SRPEN 2011
22. ROČNÍK
CENA 10,- Kč
Ukázka zásahu SDH historickou stříkačkou v sobotu 16.7.2011
Zpravodaj Deštenska, měsíčník, vydává Městský úřad Deštná, 378 25 Deštná, č. j. MK ČR E 1158 Redakční rada: P. Kučera, P. Píglová, V. Kučera, K. Šindelář, R. Slabá, D. Šašek http://www.destna.cz, e-mail:
[email protected] IČ 00246506, DIČ CZ00246506 tel. a fax: 384 384 231
Zpravodaj Deštenska
VÝTAH Z PROJEDNÁVÁNÍ ZASTUPITELSTVA MĚSTA z 11. zasedání, konaného dne 30. června 2011 Zastupitelstvo města s c h v a l u j e: 166. Ověřovatele zápisu p. Ing. Antonína Stáru a p. Petra Janotu. 167. Dodatek č. 1 k nájemní smlouvě s firmou Impromat CZ spol. s.r.o., se sídlem U Hellady 697/4, 140 00 Praha 4, IČ: 481 17 820. 168. Prodloužení smluv na pronájem bytu v čp. 119 č. 1A pro paní Danu Havlíčkovou a č. 1B pro paní Jiřinu Štindlovou na dobu určitou od 1.7.2011 do 30.9.2011. 169. Přidělení nebytového prostoru v čp. 9 sl. Kateřině Zatřepálkové, bytem Nádražní 269/II, Jindřichův Hradec, od 1.8.2011 na dobu neurčitou za nájemné 375,-Kč/m2/rok za účelem provozování kadeřnictví. 170. Rozpočtové opatření č. 4. 171. Smlouvu o spolupráci s obecně prospěšnou společností Attavena, o.p.s., se sídlem Husova 45, 370 01 České Budějovice na realizaci projektu „Senioři komunikují“ v období 12.9.2011-15.9.2011 v obřadní síni městského úřadu. 172. Znění záměru na pronájem nebytového prostoru ve Zdravotním středisku čp. 313 s minimálním nájemným 300,-Kč/m2/rok, kdy hlavním kritériem pro výběr nájemníka bude výše nabídky za 1 m2 a podnikatelský záměr.
BLAHOPŘEJEME jubilantům k významným narozeninám Paní Panu Paní Panu
Heleně Vlastimilu Věře Jiřímu
Švecové Závodnému Havlíkové Buštovi
z Deštné z Deštné z Deštné z Deštné
Jubilantům přejeme do dalších let hodně zdraví, štěstí a spokojenosti.
DO OBCE VÍTÁME Paní Kateřinu P o l e d n o v o u s dcerami K r i s t ý n o u, N i k o l o u, K a t e ř i n o u a N e l o u, které se k nám přistěhovaly z Velešína. Pana Michala Ř e p u s přítelkyní Kateřinou Z a t ř e p á l k o v o u, kteří se k nám přistěhovali z Jindřichova Hradce. Paní Blanku T a r k a n i č o v o u se synem Pavlíkem, kteří se k nám přistěhovali z Ostravy.
-2-
Zpravodaj Deštenska
MĚSTSKÝ ÚŘAD OZNAMUJE PROJEKT „SENIOŘI KOMUNIKUJÍ“ SE CHYSTÁ DO DEŠTNÉ! Nikdy není pozdě učit se novým věcem. Proto Nadační fond manželů Livie a Václava Klausových vyhlásil letos již pátý ročník projektu Senioři komunikují. Českobudějovická Attavena o.p.s. byla pověřena organizací kurzu v Deštné. Počítavý kurz je určen lidem ve starobním důchodu, kteří jsou začátečníky v práci s počítačem. Celkem čtrnáct hodin výuky rozdělených do 3,5 hodinových lekcí sestává většinou z práce s počítačem, ale účastníci se během jedné vyučovací hodiny dozvědí také užitečné informace o používání platebních karet. Díky naší mobilní učebně má každý účastník k dispozici počítač, na kterém si sám vyzkouší probíranou látku. Kurz probíhá pod vedením zkušeného lektora, který má pochopení pro specifika cílové skupiny. Účastníkům postupně pomáhá překonat respekt z počítačů od úplných základů jako je vypnout a zapnout počítač, jak správně používat myš a orientace na klávesnici a obrazovce a v návaznosti na tom aktivity jako napsat text a odeslat ho emailem. A nejen to si senioři z našich kurzů odnášejí. „Každá lekce je společenská událost,“ dle slov jednoho z bývalých absolventů počítačového kurzu. Na účastníky čeká spousta nových informací, zážitků a možná nějaká nová přátelství. Kurz se uskuteční za podpory města Deštná, které poskytuje prostory pro výuku a pomoc s propagací. Kurz proběhne v budově Městského úřadu v Deštné v týdnu od 12. září do 15. září 2011 každý den v čase od 9:00 do 13:00. Všechny aktivity jsou bezplatné! Kapacita kurzu je 10 seniorů, proto neváhejte a přihlaste se do kurzu na telefonním čísle 608 152 234 (Veronika Bacúšanová) nebo 385 340 579, nebo přímo na MěÚ. _____________________________________________________________________________________
KOMUNÁLNÍ SLUŽBY Sběrné místo bude otevřeno v sobotu 27.8.2011 v obvyklém čase od 11°° do 14°°. Mimo tuto provozní dobu je možné sběr odevzdat po dohodě na tel. 607 937 291 – Pavel Kučera, nebo 723 734 612 – David Šašek. Žádáme občany, aby spotřebiče vraceli vždy kompletní (bez motoru a dalších součástek nelze spotřebič vrátit) a nenechávali je volně před sběrným místem. DVĚ NEJČASTĚJŠÍ FORMY VANDALISMU V DEŠTNÉ „Poklady“ po psích miláčcích v parku u kostela, kde si hrají děti.
-3-
Zpravodaj Deštenska
Ještě nedokončená stavba ČOV a již je počmáraná!!!
Za technické oddělení Pavel Kučera
Z DEŠTENSKÉ KRONIKY Rok 1941 - válečná léta Na rok 1941 a další roky se podařilo sehnat z obecních spisů jen málo pramenů, proto jsou na tyto roky záznamy jen velmi kusé. Rozpočet na rok 1941 Obecní rozpočet - potřeba do rozpočtu 167 216,- K, úhrada 117 174,- K. Schodek 50 042,- K. Bude uhrazeno - 175% přirážkou k dani činžovní a 350% přirážkou k daním ostatním. Školní rozpočet - potřeba 34 929,- K, úhrada 8 707,- K, schodek 26 322,- K, z toho připadá na Deštnou 18 919,- K. -4-
Zpravodaj Deštenska
Autobus Od 1.5.1941 byla omezena autobusová doprava Českomoravských drah - v neděli nejezdil autobus ani na J. Hradec, ani na Soběslav, v sobotu byl zrušen večerní spoj na Soběslav. Požární hlídky 1.8.1941 začaly fungovat požární hlídky za účelem střežení úrody. Vždy jedna dvojice mužů od večera do půlnoci, druhá dvojice od půlnoci do rána. Po sklizni byly hlídky ponechány dále i přes zimu a skončily vlastně až po válce. Hlídky museli konat muži od 18 do 60 let. Někteří drželi hlídky svědomitě, jiní šli spát. Němci občas tyto hlídky kontrolovali. Mlýny Obilí k mletí se vozilo po zavedení mlecích poukazů v roce 1940 do Holubova mlýna v Samosolech, kam byla Deštná přidělena. V roce 1941 byla obec přidělena mletím do mlýna v Červené Lhotě. Obilí se smělo vozit do mlýna jen jednou týdně a to ve čtvrtek, ve dne, pouze 50 kg žita nebo pšenice. Jakýkoliv obchodní styk s mlýny v době zatemnění byl přísně zakázán. Židé Podle nařízení říšského protektora byl zakázán árijskému obyvatelstvu jakýkoliv styk se Židy. Osoby, které by jednaly proti tomuto zákazu, budou vzaty do vazby. Již dříve přišlo nařízení, že Židé musí nosit na kabátě žlutou šesticípou hvězdu. V lednu 1941 byla nařízena likvidace obchodu Otakara Sonnenscheina čp. 34. Školství Nastala změna v organizaci školství. Od podzimu 1941 byla obecná škola doposud pětitřídní změněna na čtyřtřídní, stávající trojtřídní měšťanská škola byla změněna na čtyřtřídní a byla nazvána - škola hlavní (Hauptschule). Do hlavní školy byla přijata jenom jedna třetina žáků pátého ročníku s nejlepším prospěchem po přijímací zkoušce. Dvě třetiny žáků měly skončit vzdělání v obecné škole. Dějepis byl z učiva vyškrtnut vůbec, v zeměpise se probíraly jenom Čechy, Morava a Německo. Bylo zavedeno povinné vyučování němčině od třetí třídy obecné školy: 3. - 5. ročník 3 hodiny, 6. - 8. ročník 5 hodin týdně. V zimních měsících se pro nedostatek paliva nevyučovalo. Tak například od 15.12.1941 se nevyučovalo až do poloviny března 1942. Děti dostávaly úlohy domů dvakrát týdně. Učitelé museli skládat písemnou a ústní zkoušku z němčiny. Neudělal - li některý zkoušku, nedostal platový postup.
Citát nakonec: Není nic nebezpečnějšího než lichocení. Víš, že je to lež, a přece mu věříš. RUCKERT
Z kroniky vybrala J. Vichrová
-5-
Zpravodaj Deštenska
POD DEŠTENSKOU VĚŽÍ „Překrásnou realitu sestávající z pěkného hospodářství, hodící se co letní vila pro panstvo, nejlepší pozemky, luka, zahradou, stájemi, lze za příčinou rodinných poměrů ihned s celou letošní sklizní koupiti neb najati. Stavení jest jednopatrové, má 13 obývacích prostor, salon, 9 oken do náměstí v průčelí a krám, v němž po 20 let se provozuje kupectví. Realita se hodí za výhodné uložení kapitálu aneb k podniku průmyslovému, ježto jsou tu pracovní síly levny. Bližší sdělí Lieblich v Deštné, stanice Soběslav.“ Tento velmi pobízivě znějící lákavý inzerát si četli odběratelé jindřichohradeckých novin Ohlas od Nežárky 9. června 1893. Jednalo se o pěkný dům zvaný Lieblichův na deštenském rynku, pod čp. 65/66. Děti izraelity Jindřicha Lieblicha se rozběhly do světa, o rodný dům neměly zájem, proto ten inzerát. Jenže koupěchtivých zájemců nebylo. Teprve po dvaceti letech (!) se uskutečnil prodej tohoto domu. To už Jindřich Lieblich nežil a za sourozence vyřizoval transakci Antonín Lieblich. Musím ale uvést, co vlastní koupi domu předcházelo. Deštná měla koncem 19. století potíže s nevyhovující budovou školy čp. 119. Učebny byly malé, vlhké, okresní hejtmanství v Pelhřimově naléhalo na stavbu nové školy. O tom zase deštenští zastupitelé nechtěli slyšet. Nebyly peníze! Když se vnější tlak stupňoval, zvláště od Zemské školní rady v Praze, radní rozhodli: nová škola ano, ale také měšťanská! Začaly úřední tahanice, odklady, čekání, odvolávání. A náhle jeden z uvážlivých radních navrhl koupit Lieblichův dům. Tam se několik tříd vejde a bude pokoj. Ale jednání starosty s Lieblichem nebylo jednoduché. Šlo o peníze. Obec nabízela 20 tisíc korun, prodávající trval na třiceti tisících. Konečně se dohodli na 22 000 K. V domě však byli četníci, obvodní lékař, obchodník. Přes dobu první světové války vše zůstalo při starém. Po válce se situace s deštenskou školou změnila. Zemský úřad povolil zřídit měšťanskou školu a radní rozhodli pro obecní a měšťanskou školu věnovat dosavadní radnici – historickou budovu čp. 44. Její nákladná přestavba se uskutečnila v letech 1923-1927. A teď byli deštenští velice rádi, že kdysi koupili dům od Lieblicha. Do něj se z opuštěné radnice nastěhoval celý městský úřad a funguje zde dodnes. Nedivte se, byla to přece už v roce 1893 „Překrásná realita.“ (Podrobněji v příspěvku F.K. ve Zpravodaji Deštenska v září 2006.) F.K. -6-
Zpravodaj Deštenska
ŘÍMSKOKATOLICKÁ FARNOST DEŠTNÁ KRÁLOVNA LIDSKÝCH SRDCÍ A ANDĚL Z CALCUTTY
Bratři a sestry, na přelomu měsíce srpna a září si připomeneme 14. výročí úmrtí dvou velkých osobností – „královny lidských srdcí“ lady Diany a „anděla z Calcutty“ blahoslavené Matky Terezy. Dne 31. srpna 1997 po tragické dopravní nehodě utichlo srdce princezny z Walesu lady Diany. Celý svět byl tou zprávou otřesen. Nejrůznější osobnosti vyjadřovaly svůj zármutek nad úmrtím britské „královny lidských srdcí“. Jednou z těchto osobností, která rovněž vyslovila upřímnou soustrast, byla v té době již dosti vážně nemocná Matka Tereza z Calcutty. Obě ženy se znaly a několikrát se i setkaly. Princezna Diana považovala „anděla z Calcutty“ za svůj vzor a měla k ní dosti vřelý vztah. Na první pátek v měsíci září 1997 se však unavené srdce Matky Terezy zastavilo a její šlechetná duše byla uvedena před trůn Věčného Beránka. A tak v rozmezí jednoho týdne skončila pozemská pouť dvou velkých osobností dnešní doby. Život princezny Diany zhasnul, život Matky Terezy dohořel. Blízkost jejich odchodu na věčnost ve mně vyvolala touhu postavit tyto dvě ženy vedle sebe a zamyslet se nad jejich životem a dílem. Jistě by někdo mohl být překvapen, že chci srovnávat světský život waleské princezny s řeholním životem calcutské světice, která v nejchudších z chudých kontemplovala Krista. Vždyť přece princezna Diana byla rozvedená a v poslední době měla milence, který s ní zahynul v autě. Naproti tomu Matka Tereza žila v panenské čistotě. Mohli bychom podobně srovnávat Dianin plný šatník nejnovějších módních oblečení a desítky párů bot pro nejrůznější příležitosti, a naproti tomu ubohé sárí z hrubé látky a staré rozbité sandály Matky Terezy. Jistě, mohl bych postupně uvádět velké množství takových protikladů. Ale o to přece tady nejde. Toto nám nepřísluší posuzovat a koneckonců to vůbec není podstatné a důležité. Strom přece nepoznáváme podle krásného listí, do kterého se halí, ale podle ovoce, které nese. A víme, že dobrý strom nese dobré ovoce. Obě tyto ženy nesly dobré ovoce. Pohřeb princezny Diany provázely potoky slz, statisíce květin a upřímný zármutek. Za pomoc mnoha lidem si to britská „královna lidských srdcí“ zasloužila. Snad nejznámější je její pomoc, kterou poskytovala lidem postiženým AIDS. Velice mne oslovila scéna z filmu „Lady Diana – Her True Story“ (tento dvoudílný hraný dokument vysílala ČT krátce po tragickém úmrtí princezny), kde Diana slibuje jednomu muži postiženému AIDS, že až bude umírat, ať jí zavolá, a ona přijde, byť by byla kdekoliv. Když princezna pobývala s ostatními členy královské rodiny na zámku Balmoral ve Skotsku, tento muž v Londýně umíral. Zatelefonoval jí, a princezna Diana, když usoudila, že by jí kvůli tomu královna nepovolila letadlo, nastartovala auto a celou noc jela napříč Británií, aby splnila svůj slib daný nemocnému člověku. Dojela ještě včas. Sedla si k lůžku umírajícího a tiše vzala jeho zesláblé ruce do svých. Po chvíli se začala modlit: „Hospodin je můj pastýř, nic nepostrádám, dává mi prodlévat na svěžích pastvinách, vodí mě k vodám, kde si mohu odpočinout, občerstvuje mou duši. I kdybych šel temnotou rokle, nezaleknu se zla“ a umírající muž slabým hlasem dodal „vždyť ty jsi se mnou“, naklonil hlavu a skonal. Vzápětí se ozval telefon. Alžběta II. ostře vytýkala -7-
Zpravodaj Deštenska
princezně, že bez jejího svolení opustila zámek, že svoji dobročinnost přehání a nařizovala jí, aby se okamžitě vrátila. Diana královně odpověděla: „Moje místo je nyní tady. Tomu vy nemůžete rozumět“ a zavěsila. Taková byla královna lidských srdcí, waleská princezna Diana. Na druhém konci světa, v indické Calcuttě, ležela bez známek života na prostém lůžku Matka Tereza. Její práce nemá obdoby. Kongregace Misionářek lásky, kterou založila, má téměř 460 center ve 111 státech, mezi jiným v České republice. Každý rok kongregace pomohla půl miliónu rodinám v největší nouzi, v jejich školách se učí na 20.000 dětí a léčí 90.000 lidí postižených malomocenstvím. „Anděl z Calcutty“ vkročil mezi ty vůbec nejchudší nejenom s potřebnou pomocí, ale také s přívětivou tváří. I v tak nábožensky, národnostně a společensky rozdělené zemi, jakou je právě Indie, kde má tato kongregace své hlavní sídlo, respektovali i zuřiví fanatici tuto ženu. Svou činností je vždy přesvědčila, že prvořadé je milovat člověka bez ohledu na jeho rasu, náboženství či společenské postavení. Nejenom Nobelova cena míru z roku 1979 jí proto otevřela prezidentské, královské či jiné významné dveře. Česká televize po úmrtí Matky Terezy vysílala britský dokumentární film o jejím životě a díle. Z celé řady záběrů na mne nejsilnějším dojmem působily ty, které zachycují světici s dítětem v náručí. Její tvář byla poznamenána neustálým pohledem na těla zmučená hladem a nemocemi, ale při pohledu na bezbrannou nevinnost dítěte se uvolňuje a dojemně prozrazuje silný mateřský cit. Ale i s dítětem v náručí se Matka Tereza neusmívala. A to proto, že děti, které se jí dostávají do rukou, jsou pokaždé opuštěné, osiřelé, malomocné – děti, které unikly záhubě a které mají oči plné hrůzných zážitků. A Matka je tiskne na prsa, aby pocítily, že je někdo má hodně rád, a snaží se tak zhojit jejich bolest a úděs. Přes některé zřetelné odlišnosti mají tyto dvě ženy mnoho podobného. Tím „společným jmenovatelem“ je láska. Láska k bližnímu, především k lidem trpícím, nemocným, postiženým, opuštěným, zkrátka k lidem na okraji společnosti. Princezna Diana pomohla tisícům postižených a upozornila světovou veřejnost na nutnost řešit palčivé problémy, Matka Tereza zase svojí každodenní kontemplací trpícího Krista v těch nejubožejších z ubohých zachránila řadu lidí před smrtí a nebo jim alespoň umožnila umírat důstojně a s pocitem, že je někdo miluje. A tak svoje zamyšlení zakončím citáty obou žen. Jsou to slova, která nejlépe ukazují, co tyto velké osobnosti dnešní doby spojovalo: „Řídím se srdcem, ne hlavou, třebaže mi to způsobilo při mé práci potíže. Chápu, že někdo musí vyjít mezi lidi a -8-
Zpravodaj Deštenska
ukázat jim, že je má rád. Chtěla bych být královnou lidských srdcí v lidských srdcích, ale nedovedu si představit, že bych mohla být královnou v této zemi.“ Lady Diana, princezna z Walesu + 31. 8. 1997, Paříž
„Láska se nemůže omezovat jen na vlastní zemi. Jsme všichni spjati navzájem, patříme si navzájem a jsme povinni si navzájem pomáhat. V tom je smysl našeho lidství.“ bl. Matka Tereza, kongregace Misionářek lásky + 5. 9. 1997, Calcutta
Váš služebník a duchovní otec P. Jan Špaček POŘAD BOHOSLUŽEB V SRPNU V DEŠTNÉ (kostel sv. Ottona): Neděle 07.08.2011 v 11 h – 19. neděle v mezidobí Neděle 14.08.2011 v 11 h – 20. neděle v mezidobí Neděle 21.08.2011 v 11 h – 21. neděle v mezidobí Středa 24.08.2011 v 17 h – svátek sv. Bartoloměje, apoštola Pátek 26.08.2011 v 17 h – pátek 21. týdne v mezidobí Neděle 28.08.2011 v 11 h – 22. neděle v mezidobí Středa 31.08.2011 v 17 h – středa 22. týdne v mezidobí Pátek 02.09.2011 v 17 h – votivní mše „O Nejsvětějším Srdci Ježíšově“ ; PRVNÍ PÁTEK V MĚSÍCI (po mši sv. – výstav Velebné svátosti, adorace, litanie k BSJ, zásvětná modlitba, svátostné požehnání) Neděle 04.09.2011 v 11 h – 23. neděle v mezidobí Bratři a sestry, od 01.08. až do 21.08.2011 budu čerpat řádnou dovolenou. V době dovolené budou v Deštné pouze nedělní bohoslužby! V případě zajištění pohřbu nebo v jiných neodkladných záležitostech se obraťte, prosím, na proboštství v Jindřichově Hradci – telefon 384 361 611, 384 361 690. Krásné prožití prázdnin a dovolených vám všem přeje a ze srdce + žehná Váš služebník a duchovní otec P. Mgr. Ing. Jan Špaček V neděli 14.08.2011 se bude konat při mši svaté kostelní sbírka na potřeby Charity. Za vaše dary upřímné Pán Bůh zaplať! V neděli 04.09.2011 se bude konat při mši svaté kostelní sbírka na bohoslovce. Za vaše dary upřímné Pán Bůh zaplať! -9-
Zpravodaj Deštenska
BOHOSLUŽBY V SRPNU NA ČERVENÉ LHOTĚ U NEJSVĚTĚJŠÍ TROJICE: - Neděle 07.08.2011 v 16 h – 19. neděle v mezidobí - Neděle 04.09.2011 v 16 h – 23. neděle v mezidobí
ROK RŮŽE OPĚT DOMÁCÍ VÁLKA V době, kdy se vlády v Čechách ujal český král Jiří Poděbradský (1458), se zdálo, že nastanou lepší časy. Zkrotil neposlušný Tábor a snažil se být králem „dvojího lidu“, tedy soužití kališnictví s katolictvím. Ale zanedlouho stál severní okraj rožmberských panství opět v domácí válce. Rožmberský vladař Jan II. z Rožmberku podpořil krále Jiřího, zatímco mnozí čeští páni vytvořili Jednotu strakonickou, ostře zaměřenou proti Poděbradovi. V jejím čele stál králův nesmiřitelný odpůrce Zdeněk ze Šternberka. Boje, především v jižních Čechách, se znovu rozhořely. Na pravidelnou válku s králem neměli páni peníze, o to horší byly jejich nenadálé útoky a přepadení. Terčem jejich útoků se stala severní panství Jana II. z Rožmberka, tedy Choustnicko, kam příslušela i Deštná. Šternberk měl svoji základnu v Jindřichově Hradci, odkud vyrážel na okolní rožmberská panství. Škodil, kde se dalo. Roku 1467 vypálil řadu rožmberských obcí, zaútočil na Soběslav, v Deštné spálil sedm stodol a odvedl dobytek. Zdejší obyvatelé asi šedesáti dřevěných domů, s opuštěným kostelem, těžko hájili své živobytí. Přitom útočištěm byl právě kamenný kostel, kam při nebezpečí utíkali pro záchranu. Deštenské trhy, hlavní obživa řemeslníků, přestaly, ani řezníci neplatili daně, protože jejich masné krámy na rynku byly spálené. Ještě horší časy nastaly, když papež Pavel II. na Jana z Rožmberka vyhlásil klatbu za jeho podporu kacířského krále Jiřího z Poděbrad. Na jeho panstvích přestaly mše, křty i církevní pohřby. To už Rožmberk neunesl a od krále odpadl. Poddaným však uleveno nebylo. Na jejich majetky teď zaútočily oddíly královských žoldnéřů, ničily, pálily, braly lidi do zajetí. Bouřlivá doba pokračovala i po smrti krále Jiřího v roce 1471. Jeho protivník, uherský král Matyáš Korvín ovládl Moravu a jižní Čechy, útočil na českého krále Vladislava II. Jagellonského. Další boje v této zhoubné domácí válce, kde velice trpěli i deštenští, skončily až olomouckým Český Šternberk V 15. století sídlo smírem mezi oběma králi v roce 1478. Zdeňka ze Šternberka
F.K. - 10 -
Zpravodaj Deštenska
KULTURA, ZAJÍMAVOSTI A VOLNÝ ČAS Ve spolupráci s občanským sdružením Roska v Jindřichově Hradci jsme zorganizovali benefiční výstavu v galerii Inspirace u Langrů v Jindřichově Hradci, náměstí Míru 138. Vernisáž výstavy s malým pohoštěním a krátkým kulturním programem se bude konat 3. září 2011 v 17. hod. Vystavovat budou výtvarníci z Deštné a Jindřichova Hradce a též někteří z postižených roztroušenou sklerózou. Dobrovolné vstupné bude věnováno na rekondiční cvičení a rehabilitaci nemocných. Výstava potrvá do 16. září 2011. Těšíme se na Vaši návštěvu. Sdružení ROSKA s výtvarníky
Milí čtenáři deštenského zpravodaje, uprostřed krásného letního období si jistě každý z Vás užívá teplých dní a krásy letní přírody. Zvláště my, dříve narození, si vážíme každé příznivé chvilky, která je nám dopřána. Vždyť nikdo z nás neví, jak dlouho se ještě budeme moci z té světa krásy radovat. Tentokrát bych Vám všem ráda napsala o krásném hudebním setkání s vyprávěním pro naše nejmenší v romantickém prostředí kostelíčka sv. Jana Křtitele v bývalých Svatojánských lázních v Deštné. Byl hezký slunný den, když jsem očekávala vzácnou návštěvu našich dětiček z Mateřské školky Deštná, kterých přišlo více než třicet. Děti, i když jsou ještě maličké, se úžasně zapojí do vyprávění i zpěvu a ptají se na všechny možné události a zajímavosti, až to dospělého člověka překvapí. Většina dětiček zazpívala nějakou písničku a musím říci, že moc pěkně. Za odvahu byly děti obdarovány sladkostí, ale myslím, že je více potěšila pochvala. Já jsem jim vyprávěla o historii objevení pramene i o Svatojánských lázních a zazpívala jsem jim několik národních písniček a též píseň z opery Antonína Dvořáka „Rusalka“. K této písni jsem dětem vyprávěla i pohádku o krásné víle Rusalce, která se zamilovala do prince. I když jí její tatíček vodník varoval před lidmi, uvěřila člověku, který ji však stejně oklamal a odešel s cizí kněžnou. Vím, že děti tak hezky reagovaly díky svým milým učitelkách paní Janě Malechové a Marii Čadkové, které je jistě na tuto návštěvu posvátného místa připravily a do kostelíčka je doprovázely. Já jim oběma za to velmi děkuji, protože i pro mne osobně to byla návštěva tak malých dětí velkým zážitkem. Některé děti se postupně osmělily a přidávaly další písničky a básničky. Děti by rády též účinkovaly na některém z koncertů v kostelíčku a já věřím, že se to i podaří. - 11 -
Zpravodaj Deštenska
Zatím účinkovala na jarním koncertě jen Zuzanka Nacházelová, která zde bez trémy zpívala. Když jsem dětem říkala, že si na tuto hezkou návštěvu jistě vzpomenou až budou staré, smály se tomu. Vyprávěla jsem jim, jak i já, když jsem byla malá jsme se svými spolužáky zde v lázních účinkovala a vše mi zůstalo v paměti. Vždyť život ubíhá tak rychle a ty krásné vzpomínky nám v srdci zůstanou. 11. června t.r. se konal v kostelíčku jarní koncert, kde účinkovaly nejen naše děti, ale i báječný pěvecký sbor „Lípa“ z Kamenice nad Lipou, jak popsala hezky i paní Růženka Fialová a za to jí opět mnohokrát děkujeme. Bohužel na tuto pěknou akci nepřišlo mnoho lidí, což nás všechny mrzelo, zvláště zpěváky z Kamenice, kterých přijelo 25 a předvedly krásný výkon. Mnozí lidé, až když si přečtou, jaký byl koncert zajímavý, litují, že se neúčastnili a říkají, že měli doma spoustu práce, které je však vždy doma dostatek. Koncert je ale pokaždé několik měsíců dopředu plánován a tak by snad nebylo problémem si udělat čas cca na jednu hodinu na koncert. Je to určitě také zachování starých tradic, protože mnoho různých náboženských, kulturních a sportovních akcí se zde po staletí konalo nespočet. Kdo má rád historii našeho starobylého městečka Deštná, jistě toto ocení. Náš hudební soubor se skládá převážně z dětí, které do vystoupení vkládají všechny své síly a umění a my všichni se snažíme připravit vždy hezký program, který by se líbil všem. Snažíme se i k našim účinkujícím zajistit také nějaký zajímavý pěvecký neb taneční soubor, kterým dle jejich požadavku platíme z dobrovolného vstupného. Program je vždy různorodý, hudba je nejen klasická, ale jsou zařazeny i národní písně a básně, divadlo nebo tanec a myslíme, že i člověk, který nemá hudební vzdělání se zde potěší. Další koncert v kostelíčku sv. Jana Křtitele v Deštné se bude konat před sv. Václavem – v sobotu dne 24. září 2011 v 16 hodin. Jako host vystoupí známá džezová skupina „X-TET“ pod vedením dirigenta Štrupla z Jindřichova Hradce. Také plánujeme vystoupení krojované skupiny se zpěvem českých a moravských písní a s malým pohoštěním. Dále vystoupí 3 naše baletky pod vedením baletní učitelky Lucie Stellnerové z J. Hradce. Pokusíme se zařadit i vystoupení našich dětiček z mateřské školky na předtančení. Všichni pak zazpíváme a zahrajeme na různé hudební nástroje. Věříme, a já bych si to moc přála, aby přišlo více návštěvníků a udělali tak radost nám všem, kteří koncert připravujeme a samozřejmě i sobě samým. V kostelíčku v lázních je vždy hezky. Jsou zde k vidění krásné obrazy ze života sv. Jana Křtitele od našeho vzácného pátera a malíře Bedřicha Kamarýta, je zde i 80 pohodlných židlí, které nám věnoval Městský úřad v Deštné, takže je možno se usadit a prožívat nerušeně vše, co jsme připravili a ve zvláštním historickém prostředí se odpoutat od každodenních lidských trampot. Kdo přijede autem, může parkovat naproti v zahradě, jako vždy.
- 12 -