byli hodný kus cesty napřed. Stejně ji nebylo umožněno dospat zbytek noci. Neustále se ve své komůrce převalovala na posteli, pořád musela myslet na svého Jendu. Ano, dnes se zrodila veliká láska!

Restaurace „U Aničky“

Dokončení v příštím čísle - 27 -

napsal Josef Šimánek


Poznámka redakce: v příloze (Sportovní kronika Slavoje Čerčany) bohužel chybí stránka č. 19, protože jsme ji nenašli ani v předloze

MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“, vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Řádková inzerce (max. 2 řádky) za 50,-Kč. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 cca 425 cm2

170 x 125 mm A5 cca 212 cm2

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč

85 x 125 mm A6 cca 106 cm2

62 x 85 mm A7 cca 52 cm2

500 Kč

250 Kč

Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

PRAVIDELNÉ

BOHOSLUŽBY

200 Kč

CÍRKVÍ

Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky Dům s pečovatelskou službou, Čerčany - Mše svatá středa sobota Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky Farní sbor v Benešově neděle a svátky

8.30 hod. 17.00 hod. 17.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod.

Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále (až do Svátku Všech svatých) 10.00 hod. Posezení nad Biblí ve farní kanceláři čtvrtek 18.00 hod. Společná modlitební/biblická chvíle středa 19.00 hod. (Fara římskokatol.církve v Poříčí n.S., možný odvoz autem od nádraží ČD v Čerčanech v 18.45 hod.) Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí Obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4 9.30 hod

Redakční uzávěrka příštího čísla 11-12: pondělí 3. prosince 2007, 18:00 hod. Distribuce: středa 12. prosince 2007 ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - ZÁŘÍ - ŘÍJEN 2007 ČÍSLO 9-10 ROČNÍK XVI Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 10.10.2007 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 500 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Prádelna a mandl (Sokolská ul.-KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), trafika na Vysoké Lhotě, Obecní úřad Čerčany - 28 -

9-10 PŘED STO LETY VZNIKL V ČERČANECH SBOR DOBROVOLNÝCH HASIČŮ. HLAVNÍ OSLAVY PROBĚHLY V SOBOTU září - - říjen Ročník XVI Cena 5,- Kč

Recommend Documents