Před sto lety V únoru Jeho Veličenstvo císař a král rozpustil poslaneckou sněmovnu říšské rady a vydal patent o volbách podle všeobecného a rovného volebního práva. Mrzlo až praštělo a plnometr polenového dřeva stál 9 K, remlí (tyčky o průměru 8 cm) 7,50 a otýpkového 5,60. Drahota? Posuďte podle mezd, které uvedu dále. Bruslilo se ostošest. Slečna Š. upadla, narazila si pořádně ruku a jen ji lékař ošetřil, honem na led a tu ruku si zlomila. Druhý případ byl tragický. Syn čerčanského starosty primán Ervín Chrpa přihlížel, jak bruslaři dělají „hada“. Srazili ho, poranění míchy, ochrnul na nohy. Hezky si vedl spolek neveklovských rodáků. Své decenium oslavil plesem a přes kruté mrazy přišli tanečníci z Chrášťan, Benic, Přibyšic, Vlkonic. Od 5. prosince dostávali v Neveklově všichni prvňáci hrnek mléka a školáci z vyšších tříd polévku. A paní Mařenka Špírková nalila velkým jedlíkům i třikrát. Neveklov měl slavný pohřeb. Vdova po soudním sluhovi si ze své měsíční penze 16 K šetřila až do smrti v 95 letech na funus a černé šaty do rakve. Pohřeb nakonec uhradila obec a nad hrobem jí zahráli Kde domov můj. Před sto lety se nevedly pohřby „v úzkém kruhu rodinném“. V Postupicích šel za rakví nadlesního Melichara hrabě Filip Sternberg, poslanec Loula a čestná setnina 102. pluku. Zastupitelstvo schválilo rozpočet. Byl v něm uveden „dar z milosti“ vysloužilému školníkovi 240 K, mzda pěstounky městské opatrovny 800 K za rok, každý ze čtyř strážníků bral ročně 820 K, tři lampáři dohromady 756 K. Kdo chtěl pracovat, práci našel. Byla poptávka po větším počtu čeledínů a služek, místo našel kovář, pekař, krejčí a další řemeslníci. Únor je měsíc plesů. Hned druhého byl Hospodářský ples u pana Tichého na Koruně a tanečníci se rozešli až za svítání. Věneček Spolku pro podporování chudých studentů se opět stal dostaveníčkem místní inteligence. Maškarní věneček na Poště stál za to. Byla tam svatba s tlampačem a záplava masek: Mefisto, Carmen, Španělka, Pařížanka, Ruska, odaliska, indiánka, drátenice, kominík, jockey, mák, kopretina, slaneček, maggi. V hostinci U Zajíců zase drželi králičí hody. Maminka Lukešová připravila: polévku s knedlíčky, ušáka na paprice, na smetaně, na sardeli, na víně, sekaného, smaženého. A zase ze smutného. Do Soběšic u Netvořic přivezli z nemocnice 75letou chuděru. Měla se o ni postarat obec, ale pan radní ji tam nechal na mrazu, až se jí v podvečer ujal soucitný chalupník Batěk. Venkovský hostinský upravoval před plesem v tuhém mrazu acetylenovou lampu. „Hlava mrtvoly děsně rozbita, mozek po stěnách.“ 30letá nešťastnice z Líšna se otrávila sirkami. Poblíž Vlašimské ulice shořel stoh pana Šmakala. Ještě že hydrant na židovském hřbitově nebyl zamrzlý. Co jinde? Ve Francii získaly první dvě ženy řidičák. Rusko postihl hladomor a museli z Ameriky dovézt 600 tisíc tun obilí. 13 párů si slíbilo věrnost až do smrti, 14 dětí se narodilo, z toho 8 chlapců, 11 lidí umřelo. Nejstaršímu bylo 66, nejmladší byl šestiletý. Zemřel D. I. Mendělejev, tvůrce periodické soustavy prvků. RN
K obrázku na obálce: Masopustní průvod SDH Okrouhlice.
Z NAŠEHO MĚSTA Zajímavosti z jednání Rady a Zastupitelstva města Zasedání Rady města (dále jen RM) dne 6. 12. 2006 Přítomno bylo všech 9 členů. Bylo projednáno: • Zvýšení nájemného z nebytových prostor v centru města (obě náměstí bez čp. 1783, ulice Na Karlově, Vnoučkova, Tyršova, Nová Pražská od čp. 1645 do čp. 1647) na 1 400,- Kč/m2 a rok, v blízkosti centra (Pražská, Na Bezděkově, Vlašimská po čp. 1789, Nová Pražská od čp. 1647) na 1 150,- Kč/m2 a rok, na 600,- Kč/m2 a rok v ostatních lokalitách. Za 600,- Kč/m2 a rok budou pronajímány i nebytové prostory lékařům v čp. 1700 na Malém náměstí a v čp. 2061 v Tyršově ulici. • Byla zamítnuta žádost a.s. MAVEL o prodej čp. 1237 v ulici Jana Nohy. Budova bude rozprodána v rámci privatizace bytů 4 zájemcům o koupi bytů (3 jsou již prodány). • Bylo schváleno snížení dotací příspěvkovým organizacím. Dotace jsou poskytovány Městem na úhradu provozních výdajů. Snížení v hodnotě zhruba 1,2 mil. Kč se týkalo ZŠ Dukelská, ZŠ Jiráskova a Domu dětí a mládeže. V těchto organizacích byly čerpány nižší výdaje, než bylo uvažováno při sestavování rozpočtu, a to zejména v oblasti nákladů na vytápění a spotřebu energií. • Byl schválen příspěvek 10 000,- Kč Farnímu sboru Českobratrské církve evangelické na částečnou úhradu nákladů na zhotovení mobiliáře. Jednání Zastupitelstva města (dále jen ZM) dne 18. 12. 2006 Přítomno bylo 26 členů zastupitelstva, omluven byl MUDr. Fr. Rousek. Bylo projednáno: • Byl schválen návrh úprav konečného rozpočtu pro rok 2006. Podle plnění k 31. 10. 2006 byly příjmy i výdaje sníženy o 5 880 560,- Kč. Rozpočet zůstává vyrovnaný a jak výdajové, tak příjmové položky mají celkovou hodnotu 415 234 440,- Kč. • Zároveň bylo schváleno i rozpočtové provizorium pro rok 2007, do doby, než bude schválen rozpočet na tento rok. • Byl schválen koncept a návrh změny územního plánu na řešení mimoúrovňové křižovatky Červené Vršky na přeložce I/3 v blízkosti čerpací stanice Benzina. Tím byly vytvořeny předpoklady k tomu, aby Město mohlo usilovat o zpracování projektové dokumentace a realizace této křižovatky vč. vazby na ni navazující dopravní stavby. • Byl schválen bezúplatný převod majetku K-centra na o.p.s. Magdalena, jak bylo projednáno se Středočeským krajem. Na fungování centra se nic nemění. • Bylo schváleno zadání změny územního plánu pro Pražská kasárna. • Byl projednán návrh prodeje části Pražských kasáren. Předložený návrh nebyl schválen, výběrové řízení na tento prodej bylo zrušeno a záležitost bude řešena později. • Byl vysloven souhlas se zařazením částky 1 000 000,- Kč do rezervy rozpočtu pro rok 2007 na příspěvek pro výstavbu Hospice v Čerčanech. • Byla schválena koupě čp. 414 (bývalá Okresní vojenská správa proti nádraží ČD) za maximální cenu 9 000 000,- Kč. 1
Zasedání Rady města (dále jen RM) dne 20. 12. 2006 Přítomno bylo všech 9 členů. Bylo projednáno: • Byl schválen pronájem pozemku pod dvorem Mariánovice. Jedná se o pozemek o výměře 12 871 m2, nájemné bylo schváleno ve výši 450 485,- Kč ročně. • Bylo schváleno prodloužení pronájmu nebytových prostor v čp. 1647 (ulice Nová Pražská) a v čp. 2006 (Malé náměstí) a podání výpovědí z bytu, ve kterém nájemce nebydlí a byt pronajímá. Schváleny byly i přechody nájmů 7 bytů, vesměs mezi členy společných domácností po úmrtí (z toho 1 případ po rozvodu). • Byly schváleny konečné úpravy rozpočtu města na rok 2006. Proti skutečnostem k 30. 10. 2006, které byly základem k projednávání rozpočtových opatření, došlo k dalším změnám. Celkový rozpočet příjmů a výdajů dostoupí výše 416 654,04 tisíc Kč a rezerva roku 2006 se zvýší na 10 071,62 tisíc Kč. • Zpráva o stavu objektu čp. 414 (bývalá Okresní vojenská správa proti nádraží ČD). Objekt je ve špatném stavu, jak bylo konstatováno komisí při prohlídce budovy, takže RM schválila, aby se Město Benešov nezúčastnilo výběrového řízení na její prodej. J.J.
Zveme všechny občany, kteří mají zájem o dění v našem městě, na zasedání Zastupitelstva města, které se bude konat v pondělí 5. března 2007 od 18 hodin v sále Městského divadla Na Poště.
Oznámení Benešovský kalendář oznamuje svým čtenářům, že novým kronikářem města se stal p. František Šturc, dlouholetý profesor benešovského gymnázia. Zároveň redakce děkuje bývalé kronikářce města PhDr. Jiřině Rennerové, která skončila na vlastní žádost, za dobře odvedenou práci a přeje jí do dalších let hodně zdraví a úspěchů. Redakční rada
Dotazy čtenářů V prostoru mezi novým hřbitovem a čističkou se provádějí nějaké zemní práce. K čemu směřují? Není to příprava dlouho žádaného obchvatu Benešova? Zemní práce probíhající na pozemcích pod Památníkem osvobození a mezi čističkou odpadních vod a ulicí K Pazderně bohužel nesouvisejí s tolik potřebným severovýchodním obchvatem Benešova, ale s výstavbou areálu firmy Marfi s.r.o. a firmou Rada na základě vydaného územního rozhodnutí. Jedná se o tzv. hrubé terénní úpravy. Jaroslav Duras, místostarosta
2
Měnící se tvář Benešova Článek patřící do série textů věnovaných změnám v Benešově přispívajícím ke zlepšení vzhledu města a zařazený do únorového čísla BK, je věnován úpravám Malého náměstí. Na něm došlo v několika minulých letech k úpravám, které výrazně přispěly ke zlepšení celkového dojmu v této části města. Nejprve byly předlážděny a částečně pozměněny zpevněné plochy. Současně s tím byla upravena veřejná zeleň. V rámci těchto úprav byla ošetřena javorová alej, a to částečným prokácením a výchovným řezem stromů. Byly také založeny nové travnaté plochy a část ploch původních, vyšlapaných a zaplevelených, byla nahrazena výsadbou keřů. Na to navázala rekonstrukce pláště budovy čp. 1783, ve které je umístěna restaurace U Zeleného stromu se vším, co k ní patří. V objektu působí v přízemí i drogerie a cestovní kancelář, v patře pak kadeřnictví, relaxační salon FARON, dva soukromí lékaři, realitní kancelář, jazykové studio a poradenská kancelář. Celá budova je majetkem Města Benešov, od kterého mají všechny jmenované subjekty uvedené nebytové prostory pronajaty. Po všech úpravách vypadá tato část Malého náměstí při pohledu ze severu, od Muzea umění, tak, jak ukazuje následující snímek.
S vedlejší budovou, která má čp. 1700 a kterou veřejnost nazývá nejčastěji poliklinikou, tvoří vlastně jeden celek. Je od ní oddělena nenápadným průchodem do ulice Na Bezděkově a v přízemí začíná prostory využívaným optikem VISIO a pokračuje informačním centrem, internetovou kavárnou a prodejnou firmy COMPRO, dále pak prodejnou hraček a hlavolamů s názvem Modré z nebe a prodejnou dámského prádla ZIKA. Mezi ní a vedlejším domem s pečovatelskou službou je průchod se schodištěm spojujícím náměstí s ulicí Na Bezděkově. V hale je Městská výstavní síň, za ní hlavní sál Městské knihovny. V dalších patrech pak 3
působí některá oddělení městské knihovny a tři desítky soukromých lékařů. Právě tak jako sousední dům čp. 1783, je i tato budova majetkem města a všichni uvedení jsou nájemci příslušných prostor. V závěru loňského roku byla v části budovy směřující na Malé náměstí vyměněna okna, plášť budovy byl zateplen a opatřen novou fasádou. V současné době působí dojmem, který je zřejmý z druhé fotografie, pořízené z pohledu jihozápadního, od banky ČSOB.
Doufám, že v závěru mohu společně se čtenáři BK konstatovat, že všechny popsané úpravy našemu městu sluší a že přispěly ke zkrášlení jeho tváře. V této chvíli dovolte pisateli jedno malé odbočení do minulosti. Neodolal, aby za pomoci svých vrstevníků nezavzpomínal na to, jak to zde vypadalo v dobách jejich dětství, tedy zhruba před padesáti či šedesáti lety. Tehdy, při pohledu od nynější ČSOB, začínala řada domů na severní straně Malého náměstí pseudobarokním domem s věžičkou, ve kterém fungovala drogerie pana Pavlíka a puškařství pana Skopce. Dům stál v místech, kde ústila do Malého náměstí Vlašimská ulice. Ve vedlejší budově byl umístěn tehdejší hostinec U Zeleného stromu, do jehož lokálu se sestupovalo po několika schůdcích. Z ostatních domů namátkou vyjímám secesní dvoupatrový dům rodiny Veselých a sousední dům, ve kterém se narodil antropolog Jindřich Matiegka a kde byla v přízemí později zřízena prodejna Mototechny, tehdejšího jediného distributora motocyklových i automobilových náhradních dílů. Směrem do Táborské ulice byla zástavba této strany Malého náměstí zakončena budovou s železářstvím rodiny Pokorných a vedle stojícím domem, ve kterém byla umístěna prodejna textilního zboží. Podrobně a daleko odborněji je tato tematika zpracována v knize Evy Procházkové z edice Zmizelé Čechy, ve které je také zveřejněno množství fotografií z té doby. J.J.
4
Hovoříme s ředitelkou Střední odborné školy, paní Mgr. Soňou Jiruškovou Vaše škola je zaměřena na sociálněsprávní a veřejnosprávní činnost. Oba nabízené studijní obory jsou čtyřleté, ukončené maturitní zkouškou. Svým zaměřením jsou oba obory spíše zajímavé pro dívky. Máte ve škole i chlapce? V současné době zde studuje 20 chlapců, ale neřekla bych, že obory nejsou pro chlapce perspektivní, zejména podíváte-li se na personální obsazení institucí v řídících funkcích různých stupňů. Myslíte si, že většina vašich studentů má představu o formě práce, která se jim po skončení školy nabízí, nebo se hlásí spíše jen proto, aby měli maturitu? Myslím, že převládá skutečný zájem o obory. Svědčí o tom i fakt, že volí vyhraněný studijní obor, který již ve svém názvu vymezuje oblast budoucího pracovního zaměření. Navíc u studentů sociálního zaměření zjišťujeme, že mají nejen představu, ale i hluboký zájem pomáhat druhým již od ZŠ. Během studia je nutné, aby studenti měli možnost prakticky se seznámit s určitými pracovními výkony v praxi. Kde jim praktickou činnost zajišťujete? Mají úřady o studenty zájem? S tím, aby se studenti seznámili s praxí, začínáme již v I. ročníku, a to formou besed s odborníky a formou exkurzí. Od II. ročníku pak žáci obou studijních oborů absolvují odbornou praxi v délce 2 – 3 týdnů za ročník. Zájem o naše studenty u institucí je značný, neboť za léta praxe je studenti přesvědčili, že mají co nabídnout a že jsou jim přínosem. V oblasti veřejné správy nejčastěji působí na obecních a městských úřadech, na úřadech práce, OSSZ, finančních úřadech, ve státním archivu, výjimkou není ani praxe v advokacii. U oboru sociálněsprávního mají absolventi uplatrnění v různých zařízeních sociální péče. Můžete uvést konkrétní příklad? Příkladem dobré spolupráce může být Diagnostický ústav soc. péče v Tloskově, dětské domovy Racek a Pyšely, Rehabilitační ústav Kladruby, Exodus Vlašim, domovy důchodců Benešov i Vlašim. I z tohoto oboru praktikují studenti na OSSZ a ÚP. Kolik studentů ve škole v současné době máte? Kolik absolventů nalezne uplatnění v oboru? Na škole v současné době studuje 250 žáků. Například z loňských maturantů dvě třetiny absolventů pokračují ve studiu, zbylí absolventi našli uplatnění v příbuzných oborech nebo využili znalosti z ekonomických předmětů a pracují v této oblasti. Domnívám se, že pouze dva evidovaní na ÚP z 75 maturujících jsou dobrým doporučením ke studiu na naší škole. Pokračují vaši absolventi ve studiu na vyšších odborných školách a vysokých školách? Jak jsem již uvedla, z velké části ano. Zájem o další studium a úspěšnost přijetí na vyšší odborné školy a vysoké školy v posledních letech stoupá. Považujete učební osnovy pro studijní obory za přiměřené? Ano, ale v současné době již hledíme do blízké budoucnosti. Čeká nás totiž práce na tvorbě školních vzdělávacích programů, jež mají nahradit stávající učební osnovy. V nich pak uplatníme veškeré zkušenosti z patnáctileté existence školy. 5
Nabízíte možnost ubytování v domově mládeže, který je v areálu školy. Kolik studentů této možnosti využívá? V současné době je to 45 žákyň a žáků. Mají studenti zájem o výuku cizích jazyků, nebo je to pro ně nutné zlo? Je cizí jazyk maturitní předmět? Studenti si velmi dobře uvědomují potřebnost znalosti cizího jazyka. Mnohdy však skutečnost, že cizí jazyk je dosud pouze volitelným maturitním předmětem, ovlivňuje jejich nepříliš usilovné pracovní nasazení. Přesto si nemyslím, že je výuka cizích jazyků pro studenty nutným zlem, neboť nové studijní materiály i formy práce je dokáží zaujmout. Pro úplnost dodávám, že v oboru veřejná správa se vyučují dva cizí jazyky a konverzace, v oboru sociální správa pouze jeden cizí jazyk a konverzace. Studentům je však nabízena od II. ročníku i možnost studia nepovinného cizího jazyka (německého, anglického a ruského). Úroveň maturit na některých školách, myslím, že i na vaší, je zřejmě jiná než na gymnáziích. Myslíte si, že je to v pořádku? V budoucnu se přece nikdo neptá, kde byla maturitní zkouška vykonána, ale v nabídkách zaměstnání je pouze uváděna podmínka maturity. Odpověď začnu od konce vaší otázky: zaměstnavatel by neměl hledět u uchazeče o místo jen na to, zda má – nemá maturitu, ale měl by se zajímat o její obsah. Má-li náš absolvent maturitu z předmětu veřejná správa nebo právo, troufám si tvrdit, že jeho znalosti v těchto konkrétních oborech předčí i gymnazistu. Samozřejmě, že gymnazista bude úspěšnější v přijímacím testu ověřujícím šíři všeobecných znalostí. Na druhou stranu chápu nutnost nastavit pro společný maturitní základ jednotnou laťku požadavků. Vidím to jako jedinou možnou cestu k udržení žádoucí úrovně středoškolského studia zakončeného maturitní zkouškou. Připravila HoM
Výpočetní technika je i na této škole při výuce samozřejmě hojně využívána. 6
OD NAŠICH AUTORŮ Předjaří Rozhořčeně si tu hnízdí křik malující pomstu. Uprostřed vánic a holomrazů už po milionté volám slunce. Pavel Hoza Ze sbírky: Kam vedou stopy
Mezi vědou a vírou Rozhovor s benešovským rodákem, prorektorem Univerzity Karlovy v Praze, prof. RNDr. Janem Bednářem, CSc. Postmoderní společnost oceňuje iracionalitu, a proto je vztah veřejnosti k vědě velmi rezervovaný. Fráze o potřebnosti vědy neutuchají, ale klesá důvěra, že prostředky vynaložené na vědu se vrátí. Spíš než racionalitě lidé důvěřují prožitku. Při příležitosti 60. narozenin Jan Bednář poukazuje na možný dialog mezi vědou a vírou – dialog, jenž může být obohacující v obou směrech. Lákala vás někdy teologie? Říká se, že věřící křesťané by měli mít vzdělání ve víře aspoň na takové úrovni, jíž dosáhli ve svém oboru. Teologie mne láká, ale je to náročná vědní disciplína a jednou jsem vykročil do světa přírodních věd a svoji roli vidím spíš v napomáhání dialogu mezi vědou a vírou. Upřímně řečeno, jsem skeptický k názoru, že by někdo mohl obsáhnout na špičkové úrovni určitou vědní disciplínu i teologii. Možná jsou výjimky, jako John Polkinghorne, ale ty jen potvrzují toto pravidlo. Už jen jazyk teologie a přírodních věd je zcela odlišný a jazyk reprezentuje odlišné uvažování, odlišné badatelské metody. Kdy vás začaly lákat přírodní vědy? To asi nedokážu říci jednoznačně, nebyl to nějaký životní zlom. Už od dětství mě zajímala příroda – proč je nebe modré, proč vlastně svítí slunce, jak létají práci, proč je tráva zelená a tak dále. Touha vysvětlit si děje v přírodě byl jeden impuls. Pak někdy mezi desátým a patnáctým rokem mě začala lákat logika matematic7
kých úloh. V té době – na druhém stupni základní školy – jsem měl velmi dobrého učitele matematiky. Fascinace logikou matematických úloh a touha po empirickém vysvětlení dějů v přírodě byly základem mého pozdějšího zájmu o vědu. Zasáhl vás nějak fakt, že jste na základní školu chodil v 50. letech? V tomto ohledu jsem měl štěstí. Když si promítnu v duchu své učitele na základní a střední škole, byli to lidé, kteří sice papouškovali komunistické poučky, ale vždycky takovým způsobem, že dali najevo svůj odstup. Byli to v podstatě věřící lidé, kteří svou víru nedávali najevo, snad ji dokonce vědomě upozaďovali. Vždycky jsem však cítil, že většina z nich se neztotožňovala s tím, co říkala ohledně komunistické ideologie. Takových bylo devět z deseti. Už proto jsem komunistickou ideologii nikdy nebral vážně. Nikdy jsem nebyl vystaven tlaku – vnitřnímu ani vnějšímu, abych ji bral skutečně za vědecký světový názor. Ovlivnilo vaši víru pozdější studium přírodních věd? Studoval jsem na matematicko-fyzikální fakultě a studium moji víru nijak neohrozilo ani nepodpořilo. Studoval jsem v druhé polovině šedesátých let, v době Pražského jara. Zdaleka jsem se nevěnoval jenom studiu. Sledoval jsem kulturní dění, proudily k nám ohlasy II. Vatikánského koncilu. Nechci říci, že by se moje víra míjela se studiem, ale byly to dvě mimoběžné oblasti. Má to svou hlubokou logiku. Svět vědy a svět víry jsou vůči sobě autonomní, i když mají styčné osy a vzájemné propojení. Nemá-li však dojít ke zkratkovitým propojením a haváriím, musíme respektovat autonomii a velmi jemně předpokládat místa vzájemného dotyku a ovlivňování. Jak ovlivňuje věda váš křesťanský životní postoj dnes? A jak je tomu naopak? Moje víra přímo moji vědeckou práci ovlivňovat nemůže, avšak v sekundární rovině ji určitě ovlivňuje. Musím vidět za svou prací nějaký směr, musím vědět, že moje usilování má nějaký smysl. Tomu víra účinně napomáhá. Přírodní vědy nám totiž mohou vysvětlit mechanizmy, ale objasnit, proč se tomu tak děje ve smyslu Proč s velkým P, může jedině víra. Vnímáte dnes nějaké rozpory mezi vědou a svou vírou? Nebo mezi vědou a vírou obecně? Nevidím žádný rozpor mezi skutečnou vírou a skutečnou vědou. Mohou nastávat spory, pokud se určité vědecké výsledky přetransformují do ideologie a podobně pokud se věda střetne s nezralou vírou. Z určitého pohledu mají obě oblasti také leccos společného – úsilí o hledání pravdy, jemuž jsme ochotni mnohé obětovat. Má pak cenu znovu a znovu otevírat téma vztahu mezi vědou a vírou? Vzájemný dialog může být obohacující v obou směrech. Bůh je také Stvořitel, a pokud přírodní vědy popisují fungování hmotného světa, popisují stvoření. Cesta nevede přes objevování boha mezer a je lhostejné, zda dnes nevysvětlitelné záležitosti budou, či nebudou jednou objasněny. Věda dnes popisuje svět, stvoření, v úžasné jednotě. Od elementárních částic přes neživou přírodu, říši rostlin a zvířata po člověka věda popisuje přírodu, která má určité vrstvy, mezi nimiž ale neexistují ostré přechody. Tato jednotnost mikrosvěta až po lidské vědomí schopné reflektovat samo sebe poukazuje na velebnost, na velkolepost toho, kdo za tím vším stojí. Pokud ho tam ovšem chceme hledat. Věda může být obrovským posilovatelem víry. Pro nevěřícího může být tatáž věda dokladem toho, že svět není víc než „fyzika“, může však být i impulsem k hlubokým úvahám. Typickým příkladem je Velký třesk. 8
Ale pojďme ještě dál, k nezřetelným přechodům mezi jednotlivými vrstvami. Molekulární biolog často přesně neví, zda pracuje s živým, či neživým materiálem. Jsou případy, kdy nevíme, zda organismus patří mezi rostliny, nebo živočichy. Dneska už víme, že hranice mezi člověkem a lidoopem také není úplně ostrá, že zárodky myšlení se vyskytují i u našich zvířecích „bratrů“. To všechno ale nejsou argumenty proti Bohu, ale doklady jedné koncepce světa. Člověk není postaven proti přírodě, ale je vrcholem přírody, jehož Boží láska povolala k tomu, aby se s ním sdílela a jeho prostřednictvím se sdílela s celým stvořením. Příčinou stvoření, jak věřím, byla láska, touha sdílet se, ne potřeba Boha stvořit svět ke své slávě. Jakou slávu potřebuje Bůh ve své svrchovanosti? Ale vraťme se k neostrým přechodům. Právě ty jsou velkou výzvou pro vědu i teologii a právě zde by teologie moha inspirovat vědu. Nejznámější příklady jsou ve výzkumu kmenových buněk. Jako by si v určitých momentech Bůh vyhradil prostor pro tajemství. Konkrétně řečeno, pokud nedošlo ke splynutí pohlavních buněk, můžeme říci ještě ne, ještě člověk nevznikl. Pokud se u embrya vytvoří struktury mozku všichni – věřící i nevěřící – se shodneme, že už máme před sebou lidské bytí, že už ano. A pak následuje období několika týdnů mezi tím, které patrně vždy ponese určitý náboj tajemství. Inspirováni vírou bychom zde mohli použít obdobu principu předběžné opatrnosti. Musíme předpokládat, že Bůh člověka přijímá v okamžiku zplození a ten se odehrává právě na samém počátku tohoto obtížně uchopitelného období. Myslím, že s principem předběžné opatrnosti by církev uspěla mnohem víc než s poučkami, které padají shora a jakoby bez dostatečných argumentů. Mimochodem je zajímavé, že autonomii věd církev plně uznala až na II. Vatikánském koncilu… Vatikánský koncil znamenal v této věci průlom. Nicméně jeho role byla v této záležitosti velmi složitá a v jistém ohledu rozporuplná. Jak to myslíte? Aggiornamento koncilu spadalo v oblasti přírodních věd do období, kdy vrcholili optimistické přijetí novověké vědy, což vedlo k důvěře nebo přímo víře, že věda nakonec vyřeší všechny problémy, že nám poskytne klíč k řešení tíživých celosvětových problémů. A tady došlo ke zlomu – optimismus překmitl do ideálu konzumní společnosti a najednou se racionalita obtížená nerealistickými očekáváními změnila v iracionalitu. Optimistická naděje se proměnila v bezbřehý nihilismus, racionalita v iracionalitu. Od konce šedesátých let najednou v nejširší veřejnosti klesá popularita a důvěryhodnost vědy. Ve verbálních projevech to možná není až tak vidět, ale v každodenním životě je to markantní. Proč ale mluvíte rovnou o rozporuplné roli koncilu? II. Vatikánský koncil, obrazně řečeno, vyvedl církev z temného bažinatého lesa na mýtinu a pak se ukázalo, že jsme někde jinde, než jsme předpokládali. Nejsme v prostředí optimisticky naladěném vůči vědě ve smyslu moderny, ale v prostředí postmoderním, oceňujícím iracionalitu. Vidím trojí řešení: První se nabízí – ustoupíme zpět do lesa a svět budeme pouze pozorovat. Zde jde v krajním případě o lefébvristy. Ale máme další dva přístupy, které bych pracovně označil podle jejich protagonistů a významných teologických poradců na koncilu. Mám na mysli velmi hrubě řečeno, směr Josepha Ratzingera a směr Hanse Künga. Záměrně mluvím o dvou teolozích, organizujících tehdy jeden seminář na jedné vysoké škole, bez ohledu na jejich další osudy. 9
V ratzingerovském pojetí je patrná snaha přesvědčit svět, aby se stal takovým, jakým jsme ho v šedesátých letech chtěli mít, tedy racionálním světem ve smyslu moderního světa vědy a techniky, světem kulturního dědictví západní civilizace. Druhé, küngovské pojetí vystihuje chaotická snaha přizpůsobit se světu, který nemáme „prohlédnutý“ ani „zmapovaný“, o němž dopředu nevíme, jaký je, Dnešní svět nemá týž vztah k vědě, jako měla ona optimistická šedesátá léta, kdy koncil vrcholil, kdy člověk stanul na Měsíci. Dnešní vztah veřejnosti k vědě je velmi rezervovaný. Fráze o potřebnosti vědy znějí, ale klesá důvěra, že prostředky vynaložené na vědu se vrátí. Spíš než racionalitě lidé důvěřují požitku. Samotný prožitek může být určitě něčím velmi pozitivním, ovšem zůstává často neukotven, nesouvisí s minulostí ani s tím, co mohu očekávat od budoucnosti. Znamená to, že už nedůvěřujeme objektivnímu poznání? Že věda není základem světového názoru? Nebo že věda není objektivní? Je-li věda vědou, musí být objektivní. Veliký otazník vidím v tom, zda současný člověk o objektivitu stojí. Úhelným postojem, co se týče dobírání se pravdy, je pro většinu lidí osobní prožitek. Nevidím v tom jenom zápor, i tudy vede cesta k osobnímu prožívání víry, k personalizmu, cesta dialogu s východními spiritualitami apod. Objektivní uchopení však často ve vztahu k prožitku chybí. V době krize katolické teologické fakulty jste působil v předsednictvu Rady vysokých škol a v univerzitním senátu, jak jste z této pozice vnímal dění kolem KTF? Spor o vedení fakulty dnes vnímám jako překonaný. Katolická teologická fakulta je standardní fakultou v rámci univerzity. Tehdy šlo o velmi osobní konflikt, ovšem je pravda, že zůstal jakýsi hlubší otazník: Jakou roli chtějí a budou opravdu hrát teologické fakulty – a teď myslím všechny v celé České republice – v akademickém světě? Budou vnášet do akademického světa duchovní dimenzi a v tomto směru ho kultivovat? Výchova služebníků církve je neoddělitelným prvkem, ale prvkem mnohem širší úlohy. V tomto ohledu se mi zdá, že všechny fakulty, nejen katolické, velice těžce zápasí a možná ani zcela nevědí, jakým směrem vykročit. Pokud se do deseti, patnácti let opravdu neprosadí, nebudou součástí akademického světa. Ne že by je někdo rušil, prostě se vytratí. Nejste příliš kritický? Myslím, že ne – naděje teologických fakult na přežití odhaduji tak na padesát procent. Fandím jim, a pokud mohu, rád pomohu, ale cestu si musí vybojovat především samy svým vnitřním potenciálem. Libor Prudký v minulém Universu uvedl, že náboženství jako životní hodnota nepředstavuje v naší současné situaci společenský tmel, přirozený zdroj kulturní přináležitosti a sociální soudržnosti, ale jde spíš o hodnotu rozdělující. Vnímáte to na univerzitní půdě? Ano, ostatně univerzitní půda nemůže být příliš odlišná od společnosti. Bohužel stále více se mi potvrzuje a v poslední době jsem slyšel totéž i z mnoha cizích úst, že česká společnost je v čemsi zcela specifická, a to ve švejkovském kverulantství: Když se objeví nějaký návrh, či plán, tak bez ohledu na to, jak je řešení propracováno, či jakou dává naději, okamžitě se objeví tisíc výhrad, že takto to nejde. To platí, ať se objeví cokoli sebeposvátnějšího, sebenadějnějšího, vždy je snaha zpochybnit. Kritičnost je zdravá vlastnost, ale když hypertrofuje, všechno roz10
kládá. To je podle mě i základní příčinou, proč náboženství není tmelem společnosti, ale často spíš rozdělujícím faktorem. Určitě bychom mohli nastínit i historické důvody, ale zastavme se u toho, co jste už zmínil načrtnutím ratzingerovského a küngovského stylu: Kde je hranice mezi zdravým napětím mezi křesťany a „světem“ a kde se v našich postojích už projevuje spíš slabost a nedokonalost, nechuť porozumět našim nevěřícím současníkům? Paradoxně si myslím, že kdyby křesťanství bylo provokativní, ale opravdu provokativní, mělo by v české společnosti větší naději na pozornost, na úspěch. Problém je, že my věřící máme sklon plést si evangelizaci s informováním o náboženských příkazech a zákazech. A co je hlubší problém, většina křesťanů u nás, obávám se, skutečně křesťanství vnímá a prožívá jako systém příkazů a zákazů! Čím si to vysvětlujete? To je asi opravdu dědictví minulosti. V českém duchovním prostředí se stalo tradicí určité zápecnictví. Český národ by v historii příliš dlouho zbaven svých elit, duchovní i pozemské elity – šlechta, kulturní elity i církevní hierarchie byly často cizí. V tomto se hluboce lišíme od Poláků, jejich církevní hierarchie vždy žila a trpěla s národem. Sklízíme ovoce českého plebejství. Můžeme namítnout, že máme tradici v demokracii větší než okolní středoevropské země, ale vždyť je to také demokracie plebejská – podívejte se na současnou úroveň politické scény. Zkrácenou verzi textu napsaného pro bulletin Křesťanské akademie připravil Mgr. Tomáš Fassati. Rozmlouval Josef Beránek.
Co nového v Benešově Jak konec roku 2006, tak začátek roku 2007 přinesly do našeho města řadu novinek. Bytové domy v Jiráskově ulici i Pod Lihovarem jsou dokončeny, okolí je upraveno – majitelé bytů i nájemci se mohou nastěhovat. V Žižkově ulici začíná stavba dalšího bytového domu, budování inženýrských sítí předznamenává vznik rodinných domků v ulicích Seifertova a Čerčanská. Družstvo Jednota se rozhodlo vybudovat nástavbu na své prodejně v Bezručově ulici. Z holého kvádru s plochou střechou se stal úhledný dům, který se lépe hodí do daného prostředí. Celkovou rekonstrukcí prošel objekt na Malém náměstí, kde je umístěna poliklinika a knihovna. Má teď pěknou barevnou fasádu a úplně omládl. Nové barvy dostalo i kino, doufejme, že je barbaři zase nepočmárají. Na nádraží pozorujeme různé změny, které souvisejí s budováním železničního koridoru, to hlavní nás ovšem teprve čeká. Nový kruhový objezd mezi ulicemi Hráského, Jiráskova, Táborská a Bezděkov už slouží motoristům. Je dobře, že se tu nezapomnělo na chodce: byly vyznačeny přechody a u nich zřízeno zvláštní osvětlení. V poslední době vznikla dvě další hřiště: jedno pro menší děti na sídlišti mezi Pražskou a Novou pražskou, druhé pro žáky školy v Jiráskově ulici. Muselo být poraženo několik hlohů, ale celkově městské zeleně zase přibylo, hlavně u nových domů a v Čechově ulici. Ze změn v oblasti obchodu a služeb uvedeme jen to nejnápadnější, všechno prostě zaznamenat nelze. V Tyršově ulici vznikla nová prodejna kožené galanterie a skončil jeden obchod oděvy. Některé firmy se přestěhovaly z velkých prostor do 11
malých, jiné do méně rušných ulic, snad vlivem výše nájmu. Sortiment změnil obchod v Černoleské ulici: dříve nábytek a bytové doplňky, teď textil, kupodivu starý i nový. V Benešově můžeme koupit opravdu všechno, jak praví symbolicky jeden reklamní leták: Od ponožek až po čepici. Podle jiné reklamy je tu další -árna – po hrabárně a kytkárně dárkárna spojená s orientshopem. Nové obchody vznikají v Jiráskově ulici. V provozu už je pekařství s cukrárnou a prodejna profesionálního nářadí, nápisem se ohlašuje papírnictví a Elektra-svítidla. Slev stále přibývá a týkají se nejen potravin a textilu, ale i hodinek, stříbra, malířských barev, ortopedických matrací, předokenních rolet, žaluzií, garážových vrat atd. Konkurence je veliká a o zákazníky je nutno bojovat. Ve službách došlo k jedné důležité změně: Česká pošta rozšířila hodiny pro veřejnost, má teď otevřeno od 8 do 18 hodin. A na závěr něco z kultury. Předvánoční dění v Benešově bylo bohaté a rozmanité. Zvláště potěšitelné je to, že většinu akcí připravili Benešované sami – ochotnické spolky, sbory, školy. Zajímavou novinkou je filmový dokument o našem městě, který městský úřad vydal na DVD a který si můžete koupit. Změny se dotkly i Benešovského kalendáře: vzhledu jeho obálky a složení redakční rady. JaT
MASOPUST Masopust držíme, nic se nevadíme pospolu. Proč bychom se hádali, když jsme se tak shledali poznovu!
V dobrém jsme se sešli, rádi jsme se našli pospolu. Dříve než se rozejdeme, ještě sobě připijeme poznovu!
Pod názvem masopust se skrývá celé období od Tří králů až do počátku postní doby, hlavně však poslední tři dny, jimiž toto období končí. Nejde o církevní svátek, ale byl zařazen do církevního kalendáře, takže jeho termín se určuje podle Velikonoc. Odehrává se před Popeleční středou, která zahajuje předvelikonoční postní období. A protože Velikonoce jsou pohyblivým svátkem, může být masopustní neděle v rozmezí od 1. února až do 7. března. Oslavy masopustu byly vždycky společenskou záležitostí, lidé se při nich dobře bavili. Přicházejí totiž po nejhezčí radostné vánoční době a ohlašují se veselím plesů, tanečních zábav a domácích zabíjaček. V době, kdy půda a příroda odpočívají pod sněhovou přikrývkou, nadcházejí „ostatky“, poslední tři dny – neděle, pondělí, úterý. Poslední dny masopustu, bláznivé, plné bujarého veselí, jejichž vyvrcholení je zakončeno pohřbíváním basy z úterý na středu. Popeleční středou totiž začíná čtyřicetidenní půst před Velikonocemi. V současné době se však dny masopustu posouvají i dle potřeb organizátorů zejména na soboty a neděle. Radost, kterou provází masopustní rej, je veliká. Polovina zimy je za námi a jaru je blíž. Člověk se schová pod masku, tropí hlouposti, zatančí si s kým chce, a ochutná, co mu sousedka podá. A při tom by si bez masky mnohé nedovolil. 12
Průvod maškar byl velice pestrý, i když některé masky v něm žádný rok nesměly chybět. Byl to kupř. „medvěd“ v doprovodu medvědáře, bába s nůší, kominík, šiml, Žid s pytlem na zádech, četník, žebrák, ale hlavní postavou byl vždy šašek nesoucí bič k odhánění nemaskovaných účastníků průvodu. Doménou masopustu byly a jsou však kobližky. Tehdy zavoní všechna stavení vůní smažených koblih a božích milostí sypaných vanilkovým cukrem. Bez těchto dobrot by věru nebylo masopustního veselí, vždyť se kdysi masopustu přezdívalo Karneval z koblihovic. A skutečně koblihy, na nichž se nešetří vejci ani omastkem, jsou právě symbolem rozmařilého hodování, tak jako – žena kobližná – značila kdysi lehkomyslnou prostopášnici. A nejsou to jen koblihy a boží milosti, nýbrž i uzené maso ze zabíjačky, které se dojídá na rozloučení s dlouhým a přísným půstem začínajícím hned popelcem. Ale v masopustě se často odbývá nejen zabíjačka, ale i svatba, nejslavnější událost v rodině, která má trvat celé tři dny. Fotografie otištěné v dnešním čísle kalendáře jsou z oslav masopustu v naší obci a právě o tradici u nás se chci rozepsat. Vycházím ze svých poznatků a vzpomínek od roku 1967 do dnešní doby. Již tradičně se masky shromažďovaly v Boušicích u Škvorů, kde tito vstřícní lidé pomáhají s touto tradicí dodnes. Z těchto míst se vychází na obvyklou trasu Boušice – Dlouhé Pole – Červený Dvůr – Okrouhlice. A to od domu k domu, kde se zahraje, zatancuje, účastníci se občerství a průvod pokračuje dál. Největší moje vzpomínka je na výpravný maškarní průvod v roce 1969. Na koních a v maskách oblečení pan Jan Pelcl st. jako Vinetou, Vlasta Rýdlová jako Ribana a Marie Pikalová jako Nšoči. I ostatní masky byly úžasné a těm, které nejmenuji, se omlouvám. Koňské spřežení poskytl a kočíroval pan Pikal z Červeného Dvora. Tento průvod máme naštěstí i nafilmován. Na jeho přípravě, jakož i v ostatních letech, se podílela chatová osada Sioux a Hasičské sbory jmenovaných obcí. V roce 1972 byla tato tradice přerušena. Po několikaleté odmlce se v roce 1987 obnovilo pořádání masopustních průvodů a uskutečňují se téměř pravidelně každý rok. V roce 2001 se konala v Okrouhlici oslava 250. výročí postavení věže u kostela sv. Vavřince. Při této příležitosti jsem na hřišti promítal veřejnosti záběry z minulých masopustů. Mnohým z bývalých účastníků se objevila slza v oku. Také dnes si někteří občané, i ve vyšším věku, obléknou masku a jdou si s námi „zalumpačit“, aby tradice nezapadla. Každoročně se nás sejde přibližně padesát masek s věkovým rozpětím od pěti let do kmetského věku. Je potěšitelné, že těch mladých je čím dále více. Trasa je stále stejná. Z Boušic do Dlouhého Pole, Červeného Dvora a Okrouhlice, kde bývalo zakončení v restauraci u paní Rýdlové a dnes u Žížalů. Koňské spřežení s krásnými kobylami nám poskytuje pan Žďárský z Věřic, za což mu patří poděkování. Poděkování patří i všem maskám – rodičům, kteří připraví své ratolesti i sebe na toto maškarní veselí. Dík patří i těm, kteří přivítají masky koblížkem, uzeným a jinými dobrotami, také něčím ostřejším, což k průvodu patří. Však jsou potom náležitě odměněni tanečkem a hezkou muzikou. I těm, kteří „těm bláznům“ ani neotevřou, patří náš dík. My na ně myslíme a máme je také rádi – třeba vzpomínají na své mládí. Přeji všem, kteří si dokážou vzít masku a jít se radovat, hodně zážitků. Je to skutečně prospěšné. Na co budou vzpomínat naše děti a jejich děti? Na PLAY STATION 1 nebo 2??? 13
Proto Sbor dobrovolných hasičů Okrouhlice a Dlouhé Pole organizuje tuto tradici s radostí a se ctí může říci, že u nás nezanikne. Ladislav Šíma, starosta SDH Okrouhlice
Máte chuť na masopustní koblížky? Přinášíme vám rodinný recept paní Šímové z Okrouhlice – mnoho vajec (asi deset) aby nepily tolik omastku, 1/2 kg polohrubé mouky, 6 dkg kvasnic, 2x 1/4 l mléka, 18 dkg cukru, 10 dkg másla, 5 polévkových lžic rumu, marmeláda dle potřeby, husí sádlo dle potřeby – těsto zaděláme z mouky, vlažného oslazeného mléka, rozdrobených kvasnic a necháme kynout – mezi tím rozšleháme v 1/4 litru mléka 10 žloutků, 18 dkg cukru, 10 dkg rozpuštěného másla, trochu soli a 5 lžic rumu – přidáme do mísy, přisypeme mouku dle potřeby a vše spolu vypracujeme na tužší těsto – těsto vyválíme na sílu asi 1/2 cm, vykrájíme kolečka, namažeme marmeládou, přiklopíme dalším kolečkem, přitiskneme a opět vykrojíme, aby kobliha měla ten správný kulatý tvar. Na utěrce necháme trochu „odpočinout“ a smažíme na rozpáleném tuku do zlatova, nejprve chvíli přiklopené, poté obrátíme a dopečeme druhou stranu. Po vyjmutí je ještě teplé posypeme vanilkovým cukrem. Dobrou chuť!
Jak se počítá datum Velikonoc, Škaredé středy a masopustu? V kalendáři se vyhledá, kdy je měsíc v úplňku poprvé po prvním jarním dnu (po 21. březnu). Velikonoce ten rok začínají v pátek po takto vypočteném prvním jarním úplňku. Datum Popeleční středy se vypočte takto: od pondělka toho týdne, ve kterém jsou Velikonoce, odečteme 40 dní a máme datum Popeleční středy. Masopust trvá ode dne po svátku Tří králů – tj. 6. ledna – až do úterý, které předchází Popeleční středě. Název Popeleční středa je od tzv. „udílení popelce“. Popelec je popel ze starých ratolestí jehněd, posvěcený na Květnou neděli předešlého roku. Články v rubrice Od našich autorů nejsou redakčně upravovány. 14
BENEŠOVSKÝ KALENDÁŘ INFORMUJE
Události, které budou zapsány do městské kroniky Prosinec 2006 byl teplý, do Vánoc bez sněhu, na trávnících kvetly sedmikrásky, počasí přálo především stavbařům. Byla dokončena první etapa zateplení městské polikliniky na Malém náměstí, dokončena oprava fasády kina, do něhož byly instalovány nové moderní sedačky. Začátkem prosince zahájila společnost INTERCORA vedle Kauflandu stavbu obchodního centra, ve kterém budou prodejny elektrozboží, textilu a potřeb pro chovatele. 14. 12. V horní karlovské zvonici byl podle pokynů památkářů nově zavěšen zvon sv. Mikuláš a osazen novým kovovým srdcem. 15. 12. Další kruhový objezd byl otevřen na křižovatce ulic Na Bezděkově, Jiráskova, Táborská a Hráského. 21. 12. byla znovu otevřena a zprovozněna Čechova ulice. Velké úpravy snad přinesou dlouho očekávané zklidnění této příliš rušné ulice. Adventní a vánoční čas byl věnován především kultuře. 3. 12. První adventní neděli zazněly v kostele sv. Mikuláše slavné benešovské roráty, které mají více než třistaletou tradici. 4. 12. Komorní studio ÁČKO oslavilo deset let své činnosti provedením Prodané nevěsty v osobité úpravě Miroslava Dvořáka. Komická hra se zpěvy velice pobavila všechny diváky. Kdo nebyl přítomen, může litovat a těšit se, že po premiéře budou následovat i reprízy. 5. 12. Mikuláš s panem starostou přijeli opět v kočáře na Masarykovo náměstí a zahájili tradiční mikulášskou besídku pod širým nebem. O program se postarali žáci ze ZŠ Jiráskova a komorní studio ÁČKO. 6. 12. V Domě dětí a mládeže byla zahájena velice pěkná výstava Kouzlo Vánoc, která inspirovala mnohé návštěvníky, jak si vyzdobit na Vánoce svůj byt. 11. 12. Na zimním stadionu se konal dětský karneval, kterým se již po šesté zakončila Školka bruslení. 13. 12. V sále městského divadla se konal Vánoční koncert Základní umělecké školy. Před zaplněným hledištěm v pestrém a bohatém programu vystupovali sólisté, soubory, pěvecké sbory a dechový orchestr. 17. 12. Třetí adventní neděli si přišli ranní benešovské roráty poslechnout i pražský světící biskup P. Karel Herbst a strahovský opat P. Michael Pojezdný. Večer pak Sbor benešovských učitelek se svými hosty a přáteli provedl již po desáté slavnou Českou mši vánoční od J. J. Ryby. 19. 12. Folklorní soubor Benešáček obdaroval vánočním vystoupením své příznivce pohodou a radostí. 23. 12. Pro své mnohé věrné příznivce uspořádala benešovská rocková skupina KEKS vánoční koncert, kterým oslavila 25 let nepřetržité úspěšné činnosti. 15
24. 12. Odpoledne se již tradičně sešli občané na Masarykově náměstí, aby si vyslechli přání starosty Ing. P. Kouby k Vánocům i novému roku a zaposlouchali se do písní, které přednesli členové Jednoty bratrské. Charitativní akce „Ježíšku, prosím Tě“ se letos konala již po páté. Vánoční přání dětí z dětských domovů Racek a Jetřichovice, zavěšená na vánočním stromu na Masarykově náměstí a na ozdobeném stromku v Komerční bance, ochotně splnilo mnoho občanů z Benešova a okolí. Zajímavosti z Konopiště: 2. 12. se v obřadní síni konala neobvyklá, mimořádná svatba. Své ano si řekl mladý pár až z Austrálie, který se o možnosti svatby na Konopišti dozvěděl z internetu. 5. 12. Deník Dnes jako první přinesl zprávu, že kněžna Sofie z Hohenbergu, pravnučka arcivévody Františka Ferdinanda d’Este, žádá o vrácení zámku Konopiště. A dobrá zpráva nakonec: 18. 12. naposledy v roce 2006 zasedalo Zastupitelstvo města. Mimo jiné projednalo a schválilo konečnou úpravu rozpočtu. S výsledkem mohou být občané spokojeni. Hospodaření města s přebytkem kolem 10 milionů korun by mohlo být vzorem pro Ministerstvo financí a mnohá česká města. (frš)
Klub důchodců Rok 2006 jsme tradičně ukončili mikulášskou zábavou. Spousta dárků do tomboly, výzdoba, srdečné domácí prostředí, spolu s našimi muzikanty vytvořily atmosféru budoucích Vánoc. Ve své lednové schůzi jsme projednali Závěrečnou zprávu o činnosti Klubu důchodců v Benešově za rok 2006. Jak z uvedené zprávy vyplývá, náš klub i v tomto roce důsledně plnil své poslání. Trvale vysoká návštěvnost a počet akcí potvrzují, že naši příznivci byli s činností Klubu spokojeni, a to při poskytování společenských, kulturních i poučných programů. Závěrečná zpráva o činnosti samosprávy Klubu důchodců v Benešově za rok 2006 V průběhu roku 2006 jsme organizovali následující akce: počet - úterní a čtvrteční odpolední posezení u kávy a čaje 74 - naučné a zábavné pořady u videa 5 - velmi oblíbené měsíční hudební programy, při kterých se zpívá i tančí 9 - oslavy životního jubilea 7 - masopust 1 - posvícení 1 - mikulášská zábava 1 - zájezdy do pražských divadel a na zábavné programy 6 - poznávací zájezdy (zámky Kačina, Dětenice, Březnice, Blatná, muzeum Sedlčany a Moninec) 3 - beseda se starostou města Benešova 1 16
- účast na akcích pro veřejnost v rámci komunitního plánování sociálních služeb 3 - návštěva chovanců z Tloskova 1 - účast na akcích k významným státním výročím 2 - schůze samosprávy Klubu důchodců 12 Členové samosprávy klubu ve svých schůzích hodnotí účinnost výsledků plánovaných akcí. Projednáváme, upřesňujeme a zajišťujeme akce nové. Řešíme organizační opatření spojená s provozem Klubu. Bylo odsouhlaseno zapojení Klubu vojenských důchodců do našeho Klubu. Naše příznivce informujeme v nástěnných skříňkách ve městě a články v regionálním tisku. Samospráva Klubu důchodců
Turistika V sobotu 3. 2. pojedeme vlakem v 9.16 hod. do Bystřice. Od nádraží půjdeme po čtz ke Splavskému mlýnu, opustíme značku a půjdeme po silnici do Mokré Lhoty, zde se napojíme na ztz, po které budeme pokračovat přes Mariánovice do Benešova (9km). V sobotu 10. 2. se vypravíme vlakem v 9.16 hod. do Tábora a od nádraží se vydáme po čtz na Klokoty a zpět (10 km). Návrat vlakem z Tábora ve 14.58 hod. V sobotu 17. 2. se vydáme vlakem v 8.43 hod. do Postupic a dále půjdeme pěšky na chatu do Lísence. Návrat do Benešova vlakem z Postupic v 15.59 hod. V sobotu 24. 2. pojedeme vlakem v 8.18 hod. do Čerčan, kde přestoupíme na vlak v 8.37 hod. do Týnce n. S. Od nádraží budeme pokračovat po žtz přes Úročnici a Žabovřesky do Benešova (11 km). Odbor KČT Benešov
Při 3. ročníku Memoriálu J. Maška, pochodu Novoroční čtyřlístek, si vyšláplo na Chvojen 64 turistů a na konto Světlušky bylo odesláno celkem 3.380 Kč. 17
Městská knihovna Knihovna informuje… V tomto čísle vás seznámíme s některými základními informacemi: Kde nás najdete (informace pro ty, kteří se do města nově přistěhovali, ale i pro ty, kteří k nám z různých důvodů ještě cestu nenašli): Malé náměstí 1700, Benešov (budova polikliniky – přízemí). Od listopadu je již na budově nově umístěno označení Městská knihovna. Telefon: 317 725 733 (půjčovna pro dospělé, pro děti, studovna a čítárna) – na tomto čísle si můžete prodlužovat výpůjčky, informovat se o výpůjční době apod. 317 721 731 (ředitelka, ekonom. odd., hudební odd. a videopůjčovna) 317 726 004 (infocentrum) E mail:
[email protected] [email protected] www stránky: www.knihovna-benesov.cz Čtenářské poplatky pro rok 2007 se zvyšují o 20,- Kč na každou kategorii čtenářů. Jejich výše vypadá tedy takto: 160,- Kč dospělí čtenáři 120,- Kč studenti (denní studium) 80,- Kč důchodci 80,- Kč děti do 15 let Poplatek se hradí vždy při první návštěvě knihovny v novém roce. Velká část čtenářů tedy již svůj poplatek uhradila v měsíci lednu. Díky grantu v rámci Projektu internetizace knihoven (PIK) je přístup na Internet v městské knihovně zdarma. Podmínky přístupu na Internet jsou stanoveny ve výpůjčním řádu knihovny a v pravidlech, která jsou k dispozici u každé internetové stanice. Výpůjční doba v jednotlivých odděleních – kromě hudebního oddělení – zůstává beze změny. Ke změně dochází vždy jen o letních prázdninách a o tom jsou čtenáři v předstihu informováni v tisku i na vývěsce v prostorách knihovny. V hudebním oddělení dochází od 1. 2. 2007 k menší změně – čtvrtek se stává zavíracím dnem, ostatní půjčovní dny jsou beze změny. Městská knihovna pravidelně pořádá v průběhu roku řadu akcí. Nejinak tomu bude i letos. A jak se o našich akcích dozvíte? Na vývěsce ve vstupní hale knihovny, pozvánky najdete i u obou výpůjčních pultů, dále pak na našich www stránkách a v centru města ve vývěsních skříňkách Městského kulturního střediska. Zveme vás k návštěvě naší městské knihovny. Přijďte se přesvědčit, že knihovna je místem, kde to žije a kde stojí za to trávit volný čas. Těšíme se na vás. JH
18
Muzeum umění Adresa: CZ, 256 01 Benešov u Prahy, Malé náměstí 74, tel: 317 724 601, fax: 317 729 112, E:
[email protected], URL: www.muzeum-umeni-benesov.cz Otevřeno: úterý – neděle
10.00 – 13.00
14.00 – 17.00 hod.
Výstavy: únor – duben 2007 – Síň Ladislava Šímy – Elektronická tvorba ze sbírky muzea Elektronickou vizuální, případně audiovizuální tvorbu sbírá u nás zatím jen málo institucí. Muzeum umění a designu Benešov založilo tuto sbírkovou kolekci sice již v roce 1997, ale má v ní zatím jen necelou třicítku prací. V průběhu výstavy se vystřídá prezentace většiny z nich. Výstavu připravil Tomáš Fassati. únor – duben 2007 – Kabinet fotografie – Rusko dnes Živá fotografie dokáže sdělit reálnou atmosféru postkomunistického Ruska lépe než účast na turistických zájezdech. Malé stálé expozice: PICASSO A DALÍ ZVOU NA OSOBNOSTI ČESKÉ GRAFIKY 20. STOLETÍ ČESKÝ GRAFICKÝ DESIGN ČESKÁ A SLOVENSKÁ FOTOGRAFIE 19. a 20. STOLETÍ MILOSLAV CHLUPÁČ A SOUČASNÁ ČESKÁ PLASTIKA ČESKÁ MALBA DNES BARVA A TVAR VIZUÁLNÍ GRAMOTNOST UMĚNÍ BENEŠOVSKA 20. STOLETÍ TRADICE PIARISTICKÉ VZDĚLANOSTI A KULTURY FRANTIŠEK FERDINAND RAKOUSKÝ – D’ESTE, PŘEDMĚSTSKÁ DRÁHA PRAHA – BENEŠOV POZNÁTE KÝČ? Institut informačního designu: Archiv a knihovna mezinárodní grafické komunikace – mezinárodní a národní normy pro komunikaci, kurzy druhé gramotnosti – odborné konzultace pro veřejnost při tvorbě vizuálních informačních systémů. Další nabídka: Mediatéka, přednášky a besedy o společnosti a umění, kurzy, koncerty, divadlo, poezie, čajovna. Informace o aktuálním programu na plakátech, v místním tisku a na telefonním čísle muzea. Změna obsahu a termínů programu vyhrazena. 19
Městská výstavní síň únor – Architektura a design Benešovska Přehlídka projektů a realizací i fotografií realizací architektury, designu, oděvní tvorby a grafického designu, vzniklých na Benešovsku nebo pro Benešovsko v posledním období. Produkce části grafický design: Leoš Mixán, produkce dalších oborů: Anna Fassatiová. Výstava se koná na Malém náměstí 1700/5, Benešov (budova polikliniky).
Dům dětí a mládeže Benešov Pátek 2. 2. POLOLETNÍ PRÁZDNINY S DOMEM DĚTÍ, 9.00 – 11.30 h. Zimní malování v klubovně DDM, s sebou svačinu a 10,- Kč, 14.00 – 16.00 h. Zimní sportování v sále DDM, s sebou sportovní oblečení a obuv, 10,- Kč, info Ing. J. Hálová Neděle 4. 2. – pátek 9. 2. JARNÍ PRÁZDNINY S DDM Benešov v Jablonné nad Vltavou, cena 980,- Kč, info a přihlášky I. Růžičková Pondělí 5. 2. – pátek 9. 2. JARNÍ PRÁZDNINY V DDM Benešov, program zajištěn dopoledne od 9.00 do 11.30 h. a odpoledne od 14.00 do 16.00 h., info I. Křížková, J. Hálová, L. Strachotová Pondělí 12. 2. SETKÁNÍ SBĚRATELŮ KARTIČEK A SAMOLEPEK, od 16.00 do 18.00 h. v herně DDM Benešov, info I. Růžičková Úterý 13. 2. – úterý 27. 2. MODELÁŘSKÁ VÝSTAVA, výstavní síň DDM Benešov, otevřeno po – pá 8.00 – 16.30 h., info I. Růžičková Středa 14. 2. VÝROBA KARNEVALOVÝCH MASEK (kašírování), od 14.00 h. v klubovně DDM, s sebou 10,- Kč, na akci se přijďte přihlásit předem, info L. Strachotová Středa 14. 2. ZÁVOD AUTÍČEK NA DÁLKOVÉ OVLÁDÁNÍ, od 14.00 h. v sále DDM, s sebou vlastní auto a obuv na přezutí, info I. Růžičková Sobota 17. 2. VÝLET DO PRAHY DO DIVADLA S+H na představení Hurvínek už zase zlobí, info a přihlášky I. Růžičková Pondělí 19. 2. BINGO, zábavná hra s čísly pro všechny holky a kluky od 1. do 9. tříd, začátek v 15.00 h. v klubovně DDM Benešov, info I. Růžičková Středa 21. 2. TURNAJ VE STOLNÍM TENISE pro děti od 1. do 9. tříd, začátek ve 14.00 h. v sále DDM Benešov, info I. Růžičková Středa 21. 2. STOPOVANÁ PO PAPÍŘE, výroba razítek z brambor, pro děti od 2. tříd, začátek ve 14.00 h. v klubovně DDM Benešov, na akci se přijďte přihlásit předem, info Ing. J. Hálová Pátek 23. 2. – neděle 25. 2. VÍKEND S ANGLIČTINOU v Jablonné nad Vltavou, pro všechny děti, které se učí nebo se chtějí učit anglicky, cena 300,- Kč, info a přihlášky I. Křížková Sobota 24. 2. BENEŠOVSKÁ DIABOLA, střelecká soutěž pro děti se zájmem o střelecký sport, začátek v 8.00 h. v sále DDM Benešov, info I. Růžičková 20
Pondělí 26. 2. KUFR, zábavná soutěž pro dvojice kamarádů, sourozence, začátek v 15.00 h. v klubovně DDM Benešov, info I. Růžičková Připravujeme: 5. 3. – 22. 3. 2007 VÝSTAVA – NAUČNÁ STEZKA KONOPIŠTĚ, info Ing. J. Hálová 10. 3. 2007 MINIZÁVODY V GYMNASTICE, info I. Křížková Podrobné informace: Dům dětí a mládeže, ul. Poštovní 1668, 256 01 Benešov, tel./fax: 317 721 911, mobil: 603 462 352, e-mail:
[email protected], náš program najdete i na internetu: www.ddmbenesov.com
Mateřské centrum Hvězdička Pondělí 9.30 – 11.30 h. – Kdo si hraje, nezlobí! Volný program v herně. Nabízíme službu hlídání dětí (je nezbytné objednat předem na tel. č. 605 483 677 nebo přímo v MC Hvězdička). Úterý 9.30 – 11.30 h. – Masáže dětí a kojenců Ve třech setkáních se naučíte masírovat své děťátko. Začínáme vždy čtvrté úterý v měsíci a je třeba se přihlásit předem na tel. č. 776 006 814. Úterý od 13.30 h. – Předporodní kurz zaměřený na podporu kojení Doporučujeme předem se přihlásit na tel. č. 608 047 476. Úterý 15.40 – 16.20 h. – Dětská angličtina s úsměvem – mírně pokročilí Jde o pravidelný kurz, je třeba se přihlásit na tel. č. 603 574 631. Úterý 16.45 – 17.25 h. – Hraní s písničkou Zpívání, rytmické hudební nástroje, spojení hudby s pohybem. Jde o pravidelný kurz. Je třeba se přihlásit na tel. č. 602 887 959. Středa 9.30 – 11.30 h. – Dílna tvořivosti Malujeme, modelujeme, lepíme, stavíme, tvoříme a boříme. Čtvrtek 9.30 – 11.30 h. – Dopoledne v pohybu Cvičíme a jinak lumpačíme. Vhodné pro děti od 2 do 4 let, ale nejen pro ně. Čtvrtek 15.00 – 15.40 h. – Dětská angličtina s úsměvem – začátečníci Jde o pravidelný kurz, je třeba se přihlásit na tel. č. 603 574 631. Pátek dopoledne – Cvičení pro batolata Cvičení s dětmi od 3 měsíců do 1 roku, vedené instruktorkou. Jde o pravidelný kurz, je třeba se přihlásit na tel. č.777 943 613. 26. února 2007 od 16.30 hod. – O Budulínkovi Pohádka v rámci cyklu Půlhodinka s pohádkou pro nejmenší. Místo konání: Dům s pečovatelskou službou, vstup Lahůdkami u Zimů, Poštovní ulice, Benešov.
Kino Benešov SAW 3 Středa od 19.30 hodin
7. února USA-107 min.-premiér.-od 18 let-tit.-80,21
Horor. Jigsawovi – mozku krutých a rafinovaně promyšlených her (jeho oběti svádějí boj o vlastní životy) se opět podařilo uniknout policii. Ta jde dále po jeho stopě, ale on už má vybrané další oběti své zvrhlosti. SPLÁCHNUTEJ (dětská animovaná komedie) 9. února Pátek od 18.00 hodin USA-86 min.-opakov.-ČESKÉ ZNĚNÍ-70,Výborná akční komedie (nejen pro děti). Krysa RODDY se nešťastně dostane do městské kanalizace. Tady najde nové přátele a zažije ohromná dobrodružství. A vás čeká fůra legrace a salvy smíchu… POTOMCI LIDÍ 11. února Neděle od 19.30 hodin ANG/USA-110 min.-premiéra-od 15-tit.-80,CLIVE OWEN zachraňuje vymírající svět v originálním, realistickém a depresivním thrilleru. Naprosto fascinující dílo. Nenechte se zmýlit – jedná se o jeden z nejlepších filmů roku 2006 – doporučujeme! SKRYTÁ IDENTITA 12. – 13. února Pondělí a úterý od 19.30 hodin USA-152 min.-premiéra-od 15-tit.-80,Kriminální film je zasazen do Bostonu, kde státní policie vede válku s organizovaným zločinem. Tajný policista je pověřen úkolem získat si přízeň hlavního bosse a získat cenné informace. SKVĚLÝ FILM. Leonardo Di CAPRIO, Matt DAMON a JACK NICHOLSON v kriminálním dramatu Mart. Scorseseho. OBSLUHOVAL JSEM ANGLICKÉHO KRÁLE Čtvrtek až středa 15. – 21. února ČESKÝ-120 min.-premiéra-od 12-100,čt, po, út, st 15., 19., 20. a 21. února promítáme 1 x denně od 19.30 h. pá, so, ne 16., 17. a 18. února promítáme 2 x denně od 17.00 a 19.30 h. O životních osudech malého českého číšníka vypráví kniha Bohumila Hrabala (tvoří vrchol jeho tvorby). Film Jiřího Menzela se tak stal nejočekávanějším filmovým hitem roku 2007. Nenechte si rozhodně ujít. Hrají: Oldřich Kaiser, Ivan Byrney, Julia Jentsch, Martin Huba, Marian Labuda, Milan Lasica, Jiří Lábus ad. SÓLOKAPR 23. února Pátek od 19.30 hodin ANG/USA-96 min.-premiéra-od 12-tit.-80,Dokonalý muž. Dokonalý příběh. Dokonalá vražda. Nová komedie scenáristy a režiséra Woodyho Allena. Scarlett Johanssonová a Hugh Jackman si zahráli hlavní role v milostné komedii. Film i pro náročné diváky. MY DVA A KŘEN 24. února Sobota od 19.30 hodin USA-109 min.-premiéra-od 12-tit.-80,Byli by ideální pár. Kdyby nebyli tři. Romantická komedie. Matt DILLON a Kate HUDSONOVÁ už krátce po svatbě zjišťují, že ženichův kamarád (Owen Wilson) jim může ze života udělat kůlničku na dříví. PRÁZDNINY 25. února Neděle od 19.30 hodin USA-135 min.-premiéra-od 12-tit.-80,Komedie o dvou osamělých ženách, které si na Vánoce vymění byty pod heslem: Změň adresu. Změň chlapa. Změň si život. Autorka filmu (Po čem touží ženy) je zde s novou filmovou peckou, která kandiduje na další skvělou komedii. Hrají: Cameron DIAZOVÁ, Kate WINSLETOVÁ, J. LAW ad. NOC V MUZEU 1. – 3. března Čtvrtek až sobota od 19.30 hod. USA-135 min.-premiéra-od 12-tit.-80,BEN STILLER prožívá ďábelskou noc v muzeu, kde všechno ožije. Akční dobrodružná komedie. Síně muzea jsou plné prehistorických stvůr, nelítostných starově22
kých bojovníků, zvířat a legendárních hrdinů. Bude svedena neskutečná bitva o záchranu muzea. Právě nastal okamžik, na který čekal celou věčnost. Kino v Benešově oznamuje svým návštěvníkům, že v sále kina jsou nainstalovány nové moderní sedačky. Provozovatel kina: JENŠÍK Ladislav, Poštovní čp. 8, 256 01 Benešov u Prahy (pokladna otevírá 15 až 20 minut před začátkem), www.kinoagentura.cz, tel: 606 963 700. Kino otevírá 15 minut před začátkem – změna programu je vyhrazena – vstupné na letáku je informativní!
Kam za kulturou do okolí – naše tipy VÝSTAVY JÍLOVÉ – Regionální muzeum Keltové a střední Čechy, 3. 2. – 22. 4. 2007 Z díla ak. sochaře Petra Váni, 17. 2. – 25. 3. 2007 ČERČANY – Infocentrum Čerčany Krásy kolem nás, fotografie Drahoslavy Šmídové, 5. 2. – 2. 3. 2007 KONCERTY VLAŠIM – Muzeum Podblanicka – zámek Ensemble Martinů a Lukáš Hurník. Hudební průvodce životními milníky, 15. 2. 2007 v 19.00 hodin OSTATNÍ VLAŠIM – Muzeum Podblanicka – zámek Vyrobeno v kapslovně, přednáška ing. Jindřicha Hýkela o historii závodu Sellier & Bellot, 13. 2. 2007 v 18.00 hodin
Charita děkuje Farní charita v Benešově upřímně děkuje všem našim spoluobčanům, kteří přispěli finančním darem do Tříkrálové sbírky nebo dobrovolným vstupným při Tříkrálovém koncertě. Výtěžek sbírky činil celkem 47. 267 Kč a byl zaslán na konto sbírky. Věřte, že váš dar přispěje na pomoc lidem v nouzi, lidem nemocným, opuštěným a sociálně slabým. V letošním roce bude také z těchto peněz financována výstavba denního stacionáře pro seniory a domu pro osamělé matky s dětmi. Až 65 % 23
z vybrané částky se vrací zpět místním charitám, kde si sami rozhodnou, jak a komu je třeba pomoci. Naše charita tyto peníze věnuje na zakoupení elektrického vozíku pro mladou paní z našeho okresu, která těžce onemocněla a nemůže se pohybovat. Děkujeme také Sukovu komornímu sboru a jeho hostům, kteří opět přijali naše pozvání a svým nádherným hudebním vystoupením připravili všem přítomným sváteční nedělní podvečer a krásné ukončení vánočního času. Děkujeme, že nám pomáháte pomáhat a přejeme vám všem mnoho osobních úspěchů štěstí, zdraví, radosti a pokoje v roce 2007. Farní charita Benešov
Komunitní plánování sociálních služeb V rámci projektu Komunitní plánování sociálních služeb na okrese Benešov probíhá setkávání pracovních skupin. Tyto skupiny se setkávají nad prioritami, které byly definovány na základě SWOT analýzy. Těmito prioritami jsou: Podpora rodin a jejich blízkých Plnohodnotný život zdravotně postižených Pobytové služby pro seniory Terénní služby Sociální služby pro osoby v nepříznivé sociální situaci Zaměstnávání znevýhodněných osob Bezbariérovost – mobilita Tyto priority jsou brány rovnocenně, žádná z nich v tomto procesu není upřednostňována, neboť každá ze skupin, kterých se tyto oblasti dotýkají, je důležitá v tomto procesu. V rámci těchto skupin jsou tyto priority diskutovány z mnoha pohledů: Co je v těchto oblastech již funkční Co je třeba zlepšit Co je třeba podpořit Co je třeba zachovat Co chybí Co je třeba vybudovat Na základě těchto a dalších podnětů bude posléze vytvořen komunitní plán sociálních služeb na okrese Benešov. Tyto skupiny jsou otevřeny široké veřejnosti, všem těm, kteří se k daným problematikám mají chuť vyjádřit nebo se jich nějakým způsobem dotýkají, ať již osobně, či zprostředkovaně. Každý se však setkání těchto skupin může zúčastnit, a to v následujících termínech a na uvedeném místě: Místo konání v Benešově: Zasedací místnost MěÚ Benešov Zaměstnávání znevýhodněných osob – 6. 2. 2007 v 16.00 hodin Bezbariérovost – mobilita – 15. 2. 2007 v 16.00 hodin 24
Více informací k této tiskové zprávě vám poskytne Veronika Frauenterková, místní koordinátorka komunitního plánování na okrese Benešov. Komunitní plánování sociálních služeb na okrese Benešov Tento projekt je spolufinancován Evropskou unií ze Společného regionálního operačního programu v rámci Grantového schématu Středočeského kraje ve spolupráci měst Benešov, Vlašim a Votice.
SROP
Městská sportovní zařízení Krytý plavecký bazén Veřejné plavání dospělá osoba 35,- Kč/hod. dospělá osoba 50,- Kč/1,5 hod. děti do 18 let 30,- Kč/hod. děti do 18 let 40,- Kč/1,5 hod. žáci škol v rámci TV 30,- Kč/hod. důchodci ve vymezenou hodinu 23,- Kč/hod. letní provoz – dospělá osoba 50,- Kč/den letní provoz – dítě do 18 let 40,- Kč/den rodinné vstupné 2 dosp. + 2 děti do 12 let 110,- Kč/hod. rodinné vstupné 2 dosp. + 2 děti do 12 let 155,- Kč/1,5 hod. Permanentní vstupenky 100 hod. vstupenka 3 300,- Kč (platnost 2 roky) 50 hod. vstupenka – dospělí 1 675,- Kč (platnost 1,5 roku) 20 hod. vstupenka – dospělí 680,- Kč (platnost 1 rok) 10 hod. vstupenka – dospělí 345,- Kč (platnost 1 rok) 100 hod. vstupenka – děti do 18 let 3 000,- Kč (platnost 2 roky) 50 hod. vstupenka – děti do 18 let 1 500,- Kč (platnost 1,5 roku) 20 hod. vstupenka – děti do 18 let 600,- Kč (platnost 1 rok) 10 hod. vstupenka – děti do 18 let 300,- Kč (platnost 1 rok) 10 hod. děti 550,- Kč (kurz) 10 hod. důchodci 220,- Kč (kurz)
Zimní stadion Bruslení veřejnosti
30,- Kč/90 min.
Aktuální rozpis veřejného bruslení na měsíc únor 2007 najdete na: www.mszbenesov.cz nebo ve vývěsních skříňkách Městských sportovních zařízení na Masarykově náměstí a na budově zimního stadionu v Hráského ulici. 25
Provozní doba parní kabiny na plaveckém bazénu pondělí 16.00 – 19.00 čtvrtek 19.00 – 20.00 úterý 16.00 – 20.00 pátek 16.00 – 19.00 středa 16.00 – 19.00 sobota 15.00 – 19.00 neděle 15.00 – 18.00 26
Rostlina měsíce února Líska obecná, Corylus avellana Únor je měsícem, kdy i přes nejchladnější dny již cítíme příslib jara. Světla pozvolna přibývá, sluníčko zasvitne teplejšími paprsky a na pozadí sněhu se probouzí vegetace. Mezi první posly patří lísky. Větévky jsou sice ještě bezlisté, ale již je obalují jehnědy plné svítivě žlutého pylu. Také světlá hněď kůry je velmi hezkým prvkem zahrady na sklonku zimy. Mezi lískami dominují keře, ale najdeme zde také výrazně stromové formy. Patří mezi základní dřeviny severního mírného pásma. Lísku obecnou (Corylus avellana) najdeme volně v přírodě a pro její nenáročnost, rychlý růst a přizpůsobivost nejrozmanitějším podmínkám se opravdu nemusíme bát použít termín pionýrská dřevina. Kromě chudých písčitých půd a podmáčených stanovišť ji můžeme najít na Foto: PPH nejrůznějších místech, na slunci i v přistínění, roste dokonce i ve stínu. Vytváří silné keře, které i po poškození nebo radikálním seříznutí znova obrážejí. Také četné semenáčky lísky statečně rostou. Dorůstá až do výšky 5 m. V zahradách lísku v její nejběžnější podobě raději nahrazujeme kulturními odrůdami. Z původního druhu si vesměs zachovaly velkou vitalitu a otužilost. V zimním období nás nejvíce upoutají pokroucené větve odrůdy „Concorta“. Po olistění si zase spíš všimneme hnědočervené nebo hnědopestré či žlutavé a žluto pestré kultivary. Podzim sjednotí lísky žlutými odstíny listů. Celoročně výrazně jsou různé kmínkové tvary. Bujně rostoucí keře dáváme do větších prostor, hodí se i na volné živé ploty a jsou vynikající maskovací dřevinou. Keřové typy se mohou kombinovat i s vilíny, které také kvetou časně v předjaří a za vegetace mají podobný habitus i listy jako lísky. Výrazné kultivary vysazujeme samostatně nebo v kompozici s dalšími vhodnými dřevinami včetně jehličnanů, aby se podtrhl jejich vizuální efekt. Kroucenou lísku „Concorta“ dáváme vždy na stanoviště, kde ji můžeme pozorovat zblízka. Představuje neobvyklý a tajemný prvek. Vysazuje se také v japonských zahradách. Pro svůj menší vzrůst je oblíbená v předzahrádkách a může růst i v nádobách. Do menších prostor se také hodí smuteční tvary kultivaru „Pendula“ nebo zlatavá odrůda „Aurea“. Koncem léta dozrávají na lískách různě velké oříšky, které jsou jedlé. Pro produkci oříšků se však pěstují zvláštní odrůdy, kterými se zabývá ovocnářství. Líska obecná se často využívá v průmyslových oblastech nebo při rekultivacích. Kořenový systém je bohatý a houževnatý. Vysazuje se jak prostokořenná, s balem nebo v kontejnerech. Následné ošetření je minimální. Řežeme pouze 27
starší přehoustlé exempláře, které potřebují prosvětlit a odstranit překřížené větve. Vytáhlé keře zmladíme silnějším seříznutím. I mnohaleté exempláře můžeme přesadit, ale nezapomeneme na důkladnou zálivku. Po přesazení mohou načas ustat v růstu. Netrpí okusem zvěří ani chorobami a škůdci. V našich podmínkách rostou od nížin do podhůří. Mezi nejrozšířenější kultivary patří: „Aurea“ – keř neroste příliš bujně. Listy jsou žluté, později zelenožluté. „Contorta“ – má vývrtkovitě zkroucené větve a listy jsou také částečně zkadeřené. Využívá se i v aranžérství. „Heterophylla“ –má pozoruhodné užší listy, hluboce stříhané. „Pendula“ – má smuteční vzezření, větve v oblouku převisají. „Purpurea“ – temná červeň se s postupující vegetací mění na červenohnědou.
Městské kulturní středisko 1. 2. v 17.00 hodin – Rodiče s dětmi do divadla – STRAŠIDELNÝ MLÝN Strašidelný mlýn je původní česká pohádka s písničkami, ve které se setkáte s legračními strašidly Bubulisem a Bobolisem a také s čertem Vilibaldem. Ve strašidelném mlýně se dějí prapodivné věci. Ze sousední vesnice sem zabloudí Matěj a Bětuška, kteří se pokusí strašidla vysvobodit ze zakletí. Nečekaně se objeví i zlá a chamtivá selka Klotylda, která chce vše překazit. hrají: členové divadla DĚDIVA Julie Jurištové 9. 2. ve 20.00 hodin – XVI. REPREZENTAČNÍ PLES MĚSTA BENEŠOVA hraje: hudební skupina Horváth–band hosté: TOFFEES – dívčí pěvecká skupina, Zoran GAJIĆ – flamengo kytarista, hudební doprovod k tanečním show průvodní slovo – Linda Jandová 15. 2. v 19.30 hodin – Z OPERETY DO OPERETY V pořadu zazní melodie: F. Lehár – Lippen schweigen z operety Veselá vdova, F. Friml – Indiánská píseň lásky z operety Rose Maria, F. Loewe – Chtěla bych tančit z muzikálu My Fair Lady, L. Bernstein – Tonight a Somewhere z muzikálu West Side Story a další krásné melodie. účinkují: Iveta Dufková – solistka Hudebního divadla v Karlíně, Michal Klamo – solista Hudebního divadla v Karlíně, solista Státní opery ND Praha, František Martiník – klavírní doprovod Smyčcové kvarteto členů orchestru ND v Praze – Tom Klár – umělecký vedoucí, Milan Vavřínek – housle, Jaroslav Vašíček – viola, Viktor Vondráček – violoncello, Libuše Švormová – umělecký přednes, Bára Klárová – moderátorka koncertu 20. 2. v 19.30 hodin – ROBERT KŘESŤAN a DRUHÁ TRÁVA – koncert Robert Křesťan – zpěv, mandolína, kytara, Luboš Malina – banjo, low whiste, tarogato, klarinet, sbory, Luboš Novotný – dobro, Petr Surý – kontrabas, Emil Formánek – kytara, mandolína, sbory 28
Skupina DRUHÁ TRÁVA hraje od začátku roku 2005 v novém složení a opět se v ní sešli vynikající muzikanti. Největší pozornost na sebe samozřejmě poutají oba zakládající členové L. Novotný a L. Malina, kteří především v instrumentálních skladbách dokazují, že patří ke skutečné špičce ve svém oboru. Působivost nástrojového provedení umocňuje zpěv R. Křesťana. 28. 2. v 19.30 hodin – divadelní hra – Ákos Kertész – KORNELOVY VDOVY Čtyři ženy, čtyři „vdovy“ po zemřelém Kornelovi, slavném herci. Mamička věčně adorující svého synáčka, manželka – herečka – rozvedená se slavným manželem, milenka – jediná „skutečně truchlící“ a služka Róza. Černá komedie o čtyřech pozůstalých ženách, které postupně odkrývají tajemství zemřelého. S téměř detektivní zápletkou objevují ve svém zemřelém, kterého tak důvěrně znaly a milovaly, zcela jiného, neznámého, překvapivě cizího člověka. hrají: Miriam Kantorková, Michaela Dolinová, Radka Stupková, Milena Steinmasslová, alt. Jana Šulcová Připravujeme na březen 1. 3. Pohádka o Růžence 20. 3. Duchu, jsi přítomen – divadelní představení 28. 3. Hvězdy, jak je neznáte – Ch. Poullain a O. Kaiser Uvedené akce se konají v Městském divadle Na Poště, změna programu vyhrazena.
UÏ jste rozhodnuti nebo je‰tû hledáte perspektivní, zajímavé vzdûlání v oborech s dlouhou historií? Zajímaly by Vás či Vaše rodiče polygrafické obory?
Zajímejte se o nû! Střední odborná škola mediální grafiky a polygrafie Rumburk studijní obor s maturitou - polygrafie - reprodukční grafik pro média - tiskař na polygrafických strojích
střední učební obory bez maturity - tiskař na polygrafických strojích - knihař www.soup.cz
Střední škola polygrafická Praha, s.r.o. 3leté učňovské obory - reprodukční grafik - tiskař na polygrafických strojích - knihař
4leté učňovské obory s maturitou - reprodukční grafik pro média - tiskař na polygrafických strojích www.spsp.cz
Střední průmyslová škola grafická, Praha 1, Hellichova 22 studijní obor s maturitou - polygrafie Den otevřených dveří - středa 7. 2. 2007 od 14.00 hod. www.graficka-praha.cz
Vyuãte se pro nás. Nabízíme perspektivní zamûstnání v tiskárnû s moderním technologick˘m vybavením. Kontakt:
[email protected] Tiskárna POLYGOS, 256 01 Benešov, Husova 738, tel.: 317 722 734
Příspěvky do Benešovského kalendáře je možné posílat na adresu: Redakce BK, Městský úřad Benešov, Masarykovo nám. čp. 100. Upozornění: Starší čísla Benešovského kalendáře jsou k dostání v podatelně Městského úřadu Benešov na Masarykově náměstí. Redakce neodpovídá za tiskové chyby. BENEŠOVSKÝ KALENDÁŘ – Měsíčník (červenec a srpen dvojčíslo) – vydává Město Benešov, Masarykovo nám. čp. 100 – IČ: 00231401 – www.benesov-city.cz – vychází 1. den v měsíci – Redakce: Jaroslav Duras, Zdenka Fuksová, Mgr. Marie Holečková, Mgr. Pavel Hoza, Jiří Jandač, Slávka Rýdlová, Jana Tywoniaková, Soňa Vanhoecke – Grafická úprava: Mgr. Vladimír Cidlinský – Tisk: POLYGOS Benešov, Husova 738 – Cena 6 Kč – MK ČR E 10757.
