7-8 STALO SE V ČERČANECH DNE V HODIN. červenec - srpen Ročník XVI Cena 5,- Kč

7-8 červenec - srpen 2007

Ročník XVI Cena 5,- Kč

STALO SE V ČERČANECH DNE 14.7.2007 V 10.06 HODIN

Čerčanský zpravodaj 7-8/2007

ZPRÁVY OBECNÍHO ÚŘADU Vážení spoluobčané, i v tomto prázdninovém čísle Čerčanského zpravodaje bych vás rád seznámil s nejdůležitějšími problémy, které v tomto období řeší vedení obce. Koncem července proběhlo na Obecním úřadě výběrové řízení na funkci vedoucí/ho Finančního odboru Obecního úřadu. Přihlásili se dva zájemci, byla vybrána slečna Ing. Lucie Pitelková z Benešova, která má ekonomické vzdělání. Současně bylo vypsáno další výběrové řízení ( výzva je otištěna na jiném místě ČZ ) na místo samostatné účetní na Finančním odboru, protože paní Ivana Kronovetrová přechází v rámci organizačních změn na Provozní odbor OÚ, kde bude mít na starosti hospodářskou činnost. Nový sběrný dvůr, situovaný vedle čistírny odpadních vod, odpovídající všem předpisům, je již v provozu. Dne 20. 8. 2007 v 10 hodin bude slavnostně zahájen jeho provoz - občané jsou srdečně zváni. Ukládat odpad ve sběrném dvoře mohou obyvatelé Čerčan, kteří mají řádně zaplaceny poplatky za odpady. Zprávou pro neplatiče je, že seznam dlužníků, kteří nezaplatili poplatky za rok 2006 byl předán exekutorovi, se kterým obec zahájila spolupráci. Připomínám, že poplatky za odpady pro rok 2007 bylo nutno uhradit do 31. 3. 2007! Výši poplatků a způsob jejich placení najdete na adrese www.cercany.cz. V Základní škole Čerčany probíhá plynofikace kotelny a komplexní rekonstrukce topného systému. Finanční náklady této akce hrazené plně z rozpočtu obce činí necelých 5 milionů Kč. A pak, že OÚ do školy neinvestuje... Konečně začala rekonstrukce Sukovy ulice. Ukončení rekonstrukce je plánováno na říjen letošního roku. Tato stavba bude obec stát cca 5,5 milionu Kč. Občané, kteří mají v této ulici bydliště, se budou muset obrnit trpělivostí. Stejně tak i občané, navštěvující lékaře a lékárnu. Zastupitelstvo obce uložilo zastupiteli panu Bláhovi, aby napsal dopis na Ministerstvo dopravy ČR s požadavkem prodloužit na neurčito zastavování rychlíků v Čerčanech. Obecní úřad obdržel odpověď ministerstva i náměstka hejtmana Středočeského kraje pro dopravu, pana Karla Vyšehradského, kterému MD naši žádost zaslalo k vyjádření. Náměstek pan Vyšehradský v dopisu píše, že v Čerčanech budou podle návrhu jízdního řádu 2007/2008 zastavovat spěšné vlaky. Vtip je v tom, že odpoledne ve všední den, kdy je zastavení aspoň jednoho rychlíku nebo případného spěšného vlaku v Čerčanech nejpotřebnější, podle návrhu jízdního řádu 2007/2008, žádný spěšný vlak z Prahy nepojede. A tak se můžeme jen utěšovat faktem, že i ve zmíněném návrhu je uvedeno zastavování rychlíků v Čerčanech, ale jen po dobu stavebních prací na koridoru. Obecnímu úřadu doručila Česká pošta „vyčerpávající“ odpověď na protestní dopis Zastupitelstva obce ve věci zkrácení provozní doby na čerčanské poště. „Opakovaně a důsledně jsme prověřili vhodnost hodin pro veřejnost na poště Čerčany po provedené změně od 9. 5. 2007“ . No a samozřejmě „dle našich zjištění odpovídají současné hodiny pro veřejnost na poště Čerčany poptávce po poštovních službách“. Nezbývá než čekat, až bude Česká pošta zprivatizována a ztratí monopol na poštovní služby! Pan Zoltán Kiss zaslal v zastoupení společnosti C.E.D.A, s.r.o. Bratislava na Obecní úřad další čtyři varianty zastavovací studie náměstí. Najdete je na webu www.cercany.cz. a také si je můžete prohlédnout na Obecním úřadě v Čerčanech. Na tomto webu je také anketa na téma čerčanského náměstí. Můžete hlasovat, zda chcete mít v obci stadion nebo náměstí! A pro odlehčení něco vtipného na závěr. Rada obce projednávala a zamítla návrh, aby bylo občanům umožněno vlastnit dva vodoměry – ten druhý pro zalévání zahrad a tedy bez placení stočného. Co by to znamenalo, je jasné! Ušetřili bychom. Za Radu obce a Zastupitelstvo obce Ing. Jan Tupý

VEŘEJNÁ VÝZVA Tajemník Obecního úřadu Čerčany vyhlašuje dne 26.07.2007 veřejnou výzvu v souladu se zákonem 312/2002 Sb. o úřednících samosprávných celků na obsazení pracovního místa

Samostatná účetní – plat. třída 8-9 dle nař. vlády č. 564/2006 Sb. o platových poměrech zaměstnanců ve veřejných službách a správě na dobu neurčitou. Zařazení: samostatná účetní. Charakteristika práce: vedení účetnictví obce, mzdová agenda, sledování plnění rozpočtu obce, zpracování daňových přiznání obce. Místo výkonu práce: Obecní úřad Čerčany. Předpoklady: fyz. osoba - st. občan ČR nebo cizí st. občan s trvalým pobytem v ČR, který dosáhl věku 18ti let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost a dále ukončené středoškolské vzdělání zakončené maturitou (nejlépe ekonomického směru), znalost podvojného účetnictví, vhodná znalost zákona o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, znalost daňových zákonů, znalost práce na PC (MS Word, Excel, Outlook Express, internet), řidičský průkaz „B“. Požadované doklady k přihlášce: písemná přihláška uchazeče, která bude obsahovat: jméno a příjmení, datum a místo narození, st. příslušnost, místo trvalého pobytu, č. občanského průkazu, datum a podpis zájemce. K přihlášce se připojí tyto doklady: strukturovaný životopis (s údaji o dosavadních zaměstnáních a odborných znalostech), výpis z evidence Rejtříku trestů ne starší než 3 měsíce, ověřená kopie dokladu o nejvyšším vzdělání. Uzávěrka přihlášek: 24.08.2007do 14.00 hod. Přihlášku s uvedenými doklady je nutné doručit v zalepené obálce, zřetelně označené v levém horním rohu „VŘ samostatná účetní OÚ Čerčany“ nejpozději do 24.08.2007 osobně do podatelny OÚ do 14.00 hod. nebo poštou na adresu OÚ Čerčany, Václavská 36, 257 22 Čerčany. Případné bližší informace na tel. čísle 317 776 311, tajemník Mgr. Milan Nikles. Vyhlašovatel si vyhrazuje právo zrušit veřejnou výzvu kdykoliv v jejím průběhu. Mgr. Milan Nikles, tajemník OÚ Čerčany -2-


POZVÁNKA PRO OBČANY ČERČAN Obecní úřad Čerčany a JPO II Čerčany ve spolupráci s firmou ZAHAS s.r.o. a JUTA a.s. pořádají v rámci přípravy protipovodňových opatření v obci předváděcí akci - použití mobilní protipovodňové bariéry Ju-Za (sestavení, naplnění vodou a demontáž). Součástí předváděcí akce bude malá přehlídka produktů, které dodává přední česká firma v oboru ZAHAS s. r. o. s možností dotazů na technické parametry a využití výrobků této firmy. Ukázka stříhání autovraku novým typem šavlových nůžek s pohonem nabíjecí baterií. Termín akce: 16. 8. 2007 ve 13.00 hod. Místo konání: pozemek Ing. Stejskala – břeh Sázavy vedle areálu TJ Slavoj Čerčany.

STARONOVÉ TÉMA: ODPADY Tak takhle to vypadalo u sokolovny v pátek 20.7.2007. Hromada nevytříděného, směsného odpadu. A podobně neutěšená zátiší u kulturního domu, na návsi a u dalších sběrných stanovišť. A co teď s tím? Viník neznámý se tiše směje. Obecní úřad si už nějak s úklidem poradí! Ano, ale z prostředků nás všech, které by se daly využít daleko prospěšněji. Nebylo by lepší odložit lhostejnost či falešnou solidaritu a chytit viníka za ruku?! A.Z.

První výzva k předložení žádostí o dotace v rámci

OPERAČNÍHO PROGRAMU ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ (cca bude rozděleno 20 miliard Kč)

Příjem žádostí: 3.9. – 26.10.2007 SFŽP – Státní fond životního prostředí Více je k dispozici na internetových stránkách ministerstva životního prostředí (http://www.env.cz) a Státního fondu životního prostředí (http://www.sfzp.cz) http://www.opzp.cz/sekce/22/dokumenty-pro-pripravu-zadosti/

HOSPIC DOSTÁVÁ DEFINITIVNÍ PODOBU Domnívám se, že každý, kdo jde nebo jede kolem staveniště, alespoň povšechně sleduje, jak stavba pokračuje. Během měsíce května zedníci dozdili obvodové zdi a zakončili je průběžným betonovým věncem. Tepelný obklad polystyrénem, který má za úkol zabránit vzniku tzv. tepelného mostu, u mnohých náhodných i pravidelných pozorovatelů evokoval dojem hradeb – výrazné štíty vikýřů na jednotlivých stranách opravdu na první pohled působí trochu jako cimbuří. Následně přibyly ocelové a poté i dřevěné prvky klasického krovu, takže koncem června dostala budova co se celkového objemu týká definitivní tvar. Teplé počasí zpomalilo samozřejmě i rychlost dokončení střechy, neboť práce na slunci na vrcholu stavby byla nejen velmi vysilující, ale mnohdy i velmi nebezpečná (na rozpálených ocelových svařencích jste klidně mohli dělat topinky). Řemeslníci se proto s povděkem vrhli na práci uvnitř budovy – v suterénu i v přízemí bylo o poznání chladněji, a tak větší množství mistrů zednických se pustilo do mravenčího zdění vnitřních dělících příček. Celková plocha příček činí přibližně 2.200 m2, tedy téměř 800 m délkových. Nesmíme ovšem zapomínat, že se jedná většinou o příčky malých místností (sklady, koupelny, WC, sesterny), takže málokterá příčka je delší než 2,50 m. Do každé místnosti vedou samozřejmě kromě toho i dveře, pro které je nutno vynechat příslušný otvor. Jakmile byl ucelený úsek stěn dokončen, nastoupili instalatéři, přivezli stovky metrů různých profilů odpadních trub pro dešťovou, splaškovou a tukovou kanalizace a začali je na -3-


sebe napojovat. Poté se ve stěnách objevily drážky pro rozvody teplé a studené vody, takže v současné době je v celém suterénu a části přízemí již jasně patrné, kde bude jaký kohout nebo odpad. Věříme, že i v druhé polovině bude stavba zdárně pokračovat, a to i díky tomu, že Středočeský kraj a Ministerstvo zdravotnictví pro letošní rok již uvolnily dohromady 39,7 mil. Kč. Kromě toho se podařilo získat 1,35 mil. Kč od blízkých měst a obcí, dalších 12,5 mil. Kč z různých soukromých zdrojů a nadací a do konce roku bychom měli obdržet ještě 12,0 mil. Kč od Ministerstva zdravotnictví. Děkujeme touto cestou všem, kteří se jakýmkoli způsobem podíleli na zajištění realizaci stavby. Těm, kteří to ještě nestihli, slibujeme, že k tomu budou mít ještě dost příležitosti. Ing. Jiří Pech, koordinátor stavby

ČERČANSKÉ KOMUNITNÍ CENTRUM A NÁMĚSTÍ Úvodem dovolte připomenout, že součástí plánovaného komunitního centra by měl v budoucnu být mimo v současné době již budovaného hospice i objekt, který zatím nazýváme kostel. Ve skutečnosti bude kromě bohoslužebného prostoru zahrnovat značně velké prostory pro společenské, kulturní a vzdělávací akce. Oba objekty budou jak stavebně, tak provozně propojeny, aby jejich využití bylo co nejefektivnější. V té souvislosti je nyní vhodná chvíle připomenout vztah tohoto zamýšleného souboru staveb k náměstí, o jehož významu a podobě se v těchto měsících začíná v Čerčanech diskutovat. Tuto diskuzi vítám a plně ji podporuji, neboť se domnívám, že takto významný prostor by měl vzniknout na základě potřeb a přání místních obyvatel. Nedělám si iluze, že by se náměstí stalo magnetem pro turisty - především by mělo být navrženo tak, aby se tam všichni pohybovali rádi a bezpečně, aby to byl živý prostor v centru obce (a ne uměle vytvořený sterilní prostor, kde se nic nesmí). Již při prvních jednáních se zástupci obce v 90. letech o začlenění komunitního centra do předmětného prostoru se došlo ke shodě, že kostel by mohl být přirozenou dominantou – ani ne tak velikostí jako vhodným architektonicko-urbanistickým prvkem. Rovněž tak celý soubor staveb byl od začátku koncipován jako ucelený komplex budov, který by byl otevřen do budoucího náměstí. Doufám tedy, že tvůrci koncepce náměstí budou v tomto duchu dále pokračovat a že nebudeme svědky toho, jak bude pole rozparcelované a každý pozemek zastavěn jiným investorem, který si postaví, co ho napadne. Přiznejme si však, že investoři se zatím nehrnou a zainvestovat celý prostor najednou nebo i postupně je zcela mimo možnosti obce. Při této příležitosti se chci však zejména zmínit o plánovaném chodníku podél hospice. Asi každý, kdo se kdy pohyboval po Sokolské ulici mezi garážemi a školou, si minimálně v duchu zanaříkal, proč tu není pořádný chodník. A to nemluvím o těch nešťastnících, kteří zde bydlí a od doby rozšíření silnice nemají před svými zahradami pořádný chodník, voda ze silnice jim stéká na pozemek a o bezpečném výjezdu na silnici si mohou nechat jenom zdát. Proto jsme si při projednávání celého komunitního centra s obcí potvrdili, že koncepce územně plánovací dokumentace je správná a že by na straně dnešního pole měl vzniknout nový chodník. A to ne v místě současného příkopu, ale až za jeřabinovým stromořadím. Ti, kdo chodí na Benďák nebo dále na Lštění, by jistě tento chodník velice přivítali. Proto v rámci stavby hospice jsme přislíbili realizovat tu část chodníku, která vede podél objektu, resp. až ke sjezdu ze silnice, který je situován přibližně 15 m před parkovištěm u obchodu. Podél chodníku by mělo být vybudované i nové osvětlení a vše převedeno na obec. Technické řešení však s sebou přináší některé problémy, které souvisí s příkrým břehem mezi silnicí a polem. Aby se mohl zřídit výše zmiňovaný sjezd ze silnice, resp. výjezd na úroveň pole, bude nutno tento břeh v místě sjezdu snížit, zajistit přeložku silnoproudých kabelů, které vedou na kraji pole, a porazit stromy, které se nacházejí v místě vjezdu. I tak chodník nepůjde v ideální výškové trase. Od sjezdu ze silnice bude v prvním úseku stoupat, po chvíli bude muset klesnout na úroveň budoucího vjezdu a vstupu do komunitního centra, poté opět vystoupat na úroveň stávajícího terénu a posléze sklesat na úroveň cesty ke garážím. Jedině takovýmto řešením je možné zachovat maximum ze stávajících stromů. Domníváme se, že toto řešení je lepší než druhá varianta, kdy by se upřednostnil plynulý výškový průběh chodníku na úkor stávajících stromů – ty by zřejmě zřízení chodníku v těsné blízkosti kořenového systému pod úrovní terénu nepřežily a bylo by je nutné nahradit novými. Ing. Jiří Pech -4-


Vážení spoluobčané, v minulých dnech jsem si přečetl v Čerčanském zpravodaji č. 5-6 dva články týkající se výstavby budoucího čerčanského náměstí (“Náměstí nebo stadion“ od zastupitelů Ing. Tupého, RNDr. Zehnálkové a J. Bláhy a „Nové čerčanské náměstí a okolní prostor“ od Ing. Nováka ). Dříve, než připojím svůj názor na obsah těchto příspěvků, rád bych pochválil redakci tohoto místního dvouměsíčníku za to, že demokraticky umožňuje uveřejnění názorů, které se zřejmě zcela neztotožňují s názorem většiny zastupitelů obce. A nyní k obsahu těchto článků. Oceňuji zejména příspěvek od zmíněných tří zastupitelů obce, kteří upozorňují na nesmyslný nápad postavit sportovní stadion uprostřed obce a tím ubrat prostor pro výstavbu předpokládaného náměstí. Kromě znemožnění realizace náměstí v dostatečně reprezentativní velikosti, ve článku jsou velmi správně uvedena značná finanční rizika, která by výstavbou a provozem stadionu vznikla. Lidově lze říci, že stadion by se stal těžkou koulí na každoročním rozpočtu obce. Pokud se počítá s příspěvkem státu na jeho výstavbu, jedná se zřejmě o sen z říše fantazií, neboť podle informací z parlamentních kruhů, současná finanční situace republiky podobné dary obcím značně omezí a rovněž tzv. „porcování medvěda“, tedy rozdělení několika miliard korun z iniciativy poslanců při závěrečném schvalování rozpočtu, bude velmi nepatrné, nebude-li letos úplně zrušeno. Pokud tedy někdo slibuje získat příspěvek ze státních zdrojů, jedná vůči obci velmi neseriozně. Finanční zatížení obce z titulu výstavby a provozu uvažovaného stadionu znemožní uskutečnit řadu jiných důležitějších akcí jako je např. rekonstrukce mnoha obecních komunikací, které jsou po plynofikaci v dezolátním stavu, neumožní nástavbu tělocvičny na školní jídelnu – o které by se podle článku poslanců – zastupitelů mělo uvažovat – apod. Kromě velkých finančních rizik, umístění stadionu uprostřed obce na úkor potřebné plochy pro náměstí, jsou zde další faktory, které tuto dislokaci vylučují. provoz stadionu, zejména pokud by byl i komerčně využíván, by nadměrným hlukem rušil i stávající klidovou zónu kolem nájemních domů nad školou a vilek v ulici nad stadionem, rušil by i výuku ve škole a v neposlední řadě by hluk ohrozil i nedaleký hospic, který ke své záslužné činnosti bude klid nezbytně potřebovat. Nedomyšleny jsou i komunikační přístupy ke stadionu přes rušnou silnici vedle školy. Znamenalo by to navíc stavět lávku pro pěší přes tuto silnici? Poslední připomínka k této věci. Jako člen týmu OSN pro rozvojový program (UNDP) i jako diplomatický spolupracovník Ministerstva kultury jsem měl před lety možnost navštívit mnoho velkých i malých měst v Evropě, Asii i Americe a nikde jsem neviděl stadion tohoto typu přilepený k hlavnímu náměstí. Pokud by Čerčany tolik toužily po stadionu, pak mne napadá ještě jedna vzpomínka z doby poválečné. Tehdy se vážně uvažovalo o výstavbě krajského sportovního areálu, který měl být vybudován mezi plovárnou a pod současnou sokolovnou na břehu Sázavy. Tam by se stadion územně velice hodil, zejména kdyby jeho výstavba i provoz byly v gesci krajského úřadu. Nestálo by za to tuto dávnou myšlenku oprášit a jednat se Středočeským krajem? Pokud jde o uvažovanou výstavbu náměstí, je to nápad velmi dobrý, který přiblíží Čerčany k budoucímu statutu města. Náměstí by však mělo uvažovat více s veřejnými stavbami než s dalšími obytnými domy. Měl by zde -5-


být např. kostel, koncertní a divadelní sál, obecní úřad, zdravotní poliklinika, policie, pošta, apod. Obec by se měla vyvarovat spojení s různými lobbisty a dravými developerskými firmami, které jakmile cítí nějakou výstavbu v hodnotě milionů, ihned se slétnou jako můry na večerní lucernu. Na výstavbu je nutno vypsat regulérní výběrové řízení a při hodnocení jeho výsledků tvrdě odmítnout jakékoliv korupční nabídky, které se samozřejmě také mohou vyskytnout. Dobré je spojit se s nezávislou renomovanou právní firmou, která se dokáže orientovat v pralese současných zákonů týkajících se zadávání veřejných zakázek. Zastupitelé i pracovníci obecního úřadu jsou lidé bezpochyby veskrze znalí a poctiví, nemohou však tyto složité zákony dopodrobna ovládat; proto je lépe postupovat velmi průhledně a přesně podle zákonů, neboť některá města a obce se zřejmě ne vlastní vinou vystavila dodatečnému stíhání orgánů činných v trestním řízení ( např. v Českém Krumlově). Čerčany jsou krásná obec dobře budovaná i spravovaná místními komunálními přestaviteli. Podařilo se realizovat krásné dětské hřiště, obecní informační systém, funguje velmi dobrá knihovna a informační středisko, uskutečnila se plynofikace, důstojný vstup dostal i hřbitov, otevřela se i nová užitečná prodejna vedle pošty atd. Opatrně by se však mělo postupovat při povolování výstavby nových obytných objektů v souladu s tradicemi zástavby obce, tak aby dnešní, ale zejména příští obyvatelé Čerčan, mohli na současné představitele obce vzpomínat jen v dobrém. A proto je třeba přát krásným Čerčanům jen to nejlepší! Ing. E.P.

PROBLÉM „STADION“ V minulém čísle Čerčanského zpravodaje vyšly dva články pojednávající o nutnosti výstavby čerčanského náměstí v prostoru navazujícím na Sokolskou ulici, v jejichž textu se objevily některé údaje dle mého názoru nepřesné a zavádějící, týkající se zejména výstavby školního hřiště. Chtěla bych se tedy vyjádřit k problému ze svého hlediska. Nevadí mi, že má někdo jiný názor, od toho jsme demokratická společnost. Vadí mi, že autoři článku „Náměstí nebo stadion??!!“ účelově používají výraz „stadion“, přestože jde od začátku o projekt výstavby školního hřiště. Proč potřebuje škola pro výuku TV hřiště? Cituji: „Stav školních sportovišť a tělovýchovného zázemí v ZŠ Čerčany je pro potřeby školní mládeže a jejich bezpečnost při provozování tělesné výchovy naprosto nevyhovující a nedostačující. Škola nevlastní ani tělocvičnu, ani žádné venkovní sportoviště. V současnosti probíhá výuka tělesné výchovy buď v prostorách tělocvičny TJ Slavoj, nebo na školním hřišti, které je hliněné a prašné, a svou rozlohou neumožňuje souběžnou výuku TV ve více třídách. Část výuky TV probíhá také na otevřených prostranstvích obce, konkrétně v ulici Komenského, která současně slouží i automobilovému provozu. Přesun do tělocvičny TJ Slavoj, která se nachází ve spodní části obce je zdlouhavý a má za následek, že musí být hodiny tělesné výchovy spojovány, což není ideální z hlediska pedagogického - přesuny krátí dobu výuky TV, ani zdravotního - vzhledem k přesunu dětí ve špatných klimatických podmínkách.“ To jsou argumenty, které předložil ředitel školy Mgr. Miroslav Klenovec a Školská rada ZŠ v žádosti o vyčlenění pozemku pro výstavbu školního hřiště. Tedy opravdu žádný stadion, navržené školní hřiště svou rozlohou odpovídá potřebám výuky tělocviku na ZŠ s kapacitou až 500 žáků, která zajišťuje výuku 17 tříd. Umožní souběžnou výuku dvou tříd, která vyřeší zařazení TV do vyučovacích hodin vhodných pro výuku tělocviku a ne třeba matematiky. TV bude tedy zařazována do výuky dle potřeb dětí, a ne dle potřeb prostoru malého hřiště. Na malém hřišti 17 tříd i při minimální dotaci 2 hodin tělocviku týdně opravdu nevystřídáte i kdybyste se rozkrájeli. Takže pokud postavíme hřiště minimální, nebudou na něm dvě souběžné hodiny TV možné a opět děti poženeme do ulice Komenského. Výuka TV má totiž probíhat ze 70% venku, takže ani tělocvična v tomto problému nepomůže. Dále mi vadí vytváření iluze snadné stavby čerčanského náměstí. Všichni kolem sebe vidíme, jaké má obec problémy s investicemi, nejsou peníze na údržbu travnatých ploch, komunikace si na jaře zametáme sami, odvodňovací systémy u komunikací jsou zarostlé a mnohde nefunkční. Z čeho tedy budeme stavět náměstí na zelené louce na kraji obce? V textu není ani zmínka o možném financování výstavby náměstí, o tom, jak velká investice to bude, a ani o tom, kdo bude vlastnit úřad, středisko a objekty občanské vybavenosti v případě jiného investora než je obec. Může si vůbec obec takovou investici, spravování a údržbu majetku dovolit? A budou chtít v nedaleké budoucnosti Čtyřkolští a občané Lštění úřad a náměstí v Čerčanech? Navíc nechápu, proč je vytvářena taková nepřátelská kampaň proti školnímu hřišti, které evidentně potřebujeme pro výuku dětí, když ani není jisté, kdy konečně vypíše vláda dotaci a zda jí potom skutečně obec dostane. Očekávala bych, že když zastupitelstvo odsouhlasilo podání žádosti o dotaci na školní hřiště, je nyní snaha tuto dotaci získat záměrem celé obce, a že tedy všichni jeho členové napnou síly aby tento zájem podpořili. A pokud se tak neděje, je výše zmíněný článek krokem, který je v rozporu s usnesením Zastupitelstva obce. Existuje architektonická studie na úpravu prostoru před nádražím, která počítá s odstraněním nevzhledných, zarostlých a neudržovaných ploch, vytvořením většího a přívětivějšího prostoru, který by byl centrálním v pravém slova smyslu. Leží přece v centru dění obce. A náklady budou neskonale menší, navíc lze žádat o dotaci na ministerstvu místního rozvoje, popřípadě přes sdružení Posázaví, jehož je obec členem. A že by pro získání statutu města bylo podmínkou náměstí? To je opravdu velmi účelová informace. O tom přece rozhoduje pouze počet obyvatel. Následně je nutná existence potřebných úřadů a další záležitosti týkající se občanské vybavenosti a infrastruktury obce. A článek „Nové čerčanské náměstí a okolní prostor“ od Ing. Nováka-Včeláka? Věta „Veřejný zájem – náměstí - je mnohem výše než zájem školy“ ta mě opravdu děsí. Copak škola není veřejný zájem? Bezpečnost dětí při výuce není zájmem veřejnosti? Kdo je tedy veřejnost? Děti, rodiče, prarodiče, nebo někdo jiný? A věta “Stadion dětem toto hřiště vezme“ opět z článku pana Nováka – ta mě naštvala. Naopak – děti hřiště dostanou. A budou ho využívat i ve volném čase a budou hrát nejen fotbal, ale například i běhat, skákat do dálky a do výšky - a to na důstojném, bezpečném a bezprašném hřišti. Vždyť o to nám přece od začátku jde. Já osobně preferuji pro centrum obce prostor před nádražím, je logickým centrem obce, vždyť její historie s existencí nádraží úzce souvisí. Jako občan nové náměstí na kraji obce nepotřebuji a nechci. Budu radši, když úroveň zdejší školy bude odpovídat potřebám dětí a jejich rodičů, a když děti při tělocviku v Komenského ulici nebudou muset uhýbat jedoucím autům. Mgr. Blanka Tomková -6-


100 LET SBORU DOBROVOLNÝCH HASIČŮ ČERČANY V letošním roce uplynulo již 100 let od založení hasičského sboru v Čerčanech. Zakládajícími členy byli: Josef Matoušek, Josef Doleček, Karel Klaus, Josef Kodet, Josef Harvan, František Kadlec, Jan Klaus, František Zazvonil, Jan Počepický, Josef Škvor a František Zoulík. Již od začátku září bude v místním Infocentru instalována výstava z historie i současnosti sboru. Dnem „D“ bude 15. září 2007. Během dopoledne bude možné si prohlédnout hasičskou zbrojnici, její vybavení a veškerou techniku. V odpoledních hodinách se přesuneme na náves, kde bude předán slavnostní prapor sboru a ocenění členům. Dále zde proběhne simulovaný zásah zásahové jednotky, ukázky činnosti družstva žen a mladých hasičů, ukázky Hasičského záchranného sboru Benešov a koňských stříkaček. V podvečerních hodinách začne taneční zábava za doprovodu hudby Klub Čerčany. Jana Severinová, starostka SDH Čerčany

PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych touto cestou poděkovat zástupcům Občanského sdružení zdravotně postižených za návštěvu a milý dárek k sedmdesátým narozeninám mého manžela Josefa Smutného z Pyšel. Velice nás to potěšilo. Díky. Hedvika Smutná, Pyšely

CO SE DO PUBLIKACE NEVEŠLO Ing. Karel Svoboda z Mnichovic (rodák z Čerčan) nám poslal fotografii obrazu Matouškova statku čp. 1, který namaloval na základě vzpomínek a fotografií rozvalin v roce 1978. Jako dítě si chodil na statek hrát a pomáhat. Jde o olej na překližce, 70x50 cm. Obraz pan Svoboda daroval své tetě Vlastě Škvorové k jejím 70. narozeninám. Po její smrti si obraz odvezla paní Hana-Krop-Škvorová do Seattlu v USA. Ve svém dopise Ing. Svoboda píše, že v roce 1906 nechali jeho babička a dědeček Josef a Marie Matouškovi udělat desku na křížek, který stojí u křižovatky směrem na Přestavlky. Koncem 70.let nápis na desce zašel a Ing. Svoboda udělal novou mosaznou desku (40x80 cm) s ručně vyvedeným původním textem „Bože, chraň ourodu našji.“ -rf-

Co se do publikace nevešlo

BRODY, PŘÍVOZY, MOSTY A HISTORIE VOROPLAVBY NA ŘECE SÁZAVĚ Čerčany a nejbližší okolí, 2. část Úvodem této historické studie, kterou jsem v podstatě vypracoval přede dvěma roky a měla být též vytištěna v pamětní knížce o historii Čerčan, redakce Grada, která nám knížku připravovala, a posléze nechala vytisknout, dokument pro jeho rozsáhlost jako celek nepoužila. Pouze některé velmi krátké pasáže využila v kapitolách týkající se naší řeky Sázavy jako celku. Jsem přesvědčen, že by byla velká škoda neuveřejnit tento dokument jako celek, na kterém jsem strávil v archivu v Benešově mnoho času a neuspokojit tak zájemce o historii naší obce a okolí. Myslím, že tímto dokumentem i když je z pera historika amatéra, potěším alespoň část naší čtenářské obce. Přívozy: Zjistit počátek převážení přes vodní toky se žádnému historikovi hodnověrně nikdy nepodaří. Již v šerém dávnověku se lidé přepravovali přes vodní toky ze břehu na břeh, všude tam, kde se nemohli přebrodit. Už v mytologických bájích jsem četl o převozníkovi Cháronovi, který převážel zemřelé za drobný peníz, přes řeku Styx do podsvětí. Myslím, a jsem dokonce přesvědčen, že převozník a povětrná ženština k pronajmutí, jsou nejstarší řemesla na světě. Vraťme se ze světa bájí a domněnek do světa reálného a hodnověrně doložitelného. Na naší řeku Sázavu! Naši řeku a její příbřeží počali lidé podle archeologických vykopávek osídlovat už dávno před narozením Krista. Kolem řeky se vždy pohybovali a též usazovali už v dávnověku lidé a jejich kmenová seskupení. Jednak pro snadnější pohyb při břehu, kde odpradávna vedly stezky a také snadnější obživu u řeky, lov ryb, který byl daleko jednodušší, než nahánět v hlubokých posázavských hvozdech divokou zvěř. I když naše řeka Sázava vypadala před několika tisíci lety trošku jinak, než jak ji známe dnes. Byla daleko více divočejší, nepatřila sice nikdy mezi toky z hlubokou vodou, alespoň ne na velké části její celkové délky. Byly tu samozřejmě místa, kde se za nízkého stavu vody dalo brodit, o tom jsem se již zmiňoval v kapitole „Brody“. Myslím, že za teplého počasí nebyl velký problém pro tehdejšího praobyvatele přeplout vodní tok na kmeni, či kládě, kterých se povalovalo na břehu naší řeky jistě habaděj, zejména těch naplavených velkou vodou. Vždyť naše řeka prakticky po celé své délce protéká mohutnými lesy i dnes. Strčit kládu do vody, -7-


nalehnout na ni, plácat rukama nohama jako žába, aby se kláda neotáčela, nebyl zase tak velký problém, a o ostatní se postaral říční proud. Po pár letech, když „ praobyvatel“ poznal díky svému nabývajícímu rozumu, že když sváže několik klád k sobě nějakou přírodní houžví, že má celkem slušné plavidlo-vor, na kterém se dá plavit daleko bezpečněji a takřka v suchu. Navíc si mohl vzít s sebou i náklad, třeba svoji anebo cizí pramanželku. To, jistě uznáte, nebylo k zahození! Vývoj šel samozřejmě dál. Brzy člověk poznal a zvládl výrobu loděk a větších lodic, ty pak mohl použít k plavbě nejen napříč tokem, ale i po proudu, nebo naopak. K této výrobě plavidel již potřeboval nástroje, nejlépe kovové. Ponejprv sloužily bronzové a po pár stoletích pak železné a ještě později ocelové. To se již skoro dostáváme k nepříliš vzdálené minulosti. Z historických záznamů, které se nám dochovaly víme, že na naší řece a v nejbližším okolí naší obce, řekněme v 17. století, žádný pořádný most nebyl. Možná, že na nějakých užších místech vodního toku v okolí naší obce byla nějaká dřevěná lávka, ale není to nikde doloženo. Mám dojem, že by ji první jarní voda stejně smetla. Řeka Sázava v Čerčanech a v nejbližším okolí byla i dříve dosti široká, a jen těžko přemostitelná nějakou jednoduchou dřevěnou konstrukcí. Mosty se již dříve, než tady na dolní Sázavě, stavěly na horním toku. Známé jsou Ledeč, Přibyslav a Světlá, kde je řeka daleko užší než u nás a přemostit tok bylo snadnější. V 18. století je znám dřevěný most se zastřešením, který stál asi v místě dnešního kamenného z roku 1850 v Poříčí n./ Sázavou. Na ten, jak je známo byla napojena císařská silnice z Prahy do Vídně. Jeho životnost byla nesmírně problematická. Velmi často byl stržen velkou vodou a udržovat jej v provozuschopném stavu bylo nákladné. Ale o mostech mám připravenu zvláštní kapitolu do příštího čísla Zpravodaje. Vraťme se zpět k přívozům. Ty v minulosti nesly největší tíhu přepravy, jak lidí, tak i povozů přes naši řeku. Nahlédněme v naší představě do nedalekého Poříčí n. Sázavou, řekněme roku 1700. Přes řeku se zde většinou brodilo a císařská silnice do Vídně byla hojně využívána už tenkrát. Ještě zde nestál ani již zmíněný zastřešený a dosti problematický dřevěný most, na kterém se mimo jiné vybíralo i mýtné. Brodit se nedalo pokaždé a k přívozu se muselo s povozem sjeti poněkud dále po proudu z císařské cesty, kde byla na levém břehu přívozníkova chalupa a na řece velký prám zabezpečen průvlečným řetězem na obou březích pevně ukotveným. Další technické zajímavosti tohoto přívozu nejsou bohužel známy. Uvádět další podrobnosti k převážení by byly jen domněnky! Pojďme dál proti proudu řeky do Čerčan. Zde byl starý přívoz nad jezem a Spálenským mlýnem těsně nad dnešními koupadly a vedla k němu ještě dnes znatelná polní cesta z levého břehu. Na pravém břehu u fotbalového hřiště je polní cesta ku brodu již dávno zlikvidovaná. Samotné přístaviště přívozu je sice ještě dnes znatelné, ale z velké části je již zasypáno kamenivem a hlínou z nedávno upravovaných již zmíněných koupadel. Velice dobře si na toto přístaviště utvořené jako několikametrový zářez do břehu velice dobře pamatuji. Pamatuji se, že jako děti jsme tam říkávali „U přívozu,“ ale samotný přívoz si již pamatovat nemohu, poněvadž jsem se narodil až po válce. Dodnes se ulice kolmo dolů ze Sukovy k nové tělocvičně nedaleko lékárny jmenuje „Ke přívozu.“ Přívoz převážel v minulosti i povozy, které jely do mlýna. Zanikl někdy počátkem války také proto, že byla v roce 1926 k železničnímu mostu přistavěna lávka pro pěší. Přívoz převážel potom už jen v letní sezoně, než úplně zanikl. Posledním převozníkem podle slov pamětníků, byl nějaký pan Šabata. Další zajímavý a starý přívoz byl mezi obcí Lštění a Čtyřkoly zhruba v místech dnešního amerického vojenského mostu, poskytnutého v rámci poválečné pomoci UNRA, který po postavení někdy v roce 1948, prakticky tak přívoz učinil zbytečným! Tento vojenský ženijní provizorní most od „nepřátelských amerických imperialistů“, nám „provizorně slouží,“ sice s omezením dopravy, vcelku spolehlivě až dodnes! „Je jen škoda a ostuda, že jsme v dobách „socialistického blahobytu, kdy bylo peněz a všeho habaděj, a lidé nevěděli roupy, co s bohatstvím a penězi dělat“, nepostavili most nový, krásný betonový a hlavně využitelný pro záchranné služby! Tento jsme mohli dnes vymést na smetiště dějin nebo poskytnout k rozebrání a odvezení do sběru nějakému týranému a trpícímu etniku!“ Dalším zajímavým, ale již zaniklým přívozem, byl přívoz na pravém břehu řeky, pod obcí Javorník, který umožňoval přepravu do Zlenic a naopak. Provozoval ho kdysi p. Novotný, mám dojem, že zmíněný převozník neunesl zestátnění své lodě, dvou vesel, jednoho bidla smrkového a závěsného lana, tak převážení zanechal! Posledním v tomto článku zmíněným a dodnes provozovaným je přívoz na velmi hezkém a turisticky atraktivním místě pod zříceninou hradu Zlenice. Tento přívoz je zde na tomto místě již velmi dávno a nepodařilo se zjistit přesně, odkdy je provozován jako pravidelný. Lze se jen domnívat, že s přestávkami asi od výstavby dráhy Císaře Františka Josefa, což je od konce 70. let 19.století. Má to svoji logiku. Podle pravobřežního přítoku Mnichovického potoka sem vedla od pradávna stezka. Byla to asi po postavení železniční dráhy PrahaČ.Budějovice jediná možnost, jak se sem do tohoto hezkého kouta našeho nejbližšího okolí dostat. Ze žel. stanice Senohraby jít pěšky po stezce kolem zmíněného potoka a využít přívozu přes řeku na levý břeh do Zlenic. Případně si zajít na hrad Stará Dubá nebo pak jít do osady Dubsko. Posázavská dráha, původně Ringhoferova, z Čerčan do Sázavy Černé Budy, byla postavena daleko později, až na přelomu 19.a 20 století. Josef Šimánek, kronikář obce -8-


JAK SE V MATEŘSKÉ ŠKOLE PŘIPRAVUJEME NA NOVÝ ŠKOLNÍ ROK Prázdniny se přehouply do druhé poloviny. Mateřská škola bude ještě do 17.8. uzavřena, což je, chápeme, pro zaměstnané rodiče překážka. Ale věřte, že období uzavření školky je nutné a potřebné pro různé práce a opravy, které nejsou v době provozu možné. Jen tak můžeme pracovat na zlepšení prostředí pro vaše děti. V červnu se nám podařilo ve spolupráci s OÚ vyměnit okna ve třídách v přízemí. Tímto pokračujeme v postupné výměně oken celé budovy školy. Ihned v první polovině prázdnin nastoupili malíři. Bylo nutné vymalovat celé přízemí, schodiště a v souladu s hygienickými požadavky na prostředí školy i kuchyň a pomocné prostory. Poté nastoupily provozní zaměstnankyně a pustily se do generálního úklidu, aby mohly být ve třídě Kuřátek a Koťátek položeny nové podlahové krytiny. Celé přízemí jsme pojali v pastelových barvách a prostředí působí nyní mnohem veseleji. Za dlouhodobější cíl považujeme výměnu kancelářského nábytku ve třídách za dětský nábyteček, který bude podněcovat děti k rozvoji tvořivosti při hře. Ta je nejdůležitější „prací“ dítěte v předškolním období. O letošních prázdninách jsme novým nábytkem vybavili třídu Kuřátek. Děti i paní učitelky se mají na co těšit a změny povedou nejen k radosti z hezkého prostředí, ale i k rozvoji estetického vnímání u dětí. Chceme-li u dětí rozvíjet i další schopnosti, musím se pozastavit i u výchovně vzdělávací činnosti naší školy. O nově připravovaném projektu „ Harmoničky“ se dále rozepíše naše paní učitelka Jiřinka Oršlová: „Ačkoli jsme se s dětmi v Hravé školce nedávno rozloučili, už myslíme na to, co nového pro ně připravíme v nadcházejícím školním roce. Po velmi kladném ohlasu na kroužek „Veselé písničky“, jsem se po poradě s pí ředitelkou rozhodla, navázat s předškoláky na tuto činnost výukou na čtyřkanálkové foukací harmoniky. Tato výuka by měla být nejen součástí, ale i nadstandardem každodenní vzdělávací práce určené předškolákům. Tato hudební pomůcka slouží k osvojení si základní řady tónů v rozsahu jedné oktávy, zároveň k rozvoji intonace a vnitřního slyšení, hudební tvořivosti dětí a v neposlední řadě i k prohloubení zdravého dýchání zdůrazňováním výdechu a nádechu. Tímto bych ráda navázala na zkušenosti prof. E.Kulhánkové, která je průkopnicí a zakladatelkou této výuky na harmoničky, kde děti hrají (posléze i třeba s větším hudebním doprovodem), ačkoli neznají noty. Tajemství tkví v tom, že hrají podle barev, což je pro ně jistě zábavnější. Jedinou investicí pro rodiče bude zakoupení harmoničky – což činí 158,-Kč. Domnívám se, že ve srovnání s jinými vzdělávacími institucemi, je to pro mě jako matku velmi úsměvná částka, za další přínosné vzdělání pro mé děti. Jsem presvědčená, že i rodiče nových předškoláků budou sdílet můj názor a už teď se těší, jak se z jejich ratolestí stanou opravdoví „muzikanti“. Plánujeme také veřejné vystoupení, kam si budou moci děti pozvat všechny své blízké a předvést jim svoji práci a co se všechno naučily. Moc se na tuto práci těším a doufám, že se mi tento smělý plán s pomocí pí ředitelky i ostatních kolegyň podaří se ctí realizovat. Věřím, že všechny novoty v naší školce přispějí nejen ke zlepšení prostředí, ale i k podpoře naší každodenní výchovně vzdělávací práce s našimi nejmenšími. Eva Kočová, ředitelka školy

Výtvarná soutěž pořádaná u příležitosti 55. výročí otevření Husova sboru v Čerčanech u Prahy

"ČERČANSKÝ KOSTEL - JAK HO VIDÍM JÁ"

Kostel v Čerčanech, patřící k výrazným dominantám Posázaví, je prací prvorepublikového architekta Truksy, představitele funkcionalismu, kterému se stavba stala životním dílem. Cílem výtvarné soutěže, kterou vyhlašujeme za spolupráce s obcí Čerčany a sdružením Posázaví o.p.s., je obrazové nebo i plastické ztvárnění kostela - ať už realisticky, či ve fantazijní vizi, jakoukoliv technikou. K této myšlence nás inspirovala obrazová příloha sborníku k 650 letům první písemné zmínky o Čerčanech, a také uveřejněné slohové práce dětí místní ZŠ, které se v mnoha případech soustředily na kostel, jako na symbol obce. Věříme, že soutěž může přispět k většímu zájmu o kostel a otevře další diskuzi nad jeho funkcí v rámci obce. Do soutěže budou zapojeny děti od předškolního věku do 18 let a to nejen z Čerčan, ale i z okolních obcí. Kategorie soutěže jsou celkem čtyři: a) Předškolní věk b) První stupeň ZŠ c) Druhý stupeň ZŠ d) 15 - 18 let Kromě cen v jednotlivých kategoriích (výtvarné potřeby, literatura, CD Romy, DVD) bude udělena ještě jedna cena zvláštní - zájezd pro 2 osoby. Do uzávěrky soutěže (1. 9. 2007) je možné výtvarná díla buď zasílat na adresu Farního úřadu CČSH (Husova 280, 257 22 Čerčany) nebo odevzdávat v čerčanském Infocentru. Všechna díla musí být označena jménem, věkem a adresou autora. -9-


Díla budou posuzována porotou v čele s Mgr. Vladimírem Wagnerem (pedagogem a autorem křížové cesty v čerčanském kostele) a Ilonou Komárkovou (grafičkou a výtvarnicí, t.č. v domácnosti). Propagace soutěže probíhá jak na úrovni církevní (církevní tisk CČSH - časopisy Husita a Český zápas, církevní web), tak na úrovni regionální s laskavou pomocí infocenter a zainteresovaných sdružení. Vyhlášení výsledků soutěže proběhne na dětském dni 8. září 2007, pořádaném na faře CČSH Čerčany. Za přípravný tým Petr Wagner, [email protected], www.sborcercany.blog.cz

KNIHOVNA-INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE: Otevírací doba Knihovny: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: zavřeno

Otevírací doba Knihovny v srpnu: Pondělí: zavřeno 13.00 - 17.00 Úterý: zavřeno 13.00 - 17.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Pátek: zavřeno

13.00 – 17.00 12.00 – 17.00 13.00 – 17.00

V knihovně je možno za nízké ceny zakoupit některé z vyřazených knih. Nabídka je průběžně doplňována. Otevírací doba Infocentra: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: 9.00 - 12.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: 9.00 - 12.00

Otevírací doba Infocentra v srpnu: Pondělí: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Úterý: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Středa: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Čtvrtek: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Pátek: 9.00 - 12.00 13.00 - 17.00 Sobota: 9.00 - 12.00 13.00 - 16.00 Neděle: 9.00 - 12.00 13.00 - 16.00

13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00

Mimo otevírací dobu je Knihovna i Infocentrum pro veřejnost uzavřena. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail knihovny: [email protected] (Helena Ratajová) E-mail infocentra: [email protected] (Mgr. Renata Frídová, Eva Masopustová)

www.cercany.cz

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – ČERVENEC Beletrie

Ball, Sarah – Psáno ve hvězdách Brown, Sandra – Bílý žár Clark, Mary Higgins – Únos Cornwell, Patricia – Za řekou Styx Coulter, Catherine – Noční bouře Crichton, Michael – Ztracený svět Formánek, Josef – Prsatý muž a zloděj příběhů Forsyth, Frederick – Den pro Šakala Frýdlová, Pavla – Ženám patří půlka nebe Garwood, Julie – Vrať mi můj sen Gerritsen, Tess – Neznámá Johnston, Paul – Temný odstín modři King, Stephen – Mlha Kubátová, Táňa – V pondělí a ve čtvrtek Leitner, Thea – S mým srdcem nelze si jen hrát Lewis, Susan – Ukradené začátky McNab, Andy – Temná zima Meyrink, Gustav – Der Golem Moore, Margriet de – Utonulá

Nicoll, Ruaridh – Srdce bílého muže Nosková, Věra – Obsazeno Novotný, Petr – Dobrý kafe na Frekvenci 1 Paulová, Jana – Jak běžet do kopce Plaidy, Jean- Vilémova žena Sasson, Jean – Láska v zemi žalu Spencerová,La Vyrle – Roky Tále, Samko – Kniha o hřbitově Trakin, Roy – Tom Hanks Updike, John – Vesnice Williams, Tennessee – Sladké ptáče mládí Woolrich, Cornell – Noční můry

Naučná literatura

Blandford, Edmund – Obě strany invaze Dvořák, Otomar – Největší české záhady Encyklopedie zdravé ženy Naše dítě od jednoho do tří roků Penny, Susan & Martin – Potisky Pernes, Jiří – O trůn a lásku Simonis, Daniel – Švýcarsko Šťastná, Jarmila – Kam s nimi

Velká obrazová encyklopedie přírody Vogeltanz, Vladimír- Co s doktorem 2 Vořechovský, Jaroslav – Automobilové modelářství

Literatura pro děti a mládež

Bichsel, Peter – Povídání pro děti Denková, Melita – Kluk s medovýma očima Irving, John – Jako by se tu někdo snažil nevydat ani hlásku Kubašta, Vojtěch – Malý domeček plný koleček Piráti z Karibiku: Na konci světa Ulysses Moore: Obchod se zapomenutými mapami Daňková, Hana – Veselá matematika s Bajtíky Dušek, Jiří – Špioni z vesmíru Schneider Meg F. – Pomoc! Moje učitelka si na mne zasedla Totálně W.I.T.C.H.

Anotace ke knihám najdete na webových stránkách obce - www.cercany.cz v menu : Knihovna

Šikovné ruce Infocentrum Čerčany připravilo pro obyvatele obce výstavu „Šikovné ruce“, která proběhla od 2.7. do 25.7.2007. Ne všechno v době normalizace bylo špatné, někdy v 70.letech se v kulturním domě tyto výstavy pořádaly a tak jsme jen navázali na tradici. Chtěli jsme ukázat, že v Čerčanech žijí lidé, kteří mají krásného koníčka, výtvarnou práci. Kteří umí vyrobit pěkné okrasné i užitné předměty, kteří prostě mají šikovné ruce a bylo by škoda, kdyby jejich dílka jen tak ležela doma v šuplíku. A že se jich našlo! Mohli jste vidět obrazy Tomáše Speváka (studenta Fakulty výtvarných umění VUT v Brně) - jeho Marlen Dietrich zaujala každého, kdo vešel. Josef Drábek vystavoval své krásné dřevěné plastiky, Rudolf Kaiser a p. Kučera kresby tužkou, Nina Musilová obrazy a keramiku, Miloslav Musil krásný velký dřevěný reliéf, jejich syn Petr a snacha Božena drátkované ozdoby a hedvábné šátky, pletené svetry Ing. Dany Tomáškové a Aleny Chlistovské, kresby - ilustrace Ivany Chlistovské, fotografie Miroslava Semeráda a Lady Berkové, pletené hračky Ing. Lenky Šenkové a Jaroslavy Macháčkové, háčkované dečky a ubrusy Věry Podroužkové, Jarmily Jiráskové, Marie Lefflerové, Věry Frídové a Anežky Semínové, paličkování Ireny Jiráskové, ubrousková technika Hany - 10 -


a Danielky Dolejšových, letecké modely Michala Pěkného, jako dekoraci zapůjčil své tři velké citrusy pěstitel Milan Schlögl, své výrobky představilo i občanské sdružení Dráče - hedvábné kravaty, batikovaná trička, keramiku a šperky z korálků, batikované oděvy vyrobily k prodeji také žákyně Eliška Vlasáková, Klára Masnicová, Hana Kronovetrová a Daniela Kyselová. Mezi další vystavovatele patří ještě: Eliška Havlíčková, Lenka Semínová, Jarmila Jirásková, Vlasta Průchová, Ing. Jana Tupá, Lada Borecká, Lubomír Dunaj, Marcela Steiglerová a rodina Šustova a Frídova. Ozdobou výstavy také byly repliky bodných a sečných (chladných) zbraní - lovecký tesák, ruský kord, jezdecký meč, skotský palaš a turecká šavle. Je jen škoda, že se tentokrát na vernisáži v pondělí 2.7. sešlo tak málo lidiček. K poslechu hrálo hudební uskupení J.Šimánek a J.Jedlan s manželkou Hanou z Bystřice, kteří zazpívali lidové skladby. Kdyby to strop vydržel, dalo se i tančit... Výstava se stala inspirací pro jiné, takže s největší pravděpodobností příští rok uspořádáme její pokračování, na kterém se budou moci realizovat zase všichni ti, kteří se o akci dozvěděli pozdě a mají chuť vystavovat. Za všechno hovoří zápis z Knihy hostů: (7.7.2007) „Člověk by nevěřil, co všechno lidi umí..“ -rf-

Výstava obrazů Marie Kolářové Vtipné, milé, po duši hladící .... tak se dají popsat obrázky Marie Kolářové, výtvarnice z Pyšel, která vystavuje od 27.7. do 23.8. své obrazy v Infocentru Čerčany. Páteční vernisáž byla zvlášť vydařená – víno teklo proudem, jednohubky mizely před očima... Všichni přítomní se dobře bavili. Marie Kolářová pochází z pražské malířské rodiny, vystudovala Lidovou konzervatoř při Středočeské galerii v Praze, obor „Malba a grafické techniky“. Vyučovala výtvarnou výchovu a od roku 1994 se živí jako výtvarnice. Prodává své obrazy v galeriích, ilustruje a podílí se na přípravě propagačních materiálů. V Knize hostů můžete číst: „Od Marušky vím, že maluje „ze života“. Je mi velkým potěšením, že jsem si ten svůj život na obrázcích našel.“ Marie slíbila, že letos na první adventní neděli otevře svou nově vybudovanou galerii v Pyšelích, kde žije. Máme se na co těšit! Všichni to slyšeli a všichni jsou svědkové! Takže na shledanou na první advent v Pyšelích. -rf-

INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Kulturní akce Čerčany: 27.7.-23.8.2007 Marie Kolářová - Obrazy - prodejní výstava pyšelské výtvarnice, Infocentrum Čerčany. Výstava je otevřena: Po-Pá: 9-12, 13-17, So-Ne: 9-12, 13-16. Info.: 317 776 154, www.cercany.cz 18.8.2007 „Pilníkovo pozdní odpoledne 2“ – freestylový čerčanský svátek – FMX show (Petr Pilát, Petr Kuchař), BMX show (feifer, Beran, Šléz, Shupin, Jablonský ...), Malí draci (Matěj Česák,Zbyněk Kobián, Martin Řeřábek), dětské odpoledne Music Afterparty. Areál ŽPSV, od 14.00 hod., vstup zdarma. 3.9.-27.9.2007 Hasičská výstava – výstava ke 100.výročí založení hasičského sboru v Čerčanech. Infocentrum Čerčany, otevřeno: Po, Út, Čt, Pá: 9-12, 13-17 hod. St: zavřeno., tel.: 317 776 154, [email protected], - 11 -


7.9.2007

8.9.2007 15.9.2007

29.9.2007 30.9.2007

„Glajcha“ aneb Den otevřených dveří v hrubé stavbě hospice Dobrého Pastýře v Čerčanech - od 10.30 hod. Prohlídka stavby, informace o projektu, osobní setkání. Moderuje Ester Janečková, divadlo Víti Marčíka a Kejklíře Vojty, hudební produkce tria „Da capo“ (Markéta Stivínová-flétna, Jiří Sládek-housle, Ondřej Michal-violoncello), občerstvení (grilované sele, zeleninové mísy, pivo...). Dětský den k 55 letům výročí sboru – ve spolupráci s Biblickou jednotou – etapová hra, na jejímž konci budou vyhlášeni jak výherci hry, tak i výtvarné soutěže vyhlášené začátkem léta. Start v 15.00 hod., ceny, zábava, občerstvení, www.sborcercany.blog.cz, Husův sbor CČSH – kostel na kopci. Den „D“ čerčanských hasičů – akce k výročí 100 let založení hasičského sboru v Čerčanech, dopolední prohlídky hasičské zbrojnice s jejím vybavením a technikou, odpoledne na návsi bude předán slavnostní prapor sboru a ocenění členům. Proběhne zde simulovaný zásah zásahové jednotky, ukázky činnosti družstva žen a mladých hasičů, ukázky Hasičského záchranného sboru Benešov a koňských stříkaček. V podvečerních hodinách taneční zábava za doprovodu hudby Klub Čerčany. Jste srdečně zváni. Laco Deczi – opět v Čerčanech – jazz s mírně obměněnou kapelou Celula New York, Kulturní dům Čerčany, v 19.30 hod. V kapele bude kromě Laca jeho syn Vaico (bicí), nový francouzský klávesista a nový kytarista –Japonec. Pořádá sdružení Chlum. Ekumenická bohoslužba – Husův sbor CČSH – kostel na kopci, od 14.00 hod., k 55.výročí od dostavění čerčanského sboru. ve spolupráci s církvemi, které působí na Benešovsku. příležitost budovat nejen hmotně, ale budovat vzájemné vztahy – mezi církvemi, mezi sousedy, mezi věřícími i nevěřícími. Srdečně jsou zváni všichni, kdo cítí, že žijeme u nás v obci nejen vedle sebe, ale také (především) SPOLU. www.sborcercany.blog.cz

Kulturní akce Benešov: do 16.9.2007 Milan Ďuriš - Obraz ve tmě, výstava, Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po: 10-13, 14-17, tel.: 317 724 601 6.10.2007 Akce Den stromů – v Konopišťském parku, pořádá ZO ČSOP Benešov Ve spolupráci s lesním závodem Konopiště LČR a zájmovými spolky. Zábavné odpoledne. Start od 13.00 hod. do 14.00 hod. u malého rybníčku. Vstupné: 10,-Kč. do 31.12.2007 Tradice piaristické vzdělanosti a kultury - komorní expozice o vzdělávacím řádu piaristů a jeho působení v Benešově. V části přízemního ambitu piaristické koleje na náměstí. Otevřeno v prac. dny 7-18 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 František Ferdinand Rakouský - d´Este, předměstská dráha Praha-Benešov, expozice je věnována osobnosti následníka habsburského trůnu, posledního šlechtického majitele zámku Konopiště a druhá část je věnována příměstské dráze z Prahy do Benešova, která oslavila v r. 2001 130.výročí. Expozice umístěny v sousedství salonku-luxusní čekárny císaře v budově nádraží. www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Laboratoř barev a tvarů - interaktivní didaktické exponáty ve studovně muzea umožňují seznámení s působením skladebných prvků díla. Otevřeno: denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Kresba a grafika osobností českého umění 20.století - ukázky z díla našich nejvýznamnějších autorů. Muzeum umění Benešov, otevřeno kromě Po 10-13, 14-17, www.muzeum-umeni-benesov.cz. do 31.12.2007 Český grafický design - Grafický symbol, logotyp a značka a vývoj českého plakátu 19. a 20.století, didaktická expozice, Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Vizuální gramotnost: didaktická expozice seznamující s principy mezinárodní vizuální komunikace. Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Česká a slovenská fotografie 19. a 20.století - Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz do 31.12.2007 Česká malba dnes - komorní expozice o různých pojetích současné malby. Muzeum umění Benešov, otevřeno denně kromě Po 10-13, 14-17 hod., www.muzeum-umeni-benesov.cz Kulturní akce Benešovsko: 3.8.-23.9.2007 Říčany: Říčanské ozvěny šporkovských tradic – výstava různých typů lesních rohů, Muzeum Říčany, tel.: 323 618 169, 323 618 142, www.laduv-kraj.cz 4.letní divadelní scéna v Posázaví v Týnci nad Sázavou, venkovní areál Městského muzea v Týnci, vždy v 18.00 hod., vstupné: 40,-Kč, info.: 317 701 923, www.mestotynec.cz 18.8.2007 „O kohoutkovi a slepičce“ - Malé divadélko Praha 25.8.2007 „Jak šel Honza do světa“ - Divadlo Na cestě 1.9.2007 „Nešťastný šafářův dvoreček“ - Divadlo Kapsa 8.9.2007 „Královna Koloběžka“ - Divadlo Netopýr Divadelní léto na zámku Jemniště, začátky vždy od 19.30 hod., vstupné: dospělí: 90,-Kč, děti: 40,-Kč, děti, které nechodí zdarma, www.jemniste.cz, tel.: 736 630 568: 17.8.2007 „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“ - Mimotaurus (velké loutky) 24.8.2007 „O Červené Karkulce a tak trochu o leopardovi a Jak chodil Kuba za Markytkou“ - dvě pohádky pro malé diváky - Mirka Venclová 31.8.2007 „Princ Jaromil“ - Divadlo Studna (loutkový jarmareční příběh). 18.8.2007 Mrač: Mračení - 5.ročník historických slavností - největší historické slavnosti v Posázaví!!! od 10.00 hod., historická tvrz Mrač. dobové tržiště, vítání pána mračské tvrze s chotí a družinou, hudební vystoupení, divadlo, korunovace nového pána a paní, řemesla, tance, sokolnictví, jezdectví, zbraně, soutěže. - 12 -


14.00 a 16.20 hod.: velkolepá bitva z doby 30.leté války. večer: velkoplošná projekce z bitvy, šermířská veselice, občerstvení. Vstupné: dospělí 90 Kč a děti 50 Kč, www.mracti.cz Léto v zahradě - Týnec nad Sázavou: 18.8.2007 Poutníci - folkový koncert legendární české kapely, ve 20.00 hod., info.: 317 729 050 24.8.2007 Festival hudebních žánrů - v průběhu večera vystoupí kapely Country cocktail, Bessoni, Agnatha a Blues Roberta Slezáka, ve 20.00 hod., info.: 317 729 050 18.8.2007 Nespeky: v 15.00 hod.: „Dlouhý, Široký a Bystrozraký“ - divadelní představení Studia Dell´Arte z Českých Budějovic, , vstupné: děti - 30 Kč, dospělí - 50 Kč. v 19.00 hod.: „Don Giovanni“ - vstupné: děti - 50 Kč, dospělí - 80 Kč. 24.8.2007 Zámek Štiřín: Ondřej Havelka a jeho Melody Makers - rozloučení s létem, ve 20.00 hod., info.: 323 618 169, 323 618 142, www.laduv-kraj.cz 25.8.-26.8.2007 Rataje nad Sázavou: Slavnosti Pirkštejnské růže - II.ročník, s divadelní hrou „O Anežce a Matoušovi aneb Ratajský příběh“ (spolek Matouš), vystoupí skupiny: Ballata, Vespera, Tertium Datur, Calix Temporis, Revertar, Virtus Vincit, Agilitas. Středověká loterie o štíty s erby Pánů z Lipé, Talmberků atd. Veřejný turnaj v lukostřelbě. Od 11. hodin. Info.: 723 583 458 1.9.2007 Rataje nad Sázavou: v 15.00 hod. v Klubu Čtrnáctka-Galerie Chodba vernisáž výstavy Luboš Pospíšil - Karel Klos, hrají galeristé. Od 20.00 hod. na zámku vystoupení Luboše Pospíšila. Info.: 723 583 458. 1.9.-2.9.2007 Hrusice: Loučení s prázdninami – Památník patří dětem – Památník Josefa Lady v Hrusicích, vstup dětí zdarma, hry v zahradě, zaměstnanci v kostýmech. Info.: 323655204, www.lada-hrusice.cz do 2.9.2007 Votice: Prohlídka stanice pro zraněné živočichy otevřeno Po-Čt: 13-16 hod., So-Ne: 13-16 hod. do 4.9.2007 Jílové u Prahy: „Bretaň“ - výstava fotografií Miroslava Semeráda z Čerčan, Galerie u Zlatého korálku, Masarykovo nám. 1, www.zlatykoralek.cz 7.9.-4.10.2007 Jílové u Prahy: Výstava šperků a doplňků z korálků - Petra Veselá, Galerie u Zlatého korálku, Masarykovo nám. 1, www.zlatykoralek.cz 15.9.2007 Bystřice u Benešova: Aerovíkend 2007 – 25.ročník setkání obřích modelů letadel – letiště Nesvačily, přehlídka krásných velkých modelů z celé Evropy. Info.: 604 839 808, www.modelarstvi.cz/nesvacily 22.9.2007 Pyšely: „Lo Stupendo“ - divadelní soubor Horní Počernice uvádí komedii, v sokolovně, předprodej vstupenek v Textilu na náměstí., www.pysely.cz 28.9.2007 Sedlčany: SOU Sedlčany (ul.Petra Bezruče 364) slaví v tento den významné jubileum 120 let trvání. od 9.00 v areálu učiliště. 29.9.2007 Pyšely: BI_CYKLOVKA - na kole za krásami našeho kraje - pro všechny věkové kategorie. Pro velký úspěch se pořádá podzimní opakování. www.pysely.cz 30.9.2007 Lešany: Oslavy výročí 90 let spojovacího vojska – Vvojenské muzeum Lešany, při příležitosti ukončení 12.sezóny Vojenského technického muzea Lešany, info.: 317 702 123, www.militarymuseum.cz do 31.10.2007 Rataje nad Sázavou: Malované na skle - výstava Aleny Bártové, Talmberské pokoje na zámku. do 1.11.2007 Pyšely: Výstava Pyšelského muzea - k výročí 10 let stálé expozice - zahájení 10.8.2007 v 18.00 hod. ve výstavních prostorách MěÚ Pyšely, otevřeno: St: 10-12, 13-15, Pá: 10-12, 13-15, So: 10-12, 13-16 hod. do 30.12.2007 Votice: Votice minulosti – výstava v přízemí staré radnice, info.: 317 830 159. Rataje n.S.: Rataje n.S.:

Přehlídka ochotnických divadelních souborů - 17.8., 18.8. - bývalé kino, pořádá divadelní spolek „Matouš“. Zámek a muzeum jsou opět v provozu! Denně mimo pondělí 9-12, 13-17. Vstupné: dospělý 40,-Kč, děti+studenti+důchodci 20,-Kč.

Posázavské linky 2007 - parní vlak na Posázavském Pacifiku: 18.8.2007 Kácovská pouť - výstup v žst. Kácov , vlak jede z Prahy hl.n. v 9.44 hod., v Čerčanech je v 11.42 a odjíždí dál 12.30 hod., v Kácově je 14.01 hod. Zpět z Kácova jede v 17.29 hod., info.: www.parnijizdy.xf.cz 1.9.2007 Tankový den ve vojensko-technickém muzeu v Lešanech - výstup žst. Krhanice Parní vlak vyjíždí z Prahy hl.n. v 9.44 hod., Vršovice (9.50), Braník (10.06), do Čerčan přijíždí v 11.42. Dne 18.8. bude parní vlak po dobrání vody pokračovat z Čerčan ve 12.30 hod. do Českého Šternberka s příjezdem v 13.47 a do Kácova (14.01). Zpět z Kácova jede v 17.29 hod. s dojezdem do Prahy ve 20.11 hod. 1.9. parní vlak nepokračuje z Čerčan do Kácova, ale bude se v 16.08 hod. vracet z Čerčan po nejkrásnějším úseku posázavského pacifiku přes Vrané n. Vltavou do Prahy s příjezdem v 18.09 na hl.n. Děti do 6 let jedou zdarma, od 6 do 15 let 50%sleva, jízdenky dle trasy od 40 do 240 Kč. Jízdenky je možno zakoupit přímo ve vlaku u průvodčího nebo v předprodeji v žst. Praha-Braník (denně od 7 do 18 hodin) měsíc před termínem jízdy. Info.: 224 628 853 (..855, ..850) žst. Braník, www.parnijizdy.xf.cz Kulturní akce Praha : do 14.9.2007 Letní Shakespearovské slavnosti - inscenace Bouře, Jak se vám líbí, Othello, Kupec Benátský, Večer Tříkrálový, www.shakespeare.cz do 16.9.2007 Léto hereckých osobností 2007 - www.studiodva.cz Ostrá nad Labem: Botanicus - 35 km od Prahy u Lysé nad Labem, www.botanicus.cz, tel.: 325 551 235 - 13 -


Historické slavnosti: 25.8. Den cirkusu a klaunů 8.9. Lukostřelci - Festival zbraně a zbroje 15.9. Sokolníci, psi a lov 22.9. Festival piva a vína 29.9. Festival sklizně a podzimu Kromě slavností je historická středověká vesnice přístupna od 28.4. do 29.9. kromě pondělí 10-16 hod., v červenci a srpnu 10-17 hod. Dospělý 80,-Kč, sleva 40,-Kč. Při historických slavnostech dospělý 175,-Kč, děti do 15 let 50,-Kč, důchodci 100,-Kč, rodinné vstupné (2 dosp.+2 děti) 420,-Kč. Kutná Hora: 8.9.2007 - Pivovarské slavnosti - od 14.00 hod. vystoupí: Václav Upír Krejčí, Steamboat Stompers, Brouci band- Beatles revival, Lucie revival, Děda |Mládek Illegal Band. Můžete se napít piva za pivovarské ceny (10 Kč výčepní pivo a 12 Kč ležák. Soutěže, atrakce, zábava pro celou rodinu. Vstupné: 59 Kč (v ceně 2 piva zdarma). Začátek ve 12.00 hod., areál pivovaru Kutná Hora. Kouřim: www.kolin.cz/muzeum, tel.: 321 783 249, 606 616 332 Skanzen - Slavnosti lidových řemesel“ - 25.8.2007 Město - „Sen noci kouřimské - Dny evropského dědictví - 8.9.2007, můžete vidět i nepřístupné památky, vycházka po městě i okolí, IC Kouřim - tel.: 321 784 004, www.kourim-radnice.cz - Kouřimský divadelní festival - 13.10. - 25.112007 - víkendová divadelní představení pro děti i dospělé. IC Kouřim - tel.: 321 784 004, www.kourim-radnice.cz Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz, http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany - zs.cercany.indos.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ Ochotnický divadelní spolek Nula Morčat - www.cu.wz.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz Husův sbor Čerčany - www.sborcercany.blog.cz Sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz SHŠ Mračtí (šermíři) - www.mracti.cz Mezihoří - www.sweb.cz/dc.mezihori Sportovně kulturní centrum Ondřejov (SKC)www.obecondrejov.cz/skcentrum Další: www.stirin.cz, www.blanicti-rytiri.cz, www.zborenykostelec.cz, www.parnijizdy.xf.cz, www.sdruzeni-ledce.cz, www.laduvkraj.cz, www.csopvlasim.cz, www.mestotynec.cz, www.pysely.cz, www.muzeum-umeni-benesov.cz, www.ddmbenesov.com,

NOVÝ MATERIÁL O ČERČANECH - SKLÁDACÍ PLÁNEK OBCE

Dočkali jsme se. Tento základní propagační materiál s plánkem obce v Čerčanech chyběl. Zájemci si ho mohou vyzvednout v Infocentru Čerčany v budově kulturního domu. Zdarma.

SOU SEDLČANY OZNAMUJE Vážení absolventi SOU Sedlčany, bývalé zemědělské školy, oznamujeme vám, že v pátek 28.září 2007 od 9.00 hodin se budou v areálu učiliště v ulici Petra Bezruče 364 konat oslavy 120. výročí založení školy. Dovolujeme si co nejsrdečněji pozvat absolventy všech učebních a studijních oborů na tuto slavnost. Pozvánka se týká také bývalých žáků SOU lesnické v Třebnicích a SPV Laktos v Sedlčanech. Ing. Jiří Janů, ředitel SOU Sedlčany

DOBRÁ ZPRÁVA Z MEZIHOŘÍ V soutěži Obec roku 2007 získali cenu mimo jiné naši sousedé přes kopec – obec Soběhrdy. Osmičlenná komise oceňovala obce za konkrétní oblast v rozvoji venkova, činnosti spolků a přístupu k obnově vesnice. Konkrétně Soběhrdy – „za ojedinělý přínos ochotnickému divadelnictví“. Hlavní zásluhu na tom má divadelní soubor Kašpaři z osady Mezihoří, která je součástí Soběhrd. Srdečně gratulujeme a těšíme se, že nám Kašpaři zase zahrají na podzim tohoto roku v Čerčanech. - 14 -


RATAJE NAD SÁZAVOU Jistě vám neušlo, že se v Tipech na kulturní akce začaly mnohem častěji než dřív objevovat Rataje nad Sázavou. Vzniklo tam totiž dobrovolné nepolitické sdružení fyzických osob, které se zaměřuje na možnosti oprav, rekonstrukce a restaurování místních kulturních památek se záměrem zvelebení intravilánu obce a prohloubení kulturního života v místě. Toto sdružení se jmenuje RATAJ, IČO: 270 10 147, Předzámčí 39, 285 07 Rataje n.S. Předsedkyní je PhDr. Eva Jančíková. Každoročně sdružení pořádá ve spolupráci s městysem Rataje n.S. benefiční Slavnosti Pirkštejnské růže, jejichž výtěžek jde na obnovu památek. Pro rok 2007 získalo sdružení 60.000 Kč na realizaci projektu Předzámčí v Ratajích n.S. – zlepšení životního a kulturního prostředí z Dobročinného fondu Philips Morris ČR, nadace VIA Praha. další informace na www.obecrataje.cz

NOVÁ INFORMAČNÍ TABULE V ČERČANECH Kromě skládačky se naproti nádraží objevila vedle stávající ještě jedna informační tabule s novým plánkem obce. -ic-

Kurzy angličtiny v Infocentru Infocentrum Čerčany pořádá už počtvrté kurzy angličtiny pro dospělé. Pokud si chcete rozšířit slovní zásobu, zopakovat gramatiku nebo zlepšit konverzaci v užitečných životních situacích, doplňte naše řady. Kurz se koná každou středu od 17.30 hod. Lekce má dvě vyučovací hodiny (po 45 min) s 15 min. přestávkou a stojí 50,- až 60,- Kč podle počtu účastníků. Zatím se počítá s 10 lekcemi. Úroveň výuky je mírně až středně pokročilí. Přijďte na informativní schůzku 5.9.2007 v 18.30 hod do Infocentra, kde se dozvíte další informace.

Rodiče deváťáků!

Chystá se váš syn, vaše dcera na studium střední školy v příštím roce? Může si zopakovat gramatiku, rozšířit slovní zásobu a zlepšit konverzaci v kurzu angličtiny, který už podruhé pořádá Infocentrum Čerčany. Kurzy se budou konat tamtéž, každou středu od 16.30 hod. Každá lekce se bude skládat ze dvou vyučovacích hodin (po 45 minutách) s malou přestávkou. Cena 10 lekcí bude 500,- až 600,- Kč podle počtu účastníků. Obsah výuky bude vycházet z učebnic a probírané látky ve škole a bude doplněna o materiály na úrovni mírně a středně pokročilých. Pokud se chcete dozvědět víc, přijďte do Infocentra 5.9.2007 v 17.00 hod. na informativní schůzku. Těšíme se na vás a pozor, je jen omezený počet míst. Helena Parmová, lektorka kurzu AJ

PILNÍKOVO JIŽ DRUHÉ VELMI POZDNÍ ODPOLEDNE Proběhne tentokrát 18. srpna v Čerčanech – areálu ŽPSV od 14. 00 hodin. Kdo jste navštívili loňský první ročník, určitě mi dáte za pravdu, že bylo na co se dívat a že si to užily jak děti, tak rodiče. Mladičký Petr Pilát i jeho starší kolega Petr Kuchař to na motorkách prostě umí. Mimo toho tam budou k vidění hoši na těch „skákacích bicyklech“ a freestylový potěr s takovými těmi „pidimotorkami“. Dále spousta atrakcí pro děti a muzika k tomu. V Praze byste za tuhle podívanou museli sáhnout dost hluboko do peněženky. Tady, díky tomu, že v Čerčanech Petr Pilát trénuje a zná se s Petrem Kuchařem, tak to máte takříkajíc „gratis“. Ani se nemusíte vláčet až do Sazka arény. Takže freestylový čerčanský svátek - 18. srpna v areálu ŽPSV!!! -mn-

KRÁDEŽ Kdo chodíváte na farmu k Matouškům pro vajíčka nebo na procházku do Bažantnice, tak míjíte dům v Mračské ulici, kde se na vás ze sloupku plotu ještě donedávna usmívala rezavá keramická kočka v pruhovaném tričku. Měla být dalším objektem do soutěže o lístky do čerčanského kina. Nebude, někdo ji totiž ukradl, asi se mu líbila. Nám, co tam bydlíme, se taky líbila a na ten sloupek jsme ji dali hlavně proto, aby dělala radost i jiným lidem, kolemjdoucím. O to víc nás mrzí, že je pryč. Někdo ji odřezal a odnesl, možná na svou zahradu. Kdyby zazvonil a zeptal se, rádi bychom mu dali kontakt na paní výtvarnici, od které jsme kočku dostali. Takže tímto dáváme oznámení podobné, jako když se ztratí živý čtyřnohý mazlíček: „Někam se zatoulala naše rezavá keramická kočka v námořnickém tričku v černých střevíčkách s podpatkem. Kdo ji najde, nechte, prosím zprávu v Infocentru na tel.: 317 776 154. Děkujeme.“ -rf- 15 -


PUSTINA Jednou jsem si potřeboval vyčistit pořádně hlavu od toho městského hluku, který už panuje i na venkově. A tak jsem paneláku ukázal záda a vyrazil pěšinkou do kopce. Po levé ruce jsem míjel Husův sbor a táhlo mě to přes louku kolem bývalých „čarodějnic“. Zde jsem se musel otočit a podívat se na tu krásu kolem, na jihozápadě se hrdě vypíná Neštětická hora (536 m n.m.), naproti Chlum (505,7 m n.m. tzv. Benešovský) a mezi nimi vede stezka zvaná Sukova cesta směrem na Neveklov. Nebyl opar, ale krásně jasno, vzduch mírným větrem jako vymydlenej, a tak se bylo na co dívat. Na Neveklovsko, Netvořicko, Vltavské kopce a najednou vidím mezi meandrující Sázavou směrem na Hornopožárský les modravou linku, jako kdyby ty kopce spojovala. Ano, nebylo pochyb, jsou to brdské hřebeny. A tady to tenkrát začalo! Někdy v pětašedesátém roce minulého století jsme si s kamarádem naplánovali, jak bylo tenkrát zvykem, cestu pěšky pěkně dvojkou od „campu Vopičí palouk“ ( asi 20 minut pěšky od kostelíka Svaté Máří Magdaleny – Skalky nad Mníškem pod Brdy). U tohoto palouku na kraji lesa byl malej trampskej camp, ohniště, sedačky, křeslo pro šerifa a kousek stranou studánka a naproti campu přímo přes louku krčil se malej seník, taky už na kraji lesa. Tenkrát se nic nezamykalo a na podzim už zde bylo sena až po střechu. A tak mezi hajným a námi byla nepsaná spolupráce: „Kluci, až půjdete ze Stříbrné Lhoty, ne abyste se někdo do toho sena poblil, to by bylo zle a zvěř by to nežrala.“ No a když hajnej potřeboval píchnout při stavbě nového krmelce, tak to bylo natotata. Rád s námi poseděl u ohně při snídani, když šel obhlídnout revír, nakouk do „seňaru“, pokejval uznale hlavou a šel dál. Prostě byli jsme kamarádi. Jedno sobotní ráno se to přihodilo. Vyjeli jsme ven už nějak v pátek večer z Bráníka, tenkrát byl nějakej svátek či co, protože si vzpomínám, že v tu dobu se makalo ještě v sobotu. Proto jsme si udělali delší vandr. Hned po snídani na známém campu jsme si sbalili bagáž a hurá po hřebenovce až do Hostomic. Je to víc jak pětadvacet kiláčků a tak se to nechá jít, ale nic není zadarmo a ta cesta tenkrát, to byla prostě divočina. Nikde žádnej asfalt, prostě kamenitá cesta po brdských hřebenech. Nepotkali jsme víc jak pět hodin ani živáčka. Nad námi celou cestu šuměl jen les a nebo jelen. Přeběh přes cestu, najednou jsme si uvědomili, že jsme opravdu v pohádce, při tom pár kilometrů od Prahy. Za celou tu dobu jsme pronesli pár slov, jenom jsme poslouchali les. V té době jsme pili vodu na Brdech i jinde snad z každého potoka nebo studánky. A tak o vodu po cestě nebyla nouze. Asi vetři odpoledne jsme vycházeli z lesa a pomalu se blížili k vesnici Hostomice, kde se zastavíme na pěnivej mok a budem pokračovat na Běštín a horu Plešivec 653,8 m, ke Smaragdovému jezírku, kde budem spát. Nohy už byly cítit, měly něco za sebou, a tak jsme rádi zasedli u stolu s dobrým pivem, vždyť jsme museli zapít tu nekonečnou, ale krásnou pustinu. Krkonoše mají svého vládce a tím je Krakonoš, v Brdských lesích vládne zas drsný a poctivý Fabián. Z hospůdky jsme vyšli když už se začalo stmívat, na západě zapadal rudej kotouč slunce a na východě vycházel měsíc. Míjeli jsme pomalu Běštín a přicházeli na úpatí památné hory Plešivec, dějiště potlachů mnoha pražských, ale i jiných trampských osad hlavně v šedesátých letech minulého století. Rudi Kaiser

VRCHOTOVY JANOVICE - ZÁMECKÝ PARK Z Čerčan vlakem do Benešova (trať 221), z Benešova do Olbramovic (trať 220), odtud lokálkou směrem na Sedlčany (trať 223) do žst. Vrchotovy Janovice a odtud asi 1 km vpravo po silnici bez turistické značky s mírným klesáním přes vesnici kolem kostela a obchodu a už jsme u brány zámku (asi z r. 1858). Zámek Vrchotovy Janovice - původně renesanční z konce 16.stol. přestavěný rokokově po polovině 18. stol., zevně regotizovaný v první pol. 19. stol. Přejdeme hospodářský dvůr, vlevo velká vedlejší zámecká budova se zámeckou restaurací. Historická budova zámku opravdu stojí za vidění i s vystavenými sbírkami, které sem zapůjčilo Národní muzeum v Praze. Uslyšíte poutavé vyprávění o majitelce zámku - baronce Sidonii Nádherné, která nakonec ukončila svůj život jako zahradnice v Anglii, když jí minulý režim neumožnil pobýt a dožít u nás. Mezi přátele baronky Sidonie Nádherné patřili kdysi významné kulturní osobnosti - básník Rainer Maria Rilke a spisovatel Karel Kraus, oba rodáci z Čech, německy píšící a ve světě více známí než u nás. Zámek Vrchotovy Janovice prošel v r. 2006 stavební rekonstrukcí - proběhla adaptace části vnitřních prostor, došlo k rekonstrukci stropů 2.patra a krovů, byla vyměněna střešní krytina a opravena fasáda. Zámek má nová okna, restaurovaný portál hlavní brány, v linii střech byly obnoveny novogotické věžičky s praporky a cimbuřím, štíty získaly opět stupně, o které v průběhu let přišly, na severovýchodním nároží znovu stojí původní sakristie. Expozice ze sbírek Národního muzea v Praze: „Společnost v Čechách 19. stol.“ a „Rilke a Kraus a Vrchotovy Janovice“, „České zvonařství“. Otevřeno: červen-září: denně kromě pondělí, říjen: o víkendech a na objednávku. Krajinářský park je otevřen celoročně od dubna do září 8-19 hod., od října do března 10 - 16.30 hod. Vpravo za velkou železnou bránou projdeme do zámeckého parku. Jeho současná podoba se utvářela více než 200 let a je výsledkem šťastného setkávání osobitých majitelů, jakými byli hrabě Arnošt František ml. z Vrtby, hrabě Josef Vratislav z Mitrovic a zejména baronka Sidonie Nádherná z Borutína. Díky harmonii, která v parku panuje a díky schopnosti zapůsobit, díky lidským osudům, které jsou s ním spojeny, je jedním z nejvíce obdivovaných parků středních Čech. Hned vpravo je rybníček, vlevo vodní hradební příkop, údolí potoka, místy - 16 -


skalnaté. Vkročme do hloubi zámeckého parku do mírně zvlněného terénu tohoto menšího přírodně krajinářského útvaru o rozloze asi 17 ha. Vpravo projdeme zšeřelou a potemnělou částí až k ohradní zdi, kde najdeme kromě oddělené části sousedního hřbitova pro rodinu baronů Nádherných i zcela mimořádnou partii jinde v zámeckých parcích nevídanou - hřbitov pro psí miláčky a koně, pietně pochované, jak se sluší a patří pro tyto miláčky člověka. Na opačné straně parku můžeme vyhledat prastarý okrouhlý kamenný stůl se čtyřmi kamennými sedátky polokruhového tvaru. Zámecký park u zámku Vrchotovy Janovice má původ kolem r. 1750, v nynějším rozsahu z konce 19. stol. odbornou pomoc při budování parku poskytl Camillo Schneider, jeden ze spolutvůrců průhonického parku. Janovický park je pro své rostlinné bohatství nazýván „malými Průhonicemi“. Hlavní scenérii pro naši prohlídku vytváří menší návrší skloněné směrem k zámku a lemované skupinami stromů i solitérními dřevinami. Roste zde asi 26 jehličnanů a 86 listnáčů. Mezi nejpozoruhodnější jehličnany patří statný viržinský jalovec (9 m vysoký), exempláře jedlovce kanadského i jeho zakrslý kultivar, skupiny zeravu obrovského, smrky a tisy. Mezi nejvzácnější listnáče patří pestrolistý platan, rozložitý převislý habr (14 m vysoký), jedle kaštanovníky, zmarličník japonský, střihanolistý buk, statný tulipánovník, sturačník chlupatý. Za pozornost stojí některé javory, jírovec žlutý, sloupovitý dub letní, bělavě pestrá svída, vilín jarní, pnoucí hortenzie odlišná, šácholan Soulangův, hlohyně červená atd. Z parku lze odejít po žluté turistické značce směrem na Olbramovice po slunném kraji lesa na vrchol Větrák (505 m n.m.), kde roste hodně hub, např. bedly. Pokračovat lze ale též do Chotovin, kde je empírová hrobka rodiny baronů Nádherných z r. 1815, zámek a zámecký park nebo pokračovat na Červený Hrádek u Kosovy Hory. (Turistická mapa č. 40 „Benešovsko“ a č. 41 „Česká Sibiř a Táborsko-sever“, měřítko 1:50 000, vyd. KČT)

ČERČANSKÝ KALENDÁŘ TURISTICKÝCH DÁLKOVÝCH POCHODŮ 25.srpna 2007: Pochod k výročí otevření rozhledny na Petříně 15, 30 km Start: Praha 5 -Smíchov, Kinského zahrada-vchod, dětské hřiště 9-11 hod., cíl-Troja-zámecká zahrada, jižní vchod 11.30-17 hod., KČT Praha, inf.: Zdena Krejčíková, 120 00 Praha 2, Fügnerovo nám. 3, tel.: 224 261 191, 736 754 110, [email protected], www.praha.kct.cz. 25. a 26.srpna 2007: Krajem nezbedného bakaláře 10-50 km Start: Rakovník, sokolovna 6.30-10.00 hod., KČT Rakovník, inf. Ing. Jan Laibl, 269 01 Rakovník, Blahoslavova 1505, tel.: 313 512 721, 721 132 464 8. září 2007: Konopišťské toulky 5-50 km Start: Benešov, Jiráskova - jídelna ZŠ od 6.00 hod., KČT Benešov, inf.: Dr. Milan Crhák, 256 01 Benešov, J.Horáka 1667, tel.: 721 712 649, [email protected] 9.září 2007: Novoroční vandr 11 km Start: Praha-Kbely, žst. 8-9.30 hod., cíl: Ctěnice 10-14 hod., KČT Kobylisy, inf.: Ing. Martin Šír, 197 00 Praha 9, Lužanská 8/704, tel.: 736 621 725, www.kct.kobylisy.info/pochody 15.září 2007: Přes čtyři zámky 14, 25, 35, 50 km Start: Týnec n.S. Bisport u mostu, 7-10 hod., TK KČT JAWA-METAZ Týnec n.S., info.: Milan Šípek, 257 41 Týnec n.S., Sadová 129, tel.: 317 701 765 15.září 2007: Po stopách Kocoura Mikeše Start i cíl: Mnichovice - Infocentrum, Masarykovo nám., 8-10 hod., do 18.00 hod., startovné: dospělí 25 Kč, děti do 15 let: 10 Kč, na cestu dostanete domácí buchtu, cestu je možné projet i na kole, v cíli pamětní list. inf.: tel.: 323 640 113, [email protected], www.mnichovice.info 15.září 2007: Kudy Šemík neběžel 11, 16, 22, 29 km Start: Praha-Stromovka, planetárium 8-10 hod., cíl: TJ Sokol Vysočany, hřiště 10-18 hod., inf.: Vratislav Kracman, 190 00 Praha 9, Novoškolská 696, tel.: 283 910 768, [email protected], www.cechie.kecnet.cz 22.září 2007: Pochod údolím zlatonosné Kocáby 15, 25, 35, 50 km Start: Štěchovice 6-10 hod., KČT Štěchovice, inf.: Bohuslav Málek, 252 07 Štěchovice, Vltavská 317, tel.: 257 740 293, 607 744 299 22.září 2007: Pochod Kocoura Mikeše Start: Památník Josefa Lady, Hrusice, inf.: Památník J. Lady, Hrusice 115, pošta Senohraby 251 66, tel.: 323 655 204, www.lada-hrusice.cz 22.září 2007: Bystřická šlápota 5, 15, 25, 50 km Start: MC Kulíšek, inf.: MC Kulíšek, Ješutovo nám. 115, 257 51 Bystřice, [email protected] 6.října 2007: Českobrodská padesátka 15, 25, 35, 50 km Start: Český Brod, sportovní hala, Komenského ul. 6.30-10.00 hod., cíl: Autokemp Podviňák u rybníka do 19.00 hod., OKČT Slavoj Český Brod, inf.: Václav Čokrt, 282 01 Český Brod, Na Křemílku 1244, tel.: 321 620 672, 732 735 291. 6.října 2007: Doležalova dvacítka 10, 20, 35 km Start: Praha 6 konečná tram. Divoká Šárka 7-10 hod., cíl: Praha 6, stadion Na Julisce 9.30-17.00 hod., KČT Dukla Praha, inf. Vlasta Doležalová, 160 00 Praha 6, Buzulucká 1, tel.: 606 286 290, www.dukla.cz 6.října 2007: Courání cípem Českého krasu 11-50 km Start: Stodůlky, vestibul Metra B 6-11 hod., cíl: Radotín, zahradní restaurace, nám. Osvoboditelů do 20.00 hod., OKČT Klub Dobrý hospodář Olomouc, inf.: Rudolf Krause, 150 00 Praha 5-Košíře, Pod Kavalírkou 300/4, tel.: 736 643 873. 20.října 2007: Radotínské kolo Jardy Baráka 15, 20, 37, 50 km Start: Radotín sokolovna 6-14 hod., cíl: tamtéž do 18 hod., Radotínský tur. klub, inf.: RNDr. Vlasta Gotwaldová, 153 00 Praha 5, V.Balého 25, tel.: 257 911 883, www.volny.cz/tm radotin - 17 -


Informace a propozice pochodů si mohou zájemci vyžádat min. 14 dnů předem na adrese uvedené u každého pochodu (přiložte obálku se známkou na odpověď). Další podrobnosti o turistických dálkových pochodech - Ing. Jaroslav Šidák, CSc., tel.byt 257 325 953. Ing. Jaroslav Šidák, CSc., vedoucí turistického oddílu KČT

ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY MOBIL: 723 756 257

SRPEN

2007

TEL: 317 777 280

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

17.8. pátek

20.00 h.

Psychologické drama

USA 92 min., mládeži do 12 let nepřístupno

SHERRYBABY

Chce začít znovu od začátku - ale začátek je jen jeden. Film, který zvítězil na festivalu Vstupné 69 + 1 Kč v Karlových Varech v roce 2006. Křišťálový Globus a cena za nejlepší ženský herecký výkon. 18.8. sobota

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 19.8. neděle

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 24.8. pátek

17 a 20 h. Vstupné 69 + 1 Kč 25.8. sobota

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 26.8. neděle

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 31.8. pátek

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Duchařský horor

PROKLETÍ DOMU SLUNEČNIC

Děti mají evidentně schopnosti vnímat paranormální jevy. Vidí to, co dospělí nevidí a snaží se nás varovat. Akční historický film Hongkong,Čína 114 min., mládeži do 12 let nepřístupno

KLETBA ZLATÉHO KVĚTU

Až Shakespearovská tragédie na pozadí císařské nádhery - to je nový film režiséra Zang Yimova. Velká říše na pokraji zkázy. Dobrodružný, fantastický film v českém znění Anglie,USA 139 min., mládeži přístupno

HARRY POTTER A FÉNIXŮV ŘÁD

Nejpopulárnější kouzelník dovršil patnáctý rok a samozřejmě na něj číhají zákeřní Smrtijedi, neméně proradné hormony a jedna ropucha v lidské podobě. Horor USA 100 min., mládeži do 18 let nepřístupno

HOSTEL II

„Holky, znám jedny bezva lázně na Slovensku...“ Pokračování hororu Eliho Rotha je věrnou kopií prvního dílu, takže si užijí ti, jimž tento způsob omezování cestovního ruchu vyhovuje. Za domácí „kope“ Milan Kňažko. Kriminální komedie Anglie 121 min., mládeži do 15 let nepřístupno

JEDNOTKA PŘÍLIŠ RYCHLÉHO NASAZENÍ

Zdálo se, že jde o idylické městečko, ale kdesi pod povrchem číhá nevyslovitelné zlo. Zastavit je může jen jeden muž! Drama USA 90 min., mládeži do 15 let nepřístupno

WARHOLKA

Skutečný příběh dívky, která byla múzou Andyho Warhola i Boba Dylana. Když Andy potkal Edie, život se stal uměním.

ZÁŘÍ 1.9. sobota

20.00 hod. Vstupné 69 + 1 Kč 8.9. sobota

20.00 hod. Vstupné 69 + 1 Kč 14.9. pátek

10.00 hod. Vstupné 30 Kč 15.9. sobota

20.00 hod. Vstupné 69 + 1 Kč 22. 9. sobota

20.00 hod. Vstupné 69 + 1 Kč


2007

Akční sci-fi

USA 93 min., mládeži přístupno

FANTASTICKÁ ČTYŘKA A SILVER SURFER

Padoušský Silver Surfer je na nejlepší cestě zničit Zemi a čtveřice superhrdinů musí odložit své spory a dát se do práce. Kriminální thriller USA 114 min., mládeži do 12 let nepřístupno

OKAMŽIK ZLOMU

Starý pardál Anthony Hopkins opět vraždí, kuje pikle a u diváků mu to díky jeho charizmatu prochází. DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ

S KRTKEM DO POHÁDKY I.

Šest pohádek pro nejmenší. Fantastický psychologický film

ČR 60 min., mládeži přístupno

Mexiko,Španělsko,USA 112 min., mládeži do 15 let nepřístupno

FAUNŮV LABYRINT

Nevinnost má sílu, kterou si zlo nedokáže představit. Držitel tří Oscarů (za výpravu, kameru a masky) a dalších dvaapadesáti ocenění. Thriller USA 114 min.,mládeži do 15 let nepřístupno

GRINDHOUSE: AUTO ZABIJÁK

Quentin Tarantino vypráví napínavě pokleslou story o děvčatech a psychopatovi v autě, který děvčata zabíjí. - 18 -



28.9. pátek

20.00 hod. Vstupné 69 + 1 Kč 29.9. sobota

20.00 hod. Vstupné 69 + 1 Kč

Psychologický film

Anglie,Belgie,Francie 119 min., mládeži do 12 let nepřístupno

ANGEL

Ozonova hra na melodrama je smutnou kronikou naplnění a zhroucení jednoho snu. Akční sci-fi


TRANSFORMERS

Akční megahit roku. Michael Bay nám servíruje invazi mluvících robotů z vesmíru.

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů.

POZVÁNKA DO KINA


pátek 17.8. od 20:00 hod.

SHERRYBABY

Hraný režijní debut původně dokumentaristky Laure Collyerové nese všechny znaky amerického nezávislého filmu – neobyčejný příběh o docela obyčejných lidech, důraz na psychologii postav spíše než na akci a výtečné výkony více či méně (u nás) známých herců. Hlavní dějová linka je poměrně jednoduchá. Bývalá narkomanka Sherry je propuštěna z vězení, kam se dostala za krádeže, a snaží se znovu zapojit do normálního života. Především by ráda navázala vztah se svou malou dcerou, kterou po dobu Sherryina trestu vychovával její bratr s manželkou. Jenže návrat do reality není tak růžový, jak si ho zpoza mříží malovala. Pro bývalou feťačku a kriminálnici není nikde místo, dcera ji v podstatě nezná a navíc se jí její „nová rodina“ odmítá jen tak lehce vzdát. Nejjednodušším řešením se proto pro Sherry jeví návrat ke drogám … Film Sherrybaby překvapivě zabodoval na loňském filmovém festivalu v Karlových Varech, z něhož si odnesl Křišťálový glóbus pro nejlepší film a sošku pro nejlepší herečku v hlavní roli pro představitelku Sherry Maggie Gyllenhaalovou. Právě její výkon je největší devizou tohoto snímku, když se jí daří naprosto civilně, ale o to více sugestivně ztvárnit životem otlučenou, ale zároveň velmi nezkušenou ženu, která zoufale hledá nějaké jistoty, a především sebe samu. Za povšimnutí stojí také asi vůbec první kladná role mexického herce Dannyho Treja, který proslul především jako představitel gangsterů a záporáků.

ŘÍKALI MU CHLUMOŠ Povídka, 4.část

„Zní to velice neuvěřitelně. Možná mně pánové nebudete věřit. Víte, kdy se tady v tomto našem kraji za c.k. monarchie začalo dařit lépe? Kdy ta nejhrubší chudoba, která v našem kraji bezesporu u některých nemajetných lidí byla, počala mizet? A lidé, kteří práci chtěli a snažili se ji najít, tak ji našli? Za Františka Ferdinanda z Konopiště, toho „tlustýho, nábožnýho“, jak ho otitulovala paní Mülerová v Haškově Švejkovi! Pan Škvor, aby zdůraznil toto své tvrzení bouchnul pěstí do stolu! „A vy si to mladý muži nezapomeňte napsat do toho vašeho notýsku!“ „Ano, ano, to je svatá pravda, a na to se musíme pánové napít!“ zahulákal mohutným hlasem na celou vranovskou hospodu kamarád Fanda, v hospodě v těchto pozdních odpoledních hodinách už skoro nikdo nebyl, a zcela tu kralovala naše hlučná tříčlenná společnost. Fanda ještě zvolal: „Pane hostinský, na můj účet láhev červeného vína a tři sklenice! Nejlepší bude litránek Frankovky.“ „Ano, panstvo, už pro něj letím!“ Podíval jsem se na hodinky, bylo půl páté. Venku ještě pálilo sluníčko a modrá obloha letního pozdního odpoledne byla jako vymetená. „Jářku, hezky jsem se tady v hospodě ve Vranově pozdržel, ale zase jít domů pěšky do Čerčan za takového horka, by byla holá sebevražda!“ pravil jsem polohlasně pro sebe… Pan Škvor se na mě tázavě podíval a pokračoval dál ve svém zajímavém vyprávění: „V roce osmdesát sedm koupil konopišťské panství arcivévoda a následník trůnu František Ferdinand d´ Este. Byl to člověk nesmírně bohatý a taky osvícenější než jeho panující strýc. Daly se u něho pozorovat sklony tíhnoucí více k podnikání, než ke tvrdému posilování monarchie. Možná, že v duchu cítil, jak v budoucnu monarchie dopadne a nastoupí nová doba. Možná také v koutku duše podvědomě vytušil, jak ve jménu císařství s ním, a s jeho chotí osud krutě zatočí. Jeho věrná žena, která byla i mimořádně hezká, nebyla pro císařský dvůr to pravé ořechové! Byla českou, nepříliš bohatou šlechtičnou z rodu Chotků. Tady jsme pánové u toho, čím vlastně arcivévoda prospěl našemu kraji! Lobkowicové prodali konopišťské panství arcivévodovi Ferdinandovi v dosti neutěšeném stavu, a to je, pánové, ještě dosti mírný výraz! Statky, lesy, ohromné pozemky, které k panství Konopiště náležely, byly za řízení jednotlivých správců nepříliš dobře spravovány. Kradlo se, jak na panských statcích, tak i v lesích, a to mnohokráte samotnými správci. Což je ostatně v naší zemi po dlouhá desetiletí až do dneška národním sportem číslo jedna! Dřevo se v lesích na některých místech dosti necitlivě drancovalo a nové porosty se bohužel nevysazovaly. Arcivévoda najal nové správce statků, několik nových lesních správců - 19 -


ovládajících český jazyk přivezl i z Rakouska, aby zacvičili do správného vykonávání lesnického řemesla i nové české lesní adjunkty, hlavně absolventy lesnické školy v Písku. Zkrátka a dobře, zavedl na svém panství pořádek a řád, který tady po dlouhá léta chyběl. Začal do svého panství investovat ohromné prostředky. Samotné Konopiště přestavěl a vybudoval překrásný park. Všude nové odvodněné cesty a mnoho nových objektů. Pivovar v Benešově, lihovar a další podniky. Také koupil několik lomů a začal na svém rozsáhlém panství stavět nové zpevněné silnice spojující jeho jednotlivé statky či lovecké zámečky a vysazovat kolem nich aleje stromů. Mnoho lidí tak získalo práci, které dříve moc nebylo. Nutno pro úplnost ještě dodat, že výstavba a posléze provoz dráhy C.F.J., která proťala náš kraj, lidem k práci také dopomohla! Ve svých lesích nechal postavit několik nových hájoven a lesních úřadů a také již zmíněné nové lovecké zámečky. Tam dosadil vskutku vzdělaný personál, hlavně fořty a vrchní nadlesní. Obyčejné hajné bral do služby i z místních lidí, kteří dobře znali kraj a hlavně lidi. Říkalo se, že vzal do služby také několik bývalých pytláků, které vzal pod přísahu k úctě k lesnímu zákonu. Neslyšel jsem, a ani nikde nečetl, že by tito „lovci,“ kteří byly dříve mimo zákon, pak sloužili špatně, ba naopak! Arcivévoda asi znal dobře české přísloví, že z největšího pytláka, je pak nejlepší hajný. Za panování Lobkowiců se ohromně rozmohlo pytláctví v našich lesích. Řádily tady přímo pytlácké tlupy, které střílely zvěřinu ne z hladu, nebo aby daly najíst dětem, ale pro kšeft! Těch pár chudých chalupníků, kteří měli někde v lese schovanou starou ládovačku vhodnou spíše do muzea (co byla více nebezpečná střelci než zvěři), kteří chtěli pro rodinu ulovit trochu masa, bylo málo! Ty povětšinou hajní lehce odchytli, poněvadž to byli místní, a ty oni dobře znali. Ti nepředstavovali pro hajné a lesní hospodářství vážné nebezpečí, to oni dobře věděli! Většinou se to odbylo tím, že mu flintu vzali a nakopali ho do zadnice. Horší bylo pro hajného, když narazil na organizovanou tlupu pytláků, kteří už byli vyzbrojeni na tehdejší dobu moderními zbraněmi, vyrobenými na náboje s výkonným bezdýmným střelným prachem a dokázali s nimi střílet i na velké vzdálenosti. V tomto oboru vynikaly pytlácké tlupy z okolí Ostředka a tamních samot, jmenovitě bratří Burešové, Janouchové a další. Zvláště tito jmenovaní stříleli velmi přesně! Janouchové měli v Praze nějakého příbuzného puškaře, a ten je zásoboval dobrými zbraněmi a střelivem. Tenkrát na přelomu 19. a 20. stol., už měli někteří pytláci i opakovačky, které mohly vystřelit několik ran v krátké době za sebou. Dlužno ovšem dodat, že nejenom po zvěři, ale i po hajných! Jen těžko se v hustém lese dalo zjistit, odkud vyšel výstřel, když nebyl vidět žádný kouř po výstřelu! Naopak u ládovačky na černý střelný prach se to dalo zjistit velmi snadno, protože byl dým vidět daleko! Mnozí obyčejní pytláci měli ještě ty prastaré s křesadlovým zámkem. Modernější perkusní, se zámkem na kapsl, byly ještě poměrně v kurzu a také byly dražší. Prastará ládovačka po sobě zanechávala kouře až běda a smradu ještě víc! V noci byl při výstřelu u ústí laufu a u křesacího zámku hotovej bengálskej voheň! To bylo v lese vidět na hony daleko. Jo, tak to tady tenkrát chodilo! Proto také arcivévoda nakoupil pro své lesní správce několik účinných moderních kulovnic, hlavně u firmy „Mauser,“ a také několik nejnovějších amerických karabin Winchester, které dokázaly vypálit až deset ran velice rychle za sebou, a ty se staly opravdu postrachem pytláků.“ … „Pánové musíme se na toto obdivuhodné setkání a na velmi zajímavé vyprávění pana Škvora napít zde právě přineseného červeného vína!“ zvolal přítel pana Škvora, pan Fanda a nalil rubínově červenou tekutinu do skleniček. Pak se postavil a slavnostně nás vyzval vzdát hold přítomnému velkému vypravěči. „Na zdraví, pánové a zvláště na vaše, pane Škvore!“ „Děkuji vám, pánové, udělali jste mi radost tím, že moje vyprávění velice pozorně sledujete. Chci tento příběh dokončit, tak tedy budu vyprávěti dále…“ „Musím znovu přenést děj tohoto příběhu zpět do Teplýšovic, poněvadž se vlastně velká část tohoto vyprávění k této vesnici váže.“ Opustili jsme teplýšovické hrdiny našeho vyprávění, řečeno v časové postoupnosti, někdy asi kolem roku 1886, a vracíme se tam opět po čtyřech letech, v letech 90. 19. stol. A jak to už v životě lidském chodí, někteří se za tu dobu v Teplýšovicích narodili, a jiní umřeli, a tak to půjde do skonání světa …!“ „…Kam se dnes Anežko strojíš?“ ptala se stará Zítková své dcery v sobotním říjnovém pozdním odpoledni, kdy zbytky zapadajícího slunečního jasu osvětlovaly pár posledních žlutých listů staré lípy na jejich dvoře, které se třepetaly nedočkavostí, až je sfoukne větřík na zem. „Jdeme dnes s děvčaty do Kozmic k muzice maminko, na Jiřinkovou zábavu.“ „Jde hlavně za ženichem,“ prozradil s posměšnou škodolibostí její čtrnáctiletý bratr Václav. „No co, kdyby ňejakej ženich byl? Anežka už roky na vdávání má, bylo jí dvacet dva, a ty si takových věcí nevšímej! Seber v předsíni vymyté díže a jdi do chléva za otcem, pomoz mu při dojení!“ Anežka trošku zrudla ve tváři, ale dělala jako by Kadeřnictví Simona Honzáková se jí poznámka bratra vůbec netýkala. Švermova 352, Čerčany „Kde je Martin?“ optala se matka. „Vyváží z maštale hnůj,“ zvolal z předsíně Václav Tel.: 777 342 795 a odešel za otcem do chléva… „Starý Zítek měl radost ze svých dvou synů. Byli Jedinečné barvy mu v práci velice nápomocni. Hlavně starší Václav, který Barvení 2 v 1 byl již ve čtrnácti letech poměrně velký a statný, o dva roky mladší Martin nebyl sice velký a zdatný, ale byl Melíry nesmírně chytrý a zručný. V malém hospodářství vyrobil Kontrastní červené melíry spoustu zlepšení, které jim ulehčilo práci. Objemová trvalá Také byl rád, že si mohl koupit před rokem pár Používání a prodej vlasové koní, po kterém mnohá léta jen snil, a ve vsi tak stoupl ve kosmetiky MATRIX vážnosti. Místní sedláci ho také pozvali v hospodě ke svému velkému stolu, sice jako malého hospodáře na kraj, Nízké ceny !!! ale přece jen k selskému stolu, a to byla pocta - 20 -


k nezaplacení! Říkalo se, že mu k dobrému páru koní, které starý Zítek získal, dopomohl právě sedlák Bílek, který se za rok a půl plně uzdravil ze svého úrazu a nemoci a jako zázrakem, jak říkali lidé, přímo omládl! A koho poškodil před svou nemocí, toho potom po svém zázračném uzdravení nějakým způsobem odškodnil. To byl asi také případ se dcerou starého Zítka! Tu přece tato nepříjemná událost velice u některých lidí poškodila. Nepravdivými pomluvami ji hlavně poškozovala stará Bílková… „Bodejť by, pánové, Bílek neomládl, když se na stará kolena dal dohromady se svoji čtyřiatřicetiletou slu…!“ „…Sakra chlapi, já sem vám zapomněl říci o tom, že Bílek ovdověl, co?“ „No, to jste, pane Škvore, skutečně zapomněl!“ odvětil jsem se smíchem, a pozvedl jsem sklínku vína k dalšímu přípitku na zdraví. „… Hned to napravím! To bylo tak pánové,… Jak jsem se již ve svém vyprávění zmínil, stará Bílková byla nesmírně pracovitá a houževnatá ženská, hospodářství rozuměla jak málokterá selka v dalekém a širokém okolí. Byla vyšší šlachovité postavy, dá se říci, že bez výrazných ženských tvarů, a jak kdysi řekl v hospodě Bílek, plochá ze všech stran! V době, o které vám vyprávím, byly selky v drtivé většině vnadný a baculatý, pokud netrpěly ovšem nějakou nemocí, jako byly tenkrát rozšířené souchotě, neboli tuberkulóza. Tou, jak bylo všeobecně známo, Antonie Bílková netrpěla. Byla asi hotovou raritou mezi ženami té doby. Byla o dva roky mladší než její muž, porodila tři zdravé děti, bez jakékoliv újmy na své postavě. Byla zdravá jak řípa. Černé kudrnaté vlasy, velké černé oči a snědší pleť ji od jiných žen v té době u nich na vsi dosti odlišovala. Lidé říkali, že vypadá jako cikánka nebo nedej Pánbůh, čarodějnice! Obojí nebyla samozřejmě žádná pravda. Její matka pocházela odněkud z Balkánu, její otec si ji přivezl odtamtud jako voják, myslím, že z Bosny, nebo tam odněkud! Mezi ženami ve vsi nebyla Bílková moc oblíbená, pro svoji tvrdost v jednání, paličatost a namyšlenost. V mládí byla prý velice divoká a nezkrotná. Již jsem se zmínil, že pár let po svatbě byla v milování hotová čertice, což bylo v noci slyšet po celém hospodářství, a čeleď měla o zábavu postaráno! A také si to asi zřejmě nenechala pro sebe! Bílek takový čert asi nebyl a zřejmě ho to za pár let zmohlo. Podařilo se mu ji za léta manželství trochu zkrotit, než poznala jeho slabiny. Bílek byl, jak říkám, v podstatě velmi hodný muž, a velmi dobrý a všeobecně uznávaný hospodář, takže měla před ním do jisté míry respekt. Ale i tak, točila statkem většinou ona! Jako manželé spolu ani moc nehovořili, ale do kostela na ranní nedělní mši chodili svorně do sebe zavěšeni. Lidi ovšem věděli svoje! K vlastním dětem byla Bílková dosti odměřená a málokdy se s nimi, když byli malí, mazlila. Ale určitě je měla ráda! Snad to u ní nebyla vyložená zloba, nechci jí zbytečně křivdit, byla holt už taková povaha. Také se jí snad proto za svobodna nápadníci spíše vyhýbali a nebýt dohodnutého sňatku a slušného věna, tak se snad ani neprovdala! Jejich děti měly hřejivou náruč většinou u svého otce nebo potom později, i u služebné Boženky. Nějaké mazlení neuznávala. Říkávala, že jedině tvrdost a přísnost vychová toho správného člověka! To je sice do jisté míry pravda, ale také láska a něha rodičů ke svým dětem je velice důležitá, hlavně k utváření charakteru! Jak jsem již řekl pánové, když byl Bílek marod, tak vládla statkem jenom ona, o všem měla přehled a nic jí neuniklo. Když se začal Bílek očividně uzdravovat a lékař mu dovolil trochu pracovat na poli, musela samozřejmě Bílková ze svého trůnu kapánek sestoupit. Jezdit na koni kontrolovat chasu na pole bylo v drtivé většině výsadou mužů, ne ovšem na statku u Bílků. U paní mámy Bílkové nebyl problém natáhnout si pánský rajtky, obout si jezdecký boty, osedlat jízdního koně a s hbitostí lasičky se vyšvihnout do sedla. To se mi zdá, že to asi tenkrát žádná šestačtyřicetiletá selka nedokázala! A jak jsem to slyšel já z vyprávění, tak na ty roky v žádném případě nevypadala. Zkrátka balkánská krev! Říkalo se, že jezdila na projížďku velice často, prý jako kněžna Zaháňská! Dobrák Bílek jí v tom nebránil, více méně měl o ní strach! To se jí bohužel také stalo osudným. Nikdo ji to samozřejmě nepřál, takový zloduch ona zase nebyla. Bylo to podle vyprávění někdy v září v roce 1888. Počátkem tohoto měsíce bylo ještě teplo, spíše dusno, to osudné sobotní odpoledne. Hospodář ležel v kuchyni na pohovce a četl si nějakou knížku. Dle rady pana doktora Čapka, když bylo odpoledne dusno nebo velké teplo, neměl ještě po své mozkové příhodě a úrazu hlavy, ze které se pomalu již vyléčil, vycházet ven, ale počkat až se ochladí. Služebná Boženka myla v kuchyni nádobí a malá Mařenka jí pomáhala a ukládala omyté a otřené nádobí do polic u velkých kachlových kamen s pecí. „ Poslechni, muži! Osedlám si hnědáka Bleska a pojedu se podívat do lesa a na pole u Svahu, jestli už starý Škvarka vytahal z našeho lesa ty starý polomy!“ pravila jeho žena přicházejíc z předsíně již převlečená do pánských rajtek a v jezdeckých botách. „ Raději nejezdi, Toničko, pobolívá mě hlava jako před bouřkou, určitě něco co chvíli přijde, visí to ve vzduchu! Když chceš mermomocí jet, vezmi si raději bryčku s tou skládací stříškou a starého Karla, je to klidný a dobrý kůň. Hnědák je sice rychlej, ale taky jankovitej jak malej pes.“ „Hnědák je na mě zvyklej, a lepší se s ním jezdí v lese, nebojte se, budu doma včas!“ Služebná Boženka se pokoušela pani mámu Bílkovou také přemluvit, že se již na západě sbírají mraky a že bude brzo pršet! Marno! Bílková měla vždy svou hlavu! Opravdu se za chvíli zatáhla obloha a počalo hřmít. Začal foukat silný a prudký vítr, který na dvoře statku vířil prach. Z vozu pod přístřeškem sfoukával slámu, a rozháněl ji do všech koutů. Francek s Vojtou a čeledí uklízeli a upevňovali, co se dalo. Najednou byla tma a vítr se na chvíli utišil. Mohutný blesk a světlo rozčíslo zčernalou oblohu a následný burácivý hrom dal tušit, že uhodilo nedaleko jejich stavení. Začalo boží dopuštění. Vítr a ledové kroupy jak holubí vejce bubnovaly na šindelovou střechu stavení a spustil se mohutný liják. Francek s Vojtou přiběhli do stavení promočeni na kůži. Boženka jim ihned dala ručníky, aby se vysušili a suché košile. „Bože můj, co je matkou!“ zeptal se potichu Vojta. „Určitě se někde schovala, když viděla, co se začíná dít.“ - 21 -


modlit:

Boženka zapálila svíčku hromničku a počala se

Manuální Lymfodrenáže, masáže,

„Bože náš, ochraň panímámu a všechny pocestné posilovací cvičení v této bouři a dej jim bezpečný útulek.“ Po půl hodině řádění bouře pomalu ustávala a počalo se od západu 728 822 252 vyjasňovat. Když přestalo pršet, opět vysvitlo slunko zpod Emil Růžička, Obchodní 61, čerčany odcházejících mraků a na východě na černých mracích vykouzlilo nádhernou duhu. Na dvoře a všude kolem byly lymfodrenáž ještě hromádky ledových krup, které jen velmi pozvolna je jemná rytmická masáž mízního roztávaly v kalužích vody. Hospodář vyšel před vrata statku a vyhlížel, zdali systému MUDR. Bechyněho, která se neobjeví jeho žena i s koněm. Sluníčko pomalu opět pomáhá vstřebat látky z podkoží ohřívalo notně prochlazený vzduch…“ Sledovali jsme nedočkavě každé slovo pana (tukové polštářky, celulitidu a otoky) Škvora, tohoto skvělého vypravěče, který na mě dělal dojem, že si přímo vychutnává naše napětí, jak sledujeme http://www.sweb.cz/emilruzicka/ jeho ústa, jak si jeho slova s panem Fandou převádíme do svých vlastních barvitých představ. „Vrátila se Bílková, pane Škvore?“ optal se nedočkavě pan Fanda. „Dovolte, pánové, já se trochu napiji, vyschlo mi v ústech… Bože, vždyť jsme již vypili všechno, nic už tu není! Pánové, na závěr našeho sezení si dáme velké limonády, co vy nato? „Vaše přání je naším rozkazem!“ „Pane vrchní, tři velké limonády! „Máme citrónové, točené vychlazené.“ „Sem s nimi a připište mi to na účet!“ neopomněl jsem upozornit pana hostinského. „Ano, vašnosti, a už se to nese!“ „…Jo, Bílková se do statku dostala, ale nejdřív přiběhl sám kůň. Špatná předtucha zvedla na nohy celé osazenstvo domu. Hospodář dal ihned zapřáhnout bryčku a Francek s Václavem vyjeli po stopách koně hledat matku. Stopy vedly ze vsi po pěšině směrem k vísce Jezero a do polí. Po krátké chvilce jízdy uviděli mezi poli ploužící se postavu. Ano, byla to jejich matka celá špinavá, mokrá, potlučená a očividně zřejmě šťastná, že ji jedou naproti. „Ta mrcha Blesk mě shodil při prvním pořádném zahřmění a rovnou mezi poli v tom nevětším marastu, já ho zastřelím, chcípáka jednoho!“ „Hlavně, že jste, maminko, jinak v pořádku.“ „To celkem jo! Ale je mi strašná zima.“ „Václave, sundej si také košili, dáme je matce!“ pravil Francek. Bílková si bez jakéhokoliv ostychu před svými syny svlékla promáčenou a potrhanou blůzku. Její šlachovité tělo a malá pružná ňadra byla poseta modřinami, zejména pak na zádech byly krvavé podlitiny. „To muselo být strašné, maminko.“ „Jo, ze začátku, pak jsem ty rány od krup ani necítila a skrčila jsem se pod starou švestku u Líbalova pole.“ Doma byli rádi, že to dopadlo tak, jak to dopadlo, a že to nedopadlo hůř! Bílková vešla do kuchyně: „Boženo, dej mi kořalku ať to spláchnu!“ „Ano, hned to bude,“ a vyndala ze špíže velkou láhev žitné, již alespoň dva roky netknuté. Nalila si plnou sklínku a naráz ji vypila. „Tady máte suché šaty, panímámo, převlecte se, třesete se zimou.“ „To není zimou, ale vzteky Boženo, a nalij mi ještě jednu!“ Vypila žádané a odešla do maštale ke koni. Mužské osazenstvo statku spolu s hospodářem obhlíželo stavení jestli nejsou nějaké škody. Až na pár uvolněných šindelů byl statek celkem v pořádku. Pojednou uslyšeli z maštale hrozný řev, vběhli dovnitř. Koně se vzpínali na řetězech. Bílková tam řezala bičem jak šílená Bleska, přivázaného na krátkém úvazku. „ Ženo, okamžitě toho nech!“ zařval mohutným hlasem hospodář. Dala ještě dvě rány, pak si odplivla, zahodila bič do kouta maštale a odkráčela celá rudá bez řeči pryč…“ „…Jak říkám pánové, vztek a zloba to není dobrý rádce, nikdy a v žádné době!“ „Jak to teda dopadlo, pane Škvore?“ „Jak asi tušíte, mládenci, nijak růžově! V noci dostala jinak zdravá Bílková velké horečky. Blouznila, řvala, rovnala personál statku do latě, který už spal. Jedině Boženka a hospodář se svědomitě o nemocnou Bílkovou starali. Balili ji do mokrého lajntuchu, aby horečky polevily. Dávali pít odvary, marno! Stále blouznila, stále volala nějakého Františka, že za ním do bučin určitě dojede! „Co to má pořád z nějakým Františkem?“ Boženka jen pokrčila rameny a nedokázala odpovědět. Hospodář vzbudil Francka. „Dojeď, prosím tě, chlapče pro doktora Čapka do Divišova, s matkou to není dobré!“ Doktor prohlédl Bílkovou a konstatoval, že má oboustranný zápal plic a mnohočetná poranění po celém těle, které také nepřispívají ke zdárnému průběhu nemoci. „Víte, hospodáři, Bílková je nesmírně houževnatá ženská,…Ale nevím,…Bude to zázrak jestli se uzdraví!“ Nařídil jí dávat silné prášky proti horečce a dal jí injekci pro uklidnění. Vzal si Boženku stranou a řekl: „Děvče, vím, že jsi nesmírně šikovná a chytrá, tady máš tři tablety opiátu, ty jí dáš jedině, kdyby měla panímáma velké bolesti, jinak ne! A vždy jen po dvanácti hodinách, to si zapamatuj! Jinak bys ji zabila!“ Přes všechnu péči, kterou nesporně paní máma Bílková měla, se její stav nadále zhoršoval. Přestože i takové zdravé a houževnaté tělo nemoci silně vzdorovalo, bylo jasně vidět, že paní Bílková pomalu odchází. „Víte, my ještě neumíme léčit takovéto těžké zápalové stavy, většinou doufáme, že si tělo pomůže samo, a to je i tento případ, řekl doktor Čapek. Bílková ležela v posteli klidně, horečky již nebyly tak silné a bolesti zřejmě - 22 -


neměla. Byla bledá a propadlá. Byla při plném vědomí a velmi těžce dýchala. POVINNÉ RUČENÍ - ROK 2007 „Josefe!“ pravila ke svému muži. Pro obce do 30 000 tis.obyvatel „Zavolej také Boženku, chci aby tady u toho, co nyní řeknu, byla i ona.“ Boženka stála u pelesti jejího ! přebíráme bonusy ! lůžka a její manžel seděl na židli u její hlavy. Hovořila tiše a přerývavě s velkými nádechy. např.obsah motoru „Chci kněze a chci se vyzpovídat, jde to se mnou 1001-1350 za 2016,kč z kopce, cítím to! Ale než přijde kněz, chci říci něco vám oběma. Mnoha lidem jsem nesmírně ublížila …Nic 1850-2500 za 4704,kč neříkejte, vím to nejlépe sama! Muži, poslední dobou jsem nad.2500 6944,kč tě podváděla a byla ti nevěrná. Při vyjížďkách na koni jsem se scházela s Františkem Kloudou, mladým správcem Dále možno pojistit: panského statku v Ostředku. Muži, byla to ale jediná -havarijní, odcizení, úraz nevěra, za celé naše manželství. Prosím tě, odpusť mi! A mladého Kloudu, prosím tě, nech na pokoji, to já ho skla, asistenci svedla! A jak vidíš, tak naše tajné schůzky se protivily -dům, domácnost, chalupa Bohu a Bůh mě potrestal! Boženko, prosím tě, zajdi za Anežkou Zítkovic pro odpuštění.“ -průmyslová, podnikatelská rizika Bílková hovořila ještě dlouho a jmenovala ještě -dopravní pojištění mnoho lidí, od kterých žádala odpuštění. Byla již z hovoru notně unavená, ale nakonec než usnula, vyslovila ještě -pojištění osob přání: -pojištění úvěrů, záruk „Boženko, prosím tě, vím, že jsem k tobě byla tvrdá, ale měla jsem tě ráda, jenže jsem ti to nedokázala nikdy říci, byla bych velice ráda, kdybys zůstala na statku Bližší informace osobně i nadále, pokud nemáš někde jinde nějaký závazek. Jen ty se dokážeš dobře postarat o Mařenku a o domácnost na tel. 605 260 728 statku. Muži, kdyby chtěla Boženka odejít, tak ji vyplať Lenka Müllerová odstupné za ty roky věrné služby. Peníze jsou v komodě pod ubrusy, léta jsem je tam tajně pro Boženku, kdyby se GENERALI POJIŠŤOVNA a.s. chtěla vdát, šetřila! Pokud, Boženko, zůstaneš, a třeba se [email protected] i s Josefem do sebe zahledíte. ... Ne, ne, nic neříkejte! Vím jak to chodí! Mužskej zůstane sám! A za chvíli je všecko jiné! Všechno je možné. Máte ode mne předem požehnání. Bylo by to i moje… přání! A teď už mě nechte, chci spát!“ Za pár dní poručila Bílková svoji duši Bohu. Zemřela tiše bez bolestí se svatou zpovědí i s pomazáním. Pohřeb měla hezký, dáli se to o pohřbu říci. Přišlo mnoho lidí ze vsi i z okolí. Anežka Zítková stála vpředu těsně u hrobu s velikou kyticí a během pohřebního obřadu se s Boženkou neustále modlili a prosili Pánaboha, aby ji odpustil hříchy. Na zádušní mši v kostele v Teplýšovicích bylo hodně lidí. Přišli se za ní pomodlit a poprosit Pánaboha, aby ji přijal do království nebeského. Jak na smrtelné posteli předpověděla paní máma Bílková, tak se i stalo! Boženka u Bílků zůstala, zřejmě po nešťastné lásce s Toníkem Kontovic z Dlouhého Pole, se už nepokoušela najít někde štěstí. Nebyla povahou na nějaké vyhledávání nápadníků a myslím, že měla Bílka ráda dávno a vážila si ho, i když byl mezi nimi šestnáctiletý rozdíl. Bylo to nesmírně hodné a pracovité děvče, také roky ji přibyly. Nebyla sice tak nápadná a hezká jako Anežka Zítkovic. Ta ovšem byla oproti Božence o mnoho let mladší…“ „…Jak vám říkám, pánové, stejně si myslím, že se hospodáři Bílkovi už líbila dávno, a jak sem slyšel, ošklivá také nebyla! Byla takový rodinný typ, a prý měla vše co k pořádný ženský patří. Že si s ní starý Bílek oproti nebožce rozhodně nepohoršil, je snad jasné ne? Ale nechtěl jsem to tak natvrdo říct! Jak vím, tak v roce tisíc 1890 byla svatba. Josef Bílek, statkář, si bral za ženu čtyřiatřicetiletou Boženu Havlovic z Okrouhlice, dceru obecního posluhy a chalupníka. Svatba to prý byla malá, ale hezká. Muselo se prý se svatbou pospíchat, Boženka byla s Bílkem v požehnaném stavu. Říkalo se po vsi, že ho tohle úplně vykurýrovalo! Malá Mařenka už devítiletá, šla za družičku a synové Francek a Vojta byli velice rádi, že se otec oženil právě s Boženkou, kterou znali už mnoho let a brali ji už dávno jako svojí příbuznou…“ „… Nezapomeň, Anežko, přijít ze zábavy včas, ať o tebe nemám starost.“ nebojte se maminko, přijdeme s děvčaty zase všechny pohromadě!“ odpověděla v rychlosti matce a v záři zapadajícího slunce šla natrhat na svoji malou zahrádku jiřiny všech možných barev. V duchu si představovala, kterému ze známých tanečníků dá za taneček tu a tu barvu. „ Tuhle červenou bych dala ráda Jendovi Chlumčanskýmu, mladému lesnímu adjunktovi z lesního úřadu z Meduny, ale kdoví jestli přijde. Slíbil to tady u nás před čtrnácti dny na Václavské zábavě. Ale věř Anežko, lesnímu panáčkovi, po kterém děvčata jen koulí očima.“ pravila k sobě Anežka a zadívala se na vzdálené kopce s rudou koulí zapadajícího slunce. Konec 4. části

napsal Josef Šimánek

OPRAVA V minulém čísle bylo v blahopřání k 95. narozeninám pana Františka Srba mylně uvedeno, že je nejstarším občanem Čerčan. Je jedním z nejstarších. Omlouváme se dvěma občanům, kteří jsou ještě o kousek starší. - 23 -


MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“, vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Řádková inzerce (max. 2 řádky) za 50,-Kč. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 cca 425 cm2

170 x 125 mm A5 cca 212 cm2

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč 1000 Kč 650 Kč

85 x 125 mm A6 cca 106 cm2

62 x 85 mm A7 cca 52 cm2

500 Kč 400 Kč

250 Kč 200 Kč

Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

PRAVIDELNÉ

BOHOSLUŽBY

200 Kč

CÍRKVÍ

Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky Dům s pečovatelskou službou, Čerčany - Mše svatá středa sobota Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky Farní sbor v Benešově neděle a svátky Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále (až do Svátku Všech svatých) Posezení nad Biblí ve farní kanceláři čtvrtek Společná modlitební/biblická chvíle středa (Fara římskokatol.církve v Poříčí n.S., možný odvoz autem od v Čerčanech v 18.45 hod.)

8.30 hod. 17.00 hod. 17.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 18.00 hod. 19.00 hod nádraží ČD

Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí Obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4 9.30 hod

Redakční uzávěrka příštího čísla 9-10: pondělí 1. října 2007, 18:00 hod. Distribuce: středa 10. října 2007 ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - ČERVENEC - SRPEN 2007 ČÍSLO 7-8 ROČNÍK XVI Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 15.8.2007 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 600 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Trafika na nádraží ČD (pí. Čichovská), Prádelna a mandl (Sokolská ul.-KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), Obecní úřad Čerčany - 24 -

7-8 STALO SE V ČERČANECH DNE V HODIN. červenec - srpen Ročník XVI Cena 5,- Kč

Recommend Documents