Listování v občasníku: Občasníček před sto lety:

 Co je v Čtení, jinde není: Slavné literární postavy, Občasníček, Slovo starosty, Loučíme se s předškoláky, Hasiči po 125 letech, Rodiče a děti v MŠ, Doháněný čas, Nohejbalový oddíl, Jarní výlety Střelky, O čestický brambor – Pohled do budoucnosti, Fotbal – soutěž mužů, Školní zahrada, Ohlédnutí, Blahopřání, Lidé se mění…, Naši stříbrní hoši, Koncert pěveckých sborů, Lidové slavnosti na Otavě, Výlet kroužků, Akademie školních kroužků,Výsledky voleb, Dějiny rodů  Listování v občasníku: 1.5. Státní svátek 6.5. Okrsek hasičů v salonku restaurace Čestice 7.5. Výbor členů MS Háj Čestice 8.5. Státní svátek. Členská schůze MS Háj Čestice 15.5. Divadelní soubor ze Strašína zahrál v sále Lidového domu Čestice hru Figarova Svatba 20.5. Výbor členů SDH Čestice v salonku Lidového domu Čestice 23.5. Schůze členů ČSCH Čestice 26.5. Výborová schůze ČSŽ Čestice 28.-29.5. Volby do PSP ČR. Výsledky za naše okrsky uvnitř listu 30.5. Dětský den na zámeckém nádvoří pořádal Český svaz žen 1.6. Mezinárodní den dětí 2.6. Vystoupení žáků SHŠ p. Hartla pro ZŠ a MŠ Čestice na sále 5.6. Okrsková soutěž u příležitosti 100. výročí založení SDH Zálesí 6.6. Koncert žáků SHŠ p. Hartla na sále pro veřejnost 13.6. Schůze členů ČSV 14.6. Výbor členů SDH Čestice 17.6. Akademie žáků ZŠ Čestice 19.6. Oslavy 125. výročí založení SDH Čestice 25.6. Divadelní představení tatických ochotníků na sále v Česticích 26.6. Schůze MS Háj Čestice v salonku Lidového domu Čestice 29.6. Konalo se zastupitelstvo městyse, schvaloval se závěrečný účet za rok 2009. Před 110 lety se narodil Antoine Marie Roger de Saint-Exupéry (zemřel pravděpodobně 31. července 1944), francouzský spisovatel, letec, často je považován také za filosofa a humanistu. Mezi jeho nejznámější díla patří Země lidí, Citadela nebo Malý princ. 30.6. Poslední den školy. Výbor ČSŽ v salonku – příprava dětského odpoledne ve mlýně v Hoslovicích. Občasníček před sto lety: 6.5. Zemřel britský král Eduard VII., a na trůn nastoupil jeho druhý syn Jiří. Zemětřesení ve středoamerické republice Kostarika zničilo město Cartago. O život přišlo 2500 obyvatel. 8.5. Pohárové utkání Slavia – Sparta skončilo výsledkem 5:1. 11.5. Halleyova kometa, jejíž průlet zemskou atmosférou byl již delší dobu avizován, se neobjevila 26.5. Narodil se český básník Oldřich Mikulášek 27.5. Zemřel Robert Koch, německý lékař a bakteriolog, nositel Nobelovy ceny za lékařství v r. 1905 3.6. Rakouský parlament přijal zákon o zákazu noční práce žen. 15.6. Český průkopník v létání ing. Jan Kašpar se postaral o historickou událost – jako první Čech vzlétl k nebesům v letadle těžším vzduchu. 16.6. Průtrže mračen a vichřice zahubily v Uhrách 259 lidí. 24.6. Konala se premiéra baletu Igora Stravinského „Pták Ohnivák“. Balet popisuje příběh mladého knížete Ivana, jenž v tajemném lese uloví fantastického zářícího ptáka. Za odměnu v podobě jednoho zlatého pera však ptáka poté, co mu předvede magický tanec, propustí. 

 Z textu na nás vyskočí hned dvě velká výročí. Také ČTENÍ při tom bylo, s SDH je oslavilo.  Vážení spoluobčané, než Vás budu informovat o dění v našich obcích, tak mě dovolte, abych Vám s nastávajícím létem popřál hezké dovolené a dětem příjemně prožité prázdniny. V letošním roce jsme zažádali na Ministerstvu pro místní rozvoj o dotaci na opravy místních komunikací. Dnes mohu sdělit, že jsme byli úspěšní a získali jsme prostředky na několik akcí a to: Oprava místní komunikace z Doubravice k Pohodnici Oprava místní komunikace z Nahořan k Dobré Vodě Oprava místní komunikace z Čestic na Kobylku Oprava komunikace a chodníků v ulici u školy – staré parcely Oprava chodníků od hřiště směrem ke škole Oprava chodníků u mateřské školy a zdravotního střediska Oprava chodníků z návsi okolo pošty až k bývalému transformátoru Tyto akce budou započaty v nejbližších dnech. Občany budeme průběžně informovat o případných částečných omezeních provozu s dostatečným časovým předstihem. Bohužel se tyto akce neobejdou bez určitého dopravního omezení. V měsíci červnu oslavil SDH Čestice 125. výročí založení sboru, k jehož oslavám přistoupili čestičtí hasiči zodpovědně a připravili pro všechny hosty a návštěvníky pěkné sportovně-kulturní odpoledne, za což bych jim rád poděkoval a popřál jim hodně zdaru do další činnosti. Stejně tak chci popřát SDH z Nahořan k 70. výročí založení jejich sboru, oslavy v Nahořanech proběhly v komornějším prostředí Hospody pod Kapličkou, a myslím, že se také vydařily. Mnoho zdaru do dalších let. Dále bych Vás chtěl pozvat na pořádané kulturní a společenské akce, které proběhnou v měsíci červenci a srpnu. Nejedná se jen o akce pořádané v Česticích, ale i v okolních členských obcích, které jsou členy Svazku obcí šumavského Podlesí. Program na tyto akce lze získat na jednotlivých obecních úřadech, v infocentru ve Volyni, nebo v COOPu v Česticích v letáku pod názvem „Kulturní léto na Podlesí“. Další program se připravuje i na měsíce září a říjen, včetně Velké čestické pouti, letáky budou volně k odběru na stejných místech zhruba od poloviny srpna. Prezident republiky vyhlásil termín voleb do obecních zastupitelstev na 15. a 16.10.2010. Kandidátky musí být zaregistrovány do 10.8.2010 na pověřeném obecním úřadě. 9. třída se rozloučila Skončil další školní rok a z čestické Základní školy odešla další 9. třída. Jako jejich třídní učitelka na druhém stupni bych o nich chtěla napsat několik řádek. Byla to třída 9 chlapců a 4 děvčat. A jací byli? Jaká může být třída, kde převažují kluci. Hodně průšvihů a hodně problémů. Ale na to se po čase nevzpomíná tolik, jako na to dobré, co s nimi člověk zažil. Udělali velký kus práce na školním pozemku a pod vedením paní učitelky Linhartové hodně zvelebili školní pozemek k lepšímu. Nemůžu popřít ochotu, s jakou mi vždy pomohli s čímkoli jsem potřebovala. Jako poslední – pomohli mi bez řečí vystěhovat celou hudební třídu, kde se bude o prázdninách měnit linoleum, a to včetně skříní a pianina. Pokaždé, když jsem potřebovala aparaturu na vystoupení, byli mi k ruce kluci z této třídy. Po skončení vystoupení byli všichni pryč a tito kluci balili aparaturu a nosili mi ji do auta. Jako třída neměli nikdy problém se na čemkoli domluvit, ať to byly ročenky, třídní trička, dárky pro učitele na konci školního roku.... A že si někdy stavěli hlavu? Kdo z nás si ji někdy nestaví. Přeji celé své bývalé třídě hodně štěstí v dalším životě, ať se jim daří ve školách, kam od nás odcházejí a ať na základku vzpomínají jen v tom dobrém. Jana Voldřichová

 Loučíme se s předškoláky – teď čtou ještě s námi. Za chvíli už nové ČTENÍ budou si číst sami.  Loučíme se předškoláky Ve čtvrtek 17.6. jsme s dětmi vyrazili na odpolední výlet plný překvapení. Jeli jsme autobusem do Hoslovic. Tady jsme si společně s dětmi prohlédli mlýn, kde pan Jaroslav Janout velmi pěkně vyprávěl o všem, co s mlýnem souvisí. Děti si vyzkoušely podojit dřevěnou kozu, nakrmit živé ovce, králíky a morče. Zvládly chůzi na dřevěných chůdách, hod míčkem na plechovku, házet do otevřené pusy sluníčka. Pak obdržely pohádkové razítko na medaili. Děti navštívil opravdový vodník, který dětem daroval rybí šupinku jako odměnu za společně spočítané rybičky. Společně si opékaly vuřty. Pěšky cestou přes Radešov jsme se vrátili všichni do MŠ Čestice. Tady měly děti připravený krátký program pro rodiče, ve kterém ukázaly, co se ve školce učí a pak si společně také s nimi vyráběly housenku z plsti, vystřihovaly filigrány domácích zvířat, hledaly labyrinty, vykreslovaly obrázky. Pak jako památku na mateřskou škola dostal každý předškolák diplom. Strávili jsme společně velmi pěkné odpoledne plné zážitků. Velké poděkování patří manželům Janoutovým, kteří nám pomohli zajistit vše pro děti tak, aby se ve mlýně cítily dobře a bezpečně. Vážení rodiče, paní učitelky Vaší mateřské školy Vám děkují za Váš aktivní podíl, kterým jste přispěli v našem školním programu k plnění společného záměru, a to rozvíjení dítěte,jeho učení a poznání, osvojení základů hodnot a získání osobnostních postojů před vstupem dětí do základní školy. U dětí ukončujících docházku v mateřské škole jsme se zaměřili také na získání klíčových kompetencí stanovených dle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání, na dovednost dětí tvořivě jednat a myslet. To vše v pěti vzdělávacích oblastech - Dítě a jeho tělo, Dítě a jeho psychika, Dítě a ten druhý, Dítě a společnost, Dítě a svět. Jsme rádi, že jsme ve Vás měli vždy ochotné pomocníky ve výchovně vzdělávacích činnostech. Přejeme Vám i Vašim dětem pevné zdraví a mnoho úspěchů do dalších let. Milé děti, přejeme vám hodně spokojenosti na základní škole. Ať jsou Vaše dny plné radosti z úspěchů opravdového školáka a uspokojení z objevování všeho nového kolem nás. V mateřské škole Vás vždy rádi uvítáme. Těšíme se na Vaše úspěchy. Věříme, že na své paní učitelky nezapomenete a přijdete se pochlubit se svými prvními školními výsledky. Pro nás zůstanete vždy našimi milými školáčky, které rádi uvidíme. Vaše paní učitelky Jaroslava Smolová a Jana Kubešová

 Čí to byli hasiči, co šplhali po tyči? A odměna pro prvního? ČTENÍ, klobása a pivo  Hasiči po 125 letech Ráno 19.6.2010 bylo pošmourno, sluneční paprsky v nedohlednu a odpoledne má být oslava 125. výročí založení SDH Čestice. „Počasí nevypadá dobře,“ pravila jsem sousedovi Vilánkovi, který právě vyrazil ze vrátek. „Když bude alespoň takhle, bude to dobrý,“ odvětil, sedl do auta a odjel. Možná za posledními přípravami, možná jinam, on je pořád v „luftu“. Odpolední slavnost začala průvodem ze zámku ve 13 hodin. Pospíchala jsem, abych stihla začátek a hned nad Jednotou dvojice žen vybírala 50 Kč, abychom tu podívanou neměli zadarmo. Na zámeckém nádvoří už bylo plno lidí, hasiči, hasičky ve slušivých kostýmcích, hosté a mnoho dalších přihlížejících. Všichni živě diskutovali, netrvalo dlouho, seřadili se a vyrazili. Průvod pochodujících hasičů za doprovodu kapely pana Nauše byl opravdu slavnostní. Nadarmo se neříká, že uniforma dělá chlapa. A že jich tu tedy bylo. Přijeli z okolních vesnic a utvořili před slavnostní tribunou svými zástupy neprostupnou hradbu. Po zaznění naší hymny, které jsme vzdali čest a přivítacích projevech hostů, následovalo vyhodnocení jednotlivých hasičů za dobrou práci. A bylo jich hodně. Myslím tím vyznamenání. Všechny si je nepamatuji, ale určitě budou na internetu, až je tam Míra Pešek napíše. Při napsání tohoto jména mě napadlo, že u nás v Česticích snad hasič rovná se Pešek, nebo naopak? Když chtěli vyznamenat jednoho z nich, museli říci Vilém Pešek prostřední. Že by Peškové troufli i rodinu Hrušínských? To jsem odbočila, původně jsem chtěla napsat, že mezi vyznamenanými byli i dva nejstarší a to pan Josef Čekal a pan František Bělohubý z Konopice. „Věro, pojď je sem vyfotit,“ volala na mě Růža Brabců. Obejdu stan a koho tam nevidím. Pan Bělohubý sedí v kruhu své rodiny, na klíně drží vyznamenání a je mu určitě dobře. A o tom to všechno je. Nejenom vypočítávat, co nemáme, ale vzdát hold těm, kteří nenaříkali, ale v pravý čas přiložili ruku k dílu. Další část odpoledne proběhla v duchu zábavy a soutěžení. Někteří z hasičů sundali saka a snažili se pomocí svých paží rozpohybovat starou stříkačku, ale ve srovnání s kompresorem prohráli.“ Nedá se nic dělat, jste lepší,“ přijali prohru. Profesionální hasiči ze Strakonic ukázali divákům výstup i sestup na laně. Průvodním slovem jejich výkon komentoval ředitel Hasičského záchranného sboru ze Strakonic Ota Šmejkal. „Moc ses asi najedl,“ volal někdo na Luďka, „šplhalo se ti těžko.“ „Asi jsem snědl víc knedlíků,“ přijal oslovený výtku. V podobném duchu proběhlo celé odpoledne, sešli se tu známí, popili a popovídali. Kdo chtěl, mohl se nechat na plošině vyvézt až nahoru a pohlédnout na nás shora. I mnozí z těch, kteří zde v minulosti běhali v hasičských „mundúrech“ se na nás možná dívali. Věnujme jim krátkou vzpomínku. Mgr. Věra Rodová

PODĚKOVÁNÍ ZA SPONZORSKÝ DAR ŠKOLE Děkuji panu F. Starému, vedoucímu lomu Nihošovice, který nám věnoval štěrk na vybudování Stezky pro bosé nohy. Zároveň děkuji panu starostovi M. Žejdlovi, který nám zajistil jeho dopravu. Velmi si cením jejich ochoty a vstřícnosti. M. Linhartová

 Čekají nás prázdniny, budem dělat koniny. Jaký je les, to už víme, do ČTENÍ ho nakreslíme  Předprázdninové setkání rodičů s dětmi v MŠ Čestice Čekají nás prázdniny!

divadélko a dokonce pro nás složili písničku.

Budem dělat kóóóniny!!! V pátek 11.6.2010 jsme strávili příjemné odpoledne s rodiči a dětmi v mateřské škole. Nejprve děti předvedly krátké vystoupení, od kterého se zapojili i rodiče. Program obohatil i kytarový doprovod Honzy Hartla ze SHŠ Radešov, za což mu děkujeme. Pomyslný vláček nás přiblížil k době prázdnin, na které se jistě všichni těšíme. Za odměnu nám rodiče a děti z Hudební dílny Ireny Hartlové ze SHŠ Radešov zahráli

A pak už konečně nastalo očekávané pečení buřtů, povídání a hraní dětí na školní zahradě. Příjemná atmosféra panovala až do konce našeho setkání. Děkujeme všem rodičům za vřelý přístup a přejeme krásné prázdniny Za MŠ Čestice Míla a Eva  Redakce Čtení pro lidi přeje všem svým čtenářům příjemné prožití letních prázdnin a budeme se s vámi těšit v září na shledanou!

 Vše je v lidech, přátelé, a proto si vesele přečtem ČTENÍ třeba hned. Na chvíli se zlepší svět.  Doháněný čas Už je zase půl roku za námi. Ve vzpomínkách máme minulost, ale co přivane čas ve druhé půlce roku nikdo netuší. Obyčejný člověk zvláště ve starém věku, se už musí na jednu stranu se vším smiřovat, na druhou stranu se diví, co všechno lidé v dnešní době umí dokázat. Když jsou to takové věci, které vzniknou pro dobro druhých a poslouží lidem i přírodě, pak to většina lidí ocení. Když ale jednotlivec dokáže na úkor druhých a sám pro sebe sobecky být bezohledný a nedokáže nic pro druhé, jen věci ničí, je starý člověk rád, že už je starý. Záleží všechno na jednotlivcích. V každé vsi jsou kontejnery na odpad. Jsou označené, co do nich patří. Někdy, aby se mi do kontejneru vešly sešlapané platové lahve, musím vyndat igelitové tašky s nesešlapanými a divím se, že jsou třeba mezi sklenicemi obaly od mléka. Pár jedinců se snaží o údržbu obce a pak třeba stačí jeden a práce přijde vniveč. Čekárna je udržované a většinou čistá. I když je tam odpadkový koš, je vidět, že kuřáci své nedopalky do tohoto koše nedávají. Ale to je ve Strakonicích u Hradu a navíce nástupištích na nádraží. Dneska jsou cigarety drahé a přesto hodně mladých kouří, hlavně děvčat. To dříve nebylo. Kde na to berou peníze? Teprve chodí do školy, nevydělávají a že by je v tom rodiče podporovali? Co když nemají ani práci? To je má podporovat stát v sociálních dávkách, aby měli na kouření? Počasí nikdo neovlivní. Podle počasí vypadá situace v přírodě, ale lidé by si měli uvědomit, že na tu přírodu stačí ten dobytek, co v ní je a ne ještě to velké stádo volů, co je někdy slyšet od mezi sebou mluvících lidí, ve velké většině opět mladých. Všechno záleží na povaze a charakteru člověka. Dnes se vztahy mezi lidmi hodně změnily. Jen upřímné a trvalé vztahy z mládí a dětství přetrvávají. Dnes už jeden druhého nepotřebuje. Že někdy třeba potřeboval, na to už zapomněl. Kvůli komu a čemu je dnes každý člověk, i malé dítě, zadlužené? Kdo je tím vinen? Lidé? Zákony? Je svoboda. Jak pro koho. Proč neříci pravdu o svém myšlení. M. Staňková, Němčice Nohejbalový oddíl Také v letošním roce pokračovala činnost nohejbalového oddílu. A-tým Čestice nastupoval v krajském přeboru a po jarní části se drží na velmi pěkném pátém místě z devíti účastníků nejvyšší jihočeské nohejbalové soutěže. Ze čtrnácti zápasů jsme tři vyhráli, ve čtyřech remízovali a sedmkrát prohráli. Naši soupeři jsou Dynamo ČB, Tábor, Cep, Trhové Sviny, Milevsko, Mladějovice, Dynín a Vodňany. Sestava našeho týmu se ustálila ve složení Robert Buzek, Martin Levý, Jan Koštejn, Luboš Kolářík a Pavel Leština. Do týmu patřil ještě Jakub Sova a samozřejmě Martin Lácha, ten však po operaci nemohl nastupovat a celé jaro zůstal na marodce. Na podzim s ním už ale počítáme a věřím, že budeme ještě silnější. Současně probíhá i okresní soutěž a náš B – tým si zatím vede skvěle. Jedenkrát remízovali a jinak vše ostatní vyhráli a jsou ve vedení celé soutěže. Kádr tvoří Luboš Kolářík st., Milan Zelenka, Vladimír Pechlát, Jiří Pešek, Zdeněk Valenta a Vladimír Kačmár. Přijďte nás na podzim opět povzbudit! Za nohejbalový oddíl Martin Levý  Nohejbalový oddíl zve všechny příznivce na 4. Ročník nohejbalového turnaje „Pařmen cup“, který se koná v sobotu 10.7. 2010 od 9,00 hodin na hřišti v Česticích. Od 18,00 hodin bude k tanci a poslechu hrát skupina AKORD.

 Co bude za 200 let? Změní se celý náš svět? Já si myslím, že se změní, stejné bude jenom ČTENÍ  Jarní výlety Střelky a Šmoulat V průběhu měsíců dubna - června se členové Střelky a Šmoulat zúčastnili několika výletů a zájezdů. 24. dubna 2010 vyrazily mladší děti autobusem a vlakem do Českých Budějovic s cílem navštívit divadelní představení loutkohry MD Ronja, dcera loupežníka a potom si zadovádět v bazénu. Pro nemoc v souboru jsme sice viděli jiné představení - Žába carevna - ale stihli jsme i prohlídku historické části města, kde děti nejvíce zaujala žába na Piaristickém náměstí a pověst o ní, návštěvu hudebního hřiště a plavecký areál. Na zpáteční cestě jsme si vyzkoušeli i zpoždění vlaku, takže nám ujel autobus a museli jsme volat na pomoc rodiče. 21. května 2010 jsme se opět vydali do Českých Budějovic, tentokrát na přehlídku volnočasových aktivit dětí a mládeže, Bambiriádu. Každoročně tu vystupují všechny naše kulturní kroužky - taneční a pěvecké - a již potřetí sem Šmoulata vyrazila na výlet, vyzkoušet si různé činnosti, zasoutěžit si a vyhrát nějaké ceny. A protože jsme vystoupení měli jen dopoledne, mohli si zájemci odpoledne zaplavat a zařádit v bazénech. V červnu se uskutečnily dva kratší výlety: 4. 6. 2010 do Muzea ve Volyni a 11. 6. 2010 do Aquaparku v Horažďovicích. Celý školní rok jsme pak zakončili v pátek 25. 6. 2010 tradičním Pohádkovým lesem. Starší děti si připravily pěkné masky a úkoly a obsadily trasu na Kalvárii. Šmoulata a mladší děti ze školní družiny pak procházely trasu, plnily úkoly a na závěr si u ohně opekly párky. I počasí nám přálo a závěrečná tečka se nám vydařila. Na závěr bych chtěla poděkovat všem rodičům za podporu činností dětí, zejména těm, kteří měli letos prvňáčky. Bylo jich hodně a všichni jezdili na všechny akce. S rodiči byla vždy bezvadná domluva a vše skvěle fungovalo. Do budoucna si můžeme jen přát tolik šikovných a chápajících rodičů. Mgr. Milena Maňhalová Budoucnost Co je to vlastně budoucnost? Pod slovem budoucnost si někdo vybaví zeměkouli obalenou odpadky, špínou a tak dále. Někdo si představí Zemi jako velké seskupení, na kterém panuje klid a mír. Nikde nejsou žádné války ani demonstrace. Všichni se vším souhlasí, všechny policejní stanice se zavřou, protože už neexistuje žádný zloděj, který by něco někdy ukradl. Lidé mají dostatek jídla a vody. A jak v budoucnosti dopadnou politici? No tak s nimi to dopadlo ještě dobře, dostanou novou práci a jsou z nich normální pracující lidé, kteří jsou rádi, když mohou pracovat a být se svými dětmi. Všichni se tedy polepší. Jenže má to háček. Jestli bude budoucnost taková nebo maková, to nikdo neví. Existují věštkyně, které tvrdí, že se dokáží podívat do budoucnosti a předpovědět, co se stane. Jsou lidé, kteří tomu věří, ale já patřím mezi tu druhou skupinu, tedy tomu nevěřím. Takže si myslím, že budoucnost je něco, co člověk nikdy nemůže vědět dopředu. Mně je 11 let a do 12 mi chybí 1 rok a to je budoucnost, jenže když už mi bude 12, tak je to přítomnost a ne budoucnost. My nežijeme v budoucnosti a nikdy v ní žít nebudeme. Ani nevíme, co přinese. Není to jako to, že se podívám do časopisu a hned budu vědět, že zítra zazpívá Karel Gott v Lucerně atd. Já si myslím, že budoucnost je náš život. Tereza Čapková, 6. třída, ZŠ a MŠ Čestice Dětský den V neděli 30. května jsme ve spolupráci se členy SDH Čestice zorganizovali pro děti k jejich svátku odpoledne plné soutěží s odměnou. Překvapením pro děti byla ukázka používání hasičské pěny, ve které si děti mohly nejen hrát, ale i skotačit. Prožili jsme pěkné odpoledne a děkujeme všem za pomoc. Za ČSŽ Čestice Jana Kubešová

 Až prozkoumám cizí svět na Zemi se vrátím zpět. A napíšu do ČTENÍ: Marťani jsou zelení!!!  Pohled do budoucnosti V roce 2099 Karel skočil z mostu. Byl to jeho první řízený let v životě. Tu technologii vymysleli nedávno. Do ruky si necháte implantovat čip, který při zvýšení hladiny adrenalinu v těle odlehčí organismus a v kombinaci s jednoduchými křídly umožní člověku létat. Naneštěstí se změnil směr větru. Karel se dvakrát překulil ve vzduchu a přistál v měkké rokli. Bolela ho noha a kolem něj se nepříjemně vinuly modré rostliny. Začínalo se už stmívat. Po dvou hodinách ho noha bolela téměř nesnesitelně. Zaslechl cizí hlasy volající jeho jméno. Začal křičet: „Tady jsem!“ Našli ho. S námahou ho vytáhli. Noha se mu brzy uzdravila. Létat už raději znovu nezkusil. Jan Fedor, třída, ZŠ Dukelská ST Pohled do budoucnosti Zdravím vás, pozemšťané minulé doby. Píši vám dopis z přítomnosti. Pro Vás je to vlastně budoucnost, že? Tady u nás se teď píše rok 893 121. Nevím přesně, do kterého roku vám tento dopis přijde, protože takzvaná „pošta“ u nás není ještě příliš prozkoumána. Nejdříve jsem vám chtěl vzkazy poslat airleisrovou linkou, ale pak jsem byl upozorněn, že ta u vás ještě není zavedená. Můj osobní robot pro vás tedy tento text přeložil z palopštiny, tak doufám, že všemu správně porozumíte. Nejspíš vás zajímá, proč vám vlastně píši. A tak přejdu rovnou k jádru hrušky, mám k tomu spousty a spousty důvodů. Některé z nich jsou dobré pro vás a jiné jsou určené k tomu, aby se budoucnost správně vyvíjela, a také vás chci připravit na to, jak to u nás vypadá. V první řadě byste někdo měli zplodit Mikela Laura, ten totiž vynalezl airleiserovou linku a to je vážně super věc. Můžete s ní posílat jakékoli zprávy a obrázky komukoli na světě jen pomocí mysli a je to doručené za setinu sekundy. Tady u nás vypadá celá Země jako jedna velká „poušť“, tak tomu myslím vy říkáte. Ale i přes to horko se nám tu žije velice dobře a příjemně, protože naše kůže se za tu spoustu let teplu přizpůsobila. Ale už se nepohybujeme na těch zvláštních, pomalých, žlutých zvířatech s hrby, ale na zvířatech podobných vašim „mořským“ koníkům. Akorát jsou o dost větší a mají dvě dlouhé, rychlé nohy. Ti starší z nás se ale pohybují jen myšlenkami. Nežijeme ve stálých obydlích. Celý život cestujeme, někdy sami a jindy ve skupinách. Když si občas někdo z nás chce odpočinout (není to příliš časté), tak si v písku pár metrů pod zemí vyhrabe tunel a v něm třeba půl roku spí, čímž si krásně odpočine a dalších pár let vydrží beze spánku cestovat. Kolika let se vlastně dožíváte? My žijeme většinou tak 500 let. Jsou spekulace, že u vás je to přibližně 70 let. To se mi zdá velmi podivné. Mě osobně je už 385 let. Byl bych velice rád, kdybyste mi dopisem odpověděli na pár otázek. Ty zní: Jak se jmenuje to zvíře, na kterém jezdíte po poušti? Co je to moře? A jak už jsem říkal, kolika se dožíváte let? Velice by nám to pomohlo při dalších výzkumech. Až budete chtít dopis odeslat, tak stačí, když na obálku napíšete níže uvedené jméno a vyhodíte ho do vzduchu, já už si ho chytím. Doufám, že dopis přišel do každého státu na Zemi. Jestli ne, tak vás prosím, abyste ho zbylým státům rozeslaly. Váš drahý přítel Igláčo Maču z rodu Hamifulu Barbora Nováková, 9. třída, ZŠ a MŠ Čestice

 Jednou takhle odpoledne přepadlo mě snění. V budoucnosti viděla jsem jak si zas čtu ČTENÍ  Škola budoucnosti Píše se rok 9495. Malý chlapec Xyoxas se chystá poprvé do školy. Bydlí ve velkoměstě Čestice. Nasedne s mámou do svého kyber-vozítka a jedou. Xyoxas se už hrozně těší, je to divné – říkáte si, aby se dítě těšilo do školy. Dříve možná ano, ale dnes se učí úplně jinak. Vědci totiž vymysleli místo učebnic super pití. Když se toho pití napijete, tak vám do hlavy naskočí třeba malá násobilka a už ji nezapomenete. Proto se do školy místo devět let chodí jen devět dní, den je jeden ročník. Když přijedou před školu, malý Xyoxas řekne: „Mami, drž mi palce, ať to všechno vypiju.“ Otevře hlavní dveře školy, vidí devět dveří a na nich cedulky od jedničky až do devítky. Za chviličku se ho všimne paní učitelka a říká mu: „Chlapečku, jdi do prvních dveří a počkej tam na mne. Brzy přijdu a přinesu ti pitivo.“ Xyoxas poslechne, vejde do třídy a vidí spousty skleniček a přepravky na vratné lahve, na kterých jsou napsány barevným písmem názvy školních předmětů. Třeba čeština, matematika, přírodopis atd. Ve třídě jsou již i ostatní děti, a tak se k nim posadí. Po chvilce přijde paní učitelka, která veze vozík plný různobarevných lahví. Každému jich rozdá pět, na každý předmět jednu a povídá jim: „Milé děti, pijte - a kdo všechno nejrychleji vypije, dostane jedničku.“ Rozdala všem skleničky a výuka mohla začít. Xyoxas pil a pil, až to všechno vypil a cítil, jak se mu vědomosti samy hrnou do hlavy. A protože byl hotov jako první, dostal slibovanou jedničku. Paní učitelka ho vyzkoušela a napsala mu vysvědčení z první třídy, samozřejmě samé jedničky a povídá: „Jsi moc šikovný chlapec, maminka z tebe bude mít radost.“ Xyoksas byl moc šťastný, že to všecko zvládl. A takto jednoduše probíhá výuka v roce 9495. Matěj Žejdl, 7. třída, ZŠ a MŠ Čestice Byl to jen sen? Alex se přistěhovala z města do vesnice. Moc nadšená z toho nebyla, ale musela si zvyknout. Když přijela do Kostelce, řekla si, že to tam prozkoumá. Našla tam krásný les, ve kterém bylo něco kouzelného, ale Alex netušila, co.... Uprostřed lesa byla ze suchých větví postavena jakási brána. Tak se Alex na chvíli zasnila a představila si, že brána je vchod do budoucnosti.... A co se nestalo. Když branou prošla, ocitla se v nějakém světě. Alex zůstala stát jako omráčená. Svět vypadal přesně tak, jak si psala do svého tajného deníku. Jen tam chyběli lidé. Všude kolem vyzařovala jen radost, nikde žádné zlo a násilí. Kolem ní poletovaly velké barevné bubliny, ve kterých žili rodiny robotů, Buliny ovládali počítačem, v nichž si programovali, kde zrovna chtějí být. Všude kvetly krásné květiny a rostly pro Alex neznámé stromy. Nikde žádné obchody, restaurace, továrny..... Prostě nic, co znala ona ze svého bývalého světa a jí to ani nijak nechybělo. Když se tak rozhlížela po okolí, ani si nevšimla, že ji někdo pozoruje. Byl to malý robotek, který se nechápavě díval na neznámého tvora. Robotek byl malý, asi metr vysoký, byl vyroben z velmi lesklého kovu. Pohyboval se na malých kolečkách, uměl mluvit a měl lidské vlastnosti. Oba si dodali odvahu a vzájemně se pozdravili. Robotek se představil jako MT7. Alex se nenechala dlouho přemlouvat a šla s MT7ičkou na prohlídku. Každým krokem žasla a nevycházela z údivu. Nový kamarád jí vše ochotně ukazoval. Ve velké modré bublině se dostali na místo, které Alex vyrazilo dech. Stála před velkou duhovou rourou, která sloužila k přemisťování na jakoukoliv planetu. Nebyl to žádný problém. Stačilo jen zmáčknout příslušný knoflík, nasadit si náramek a vmžiku jste byli třeba na Venuši. Cestu do vesmíru odložili a přemístili se do království zábavy. Uprostřed velké louky stál veliký zámek podobný tomu, jaký znala ze školních výletů. Byl opět barevný, z okna do okna vedly klouzačky a tobogány. V každé místnosti byla spousta automatů a zvířátek, se kterými si robotci hráli. Alex se tam hrozně moc líbilo. Nechtěla se vrátit zpět, byla v rozpacích. Na jedné straně nový krásný svět a na druhé straně rodina. Stála u brány a nevěděla... Vtom ji někdo vzal za rameno a říká: „Alex, vstáváme...!!!“ Alex otevřela oči a na nočním stolku byla bublina... Byl to jen sen? Šárka Vlčková, třída, ZŠ Vacov 

 Milí hoši! Bez tréninku vítězství se nedočkáte! Pěkně cvičte! V příštím ČTENÍ ať výsledky lepší máte!  Ohlednutí za jarní částí okresní soutěže mužů ve fotbale. Čestičtí fotbalisté byli po podzimní části s 13 body na devátém místě. Od posledního místa je dělil zhruba stejný počet bodů jako od prvního místa. Z toho vyplývá, že okresní soutěž byla velice vyrovnaná a neměla žádného vyloženého favorita na postup. A stejně tak mohl sestoupit do nižší soutěže kdokoliv. V mužstvu došlo k omlazení kádru, přišel 17-ti letý obránce Honza Bláha. Do základu se dostali Jakub Sluka (19 let), Martin Pavlíček (19 let), Standa Kozák (17 let). Mužstvo začal trénovat Josef Berger. Hned první zápas, který se hrál doma, byl velice důležitý, protože hostujícím týmem byl Mnichov, který byl předposlední. Vyrovnaný zápas jsme nakonec šťastně vyhráli 2:1. Další utkání dopadla následovně: Čestice- Kladruby 2:2 Čestice - Lnáře 1:1 Čestice - Civa Trans 1:4 Pět utkání se hrálo v Hoslovicích. Naši hráči vyhráli první polovinu 1:0, ale ve druhé polovině prohrávali ještě deset minut před koncem 2:1. Byla však u našich hráčů vidět větší touha po vítězství v tomto derby a proto dokázali výsledek otočit a zvítězit 3:2. Následovala další dvě kola, ve kterých mužstvo zajíždělo na hřiště soupeřů. Nejprve do Doubravice, kde jsme zcela propadli a prohráli 8:1. Ani další utkání se nám bohužel nepodařilo dotáhnout do vítězného konce. Proti Balvanům z toho byla prohra 3:2. Po těchto třech utkáních na cizích hřištích se hrálo konečně zase doma, ale s těžkým soupeřem. A bylo to znát. Štěkeň B nás přehrála 3:1. Po tomto utkání nás dělily od posledního sestupového místa ještě 2 body. Následovala závěrečná tři kola, která rozhodla o sestupujících mužstvech. V ohrožení kromě Čestic byla mužstva Hoslovic, Mnichova, Radošovic a Předslavic. Naše mužstvo zajíždělo do Katovic. Poločas skončil 1:1, ve druhé polovině jsme ještě 15 minut před koncem vedli 2:1, ale závěr jsme nezvládli a prohráli 4:2. Předposlední kolo svedlo dohromady Čestice a Radošovice. Čestice jako domácí vedly po první polovině 1:0. Ve druhé polovině naši fotbalisté dali ještě dva góly a vyhráli celkově 3:0, což k vzhledem k ostatním výsledkům zajistilo čestickému mužstvu účast v okresní soutěži i v sezóně 2010/2011. Poslední kolo jsme hráli již se sestupujícím mužstvem Předslavic na jejich hřišti. Utkání skončilo 3:0 v náš prospěch. Co říci závěrem? Omlazené družstvo se zachránilo v soutěži. Velký dík patří trenéru Josefu Bergerovi. Nedaří se ovšem zlepšit docházku hráčů na trénink. Podaří-li se toto zlepšit, věřím tomu, že mužstvo v příští sezóně nemusí mít takové problémy, zvláště když se vrátí Jan Maršala. BILANCE DOMA VENKU 1. - 30. minuta 3 výhry 31. - 60. minuta 3 výhry 61. - 90. minuta 2 výhry

4 výhry 2 2

2 remízy 2 0

5 proher 1 4

14 bodů 8 6

skóre 21:28 9:7 12:21

3

remízy

4

prohry

12

bodů

skóre

4:6

2

remízy

5

proher

11

bodů

skóre

6:8

5

remíz

3

prohry

11

bodů

skóre

8:13

 Dostali jsme žluté karty jako útočníci Sparty. O nich ale v našem ČTENÍ ani malá zmínka není.  Počet odehraných minut Němec J. - 990 STŘELCI Franta – 975 Novák M. – 5 Lejsek – 900 Hejtmánek – 4 Pahorecký – 900 Smejkal – 4 Novák M. – 880 Bláha P. – 2 Sluka – 880 Franta – 2 Hejtmánek – 860 Pavlíček – 2 Bláha J. – 800 Kozák – 1 Russ – 760 Russ – 1 Pavlíček – 720 Smejkal – 690 Bláha P. – 570 Kozák – 360 Němec V. – 300 Zámečník – 300 Vilánek – 185 Novák L. – 15 ŽLUTÉ KARTY Novák M – 3 Russ – 3 Pahorecký – 2 Franta – 2 Hejtmánek – 2 Smejkal - 1 Bláha P. – 1 Zámečník - 1 ČERVENÉ KARTY

0

A2A III. třída KONEČNÁ TABULKA 1. Štěkeň 2. Lnáře 3. Civa Trans 4. Balvani A 5. Doubravice 6. Kladruby 7. Champions 8. Čestice 9. Radošovice 10. Hoslovice 11. Mnichov 12. Předslavice 

22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22 22

14 13 11 10 9 9 8 8 7 6 7 5

2 4 5 5 6 5 5 3 3 6 2 4

6 5 6 7 7 8 9 11 12 10 13 13

63:41 53:27 54:42 47:54 52:35 46:34 54:54 40:57 34:51 32:46 42:65 39 :50

44 43 38 35 33 32 29 27 24 24 23 19

(11) (10) (5) (2) (0) (-1) (-4) (-9) (-9) (-9) (-10) (-14)

 Když mám špatnou náladu, jdu na školní zahradu. U drnové lavičky ve ČTENÍ čtu básničky  ŠKOLNÍ ZAHRADA Možná si to ani neuvědomujete, ale zahrada u naší školy je opravdový poklad. Když jsem před lety nastoupila do čestické školy, bylo to první, co mne zaujalo. Bohužel, od doby jejího založení uplynula už hezká řádka let…Shodou okolností jsem před několika lety začala učit i takzvané „pozemky“. Díky tomu, že máme ochotné a pracovité děti, mohli jsme se pustit do postupné obnovy naší zahrady. V první části jsme se zaměřili na část u vchodu do školní budovy. Podařilo se nám vybudovat trvalkové záhony, které průběžně doplňujeme o vlastnoručně vypěstované letničky. Záhony jsou osázeny tak, aby zde po celé vegetační období něco kvetlo. V letošním školním roce musím vyzdvihnout žáky šesté třídy, kteří se celou zimu vzorně starali o sazenice muškátů a na jaře pečovali o pěstovanou sadbu květin a zeleniny. Naším velkým problémem byla absence kompostéru na zahradě. Vzhledem k obrovskému množství listí, posekané trávy a dalšího materiálu, který každoročně uklízíme, se tato část zahrady začala podobat spíše neřízené skládce. Však jsme tam mimo jiné našli i sklenice zavařených okurek, kompoty…Při likvidaci tohoto nadělení odvedli obrovský kus práce žáci osmé a zejména deváté třídy. S jejich pomocí se nám podařilo vybudovat nové záhony a prostor vyčistit. Moc mne mrzí, že jedinou odměnou, kterou jim mohu nabídnout za tu všechnu dřinu, je dobrý pocit z vykonané práce. Zasloužili by si víc. Pan školník vyrazil s osmáky do lesa na dřevo a stavba kompostéru mohla začít. Zde bych chtěla poděkovat panu starostovi M. Žejdlovi, který nám zajistil materiál na kompostér a zavedení vody do této části zahrady. Vzhledem k tomu, že naše „noční můra“ je vyřešena, mohli jsme se zamyslet nad tím, co budeme dělat teď. Je škoda, že celý areál je tak málo využíván. Nechtěla bych, aby si děti spojovaly zahradu s celoroční monotónní prací, která se každý rok opakuje. Zahrada by měla být místem odpočinku, poučení i zábavy, místem ke kterému máme pozitivní vztah. Takže teď vstupujeme do třetí fáze - začali jsme, ale spousta práce na nás ještě čeká. Nicméně s tvrdou prací posledních let se to nedá srovnávat. Letos jsme začali připravovat místa, kde se něco dozvíme, něco si vyzkoušíme. Jak se říká – „člověk si nejvíc váží toho, co sám vytvořil“ a v tomto duchu vedeme naše současné aktivity. Pevně věřím, že ostatní dokážou ocenit práci svých spolužáků a nebudeme se potýkat se zbytečným vandalismem. Na co se u nás můžete těšit? Postavili jsme drnovou lavičku – jen musíme chvíli počkat, než se zazelená. Dále děti vytvořily bylinkového šneka, hmyzí hotel a právě budujeme hmatovou stezku. Na zahradě se zatím dozvíte, jak určit stáří stromu, jaké rozlišujeme druhy plodů, které dřeviny rostou na naší zahradě a jak dlouho se v přírodě rozkládají různé druhy odpadků. Do budoucna máme ještě další plány, ale všechno děláme z dostupných materiálů s téměř nulovými náklady, práce proto nepostupuje tak rychle, jak by mohla. Doufala jsem, že se nám ještě letos podaří vybudovat přírodní učebnu, ale chybí nám dřevo na lavičky z půlené kulatiny. Závěrem chci poděkovat našim žákům, kteří trpělivě realizují moje myšlenky, našemu školníkovi panu K. Zdeňkovi a všem, kteří nám v posledních letech poskytli sazenice rostlin či jiný materiál. Pokud by se mezi vámi našel někdo, kdo by nám byl ochotný pomoci, bude vítán! M. Linhartová



 V šestašedesátém roce přišly nové učitelky. A ČTENÍ má hlášku, že byl úspěch v sběru bylin velký.  Ohlédnutí za minulými školními roky (převzato ze školní kroniky) Školní rok 1966/67/ Školní rok byl zahájen1. září 1966 slavnostním shromážděním v respiriu školy. Nově v letošním školním roce byly na školu ustanoveny 3 nové učitelky na řízené praxi: Alena Furbachová, obor 1.-5. p. r. + hudební výchova, Marcela Humpálová, obor 1. - 5. r. + výtvarná výchova a Marie Korousová, učitelka 6.-9. p. r., obor přírodopis a tělesná výchova. Nikdo z učitelů nebyl přeložen, byly zdvojeny třídy páté a šesté. Třídní učitelé: 1. Kramlová, 2. Bambas, 3. Baštařová, Chrást, 4. Humpálová, Mužíková, 5.A Fürbachová, 5. B Hynek, 6.A Zábranská, 6.B Vokounová, 7. Holovská, 8. Zemek, 9. Lískovcová, Korousová. Na škole dále působili: Josef Čekal, Květoslava Marešová, skupinová vedoucí a Jaroslav Vokoun, ředitel ZDŠ. Změny třídních učitelů ve školním roce způsobeny nejprve návratem M. Mužíkové z mateřské dovolené a pak odchodem na mateřskou dovolenou učitelek Lískovcové a Baštařové, provdané začátkem školního roku za důstojníka čs. armády Jiřího Haladu. V tomto školním roce bylo opět pouze jedno oddělení školní družiny pod vedením vychovatelky Stanislavy Špačkové. Vzhledem k nedostatku tříd v nové škole zrušena lakovna dílen a z ní vybudována družina mládeže, všude z volných prostor ustaveny učebny. I v tomto školním roce bylo pokračováno ve vydávání svačin za pomoci družinářky a kuchařek. V lednu 1967 se provdala Jaroslava Kaněrová za Kamila Holovského, veterináře. Na podzim roku 1966 pomáhala ZDŠ jako již tradičně místnímu JZD při sklizni brambor. V tomto školním roce nacvičil dramatický kroužek ZDŠ Čestice pod vedením M. Humpálové pohádku „Jirka vaří špinifix“, která se jak dětem tak dospělým velice líbila. Zjara 1967 uspořádáno na škole STMP. Řada žáků postoupila do okresního kola do Strakonic. Jako každým rokem byl i letos uspořádán rodičovský ples a dětský maškarní karneval. I v letních žákovských okresních přeborech se řada žáků velmi dobře umístila a získali jsme i okresní přebornické tituly. Úspěšná byla i akce sběru bylin. V okresní soutěži jsme se opět umístili na 1. místě. Mgr. Věra Rodová Blahopřejeme všem, kteří se v červenci a srpnu dožívají významného životního jubilea a přejeme do dalších let pevné zdraví, štěstí , spokojenost a osobní pohodu Paní Anna Hadová z Chvalšovic Paní Růžena Láchová z Chvalšovic Pan Ludvík Lávička z Čestic Pan Václav Trojan z Čestic Paní Božena Vacíková ze Dřešínka Pan František Jarolím z Radešova Pan Karel Novák z Hořejšic Pan Zdeněk Trojan z Čestic Paní Helena Kouřimová z Němčic Paní Alena Žáčková z Němčic Paní Miroslava Krejčová z Čestic Pan Josef Kyznar z Čestic Paní Anna Melnyková z Krušlova Pan Bohumil Mrázek z Prkošína 

70 let 87 let 70 let 84 let 75 let 85 let 81 let 55 let 65 let 50 let 55 let 89 let 82 let 65 let

pan František Hanzlík z Čestic paní Nguyen Luong Thi z Čestic paní Jiřina Čekalová z Čestic pan Bohumil Krejčí z Čestic paní Růžena Ledererová ze Dřešína p. Drahomíra Broulimová ze Dřešínka pan Milan Maroušek z Kobylky paní Marie Svátová z Čestic pan František Zábranský z Nahořan pan Jaromír Pavlíček z Radešova pan Miloslav Mls z Doubravice pan Zdeněk Hruška z Doubravice paní Marie Švarcová z Prkošína

70 let 60 let 80 let 60 let 80 let 81 let 60 let 86 let 50 let 65 let 86 let 50 let 87 let

 Krušnohorské hřebeny i ty kopce na Šumavě věřte nebo nevěřte do ČTENÍ se vejdou hravě.  Lidé se mění, hory zůstávají Co je člověk proti horám, které jsou stále stejné, v podstatě mnoho staletí. Mám na mysli hory v české kotlině. Šumava i kraj pošumavský, Podlesí. Již nějaký čas v tomto kraji profesně nepůsobím, přesto se tam vracím, i když méně, nepravidelně. Sám osobně, protože mám Šumavu ve svém srdci již od útlého mládí. A tak právě s klienty Medvědího kamene jsem se znovu objevil na Šumavě, tentokrát nikoliv sám, ale abych jim ten kraj šumavský ukázal: Javorník a nekonečný rozhled, odkud je Šumava jako na dlani – Kvilda, Chalupská slať, Jezerní slať a kouzelná Vydra od Antýglu přes Turnerovu chatu po Rejštejn. A ještě pouto navíc, letos v květnu, již podruhé jsem si vyzkoušel na magickém cyklomaratonu „Král Šumavy“ jak se dokáži se Šumavou poměřit, i když je to téměř nepoměřitelné. S exklientem TK Němčice jsem do toho šel. Z Klatov, kde byl start i cíl to byl v bahně a dešti opravdový boj. Český les, Meděví hory, kdysi jsem je několikrát navštívil s němčickými klienty, teď jsem tam na Medvědím kameni „profesně doma“ a tak kouzla tohoto pohoří ukazuji právě mladým klientům Medvědího kamene. Krušné hory a kouzelné místo Horního hradu – Hauenštejn. Opakovaně jsem tam byl na pracovně i sportovně zátěžovém programu a právě na tomto místě jsem byl v květnu poprvé a v červenci tam jedu znovu – s klienty Medvědího kamene. Hřebeny Krušných hor umí být drsné i na jaře, to se nemění, prožitky stejné, jen je nyní ukazuji klientům Medvědího kamene. Krkonoše – teď trochu vzpomínka z profesního hlediska. Jejich centrum, Špindlerům Mlýn, byl letos místem, kde se konala tradiční každoroční odborná konference AT, která se zabývá závislostními problémy. „Staří známí“ odborníci z této branže byli skutečně zase na svém místě, já po mírné odmlce rovněž, tentokrát jsem ale poprvé ve svém příspěvku prezentoval Terapeutickou komunitu Medvědí kámen lidem, kterým jsem dříve prezentoval Němčice. Jenom jsem se posunul o kousek dál, do sousedních hor, hory však zůstávají stejné. Miroslav Zachariáš  Výlet do pohádkové Šumavy. V pátek 4. června jsme se s dětmi vypravili na pohádkové chalupy Mlázovi u Kolince blízko Sušice. Tady na děti čekala stálá expozice strašidel, pohádkových bytostí, pohádkových postaviček, která vznikla podle pověstí, pohádek a pověr. Chalupou nás provázel pan Milan Poláček, který dětem vyprávěl různé příběhy postaviček, ukázal například vílu Šumavu, Šumavouse, Permoníčka, pohádkové muzikanty. Vyprávěl dětem příběhy vodnické rodiny, ukázal pohádkové peklo. Viděli jsme miniaturu hradu Troškov - sídlo pohádkového krále Zdeňka I., režiséra Zdeňka Trošky. Děti procházely pohádkovou stezku skřítků, viděly Šatlavu a Věštírnu, zahrály si pohádkový golfík. Celé dopoledne bylo velice pěkné, plné nezapomenutelných zážitků. Za MŠ Čestice Jana Kubešová

 O tom, že i naši hoši byli v městě stříbrní napíšeme velmi rádi krátký článek do ČTENÍ  Naši stříbrní hoši Velký úspěch dosáhli žáci naší základní školy na okresním kole základních škol v minikopané. Získali jsme zde ve velké konkurenci 14 základních škol a gymnasií výborné 2. místo!!! A přivezli krásný pohár. Po vítězství ve skupině jsme se přes vítězné čtvrtfinále a semifinále probojovali až do finále, kde jsme prohráli s fotbalovou základní školou Jiřího z Poděbrad. Výsledek finále byl pro náš tým až příliš krutý, protože i ve finále jsme byli vítězům důstojným soupeřem, ale my jsme svoje vyložené šance nevyužili a naopak soupeř využil každou šanci. Přesto jsme dosáhli mimořádného úspěchu a někteří naši hráči velmi zaujali pozorující trenéry SK Strakonice 1908. Naši základní školu skvěle reprezentovali: Jakub Novák, Jan Mrázek, Jakub Novotný, Jaroslav Želízko, Tomáš Janout, Jiří Mls, Filip Zdeněk, Karel Matějka, Vít Kahuda a Zdeněk Žilák Naše výsledky ve skupině B: (hrálo se ve 4. skupinách A,B,C,D) ZŠ Čestice - ZŠ Záboří 3:1 branky: Matějka, Mrázek, Mls ZŠ Čestice - ZŠ TGM Blatná 2:0 branky: Mrázek, Mls ZŠ Čestice - ZŠ Povážská Str. 3:1 branky: Mls 3x Pořadí: 1. ZŠ Čestice, 2. ZŠ TGM Blatná, 3. ZŠ Záboří, 4. ZŠ Povážská Strakonice Čtvrtfinále: ZŠ Čestice - ZŠ Volyně 0:0 penalty 2:1 branky: Mrázek, Mls Semifinále: ZŠ Čestice - ZŠ Sedlice 1:0 branky: Mls Finále: ZŠ Čestice - ZŠ J.z Poděbrad Strak.1:5 branky: Mrázek Konečné pořadí: 1. ZŠ Jiřího z Poděbrad Strakonice 2. ZŠ Čestice 3. ZŠ Volenice Mgr. Roman Heimlich, učitel tělesné výchovy

Svatojánský koncert pěveckých sborů 23. června se pěvecké sbory Skřivánci a Čestické noty zúčastnily Svatojánského koncertu školních pěveckých sborů ve Volyni, který pořádal tamější Dětský domov. Kromě našich dětí zde vystoupily: Pěvecký sbor Dětského domova, dětský pěvecký sbor Ševel (ZUŠ Volyně), děti z Mateřské školy Volyně a sbor V(ÍQ)ĚT. Koncert se konal na nádvoří volyňské tvrze a nutno říci, že v podvečer slunečného dne měl v těchto prostorách zvláštní a kouzelnou atmosféru. Měli jsme dobrý pocit nejen z povedené akce, ale i proto, že jsme přispěli na prospěšnou věc – výtěžek z koncertu bude použit na prázdninovou činnost dětí z Dětského domova Volyně. Jana Voldřichová   

 Pro někoho je kultura velká černá noční můra. V sále bývá jen pár lidí. A ČTENÍ se tomu diví.  Lidové slavnosti na Otavě 15. května se nejstarší děvčata z folklorního kroužku Podlešák zúčastnila Lidové slavnosti na Otavě, kterou pořádal Obecní úřad a Babský soubor v Horním Poříčí. Dalšími účastníky byly Strakonická dudácká muzika, soubor Libín z Prachatic, Pošumavská dudácká muzika, Mladá dudácká muzika, dětský soubor Prácheňáček a místní Babský soubor. Krátce po obědě se soubory sešly před místním hostincem, kde se seřadily a dostaly ceduli s názvem svého souboru. Přesně ve 13 hodin průvod vyrazil směrem k místnímu hřišti. Cestou bylo několik zastávek, kde se hrálo a zpívalo, u kapličky se roztancovala i naše děvčata, za což sklidila velký potlesk. Na hřišti již soubory očekávala moderátorka Marie Retková, která nejen uvedla všechny soubory, ale také provázela celý program mluveným slovem. Soubory se střídaly na pódiu jeden za druhým a zdálo se, že veselí nebude mít konce. Naše děvčata předvedla dvacetiminutový program, největší úspěch měla s Dřeváčkovým tancem. Na závěr si všechny soubory i diváci zazpívaly píseň „V dobrém jsme se sešli“. Škoda, že počasí této akci moc nepřálo, byla dost velká zima. Jinak byla akce perfektně připravena a všichni se rozjížděli ke svým domovům s novými folklorními zážitky. Jana Voldřichová Výlet kroužků – tanečky a sbory 28. - 30. května se uskutečnil výlet pro děti z folklórních kroužků a pěveckých sborů. Na tři dny jsme vyjeli do nedaleké Úbislavi, kde jsme prožili dny plné her a zábavy. Počasí nám sice moc nepřálo, ale využili jsme každé chvilky bez deště a dováděli jsme o sto šest. Sami jsme si vařili a chutnalo nám báječně. Nejvíce nás bavila sobotní „lovecká snídaně“, kdy jsme si museli v blízkém lese najít kartičky s názvy potravin, které jsme pak mezi sebou mohli měnit a podle toho, co jsme na lístkách měli napsáno, jsme dostali snídani. Rohlík nebo marmeláda byly fajn, ale ocet, sůl či hořčici nikdo nechtěl. Povedla se také noční stezka odvahy, kde jsme se báli víc než strašidla. Ale došli všichni, a to i s úsměvem na tváři. Také nás moc bavily hry s balónky. Celý výlet jsme získávali body do celovýletové hry, která měla letos název „Cesta kolem světa“. Na konci výletu byli odměněni nejlepší z nás. Celkovou vítězkou z mladších dětí byla Rozálie Vávrová, ze starších Kateřina Zámečníková. Po celou dobu výletu nám zábavu obstarával také majitelův oslík, který moc nechápal, že je tam kvůli tomu, aby spásal trávu. Více mu chutnalo naše jídlo a mermomocí se chtěl neustále zapojovat do našich her. Budeme rádi vzpomínat na tento výlet s oslíkem. Jana Voldřichová Akademie školních kroužků 17. června proběhla na sále v Lidovém domě Akademie kroužků ZŠ Čestice. Programem velice pěkně provázeli Pavla Voldřichová a Matěj Žejdl. Zatančily folklórní kroužky Notičky, Podlešáček a Podlešák, mladší i starší country kroužky, nejstarší coutry kroužek, zazpíval mladší pěvecký sbor Skřivánci i starší Čestické noty, sólový zpěv obstaraly Julie Pomahačová, Lenka Havlíčková a Pavla Voldřichová. 7. třída sehrála dvě divadla s názvy Kašpárek a čertice a Kterak byl Honza hluchý. Také vystoupily děti ze 2. a 4. třídy, které zatančily Skotský tanec. Diváků se moc nesešlo, ale ti, co přišli, určitě nelitovali a odnesli si pěkný kulturní zážitek od naší mladé generace. Jana Voldřichová