duben Ročník XVI Cena 5,- Kč

3-4

březen - duben 2007

Ročník XVI Cena 5,- Kč

Velikonoce v Čerčanech. Když se projdete po Čerčanech a nahlížíte skrze ploty do zahrádek, mnohde bohužel uvidíte soukromá smetiště. Jako by lidem bylo jedno, co si o nich myslí ostatní. „Co je za plotem, je moje, a do toho nikomu nic není.“ Naštěstí je tu mnoho lidí, kteří zdobí okolí svých domů jednak pro svůj dobrý pocit, jednak také pro potěchu oka všem, kdo prochází kolem. Takhle krásně se pro kolemjdoucí vyšňořil Pepík. Znáte Pepíka? Někde v Čerčanech má trvalé bydliště. Zkuste ho najít! Podrobnosti k soutěži najdete uvnitř v čísle.

Čerčanský zpravodaj 3-4/2007

ZPRÁVY Z OBCE Vážení spoluobčané, v tomto příspěvku bych vás chtěl seznámit s událostmi, které v letošním roce i ve dvou dalších letech ovlivní každodenní život většiny z nás. Jedná se o výstavbu IV. železničního koridoru. Čerčany Na nákladišti železniční stanice je už možno vidět novou budovu skladiště. Do konce roku 2007 má být postavena technologická budova na místě objektů mezi výpravní budovou a novým skladištěm. Pravděpodobně bude už v tomto roce zbourána i bývalá nádražní hospoda a záchody pro veřejnost. Ty by měly být umístěny ve výpravní budově. Za zastávkou Pyšely směrem na Senohraby budou v listopadu 2007 vkládány 2 kolejové spojky. V Prefě bude zřízena recyklace vytěženého štěrku. Část bude navážena vagony, část nákladními auty. Není dosud dohodnuta trasa, je možné, že určitý počet aut bude jezdit do Prefy přes obec. Senohraby První a druhá kolej (od výpravní budovy) bude vytrhána, budou položeny nové koleje a vybudována část podchodu. Benešov Koleje mezi výpravní budovou a ostrovním nástupištěm budou vytrhány, stávající podchod uzavřen. Za ostrovním nástupištěm budou zřízena dvě provizorní nástupiště. Tam a také k hraně ostrovního nástupiště odvrácené od výpravní budovy budou zajíždět všechny vlaky. Přístup na nástupiště bude úrovňovým přechodem v místě východu ze stanice do města. Výluky

V listopadu bude vždy na týden vyloučena z provozu jedna z kolejí mezi Senohraby a Pyšelkou pro vkládání kolejových spojek za zastávkou Pyšely. Úpravy v Benešově budou probíhat v měsíci květnu až červenci, pak bude zprovozněno nové nástupiště. V měsíci květnu až červenci bude vyloučena kolej č. 2 mezi Benešovem a hradlem Bedrč, kde bude zřízena výhybna. V měsíci červenci až září bude ve stejném úseku vyloučena kolej č. 1. Úpravy v Senohrabech budou probíhat v měsíci červenci až říjnu. Rok 2008 V měsíci dubnu až červenci obě koleje v úseku Bedrč – Čerčany, v měsíci srpnu až listopadu obě koleje v úseku Pyšely – Senohraby. Rok 2009 Železniční stanice Čerčany, včetně výměny ocelové konstrukce mostu za betonovou vanu s průběžným štěrkovým ložem, zavěšenou lávkou pro pěší a protihlukovými stěnami. Uvedené termíny výluk jsou přibližné, může dojít ke změnám a posunům termínů. Práce vyvolají změny v dopravě, bude nutno sledovat vývěsky ve stanici a včas se informovat o platnosti výlukových jízdních řádů. Na základě informací Ing. Kysely zapsal Ing. Tupý

NOVÝ SBĚRNÝ DVŮR Ta stavba stojí poněkud stranou všeobecného zajmu veřejnosti - nicméně je pro Čerčany a její obyvatele velmi důležitá. Od konce loňského roku tři čerčanské firmy budují nový areál sběrného dvora, umístěný na obecním pozemku hned vedle čističky odpadních vod. Z důvodů ukončení nájemní smlouvy na plochu stávajícího sběrného dvora naproti stavebninám zde bude totiž provoz ukončen nejpozději do začátku letošních prázdnin. Pak už budeme muset vozit odpady do nového sběrného dvora. Ten bude také splňovat potřebné parametry; na jeho zpevněné ploše bude stát i kovová zastřešená hala. Proto i celkové náklady na jeho výstavbu jsou nemalé - skoro dva milióny korun. Naštěstí se podařilo z prostředků Středočeského kraje zajistit na pokrytí nákladů dotaci ve výši jednoho miliónu, což je pro rozpočet obce velmi příjemné. Na fotografii okraj budoucí zpevněné plochy nového sběrného dvora vedle ČOV Čerčany. -mn-2-


POZOR NA PODVODNÍKY A ZLODĚJE! Toto a podobná varování by mohly být pravidelnou přílohou všech vydání Čerčanského zpravodaje. To by zajisté mohli potvrdit další postižení v Čerčanech. Přitom finty podvodníků se až tak moc nemění. Neznámý zazvoní a potřebuje honem rozměnit pětitisícovku, třeba na platbu elektřiny. Nebo nabízí různé pochybné zboží – nože, nerezové nádobí. Cílem je však téměř vždy jediné - dostat se dovnitř domu, využít chvilkové nepozornosti a ukrást, co se dá. Smutné je, že oběti jsou většinou důvěřiví starší a tudíž v podstatě bezbranní občané. Proto nikoho nepouštějte dovnitř domu, ani když tvrdí, že by třeba potřeboval jen nutně vykonat potřebu. Navíc už v případě podezření zapište SPZ auta, event. okamžitě volejte na tel. 158. Další nebezpečnou činností zaznamenanou na území obce v posledních měsících jsou krádeže kanálových mříží. Odstranění takové mříže může mít velmi nebezpečné následky. To samozřejmě zloděje moc nezajímá. Spíše je zajímá, která sběrna pak dodaný lup vykoupí. A věřte, najdou se takové sběrny, které si problémy nedělají. Proto zbývá jediné - dávat pozor, všímat si podezřelých aut. Taková krádež kanálové mříže je několikavteřinová záležitost a škody jsou značné. Takže zase - zapsat si SPZ auta a okamžitě volat na 158. -ou-

VEDLE POŠTY BUDE OBCHOD PEKÁRNY BENEA Už o prázdninách by měl fungovat zatím prázdný obchod vedle pošty. Ve výběrovém řízení zde zvítězila se svou nabídkou benešovská pekárna Benea. Ta hodlá do rekonstrukce a vybavení prostor investovat více jak jeden milion korun. Vedle širokého sortimentu vlastních pekárenských výrobků chce Benea v prodejně prodávat lahůdky a dále zřídit i občerstvení s posezením. Určitě se máme na co těšit. -ou-

ÚKLID CHODNÍKŮ A KOMUNIKACÍ OÚ Čerčany žádá vlastníky nemovitostí, aby ve dnech 11. 4. - 14. 4. 2007 provedli úklid na přilehlých chodnících případně komunikacích. Uklizený materiál je třeba třídit, a to na zbytky posypových hmot, zeminu a listí s trávou, na hromádky a zvlášť do pylů nebo krabic plasty, sklo a papír. Takto vytříděný odpad z úklidu veřejných prostor bude odvezen dne 13. 4. a 16. 4. 2007 dopoledne. V případě úklidu veřejných prostor v jiném termínu je možné dohodnout odvoz na tel. 317 776 311.

UPOZORNĚNÍ Připomínáme vlastníkům nemovitostí povinnost odstranit větve ze stromů a keřů, které přesahují z jejich pozemku do profilu veřejných chodníků nebo komunikací a brání chůzi, omezují rozhled na křižovatkách, zakrývají dopravní značení nebo ohrožují provoz na komunikacích.

TŘÍDĚNÍ ODPADŮ: Žádáme občany, aby při třídění odpadů ukládali do kontejnerů na separovaný odpad pouze materiály, které tam náleží, tj. do žlutého kontejneru plasty a nově TETRAPACKY, do zeleného kontejneru sklo a do modrého kontejneru papír. Totéž se týká i kontejnerů na komunální odpad. Do nádob na komunální odpad nepatří zemina, větve, organický odpad, pneumatiky, části nábytku, koberce, PVC, stavební suť apod. V případě, že v kontejneru je uložený opad, pro který není určen, svozová firma kontejner nevyprázdní a obec musí jeho vyprázdnění a vytřídění provést na vlastní náklady. Připomínáme, že pro uložení objemných a nebezpečných odpadů slouží občanům Čerčan a vlastníkům rekreačních nemovitostí, kteří mají uhrazený poplatek za odpady, sběrný dvůr u ČOV (v průběhu roku bude přemístěn přímo do areálu ČOV). Provozní doba sběrného dvora je od dubna do listopadu ve středu od 14.00 - 18.00 hod a v sobotu od 9.00 - 12.00 hod. 13.00 – 17.00 hod. Pro ukládání zeminy a stavební suti slouží skládka Přibyšice (za Benešovem – směr Konopiště, Neveklov) po dohodě s TS Benešov – tel. 317723311. František Pešata, ved. prov. odb. OÚ

CHRAŇTE NAŠE SPOLEČNÉ KULTURNÍ DĚDICTVÍ! V povědomí našich spoluobčanů přetrvává názor, že kulturní dědictví po našich předcích jsme povinni udržovat, chránit a zachovat pro generace příští v původním a nezměněném stavu. To je samozřejmě neoddiskutovatelně správný názor a není o tom žádných pochyb. Na to je v našem státě vydán dosti přísný zákon o památkách. Jeho plnění se v poslední době velice tvrdě vyžaduje hlavně v městských aglomeracích při výstavbě budov nebo jejich úpravách. Lidé si většinou představují kulturní památky jako hrady, zámky, kostely, kláštery a nebo památeční budovy. Jsem přesvědčen, že mnoho lidí ovšem neví, že pod kulturní památky patří také staré, nebo přímo památeční stromy, staré aleje kolem polních cest se starými dřevinami, i třeba léty a počasím poškozenými. Nikdo nemá právo tyto stromy dle svého úsudku upravovat nebo likvidovat jenom proto, že překážejí pozemku, který si vedle takového stromořadí zakoupil, že mu překážejí ve výhledu, nebo když listí opadává, tak si listí létá kde chce a zrovna naschvál na „jeho“ vedle ležící pozemek. To opravdu musí být pro někoho přímo k nevydýchání! Mám někdy dojem, když se procházím naší obcí nebo v přilehlých osadách, že existuje dvojí příroda. Jedna ta vnější, „mně“ vcelku lhostejná, a ta druhá „u mě,“ za mým plotem. Ta je „moje“ vlastní a naprosto soukromá, kterou jsem si zaplatil, kde mám svoje stromy, svoje napadané listí, svojí trávu, svoji vodu v bazénu a svůj vzduch! Představa toho, že mě dub nebo duby budou svojí přítomností otravovat do konce života, mi nedá -3-


spát. Žádat o poražení zdravého dubu v památeční aleji například, z „mých“ výše uvedených důvodů, je bez vyhlídky na úspěch! Pro poražení takového stromu musí být velmi vážné důvody a tady v osadě Nové Městečko, v ulici Za větrem, není vážný důvod ani jeden. Smutné ovšem je, že čísi vykutálená „česká hlavička“ šla na to od „lesa“, a pokoušela se evidentně jeden částečně vykotlaný dub zevnitř vypálit a u ostatních, jak zjistila Komise pro životní prostředí, do značné míry oloupat kůru a poškodit vnější dřevní hmotu těchto starých stromů a tím pak případně dokázat úřadu, že jsou stromy poškozené a eventuálně žádat o jejich odstranění! My samozřejmě nevíme, kdo to udělal! Ale upozorňuji proto neznámého člověka (nevím jestli je takovéto oslovení zcela na místě), tak tedy osobu, že stromy jsou také živý organizmus a byly tady na zemi daleko dříve než my lidé. Dlužno také podotknout, že příroda jako celek se bez lidí velice dobře obejde, ale člověk bez přírody? Nikoliv!! Musím upozornit neznámého „kazistroma,“ že duby jsou stromy velmi odolné a přežívají i při poškození části dřeviny ještě dlouhá desetiletí ba i staletí. Přál bych si, aby si ten, kdo toto dělá, uvědomil, že poškozování stromů je nejenom trestné a hlavně z hlediska lidského, hluboce amorální! Podle starých map, zápisů v archivních dokumentech, starých pohlednic a fotografií je tato krátká dubová alej součástí původní aleje, která byla vysázena na přelomu 19. a 20. století kolem cesty nebo cest, které spojovaly majetky arcivévody Františka Ferdinanda dÉste, od roku 1887 majitele Konopiště. Konkrétně tato krátká část cesty, o které je řeč, navazovala na javorovou alej a cestu souběžně se řekou směrem na statek v Poříčí n. Sázavou a spojovala zámeček a statek na Vysoké Lhotě s touto tehdy správní obcí. Také ovšem i s hlavní silnicí po které se jezdilo z Prahy do Vídně. Po zestátnění rakouského majetku v roce 1919 a po vzniku Československé republiky byly polnosti na Novém Městečku rozparcelovány, některé odprodány a ostatní zalesněny. Pozdější výstavbou vil a chat tato spojovací cesta na Vysokou Lhotu zanikla. Dnešní ulice Za Větrem je takovým malým historickým torzem a ukázkou toho, jaké byly tehdy, před více jak sto lety, krásné polní cesty, které spojovaly obce a lidi v našem okolí. Josef Šimánek, kronikář obce Čerčany

VÝSTAVBA ŠKOLNÍHO VÍCEÚČELOVÉHO HŘIŠTĚ V ČERČANECH Myšlenka výstavby školního víceúčelového hřiště vznikla na základě skutečnosti, že současný stav školních sportovišť a tělovýchovného zázemí je pro potřeby školní mládeže a jejich bezpečnost při provozování tělesné výchovy naprosto nevyhovující a nedostačující. Zároveň se jedná o poslední možnost vybudovat školní hřiště v těsné blízkosti školy. V současnosti probíhá výuka tělesné výchovy buď v prostorách tělocvičny TJ Slavoj, nebo na pozemku vyhrazeném pro školní aktivity (podél ulice Družstevní), a v neposlední řadě na otevřených prostranstvích obce, konkrétně v ulici Komenského. Přesun do tělocvičny ve spodní části obce je zdlouhavý, hodiny TV se spojují, přesuny krátí dobu výuky TV, a ani z hlediska zdravotního to není vhodné - vzhledem k přesunu dětí ve špatných klimatických podmínkách. Zařazení TV 1x týdně je nedostačující pro zvyšování tělesné kondice mládeže. V současnosti, pro účely výuky TV používaný obecní pozemek, je pouze plochou s upraveným hliněným hřištěm. Na základě výše uvedených skutečností vznikla studie využití pozemku v těsné blízkosti školy, kde by bylo možné vybudovat školní sportoviště zejména s ohledem na potřeby výuky tělesné výchovy školní mládeže. Hřiště je navrženo jako multifunkční, obsahuje sportovní plochy pro odbíjenou, košíkovou, kopanou, nohejbal, tenis, házenou, apod. Jedná se tedy o využití plně respektující náplň výuky TV základní školy. Navíc je hřiště naprosto dostačující pro souběžnou výuku více tříd a může pokrýt výuku i nově plánované církevní školy. Studie předpokládá, že hřiště bude velice moderní, využívající nejmodernější sportovní povrchy zajišťující maximální bezpečnost a „přátelskost“ k pohybovému aparátu sportujících. Povrchy jsou v podstatě bezúdržbové, bezprašné a jejich životnost je min 20 let. Po dobu 5 let není třeba jakékoliv údržby kromě úklidu. Počítá se s umělým osvětlením, takže využitelnost je možná i ve večerních hodinách. Hřiště je však možno užívat i pro sportovní soutěže v různých sportovních odvětvích a v neposlední řadě může být mimo školní výuku úspěšně komerčně využito pro sportovní trénink. Je třeba zmínit i fakt, že využití areálu může být zajímavé i pro mateřskou školku, která pro sportovní aktivity předškoláků užívá zázemí např. školního hřiště v Poříčí. Z několika navrhovaných variant jsme se po úvaze rozhodli prezentovat umístění hřiště podél Družstevní ulice a využívající z podstatné většiny pozemek v současnosti užívaný školou. Základní fakta: • rozpočet hřiště činí 14.345.991,-Kč včetně 19% DPH • areál potřebuje rozšíření oproti stávajícímu pozemku užívaného školou o 1.691 m2 • běžecký ovál 200 m – 2 dráhy • atletická rovinka 60 m – 4 dráhy • víceúčelové hřiště 44/32 m (obsahuje 2 paralelní hřiště na košíkovou/odbíjenou) • sektor pro skok do výšky • sektor pro skok do dálky • sektor pro vrh koulí -4-


Argumenty pro výstavbu tohoto zařízení: 1. Nevyhovující sportovní zázemí pro školu, která nemá žádné sportoviště, ani uzavřené (tělocvičnu), ani otevřené (venkovní areál) 2. Škola se nachází uprostřed obce, tudíž by bylo účelné, aby školní sportoviště bylo uprostřed obce, v těsné blízkosti školy, což bude mít i výhody z hlediska využití sociálního zařízení a zázemí školy 3. Všechny sportovní aktivity, pro které je navržené hřiště koncipováno, jsou součástí školních osnov pro ZŠ 4. Komerční využití: je možné, aby škola získávala prostředky na provoz areálu, nebo alespoň jejich podstatnou část, pronájmem sportovišť za účelem pořádání sportovních soutěží, turnajů nebo soustředění, ať už profesionálními kluby nebo jinými subjekty.

Finanční stránka: Finanční prostředky by byly na tuto akci čerpány z dotačního programu 298210 – Podpora rozvoje a obnovy materiálně technické základny regionálního školství. Program zahrnuje státní podporu obcím, krajům, případně jiným subjektům při řešení potřeb k zajištění dostatku vhodných prostor pro kvalitní výuku v oblasti základního a středního školství a tím souvisejícího zázemí. Jeho cílem je zajistit zlepšení stávajícího technického stavu školských zařízení, případně nová výstavba, vedoucí k dosažení požadovaného standardu. Dotační titul a podrobnosti jeho poskytnutí je možné najít na stránkách ministerstva financí www.mfcr.cz. Na základě tohoto dotačního titulu je možné čerpat finanční prostředky až do výše 70 % nákladů stavební a technologické části stavby, což znamená spoluúčast obce minimálně ve výši 30 %. Zastupitelstvo obce Čerčany schválilo na veřejném zasedání Zastupitelstva dne 27.2.2007 záměr výstavby výše uvedeného hřiště a pověřilo místostarostku podáním žádosti o dotaci na MFČR. Ing. Dana Tomášková, místostarostka

POLICIE INFORMUJE Informace o bezpečnostní situaci na území PČR Okresního ředitelství Benešov za rok 2006

(výtah z obsáhlé zprávy) Teritorium okresu Benešov zaujímá území o rozloze zhruba 1523 kilometrů čtverečních, na kterém žije ve 115 obcích a městech více jak 95 tisíc obyvatel. O jejich bezpečnost se stará přibližně 230 policistů. V roce 2006 policisté prošetřovali celkem 2050 trestných činů. 830 jich objasnili, což představuje 40,5%. Recidivisté ve sledovaném období spáchali celkem 400 trestných činů, což činí 48 % z celkového výskytu objasněné trestné činnosti v okrese. Podíl cizinců na kriminalitě se nemění a pohybuje se kolem 5%. V oblasti pátrání po osobách a věcech v loňském roce policisté vyhlásili pátrání po 302 osobách. Na základě provedených opatření jich pak 251 vypátrali. Pátrali po osobách, na které byl vydán příkaz k zatčení, dále -5-


po podezřelých a pohřešovaných. Nejčastěji však pátrali po chovancích ústavů a svěřenců dětských domovů - 125 případů. Evidují také tři mrtvoly neznámé totožnosti. Z pohledu skladby trestné činnosti nadále převažuje majetková kriminalita. Statistiky evidují 1640 případů, což je 80% z celkové kriminality. Podstatný podíl na majetkové kriminalitě mají případy krádeží věcí a součástek z motorových vozidel (240 případů), dále vloupání do rekreačních objektů (185 případů) a krádeží motorových vozidel (160 případů). Pokud se týká skladby hospodářské trestné činnosti, tak tato vykazuje obdobné složení jako v letech předchozích. Převládají úvěrové podvody, zpronevěry, podvody a daňová kriminalita. Činnost policistů se v loňském roce více zaměřila na ochranu autorských práv, se zaměřením na ochranu před šířením pirátských nahrávek a zabránění rozšíření padělků značkového zboží na tržnicích na našem okrese. Velmi dobrým způsobem také funguje vzájemná spolupráce s Celní správou. V oblasti mravnostní kriminality bylo zjištěno 10 případů, 7 z nich bylo objasněno. Z tohoto počtu jde o 6 případů znásilnění, ty byly všechny objasněny. Dále policisté prošetřovali několik případů pohlavního zneužívání. Pouliční prostituce nebyla v okrese zjištěna. V roce 2006 policisté šetřili 4 případy vraždy, u všech byl zjištěn pachatel. 3 z nich byly spáchány ve stadiu pokusu. Dále bylo šetřeno celkem 24 případů loupežných přepadení, 11 jich bylo objasněno (46 %). V roce 2006 bylo na Benešovsku realizováno 11 případů držení a výroby omamných a psychotropních látek a jedů. Jednalo se zejména o nedovolenou výrobu spočívající v pěstování marihuany na pozemcích u bydlišť podezřelých, jednak pro svojí potřebu a jednak za účelem další distribuce, a to i osobám mladším 18-ti let. Těchto případů bylo šetřeno 6. Ve zbývajících případech šlo o nedovolenou distribuci látky metamfetamin (pervitin). V jednom případě šlo dokonce i o jeho samotnou výrobu. Při realizaci tohoto případu benešovští kriminalisté ve spolupráci s pracovníky národní protidrogové centrály zajistili laboratoř na výrobu této zakázané látky. Na úseku extremismu je evidováno na okrese Benešov několik desítek příslušníků hnutí skinheads a anarchistů. Žádná z extremistických organizací nemá na našem okrese své sídlo. V roce 2006 byla vedena 2 trestní řízení proti dvěma skinheadům, vždy pro trestný čin podpora a propagace hnutí směřujících k potlačení práv a svobod člověka - podle ust. § 261 tr.z. Jedním z hlavních úkolů, který přetrvává i na rok 2007, je boj proti korupci v souladu s Protikorupčním programem. Ze strany pořádkové policie je jedním z hlavních úkolů pro letošní rok zvýšit a zkvalitnit komunikaci s veřejností a to jak s občany a organizacemi, tak i se zástupci obecních samospráv. Na úseku prevence je pak potřeba zlepšit situaci zejména zintenzivněním obchůzkové služby. Pozornost ze strany pořádkové i kriminální služby bude věnována ve zvýšené míře případům domácího násilí a týrání dětí ve spolupráci s intervenčním centrem.

Kryštof na Benešovsku

V týdnu od 19. do 23. března proběhla na území naší republiky další dopravně bezpečnostní akce pod názvem KRYŠTOF. Cílem každé dopravní akce je především ovlivnění chování řidičů na silnicích a tím i snížení dopravní nehodovosti. V průběhu tří dnů se akce na silnicích benešovského okresu zúčastnilo 51 policistů z pořádkové a dopravní policie. Kontroly byly zaměřeny zejména na dodržování nejvyšší povolené rychlosti, užívání bezpečnostních pásů, zádržných systémů při přepravě dětí, chování chodců a cyklistů, jízdu pod vlivem alkoholu, technický stav vozidel a další. Současně se hlídky zaměřily na pátrání po osobách, věcech a odcizených vozidlech. Policisté zkontrolovali celkem 402 vozidel a zjistili 131 přestupků. Na místě jich vyřídili 112 a vybrali za ně 44 100 korun. Pokutu na místě nezaplacenou v hodnotě 6 400 korun uložili 15 řidičům. Zjistili 4 podnapilé řidiče, 28 jich nepoužilo při jízdě bezpečnostní pásy a 8 nerespektovalo nejvyšší povolenou rychlost. Požadovanému technickému stavu nevyhovělo 31 vozidel a na železničních přejezdech se přestupku dopustilo 7 řidičů. nprap. Zuzana Stránská

STAVBA HOSPICE VSTUPUJE DO SVÉ NEJRYCHLEJŠÍ FÁZE V prvním březnovém týdnu se v prostoru stavby čerčanského hospice objevil významný pomocník – staveništní jeřáb. Ten má za úkol zajišťovat transport materiálu do vyšších pater. Je tomu opravdu tak: v sobotu 24. února proběhla úspěšná betonáž stropu nad suterénem. To byla zkouška koordinace prací zhotovitele, neboť bylo třeba desku zabetonovat najednou. To znamenalo během jedné směny zpracovat 190 m3 betonu. Betonovou směs dopravovaly 4 autodomíchávače o objemu 4 m3, které vozily směs z čerčanské prefy, takže čerpadlo betonové směsi mělo plynulý přísun zásob a dělníci měli plné ruce práce, aby čerstvý beton stačili rozhrnovat a řádně hutnit, resp. vibrovat. Betonovat se začalo v 7 hodin ráno, poslední mix odjížděl ze stavby ve 14:30 odpoledne. Následujících 14 dní beton tvrdnul, a tak pokračovalo zdění zbývajících stěn v suterénu. A pak začala nejrychlejší etapa stavby, tj. realizace nadzemní hrubé stavby. Do konce měsíce března byly vyzděny veškeré obvodové stěny a začala se montovat podpěrná konstrukce pro betonáž dalšího stropu. Ten bude mít sice menší plochu, neboť bude -6-


vynechána část nad vnitřním atriem, ale bude zato o hodně složitější z hlediska půdorysného tvaru. Pokud bude stavba i nadále pokračovat tímto tempem, je reálná naděje, že v létě bude dokončena hrubá stavba včetně střechy. Tato etapa výstavby je vnímaná vždy jako nejrychlejší, neboť stavba rychle roste, a to zejména při použití vhodných zdících materiálů, jako jsou v tomto případě broušené keramické tvárnice systému Porotherm, které se po přesném založení rychle spojují lepidlem k sobě bez pracného maltování každé spáry a bez složitého vyrovnávání každé řady. Ing. Jiří Pech, koordinátor stavby

ČERČANŠTÍ HASIČI

(Zpráva starostky na výroční valné hromadě 16.12.2006) Výroční valná hromada byla zahájena minutou ticha k uctění památky zemřelé dlouholeté členky paní Anny Polanové. Následovala rekapitulace činnosti SDH za rok 2006: Leden - uskutečnilo se školení řidičů, probíhala příprava plesu Únor - uskutečnil se ples, a to k naší plné spokojenosti, přispěli jsme částkou 1.000,- Kč na opravu Pošumavského hasičkého muzea Stachy Březen - velitel tradičně předal dárky k MDŽ, vedoucí mladých hasičů se zúčastnili školení vedoucích v Jankově, 28.3. začala stoupat řeka a byla vyhlášena povodňová pohotovost Duben - povodně dosud trvají – povodňová pohotovost ukončena 3.4., příprava dětí na II. kolo hry Plamen, příprava mužů a žen na okrskovou soutěž, proveden pravidelný jarní úklid zbrojnici Květen - 6.5. proběhlo II. kolo hry Plamen v Kondraci – děti obsadily 14.místo, účast dětí s vedoucími na Bambiriádě v Praze, 27.5. okrsková soutěž ve Čtyřkolech – ženy 1., muži 4. Červen - 2.6. okresní taktické cvičení mužů v Bystřici, 3.6. Dětský den na zbrojnici ve spolupráci s vinárnou Alexandra a fa Adamec, 11.6. okresní kolo požárního sportu žen ve Vlašimi – neplatný pokus na útoku, 17.6. zapůjčení požární stříkačky Stratílek na oslavy založení sboru Klokočná, 22.6. výměna vrat u garáží Avia a Škoda 706, 24.6. taktické cvičení okrsku v Mrači Červenec - montáž nových vysílaček do Škoda 706 a Tatry 815, 22.7. Hasičské slavnosti v Konopišti, kde jsme vystavovali požární stříkačku Stratílek a Tatru 815 a dodávali vodu na závěrečnou fontánu Srpen - příprava okrskového taktického cvičení žen Září - 2.9. okrskové taktické cvičení žen v Čerčanech, kde naše družstvo bylo na 1. místě, 9.9. – hlavní den oslav 650 let obce, naši velitelé Martinka a Severín slavnostně předali starostovi obce prapor a pochlubili jsme se veškerou naší technikou. Techniku předvedl i SDH Vysoká Lhota, Pyšely a historickou koňskou stříkačku SDH Vranov, 23.9. v rámci oslav obce byl náš Hasičský den, kde jsme opět představili techniku a provedli ukázky zásahu dospělých i dětí. Ukázku práce předvedl také HZS Benešov se svým nejnovějším vozidlem Mercedes. V odpoledních hodinách jsme zajišťovali asistenci při Free Stylu Říjen - 14.10. I kolo hry Plamen v Přestavlkách u Sedlce – mladší děti 5.místo, starší děti 14., 21.10 noční okresní taktické cvičení mužů v Jizbici, 27.10. zdravotnické školení u K. Varů Listopad - 4. 11. cyklické školní nosičů dýchací techniky v Čechticích, 12.11. školení spojařů ve Voticích, provedena oprava židlí, zajištěna hudba a sál na příští ples, výlet dětí do mořského a lanového centra v Praze Prosinec - 4.12. Mikulášská besídka pro MŠ, 5.12. Mikuláš v obci, 15.12. dětská vánoční besídka, předání kondolence rodině pí. Polanové Toto je jen v bodech naše činnost v roce 2006, nepočítala jsem všechny hodiny, ale pro zajímavost uvádím: povodně a povodňová služba (587 hodin), požáry a jiné zásahy (celkem 25x, 239 hodin), schůzová činnost (11 schůzí). Můžeme konstatovat, že činnost byla bohatá. Naše členská základna je k dnešnímu dni 73 členů, z toho 29 mužů, 15 žen a 29 dětí. Počet dětí je pro nás velký úspěch, obzvlášť, když si uvědomíme, že na začátku roku jsme měli jen jednoho mladého hasiče. V okrskovém výboru pracuje Severínová Jana a Honzák J., v okresním sdružení bratr Chlumský v komisi historie a jako vedoucí Klubu Zasloužilých hasičů. Máme dvě kvalifikované rozhodčí (Severínová Jana a Skálová Jana), které při různých soutěžích strávily 110 hodin. Rok 2007 bude ještě náročnější, protože náš sbor dobrovolných hasičů oslaví 100. výročí svého založení. Jana Severínová, starostka SDH Čerčany -7-


(Zpráva velitele na výroční valné hromadě 16.12.2006) V letošním roce došlo ke změnám ve složení zásahové jednotky. Byla doplněna o tři členy z Vysoké Lhoty (Macek, Jarolímek, Topoglidis), svoji činnost ukončil Karel Špitálský a místo něj byl do služeb zařazen Vlastislav Toula. Z rozpočtu OÚ, který byl tento rok 292.000,- (bez mezd zásahové jednotky) byla zakoupena nová pneu na Tatru 815 ( 15.000,-) a dvoje nová vrata u garáží Avie 31 a CAS 25 (100.000,-) zatím s mechanickým ovládáním. V příštím roce bude doplněno elektrické ovládání. Ostatní prostředky byly použity na úhradu školení a provozních nákladů. Máme příslib dotací z krajského úřadu a HZS Kladno, za které bychom chtěli doplnit výstroj jednotky Marian Martinka, velitel SDH Čerčany

HASIČSKÝ PLES Tak jako každý rok, i letos uspořádal Sbor dobrovolných hasičů Čerčany svůj ples, který se konal dne 2.3.2007 v Kulturním domě Čerčany. K tanci a poslechu hrála skupina Krišpín Band. Tombola byla bohatá a zdařilá zábava trvala do pozdních nočních hodin. SDH Čerčany děkuje všem občanům, kteří při zvaní přispěli peněžitými dary a také místním i přespolním podnikatelům za věcné dary do tomboly. Bez jejich pomoci bychom tak bohatou tombolu neměli. Věcné dary věnovali: OÚ, Vinárna Alexandra, Restaurace „U Škvorů“, Solárium Šimkovi, Agro Přestavlky, Truhlářství J. Zahradník, Soukromý zemědělec p. Harvan, Rodinná farma Matoušek, Pekárna Benea, Cukrárna „U Jiříků“, Restaurace Paluba, Pekárna Nenadál Stránčice, Stavebniny Kubešová, Minimarket K+K, Uhelné sklady D+D Stránčice, Lékárna Čerčany, Snack Bar KD, Textil pí Michálková, HŰ-BEN Čerčany, Zelenina pí. Jiříčková, Kadeřnictví Simona Honzáková, Čistírna pí. Sládková, PIKASO Mrač, Kadeřnické práce I. Folprechtová, Autodoprava Jiří Folprecht, Masáže Hana Lázničková, Masáže Simona Straková. Renata Špitálská

ZPRÁVY Z O.S. RYTMUS ANEB „PŘEŽILI JSME“ Rok 2007 začal v naší organizaci tak trochu jako zlý sen. Ministerstvo práce a sociálních věcí zamítlo naši žádost o dotaci a my jsme byli ze dne na den postaveni před otázku, zda budeme schopni přežít. První lednové dny byly jako divoká jízda. Pracovníci organizace nasadili všechny síly k záchraně. Hledali jsme podporu i náhradní zdroje financování. Chtěli bychom velmi poděkovat všem, kdo nám v této nelehké situaci pomohli. Děkujeme Městskému úřadu v Benešově a benešovskému Úřadu práce za doporučující dopisy. Děkujeme panu senátorovi Karlu Šebkovi za velké osobní nasazení. Děkujeme všem uživatelům, jejich rodinám i partnerským organizacím za podporu a podpis na petičním archu. Děkujeme všem, kdo nám poskytli cenné rady a informace. Děkujeme naší organizaci, která nehodila flintu do žita, ale našla způsob, jak situaci zvládnout. Tak tedy – přežili jsme. Situace však není ani zdaleka uspokojivá. MPSV sice dodatečně schválilo dotaci na provoz naší organizace, avšak jen v 1/3 původní výše. Jsme personálně oslabení, musíme omezovat cesty za uživateli, telefony a podobně. Dobrá zpráva pro uživatele však zní: Naše dveře se nezavřely. Jsme tu pro Vás dál a hledáme další zdroje, abychom mohli poskytovat kvalitní služby v plném rozsahu. Nechce se nám zahodit, co se podařilo společně vybudovat. Nechceme se loučit s kolegy, kteří odvádějí vynikající práci. Naši uživatelé jsou se službou spokojeni, spolupráce v regionu funguje výborně, získali jsme značku kvality. Jen škoda, že výsledky a kvalita práce nejsou dostatečným argumentem při rozdělování finančních prostředků. Ještě jednou děkujeme všem, kdo nás jakkoliv podpořili a jsme opravdu rádi, že můžeme pokračovat ve své práci. Rytmus Benešov

PIETNÍ AKT KE 100.VÝROČÍ ÚMRTÍ MUDR. EDUARDA GRÉGRA Každá návštěva kostelíku sv. Klimenta na Hradišti nad Lštěním je příjemným zážitkem. Sobota 31.3.2007 byla ale výjimečná. Konal se zde pietní akt ke 100.výročí úmrtí MUDr. Eudarda Grégra, který ve Lštění ve vilce čp. 26 strávil posledních 20 let svého života a je pochován právě na hřbitůvku na Hradišti. Tento průkopník antropologie v 19. století se stal významným českým politikem a publicistou. V r. 1861 byl zvolen za poslance zemského sněmu, stal se majitelem tiskárny, nakladatelství a knihkupectví. Na straně mladočechů se zasloužil o jejich vítězství v boji proti staročechům na přelomu 80. a 90. let 19. stol. Důstojného pietního aktu se zúčastnili pravnuci E. Grégra, za Lékařskou obec Prof. Koutecký, senátor Karel Šebek a mnoho dalších významných osobností. O kulturní část se postaral pěvecký sbor Hlahol. PhDr. Anna Zehnálková -8-


ČERČANY MÉ MILOVANÉ... Chtěla bych tímto poděkovat za radost, kterou mi způsobila knížka o mé rodné obci. Čerčany nosím celý život v srdci a hluboce lituji, že musím žít tak daleko od nich ve městě, stále ještě připomínajícím výstavbou obyvatele, kteří tu kdysi tvořili většinu - Děčín bylo město převážně německé a stále je to ještě vidět. Bydlím asi 4km od centra v hlubokém sevřeném labském údolí. Na obou stranách řeky jsou vysoké pískovcové vrchy (ČeskoSaské Švýcarsko), uprostřed veliká, líně tekoucí a každým rokem se rozlévající řeka Labe, nad řekou dráha pro rychlovlaky do Drážďan. Dál už je jen cesta a asi patnáct domů kolem ní. To je teď můj celý svět. Autobus k nám nejezdí, cesta není dost široká - zbývá jen vlaková zastávka, taxík nebo sanitka. Ostatně ze zdravotních důvodů už stejně nemohu mnoho cestovat. Výletníci zdejší krajinu obdivují, ale mě ty okolní kopce svírají. Tím víc teď ale nad knížkou o Čerčanech s radostí a dojetím vzpomínám - třeba na to, jaké byly ty "moje" krásné Čerčany mého mládí, kde se lidé znali, denně se potkávali, zdravili se a mluvili spolu, dovedli se společně bavit, přežívat okupaci, společně se radovat i být smutní. Hráli divadlo, chodili cvičit do Sokola nebo do DTJ, pomáhali si. Na některé si ještě dnes vzpomínám - ke Škvorům jsem chodila tatínkovi pro pivo, k panu Breburdovi nakupovat, pan Vitáček nám dětem dával při vytáčení med, S. K. Neuman mě choval na klíně a pamatuji si jeho jiskrné oči. Celé moje "já" roky toužilo po tom nádherném kraji, kde jsem byla naposledy asi před deseti léty. Jeli jsme tehdy kolem Sázavy a mě tekly slzy, když jsem v duchu znovu spatřila tu vysokou opálenou dívku s dlouhými vlasy plavat až k mlýnskému náhonu, kde se na jezu učila latinská nepravidelná slovesa. Zavřu oči a vidím "starou" školu a cestičku kolem ní až ke "Ztracené stopě", nebo jdu ve vzpomínkách na houby na Chlum, či jedu na kole od kamarádky z Mnichovic přes Senohraby a přívoz ve Zlenicích až domů, do Čerčan. Znovu se mi vybavuje každá pěšinka v Bažantnici, kupuji si perníkové srdce na pouti v Poříčí nad Sázavou, večer pozoruji užovky v potoce "Libováku". Prostě při slově "Čerčany" se mi nahrnou slzy do očí a moje nemocné srdce se sevře steskem. Narodila jsem se r. 1926 v Čerčanech dole u Sázavy v domě u Kovaříků, kde tatínek nejdříve pracoval nějakou dobu jako cementář (také i u pana Nekvasila). Byli jsme velice chudí, a tak rodiče vzali později práci domovníka v krásné vile pana Cvikra čp. 40, ve které mohla naše rodina v jedné místnosti i bydlet. K vile patřila tehdy veliká zahrada (vlastně skoro park), kde jsem s maminkou často pracovala. Bývalo v ní množství stromů, květin, voliéra pro bažanty, 940 růží atd. Dnes už je na té zahradě několik rodinných domů. V sousedství, na vedlejším pozemku směrem ke Škvorově restauraci stála vila pana Meduny. Pan Meduna byl šlechtic (dokonce rytíř - Adolf Ritter von Meduna!), jeho paní operní zpěvačka v Německu. Přesto žili velice prostě. Jejich syn byl vážně postižený, špatně mluvil a neovládal pohyby a děti si s ním nechtěly hrát. Tak jsem si s ním chodila hrát já často i v místnostech, kde jsou dnes kanceláře obecního úřadu. Ve válce se ale Medunovi začali projevovat jako nacisti, a proto jsem se s nimi přestala stýkat. Vychodila jsem v Čerčanech obecnou školu a ačkoliv gymnasium bylo v té době převážně jen pro bohaté, udělala jsem přijímací zkoušku spolu s Břetislavem Barkem a s Věrou Švecovou. Ve čtvrtém ročníku Němci zavřeli vysoké školy a proto jsem přešla na obchodní akademii do Prahy, kterou jsem ukončila maturitou v září r. 1945. Hned po revoluci byl otec - v té době železničář - přeložen sem, do Děčína. Ministerstvo zahraničí tehdy vyhlásilo konkurs na místa na našich zastupitelstvích v cizině. Bylo mi právě 19 let a se svojí španělštinou jsem získala místo na zastupitelství Československé republiky v Buenos Aires. Bohužel, pro maminčinu vážnou nemoc jsem vrátila papíry a zůstala tady, u velké a tehdy velmi špinavé řeky Labe, daleko od města, v kraji, který mi nic neříkal a který jsem se nikdy nenaučila mít ráda. Čerčany byly mou nejkrásnější vzpomínkou a dlouho jsem si přála se tam vrátit. Stále byl ve mně ukrytý stesk po Sázavě a po tom všem, čím pro mne Čerčany byly. Vždyť pan řídící Souhrada mne již v mých 6ti létech zasvěcoval do začátků němčiny, pan učitel Pičman mne učil zpívat ve svém souboru a paní učitelka Kokešová mne naučila milovat školu a učení. Čerčany to byly, které daly chudé žačce odvahu pustit se do práce a vyrovnat se vědomostmi těm bohatým. Teď je mi osmdesát let, jsem vážně nemocná a na sklonku života, ale přesto ještě denně (i v neděli) vyučuji němčinu, angličtinu a španělštinu. Jsem vděčná všem těm osvíceným učitelům, že mě vedli tak, abych se stala člověkem, který dokázal sám sobě, že jeho síla je především v duši, vědění a v touze po něm. Škoda, že dost dobře neumím vyjádřit tu mou nekonečnou lásku k místům, kde jsem se narodila a prožila to nejkrásnější, co člověk má - své mládí - kam v duchu stále patřím a kam mě knížka o Čerčanech alespoň ve vzpomínkách vrací. Čerčanům i jejich obyvatelům přeji do dalšího života mnoho štěstí a úspěchů. Vaše dojatá rodačka Helena Stiborová - Neužilová, Horní Žleb 65, 405 02 Děčín 11 P.S.: Kdyby se mezi občany Čerčan našel někdo, kdo si pamatuje na Helenu Neužilovou a měl by chuť si se mnou na "staré časy" zavzpomínat, ozvěte se prosím buď na Infocentrum v Čerčanech nebo přímo na mou adresu. Předem moc děkuji. H.S. v bílém plášti paní Tasková, proti ní Marta Cvikrová-Gruberová, vzadu matka paní Stiborové-Neužilové -9-


PUBLIKACE O ČERČANECH CESTUJE PO SVĚTĚ Ing. Jiří Kruis (na snímku se svou ženou Doris), stálý návštěvník čerčanských koupadel, účastník většiny sportovních akcí, člen úspěšného softballového mužstva „Slavoje Čerčany“, od dětství pobýval s rodiči ve vile prarodičů na Vysoké Lhotě (šikmo naproti veterinární ordinaci). V roce 1969 emigroval do USA.

ČREČAN - ČERČANY V knize „Čerčany 1356-2006“, která vyšla v loňském roce, se v kapitole „Názvy a místní jména“ (str.9) uvádí: „Čerčany jsou u nás jediné, originální, nezaměnitelné. Byť někdy špatně srozumitelné pro cizince, ale naše...“ Zastupitel obce Čerčany Ing. David Novák se pracovně delší dobu pohyboval v Chorvatsku a při svých návštěvách tam si všiml názvu obce, který je velmi podobný názvu Čerčany - obec Črečan. Usoudil, že by mohl být navázán zajímavý kontakt nebo spolupráce a oslovil pracovníky místního muzea. Odpověď na sebe nedala dlouho čekat. Uvádíme ji v překladu Ing. Nováka: „Váš dopis nám udělal velikou radost. Nevěděli jsme, že v Čechách je obec, která se jmenuje velmi podobně jako náš Črečan. Máme také radost, že s námi chcete navázat kontakt. S Vaším dopisem jsme seznámili občany Črečan. Náš Črečan (jejich obec je TEN Črečan, pozn. překl.) nemá samostatnou historii jako Vaše obec, protože byl vždy součástí Svatého Ivana Zeliny, který se vzpomíná již od roku 1185 a je velice starým městem (trhovištěm). O Svatém Ivanu Zelinovi a okolí jsme vydali několik knih, které Vám rádi darujeme. O historii Črečan můžeme říci v krátkosti několik podrobností: Črečan vznikl na místě, kde procházela stará římská cesta. První zápis o Črečanu je v jedné zprávě z roku 1404. V tomto dokladu se zmiňují šlechtici z Črečan (nobiles de Chrechan). Existují dva královské dokumenty o přidělení šlechtického titulu šlechticům z Črečan z 16. století. Více informací o Črečanu Vám sdělíme při případném setkání. Věříme, že to bude ještě tento rok. Přijměte mnoho pozdravů od přátel z muzea Sveti Ivan Zelina.“ Mladen Houska, jednatel , Romana Mackovic, kustodka (Pozn.red.: Črečan je součást obce Sveti Ivan Zelina, která leží asi 40 km severovýchodně od Záhřebu na bývalém hlavním tahu ze Záhřebu do Maďarska. Můžete si prohlédnout webové stránky www.zelina.hr ).

ZPRÁVY Z MATEŘSKÉ ŠKOLKY Tvořivé odpoledne ve školce

Chtěla bych tímto článkem poděkovat pedagogickému sboru a ostatním zaměstnancům v Mateřské škole Čerčany za velmi milé odpoledne s keramikou, které pro rodiče s dětmi připravili. Spolu s dcerou, ostatními maminkami, dětmi a učitelkami jsme mohly alespoň na chvíli odhodit starosti a tvořily jsme v úžasné atmosféře plné pohody. Vznikaly krásné misky s králíky a vajíčky, košíky plné jarního osení a vajíček, chundelatí beránci i zajíci. K dispozici byla keramická hlína, různá tvořítka, špachtličky, válečky, glazury, ale nejdůležitější byla pomoc učitelek, které vždy ochotně poradily a pomohly. Děti bavilo zejména tvořit „vlásky“ a „trávu“ pomocí lisu na česnek, a my okolo jsme skoro nestíhaly takto připravený materiál zpracovávat. A když bylo hotovo, ani se nám nechtělo odejít... Jako maminku mě velice těší a uklidňuje, když mohu tímto způsobem poznat lidi, kteří se o mou dceru starají během všedního dne, a jako pedagog mám velkou radost, že se ve školce uplatňuje moderní přístup k výchově a vzdělávání, který umožňuje rodičům podílet se na vytvoření příjemného prostředí pro jejich děti. Blanka Tomková

Karneval ve školce

Chtěli byste být alespoň na jeden den princezna, rytíř, čarodějnice, nebo snad vodník…? Tak to byste - 10 -


museli přijít do naší mateřské školy v den karnevalu. Nikdo nebyl v „civilu“, ani paní učitelky, ani paní uklízečky. Smíchu, tance, soutěží a zábavy bylo v ten den dosti. Končil totiž masopust a začíná krásné jarní období. Jaroslava Bendíková, učitelka

„OŘÍŠKY“,

to bývalo to pěkné místo na kopci u kostela, kam dlouhá léta směřovaly vycházky dětí se školkou. Na pěkné, podnětné, klidné a bezpečné místo vzpomíná v Knize o Čerčanech paní učitelka Milada Císařová. Já jsem také jako malá chodila se školkou do „oříšků“ a vzpomínám si, že se rozvětvené a udržované lískové keře proměňovaly v auta, letadla, domečky, kuchyňky... Paní učitelky sedávaly v naší blízkosti, pozorovaly naše hry, chodily k nám na návštěvu a hrály si s námi. S odchodem našich bývalých paní učitelek se na oříšky nějak pozapomnělo. Nikdo „oříšky neudržoval, neprořezával, nevyhrabával a stinné místo pustlo. Více jsme s dětmi chodili do Bažantnice, ke Chlumu a na zahradu školky. Po letošní vichřici, kdy byl zakázán vstup do lesa, směřovaly naše vycházky více ke kostelu. Jak jsme tak vzpomínaly na „oříšky“, napadlo nás, zda by nebylo dobré tradici „oříšků“ obnovit. A od nápadu nebylo daleko k činu, o který se nezištně postarala parta „velkých kluků“, dnes tátů, kteří na „oříšky“ vzpomínají stejně jako my. Pan Povolný oslovil své kamarády a za jedno sobotní dopoledne se stal zázrak. Profesionálně prořezané ořeší, shrabané listí, odklizené odpadky udělaly z kousku našeho okolí pěkné místo ke hrám dětí i odpočinku. S dětmi jsme hned po úklidové sobotě vyšli do „oříšků“ a jak se děti radovaly, je zřejmé z fotografie. Už se těšíme na teplé počasí, že si uděláme „oříškovou slavnost“ a oslavíme tak kousek pěkné přírody, o kterou se ale budeme muset starat, aby nám pěkná vydržela napořád. Ještě jednou děkujeme partě kolem pana Povolného. Eva Kočová,ředitelka

ZPRÁVA O ČINNOSTI ŠKOLSKÉ RADY ZA ROK 2006 Školská rada při ZŠ Čerčany byla zřízena dne 17.10.2005 usnesením rady obce Čerčany č.22/2005. Jejími členy jsou zástupci zaměstnanců školy, rodičů a zřizovatele školy (obec Čerčany): Ing. David Šenk – předseda, Marcela Dvořáková, Irena Sládková, Mgr. Blanka Tomková, Mgr. Olga Jelínková, Jan Proskovec. Jednou ze zákonných povinností Školské rady je každoročně informovat zřizovatele, zaměstnance školy a rodiče žáků o své činnosti za uplynulý rok. Myslím si, že celá občanská veřejnost by měla být informována o tom, co se na území obce děje, proto předkládáme zprávu v informačním zpravodaji obce. V roce 2006 se Školská rada sešla celkem 4x. Jejím prvním úkolem byla reakce na petici k dopravní situaci u základní školy. Rada specifikovala dílčí kroky, které povedou ke zlepšení této situace. (Zápisy z jednání Rady jsou k nahlédnutí na www.zs.cercany.indos.cz, nebo u ředitele školy.) V současné době probíhá zpracování projektové dokumentace k vydání stavebního povolení pro stavbu vyvýšeného přechodu před školou. Situaci velmi pomohla instalace zařízení měřícího rychlost projíždějících vozidel (říjen 2006). Po dobu jednoho měsíce probíhalo monitorování počtu projíždějících vozidel a jejich rychlosti. Výsledky měření ukázaly, že stavba vyvýšeného přechodu je na místě a bezpečnosti dětí velmi pomůže. (Výsledky měření jsou zpracovány do studie, která je k dispozici na OÚ Čerčany). Dalším krokem bude plánovaná výstavba zadního vchodu do školy, který umožní alternativu bezpečného vstupu pro část žáků, a především bezpečnější zastavení rodičům, kteří své děti do školy vozí autem. Tato alternativa umožní instalaci dopravní značky zákazu zastavení před školou. Dílčím krokem by měla být také instalace dopravní značky omezující rychlost v daném úseku. Průběžně sleduje Školská rada tvorbu Školského vzdělávacího plánu (ŠVP), který vytváří pedagogický - 11 -


sbor. ŠVP od září 2007 nahradí školní osnovy. Limitujícím dokumentem pro tvorbu ŠVP je Rámcový vzdělávací program, který vydalo Ministerstvo školství. V rámci tvorby ŠVP se podařilo Školské radě začlenit naší školu do pilotního projektu Zavedení komponenty ekonomické gramotnosti do ŠVP. Tento projekt je organizován Pedagogickou fakultou Univerzity Karlovy v Praze a Nadačním fondem Arnošt. Práce na ŠVP je velmi náročná, a proto bychom chtěli umožnit učitelům absolvování příslušných vzdělávacích kurzů, které jim umožní lépe se adaptovat na změny v systému výuky. Peníze vyčleněné ministerstvem školství jsou nedostačující, a proto jsme pověřili ředitele školy k podání žádosti o spolufinancování DVPP (další vzdělávání ped. pracovníků) obcí. V současné době probíhá ve škole přemístění kuchyňky do skladu nábytku. Sklad nábytku je nutné vyklidit. Přemístění a zařízení prostor bude financováno z vlastních zdrojů školy. Vzhledem ke stavu vybavenosti prostor školní družiny doporučila Školská rada řediteli podat žádost o spoluúčast obce na financování skříněk na šatstvo, batohy a boty v šatně. Z velké části se o financování této akce stará občanské sdružení SRPDŠ, celou akci koordinuje MUDr. Martina Volfová, která pořádá při různých příležitostech prodej výrobků maminek a dětí, např. perníků a keramiky. Výtěžek z těchto akcí hradí výrobní náklady na vybavení šatny, rozpočet je však příliš velký na to, aby tyto akce pokryly 100% nákladů. Dále doporučila Školská rada řediteli zavést spoluúčast rodičů na financování družiny ve výši 100,Kč/měsíc od nového školního roku (2007-2008). Následně chceme požádat obec, aby tyto peníze vyčlenila přímo na renovaci prostor družiny, nad rámec schváleného rozpočtu školy. Před koncem roku Školská rada schválila koncepční záměr rozvoje školy pro rok 2007 a pověřila ředitele školy k podání žádosti zastupitelstvu obce o finanční zabezpečení plánovaných kroků: Výstavba nové plynofikované kotelny 4,000.000,- Kč Zateplení střechy jídelny 500.000,- Kč Příspěvek na přestavbu šatny v družině 40.000,- Kč Vchod z ulice Komenského + oplocení pozemku školy u jídelny 350.000,- Kč Zateplení školy + výměna oken (část) 200.000,- Kč Vzdělávání učitelů v souvislosti s novým školským zákonem 50.000,- Kč Velkou část těchto investic lze pokrýt získáním dotací. Pevně doufáme, že se obci podaří je získat, aby stavební úpravy ve škole příliš nezatížily rozpočet obce. Při posledním zasedání jsme doporučili Radě obce vytvořit (ustanovit) dotační komisi při OÚ, která by se zabývala vyhledáváním dotačních titulů pro účely obce. Najde-li se mezi občany někdo, kdo může v dotacích pomoci, budeme velmi rádi. Vy, kteří máte zkušenosti s dotační problematikou, kontaktujte, prosím, místostarostku Ing. Danu Tomáškovou. Školská rada schválila Výroční zprávu za rok 2006, Zprávu o hospodaření školy a koncepční záměr rozvoje školy. V této souvislosti Školská rada podporuje výstavbu školního hřiště pod variantou „C“. Školní hřiště v současném stavu nevyhovuje potřebám výuky, je prašné a nedostačující. Škola potřebuje sportoviště, které vyhoví potřebám osnov a následně ŠVP, a které zajistí bezpečné a důstojné sportování našich dětí. Proto ředitel školy podal žádost zastupitelstvu obce, aby obec jako zřizovatel školy požádala o dotaci, vyčlenila pozemek a zrealizovala výstavbu tohoto hřiště. V současné době hledá Školská rada možnosti, jak získat dotaci na výstavbu školní tělocvičny, která by tíživý problém výuky TV na ZŠ vyřešila po stránce sportů probíhajících v uzavřeném prostoru. V roce 2007 bude Školská rada i nadále spolupracovat na projektu Zavedení komponenty ekonomické gramotnosti do ŠVP. Rozpočet školy na rok 2007 zatím nebyl ke schválení Školské radě předložen, protože není schválený rozpočet obce a proto není jisté, kolik finančních prostředků bude z rozpočtu obce přiděleno na provoz školy. Tolik ve stručnosti k problematice, kterou jsme se v minulém roce zabývali. Děkujeme všem, kteří nám pomáhali, zejména řediteli školy Mgr. Miroslavu Klenovcovi, MUDr. Martině Volfové, iniciátorům výstavby školního hřiště, zastupitelům kteří školu podporují a aktivním rodičům. Závěrem bych chtěla napsat, že Školská rada je otevřená jakýmkoliv návrhům, nápadům, připomínkám a pomoci ohledně rozvoje základní školy. Pokud byste mohli jakkoliv přispět, svým volným časem, radou, kontakty, či finanční pomocí, obraťte se buď na ředitele Mgr. Miroslava Klenovce, nebo na mě. Školská rada má také poštovní schránku před vchodem do šaten školy, která je umístěna pod nástěnkou, na které jsou pravidelně zveřejňovány informace Rady a zápisy z jednání. Z pověření předsedy Školské rady zpracovala Mgr. Blanka Tomková. E-mail: [email protected]

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY Dne 17.3.2007 se konal 1. ples ZUŠ Čerčany, pořádaný u příležitosti 55. výročí založení školy. Byla to první akce tohoto druhu, tak byli všichni zvědavi, jak to dopadne. Zvlášť pedagogové, na jejichž bedrech ležela celá organizace plesu. (Však si ji tam sami naložili. ) Termín byl stanoven dle možností Horváth bandu, velmi žádané kapely, jíž šéfuje bývalý žák školy Emil Horváth. Výzdobu sálu zajistil p. Trojánek, pí uč. Dvořáková vyrobila tablo všech pedagogů a připravila obrazy žáků do dražby. Pěvecké oddělení, pod vedením pí uč. Emy Gallové a za doprovodu A.Masnici předvedlo operku Budulínek autorské dvojice Svěrák – Uhlíř.Tato čerčanská (a nebojme se říci - i středočeská) premiéra svým kvalitním a svěžím provedením zcela nahradila chladně profesionální předtančení cizích placených tanečníků. O bohatou tombolu se zasloužily zejména hospodářka školy L. Šenková a školnice pí Drastilová, kterým prošlo rukama kolem 400 hodnotných cen. Dík patří všem, kteří přispěli věcnými dary do tomboly a za finanční podporu obci Čerčany. Nejhodnotnější ceny postoupily do půlnočního slosování, takže každý, kdo vytrval, měl jedinečnou možnost vyhrát buď velkou cenu věcnou nebo poukaz na 2 hodiny výuky (hudební, pěvecké, výtvarné) ZDARMA. To opravdu nikdo nečekal. Losování bylo spojeno s půlnočním překvapením – dvěma chasníky ve středočeských krojích s dudami, basou a místopisnými písněmi na rtech. Kdo se dobře díval, poznal v nich dva - 12 -


pedagogy ZUŠ, C. Sedláčka a A. Masnicu, kteří nedlouho před tím úspěšně vydražili 10 obrazů výtvarného oddělení . Zábava plynula v rytmu příjemné taneční hudby až do časných ranních hodin. Byla to dobrá příležitost k setkání bývalých žáků školy se svými pedagogy a všichni zúčastnění se shodli na tom, že 1. ples ZUŠ Čerčany by nemusel být plesem posledním. Od ledna 2007 probíhala soutěž MŠMT v komorní hře dechových nástrojů. Z naší školy se jí zúčastnilo 5 souborů ze tříd C. Sedláčka, A. Masnici a I. Masnicové. Poté, co v lednu děti úspěšně prošly školním kolem, zúčastnily se 20. února okresního kola v benešovské ZUŠ. Tam poměřily své síly jen s pěti soubory benešovskými, protože ostatní ZUŠ (Vlašim, Votice ) své soutěžící nepřipravily, tudíž nevyslaly. Z okresního kola vyšly vítězně 4 soubory čerčanské, 3 benešovské a postoupily do kola krajského, které se konalo 20. března v ZUŠ Kolín. Čerčanští zde získali v konkurenci ZUŠ z celého Středočeského kraje tři 1. místa a jedno místo 2. I nejmenší škola celé soutěže může mít velké výsledky, proto všem dětem srdečně blahopřejeme. A jména vítězů ? I. kategorie Trio zobcových fléten - Anna Kolomazníková, Anna Sedláčková, Tereza Horká Trio zobcových . fl. - Hana Kronovetrová, Johanka Gallová, Kristina Ratajová II. kategorie : Kvartet z. fl. -Daniela Kyselová, Zuzana Horáková, Anna Horáková, Iveta Suchá 2. místo: II. kategorie : Duo z. fl. - Kateřina Punčochová, Iveta Suchá A ještě akce ZUŠ Čerčany, které připravujeme do konce školního roku: Hudební obor: 18.4. - Koncert komorní hudby k 55. výročí založení školy - KD Čerčany 27.4. - Koncert žáků ZUŠ v Benešově, 28.4. - Festival ZUŠ Votice 23.5. - Koncert absolventů - KD Čerčany 13.6. - Koncert žáků ZUŠ - KD Čerčany Výtvarný obor: 14.5. - 31.5. - Výstava prací žáků k 55. výročí založení školy - IC Čerčany 30.5. - Den otevřených dveří -Hudební a výtvarný obor

Ivana Masnicová, Ludmila Žvejkalová

KNIHOVNA-INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE: Otevírací doba Knihovny: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: zavřeno Otevírací doba Infocentra: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: 9.00 - 12.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: 9.00 - 12.00

13.00 – 17.00 12.00 – 17.00 13.00 – 17.00

13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00

Mimo otevírací dobu je Knihovna i Infocentrum pro veřejnost uzavřena. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail knihovny: [email protected] (Helena Ratajová) E-mail infocentra: [email protected] (Mgr. Renata Frídová, Eva Masopustová)

www.cercany.cz

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ - ÚNOR Beletrie:

1. Brdečková, Tereza – Slepé mapy Viktor, architekt na vrcholu sil a úspěchu, žije skvěle a spokojeně, dokud nepropadne krizi středního věku. Zničující vášeň k neznámé dívce ho připraví o klid a rodinu. Tehdy se

objeví podivný balkánský uprchlík, vyslanec světa nejistoty a krutosti. Světa, který zná Viktor jenom z televize. Kdesi v Praze zatím chodí ulicemi Ema. Kdysi zavinila smrt dítěte a teď si myslí, že na vině je mediální násilí. Když jsou obrazy zla na prodej, mohou

- 13 -

změnit skutečnost k horšímu... 2. Calmanová, Stephanie – Deník špatné matky Jste dokonalou matkou, která plní své úkoly celých 24 hodin denně? Nebo máte spíš pocit, že ostatní matky to dělají řádně,

Čerčanský zpravodaj 3-4/2007 zatímco vy všechno špatně?... Pak si přečtěte tento deník a konečně uvěřte, že jste normální. Nemáte co ztratit, kromě pocitu viny. 3. Carlisle, Helen Grace – Krev mé krve Prostým jazykem vyprávěný životní příběh Mary Williamsové a jejích dětí. 4. Clarková, Mary Higgins – Pod rouškou noci Současně s pozvánkou na sraz abiturientů obdrží Jean výhrůžný anonymní dopis. Týká se její dcery Lily, kterou dala před dvaceti lety k adopci. Na srazu se setká nejen se spolužáky, ale i s detektivem, který vyšetřuje záhadná úmrtí pěti spolužaček. Teď má tajemný vrah políčeno právě na Jean... 5. Coben, Harlan – Mrtvá z Nevady Matt Hunter se jedné noci připletl do absurdní rvačky, a nešťastnou náhodou přitom zabil člověka. Ani po čtyřech letech ve vězení se nezbaví výčitek svědomí. Nevěří, že by ještě někdy mohl být šťastný, ale štěstí k němu v podobě jeho dávné lásky Olivie nakonec přijde samo. Pak však Mattovi přijde na mobil obrázek zachycující jeho manželku v hotelovém pokoji s cizím mužem. Matt začíná na vlastní pěst rozkrývat tajemství své vlastní ženy… 6. Čech, Zdeněk – Anna Leonowensová a král Siamu Mongkut Thajsko - dlouho se té exotické zemi říkalo Siam. V 19.století se kolem tohoto království začal svírat kruh. Evropské velmoci si dělily svět a v jihovýchodní Asii zůstával nezávislý už téměř jen Siam. V té době pozval jeho král Mahá Mongkut do země učitelku Annu Leonowensovou, aby začala v angličtině vzdělávat jeho děti. Princ, později král, se po vzoru svého otce stal velkým reformátorem a země si nakonec svou nezávislost udržela. 7. Dousková, Irena – Goldstein píše dceři V dopisech, které posílá stárnoucí filmový režisér z Izraele své dospělé dceři do Prahy, se postupně odkrývají peripetie jeho života v Čechách i v jeho nové zemi a rozporuplnost opožděně navázaného, nenaplněného vztahu. Tento výsostně komorní příběh o otcovské lásce i sebelásce se odehrává se na přelomu 80. a 90. let dvacátého století. Irena Dousková je autorkou dnes již proslulého románu Hrdý Budžes. 8. Faulks, Sebastian – Abeceda bláznů Život Pietra Russella ve 26 kapitolách od A až do Z – každá se odehrává na jiném místě a odhaluje jeden střípek jeho příběhu. 9. Harveyová, Kathryn – Důvěrná setkání Děj se odehrává v luxusním rekreačním středisku. Jde o dokonale vytvořený erotický ráj, kde nic není zakázáno. Spolu s hvězdami showbyznysu tady prožívají týden i Coco, Sissy a Ophelia - tři ženy, jež se sem jaksi "nehodí". Spojuje je jediné: všechny vyhrály pobyt v rámci blíže neurčené soutěže, ale účasti v ní si žádná z nich není vědoma. Staly se součástí promyšleného plánu majitelky lázní Abby. Autorka píše rovněž pod jménem Barbara Woodová. 10. Mc Clure, Ken – Námluvy škorpionů Neil Anderson dostává za úkol zjistit, jaká nemoc mohla během pouhých několika hodin proměnit mladého studenta medicíny v groteskní mrtvolu... 11. Michener, James A. – Mexiko Architektonické skvosty, vzrušení býčích zápasů, strašlivé oběti na životech: to vše James Michener splétá v impozantní lidský příběh, jenž se řadí k těm nejlepším z jeho vysoce úspěšných románů. 12. Nathan, Melissa – Kdo s koho Jo se o svých třiadvacátých narozeninách rozhodně radikálně změnit svůj život. Ve stejnou dobu se Vanessa, úspěšná a ambiciózní manažerka musí opět rozloučit s chůvou svých tří dětí. A Jo se shodou okolností ocitne v její nadmíru netradiční rodině.... 13. Pasila, Liisa Cay – Kunlun Moudrý Mistr Li Wang a jeho němý náladový sluha Yu ztratili rodinu při největším

zemětřesení v dějinách Číny v roce 1556. Po dvaceti letech oplakávání jejich blízkých je inspiruje sen Mistra Li a vydají se na dlouhou cestu z jihu Číny přes Himálaje. Hledají tajemnou horu Kunlun, kde se odhalují všechna tajemství a kde čeká osvícení na všechny, kteří ji najdou. Knihu lze číst jako dobrodružný příběh, cestopis, hluboký zdroj moudrosti anebo jednoduše jako krásné a hluboce dojemné vyprávění o lásce a přátelství, které překoná i smrt. 14. Porterová, Jane – Recept na lásku Půvabná Holy se provdala za muže svých snů. Čekala spolu budou šťastně žít až do smrti, její okouzlující manžel se však po svatbě proměnil v cizince. Teď se Holly stěhuje se do San Franciska. Zdá se, že její šéfka se rozhodla vzít ji pod svá křídla, v jejím okolí se ale pohybuje také pár kolegyň dost podlých na to, aby sabotovaly její budoucnost. A to se nezmiňujeme o do sebe zahleděných mužích... Přesvědčí ji tajemný muž s maskou, že má opět uvěřit v lásku? 15. Queen, Ellery – Tři případy a otec a syn Queenové Detektivní příběhy. 16. Shapiro, Rami - Chasidské povídky Autor ve své publikaci oživuje klasické příběhy lidí, kteří dokázali tak úchvatným způsobem spojit duchovní i všední záležitosti. Každá povídka odhaluje duchovní chasidské síly vyvěrající z jejich neostýchavého veselí a připomíná, že duchovno lze nalézt i v každodenním životě. Publikace otevírá cestu k nezprostředkované chasidské moudrosti, aniž by předtím byla nutná hlubší znalost židovského duchovna. 17. Škápíková, Jitka & Preiss, Viktor Báječný svět Rozhlasový seriál rozhovorů výjimečný volbou osobností, které Viktor Preiss zpovídá. Klíčem k výběru je osobní spřízněnost. Stal se moderátorem, produkčním, redaktorem, režisérem, fejetonistou, interpretem slova, ale také textařem a zpěvákem, protože každý díl Báječného světa začíná českou verzí Armstrongova hitu A Wonderful World s jeho autorským textem a v jeho podání. Jitka Škápíková se podílela na vzniku rozhlasové i knižní podoby tohoto úspěšného cyklu. 18. Vázquez – Figueroa, Alberto – Tuareg Gacel, válečník mocného kmene Tuaregů, stejně jako jeho předkové křižuje Saharou. Jednoho dne se v jeho táboře objeví dva cizinci a Gacel se o ně postará. Vzápětí se objeví vojáci, jednoho cizince zabijí, druhéhé odvlečou. Gacel se vydává po stopách únosců... 19. Wallace, Edgar – Steward Detektivka. 20. Westlake, Donald – Jak nevyloupit banku Harold Albert Chester Künde má od osmi let, kdy dospěl k závěru, že jeho příjmení není nic jiného, než obyčejný kanadský žertík nějakého pánbíčka, neobvyklou zálibu: sám kanadské žertíky provádí – vždy a všude. Jeden z nich ho bohužel přivede do vězení. A jeho předsevzetí skončit zde se svým koníčkem mu nevyjde. Dostal se totiž do party zkušených kriminálníků... 21. Wilson, Paul F, Pustiny Hororové povídky F. Paula Wilsona jsou děsivé i duchaplné, zábavné i plné hlubšího smyslu.

Naučná literatura:

1. Ardito, Stefano – Alpy Příroda, turistika, výstupy. Průvodce po nejkrásnějších místech a trasách. 2. Cookeová, Kaz – Vzhůru do jináče Kniha je určena nastávajícím a potenciálním maminkám, zvlášť pak těm, které už se přehouply přes třicítku a žádné potomstvo zatím nemají. A také jejich partnerům! Text je přehledně rozdělený jak chronologicky - co týden těhotenství, to jedna kapitola knihy od početí do porodu a - překvapivě a moudře ještě pár týdnů po něm. 3. Českokrumlovsko

- 14 -

Z edice Průvodce po Čechách Moravě a Slezsku. 4. Keller, Werner – Etruskové Dávno zmizelý národ vynikající pozoruhodnou úrovní kultury. Etruskům se stal osudným vznik římského impéria. Římané je postupně začlenili do své říše, bez skrupulí a respektu převzali pokročilou kulturu a postupně asimilovali její nositele. Etruskové přitahují archeology z celého světa neprobádaností, rychlostí svého zmizení i rozvinutou kulturou, která ještě zdaleka neodhalila svá tajemství. 5. Klatovsko Z edice Průvodce po Čechách Moravě a Slezsku. 6. Klescht, Vladimír & Hrnčiříková, Iva & Mandelová, Lucie – Éčka v potravinách Pravda a mýty o E kódech, vliv přídatných látek v potravinách na naše zdraví, jak poznat vhodné či nevhodné potraviny. 7. Křivoklátsko Z edice Průvodce po Čechách Moravě a Slezsku. 8. Morris, Desmod – Nahá žena Žena prošla v průběhu evoluce dramatickými změnami mnohem více než muž. Zbavila se mnohých ženských vlastností jiných primátů a ve své moderní podobě se stala jedinečnou a mimořádnou bytostí. Každá žena má krásné tělo – krásné proto, že je brilantním výsledkem milionů let evoluce. Různé lidské kultury se snažily vylepšovat přírodu. Místní představy o ženské kráse se liší a v každé společnosti se vyvinuly jiné představy o tom, co je přitažlivé... 9. Murtinger, Karel & Truxa, Jan – Solární energie pro váš dům Možnosti využití solární energie, výběr vhodného solárního kolektoru, ohřev teplé vody, výroba elektřiny, praktické zkušenosti se solárními systémy. 10. Norman, Jill – Bylinky & koření v kuchyni Nepostradatelný průvodce světem lahodných chutí a vůní. 11. Summ, Ursula –Kombinovaná strava V knize se dozvíte, jak zdravě hubnout a přitom si udržet pracovní výkonnost a navíc dobrou náladu díky kombinované stravě.

Beletrie pro děti a mládež:

1. Brycz, Pavel – Kouzelný svět Gabriely Gabriela slaví desáté narozeniny, ale na oslavu nedorazí ani jeden z pozvaných spolužáků. Gabriela svolává na jejich hlavu strašlivou pomstu všech živlů a věcí, které k ní zčistajasna zahovoří, aby jí ten hrozný čin rozmluvily. Gabriela začne s jejich pomocí živému i neživému světu naopak pomáhat. 2. Dahl, Roald – Jirkova zázračná medicína Jirka je úplně obyčejný kluk, kterého nejvíc ze všech lidí štve vlastní babička - žádná milá, hodná, usměvavá stará dáma, ale protivná, zlá baba, která připomíná spíš čarodějnici. Jirka trpělivě snáší její brblání, reptání a nekonečné lamentovaní. Potom s ní jednou zůstane doma sám. Připraví babičce zázračnou medicínu proti kašli a začnou se dít prapodivné věci… 3. Kautzová, Gisela – Amika – hříbě k narozeninám Amika je výjimečný kůň. A nyní, po 14 letech skvělých úspěchů má nárok na první hříbě. Ženicha jí už vybrali. Jenže Frída, dcerka slavného jezdce a majitele stáje, je zklamána. Dobře ví, že Amika si potrpí na hřebce Aladina... 4. Meyer, Kai – Hrozba z Měsíce Zatmění Měsíce trvalo jen několik minut, něco se však změnilo. Kyru, Lisu, Chrise a Nilse nemilosrdně pronásleduje ohavný netvor. Chce děti vydat na milost a nemilost nebezpečné měsíční čarodějnici... 5. Miler, Zdeněk & Žáček, Jiří – Krtek kamarád Krtek je kamarád a kde může, tam pomůže! 6. Nikl, Petr – Lingvistické pohádky Lingvistické pohádky jsou již čtvrtou Niklovou

Čerčanský zpravodaj 3-4/2007 autorskou knihou. Tentokrát si vyhrál s jazykem – čeština je k tomu opravdu mimořádně vhodná - dá se na ní vyřádit s písmenky, slovy i větami (Pohádka o X, Holá pohádka se zase skládá jen z holých vět atp.) nebo zvukomalbou. Pro děti s fantazií od 8 let.

Naučná literatura pro děti a mládež:

1. Down, Ellie – Neoficiální průvodce Harry Potterem Fakta a zajímavosti, které musíte znát. 2. Gifford, Clive – Tajemný svět špionáže V knize se dozvíte, kdo byli první špioni, odhalíte jednotlivé typy špionážních činností, zjistíte, jak tajné služby využívají komunikačních prostředků. Užasnete nad ohromující škálou zbraní a pochopíte, proč je dnes špionů více než kdykoliv předtím. 3. Künzl, Ernst – Starověký Řím Co se přihodilo v Teutoburském lese? Jak

vznikla světová říše z malé vesnice na břehu řeky Tiberu? Proč se Řím v pozdní antice stal křesťanským a je ještě dnes hlavním městem křesťanů? Na všechny tyto otázky Vám v dalším svazku encyklopedické řady COJAK-PROČ odpovídá Dr. Ernst Künzl, archeolog Římsko-germánského ústředního muzea v Mohuči. 4. Kurth, Dieter – Starověký Egypt Svazek z encyklopedické řady CO-JAKPROČ nám dává představu o lidech, kteří před asi 5 000 lety založili při dolním toku Nilu stát, jenž se udržel skoro po tři tisíciletí. 5. Liška, Petr - Protiklady Leporelo. 6. Stoppardová, Miriam – Dospívajícím dívkám Co je třeba vědět o dospívání, zdraví a kráse. 7. Tarnowski, Wolfgang – Rytíři Co dělali rytíři v dobách míru? Jak vypadala zbroj rytíře? Proč mnoho rytířů časem

zchudlo? Ohromné bitvy, neohrožení hrdinové a skvělý život u dvora – tak si představujeme svět rytířů. Skutečnost vypadala ovšem mnohdy zcela jinak. Kniha poutavě a názorně vypráví o tvrdém každodenním životě válečníků na koních a popisuje snahy vrchnosti a církve učinit z brutálních vojáků šlechetné bojovníky za víru a spravedlnost. Z edice Co – jak – proč. 8. Wheatley, Abigail & Reid, Struan – Po stopách zaniklých světů Kniha poskytuje neotřelý pohled do fascinujícího světa archeologie.. Jejím prostřednictvím můžete zavítat na nejslavnější archeologická naleziště a podívat se na některé z úžasných objevů, které byly odhaleny. Zjistíte mnohé o detektivní práci archeologů a přečtete si o nejmodernějších technologických postupech při určování stáří a rekonstrukci minulosti.

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – BŘEZEN Beletrie:

1. Bauerová, Anna – Královna havranů Marcus Aurelius od mládí obdivoval etruskou sochu nymfy se smaragdovýma očima. Toužil po takové ženě tak dlouho, až se mu jeho sen splnil. V Bohemii, na území dnešních jižních Čech, ji potkal... Královna havranů byla kněžkou ve svatyni boha Luga a z věštby věděla, že se s Markem setká, že ho bude milovat jako jediného muže, ale jen svobodně a z vlastní vůle, pokud jí nezpůsobí bolest a křivdu... 2. Becnel, Rexanne – Půlnoční holubice Dětství lady Johany bylo poznamenáno krutým chováním otce vůči matce. Dívka přísahá, že se nikdy nevdá a raději se skryje za zdmi kláštera. Jenže Johana je dědičkou panství a odbojný rytíř Rylan s ní má své plány... 3. Canfield, John & Hansen, Mark Victor – Slepičí polévka pro maminku 101 příběh, který otevírá srdce a připomíná nehasnoucí oheň mateřské lásky. 4. Cunningham, Michael – Hodiny Scéna ze života anglické spisovatelky Virginie Woolfové, osud prosté americké dívky v 50. letech, drama mladé lesbičky a majitelky nakladatelství – tři příběhy o umírání a bezmoci, ale také o ohleduplnosti a lásce; autor obdržel za román Pulitzerovu cenu. 5. Figesová, Kate – A co já? Zoufalá matka po čtyřicítce a divoká dcera v pubertě. Dva zcela odlišné pohledy na jeden životní příběh. 6. Franck, Katharina – Černý oheň Sestra hlavní hrdinky záhadně zmizí ve Rwandě, začíná napínavé pátrání... 7. Gavalda, Anna – Prostě spolu Román současné hvězdy francouzského literárního nebe Anny Gavaldy. Čtyři hlavní postavy románu, které nemají nic společného – kromě otevřených ran minulosti. Ale stále ještě sní. Věří, že štěstí nakonec přijde. Možná že přijde, až budou... prostě spolu? 8. Granger, Ann – Čas pro vraždu Meredith Mitchellová se vrací do Cotswoldsu, kde se setkává se starým známým, vrchním inspektorem Alanem Markbym. Přijímá jeho pozvání na vánoční svátky a seznamuje se se svou sousedkou Harriet Needhamovou, s níž si hned padnou do oka. Avšak krátce nato se Harriet stane obětí osudové nehody. Mnozí jsou přesvědčeni, že se jedná o vraždu. 9. Hercíková, Iva – K domovu se nedívej, anděli Mají proti sobě překážky jako Romeo a Julie, ale stejně jako oni se hluboce milují. V každém okamžiku se zdá, že je okolní svět zahubí a zahubí i všechno, co mají rádi. Přesto se Kateřina a Robert nevzdávají a po mnoha obtížích a za velmi krutou cenu jejich láska prorazí začarovaný kruh zla.

10. Hrabal, Bohumil – Obsluhoval jsem anglického krále Nejslavnější autorův román zachycuje životní dráhu číšníka a hoteliéra v okolnostech politických zvratů 20. století. Kniha obsahuje 32 fotografií z filmu. 11. Chesterton, Gilbert Keith – Proroctví psa a jiné povídky otce Browna Bilingvní vydání detektivních povídek s neobvyklým hrdinou – detektivem otcem Brownem, který řeší případy díky hluboké znalosti lidské povahy a psychologie 12. Christie, Agatha – Schůzka se smrtí Na pozadí růžových skal údolí Petry se staneme svědky střetnutí staré despotické ženy a jejích dětí, kteří jsou k sobě připoutáni vzájemnou nenávistí. Nakonec dojde k nevyhnutelnému - k tragické smrti matky… Vyvstává otázka - přirozená příčina, nebo vražda? Dospělé děti měly tisíc a jeden důvod přát si matčinu smrt. Ostatně ani náhodní spolucestující nejsou bez podezření. Hercule Poirot nemá lehkou situaci: do čtyřiadvaceti hodin musí dát policii rozluštění. 13. Kubátová, Táňa _ Záruční list na život Jedenatřicetiletá Jarka má starostí plnou hlavu a partnerský vztah se jí do života rozhodně nevejde. Telefonáty muže, kterého náhodně potkala na ulici, jí vstoupí do života zcela nečekaně. Zrodí se mezi nimi přátelství, neboť spolehlivá anonymita hovorů je oba zláká k nebývalé otevřenosti. Jenže co když jeden náhodně zjistí totožnost toho druhého? 14. Mac Dougalová, Bonnie – Úhel dopadu Filadelfská právnička Dana Svenssenová zažije cestou k obchodnímu jednání šok. Nad zábavním parkem dojde ke srážce malého letadla a vrtulníku, v němž letí její významný klient, zástupce velké stavební společnosti Pennsteel, s nímž okamžik před explozí telefonicky mluvila. Parkem záhy otřese další mohutný výbuch a Dana si uvědomí, že tragická událost nejspíš nebyla žádná náhoda. 15. May, Antoinette – Pilátova žena Claudia Procula, manželka římského místodržitele v Judeji Pontia Piláta, patří k nejzáhadnějším biblickým postavám. Po dětství stráveném ve vojenských táborech v Galii přijíždí do Říma ke dvoru císaře Tiberia, a rovnýma nohama se ocitá ve světě plném násilí, krutých mocenských pletich, vražd a krvavých gladiátorských her. Není jí nic platné, že má vzácný dar předvídat budoucnost, když stejně nedokáže zabránit nadcházejícím tragédiím, ať už se týkají jí samotné či někoho jiného... 16. Murakami, Haruki – Norské dřevo Po uvedení díla v USA vzrostl počet Murakamiho čtenářů z obvyklých statisíců na miliony. Norské dřevo nabízí směsici japonských reálií, pohledů do nejhlubšího nitra duše, ale také vášně a nespoutaného sexu. Mladý muž, který nás příběhem provází, se jmenuje Toru Watanabe; jeho

- 15 -

nejlepší přítel Kizuki v sedmnácti letech spáchal sebevraždu, aby zůstal věčně mladý a aniž tušil, jak tím poznamená Torua i svou přítelkyni Naoko… 17. Picoultová, Jodi – Prostá pravda Pensylvánské městečko Paradise je oázou klidu a míru – dokud ve stodole jednoho farmáře není nalezeno mrtvé novorozeně. Jeho matkou je Katie, neprovdaná dívka ze sekty Amišů, jejíž členové se oblékají jako v 19.století, nepoužívají auta ani elektřinu a odmítají vzdělání. Aby měla zbožná amišská dívka nemanželské dítě a navíc ho zavraždila, je nemyslitelné, ale proti Katie existují pádné důkazy. Obhajoby se ujímá zatrpklá a cynická advokátka Ellie. 18. Rose, Karen – Nic neříkej! Byl to zoufalý plán. Ale Mary Grace Wintersová věděla, že jediný způsob, jak zachránit sebe a své dítě před svým surovým manželem, je fingovat vlastní smrt. Vše, co ji pojí s jejím minulým životem, zůstalo pohřbeno na dně jezera… 19. Siddonsová, Anne Rivers – Bezpečné výšiny Cat a Joe Gaillardovi žijí šťastně a spokojeně i přesto, že Cat těžce poznamenal zážitek z dětství, takže nedokáže opustit milovaná rodné město hluboko v horách. Teprve, když dospěje jejich jediná dcera Lacey, která, ač od narození slepá, nadšeně poznává svět, vydají se s Joem do Evropy. Jejich cesta je stane odyseou jejich vztahu a vrcholnou zkouškou jejich lásky. 20. Šmahelová, Helena – Dědicové snů Generační román o osudech rodiny ratibořského knihkupce a měšťana Jana Pelanta.

Naučná literatura:

1. Baier, Jiří &Týn, Zdeněk – Ochrana dřeva Třetí, přepracované vydání. 2. Lockhart, Robert H.B. – Jan Masaryk Osobní vzpomínky britského diplomata a spisovatele Roberta Lockharta, který byl dlouhá léta důvěrným Masarykovým přítelem. 3. Malachi, Tau – Marie Magdalena, svatá nevěsta Kniha se opírá o apokryfní evangelium Marie Magdaleny a tradice, které přisuzují Marii Magdaleně významnější roli v životě Ježíše Krista, než jakou jí přisuzuje bible. Malachi ji popisuje jako svatou ženu, nejniterněji duchovně spojenou žákyni Ježíše i jeho milovanou a milující manželku - ženské vtělení Krista. Poprvé se čtenářům dostává do rukou Sofiánské Evangelium sv. Marie Magdaleny. Sestává z působivých a poučných rčení, jež mohou čtenáři sloužit k rozjímání. Takto rozsáhlá tajná ústní tradice dosud nebyla zaznamenána. 4. Mandžuková, Jarmila – Domácí lékař jinak

Čerčanský zpravodaj 3-4/2007 Abecední přehled nejběžnějších nemocí či zdravotních potíží vždy s uvedením léčivých potravin a nejvhodnějšího jídelníčku. Čtenář tu najde řadu zajímavých rad, návodů a vyzkoušených receptů stejně jako upozornění, kterým potravinám se při určité nemoci vyhýbat, a které naopak upřednostňovat. Mnoho chemických léků je možno nahrazovat látkami převážně rostlinného původu. Jejich předností je cenová výhodnost, konzumace je bez rizika a vedlejších účinků. Začněte se léčit jídlem! 5. Monzer, Ladislav – Osvětlení a svítidla v bytech Denní osvětlení, osvětlení vnitřních prostorů i venkovní osvětlení, svítidla a osvětlovací soustavy... 6. Němec, Dušan – Maďarsko, kapesní průvodce Doprava, ubytování, stravování, historie, umění, kultura a turistické zajímavosti. Zkušenosti a rady cestovatelů, informace pro řidiče, www stránky o Maďarsku, slovník s výslovností... 7. Schadová, Martha &Schad, Horst – Marie Valérie Deník nejmilejší dcery císařovny Alžběty Rakouské. 8. Ústava České republiky a Listina základních práv a svobod Úplné znění. 9. Wessels, Miriam & Oellerich, Heike – Cvičení v těhotenství a šestinedělí Celobarevná publikace je pro těhotnou ženu a šestinedělku dokonalým rádcem, jak se udržet ve fyzické kondici celé těhotenství a šestinedělí. Pravidelná fyzická aktivita usnadní budoucí mamince porod. Také v období poporodním doporučované cviky urychlí regeneraci organismu a zamezí vzniku častých potíží (bolestem v zádech, úniku moči apod.). Instruktážní fotografie vám pomohou lépe zvládnout doporučené cviky. 10. Zähme, Volker – Co by děti měly znát Odhalování dětských světů, rodičovské chyby a omyly, co o svých dětech možná nevíte...

Beletrie pro děti a mládež:

1. Aškenazy, Ludvík – Putování za švestkovou vůní Nové vydání klasické knížky pro malé čtenáře s obrázky oblíbené ilustrátorky Heleny Zmatlíkové. Veselé dobrodružství trpaslíka Pitrýska, který utekl od protivné husy z pohádkové knížky, znají malí čtenáři i z televizních Večerníčků. 2. Braunová, Petra – Kuba nechce číst Kuba nechce číst, psát ani počítat. Co si ale počít s žáčkem, kterému se v hlavě honí všechno možné, jen ne škola? Paní učitelka z I.A na to přišla!

3. Burnhamová, Niki – Svět vzhůru nohama Šestnáctiletá Valerie najednou musí řešit mnohem závažnější problém, než je tajná láska k Davidu Andersonovi: maminka jí i tatínkovi oznámí, že se zamilovala do ženy a odchází žít s ní. A tatínek odchází pracovat pro knížete malé evropské zemičky Schwerinborg a Valerie jde s ním. Netuší, že kníže má syna. A že se s princem do sebe zamilují. 4. Čapek, Karel – Pudlenka aneb Měl jsem psa a kočku Kočka drží vždycky s domem, ale pes s pánem. Platnost tohoto starého přísloví si Karel Čapek mnohokrát ověřil v praxi. Psi a kočky byli nedílnou součástí domova velkého českého spisovatele. Humorná vyprávění o životě se čtyřnohými přáteli, zařazená do této knihy, vznikala nejdříve ve formě fejetonů, sloupků a črt. Některým je už více než 80 let, přesto jim neublížil zub času a jistě znovu potěší čtenáře a milovníky zvířat bez rozdílu věku. 5. Hrubín, František & Zmatlíková, Helena – Paleček Leporelo. 6. Lanczová, Lenka – Nebe plné hvězd Sympatická Romana skládá první zkoušku z dospělosti. Doma všechno klape, kolem sebe má skvělé kamarády a stále je bláznivě zamilovaná do svého kluka. Ale stará přátelství a lásky procházejí krizí a leccos je nutno přehodnotit... 7. McCombie, Karen – Můj bláznivý Valentýn Romantický, dojímavý, báječný příběh od autorky bestsellerů Alice a ...Dóóóst dobrý... 8. Němcová, Božena – Babička Klasické dílo české literatury, jež bylo zároveň vrcholením literární tvorby Boženy Němcové. Hlavní inspirací pro vznik Babičky byly vzpomínky na vlastní dětství, doplněné o poznáním lidového života. 9. Osbornová, Mary Pope – Výprava za tajemným rytířem Pomocí magického domečku se sourozenci Kuba s Aničkou přenesou do středověkého hradu v době, kdy tam probíhá velkolepá hostina.... 10. Osbornová, Mary Pope – Výprava za tajemstvím pyramidy Tentokrát se Kuba s Aničkou rozhodnou pro výpravu do horkého Egypta, do hlubin prastaré pyramidy. Setkají se tu nejen se zloději, ale i s duchem dávno zemřelé královny. 11. Rettigová, Liz – Deník mý zoufalý lásky Z deníku jedné zamilované puberťačky. 12. Sýkora, Pavel – Pat a Mat dokážou všechno Pat a Mat zrovna teď mají v plánu udělat si

dílnu. A když dílnu, garáž se taky bude hodit. A je třeba posekat trávník, opravit střechu... 13. Velká kniha strachu Strašidelné příběhy, při jejichž čtení naskakuje husí kůže lákaly a lákají autory od nepaměti. A čtenáři je s velikou oblibou hltají ve volných chvílích. Proto vznikl i sborník Velká kniha o strachu, ve kterém najdete převyprávěné klasické hrůzostrašné příběhy slavných spisovatelů (Frankenstein, Dracula, Jáma a kyvadlo, Carmilla, Vánoční koleda, Pes baskervillský). Vznikla tak knížka pro všechny, kdo se rádi bojí.

Naučná literatura pro děti a mládež:

1. 365 neslýchaných záhad a zajímavostí Civilizace, náboženství, vesmír, životní prostředí, živočichové, technika, země a lidé, umění. 2. Neumanová, Maria & Coppolová, Angela– Krásné vlasy Atraktivní účes může udělat z nenápadné dívky přitažlivou slečnu a z hezké dívky krasavici. Jen je třeba vědět, jak na to. Autorky vám poradí, jak vytvořit na hlavě účes k nejrůznějším příležitostem: do školy, na hřiště, do kina, na večírek, na diskotéku nebo na první rande. Důležitá je i správná péče o vlasy a nesmíme zapomenout ani na vkusné doplňky. Inspiraci v knize Krásné vlasy možná najdou i vaše maminky. Barevné fotografie a ilustrace. 3. Novozámská, Marcela – Vyberte si zvířátko Knížka o tom, co byste měli vědět, než si domů přinesete nového kamaráda. 4. Ptáček, Michael – Lexikon zajímavých zbytečností Sbírka zvláštností a perliček z celého světa je seřazena abecedně a doplněna mnoha ilustracemi, schématy, grafy a obrázky. Seznamuje čtenáře s detaily ze života slavných osobností, porovnává překvapivé údaje o mnoha přírodních i společenských jevech, odhaluje netušená fakta z historie a uvádí mnoho dalších neuvěřitelných informací z různých oblastí, které autor zasadil do nových souvislostí.

REGIONTOUR 2007 A HOLIDAY WORLD 2007 Obec Čerčany se již tradičně účastní svou prezentací na výstavách cestovního ruchu Regiontour 2007 (leden) v Brně a Holiday World 2007 (únor) na pražském Výstavišti na stánku Posázaví, který je součástí expozice „Středočeský kraj“. V rámci dobré spolupráce s o.p.s. Posázaví (Václav Pošmurný a Bohuslava Zemanová) se zde prezentují obce a infocentra našeho regionu. Pro veřejnost jsou k dispozici prezentační materiály obcí (pohledy, skládačky apod.), jako vždy nejvíce zaujal souhrnný materiál „Posázaví - Krok od Prahy“ nejen svou přitažlivou zelenou barvou, ale především vkusným a uceleným obsahem (je k dispozici zdarma v Infocentru Čerčany). Všichni, kdo pracují v cestovním ruchu dobře ví, jak důležitá je prezentace. Obec Čerčany hodlá vydat v r. 2007 také svoji „skládačku“. -rf-

- 16 -


VELIKONOCE Ukázka výroby velikonočních dekorací

V pátek 23.3.2007 bylo v čerčanském Infocentru opět nabito! Do posledního místečka bylo zaplněné lidmi, kteří se přišli podívat na ukázku výroby velikonočních dekorací, kterou stejně jako před vánočními svátky vedla profesionální aranžérka paní Jitka Dvořáčková z Nového Městečka. Už se mělo dávno jít domů, ale dotazy ještě nebraly konce a šikovné ruce paní Dvořáčkové doslova kouzlily další a další nádherné ozdoby. Je až neuvěřitelné, z čeho všeho se dá udělat paráda. Rozbily se vám kraslice a zůstaly jen skořápky? Nevadí, můžete z nich vytvořit originální velikonoční věnec. Chce to (jako ostatně v životě vždycky) mít chuť a nebát se!

Tvoření velikonočních figurek

Středeční odpoledne 4.4.2007 v knihovně bylo prodchnuto vůní pečeného těsta. Pod vedením paní Musilové se děti učily z těsta tvarovat velikonoční figurky, které vzápětí mohly upéct v připravené remosce. Zájem o pečení měli i kluci, což je potěšitelné. Než se velikonoční miminka z kynutého těsta dopekla, stihli jsme vynést ze vsi zimu...

Vynášení Morany do Sázavy

Hned po skončení dětského velikonočního pečení v knihovně se děti s maminkami a chundelatým psem Ahmedem sešly před Infocentrem. Z výstavy byla snesena Morana a aby jaro letos opravdu mohlo oficiálně začít, malý průvod ji odnesl k řece Sázavě, kde byla svržena ze železničního mostu do řeky. Vesele nám k tomu zahoukal právě projíždějící „panťák“. Takže, je to tak: Zima letos opravdu odplavala. Letošní Smrtholku vyrobili manželé Musilovi. Příští rok vyneseme Moranu na Smrtnou neděli, aby se mohli zúčastnit všichni, kteří měli zájem, ale letos jim to nevyšlo, protože odjeli na velikonoční prázdniny.

Velikonoční výstava

Spousty návštěvníků se přišlo potěšit tradičně krásnou Velikonoční výstavou, která proběhla od 26.3. do 6.4.2007 v Infocentru. Pro školní třídy o významu svátků a výrobě některých dekorací poutavě vyprávěla paní Musilová. Kdo výstavu nestihl, může se podívat na www.cercany.cz do Fotogalerie. Na tomto místě bych chtěla poděkovat všem obětavým a ochotným ženám a )dívkám, které pomohly s hlídáním výstavy bez nároku na odměnu: pí Musilová, Chlistovská, Skružná, Šedivá, H. Kronovetrová, M. Frídová. Instalaci výstavy jednu sobotu obětovaly: pí Dvořáčková, Musilová, Dolejšová s dcerou, Masopustová, Škvorová s žákyněmi 7 a 8. třídy (Palečková, Trojánková, Konečná, Mrázková), T. Čermínová, I.Mrázková. A díky komu by výstava vůbec nemohla existovat? Pokusím se vyjmenovat všechny a nezapomenout na nikoho, kdo vystavoval své výrobky. Kdyby se mi to přece jen povedlo, ať mi odpustí. Těch jmen je totiž rok od roku víc a víc. A ... je to moc dobře. Děkuji tímto všem, kteří vystavovali a nám ostatním tak připravili estetický zážitek a obrovský zdroj inspirace: paní Jitka Dvořáčková z Nového Městečka, paní Dolejšová s dcerou Danielkou, Lenka Šenková, Anna Vejdělková, Jana Dřízalová z Pecerad, manželé Musilovi, J. Musil z Dobřichovic, Alena Chlistovská s dcerou Ivanou, Hana Čermínová s dcerou Terezou z Pyšel, paní Semínová, paní Macháčková s dcerou Anežkou, pí Bičáková, Záboj Kučera z Nového Městečka, Blanka Škvorová, provozní zaměstnanci ZŠ, Martina Palečková (7.A), MŚ, ZUŠ, DDM Benešov, Jakub Sládek. - 17 -


Součástí výstavy byla i soutěž o nejhezčí malované vejce (zdobení různou technikou), do které se přihlásilo mnoho soutěžících s opravdu překrásnými výtvory. Soutěžilo se v kategorii dětí i dospělých. Do data uzávěrky ještě nebyly známy výsledky, takže je najdete v příštím čísle Čerčanského zpravodaje s kompletním seznamem soutěžících. Renata Frídová

BYDLENÍ ZA 50 KORUN? PROČ NE! Další akce z projektu Živá zahrada, který realizuje Český svaz ochránců přírody (ČSOP), se uskutečnila v sobotu 17. února 2007 u čerčanského kostela Církve československé husitské. „Projekt si klade za cíl návrat živočichů zpět do zahrad. Ukazujeme lidem, jaké příbytky pro ně mohou postavit, aby se jim tato zvířata na zahradě opět objevila,“ upřesnila Lenka Suchanová z Podblanického ekocentra. Tentokrát se jednalo o zimní stloukání budek a krmítek pro ptáky. Každý, kdo měl zájem o jejich výrobu, dostal po zaplacení padesátikoruny potřebný materiál (předem připravená, nařezaná dřevěná prkénka a hřebíky) a návod na sestavení. Kdyby si ani s ním dotyčný nevěděl rady, byli připraveni odborníci, kteří mu se stavbou budky pomohli a také poradili, kam ji nejlépe umístit. Zúčastnění se ještě dozvěděli o dalších možnostech, jak do svým zahrad přilákat nejenom ptáky, ale i jiná zvířata (například: ježky, motýly, divoké včely, čmeláky nebo ještěrky). Výzvu organizátorů „Pořiďte svým přátelům bydlení za 50 Kč!“ uposlechlo na dvacet lidí, pod jejichž rukama se během prosluněného odpoledne zrodilo deset ptačích budek.

–tm–

INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Kulturní akce Čerčany: 13.4.2007 „Domácí homeopatická lékárnička a přírodní léčba běžných nemocí - Jak sobě pomoci při poranění, nemoci“ - seminář MUDr. Judity Hofhanzlové, v 16.00 hodin v Knihovně Čerčany, cena: 250,-Kč, info: tel. 317 776 154, [email protected]. 15.4.-4.5.2007 „Bretaň“- výstava fotografií Miroslava Semeráda v Infocentru Čerčany. Výstava je přístupná Po,Út,Čt,Pá:9-12,13-17, St: zavřeno,info: tel. 317 776 154, [email protected],www.cercany.cz 19.4.2007 „Kosmetika, líčení, zdraví“ - přednáška RNDr. Marty Matějkové a Milady Paterové, v 17.00 hodin v Knihovně Čerčany, info: tel. 317 776 154, [email protected]. 14.5.-31.5.2007 Výstava prací žáků ZUŠ Čerčany k 55.výročí založení školy - Infocentrum Čerčany. 25.4.2007 Koncert komorní hudby ZUŠ ČErčany - k 55. výročí založení školy, sál KD Čerčany. 13.6.2007 Den otevřených dveří ZUŠ Čerčany 13.6.2007 Koncert žáků ZUŠ Čerčany - v KD Čerčany Kulturní akce Benešov: 12.4.2007 „Na kole všemi kontinenty“ - cyklocestovatelé Lucie Kovaříková a Michal Jon, beseda s promítáním, v 19.00 hod. sál Městského divadla Na Poště Jaro Josefa Suka - 17.ročník festivalu komorní hudby: 16.4.2007 Kvarteto Martinů - Šímova síň Galerie umění Městského muzea Benešov, v 19.30 hod. 18.4.2007 „Zlatodůl Roudný“ - přednáška Ing. Václava Zemka - ZO ČSOP Benešov pořádá v prostorách VOŠ a SZeŠ Benešov od 18.00 hod., www.csop-benesov.cz 19.4.2007 Sukův komorní sbor, Sbor benešovských učitelek - sál Městského divadla Na Poště, 19.30 h. 26.4.2007 Trochu jazzu, libo je-li - Milan Svoboda (klavír) a Jiří Bárta (violoncello), sál Městského divadla Na Poště, v 19.30 hod. Předprodej vstupenek: Městské kulturní středisko, tel.: 317 722 114, [email protected], www.ceske-kulturni-slavnosti.cz 20.4.2007 1.5.2007 3.5.2007 10.5.2007 15.5.2007 19.5.2007 21.5.2007

Sunday Singers - vokálně akustická skupina, ve 20.00 hod., sál Městského divadla Na Poště. Městské kulturní středisko, tel.: 317 722 114, [email protected] Benešovský jarmark, Městské kulturní středisko, tel.: 317 722 114, [email protected] „Mrazík“ - rodiče s dětmi do divadla, Městské kulturní středisko, tel.: 317 722 114, [email protected] „Chudák manžel“ - divadelní představení, Městské kulturní středisko, tel.: 317 722 114, [email protected] Pacholata - koncert, Městské kulturní středisko, tel.: 317 722 114, [email protected] Folkový kvítek - Konopiště „Cestou necestou“ - Miroslav Donutil, Městské kulturní středisko, tel.: 317 722 114, [email protected] - 18 -


Kulturní akce Benešovsko: 14.4.2007 Týnec n.S.: Velikonoční koncert - Collegium Bohemia, v 19.00 v Městském muzeum Týnec., vstupné: 50,-Kč.www.mestotynec.cz 14.4.2007 Štiřín: Zámecký ples - tradiční ples na zámku, vstupné: 350,-Kč. 15.4.2007 Ondřejov: Zahajte boj s bolavými zády - regenerační cvičení a pilates - 8.30 prezence, cena 150,-Kč, podložky na cvičení s sebou, Sportovně kulturní centrum Ondřejov, tel.: 777 668 212, www.obecondrejov.cz 18.4.-21.4.2007 Soběhrdy: Dobročinný bazar, Sbor ČCE, St, Čt, Pá: 8-18 hod., So: 8-11 hod. 20.4.2007 Jílové u P.: Janáčkovo trio - komorní koncert v sále KC Jílové v 19.00 hod.,, vstupné: 140,-Kč. tel.: 241 021 970 20.4.2007 Sázava: „Nebyla to Pátá, byla to Devátá“ - divadelní představení, hrají: J. Švandová, J. Carda a R.Hrušínský. V 19.00 hod., v KC Sázava. Vstupné: 150,-Kč, rezervace: tel. 327 320 763. 20.4.2007 Štiřín: Pavel Sedláček se skupinou Cadillac a jeho hosty - klasický americký rockń´roll, vstupné: 200,-Kč, v 19.30 hod., rezervace: 255 736 111. 21.4.2007 Týnec n.S.: Posázavská trilogie - pro vodáky, cykloturisty a přátele aktivního pohybu - závod v běhu na 15 km, voda 16 km a kolo 25 km. Kategorie: jednotlivci-muži, jednotlivci-ženy, dvojicemuži, dvojice-ostatní, BISPORT, info: tel. 317 701 460. 21.4.2007 Vlašim: Ekofashion - módní přehlídka oděvní tvorby, Podblanické ekocentrum Vlašim (Pláteníkova 8). Součástí vernisáže výstavy: 21.4.-18.5.2007 Vlašim: Ekofashion - výstava fotografií BcA. Marty Pavlíkové a BcA. Richarda Rameše fotografie oděvních kolekcí, ateliérové tvorby, přednáškový sál Podblanického ekocentra Vlašim. [email protected], www.csop.cz 21.4.2007 Nespeky: Malujeme na hedvábí - Kulturní klub Nespeky, od 14-16 hod., malujeme hedvábné kravaty pro muže, cena: 200,-Kč. www.nespeky.com 3.2.-22.4.2007 Jílové u Prahy: Keltové a střední Čechy - Regionální muzeum Jílové. 23.4.-4.5.2007 Čtyřkoly: Humanitární sbírka - letního a zimního oblečení, lůžkovin, ručníků, utěrek, záclon, látek, péřových a vatových přikrývek, polštářů, dek, starého papíru. V době úředních hodin na Obecním úřadě ve Čtyřkolech. Věci nosit v igelitových pytlech či krabicích. Info: OÚ Čtyřkoly tel.: 317 776 651 25.4.2007 Kamenice: Olympic 2007 - koncert, od 19.30 hod., vstupné: 300,-Kč, KC Kamenice, Ringhofferovo nám. 434, tel.: 323 672 643, [email protected] 1.5.-31.10.2007 Rataje n.S.: Malované na skle - výstava Aleny Bártové, Talmerské pokojíčky v zámku, info.: 723 583 458 do 3.5.2007 Jílové u P.: Michaela Fischerová - výstava keramiky.Galerie U zlatého korálku, Masarykovo nám. 1, www.zlatykoralek.cz 4.5.-31.5.2007 Jílové u P.: Výstava řezbářského umění tajemného kmene Makondů z Tanzánie a Chewů z Malawi 5.5.2007 Vladimír Jiránek - v 15.00 vernisáž výstavy kresleného humoru, Klub Čtrnáctka-Galerie Chodba, ve 20.00 hod. koncert na zámku. Hrají galeristé. 13.5.2007 Štiřín: Kociánovo kvarteto - housle, viola, violoncello. Sukův a Salmův sál zámku Štiřín, vstupné: 250,-Kč, info.: 255 736 111 18.5.2007 Štiřín: Vladimír Mišík a ETC, legendy českého rocku, vstupné: 200,-Kč, v 19.30 hod., rezervace: 255 736 111. 19.5.2007 Nespeky: Zdobíme kapsáře - od 14 do 16 hod., ušité kapsáře zdobíme keramickými knoflíky, kapsář ušijeme, poplatek: 200,-Kč., www.nespeky.com 10.6.2007 Štiřín: Koncert - soprán G. Pechmannová a klavír M. Averkiev, Sukův a Salmův sál zámku Štiřín, vstupné: 250,-Kč, info.: 255 736 111 1.6.-20.7.2007 Rataje n.S.: Obrazy Josefa Švarce - výstava obrazů na zámku, info.: 723 583 458. 15.6.2007 Štiřín: Spirituál kvintet - folkový koncert, vstupné: 350,-Kč, v 19.30 hod., rezervace: 255 736 111. 22.6.2007 Rataje n.S.: Virtus Vincit - šermířsko-divadelní a taneční skupina ze Zlína. „Královský turnaj“ ukázka soubojů, nádvoří zámku v Ratajích v 18.00 hod, info.: 723 583 458 23.6.2007 Nespeky: Batikujeme - od 14 do 16 hod., batika sypaná a vázaná, platek: 100,-Kč. www.nespeky.com Kulturní akce Praha : 3.-6.5.2007 Svět knihy - mezinárodní knižní veletrh, Výstaviště Praha, tel.: 224 498 234, www.bookworld.cz Eurocentrum Praha - pravidelné čtvrteční semináře (Jungmannovo nám. 24, Praha 1) od 16.30 - 18.00 hod., účast zdarma, registrace na : [email protected]: 19.4.2007 Uznávání profesních kvalifikací v rámci EU 26.4.2007 Poskytování služeb v zemích EU a vysílání pracovníků 10.5.2007 Euro a jeho zavedení v ČR 24.5.2007 Podpora podnikatelů ze strukturálních fondů EU 31.5.2007 Práce v zemích EU, zdravotní a sociální pojištění 7.6.2007 Cestování v EU a zdravotní pojištění Ostrá nad Labem: Botanicus - 35 km od Prahy u Lysé nad Labem, www.botanicus.cz, historické slavnosti: 28.4.2007 Slavnostní otevření - Festival hudby a jídla 5.5.2007 Den koně - Farmářská řemesla 26.5.2007 Dětský den - Jarmark sladkostí 2.6.2007 Veselý dětský den s klauny a žongléry 16.6.2007 Loutky a divadlo Kromě slavností je historická středověká vesnice přístupna od 28.4. do 29.9. kromě pondělí 10-16 hod., v červenci a srpnu 10-17 hod. - 19 -


Slaný: 11.-12.5.2007 Husitské slavnosti - www.infocentrum.slansko.cz Kouřim: Muzeum lidových staveb - skanzen, www.kolin.cz/muzeum, info.: 321 784 004: 30.4.2007 Čarodějnice - pálení ohňů na Staré Kouřimi 12.5.2007 „Čas vlků“ - historická bitva na Staré Kouřimi Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz, http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany - zs.cercany.indos.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ Ochotnický divadelní spolek Nula Morčat - www.cu.wz.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz Husův sbor Čerčany - www.sborcercany.blog.cz Sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz SHŠ Mračtí (šermíři) - www.mracti.cz Sportovně kulturní centrum Ondřejov (SKC)- funguje od 1.7.2006 - www.obecondrejov.cz/skcentrum www.stirin.cz, www.blanicti-rytiri.cz, www.zborenykostelec.cz, www.parnijizdy.xf.cz, www.sdruzeni-ledce.cz, www.laduvkraj.cz, www.csopvlasim.cz, www.mestotynec.cz, www.pysely.cz, www.muzeum-umeni-benesov.cz, www.ddmbenesov.com,

VÝZVA !!! Termín se blíží !!!

Na červenec chystá Infocentrum Čerčany výstavu „Šikovné ruce“, která by měla prezentovat práce šikovných čerčanských kutilů, amatérských umělců, prostě všech, kteří vlastníma rukama dokážou vyrobit umělecké či užitkové předměty. Již teď se můžete hlásit v Infocentru (adresa, telefon a co byste chtěli vystavovat) nebo zanechte tip na někoho o kom víte, že něco umí (kutit, paličkovat, vyřezávat, malovat, fotografovat, háčkovat, drátovat apod.). Přesné termíny přineseme v příštím čísle Čerčanského zpravodaje, ale hlásit se můžete už teď.

MULTIMEDIÁLNÍ STUDIO POSÁZAVÍ

Formou krátkých reportáží mapuje kulturní, společenské a sportovní dění regionu Posázaví včetně regionálních historických památek. Tyto reportáže jsou vysílány na www.posazavi.com v sekci internetové televize. Jednou měsíčně jsou zpracovány do půlhodinového magazínu S kamerou regionem, který odvysílá regionální kabelová televize. Magazín je též distribuován na DVD nosičích do Infocenter, knihoven a na městské úřady regionu Posázaví.

SOUTĚŽ:

Kde bydlí Pepík? Z titulní strany se na vás usmívá Pepík. Velikonočně vyšňořen, ale u svého domečku sedí po celý rok, uvidíte ho např. i na Vánoce. Už jednou hledali čtenáři Vodníka... a úspěšně. Na toho, kdo vypátrá, kde bydlí Pepík, čeká stejná odměna. Zdarma vstupenka do Kina Čerčany na vybrané představení. Odpověď pošlete nejpozději do data uzávěrky příštího čísla do redakce Čerčanského zpravodaje, Infocentrum Čerčany, Sokolská 28. Před vchodem je poštovní schránka nebo posílejte odpovědi na e-mail: [email protected]. Uveďte své jméno, adresu a věk.

ČISTÁ ŘEKA SÁZAVA 2007

Cílem projektu je vyčistit břehy řeky od města Sázavy po Pikovice od naplavených odpadů, které tam při záplavách zvýšená hladina zanesla nebo je tam zanechali bezohlední občané. Snahou je zapojit do čištění břehů řeky Sázavy všechny, kterým není lhostejný vzhled tohoto významného středočeského toku, a také navázat spolupráci mezi jednotlivými obcemi, organizacemi a subjekty podél toku řeky. Letos tato akce probíhá v termínu 7.4. - 15.4.2007 přímo z lodí z hladiny řeky. Tato náročná práce se koná za každého počasí. S dotazy se můžete obracet na manažerku projektu Barboru Čmelíkovou, tel.: 604 577 761, [email protected], http://leader.posazavi.com/cz Tato akce již proběhla v roce 2006 a setkala se s velkým ohlasem. O průběhu letošní akce přineseme zprávy v dalším čísle Čerčanského zpravodaje.

STUDENTI PRO VENKOV JIŽ POSEDMÉ NA PODBLANICKU Téma semináře: Volný čas na venkově – je vůbec nějaký? Datum: 17. – 20. května 2007 Téma v pořadí již sedmého intenzivního semináře Studenti pro venkov je věnováno diskusím o volném čase na venkově a zásadní otázce, zda-li je vůbec nějaký. Změnil se český venkov jen na noclehárnu větších měst a nebo je a bude aktivním místem pro plnohodnotný život? Podaří se vrátit lidové tradice do české vesnice? Podobné otázky budeme řešit spolu s 15ti vysokoškolskými a středoškolskými studenty nejen z regionu, ale celé ČR. V rámci semináře navštívíme na půl dne obec Ratměřice (mikroregion Džbány), Teplýšovice (mikroregion Chopos) a město Vlašim. V sobotu 19. května od 9:00 hod. proběhnou ve Vlašimi veřejné přednášky odborníků k tématu semináře. V rámci akce navštívíme tradičně hnutí Hare Kršna v Městečku u Chotýšan a vyzkoušíme si některá z tradičních řemesel (drátkování, tkaní a předení). - 20 -


Místo konání semináře: Vlašim, Mikroregion Džbány, Mikroregion Chopos Cena semináře: 250,- Kč za studenta, obsahuje: místní dopravu, ubytování (3 noci), stravu (3krát denně + drobné občerstvení v průběhu akce), textové materiály, náklady na administrativu, program a organizační zajištění. Studenti si sami hradí pouze dopravu na místo a zpět. Seminář je určen výhradně vysokoškolským a středoškolským studentům se zájmem o venkov. Kontaktní osoba: Lucie Krubnerová, tel. 604 451 815, [email protected] Přihlášku, program a další informace naleznete na www.podblanickem.net a na www.spolkovydum.cz. SEMINÁŘ SE USKUTEČŇUJE ZA PODPORY A FINANČNÍ SPOLUÚČASTI MĚSTA VLAŠIM, MIKROREGIONU DŽBÁNY, CHOPOS A KATEDRY SOCIÁLNÍ A KULTURNÍ EKOLOGIE FAKULTY HUMANITNÍCH STUDIÍ UNIVERZITY KARLOVY.

ROZHOVOR U KÁVY O KÁVĚ

s Petrou Veselou – Mistryní kávy ČR 2005 Petře je 23 let a bydlí v Jílovém u Prahy, kde má již třetím rokem otevřenou kavárnu U zlatého korálku (www.zlatykoralek.cz). Splnila si tak svůj sen. Ke kavárně patří také malá a útulná galerie, kde se střídají zajímavé výstavy. Pijete ráda kávu? Já jsem dřív kávu vůbec nepila. Začala jsem až asi 2,5 roku po tom, co jsme to tady otevřeli. Momentálně jsem závislá na capuccinu. Horší je, že málokde dostanu opravdu dobré capuccino. Aby více lidí proniklo do světa kávy a aby ji stále více baristů umělo správně připravit, proto je tady i soutěž „Mistr kávy“. Proč ne třeba čajovna? No, tak čaj, ten nepiju vůbec ... Co Vás vedlo k tomu otevřít si kavárnu, když kávu vlastně nepijete? Po střední škole jsem se nedostala na vejšku, nevěděla jsem co dělat. Asi půl roku jsem pracovala jako au pair v Anglii. Když jsem se vrátila, tak jsem pořád nevěděla, co vlastně chci dělat. Moje máma jednou náhodou prohodila, ať si otevřu vlastní cukrárnu, protože to byl můj sen. Miluju totiž sladkosti. V Jílovém se zrovna objevily vhodné prostory k pronájmu, tak jsem se sem přišla hned podívat a ještě jsem stihla na poslední chvíli podat žádost, protože se jedná o majetek města. Byla jsem z toho tady nadšená. Nakonec jsem se rozhodla pro kavárnu. Tady ty sladkosti můžete mít taky a v dnešní době je trend zajít si spíš na kafe a popovídat, nebo při kávě a zákusku řešit nějaké obchodní jednání. Protože máma i já se zabýváme prací s korálky a vyrábíme šperky, chtěly jsme u kavárny mít i svou galerii. Kdy Vás poprvé napadlo, že byste mohla soutěžit? Protože jsem byla úplně mimo obor, absolvovala jsem před otevřením kavárny školení o kávě u Roberta Trevisana. To je Ital, který má školu kávy a vlastní kavárnu v Praze a pořádá také i soutěže. Právě on mě přemluvil, abych se jedné zúčastnila ... a pak už šlo všechno samo. Kdy jste začala soutěžit a s jakým úspěchem? Krátce po otevření naší kavárny jsem se zúčastnila 2. ročníku mistrovství republiky a skončila jsem na 3. místě. To nikdo nečekal. K tomu jsem ještě vyhrála Cenu sympatie. V dalším roce se mi podařilo tuto soutěž vyhrát a stala jsem se tak „Mistryní kávy ČR za rok 2005“ a letos v únoru jsem skončila druhá. Jak probíhá taková soutěž ve vaření kávy? Soutěž má 3 části po 15 minutách. První čtvrthodina je věnována přípravě. Zahřívají se šálky, protože na capuccino a espresso mají být porcelánové, aby dobře držely teplo. Pak přijde asi nejtěžší část celé soutěže a tou je správné nastavení kávomlýnku. Káva totiž pohlcuje vlhkost, takže velmi záleží na prostředí, kde se káva mele a třeba i na počasí. Umele se trocha kávy a vyzkouší se. Správné espresso by mělo mít 7g kávy a mělo by téct 20-30 vteřin. Dále sem patří příprava stolu pro degustační komisi a příprava vlastní prezentace. Ve druhé patnáctiminutovce probíhá samotná prezentace, kdy se pro degustační porotu připraví 4 capuccina, 4 espressa a 4 volné nápoje. U volných nápojů záleží na každém, co vymyslí, jen to musí být na bázi espressa a nesmí to obsahovat alkohol. Čtyřčlenná degustační komise hodnotí pěnu, chuť a vzhled kávy a celkové vystupování soutěžícího. Vedle toho je tam ještě dvoučlenná technická porota, která hodnotí hygienu a praktické věci včetně práce s kávovarem. Ve třetí části se soutěžící už věnují úklidu. Jako vítězka Mistrovství ČR jste nás reprezentovala na Mistrovství světa, které se konalo v Bernu. Jaké byly Vaše dojmy? Tam to bylo úplně jiné, úroveň soutěžících baristů byla ohromná. Skončila jsem na 29. místě ze 40 soutěžících. Bohužel se mi stalo, že mi při přípravě volného nápoje přestal fungovat mixér a to mě úplně rozhodilo. Přetáhla jsem tak prezentaci o 2O sekund, za což se strhávají body. Letošní vítěz letí do Tokia, není Vám líto, že neletíte Vy? Když budu hodně trénovat, mohla bych se tam dostat na trochu jinou soutěž - Latte Art, což je malování ornamentů mlékem na kávu. Odrazil se nějak Váš úspěch na návštěvnosti Vaší kavárny? Ano, je to opravdu znát. Po té, co jsem vyhrála mistrovství republiky, kontaktovali mě novináři a reportéři, vycházely články a lidi neváhali přijet třeba z Prahy na dobré kafe. V obecném povědomí asi panuje následující postup: - do šálku dáme kávovou lžičku mleté kávy a přelijeme - 21 -


vařící vodou. Někdo si kávu osladí, někdo přilije mléko. Podle toho, co jste říkala Vy, je příprava kávy hotová alchymie. Dá se ještě v oblasti kávy vymyslet něco nového? Určitě ano. Například u espressa je hodně možností. Dají se do něj dát různé druhy zmrzlin, různé příchutě sirupů, jogurty, cola, v podstatě cokoliv. Pro mne je káva prostředek, jak udržet oční víčka otevřená bez pomocí sirek. Čím je káva pro Vás? Pro mě je káva koníček, práce, obživa. Když někam přijdu, dám si buď capucciono nebo malé presso, abych věděla, jak to dělají jinde. V čem tkví kouzlo Vašeho vlastního nápoje Miramare a speciality Zlatý korálek? Nebo je to tajné? Tajné je to možná spíš u zrnkových káv, jejichž směsi si firmy míchají samy, ale jinak ne. Miramare je espresso s vanilkovou zmrzlinou, pomerančovým džusem a dalšími ingrediencemi a Zlatý korálek je zase espresso s mléčnou pěnou, se sirupem a čokoládovým obrázkem. Děkuji za rozhovor a přeji v dalších soutěžích mnoho úspěchů a hodně spokojených zákazníků. Ptala se Renata Frídová

SLUNEČNÍ ZÁTOKA - PUTOVÁNÍ PO STOPÁCH FOGLAROVY KNIHY „HOŠI OD BOBŘÍ ŘEKY“ Spisovatel Jaroslav Foglar se narodil dne 6.7.1907, takže v letošním roce uplyne právě 100 let od jeho narození. Jeho nejslavnější kniha „Hoši od Bobří řeky“ vyšla v roce 1997 již v 15. vydání k 90. výročí narození autora. Děj této knihy se odehrává ve Sluneční zátoce v překrásné přírodě našeho Posázaví (u Ledče nad Sázavou). Nejkratší cesta do Sluneční zátoky vede ze zastávky vlaku Vilémovice, kam se dostaneme z Čerčan po trati č. 212. Přímo proti zastávce je lávka pro pěší přes řeku Sázavu. Tudy nás povede žlutá turistická značka po levém břehu - místy kamenitého a s balvany a po 0,5 km dojdeme do Sluneční zátoky s hezkou rovnou loučkou. Na kraji lesa vidíme pomník z posázavské žuly, který je vysoký asi 3m, na němž je pamětní deska z bronzu s nápisem: V těchto místech se konal letní tábor v r. 1925-1945 nejstarší český skautský oddíl „Pražská dvojka“ s vedoucím Jaroslavem Foglarem Vedle nápisu je indiánský totem nahoře s bobrem a reliéf hlavy Jaroslava Foglara. V r. 1997 k jeho 90. narozeninám byla odhalena tato deska, kterou navrhl V. Pechar. Nedaleko na stromě je turistická orientační tabulka s textem: Sluneční zátoka - na tomto místě se konaly junácké tábory pod vedením legendárního Jaroslava Foglara - Jestřába (Tabulka je z r. 2002). Od tohoto památníku můžeme putovat po žluté turistické značce k nemocnici v Háji a dál po červené do Ledče n.S. nebo směrem na Stvořidla na řece Sázavě. Ve Vilémovicích je zámeček se zámeckým parkem, ve kterém se nachází nejstarší strom ve střední Evropě - tis červený (Taxus baccata), jehož stáří se odhaduje na 15002000 let, má výšku 13 m, obvod kmene je 310 cm (kůra, dřevo i semena jsou jedovatá). Tento strom je přísně chráněný. Z Vilémovic se dostaneme po žluté do Pavlova, kde je stanice ochrany zvířat (vydra říční, sova, orel křiklavý, raroh velký, sokol stěhovavý, puštík bělavý, čáp černý atd.). Prohlídka je možná od května do září. Žlutá turistická značka pak pokračuje do Světlé n.S. Hoši od Bobří řeky putovali začátkem července na Sluneční zátoku na stanový tábor po dobu celých prázdnin až do konce srpna plných 20 let (od r. 1925-1945). Cesta z Prahy podle řeky Sázavy jim trvala čtyři dny a noci. Šli pěšky a vybavení na táboření vezli s sebou na několika vlastnoručně vyrobených vozících. Zde se formovali „bobříci“, tady se zrodila Zelená příšera, zaznívala Píseň úplňku a vznikaly táborové hry Alvarez, Zlaté údolí, Výprava na Yucatan a další. Až tudy někdy půjdete, možná k vám řeka promluví slovy Jaroslava Foglara: „Pojď se mnou tam, kde nebe je vysoké a modré a kde oblaka bílá rychleji než kde jinde plují. Slyšíš tu píseň větrů v korunách borovic? Slyšíš tu píseň dálek závratných?“ Jaroslav Foglar – nar. 6.7.1907, v r. 1925 v 18 letech zakládá první tábor ve Sluneční zátoce, v r. 1945 ve 38 letech věku vede svůj poslední tábor tamtéž. Knihu Hoši od Bobří řeky dopsal r. 1930, kdy mu bylo 23 let. Později byl zaměstnán na Městském úřadě v Ledči nad Sázavou. Pracoval také jako redaktor časopisů Mladý Hlasatel, Junák a Vpřed. Zemřel v roce 1999 v Praze. Napsal celou řadu knih pro mládež, mnohé si můžete vypůjčit i v naší knihovně v Čerčanech: Boj o první místo, Pod junáckou vlajkou, Jestřábe vypravuj, Výprava na Yucatan, Strach nad Bobří řekou, Dobrodružství v Zemi nikoho, Devadesátka pokračuje, Stínadla se bouří, Modrá rokle, Život v poklusu, Záhada hlavolamu, Přístav volá, Poklad Černého delfína, Hoši od Bobří řeky, Rychlé šípy, Svorní gambusíni. Ing. Jaroslav Šidák, CSc. - 22 -


PUTOVÁNÍ PO STEZKÁCH ZÁMECKÝCH A PŘÍRODNÍCH PARKŮ KONOPIŠTĚ – ZÁMECKÝ PARK Kvůli nedostatku místa jsme příspěvek o konopišťském zámeckém parku museli v minulém čísle zkrátit. Dnes přinášíme jeho dokončení: Státní zámek a park Konopiště jsou národní kulturní památkou. Hrad vznikl ke konci 13. stol. Během staletí byl přestavován a přecházel do rukou Benešoviců, Šternberků, Vrtbů atd. Posledním pánem na Konopišti byl Habsburk František Ferdinand dÉste, jehož zásluhou se z Konopiště stalo reprezentativní sídlo. Za počátky konopišťského parku je považována zahradní úprava středověkých opevňovacích valů. V r. 1725 zřídili Vrtbové okrasný geometrický květinový parter a r. 1746 barokní zahradu. Za panování Ferdinanda dÉste byl vybudován velkolepý novokrajinářský park, jehož odbornými tvůrci byli architekti Karl Mossmer z Vídně a umělecký zahradník Karel Rozínek z Prahy. Samostatný celek tvoří Růžová zahrada (zal. 1898) s palmovým skleníkem, rosariem, alpinem a jezírkem. Při jejím vzniku koncem 19.stol. zde bylo vysázeno 1500 kusů stromkových a 7000 kusů keřových růží asi ve 200 kultivarech. V celém parku rostě asi 224 různých druhů dřevin (z toho 66 druhů jehličnanů a 158 druhů listnáčů. Pro barokní terasy-partery jsou typické tvarované listy tisu červeného (Taxus baccata), jinanu dvojlaločného (Ginkgo biloba) a svitel latnatý. Dále v parku najdete vilín japonský, jesenec okrouhlolistý, javor babyka vyšlechtěný pro malé prostory a zde vysazen v r. 1910 poprve v ČR. Kostru parku tvoří domácí dřeviny doplněné cizokrajnými dřevinami. Od hájovny Šiberna vede stará Vrtbovská alej asi 300 m dlouhá a tvořená hlavně lípou velkolistou. Naučná stezka „Historie a příroda Konopišťského zámeckého parku“ poskytuje základní údaje o vývoji a stavu parku a jeho nejzajímavějších místech. Areál parku (340 ha) si lze prohlédnout pěšky i na kole ve dvou trasách. Kratší trasa (asi 2 km) je zaměřena na nejbližší okolí zámku, delší trasa (asi 7 km) vás provede i odlehlejšími krajinářskými partiemi parku. Jednou z dominant parku je Zámecký rybník (20,6 ha). Celý areál patří mezi nejkrásnější, největší a dendrologicky nejcennější parky v ČR. VLAŠIM – ZÁMECKÝ PARK A MĚSTO, PODBLANICKO a BLANÍK Cesta vlakem z Čerčan do Vlašimi vede přes Benešov (žel.trať č. 222). Od žst. Vlašim dojdeme po modré turistické značce až k mohutné vstupní bráně z r. 1886 do zámku a zámeckého parku. Brána má dvě věžové nástavby. Rozlehlý anglický park v údolí řeky Blanice byl založen r. 1775 za panství knížat z Auerspergu. Postupně byl park doplňován romantickými stavbami – čínský pavilon, mešita, starý hrad, socha Samsona, Amorův templ, ptačinec atd. V úpravách vlašimského parku se pokračovalo i v 1.pol.19.stol., kdy Karel Vilém Filip z Auerspergu nechal postavit tři novogotické vstupní brány do parku – vlašimskou, domašínskou a znosimskou. Nejznámější je vlašimská, kterou zdobí 13 erbů původních šlechtických majitelů vlašimského panství a velký erb rodu knížat z Auerspergu. První patro věže je dnes Podblanickou galerií s díly místních umělců. Turistické putování romantickým krajinářským Vlašimským zámeckým parkem je vhodné již za chladnějšího jarního počasí. Rozprostírá se za zámkem v údolí řeky Blanice, přístup do parku je zleva od budovy zámku. Park vznikl ze staré obory. Původní dispozice parku byla raně krajinářská a dotvářela se postupně až do 80.let 18.stol. Byl to nejstarší dosud známý pokus o založení přírodně krajinářského parku v Čechách, který se pak stal jedním z nejproslulejších parků tehdejší doby. Svou rozlohou 75 ha patří k největším zámeckým parkům u nás. Celým parkem vede naučná stezka značená zeleno-bílými trojúhelníky. Rozlehlý původní háj umožnil vytvoření různých náladových, intimních zákoutí, které se navzájem nerušily. Prostorovou vazbu všech detailních kompozic obstaraly výhledy a průhledy na zámek a na Starý hrad. V některých scenériích dodnes dominují věkovité stromy. Na reprodukcích starých obrazů z let 1802-1805 můžeme vidět četné již zaniklé prvky krajinářského romantismu – např. Měsíční ostrov s glorietem, Háj bardů, Maurské besídky, pomníčky a náhrobky. Do nynější doby se dochovala umělá zřícenina Hrádek-Starý hrad, pseudogotická vstupní brána, socha Samsona a čínský pavilon, který byl s bohatým květinovým okolím nejpřitažlivějším motivem celého areálu. V parku najdeme sedm mostů a můstků. Nejvýznamnější dřeviny najdeme poblíž zámku. V současné době se v parku vyskytuje přes 100 druhů dřevin. Z jehličnanů je pozoruhodný „hadí smrk“. Z 80 druhů listnáčů nás zaujmou javory, jírovec žlutý, dřezovec trojtrnný, nahovětvec kanadský, sloupovitý dub letní atd. Na území parku bylo pozorováno více než 100 ptačích druhů. Vlašimský zámecký park se stal také místem inspirujícím také hudební klasiky. Ve 30. a 40. letech 19. stol. zde pobýval Bedřich Smetana, který prožíval své mládí v nedalekých Růžkových Lhoticích, koncem 70. let 19.stol. navštěvoval park i Gustav Mahler, který měl ve Vlašimi příbuzné a přátele. Vlašimský park je začleněn v evropské soustavě chráněných území. Je majetkem Města Vlašim. Zámek Vlašim – hrad byl postaven na ostrohu nad řekou Blanicí poč. 14.stol. pány z Vlašimi. Původní gotický hrad vlastnil rod Jenštejnů, později rod Trčků z Lípy a Vostrovcové z Kralovic, postupně byl hrad přestavován na reprezentativní renesanční šlechtické sídlo. Poslední majitelé – knížata z Auerspergu přestavěli zámek v klasicistním stylu. Od roku 1945 patří zámek Městu Vlašim. V současnosti zde sídlí Muzeum Podblanicka a Střední odborné učiliště. Východně od zámku je děkanský kostel sv.Jiljí postavený r. 1522 s pěti oltáři, z nichž - 23 -


největší je ozdoben obrazem sv. Jiljí od J.N. Myslivečka. V kryptě pod kostelem jsou pohřbeny ostatky bývalých majitelů panství a kněží. Věž kostela byla v letech 1830-1831 zvýšena. U kostela je socha sv. Jana Nepomuckého – barokní z r. 1738, kašna se sochou rytíře Záboje z 19. stol. Poblíž je barokní děkanství z r. 1703. Naproti kostelu je Husův sbor CČSH s věží z r. 1924-1926. Možnost koupání v letních měsících je na koupališti Na lukách. Při jasné obloze stojí za to navštívit místní hvězdárnu. Kraj kolem Vlašimi se nazývá Podblanicko. Do národního povědomí vstoupily hory Velký a Malý Blaník především početnými verzemi rozšířené pověsti o Blanických rytířích, kteří mají z hory vyjet, až bude českému národu nejhůř... Dnes jsou tyto vrchy dominantou Chráněné krajinné oblasti Blaník (41 km2, založena v r. 1981). Nadmořská výška se pohybuje mezi 366-638 m n.m. Páteř oblasti tvoří řeka Blanice. V oblasti jsou vyhlášeny dosud 4 maloplošná chráněná území (Velký Blaník, Malý Blaník, Částrovické rybníky, Podlesí). Je zde vyhlášeno 23 památných stromů. Můžeme dál putovat podél toku řeky Blanice třeba až k soutoku se Sázavou mezi Českým Šternberkem a Soběšínem. (Turistická mapa č. 40 „Benešovsko“, č. 41 „Česká Sibiř a Táborsko-sever“, č. 43 „Střední Posázaví“, měřítko 1:50 000, vyd. KČT-Klub českých turistů.

ČERČANSKÝ KALENDÁŘ TURISTICKÝCH DÁLKOVÝCH POCHODŮ

14.dubna 2007: Posázavím- Krajem Josefa Lady 14, 24, 35, 50 km Start: Týnec n.S. Bisport u mostu 7-10 hod., TK KČT JAWA METAZ Týnec n.S., inf.: Milan Šípek, 257 41 Týnec n.S., Sadová 129, tel.: 317 701 765 21.dubna 2007: K pramenům Rokytky 6, 12 km Start: Říčany, ZŠ Bezručova 94, 9-12 hod., KČT Říčany-Radošovice, inf.: František Znamenáček, 251 01 Říčany u Prahy, Komenského nám. 1344, 723 466 338, [email protected] 21.dubna 2007: Krajinou barona Ringhoffera 20 km Start: nádraží Mirošovice, v 10.00 hod. Mikroregion Ladův kraj - tel.: 323 618 169, 323 618 142, www.laduv-kraj.cz 5.května 2007: Sukovou stezkou 6-30 km Start: Sedlčany KD J.Suka 8.30-9.30 hod., cíl-Křečovice nebo Sedlčany, KČT Tatran Sedlčany, inf.: Alena Kalvasová, 264 01 Sedlčany, Seifertova 1032, tel.: 318 821 934, 318 822 325, 603 746 049, [email protected] 5.května 2007: Vzpomínka na Svatojánské proudy 9 km Start: Štěchovice aut. nádr. 9-12 hod., cíl: Třebenice, hospoda U Tatarů do 19.00, KČT Stará plavba, inf. Blanka Reichardtová, 190 00 Praha 9, Sokolovská 254, tel.: 604 240 024 8.května 2007: Z devítky do devítky - Klánovice 7, 15, 25, 35, 50 km Start: Klánovice žst. 7-10 hod., cíl: tamtéž do 18 hod., KČT TJ Střížkov, inf. Martin Večeřílek, 190 00 Praha 9, Lovosická 768, tel.: 721 164 076, www.volny.cz/kct-strizkov 12.května 2007: Memoriál Jaroslava Vosoby 7, 12, 20, 28 km Start: Davle žst. 8.15-10.30 hod., cíl: Libeř - rekreační základna TJ Zora 12.30-17.00 hod., KČT TJ Zora, inf.: Vladimír Černý, 100 00 Praha 10, Pod strání 17/2159, tel.: 274 775 819, [email protected], www.tjzora.kct.cz 13.května: Okolo hvězdárny k Ladově chalupě 10, 15, 21, 31, 52 km Start: Senohraby, chata lyžařů Žlábka 6.00 hod., KČT TJ Sokol Senohraby, inf.: Jaroslav Žádník, 251 66 Senohraby, Sokolská 121, tel.: 323 655 277 19.května 2007: Pochod PRAHA-PRČICE (ale i odjinud) 22-70 km Start: na 17 trasách dle propozic, cíl: Prčice 11-20 hod., KČT odbor Praha-Prčice, inf.: www.praha-prcice.cz, dotazy jen písemně 180 00 Praha 8, Vacínova 10. 25.května 2007: Krajem bitvy u Lipan 17, 27, 32, 38, 50, 100 km Start: Český Brod, sportovní hala Komenského 6, 6.30 - 10 hod., OKČT Slavoj Český Brod, inf.: Václav Čokrt, 282 01 Český Brod, Na Křemílku 1244, tel.: 321 620 672, 732 735 291 26.května 2007: Den pro děti a rodiče Start: Radotín, klubovna TOM, K lázním, 10.00 hod., cíl: tamtéž do 16.00 hod., Radotínský turistický klub, inf.: RNDr. Vlasta Gottwaldová, 153 00 Praha 5, V.Balého 25, tel.: 257 911 883, www.volny.cz/tom-radotin. 2.června 2007: Za Kozlem do Velkých Popovic 10, 20, 27 km Start: dle propozic 7-11 hod., cíl: Velké Popovice pivovar 11-16 hod., KČT Říčany-Radošovice, inf.: Václav Jauce, 251 01 Říčany, Mánesova 406, tel.: [email protected], www.kct-ricany.wz.cz, oblast Říčany. Mnichovice 9.června 2007: Pytláckými roklemi 9-50 km Start: Říčany žst. 6-10 hod., cíl: Říčany do 18.00 hod., KČT Říčany-Radošovice,inf.: František Znamenáček, 251 01 Říčany u Prahy, Komenského nám. 1344, tel.: 723 466 338, [email protected], www.kct-ricany.wz.cz 23.června 2007: Po stopách Keltů 10, 15, 25, 35, 50 km Start: Praha-Roztyly, stanice Metro C, 7-10 hod., cíl: Zbraslav žst. do 18.00 hod., KČT TJ Střížkov, inf. Rostislav Jáneš, 143 00 Praha 4, Mezihorská 27, tel.: 604 481 239, [email protected], www.volny.cz/kct.strizkov 23.června 2007: Memoriál kamenného brouka 6, 12, 18, 26, 36, 51 km Start: Praha 5, sídliště Barrandov-tram. MHD 6-10 hod., cíl: Holyně, restaurace U Knotků 10.30-20 hod., KČT Trilobit Barrandov, inf.: Ing. Petr Kučera, 152 00 Praha 5-Hlubočepy, Trnkovo nám. 1112/1, tel.: 723 755 205, [email protected], www.trilobitbarrandov.eu Informace a propozice pochodů si mohou zájemci vyžádat min. 14 dnů předem na adrese uvedené u každého pochodu (přiložte obálku se známkou na odpověď). Další podrobnosti o turistických dálkových pochodech - Ing. Jaroslav Šidák, CSc., tel.byt 257 325 953. Ing. Jaroslav Šidák, CSc., vedoucí turistického oddílu KČT - 24 -


ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY MOBIL: 723 756 257 13.4. pátek

10.00 h. Vstupné 30 Kč

DUBEN

2007

TEL: 317 777 280

DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ

ČR 61 min., mládeži přístupno

KRTEK A OSLAVA 9 pohádek pro nejmenší.

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB 13.4. pátek

19.00 h.

Dokumentární film


MARCELA

Vstupné 69 + 1 Kč Celovečerní dokumentární film Heleny Třeštíkové o neobyčejném životě obyčejné ženy. 14.4. sobota

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 21.4. sobota



19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Životopisný film

Anglie,Francie,Itálie 103 min., mládeži do 12 let nepřístupno

KRÁLOVNA

Strhující pohled režiséra Stephena Frearse za zavřené dveře královského paláce a do mysli a srdce královny Alžběty II., těsně po tragické smrti princezny Diany. V hlavní roli oslňující Helen Mirrenová. Thriller USA,Mexiko 142 min., mládeži do 15 let nepřístupno

BABEL

Třetí film režiséra A.G.Iňárritu, ve kterém lesk hvězd Brada Pitta a Cate Blanchet bledne ve spleti silných minipříběhů. Jeden z oscarových favoritů letošního roku. Povídkový celovečerní animovaný film ČR 74 min., mládeži přístupno

JEDNÉ NOCI V JEDNOM MĚSTĚ

Co všechno se může odehrát během jedné noci v jednom městě? Nový animovaný film s prvky hororu i černého humoru. Historické drama Španělsko,USA 117 min., mládeži do 15 let nepřístupno

GOYOVY PŘÍZRAKY

Miloš Forman vypráví o revoluci svobody, království vášně a jiných obětech děvky historie. Javier Bardem, Natalie Portman a Stellan Skarsgård v příběhu à la these.

KVĚTEN 5.5. sobota


20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 11.5. pátek

10.00 h. Vstupné 30 Kč

2007

Rodinný film v českém znění

USA 97 min., mládeži přístupno

ŠARLOTINA PAVUČINKA

Zvířátka všech stodol, spojte se! Chytrá pavoučice se pokouší zachránit prasátko před likvidací. Kriminální thriller Anglie,ČR,Itálie,Francie 121 min., mládeži do 15 let nepřístupno

HANNIBAL - ZROZENÍ

V celé paletě filmových sériových vrahů snad není postavy natolik odpudivé a zároveň fascinující, jako je vraždící psychiatr Hannibal Lecter. Film se vrací ke kořenům jeho šílenství. DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ ČR 63 min., mládeži přístupno

MALÝ BLESK 7 pohádek pro nejmenší.

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB 11.5. pátek

20.00 h.

Psychologický politický film

ŽIVOTY TĚCH DRUHÝCH

SRN 139 min., mládeži do 12 let nepřístupno

Jak jsme žili, živořili a nakonec tak nějak přežili. Vstupné 69 + 1 Kč Osamělost šmíráka, který slyšel příliš mnoho - aneb „dobrý“ fízl ještě žije. 12.5. sobota



18.00 h. 20.00 h.

Vstupné 69 + 1 Kč 26.5. sobota

17.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

Animovaná komedie v českém znění

USA,Jižní Korea 79 min., mládeži přístupno

PAST NA ŽRALOKA

Rybí western o rybákovi jménem Pi, snažícím se uchránit svůj domov (a svou milovanou rybku) před agresivním žralokem. Psychologický historický film

USA 111 min., mládeži do 12 let nepřístupno

Hvězdně obsazený průřez jedním červnovým dnem roku 1968, kdy byl v titulním hotelu zavražděn senátor Robert F. Kennedy. Smutná komedie


Jan Svěrák natočil podle scénáře svého otce Zdeňka komedii o loučení, vítání a jiných pěkných manželských chvilkách. Rodinný dobrodružný film v českém znění


ATENTÁT V AMBASSADORU VRATNÉ LAHVE

MOST DO ZEMĚ TERABITHIA

Kamarádi Jesse a Leslie utíkají v adaptaci knihy K. Patersonové před realitou do vysněné pohádkové země. - 25 -

Čerčanský zpravodaj 3-4/2007 26.5. sobota Akční horor

20.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč


GHOST RIDER

Nicolas Cage se stává plamenným motorkářem. Cizinče, vás nám poslalo samo peklo!

ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů.

FINÁLE ŽÁKOVSKÉ LIGY V ŠACHU se uskutečnilo poslední březnovou sobotu v prostorách ZŠ Čerčany. Celkem 84 dětí (nar. 1992 a mladší) bylo podle nového systému rozděleno do 2 skupin podle výkonnosti. Ve skupině A (celkem 16 hráčů, bez účasti čerčanského zástupce) zvítězil David Zvára z Vlašimi před říčanskými talenty Aničkou Malou a Martinem Pospíšilem. Říčanským se dařilo i v turnaji B (68 hráčů, 4 z Čerčan); prvenství v něm vybojoval Jirka Fojtů před Zdeňkou Šimurdovou, 3. místo obsadil Lukáš Boček ze Zvole u Prahy. Z domácích se nejlépe umístili Vojta Dvořáček (12. místo) a Fanda Helebrand (13.), Vašek Hušák a Adam Tywoniak ( letošní sezoně ligoví nováčci) obsadili místa ve druhé polovině výsledkové listiny. Po skončení turnaje a vyhlášení výsledků proběhlo také předávání medailí nejlepším

David Schlögl na turnaji v Kamenici

Společné foto šachových talentů; dole zleva: nejmladší účastník v Čerčanech - sedmiletý M. Vystrčil (Říčany), D. Zvára (Vlašim); nahoře zleva: M. Janouchová (Kamenice), Z. Šimurdová (Říčany), R. Hrdina (Vlašim), A. Malá a M. Pospíšil (oba Říčany)

v jednotlivých kategoriích (celkem osmi, 4 dívčích a 4 chlapeckých podle věku) za celý ročník (9 turnajů). Přední místa patřila většinou hráčům z Říčan a Vlašimi, v kategorii H10 (chlapci do 10 let) si ale úspěšně vedl i čerčanský Fanda Helebrand; součet bodů mu zajistil konečné 3. místo z 30 šachistů. Uznání zaslouží také náš nejlepší žák David Schlögl (H14). Letošní dobrou formu zúročil především na lednovém B-turnaji žákovské ligy v Kamenici, kde se mu podařilo v konkurenci 79 hráčů zvítězit! V Čerčanech David bohužel nestartoval. Šachový oddíl TJ Slavoj Čerčany děkuje za ochotu a nezištnou pomoc řediteli ZŠ Čerčany M. Klenovcovi a panu Novotnému, paní Frídové a Infocentru Čerčany, občanskému sdružení Posázavský Pacifik, pánům Kupečkovi, Cholevovi, Matouškovi, Helebrandovi, Dvořáčkovi, Králíkovi a manželům Hušákovým a také kolegům ze šachových oddílů regionu, Janě Barkové a Václavu Gergelitsovi. Petr Procházka

ŘÍKALI MU CHLUMOŠ povídka, 2.část

„Jsem plný nedočkavosti, že mi o tomto člověku povyprávíte?…“ „To víte, že povyprávím…“ „Ale nejdřív než začnete, pane Škvore, s vyprávěním, dovolím si nás oba pohostit nějakým jídlem, jelikož je čas oběda a restaurací se linou vůně z talířů od okolo sedících hostů. Mně se sbíhají sliny a chuťové buňky si zřejmě žádají své! Myslím, že po pivu by nám dobrá krmě udělala jen dobře, co vy na to?“ Pan Škvor začal opět šermovat rukama, že nikoliv, že všechno platím, a tím že si způsobuji škodu. „O žádné škodě není řeči. A víte co? Vy budete pěkně a podrobně o Chlumošovi vyprávět, já si budu dělat poznámky a tím si vlastně svoji útratu u mě odpracujete, není-liž pravda?“ „Nuže, tedy dobrá, když jinak nedáte, objednejte nějakou tu „krmi,“ můžu jíst cokoliv i ve svém poměrně vysokém věku žádnou dietu nemám, ale jím málo!“ Pane hostinský, dáme si něco k snědku!“ „Ano, panstvo, momentíček, hned jsem u vás.“ - 26 -


„Já jsem si zatím, než přišel pan hostinský, připravil malý kalendářík, který jsem nosil s mobilním telefonem neustále u sebe. Měl jsem v něm spoustu telefonních čísel na lidi a instituce, kdyby se, nedej Bůh, něco na řece stalo a já musel rychle nějakým způsobem řešit nenadálou situaci. K poznámkám při vyprávění pana Škvora bude plně postačovat. „Tady vidíte, pane Škvore, že jsem neustále v pohotovosti, ono to ani jinak v mém povolání nejde. Zaměstnanec poříční správy je ve službě, i když spí. Může přijít silná bouře s přívalem vody, potok nebo řeka se rozvodní a máte po dovolené. Už jsem to jednou zažil!“ „Tady je, pánové, jídelní lísteček, co si račte přát?“ podal jsem nejprve jídelní lístek starému pánovi. „Já bych si dal, prosím pěkně, pane hostinský, šunkofleky s okurkovým salátem,“ objednal si pan Škvor. „U mě to bude jednoduché, já si dám hovězí guláš se šesti knedlíky.“ „Hned to, pánové, bude.“ „Ještě moment! Pane hostinský, mohl byste mi půjčit tužku, já bych si něco poznamenal.“ „Samozřejmě, tady je propiska,“ a vyndal z náprsní kapsy bílého pláště jednu z tužek. „Než přinese jídlo, můžete se klidně, pane Škvore, pustit do vyprávění!“ „Před chvílí jsem vám, mladý pane, řekl, od koho jsem slyšel nejvíce o této, dnes už historicky zajímavé postavě vyprávět. Bylo to od pana Jedličky z Pyšel!“ Pan Škvor se protáhl v zádech a pak spustil: „Jak jsem již řekl, když bylo v advokátní kanceláři chvilku čas a klid, zejména o poledních přestávkách, tak měl ve mně amatérský historik Jedlička věrného posluchače. Měl jsem u něho ve velké kanceláři svůj stůl a jako praktikant jsem mu byl neustále k ruce. Ostatní zaměstnanci, kteří se nacházeli v úřadě a nebyli třeba u soudního jednání, se okamžitě přesunuli do této kanceláře, kde vždy zatušili, že začne Jedlička vyprávět své historky. Naše kancelář byla průchozí a za ní byla pracovna našeho šéfa a živitele, pana JUDr. Hirsche, který byl většinou mimo kancelář a práci v úřadě prakticky řídil pan přednosta Jedlička. Jedlička byl velice hodný a rozumný člověk a hlavně ohromný vypravěč! Díky tomu, že jsem měl tenkrát dobrou paměť a vše jsem si o této zajímavé postavě z našeho kraje zapamatoval, vám dnes mohu povyprávět tak, jak jsem to kdysi slyšel vyprávět já.“ Pan Škvor se napil, pohodlně se usadil u stolu a začal: „Aby byl v tom mém vyprávění trochu pořádek a taky historická postoupnost, tak musím začít úplně od začátku. A vy si, mladíku, nezapomeňte dělat poznámky, protože mé vyprávění bude velice podrobné. Vyprávění začnu ve vsi Teplýšovice, což je na východ asi tři kilometry od mé rodné vísky Petroupim…“ „Tady žil, asi kolem roku osmnáct set osmdesát, nějaký rok sem nebo tam, to se přesně neví, rolník Josef Zítek, slušný a bohabojný člověk. Nebyl to žádný boháč, dalo by se říci, spíš chudší než bohatý. Žil se svojí ženou Terezií a se třemi dětmi v chalupě s hezkou zahrádkou před okny, kde v létě kvetlo různé voňavé kvítí a překrásné velké slunečnice. Také uvnitř chalupy vykvétal květ hodný pozornosti mládenců ze vsi a okolí. Sedmnáctiletá dcera Anežka. Bylo to velice hodné a milé děvče s krásnýma modrýma očima a s dlouhými světlými vlasy, které jí matka každý den splétala do copů. Měli ještě dva chlapce, desetiletého Václava a osmiletého Martina. Zítkovi, jak jsem již řekl, měli chalupu a k ní pár korcí polí, kousek lesa a menší louku u potoka. Majetek, zkrátka nic moc, většinou nějaké ty „okrajky“ u polí velkých sedláků, které Zítek obdělával kravkami. Na koně neměl, ale snil o nich. Já jsem na venkově vyrůstal, a vím dobře, mladý muži, co koně i pro drobného rolníka znamenali. V hospodě se takovým hospodářům říkalo kravičkáři a jen velmi zřídka vzali takového hospodáře sedláci mezi sebe ke stolu. Pokud si ovšem takového člověka na vsi nezvolili lidé za rychtáře, což se také někdy stávalo. Byl- li hajný, učitel, farář a nebo alespoň kostelník, tak takového mezi sebe rádi zvali. Takto to na vsi holt chodilo! V žádném případě to nebyla nějaká zloba, či nadutost od sedláků! V té době, o které vám, mladý muži, vyprávím, byla vesnice dosti stavovsky rozdělena a to hlavně podle majetku, který kdo měl. Ale vyložené opovržení bohatých k chudým, tak to ne! Musím říci, že to tak nebylo všude! Byly vesničky, kde byl chudý každý, tak tam se to samozřejmě nekastovalo. Teplýšovice tenkrát Kulturní dům Čerčany patřily mezi bohatší a větší kompletní kosmetické služby, ošetření akné, barvení obočí a řas, depilace teplým vesnice, kde bylo pár velkých voskem, trvalá na řasy, zábaly (léčba celulitidy, zpevnění), parafínové zábaly, masáž sedláků a sem tam v okolí rukou, speciální ošetřovací kúry, líčení, prodej kosmetiky, samoopalovací kůra Fake Bake. nějaký větší grunt. A ten zbytek, co moc bohatý nebyl, tak na ten Suché uhličité koupele CO2 se sedláci dívali tak trochu svrchu. Ale ne se zlobou. komplexně regenerují lidský organismus, pomáhají při srdečních potížích, normalizují Poněvadž i někteří bohatí krevní tlak, zlepšují prokrvení končetin, působí proti infarktu, mozkovým mrtvicím, sedláci začínali jako chudí trombózám, embolům, revmatickým nemocím, výrazně aktivují imunitní systém, což se kravičkáři. Takto tomu bylo na vsi projevuje rychlejším hojením pooperačních ran, podporují protizánětlivé a hojivé vždycky a trvá to v jakýchsi procesy, výrazně léčí kožní nemoci nových hodnotových proměnách a skrytě dodneška! Chudí Alena Čeljusková 602287094 a bohatí byli odjakživa, co lidstvo začalo čučet na tenhle svět, a tak tomu bude do

Kosmetický Salon Konstance

- 27 -


skonání světa! Protože lidstvo je, když se to vezme kolem taky pěknej prevít! POVINNÉ RUČENÍ - ROK 2007 a kolem,Kdo kecá, že udělá svět, kde nebudou chudí ani Pro obce do 30 000 tis.obyvatel bohatí, tak zaslouží za tu nehoráznou lež nakopat do zadnice! To si, mladý muži, poznamenejte! ! přebíráme bonusy ! To je svatá pravda! Bude tomu tak pořád, dokud se do tý naší např.obsah motoru zeměkulky netrefí nějaký to nebeský těleso veliký jako 1001-1350 za 2016,kč hovado a nerozseká to tady na nudle a bude amen! 1850-2500 za 4704,kč A to je ta lepší varianta, mladý muži! Nebo zase někde nějaký vožralí pitomci zakopnou nad.2500 6944,kč o vypínač jadernýho reaktoru, vono to zase bouchne, Dále možno pojistit: a my tady všichni pěkně pomalu vychcípáme jeden za -havarijní, odcizení, úraz druhým!“ „Tady je obídek, pánové, prosím šunkoflíčky… skla, asistenci á tady pánovi…A tady dáme gulášek, dobrou chuť, -dům, domácnost, chalupa pánové!“ zašveholil hostinský a postavil před nás jídlo. -průmyslová, podnikatelská rizika „Dobrou chuť, pane Škvore, já už mám hlad, že bych louskal šváby.“ -dopravní pojištění „Musím se vám přiznat, mladý muži, že já také, -pojištění osob ale budu, jestli vám to nevadí, vyprávět dál i při jídle!“ -pojištění úvěrů, záruk „Nevadí, jen vyprávějte!“ „Zítkovi si žili, jak jsem již řekl, chudě, ale vcelku spokojeně. Hlad, to si myslím, že neměli. Anežka byla Bližší informace osobně pro své rodiče pravým božím požehnáním! Nejen, že byla tel. 605 260 728 hezká, ale také, světe div se, vysoká a statná, zkrátka děvče do chalupy, jaké se jen tak nevidí. Zastala všechny Lenka Müllerová práce a ještě se dokázala postarat o dva bratry a pomáhat GENERALI POJIŠŤOVNA a.s. jim s učením do školy. Sama, když chodila do školy, tak [email protected] byla velice chytrá a pan řídící ve dvoutřídní škole si ji vždy velice chválil. Měla pokaždé ze všech žáků ty nejlepší známky. „Pane Zítku, dejte děvče do Divišova na měšťanku, vždyť je velice chytrá a může, když jí to půjde, jít i na dívčí gymnasium do Benešova.“ říkal mu před lety mnohokráte řídící učitel Čermák. Zítek nechtěl ani slyšet! „Na co je ženský vzdělání, to je pro bohatý měštky a ne pro holku ze vsi, ta je, vašnosti pane řídící předurčena k jinému životu. Musí se dobře provdat, nejlépe na nějaký statek. Holka je hezká, pracovitá, a až vyroste, každej mládenec se za pár let bude moci jen oblizovat. Vašnosti, pane řídící, vědí, takovej je život!“ „No, já jim něco povím, Zítku, to je sice pravda, co tady říkají, ale vezmou to i z tý druhý strany. Mají pro ni našetřený nějaký pěkný věno? Nechci jim, Zítku, šahat do svědomí, ale přijít jako nevěsta na statek s jednou duchnou a s kravkou na řetězu, je, si myslím, dost málo, ne? No, ale dělají, jak myslí, na vdavky má holka jako školačka ještě času dost! Je to ale škoda! „Poslechnou, pane Zítku, vzdělání je taky věno, to mi věřte! Anežku učení baví, malým dětem ráda pomáhá a má je moc ráda! Mohla by po měšťance jít třeba na učitelský ústav sester Boromejských do Prahy. Poslechnou, Zítku, nic by nemuseli platit! Pár let by to v řádovém ústavu vydržela a pak by jako slečna učitelka něco znamenala a nápadníci z vyšších kruhů by se dozajista našli, to mi můžou věřit!“ Zítek nechtěl ani slyšet, měl se svojí dcerou jiné plány. Tak přešlo pár let, holka skutečně vyrostla, jak říkal táta Zítek, „že si myslí, že ale až moc!“ Chlapi si ho v hospodě dobírali, že on, jako Zítek, je jak „ za groš kudla,“ stará Zítková, taky žádná vazba a mají spolu takovou hezkou a statnou dceru vyvinutou jak se sluší a patří ze všech stran. Ptali se ho, jestli je vůbec jeho? „Nemějte, pánové, obavy,“ odbýval je Zítek. „Kdybyste znali starší sestru mé ženy, vdovu Žížalovou z Mezihoří, mojí švagrovou, tak byste ani necekli. Ta dělala jako svobodná holka v lomu u vápenky. S chlapama nakládala vápenec na vozíky do pece. Ta měla sílu, že jí to leckterý chlap záviděl, statná a vysoká jako naše Anežka. Můj tchán, nebožtík Nádvorník, to byl chlap jak hora a nepřimáčknout ho při kácení nešťastnou náhodou strom, tak tu byl ještě do dneška. Já nemám žádný obavy, že by nebyla z rodu, a pokud budou moji synové Vašek s Martinem jako Anežka, tak to bude pro naše hospodářství jen dobře!“ Takto jim Zítek odpověděl. Častokrát musel dorážející odbývat, když se někdo otřel o Anežku. Přešel rok a Anežka opravdu vyrostla ještě více do krásy a mládenci se skutečně po ní začali ohlížet a, jak správně předpověděl Zítek, také oblizovat. Když chodila v neděli do kostela nebo s děvčaty na večer po práci posedět a zazpívat na náves pod lípu, tak byla neustále středem zájmu mládenců i vzrostlých mužů. Ti mohli nechat oči na její krásné bílé blůzce s červenou sametovou šněrovačkou, kde se dmula krásná pevná ňadra odpovídající její statné a vysoké postavě. Jednou takhle sedlák Bílek potácející se z hospody přes náves, „neukočíroval“ svoji alkoholem posílenou touhu. Spatřil mezi děvčaty Anežku a opilecky obtěžoval: „Děvče, ty jsi jako cucucumel, pojď se mnou domů, starou vyhodím a s tebou se ožením!“ - 28 -


„Ale, pantáto, co byste se mnou dělal, vždyť máte nějaké ty roky a mně je osmnáct, já potřebuji mladého a koneckonců máte pani mámu, ze mě byste si mohl přivodit i smrt!“ Okolo stojící děvčata se rozesmála. „Anežko, jsem bohatý seeedlák! Přiššla bys do majetku.Všeeéchno bych ti dal,“ chrchlal opilecky, a na hony z něho táhla kořalka. „I svoje děti, dvacetiletého Francka, mladšího Vojtu a malou Mařenku?“ utahovala si z pantáty Bílka, Anežka. „No, to bychom byli rodinka k pohledání!“ odpověděla se smíchem Anežka a hrdě se postavila proti hospodáři se smíchem v očích a se založenýma rukama se na něho dívala svrchu. Děvčata okolo Anežky i mládenci opodál měli o zábavu postaráno. „Na rukkkou bych tě nosil! Nemusela bys někde v „Lučinách“ pást kraaavky nebo kkkozy… Nemusila bys vůbec nic dělat!“ „A k čemu bych vám pak byla na statku dobrá?“ „K lásce a mimilování, holka překrásná!“ „Myslím, že vlahý červnový večer a nějaká ta žitná vám trochu popletla hlavu, pane Bílku! Jděte domů, odpočiňte si a uvidíte, že zítra bude všechno jinačí,“ domlouvala Anežka rozumně sedlákovi Bílkovi, který potácivě stál i nestál před více jak o jednu hlavu vyšší Anežkou a zíral fascinován do jejího výstřihu. „Bbbože, holka chudá, co chceš !... Šlapeš si po štěstí !... Bože, já to nevydržím!“ Přitáhl se k Anežce, ústa i nos hluboce zaryl do dívčina záňadří a volnou levou rukou hrubě uchopil její pravé ňadro… „Pane bože, co to děláte, hospodáři, …to nesmíte!“ Odrazila velkou silou Bílka od sebe, až se zapotácel. Okolo stojící omladina zůstala stát jak omráčená, takovéto chování na veřejnosti vůči dívce nikdo neočekával. Znovu se Bílek jako smyslů zbavený vrhl na Anežčina ňadra a než stačili přiběhnout dva mládenci, aby jej odtrhli, udeřila dívčina pravice na Bílkovu hlavu takovou silou, že se šestačtyřicetiletý hospodář skácel jak zasažen bleskem a zůstal ležet na zádech, ruce do široka rozhozené, v bezvědomí. Z úst mu počala vytékat krev. „Teda, Anežko, to byla pecka, ta by zabila i vola!“ konstatoval Francek Žabů, syn místního rychtáře. „ Pane bože, z toho mám právě strach!“ a sklonila se spolu s děvčaty k ležícímu Bílkovi. „Strýčku, co je vám, vstávejte!“ a uchopila jeho hlavu do dlaní. „Odvezte hospodáře domů!“ Jeden z mládenců běžel do nejbližšího stavení pro trakař. Cestou na drncajícím trakaři se hospodář počal mírně probírat, mumlal nesmysly a oči měl stále zavřené. Tím se Anežka částečně uklidnila, že chudáka Bílka nesložila první ranou jako bejka na jatkách nadobro!“ „...Mladý muži! … Haló! … Zapisujte si!“… Ve své vrozeně uvolněné představivosti jsem při poutavém vyprávění pana Škvora viděl příběh před očima jako ve filmu. Zřejmě jsem koukal asi dosti přiblble a také určitě s otevřenou hubou! Pan Škvor se napil piva a pokračoval ve svém poutavém vyprávění… „Nebyla to od Anežky zlá vůle nebo zlý úmysl praštit sedláka Bílka, to rozhodně ne! Anežka byla rozený dobrák, jak jsem se již po několikáté zmínil. Bylo to někde v ní. Patrně měla vrozený instinkt bránit se neprávu a současně bránit i ty druhé, slabé! Bylo to o Anežce všeobecně známo. Nesmírně jí mrzelo, co se stalo, co řeknou lidi a jak se z té rány uzdraví hospodář Bílek, a co jí řeknou rodiče doma. Něco jiného je, když se vožralí chlapi poperou v hospodě a něco jiného je, když chudá holka na veřejnosti a před tolika svědky složí jednou ranou bohatého a ve vsi uznávaného sedláka. Byť byla v právu a bránila svoji panenskou čest. S těmito úvahami kráčela Anežka domů provázena ještě dvěma děvčaty ze vsi. „Konala jsi po právu, jen jsi se bránila, za to tě nemůže nikdo trestat, Bílek si to zasloužil, je to hulvát, když se napije!“ pravila jedna ze dvou dívek. „To je sice pravda, co říkáš, Františko, ale sama dobře víš, jak to na vsi chodí. Něco jiného je právo a něco jiného jsou po staletí zažité vesnické zvyky a zákonitosti. Bílek je jinak hodný člověk, myslím, že pije na vztek ženě, a vše se v něm pak vzbouří. Tím ho ovšem nechci omlouvat! Pitím a následným jeho počínáním se nic nenapraví! Víte dobře, děvčata, jaká stará Bílková je. Bílek je možná nešťastný člověk. Je dobrým - 29 -


hospodářem a ke svým dětem laskavý a k čeledi je spravedlivý a hodný. Říká se, že i nějaký ten krejcar jim bokem podstrčí, aby to stará neviděla. Ale sám moc laskavosti od své ženy neužije, ta je vysloveně zlá a lakomá. Jak jsem minulý rok v zimě slyšela, když se u nás doma dralo peří, kterak ženský o ní vyprávěly. Vybrali mu ji jako svobodnému mládenci jeho rodiče, z nějakého bohatého gruntu nedaleko Divišova. Byla nejstarší dcerou Podešvy, velkého a známého sedláka, tam u Divišova. Mladší sestry se dobře provdaly, ale o ni žádný ženich zájem nejevil. Měla velké věno a staří Bílkovi peníze do rozpadajícího statku nutně potřebovali. Že se Bílek bránil sňatku s bohatou nevěstou jako čert kříži, bylo známo! Měl někde nějaké děvče, které moc miloval, ale bez peněz! Rodiče ho k ní přímo dofackovali. Jednak se mu nelíbila, byla vytáhlá a hubená s ostrým nosem, černými vlasy a pichlavýma očima. Jak říkal sám Bílek, když se napil: „ Jediný, co na ní bylo hezkého, bylo její jméno. Antonie, čili Tonička.“ Jinak mu prý snad ani ženskou nepřipomínala. Říkal, že ani na světle, ba ani potmě! Ženská prý plochá jako prkno. Ale při milování prý řádila jako hotový čert! Až se čeleď v přízemí děsila, cože se to v noci děje. Ale to už je dávno, dnes je z ní spíš sám Lucifer!...Tak prý o ní vypráví sám Bílek!“ vykládala svým kamarádkám při cestě k domovu… „No, to si tomu teda dala, Anežko, to si ho musela hned praštit rovnou po kebuli, to nešlo jinak?“ řádil pantáta Zítek, když mu Anežka spolu s Františkou a Andulkou Píchovic vyprávěly, co se stalo, a jak se vše seběhlo. „Holka nešťastná, co jsi to provedla?“ bědovala stará Zítková. „Vždyť tě můžou i zavřít, že si Bílka přizabila. Panenko Svatohorská, stůj při Bílkov, ať se uzdraví!“ … Stará Bílková řádila jak pomatená, když chlapci přivezli hospodáře domů a nesli ho do světnice. „Kdo ho, hlupáka, takhle zřídil?“…lomila rukama a vykřikovala. „Kdo bude svážet sena? Co se mu namluvím, aby nechlastal a nenavážel se do lidí, pak se někde před hospodou popere a teď mi tady bude klempírovat, když je na lukách tolik práce! Kdo mu to udělal?“ vyzvídala stará Bílková. „My nic nevíme, panímámo. Řekli nám, přivezte trakař a odvezte Bílka domů,“ zapírali mládenci a uložili hospodáře ve světnici na postel. „My už musíme jít, oni vám to lidi řeknou, my nic nevíme!“ Sebrali na dvoře trakař a odjeli. Nelze se jim divit, že Bílkové nic neřekli. Dobře ji znali, byla to hádavá protivná ženská. Na statku proháněla čeleď jako psy, je ale pravdou, že hospodaření velice dobře rozuměla a jen tak ji nikdo nedoběhl. Chlapcům za jejich poctivou službu ani nepoděkovala, a to pantátu uložili až do postele! „Boženo, rozsviť petrolejku a postarej se o pána, já se jdu podívat do chléva a do maštale, jestli Francek s Vojtou už přivezli tu poslední fůru sena z dolní louky. Mařence dej večeři!“ „Ano paní hned to zařídím,“ odpověděla děvečka, která pomáhala v domácnosti. Boženka omyla tváře a hlavu hospodáři studenou vodou, která jej probrala k životu. „Bože, co se to stalo?“ zamumlal starý Bílek. „Kde to jsem?“ divil se hospodář. „Doma, pantáto, doma!“ pravila tiše s dávkou vrozené laskavosti. „Doma?... Kdo jste vy?“ ptal se udiveně sedlák. „Vaše Božena, služebná,“ pantáta se díval jedním zdravým okem naprosto nechápavě po služebné. Druhé oko měl opuchlé a zalité krví, kůže kolem spánku a oka počala modrat. „Tatínku, co se vám to stalo?“ zeptala se malá Mařenka. Pantáta se i na ni díval, jako kdyby ji nikdy nespatřil. Horší byl hospodářův zátylek, kde byla velká boule a krvavá podlitina slepená vlasy. Božena dala hospodáři studené obklady. Na zátylek hospodářův dala hojivou mast a ovázala čistým obvazem. Hospodář jen nesrozumitelně klel a někomu stále potichu nadával, ale jméno Anežky v těch nadávkách nebylo! „Dej, pán Bůh, dobrej večír,“ pozdravil rychtář Žaba a vešel do světnice. - 30 -


„Boženko, kde je panímáma?“ „Bude někde na dvoře nebo v čeledníku, já přesně nevím, šla obhlédnout hospodářství.“ „Jak je pantátovi?“ „Sám vidíte, pane rychtáři, že to není žádná sláva, ta rána na oku není tak strašná, to se zahojí, ale to zranění na zátylku bude asi horší. Pantáta má zřejmě otřesené vědomí a mumlá nesmysly. Řekněte panímámě, že by měli poslat pro doktora!“ Boženka Havlovic z Okrouhlice sloužila na statku u Bílků již několik let. Bylo to hodné a bezelstné poctivé děvče. Byla z chudé rodiny obecního pasáka a slouhy Matěje Havla. Panímáma ji sice nedrezírovala tak jako děvečku a pacholka ve chlévě, ale chovala se k ní velice přezíravě a velkopansky, což Boženku dosti mrzelo. Malou Mařenku prakticky od narození až po dnešních pět let vychovávala a starala se o ni sama. Mařenka Boženku nesmírně milovala a v podstatě na ní byla závislá, zřejmě v ní cítila asi tu správnou „mámu.“ „… Říkáte rychtáři, že si to zavinil hospodář sám, když se na tu kravičkářku vrhnul jak smyslů zbavený?“ „Poslechněte, panímámo, to je teď vedlejší, pošlete pacholka do Divišova pro doktora, hospodář na tom se zraněním hlavy není moc růžově. Nedej Pán bůh, aby dostal horečku a krvácel do hlavy,“ rozumně radil rychtář Bílkové. „To ho ta churota chudá takhle zřídila? Je pravda, že je to holka statná a velká a Bílek, žádná vazba! Ale rychtáři, za nějaký laškování ho přece nemusela takhle domordovat!“ „No, oni se mají věci asi takto, panímámo! Bílek se Anežce začal dosti hrubě sápat na ňadra a ona podle mnoha svědků, mezi kterými byl i můj syn Francek, mu dala v obraně ránu pěstí na oko, až sebou praštil o zem. Všichni to svorně potvrdili, že když už nemohla jinak, tak ho takhle složila.“ „Ať je, jak je, právo je na její straně!“ Bílková stála před rychtářem a mlčky přemýšlela… „No, a co ta rána na zátylku, jak jste říkal, že je vážnější?“ Tu mu samozřejmě Anežka nezpůsobila, to se o něco uhodil, jak spadnul na zem. Bílková zakřičela do čeledníku: „Josefe, zapřáhni do bryčky černýho Karla, ten vidí dobře i ve tmě. Mařeno, připrav si lucernu, pojedeš s Josefem do Divišova pro doktora Čapka, bydlí naproti radnici!“ Čeledín Josef a děvečka Marie okamžitě běželi vykonat rozkazy své hospodyně… „Dej Pán bůh, dobrý den rychtáři, co tady tak brzo po ránu špacírujete pod lípou?“ „Á, to jste vy, Zavadile! Ani jsem vás nevnímal, že jedete s vozíkem a kosou na trávu.“ „Prosím Vás, co tady hledáte rychtáři? Včerejší den? Byl docela rušnej na naše poklidný poměry, viďte?“ zavtipkoval si hospodský Zavadil, majitel nedalekého hostince. „Kdepak, dívám se, o co se Bílek uhodil zezadu do hlavy, když spadnul na zem. Je tady tvrdě jak na mlatě, ale ať se dívám, jak se dívám, žádný kamen nebo něco hranatého tu nevidím.“ „Tak, tady ta holka Zítkovic toho vožralýho rabijáta složila,… a dobře udělala! Doufám, že si dá už příště pozor a nebude napadat kdekoho!“ pravil rozhořčeně hospodský Zavadil. „Tak vy to taky víte, co se stalo?“ „No samozřejmě, vždyť toho večír byla plná hospoda a jak dobře víte rychtáři, ve vsi se nic neutají.“ „Hm, to máte pravdu Zavadile!“ „Bílek, když je střízlivej, tak je to dobrej chlap, ale poslední dobou je nějakej divnej. Dřív byl u mě v hostinci samá legrace a pil jen pivo a jen výjimečně si dal kořalku. Žádné nesváry nebyly! Víte, rychtáři, že mě včera v hospodě navečír napadl taky. Ne, přímo vevnitř v lokále, ale u nás v hospodě na dvoře, kam si chlapi chodějí ulevit na hnůj. Na prkénku na krájení masa jsem nesl na dvůr hromádku kostí od kotlet našemu psovi Rekovi, a když jsem se vracel ke dveřím do chodby hospody, tak na mě Bílek pro nic a za nic skočil a začal mě škrtit a syčel, že už má všeho dost a že někoho zabije a půjde do vězení, a ať si to ta baba všechno sežere! To víte, z hospody jsem za ta léta na ledacos zvyklej, ale tohle mě od Bílka překvapilo, a taky mám už nějaký ty roky. Bílek je ještě chlap v plné síle! Oči měl zlobou podlitý krví. Dostal jsem strach, tak jsem ho tím prkýnkem máznul pořádně po hlavě. Okamžitě mě pustil, vodpotácel se do chodby, a pak odešel z hostince ven, a ani nezaplatil! Což nikdy neudělal! Pak šel asi otravovat omladinu na náves, a tady ho ta holka složila.“ „Tak, tak, Zavadile, tak nějak to bylo! No, já půjdu! Večír přijdu k vám do hostince, Zavadile, a útratu za Bílka uhradím sám, zatím s Pánem bohem.“ „Taky, taky, rychtáři…“ Konec 2. části Napsal Josef Šimánek

Ochrana fauny ČR vyhlašuje fotografickou soutěž pro děti i dospělé na téma

VODA V KRAJINĚ Fotografie budou hodnoceny ve třech kategoriích: I. kategorie: do 15 let, II. kategorie: 15-18 let, III.kategorie: nad 18 let Nejlepší fotografie budou vystavovány během roku 2007 a 2008 ve výstavních prostorách na Táborsku, Příbramsku a Benešovsku. Soutěžní fotografie zasílejte do 31.5.2007 v tištěné podobě minimálně ve formátu 10x15 cm na adresu: Ochrana fauny ČR, Zámecká ul. P.O.BOX 44, 259 01 Votice

- 31 -


MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“, vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Řádková inzerce (max. 2 řádky) za 50,-Kč. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 cca 425 cm2

170 x 125 mm A5 cca 212 cm2

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč 1000 Kč 650 Kč

85 x 125 mm A6 cca 106 cm2

62 x 85 mm A7 cca 52 cm2

500 Kč 400 Kč

250 Kč 200 Kč

Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

PRAVIDELNÉ

BOHOSLUŽBY

200 Kč

CÍRKVÍ

Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky Dům s pečovatelskou službou, Čerčany - Mše svatá středa sobota Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky Farní sbor v Benešově neděle a svátky Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále čtvrteční posezení nad Biblí ve farní kanceláři

8.30 hod. 17.00 hod. 17.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 14.00 hod. 14.00 hod.

Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí Obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4 9.30 hod

Redakční uzávěrka příštího čísla 5-6: pondělí 4. června 2007, 18:00 h. Distribuce: středa 13. června 2007

ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - BŘEZEN - DUBEN 2007 ČÍSLO 3-4 ROČNÍK XVI Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 11.4.2007 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 500 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Trafika na nádraží ČD (pí. Čichovská), Prádelna a mandl (Sokolská ul.-KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), Obecní úřad Čerčany - 32 -

duben Ročník XVI Cena 5,- Kč

Recommend Documents