duben Ročník XVII Cena 5,- Kč

3-4

březen - duben 2008

Ročník XVII Cena 5,- Kč

Dne 4. března 2008 bylo na čerčanském nádraží ukončeno přestavování výhybek mechanickým způsobem pomocí pák ze stavědlových věží a zavedlo se dálkové ovládání pomocí počítače. Na snímku signalista Tomáš Dvořák při jedné ze svých posledních směn na stavědle č. 1.

Čerčanský zpravodaj 3-4/2008

Vážení spoluobčané, veřejné zasedání Zastupitelstva obce Čerčany se konalo dne 12. března. Na zasedání byl schválen Rozpočet obce v závazných ukazatelích. Dále byla vzata na vědomí zpráva autorizovaného auditora o výsledku přezkoumání hospodaření obce Čerčany v roce 2007. Výrok auditora zněl – bez výhrad. Bylo schváleno zvýšení ceny vodného a stočného. Celkové zvýšení ceny vodného a stočného o cca 2,10 Kč vyplývá z nárůstu cen vstupů a el. energie. Kromě toho byla od 1. ledna zvýšena sazba DPH z 5 na 9%, což se také promítá do zvýšení ceny vodného a stočného. Starosta p. Bárta informoval o tom, že na Státním fondu životního prostředí proběhla věcná a technická kontrola žádosti obce o poskytnutí dotace na II. etapu zateplení Základní školy Čerčany. Žádost byla přijata a potvrzena. Další žádost obce o poskytnutí dotace na dokončení vodovodu a kanalizace v Čerčanech doporučil k realizaci Krajský úřad. Teď zbývá jen počkat na rozhodnutí, zda budou obě dotace obci poskytnuty. Na zasedání ZO bylo vyhlášeno výběrové řízení na získání dotace z Fondu rozvoje bydlení pro občany Čerčan. Bližší údaje buď na Obecním úřadě Čerčany nebo na internetové adrese www.cercany.cz. Dva zpomalovací pruhy před základní školou budou součástí rekonstrukce silnice č. III/1094 (Sokolská ulice), která je majetkem Krajského úřadu Stř. kraje. Obec se bude podílet na nákladech. Proběhla schůzka se zástupci ČSOP Vlašim. Na ní byly projednány návrhy na osazení zeleně v lokalitách, které jsou zařazeny do projektu Zeleň v obci. V měsíci dubnu bude další jednání, na němž bude představen projekt, jeho dílčí část a cenové kalkulace. Realizace jednotlivých částí projektu bude záviset na stavu rozpočtu obce. Podrobnější zpráva bude otištěna v příštím čísle ČZ. S nástupem jara začala život velké části obyvatel obce opět ovlivňovat výstavba IV. železničního koridoru. Pokusím se o stručný a názorný popis prací. Probíhající výluka 1. koleje (směr Benešov) Senohraby – Pyšely skončí 5. května. 15. května začne výluka 2. koleje (směr Praha) ve stejném úseku. Od 7. dubna začne i výluka 1. koleje (směr Praha) v úseku Bedrč - Čerčany. Půjde tedy o souběh výluk a prodloužení úseku, ve kterém se bude jezdit po jedné koleji. Souběh obou výluk potrvá do 7. července. 12. srpna skončí výluka koleje č. 2 (směr Praha) v úseku Bedrč - Čerčany. Od 5. srpna do 12. srpna bude vyloučena kolej č. 2 (směr Praha) v úseku Benešov – Čerčany. Současně s touto výlukou budou na benešovském zhlaví žel. stanice Čerčany vkládány výhybky. To znamená, že doprava v žel. stanici bude možná jen po 3., 4. a dalších kolejích, počítáno od výpravní budovy. Od 12. do 20. srpna budou vkládány zbylé výhybky na benešovském zhlaví a bude zlikvidována výhybna Bedrč. Současně nebudou v této výluce z Čerčan odjíždět vlaky na Týnec n/S – doprava autobusy. O víkendu 19. a 20. dubna budou vyloučeny obě koleje v úseku Benešov – Čerčany - jízda autobusy. 23. září začíná výluka koleje č. 2 (směr Praha) mezi stávajícími výhybkami na mostě a zastávkou Pyšely. Výluka skončí 10. listopadu. Poslední výlukou v letošním roce bude vyloučení koleje č. 1 (směr Benešov) v úseku Mirošovice – Senohraby. Výluka končí 24. listopadu. Stručně o roku 2009. V období duben – srpen výstavba nástupišť, podchodu, který bude zaslepen až do skončení výluky kolejí 1 a 2, přístupové rampy, schodiště a kolejí (včetně zast. Pyšely) „liché skupiny“ – 3., 4. a dalších kolejí, počítáno od výpravní budovy. V době od srpna do prosince totéž v koleji 1 a 2 – u výpravní budovy. Zřejmě nejhorší období výstavby, nouzový přístup na nástupiště. Ve stávající výpravní budově by podle projektu stavby měly zůstat pokladny, úschovna zavazadel, WC pro cestující a zázemí pro vlakové čety. Po celou dobu výstavby bude v provozu recyklační stanice vyzískaného štěrku v Prefě. V roce 2010 už jen dokončovací práce, oficiální konec stavby v květnu. Ing. Jan Tupý

OZNÁMENÍ O PŘERUŠENÍ DODÁVKY ELEKTŘINY

NOVÉ MĚSTEČKO – ul. Jižní a okolí – ve dnech 21. a 22.4.2008 od 8.00 do 16.00 hod. ČERČANY – hájovna a okolní chaty – dne 24.4.2008 v době od 9.00 do 15.00 hod. Bližší informace můžete získat na poruchové lince 840 850 860. Sledujte vývěsky OÚ, případné změny možné.

ZAMYŠLENÍ NAD BUDOUCNOSTÍ NÁŠÍ OBCE, PŘÍSPĚVEK K DISKUZI Obec Čerčany leží na křižovatce starobylé trasy Praha – Vídeň s řekou Sázavou. Tyto dvě linie se stýkají v širokém údolí, které obec Čerčany postupně zaplňuje. Ještě koncem devatenáctého století se obec sestávala pouze z několika statků ve svahu vysoko nad řekou. Teprve stavbou železniční tratě a vznikem důležitého železničního uzlu nastal nebývalý rozvoj obce. A i když koncem dvacátého století význam železnice rychle klesl, její úlohu postupně převzala důležitá silnice E55 z Prahy na Č. Budějovice a Linec. Zatímco železnice měla na obec a její rozvoj ohromný vliv, přítomnost této důležité silniční trasy jako by se na obci zatím moc neprojevila – kromě množství aut, která každé ráno opouštějí Čerčany směr Praha či Benešov. Důsledkem blízkosti Prahy a současného trendu opouštět betonovou džungli na okraji Prahy je zrychlující se výstavba především rodinných domků v obcích podobným Čerčanům. Tento trend stěhovat se z velkých měst do okolí na venkov se, dle mého názoru, bude spíše zesilovat s tím, jak lidé bohatnou a mohou si dovolit lepší a zdravější bydlení. Podívejme se na bezprostřední okolí Prahy. Když jedu autem z Říčan na Klánovice, jedu prakticky souvislým pásem rozestavěných či nově dostavěných rodinných domků. Můžeme si o tom myslet cokoliv, ale lidé tam zkrátka staví a hotovo. Co bude dál? Kam budou jejich děti chodit do školy? Kam budou chodit k lékaři nebo do hospody? Tamní obce jsou nešťastné, ale nic s tím nenadělají, tlak je příliš velký. Máme důvod myslet si, že až do Čerčan tento boom nedosáhne? Ani za deset let? Historický růst naší obce, který nabral obrátky především na přelomu devatenáctého a dvacátého století má za následek, že obec nemá, anebo má jen slabé, atributy pravé české obce. Především přirozené centrum s radnicí, kostelem, možná kašnou atd. Tyto prvky v jiných vesnicích a městech vznikaly po staletí dlouhým historickým vývojem, kdy obyvatelé kvůli bezpečnosti stavěli svá obydlí pokud možno co nejblíže k sobě, aby -2-


obrana byla snadnější, a s návsí, náměstím či tržištěm uprostřed k shromažďování. Kostel byl místem nejen k setkání s Bohem, ale i s ostatními lidmi. Byl centrem dění v obci. Tento „vzor“ správné obce máme všichni hluboce vryt v duších, ať si to uvědomujeme či nikoliv. Čerčany tento vzor ale splňují jen velmi málo – a to je, podle mého názoru, jeden z hlavních důvodů, proč je mezi obyvateli tak slabý „lokální patriotismus“, proč jsou Čerčany pro mnoho obyvatel jen noclehárnou Prahy. Považují Čerčany jen za shluk domů na břehu řeky Sázavy. Mnoho především nových obyvatel se stěhuje do obce s tím, že pracovat budou někde jinde, tady budou jen trávit odpočinek (nikoliv však dovolenou) – protože je tu hezky. Jaký bude jejich vztah k obci, k společenskému a kulturnímu životu obce? Do pražských divadel, kin, restaurací a barů je to slabé půlhodiny autem… Z toho, co jsem se tu snažil poněkud obsáhle sdělit pro mne vyplývá několik závěrů: • divoký růst obce bude pokračovat, nedá se tomu zabránit • za x let pravděpodobně zástavba obsáhne celé údolí – od Jericha k Poříčí a od Chlumu do Čtyřkol a Přestavlk, nejméně až k hranici lesa • dojde k propojení obcí podél řeky Sázavy • Čerčany mají všechny přirozené předpoklady zůstat (nebo se stát, jak chcete) centrem celé oblasti • Čerčany se ale také stát centrem nemusí, může se jím stát třeba Poříčí nebo Lštění, záleží na nás Pokud nám jde o to, aby i do budoucna Čerčany byly pro své obyvatele opravdu domovem a nikoliv noclehárnou, je třeba promyšleně budovat a posilovat ty funkce obce, které budou určovat, zda se tu občané budou cítit dobře, zda se tu budou cítit doma. ¾ vybudovat opravdové centrum obce, se vším, co k tomu patří (vždyť nemáme kde manifestovat, demonstrovat, defenestrovat, protestovat, lynčovat, oslavovat a zatracovat) ¾ podporovat vznik pracovních míst v obci, aby tu lidé nejen bydleli, ale i pracovali ¾ k tomu se mi jeví jako vhodné podporovat komerční aktivity podél silnice E55 ¾ s předstihem dbát na dostatek míst ve škole, MŠ atd. ¾ systematicky budovat kulturní instituce (vím, že je to drahé, ale vyplatí se dlouhodobě) ¾ sportovní hřiště ¾ stanovit pravidla výstavby rodinných domků, ale i jiných domů v obci o urbanistický záměr (měl by být velkorysý nebo stejně nebude fungovat) o možná i architektonická omezení o místní komunikace a osvětlení o topení, kanalizace o a mnoho dalšího Strategický plán by měl být „kuchařkou“, kterou si každý prostuduje, kdo bude v obci chtít něco dělat. Měl by být napsán tak, aby vydržel po mnoho let, aby jej „neroztrhal“ první nápor stavebníků nebo investorů. Aby takovým byl, musí být reálný a přitom s dostatečnou vizí. Nesmí omezovat to, co stejně omezit nejde a musí dávat meze tam, kde to má smysl. Měl by být výrazem nějaké ideje, například ambice stát se centrem Posázaví tak, aby při četbě Strategického plánu bylo jasné, kam obec směřuje. Základem strategického plánu by měla být SWOT analýza. Jiří Bláha

UKÁZKA PRACOVNÍ VERZE SWOT ANALÝZY PRO TVORBU STRATEGICKÉHO PLÁNU PRO OBEC ČERČANY Klíčová oblast 1: Vzhled města, životní prostředí a zeleň Silné stránky oblasti(S) Obec obklopena Polohový potenciál obce Absence průmyslu Významná železniční křižovatka Údolí Sázavy, Natura 2000 Vodovodní hospodářství ve vlastnictví obce Plynofikace, kanalizace a čistička Sluneční lázně Dostatek rozvojových ploch Kulturní tradice-Čerčanské ochutnávání Kostel Snaha radnice řešit problémy Typ obce – klidná Příležitosti pro oblast (O) Využití krajiny a přírody v okolí obce (řeka, lesy, Chlum, turistika) Finanční prostředky z EU Určení větších ploch zeleně v novém územním plánu Podpora alternativním zdrojům energie Okraj pražského regionu

Slabé stránky oblasti(W) Nedostatek a zanedbanost zelených ploch v obci Absence centra obce Prostor před nádražím Nedostatek odpočinkových zón v obci Povrchová úprava vozovek Systém úklidů Nedisciplinovanost obyvatelstva ohledně odpadů Rekreační plochy a dětská hřiště Lokální vytápění nekvalitními palivy

Zájem občanů o to, kde žijí a o budoucnost obce Aktivní zapojení široké veřejnosti Lidé jsou si blíže než v anonymním městě Posázavský Pacifik-muzeum, kavárna Přístaviště, tábořiště pro vodáky Osvětlení kostela Úprava prostoru mezi nádražím a KD -3-


Ohrožení oblasti (T) Případná nerealizace strategického plánu Havárie v dopravě Růst cen energií Divoké skládky Politická rozhodnutí 68%zatížené ovzduší-zdravotní problémy Povodně Další klíčové oblasti, kterým se chceme,spolu se zapojením široké veřejnosti, věnovat jsou tyto: Podnikání, zaměstnanost, služby Bezpečnost Doprava Cestovní ruch a památky Bydlení Vzdělávání Zdravotnictví a sociální služby Rekreace, sport, kultura, aktivity volného času Analýzy k jednotlivým tématickým okruhům budou průběžně dávány na web obce do konce května. V červnu proběhne veřejné zasedání a rozprava k těmto tématům. Už dnes můžete svoje nápady, doplňující připomínky či negativní stanovisko napsat, zavolat, poslat e-mail na tyto adresy: ou@cercany (Václavská 38 - tel. 317 776 311, 317, 736 679 184), [email protected]. Za vaši spolupráci vám předem děkuje za pracovní skupinu zastupitelů a pracovníků obce Andi Zehnálková

ČERČANY PODRUHÉ SOUTĚŽÍ O CENU PETRA PARLÉŘE Dne 26.3.2008 se v Praze uskutečnila veřejná prezentace námětů měst a obcí, které byly zaslány do 6. ročníku prestižní národní urbanisticko-architektonické soutěže o CENU PETRA PARLÉŘE 2008. Z nich bylo rozhodnutím Hodnotitelské rady vybráno 11, mimo jiné i námět obce Čerčany "Nové centrum s náměstím". Námět obce zde prezentoval starosta Karel Bárta a Ing. Jana Tywoniaková. Po téměř šestihodinovém sledu prezentací šestnácti měst a obcí Hodnotitelská rada rozhodla, že do soutěže o Cenu Petra Parléře (CPP) 2008 vstoupí tato města a obce: Čerčany, Hlučín, Hořovice, Cheb, Jeseník, Loket, Opava, Semily, Svatobořice-Mistřín, Třeboň a Vítkov. Obec Čerčany soupeřila v konkurzu 20 námětů měst na zpracování architektonické studie i s takovými významnými městy jako je např. Bohumín či historické Znojmo - a uspěla. A uspěla již podruhé. Poprvé získala obec studii oceněnou dílčí cenou ve III. ročníku CPP na téma "Renesance kulturního domu a okolí" v roce 2005 (autoři: David Maštálka, Lenka Křemenová). Současný námět 2008 Čerčany mají vizuálně i funkčně charakter města, leč nemají centrální zónu s náměstím. Obec de facto čeká na své náměstí již od roku 1926! Z dochovaných dokumentů je zřejmá struktura komunikací a pozemků v obci, která je respektovaná až do dnešních dnů. V územním plánu je roky fixovaná zóna pro vznik nového centra, ale jak socialistické, tak i post-socialistické urbanistické koncepce nejsou životaschopné. V zóně zatím vznikl hospic a je i stavební povolení na nový kostel. Pro část s dosavadní školní zahradou existuje záměr na změnu na atletický stadion. Vše je ale řešeno parciálně, bez návazností na okolí i centrální prostor náměstí. V současnosti obec nemá koncepci řešení centrálního prostoru, kde by se mohly konat obecní veřejné aktivity a kde by byla i budova nové bezbariérové radnice a případně i další objekty občanské vybavenosti: pošta, policie, kadeřnictví, sklenářství, trafika, obchody a další služby… Dále též kino-klub, klubový prostor s malým sálem, kavárna. V zóně se ale předpokládá i funkce bydlení a samozřejmě zeleň. K tomu jsou stanovené podmínky: Respekt ke stávajícím vazbám na okolní zástavbu. Je zpracováván záměr na atletický stadion místo školní zahrady. Navrhovat stavby minimálně ve standardu nízkoenergetických budov. Pro realizaci by obec chtěla využít dotace z evropských fondů. Obecně prospěšná společnost Petra Parléře byla založena 3. února 2004 a jejím hlavním cílem je podpora rozvoje architektury, humanizace sídel a péče o životní prostředí. Společnost je vyhlašovatelem prestižní soutěže o Cenu Petra Parléře (www.cenapp.cz). Stejně jako v předchozích letech bude hlavní pozornost CPP opět soustředěna na revitalizaci veřejných prostranství a budov ve veřejné správě. Města si mohou prostřednictvím této soutěže objednat zpracování architektonických studií na zvolené téma. Pokud bude objednávka na zpracování takové architektonické studie do soutěže vybrána a město v ní získá jednu nebo více architektonických studií, získá všechny tyto studie za pouze paušální poplatek. Základní podmínkou pro zařazení do soutěže je detailně zpracované zadání, potvrzení vybraných údajů o připravenosti investice a zařazení do realizačního plánu. Města, která v termínu přihlásila své náměty, byla pozvána na veřejnou prezentaci, na jejímž základě Hodnotitelská rada rozhodla, které náměty se stanou předmětem architektonicko-urbanistické soutěže. Karel Bárta, Ing. Jana Tywoniaková

Zájemci o aktuální informace z OÚ Čerčany pomocí e-mailových zpráv

O tom, že v obci i v době vyspělých komunikačních technologií chybí jako nejspolehlivější přenosový kanál obecní rozhlas, není pochyb. Ale peněz na něj se stále nedostává. A tak se důležité informace k občanům dostávají všelijak – pomocí obecních vývěsek, webových stránek obce nebo publikováním zpráv v Čerčanském zpravodaji. Asi polovina čerčanských domácností internet doma má a tím pádem i e-mail. Ukazuje se, že posílání e-mailových zpráv je vedle mobilu druhým nejrychlejším způsobem, jak mezi lidi dostat potřebné aktuální informace. Proto, máte-li zájem o zasílání aktuálních informací pomocí e-mailu – jmenujme např. změny termínů svozu popelnic, upomínky termínů plateb, upozornění na vypínání dodávky elektřiny a vody atd., dejte vědět. Na adresu [email protected] stačí zaslat text: mám zájem o zasílání zpráv z obce na e-mailovou adresu: ...... Tyto adresy budou využívány obecním úřadem jen k tomuto účelu. -4-


CZECH POINT TAKÉ NA OÚ ČERČANY Český Podací Ověřovací Informační Národní Terminál, tedy Czech POINT je projektem, který by měl zredukovat přílišnou byrokracii ve vztahu občan – veřejná správa. V současnosti funguje tento projekt již v 1362 obcích. – Od začátku roku 2008 také na Obecním úřadě v Čerčanech. Zájemci zde v úředních dnech, t.j. pondělí a středa mezi 8-12 hod. a 13-17 hod. mohou získat Výpisy z veřejných evidencí: Obchodního rejstříku, Živnostenského rejstříku, Katastru nemovitostí; Výpis z neveřejné evidence: Rejstřík trestů.

NOVĚ OTEVŘENÝ OBCHOD – CHOVATELSKÉ POTŘEBY A KRMIVA Mnozí jste si už asi všimli nově otevřené prodejny v přízemí Obchodního domu K+K – Chovatelské potřeby a krmiva, která jistě udělala radost všem chovatelům drobného zvířectva. Majitelem je Radek Nikl a Andrea Mochaňová z Mnichovic. Nabízí krmiva pro psy, kočky, hlodavce, ptáky, králíky, pšenici pro slepice, granulovaná krmiva i konzervy, salámy, vitamíny, antiparazitní prostředky (obojky, postřiky, šampony), pamlsky, přepravky pro zvířata, podestýlky, kotce, obojky, vodítka atd. V Mnichovicích funguje tento obchod úspěšně již 5 let a 10 let funguje rozvoz zboží. Krmivo lze objednat, je možný rozvoz domů dle dohody. Otevírací doba: Po - Pá: 8 - 11.30, 12 - 17.30, So: 8 - 11.30, mob.: 607 554 845 (R. Nikl), 722 589 228 (A. Mochaňová) e-mail: [email protected]

„MÁ TO SMYSL, TŘIĎME ODPAD“ – 2. díl – Druhy odpadů

V minulém čísle jsme zahájili několikadílný seriál o třídění odpadu. Jde o součást informační kampaně k projektu intenzifikace odděleného sběru a využívání komunálních odpadů ve Středočeském kraji. Autorem projektu je Středočeský kraj a EKO-KOM, a.s. a ASEKOL s.r.o.. Motto této informační kampaně je „Má to smysl, třiďme odpad“. Pro správné nakládání s odpady je nezbytné jejich třídění. Odpady, které v domácnostech vznikají, se třídí na objemné, využitelné, nebezpečné a směsný komunální odpad. K objemným odpadům patří to, co se do běžné popelnice nebo sídlištního kontejneru nevejde, jako třeba kusy nábytku, podlahové krytiny a podobně, a proto se musí odkládat do velkoobjemových kontejnerů. Ty jsou přistavovány buď na veřejných prostranstvích nebo ve sběrných dvorech. V žádném případě není možné odkládat objemný odpad vedle popelnic. Většina objemného odpadu se odstraňuje uložením na skládce. Nebezpečné odpady, které v domácnostech vnikají, zejména barvy, oleje, čistící prostředky, léky, baterie, můžete odevzdávat buď při mobilních svozech nebezpečných odpadů nebo ve sběrných dvorech. Staré elektrospotřebiče, jako například lednice, televize, rádia, kulmy, můžete bezplatně odevzdávat v místech zpětného odběru, tedy ve sběrných dvorech a v některých prodejnách elektro. Některé nebezpečné odpady jsou dále předávány k jejich rozebrání a částečné recyklaci, jiné putují do spaloven nebezpečných odpadů, případně jsou uloženy na skládky nebezpečných odpadů. Využitelné odpady jsou ty, kterým se běžně říká tříděný odpad, i když v praxi je vlastně každý odpad tříděný. Běžně můžeme třídit sklo, papír, PET láhve a ostatní plasty, nápojové kartony a kovy. Vytříděné odpady se sbírají prostřednictvím barevných kontejnerů či pytlů, sběrných dvorů a výkupen surovin. Vytříděný odpad se musí upravit podle požadavků konečných zpracovatelů na dotřiďovacích linkách. Tam se odpad dotřídí, slisuje a expeduje k recyklaci. Ostatní odpad, který doma nevytřídíme, pak končí v popelnicích a říká se mu směsný komunální odpad. Pokud bychom všichni správně třídili, neměl by odpad v popelnicích už obsahovat ani nebezpečné ani využitelné složky, protože tento směsný komunální odpad končí bez dalšího využití na skládkách nebo ve spalovnách odpadu. Základním cílem výše uvedených způsobů nakládání s odpady je co možná nejšetrnější chování k životnímu prostředí a nejvyšší materiálové využití při dosažení nejnižších možných ekonomických nákladů. Nezapomeňte, má to smysl, třiďme odpad na využitelné, nebezpečné, objemné a směsné odpady. Zájemci o bližší informace mohou navštívit webové stránky www.stredoceske-odpady.cz a www.jaktridit.cz, své náměty a připomínky můžete prezentovat na e-mailové adrese: [email protected]

-5-


¾¾¾¾¾¾ Ptáme se majitele auta stojícího před objektem policejní stanice čp.200: „Bude ještě někdy jezdit?“

½½½½½½ Stav chatek na „veřejném tábořišti“ dva roky po povodni. Kdo za to může?

ČERČANY.NET – INFO Z VALNÉ HROMADY Vážení čtenáři, již po několikáté si dovoluji přinést Vám informace o činnosti sdružení Čerčany.net. Nemyslím, že je nutné zabydlet se na stránkách Čerčanského zpravodaje formou pravidelné rubriky, protože pro sdružení je po celou dobu jeho existence charakteristický neustálý nárůst členů, rychlosti připojení a počtu vysílačů, což jsou pro otrlého čtenáře masírovaného bulvárním tiskem poměrně nudné záležitosti. S rozvojem sdružení neroste sice úplně všechno – cena za připojení se snížila již několikrát, ani tento údaj však není příliš pikantní. Přesto jsem na posledním jednání rady sdružení dostal za úkol poskytnout krátkou informaci o stavu sdružení. Jedním z důvodů je fakt, že se 16. března konala Valná hromada sdružení, což je vhodnou příležitostí pro bilancování činnosti. Významnou měrou zvýšil potřebu podat seriózní informaci i můj příspěvek do minulého čísla Čerčanského zpravodaje, který byl spíše psychologickou sondou do duše budovatele bezdrátové sítě a v některých čtenářích mohl vyvolat pocit, že už to budovatelské nadšení nemůže dlouho vydržet a že může skutečně dojít k „soumraku“ internetu v Čerčanech. Nadpis článku byl samozřejmě jen pokusem o básnickou metaforu. V neposlední řadě je tento článek výrazem našeho přesvědčení, že čtenáři by měli být seznámeni se stavem a fungováním pravděpodobně nejpočetnějšího zájmového uskupení jejich spoluobčanů. Tak tedy – sdružení v Čerčanech zajišťuje internet již celé čtyři roky. K 31. 12. 2007 mělo 178 členů a počet stále stoupá. Jen v roce 2007 se rozrostlo o 40 nových členů, a jen 4 členové sdružení opustili – tři z nich se odstěhovali a jeden zvolil jiné připojení. Šíření signálu je realizováno prostřednictvím deseti zařízení, tak zvaných access pointů, z čehož pět pracuje na frekvenci 2.4 GHz a pět na modernější 5.7 GHz. Sdružení je připojeno k internetu linkou o rychlosti 10 Megabitů za sekundu, maximální rychlost připojení jednotlivých členů sdružení dosahuje 3Mb/s pro stahování a 640 kb/s pro odesílání dat. Sdružení hospodaří s nulovým ziskem při současné měsíční zálohové platbě 390,- Kč, přičemž reálné aktuální měsíční náklady pro jednoho člena činí necelých 280 Kč – přeplatek je vyúčtován každých 6 měsíců. Potud strohá řeč čísel. Zájemce o podrobnější informace odkazuji na webovou stránku www.cercanynet.cz, případně mohou směrovat svůj dotaz na mailové adresy [email protected] nebo [email protected]. Ostatním čtenářům děkuji za trpělivost, s jakou dočetli až sem, přeji krásný jarní čas a nám všem pochopitelně především nerušený příjem. Miloš Havlíček

SLUŽBY MOBILNÍHO HOSPICE, DOMÁCÍ ZDRAVOTNICKÁ PÉČE, ASISTENČNÍ SLUŽBA Jak jsme v minulém čísle Čerčanského zpravodaje slíbili, shrnujeme přehled služeb, které v současné době naše občanské sdružení poskytuje ze svého aktuálního zázemí v Benešově. Tyto služby budou pokračovat i po spuštění provozu hospice v Čerčanech. Úvodem dovolte malý výlet do minulých let. Ve chvíli, kdy jsme se rozhodli realizovat v Čerčanech nový hospic, museli jsme řešit dva problémy. Jedním z nich byl, jak už to tak bývá, problém finančních prostředků, abychom měli z čeho stavět. Cesta vedla samozřejmě přes Ministerstvo zdravotnictví. Byť v jeho deklarovaném programu byla realizace hospiců relativně pevně zakotvena, vyžadovalo to nemalé úsilí, než se nám na podzim roku 2006 podařilo získat 50 milionů korun ze státního rozpočtu. Tyto prostředky tvořily základ, ke kterému byly již ostatní subjekty, zejména Středočeský kraj, ochotni přidat další peníze. Druhým problémem bylo zajištění personálu a zejména základního týmu lidí, kteří budou ochotni v hospici pracovat. Ze zkušenosti jiných hospiců jsme věděli, že formace tohoto týmu je minimálně stejně tak důležitá jako realizace vlastní stavby. A protože zde jsme -6-


nebyli závislí na tak velkém objemu finančních prostředků, zřídili jsme v Benešově zárodek budoucího hospice v podobě tzv. mobilní hospicové služby. Občanské sdružení TŘI je v současné době registrováno jako nestátní zdravotnické zařízení na poskytování služeb mobilního hospice, domácí zdravotní péče a provozu lůžkového hospice v Čerčanech. Kromě toho poskytujeme také sociální služby. Mobilní hospic je zdravotně sociální služba určená pacientům v konečném stadiu onemocnění, kteří se rozhodli prožít závěr života v domácím prostředí v kruhu svých nejbližších, a dále rodinám a příbuzným, kteří se o tyto pacienty rozhodli starat. Zdravotní tým (lékař, zdravotní sestry, sociální pracovník) se při opakovaných návštěvách u pacienta snaží eliminovat nepříznivé projevy pokračujícího onemocnění a podpořit pečující rodinu při zvládání této nelehké situace. Tato služba je až dosud pacientům a jejich rodinám poskytována bezplatně, zatím se nám dařilo tuto službu hradit z dotací. Doufáme, že v nejbližší době budou tyto služby hrazeny z nemocenského pojištění jako standardní zdravotnické výkony. Součástí činnosti mobilního hospice je také půjčovna pomůcek, kde je možné si za menší poplatek zapůjčit různé zdravotní a kompenzační pomůcky ulehčující péči v domácím prostředí (polohovací postele, antidekubitní podložky, koncentrátory kyslíku, různé druhy chodítek, vozíků a další pomůcky). Další naší nabízenou službou jsou asistenční služby. Jedná se o sociální služby osobní asistence, spočívající zejména v pomoci osobám se sníženou soběstačností a v podpoře rodinám, které pečují o své blízké v domácím prostředí. Součástí nabízené služby je také asistenční auto usnadňující osobám s omezenou pohyblivostí přepravu a pohyb po městě i mimo něj. Asistenční služby jsou plně hrazeny klientem. Na jejich úhradu lze použít „Příspěvek na péči“. Od 1.1.2008 poskytujeme i domácí zdravotní péči. Jedná se o službu plně hrazenou zdravotními pojišťovnami. Domácí péči doporučuje praktický lékař. Pacienti si mohou o zavedení požádat i sami, ale vždy po konzultaci a doporučení praktického lékaře. Náplní domácí péče je odborné ošetřování pacientů všech věkových skupin v jeho domácím prostředí. Poskytujeme péči i nemocným imobilním a nesoběstačným. Služba je poskytována 24 hodin denně, 7 dní v týdnu. Cílem je udržet pacienta co nejdéle v jeho přirozeném prostředí. Veškeré tyto služby mají své zázemí v Benešově v areálu PCB (bývalé ČKD), ul. Jana Nohy 1352. Centrum terénních zdravotně-sociálních služeb bude mít i po spuštění provozu čerčanského hospice svůj základní provoz v Benešově, v Čerčanech se počítá s detašovaným pracovištěm (zejména pro půjčovnu pomůcek). Kontakty: Mobilní hospic, Marie Severinová, +420 731 479 646, [email protected] nebo [email protected] Asistenční služby, Iveta Vlčková, +420 731 480 350, [email protected] www.centrum-cercany.cz

Jaké další služby budete moci nalézt v čerčanském hospici

Cílem každého hospice je poskytnout pacientům „standardní“ služby, které se poskytují zdravým lidem, neboť i dlouhodobě nemocní lidé chodí ke kadeřníkovi apod. A protože zajištění těchto služeb pro několik pacientů by nebylo rentabilní, osvědčil se v praxi model, kdy v budově hospice jsou pro ně vyčleněny prostory a smluvně je pak ošetřena určitá povinnost v rozsahu potřebném pro pacienty hospice. V budově čerčanského hospice jsou předběžně vyčleněny prostory, které umožní poskytovat následující služby: Denní stacionář – dvě místnosti v přízemí na straně zahrady, které jsou určeny pro lidi, kteří nemůžou (nebo nechtějí) být přes den sami doma, jsou v zásadě soběstační, ale potřebují určitý dohled či blízkost někoho, kdo by jim v případě potřeby poskytl nezbytnou první pomoc. Kadeřnictví, holičství, pedikúra – klasická služba, která je pacienty žádána, ale kterou lze s výhodou kombinovat se službou pro veřejnost. Internetová kavárna (čajovna)a dobročinný obchod Poradna, půjčovna pomůcek, kontaktní místo domácí péče a asistenčních služeb Ordinace paliativní medicíny, rehabilitace Veškeré výše uvedené služby jsou zatím ve stádiu příprav, neboť není nutné je poskytovat od prvních dnů provozu hospice. Obracíme se proto na Vás, kteří bydlíte v Čerčanech a budete tyto služby pravděpodobně nejvíce využívat, s prosbou, zda byste nám tyto plány pomohli realizovat. Uvítáme jakékoliv Vaše názory, nápady, návrhy a podobně. Stejně tak nás můžete kontaktovat v případě, že byste měli zájem některou z uvedených služeb či aktivit provozovat. Současně zveřejňujeme inzerát na několik pracovních pozic hospice v Čerčanech. Pro chod hospice je nezbytně nutný široký okruh dobrovolníků, kteří mohou jednak pracovat s pacienty, jednak mohou pomáhat zajišťovat mnoho potřebných činností pro provoz domu (např. péče o zeleň, knihovna…). Můžete nás kontaktovat písemně, telefonicky nebo elektronicky na níže uvedené kontakty: Občanské sdružení TŘI, Jana Nohy 1352, 256 01 Benešov u Prahy Yvona Tesařová, tel. +420 733 676 666, [email protected] -7-


ZPRÁVY Z MATEŘSKÉ ŠKOLKY Moje nejoblíbenější kniha

Poslední březnový týden byl v naší „Hravé školce“ ve znamení knih. Toto téma jsme si vybrali v březnu v souvislosti s „Měsícem knihy“. Jeho cílem bylo v dětech probouzet zájem o knihu, rozvíjet u dětí řečové schopnosti, jazykové dovednosti a dětskou tvořivost (myšlení, sebevyjádření, estetické aktivity). Hráli jsme si „na knihovnu“ (do té opravdové se těšíme na návštěvu), povídali jsme si o knihách, prohlíželi si je a především jsme je četli. Děti dostaly za „domácí úkol“ přinést si z domu svoji nejoblíbenější knihu. Byl to velmi šťastný nápad, protože byly nadšené, navzájem si své knihy půjčovaly a naprosto spontánně, přirozeně a mnohdy velmi poutavě o nich dokázaly mluvit. Děti si také z papíru vytvářely svoji vlastní knížku, kterou si dle vlastní fantazie ilustrovaly a nazvaly. Moc se to vydařilo a všechny nás to ohromně bavilo. Proto mě velmi překvapilo zjištění, že není mnoho rodičů, kteří svým dětem čtou. Při rozhovorech s dětmi jsem zjistila, že někteří rodiče nečtou vůbec, jiní to řeší pohádkou z CD a nebo je, v lepším případě, suplují sourozenci a prarodiče. Ptala jsem se dětí „proč“ jim rodiče nečtou a mimo logických odpovědí „nevím“, jsem se bohužel dozvěděla i důvody typu: maminka nemá čas; maminka musí žehlit a maminka se MUSÍ! dívat na televizi. Naprosto chápu, že my „dospěláci“ toho máme už večer až nad hlavu a nerada bych tady stála se zdviženým prstem, ale přece jen, zkuste se jednou zachumlat se svými ratolestmi do postýlky a přečíst jim oblíbenou pohádku. Z vlastní zkušenosti vím, že je to mnohem lepší relaxace, než bezduché sledování televize. Podle průzkumů se ukázalo, že hlasité předčítání v příjemné atmosféře je spolehlivý a účinný způsob, jak se může čtení stát pro dítě stejně přitažlivým, či dokonce ještě přitažlivějším než televize. Televize, počítač… totiž dítě neobejme, nepřitulí a neodpoví mu na jeho otázky. Myslím, že si většina maminek a tatínků uvědomuje, že jde vlastně o přirozený kontakt s dítětem, a proto se přimlouvám za všechny děti. Hoďte „čas“ za hlavu a prohlubte vzájemné vztahy se svými zlatíčky. Uvidíte, jak vyroste důvěra vašich dětí ve vás a hlavně vaše dítko se bude cítit v bezpečí, milované a důležité. Díky vám se mu bude rozšiřovat jeho slovní zásoba, myšlenkové obzory a postupně získá pozitivní závislost na knize. Všichni chceme, aby z našich dětí vyrostli moudří, dobří a šťastní lidé. Jak toho dosáhnout? ČTĚME DĚTEM!!!!! Jiřina Oršlová, učitelka mateřské školy

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ ŠKOLY Zápis žáků do budoucího 1. ročníku

Ve dnech 5. a 6. února 2008 se konal na naší škole zápis žáků do 1. tříd. Letos zápis probíhal netradiční hravou formou, kdy žáci procházeli celým rokem a čtyři stanoviště byla upravena a vyzdobena jako čtyři roční období. U každého stanoviště děti plnily různé úkoly, například hod míčem na koš, zavazování tkaniček, vystřihování, řešení skládanek a podobně. Za splnění úkolu dostal každý do své kartičky oblíbenou samolepící figurku. Na závěr získal každý žák keramickou medaili, pamětní list a některé drobné výrobky starších žáků. Celkem bylo přijato k povinné školní docházce na naši školu 46 žáků. Mgr. L. Poštová

Tradice a ZŠ Čerčany Masopust

20.2.2008 se sešli žáci 1.B a šesťačky ke společnému projektu „Masopust“. Oblékli masopustní masky a připravili těsto „vláčené buchty“. Zatím, co se buchta pekla, naučili se píseň „Masopust držíme“ a seznámili se s masopustními zvyky. Upečenou buchtu ozdobili, nakrájeli a s takto vlastnoručně připraveným pohoštěním se vydali na průvod masek školou. Na své cestě se zastavili s pohoštěním a písní v jídelně jako poděkování za upečení buchty a navštívili vedení školy, kde své putování završili.

Vynášení Morany (Mařeny, Smrtky)

19.3.2008 (na Škaredou středu) se opět sešli žáci 1.B a šesťačky ke společnému projektu „Morana“. Během první a druhé vyučovací hodiny žákyně šestých tříd vyráběly Moranu a žáci 1.B vytvářeli zaječí kapsičky na kraslice. Při práci se pilně učili říkanky „Neseme Mařenu..., Smrt nesem ze vsi..., Byla zima mezi námi...“ a seznámili se s velikonočními zvyky a tradicemi. V 10:00 za zvuku řehtačky vyrazil průvod sestavený z 1.A, 1.B, 6.A, 6.B a 11 dobrovolníků z 8. a 9. tříd v čele s „Moranou“ na cestu k řece Sázavě. U tělocvičny TJ Slavoje -8-


se průvod ZŠ spojil s průvodem MŠ do dvou kruhů, uvnitř kterých se nacházely „Morany“ ZŠ a MŠ. Děti z MŠ i žáci ZŠ předvedli vzájemně své říkanky. Poté se průvody vydaly k řece a „Morany“ byly vhozeny do vody. Vzhledem k nepřízni počasí další program pokračoval v tělocvičně, kde proběhly velikonoční soutěže smíšených družstev. Soutěže s vajíčky si žáci užili a na všechny pak čekala sladká odměna. Obě akce se vydařily, napomohly k přípravě atmosféry jara a Velikonoc a oživily dávné tradice. Fotografie naleznete na webových stránkách školy www.zscercany.wz.cz A. Jílková, M. Dvořáková

Jizerské hory 2008

23. února se vydaly 7. třídy základní školy na týdenní lyžařský výcvik do Jizerských hor. Chata Na Souši i sjezdovka Černá říčka je vlídně přijaly. Ve čtvrtek 28. 2. ráno se konaly sjezdové závody. Odpolední šestikilometrový výlet na běžkách byl přípravou na páteční běžecké závody. Martin Š. První den nás rozdělili do družstev. Mě do posledního. Vždycky, když jsem se chtěl otočit, tak ty klouzavé klacky začaly sjíždět kopec pozadu. Později jsem se ale naučil obloučky! Hynek Ř. Zlatý hřeb kuchyně. Když jsme vstoupili do jídelny, stál uprostřed velký stůl s připravenými saláty, opečenými bramborami, chlebem. Usadili jsme se. Dveře kuchyně se otevřely. Přicházel pan správce s kuchařem, který byl stylově oblečen v bílé zástěře, šátku a vysoké bílé čepici. Nesli na velkém podnose dvě kýty grilovaného masa. Bylo to nejlepší jídlo, které jsem kdy jedla, a myslím, že ostatní byli také spokojeni. Klára M. Nejvíc ze všeho se mi líbil páteční karneval. Škoda jen, že byl tak krátký. Byly tu masky všeho druhu – od bezdomovců po gejši. Soutěž ale vyhrála šílená pohádka, kde vystupovalo asi čtrnáct lidí. Hanka K.

Den v Národním muzeu

Dne 25.března 2008 jsme byli se školou v Národním muzeu v Praze. Mohli jsme se na krátkou chvilku ponořit až do dávné historie – pravěku. Do muzea jsme jeli za účelem poznání mineralogie, kterou jsme probírali v přírodopisu. V muzeu jsme spatřili exponáty, které nikde jinde nenajdeme a neuvidíme. Mohli jsme spatřit různé zkameněliny a vzácné kameny. Po mineralogii jsme se vydali podívat na pravěká zvířata, jako jsou dinosauři, mamuti a podobně. Exkurzi jsme zakončili prohlídkou operace kyčelního kloubu, která se v muzeu promítala. Exkurze se nám moc líbila. Kostková Lucie 9.A

ZPRÁVY ZE ZÁKLADNÍ UMĚLECKÉ ŠKOLY ČERČANY Soutěž: Ve školním roce 2007/2008 byla Ministerstvem školství vyhlášena soutěž hudebního oboru základních uměleckých škol v těchto disciplínách: hra na klavír, hra na smyčcové nástroje, hra na kytaru a hra na akordeon. 23.1.08 se konalo školní kolo soutěže ve všech uvedených disciplínách a do okresního kola soutěže postoupilo devět žáků. Okresní kolo se konalo 7.2.08 v ZUŠ Benešov a všichni naši žáci získali 1. místa s postupem do krajského kola soutěže. Krajské kolo soutěže ve hře na klavír se konalo 18.3.08 v ZUŠ Nymburk a žáci naší školy se umístili takto: Emil Tywoniak ze třídy E. Černilové získal 3. místo, Johanka Gallová ze třídy L. Žvejkalové získala čestné uznání. Krajská soutěž ve hře na akordeon se konala 27.3.08 v ZUŠ Pečky, 2. místo získal Ondřej Vašák, 3. místo Tomáš Balek a čestné uznání dostal Jakub Hradečný. Tito žáci jsou ze třídy Antona Masnici. A ještě nás čeká krajská soutěž ve hře na kontrabas 9.4. v ZUŠ Brandýs nad Labem a 23. a 24.4.08 ve hře na kytaru, která se koná v ZUŠ Beroun. Blahopřejeme všem soutěžícím žákům a samozřejmě i jejich pedagogům, kteří výborně naši školu reprezentovali v kraji a soutěžícím, na které ještě vystoupení čeká, přejeme mnoho úspěchů. Veřejná vystoupení: Srdečně zveme na akce školy, které se budou konat do konce školního roku: 26.4.08 - Festival ZUŠ Votice, 14.5.08 - Koncert „Hraje celá rodina“, 28.5.08 - Koncert absolventů školy, 18.6.08 - Koncert žáků. Výstava: 16.6. - 26.6.08 Výtvarné práce žáků ZUŠ v IC Čerčany Zápis žáků do ZUŠ na škol. rok 2008/2009: Hudební obor - děti, které mají zájem o studium v Základní umělecké škole Čerčany, se mohou dostavit se svými rodiči během měsíce června v odpoledních hodinách (13.00 - 17.00) do naší školy, kde vykonají talentovou zkoušku (skládá se z rytmického cvičení - tleskání, intonace poznávání a zazpívání nižších a vyšších tónů a zpěvu - jedna lidová píseň). Ludmila Žvejkalová, ředitelka ZUŠ -9-


KNIHOVNA ČERČANY INFORMUJE Otevírací doba Knihovny: Pondělí: Úterý: Středa: Čtvrtek: Pátek:

9.00 - 12.00 zavřeno zavřeno 9.00 - 12.00 9.00 – 13.00

13.00 – 16.00 13.00 – 19.00 13.00 – 16.00

Mimo otevírací dobu je Knihovna pro veřejnost uzavřena. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail knihovny: [email protected] (Helena Ratajová) www.knihovnacercany.wz.cz V knihovně je možno za nízké ceny zakoupit některé z vyřazených knih. Nabídka je průběžně doplňována.

Co je v knihovně nového?

• 27.3.2008 byly spuštěny vlastní webové stránky knihovny. Informace o knihovně, nových knížkách, akcích, ale i odkazy na některé další webové stránky najdete na internetové adrese www.knihovnacercany.wz.cz. • Koncem února začal v knihovně fungovat Čerčanský čtenářský klub (ČČK). Scházíme se každou středu od 14.00 a čteme si společně z předem vybrané knížky. Děti si mohou vyluštit tajenku a jsou přednostně seznamovány s novými knížkami v naší knihovně. Je určen dětem asi od třetích tříd. • Ve dnech 16. a 23.dubna od 17.00 hodin se koná v knihovně Kurz trénování paměti pod vedením zkušených lektorů ze Středočeské vědecké knihovny v Kladně PhDr. Jakuba Pavlíka a Jaroslava Volfa, členů Společnosti pro trénování paměti a mozkový jogging. Vstupné dobrovolné, prosíme případné zájemce, aby se předem hlásili v knihovně. • 23. dubna ve 14.30 hodin by měl do knihovny dorazit dědeček z Kouzelné školky Stanislav Zindulka a přivézt s sebou raneček plný pohádek. • Na květen plánujeme přednášku věnovanou Nicholasi Wintonovi, spojenou s promítáním dokumentárního filmu Síla lidskosti. Nicholas Winton byl britský humanitární pracovník, který v roce 1939 zachránil 669 převážně židovských dětí z území ohroženého Československa před smrtí jejich transportem do Velké Británie. Vyprávět bude pan Tomáš Graumann, který byl jedním z posledních dětí zachráněných N. Wintonem. Prosíme případné zájemce o přednášku, aby se hlásili v knihovně, potřebujeme znát přibližný počet účastníků (kvůli případnému zajištění mikrofonu). • Na jaře bychom také rádi pozvali do knihovny pana veterináře, aby poradil dětem, jak se starat o domácí zvířátka. • Zájemci o Kurz počítačů pro začátečníky se mohou hlásit v knihovně.

NOVÉ KNIHY V ČERČANSKÉ KNIHOVNĚ – ÚNOR Beletrie:

1. Brown, Sandra – Mrazivý chlad. Ospalé horské městečko zažívá sérii únosů mladých žen 2. Clark, Bridie – Nadějné vyhlídky Claire uloví prominentní místo, pak však zjistí, že pracuje pro neuvěřitelně zlou Vivian 3. Falconer, Colin – Lovci perel Příběh se odehrává v nelítostném prostředí lovců perel v Austrálii na počátku 20.století. 4. Guiliano, Mireille – Francouzky umí žít Kniha navazuje na úspěšný titul Francouzky netloustnou. 5. Mitchell, David – Třináct měsíců Třináctiletý Jason denně žije a umírá na bojišti slov, pronásledovaný zadrháváním. 6. Murakami, Haruki - Kafka na pobřeží Patnáctiletý Kafka se rozhodne se najít matku a sestru, které před mnoha lety zmizely. 7. Janeček, Petr – Černá sanitka: druhá žeň Komentovaný výběr 174 novodobých pověstí a fám. 8. Nejkrásnější růže Legendy, kouzla, stateční rytíři a krásné panny 9. Scanlan, Patricia – Rodinné křižovatky Shauna touží po dalším dítěti, sestra Carrie je přetížená, bratr Bobby nevychází s otcem. 10. Steel, Danielle – Květinový ples Stačí pozvánka na snobský ples debutantek a rodinná pohoda se ocitne v troskách. 11. Tellegen, Toon – Dvě staré babky Soubor třiačtyřiceti filozoficky laděných minipovídek . 12. Thompson, Kate – Slunné dny Deidra se dozví, že jí byl přítel Rory nevěrný. Její reakce má katastrofické následky. 13. Trollope, Joanna – Druhé líbánky Autorka se zabývá kromě dospělých dětí i rodiči, kteří zůstávají sami 14. Updike, John – Králík se vrací Volné pokračování románu Králíku, utíkej. 5. Watt, Peter – Let orla Děj knihy začíná v roce 1884, deset let po událostech vylíčených v knize Ve stínu kletby.

Naučná literatura:

1. Carter, Terry – Paříž To nejlepší z Paříže 2. Fousková, Leona – Batikujeme bytový textil Jednou z technik, kterou můžeme upravit textilie podle svých představ, je batika. 3. Johstone, Sarah – Londýn do kapsy Průvodce z řady Lonely Planet. 4. Loucká, Pavla – Zahrada ochočených slov. Jazyková zákampí Zákampí je zákoutí, přeneseně také jazykový koutek. 5. Roslawski, Adam – Jak zůstat fit ve stáří Cvičení a pohybové hry pro seniory, zdravý životní styl ve stáří, pohyb v době nemoci. 6. Rupp, Petra – Zdravý dům a byt Jak poznáme a odstraníme škodliviny a jedy v domácnosti 7. Slovník autorů literatury pro děti a mládež 1. Zahraniční spisovatelé. 8. Šujanská, Simona – Patchwork Autorka vás povede jednotlivými projekty krok za krokem. 9. Uhlíř, Jan B. & Kaplan, Jan – Praha ve stínu hákového kříže Mimořádný dokument o nejtěžším období moderních českých dějin

Beletrie pro děti a mládež:

1. Čtvrtek, Václav – Rumcajsova loupežnická knížka Televizní večerníčky ožívají na stránkách knihy. 2. Lamb, Kathryn – Svět podle Alex Deník patnáctileté Alex a její problémy. Pro čtenářky od 11. let. 3. MacDonald, Betty – Všechno nejlepší, paní Láryfáry Optimismus, humor a pochopení pro zákeřné a zcela nečekané dětské „neduhy“. 4. Příhody Bořka Stavitele Bořek a jeho pomocníci každý den pilně budují a opravují . 5. Rowling, J.K. – Harry Potter a relikvie smrti Potterovská fantasy-sága se uzavírá. 6. Schröder, Patricia – Peprmintky Emily, Myška a Lou jsou nejlepší kamarádky a říkají si Peprmintky 7. Vokurková, Alexandra – O čertíčkovi Moderní pohádka o malém čertíčkovi, který se narodí vzorné mamince Anděle. 8. Volfová, Eva – Kočička z kávové pěny Kočička z kávové pěny se toulá zimou, jarem i létem a hledá známé vůně domova. 9. Wilson, Jacqueline – První nástrahy Třetí část volné trilogie o čtrnáctileté dívce Sally.

Naučná literatura pro děti a mládež:

1. Doherty, Gillian- Ptáci Zajímavosti ze života ptáků. 2. Zeuch, Martin – Bionika Z edice Co – jak – proč.

- 10 -


NOVÉ KNIHY - BŘEZEN

Knihy jsou z výměnného fondu benešovské knihovny Beletrie

1. Ambjörnsen, Ingvar – Elling, pokrevní bratři Příběh přátelství nadprůměrně inteligentního Ellinga a mentálně jednoduššího Kjella. 2. Bellow, Saul – Henderson, král deště Hrdina, pětapadesátiletý milionář, uniká do nejtemnějšího nitra Afriky, aby našel sám sebe. 3. Bradbury, Ray – Tudy přijde něco zlého Dva zvídaví chlapci objevují tajemství podívané satanského dýmu v bludišti zrcadel. 4. Brin, Fabienne – Moje malá Sára Když se Fabienne rozhodne opustit Habiba, rozzuřený muž ji pořeže a unese starší dceru. 5. Calman, Stephanie – Deník nemožné matky Autorka se svěřuje se svojí neschopností dospět ani po 45. narozeninách. 6. Cílek, Roman – Doteky zla Kriminální příběhy 7. Cimický, Jan – Životní zpověď i osudová setkání Pikantní zpověď známého psychiatra. 8. Cooper, Natasha – Tudy cesta nevede Kara se nedostaví k soudnímu přelíčení a je ve svém domě nalezena zavražděná. 9. Crombie, Deborah – Až za hrob Gemma se vydává se kamarádkou do Skotska. Ta je zde obviněna z vraždy. 10. Dahl, Roald – Přepínám Deset příběhů o letcích a létání. 11. Ehrman, Kit – Dotek mrtvého muže Detektivní román z prostředí dostihového sportu. 12. Francková, Zuzana – Manžel je také člověk. Aneb 55 důvodů, proč se nerozvádět. 13. Furst, Alan – Krev vítězství Roku 1940 se pokusily britské tajné služby zabránit vývozu rumunské ropy do Německa 14. Hassel, Sven – Krvavá cesta na smrt V roce 1944 hrdinové románu již vědí, že válku, do níž je nahnali, nevyhrají… 15. Hatcher, Teri – Spálený toast Spálený toast s nečekanou otevřeností otevírá pohled do intimního života zranitelné ženy. 16. Herbert, Frank – Vyslanci do prázdna Sci-fi román nezapomenutelného autora Duny.17. Hercíková, Iva – Možná ho najdeš na ulici Kniha povídek vás povede od New Yorku přes Prahu až po malou vesničku v Brdech. 18.Holden, Sam – Deník zoufalého otce Táta na mateřské. 19. Homes, A.M. – Tato kniha vám zachrání život Příběh o novém začátku, o proměně a o tajnostech Los Angeles. 20. Hoši, Šin´iči – Očekávání Pro všechny povídky je charakteristický lehký, čtivý styl a překvapivá pointa. 21. Laňka, David – Jan Pivec Jan Pivec byl jedním z nejlepších herců své generace. 22. Lomová, Lucie – Anna chce skočit Komiks, nakreslený jednoduchým stylem zato s plnokrevnou fantazií. 23. Lindsey, Johanna – Tebe chci milovat Megan odmítá jednoho nápadníka po druhém…. 24. Luca, Eugen – Pogrom Autobiografické vyprávění muže, jenž vyvázl z masakru, během něhož padlo pět tisíc obětí. 25. McEvan,Ian – Sobota Henry Perowne má drobnou nehodu, která pro něj bude mít fatální následky. 26. Niedl, František – Čtvrtý králův pes Děj románu zavádí čtenáře do doby vlády Václava IV. 27. Norman, Diana – Dáma s hedvábnou maskou Penitence koktá, ale přestane zakoktávat, když si nasadí hedvábnou masku a hraje roli... 28. North, Freya – Nástrahy lásky Fen pozná nejen mladého šéfredaktora Matta, ale také zahradního architekta Jamese… 29. Oates, Joyce Carol – Stýskání po mámě Nikki po nečekané ztrátě matky prochází pozoruhodným přerodem v období bouřlivého roku. 30. Pascarl, Jacqueline – Byla jsem princeznou Ponižování, šikanování, bití, psychické týrání –život se s Jacquelinou opravdu nemazlil. 31. Pastor, Ben – Zloděj vody Historická detektivka z doby císaeř Diokleciána. 32. Patterson, James – Čtvrtý v pořadí Detektivka Lindsay odjede na venkov. Začne tu docházet k příšerným vraždám… 33. Plaidy, Jean – Vzbouření orlíků Mučednická smrt Thomase Becketa byla kladena za vinu Jindřichu Plantagenetovi… 34. Preiss, Viktor & Škápíková, Jitka – Báječný svět 2 Druhá kniha rozhovorů z úspěšného rozhlasového seriálu Viktora Preisse. 35. Roberts, Nora – Síla ohně Mia je silná a hrdá žena, která svou krásou dokáže očarovat každého muže. 36. Ryan, Chris – Blackout Hrdina se jednoho dne probudí zraněný, se ztrátou paměti a má podle policie na krku vraždu. 37. Smith, Zadie – O kráse Co v životě je pravá krása – a jak daleko jste ochotni zajít, abyste to získali? 38. Trollope, Joanna – Vášnivý muž Archie a Líza řeší zásadní otázku. Co je vášeň a co láska? A kterému z citů dají přednost? 39. Tursten, Helene – Noční vizita V soukromé nemocnici zemře na pooperačním pokoji pacient a sestra Marianna zmizí. 40. Tvrzník, Jiří – Komik se vrací Ze vzpomínek Františka Filipovského.

Naučná literatura

1. Avila, Alexander – Partnerské typy aneb Kdo se ke mně hodí Metoda založená na nejpopulárnějším osobnostním testu současnosti 2. Bunson, Matthew – Encyklopedie Agathy Christie Život, dílo, postavy, adaptace. 3. Carell, Paul – Lišky pouště Boje v severní Africe za druhé světové války. 4. Cílek, Roman – Vyvolenci bohů? Aneb čím se platí za genialitu. 5. Cohen, Sacha – Bytové úpravy bez problémů 100 nápaditých řešení pro váš byt. 6. Čermáková, Mária – Pečeme chléb a housky doma i na chalupě Chléb bílý nebo tmavý, s tužší nebo měkčí kůrkou, ochucený.. 7. Hádek, Cyril – Konec Přemyslovců v Čechách 700 let od vymření naší jediné dynastie. 8. Heitz, Halina – Balkonové rostliny Co s nimi na jaře, v létě, na podzim a v zimě, návrhy výsadeb. 9. Heyduk, Miloš & Sýs, Karel – Praha před 100 lety Více než 360 fotografií z let 1905-1910 a přibližně sto dvacet stran textu. 10. Holan, Jiří – Dřevo v domácnosti Ochrana, údržba, renovace. 11. Chmel, Ladislav – Věra Galatíková Životní úděl statečné ženy. 12. Jablonský, Ivab – Rostliny pro posílení organismu a zdraví Způsoby pěstování, sklizeň a úprava, obsahové látky a jejich účinky. 13. Malina, Jakub – Karlův most Průvodce esoterním konceptem slavného díla Karla IV. a Petra Parléře. 14. Mandžuková, Jarmila – Dělená strava 161 receptů, které nám ukáží, jak nejíst méně, ale jinak. 15. Mějte lepší paměť Více než sto nových technik na zlepšení paměti. 16. Mitchell, Allison – Příručka pro zoufalé matky Stačí 7 týdnů a budete mít svůj čas zase pod kontrolou! 17. Mudrová, Ivana – Kam značky nevedou III. Ttřetí volné pokračování úspěšné vlastivědné knížky.18. Nosková, Anežka – Rady pro domácnost …a máte byt jako ze škatulky. 19. Omelety, palačinky a koblihy Prověřené a vyzkoušené recepty. 20. Počinková, Marcela – Podlahové a stěnové vytápění Trendem jsou úspory v domácnosti. Jednou z cest, jak jich dosáhnout, je ušetřit za vytápění. 21. Ponožky na nožky Ty správné ponožky na unavené nohy: klasické, decentní, letní nebo huňaté na zimu. 22. Požárová, Lenka – Což takhle dát si…švestky Originální recepty zapálené kuchařky Lenky Požárové. 23. Procházková, Radka & Novotná, Marcela – Rok v zahradě I pro ty, kdo na ni nemají moc času a pro úplné laiky. 24. Robinson, Peter – Voda a kámen v zahradě Rozsáhlé studie zahrad, v nichž se uplatňují kameny, fontány, jezírka a potoky. 25. Roubal, Pavel – Windows XP jednoduše Autor vám v tématických lekcích předvede a vysvětlí nejpotřebnější funkce a programy. 26. Řecká kuchyně Inspirace pro každý den. 27. Samohýlová, Alena & Vondrušková, Alena – Drátované šperky Řetízky a řetězy, náhrdelníky, náušnice, závěsy a přívěsky, prsteny, náramky a spony. 28. Schlett, Siegfried – 100 potravin pro zdraví Jaké šance skrývá správná výživa se všemi cennými složkami. 29. Studenková, Zdena – Recepty se špetkou hereckého koření Recepty společně s radami, jak být štíhlá, krásná a úspěšná a historkami ze zákulisí. 30. Škrábek – Včerejší strach Jaké to bylo mezi Čechy a Němci? A jaké to bude…? 31. Šponar, T. & Krejčová, V. & Horáčková, L. – Objektiv má 20 let Čtyřicet knižně zpracovaných reportáží z nejstaršího televizního cestovatelského magazínu. 32. Štětina, Jaromír – S Matyldou v Afghánistánu Jaromír Štětina se vydal s novou lodí Matyldou do Afghánistánu. 33. Tapas Tapas jsou o něco víc než jen lákavé a báječné španělské pikantní chuťovky. 34. Tůma, Jan – Sekačky Umíte si vybrat? 35. Vegetariánská kuchařka Inspirace pro každý den. 36. Vlachová, Libuše – Dieta pro snížení cholesterolu Recepty. 37. Wachendorf, Viola von – Čaj V Číně byl čaj považován za lék a dnes si život bez něj nedovedeme představit. 38. Walters, Michael – Ptačí vejce Přesný a podrobný popis vajec více než 500 druhů ptáků z celého světa. 39. Weikert, Annegret – Výchova dítěte Osvědčené rady a řešení pro rodiče dětí každého věku. 40. Weil, Andrew – Zdravé stárnutí Životní průvodce pro vaši tělesnou a duševní pohodu. 41. Zvelebil, Jan – Na vandru s Reflexem Češi jsou všude! Jak se jim vede?

Literatura pro děti a mládež

1. Beurer, Monica – Fotografie Z edice Co- jak – proč. 2. Brennan, Herbie – Jak se stát špionem Jak psát a vysílat tajné zprávy, vymýšlet tajné kódy, jak sledovat lidi, aniž by to tušili… 3. Francková, Zuzana – Jak nabalit superkluka A jiné vychytávky pro náctileté 4. Heyduk, Richard & Miloš – Pohádkové příběhy gorilí rodinky 16 pohádkových příběhů inspirovaných osudy Richarda, Kijivu, Kamby, Shindy, Moji a Tatu. 5. Köthe, Rainer – Elektronika Z edice Co – jak – proč. 6. Köthe, Rainer – Elektřina Z edice Co – jak – proč. 7. Kratochvíl, Jan – Dobrodružství kapky rosy Kniha ukazuje, jak voda prochází během roku všemi svými skupenstvími. 8. Lanczová, Lenka – Zašeptej do vlasů Hezké holky to nemají snazší než jejich kamarádky. 9. Oomen, Francine – Jak přežít tuhle třídu? Série humorných příběhů o holce jak má být. 10. Rowling, J.K. – Harry Potter a relikvie smrti Závěrečný díl série příběhů o Harrym Potterovi. 11. Schittenhelm, Klaus M. – Jak se vyznat ve hvězdách 25 nejkrásnějších souhvězdí, hvězdné mapy, srozumitelné návody na vyhledávání … 12. Schröder, Patricia – Peprmintky a velký test věrnosti Emily, Myška a Lou společně bojují proti partě kluků i proti nafoukaným spolužačkám . 13. Tak málo času – Jak vycvičit kluka Sestry Olsenovy coby dvojčata Chloe a Riley v akci. 14. Tak málo času – Kluk snadno a rychle Sestry Olsenovy coby dvojčata Chloe a Riley v akci. 15. Vogel, Maja von – Skandál v televizi Do města přijíždí oblíbený moderátor. Sotva se však objeví, zmizí beze stopy. 16. Weninger, Brigitte – Jeden za všechny, všichni za jednoho … k tomuto závěru dojdou jednoho dne zvířátka, která se spolu vydala objevovat svět. 17. Wilson, Jacqueline – Projekt Loty Dějepis je nuda, co? Ba ne! Loty je jedenáct , ale už musela odejít z domova a najít si práci.. 18. Živá minulost Jak se žilo v dávných dobách

Hledám doučování AJ (středně pokročilá) a RJ (falešný začátečník) - i jednotlivě. Výuka po domluvě večer či o víkendu, konverzace i gramatika. Nabídky prosím na [email protected]. - 11 -


INFOCENTRUM ČERČANY INFORMUJE Otevírací doba Infocentra: Pondělí: 9.00 - 12.00 Úterý: 9.00 - 12.00 Středa: zavřeno Čtvrtek: 9.00 - 12.00 Pátek: 9.00 - 12.00

13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00 13.00 – 17.00

Mimo otevírací dobu je Infocentrum pro veřejnost uzavřeno. Adresa: Knihovna-Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel. 317776154 E-mail infocentra: [email protected] (Mgr. Renata Frídová, Eva Masopustová) www.cercany.cz

AKTIVITY INFOCENTRA Putování po Podkarpatské Rusi

Ve čtvrtek 7.2. večer se zaplnilo Infocentrum Čerčany lidmi, kteří se přišli podívat na vernisáž výstavy fotografií z Podkarpatské Rusi. Autorem velkých černobílých fotek byl Josef Krása z Čerčan a barevné fotografie vystavovala Zuzana Štěpánková. O cestě na Ukrajinu vyprávěl velmi poutavě Michal Tupý. Besedu doprovázelo promítání fotek z dataprojektoru a pouštění krátkého filmu z cesty, recitace (v podání L´. Kysely dokonce i v originále). Z vyprávění i fotografií bylo patrné, jak svérázná krajina to je a jak svérázní lidé tam žijí. Celá výprava rozhodně nebyla procházkou růžovou zahradou, ale účastníci na ni rádi vzpomínají a všem doporučují navštívit tato místa, která zůstávají turisticky opomíjena. Součástí vernisáže byla i hudební chvilka, kdy zahráli a zazpívali manželé Masnicovi. Dlouho do večera se ještě sedělo při víně a povídalo.

Velikonoční aranžování

Na páteční večer 7.3. v Čerčanech byl připraven bohatý program. V 19.00 hodin se v kině promítal dokument „Občan Havel“ a na 17.00 hodinu (takže se to dalo pěkně stihnout všechno) bylo v Infocentru připraveno již tradiční Velikonoční aranžování s paní Jitkou Dvořáčkovou. Protože i ona chtěla vidět film, pustila se do práce bez zbytečného zdržování a s patřičnou vervou. Za 1,5 hodiny předvedla téměř 10 různých svátečních dekorací (mně by jen jedna z nich trvala určitě nejméně hodinu a to by ještě nevypadala tak hezky). Aranžmá se senem a dřevěnou kachnou v lísce od ovoce, závěs na stěnu ze suchých travin ... „To jsem se prošla po naší zahradě a ostříhala, co bylo po zimě uschlé...“, nádherné jednoduché aranžmá ve vysoké sklenici na nožce, zdobené peříčky a kamínky, dekorace na stůl s voňavými hyacinty, nápadité aranžmá ve stylu „když už máte hosty před vraty..“ (ta byla hotová asi za dvě minuty). No jo, když zmačkám kus papíru já, je to pořád kus zmačkaného papíru. Ale když ho zmačká paní Dvořáčková, je z toho hned mašle. Na otázku, jestli ví hned od začátku, jak bude ta dekorace vypadat, odpověděla paní Dvořáčková: „Ne, to je taková řízená náhoda. Tvořím to za pochodu. Samozřejmě už znám určité zákonitosti a to ostatní přijde samo...“ A opět jsme mohli sledovat koncert jejích rukou, které braly peříčka, kamínky, suché listy, proutky. “Takhle to tady zapíchneme, přistřihneme, zasypeme, udusáme, vrazíme tam vejce a je to...“. A bylo to. Krásné.

Velikonoční výstava

Letos přišly Velikonoce opravdu hodně brzy. Jejich termín je totiž pohyblivý. Přicházejí s prvním jarním úplňkem a předchází jim doba masopustu, Popeleční středa, která zahajuje předvelikonoční čtyřicetidenní půst. Letos vyšly velikonoční svátky na 22.-24.3., takže Velikonoční výstava začala v Infocentru již v pondělí 10.3. Mnozí se ještě nestačili vzpamatovat z Vánoc a už tu byly Velikonoce. Ti, kdo to stíhali, přinesli na výstavu moc pěkné věci, mnohé byly prodejní. A opět to bylo množství nových nápadů, jak si zútulnit byty a domy, verandy i zahrady. Slaměné slepice, zajíčci, pomlázky, ošatky, pečené jidáše, háčkované slepičky, ubrousková technika, papírové dekorace. Autoři všech těch krásných věcí: paní Jitka Dvořáčková, Jiříková, Ivana Chlistovská, Věra Frídová, Kolářová, T. a P. Čermínovi, Tereza Stehlíková, Eva Masopustová, Věra Ziková, Hofmanová, pí Dolejšová s dětmi, Macháčkovi, Záboj Kučera a manželé Musilovi, Blanka Škvorová a děti ze ZŠ a družina ZŠ. Tradičně přinesly své perníčky a keramické drobnosti k prodeji maminky s dětmi ze SRPDŠ (výtěžek z prodeje jde na rozvoj družiny). Vždycky to dá práci uspořádat všechny ty věci do pěkné výstavy. Výstavu chystá sehraný tým pod vedením paní Dvořáčkové, do kterého i letos patřila paní Hana Dolejšová, Blanka Škvorová s Bárou Trojánkovou a Ivou Mrázkovou, Anežka Macháčková, Simona Střihavková,Terezka a Patrik Čermínovi, manželé Musilovi a Eva Masopustová. Všem patří veliký dík. - 12 -


Vynášení Morany do Sázavy

„Smrťáka nesem s velikým nosem, do vody ho dáme, nad ním zazpíváme!“ Jako každý rok, tak i letos bylo nutné zahnat zimu a pozvat do obce jaro. K této příležitosti se sešla spousta malých i velkých obyvatel Čerčan a blízkého okolí v neděli ve 14.30 před Infocentrem. Celou akci perfektně zorganizovala Jana Kalinová ze sdružení DRáČe (Dětská Radost Čerčany), které také vyrobilo Moranu, jež byla nesena v čele mnohahlavého průvodu kolem tělocvičny na silniční most. Tam byla Morana zapálena a za hlasitého provolávání popěvků byla vhozena do řeky Sázavy. Pomalu odplouvala směrem k jezu, kde se chvíli držela zuby nehty naplaveného dříví, ale pak zmizela nadobro. Takže, JARO JE TADY!!!!

Výstava „Obrazy“ - Tomáše Speváka

V sobotu 29.března proběhla v Infocentru vernisáž této výstavy, která byla hojně navštívena převážně mladými lidmi. Není divu, Tomáš Spevák při příležitosti své 1. autorské výstavy zároveň oslavil i své 25.narozeniny. „Mořský svět“ – to byla první myšlenka, která mě napadla, když jsem uviděla nainstalovaná velká plátna s motivy bílého žraloka. Vypadal tak živě, až člověka mrazilo. Kdo byl na výstavě Šikovné ruce, která proběhla v Infocentru v létě loňského roku, mohl si tehdy všimnout Tomášova obrazu Marlen Ditrich. Na dnešní výstavě jsou k vidění další dvě části celého triptychu. Mohli jsme obdivovat perfektní hru světel a stínů a lesku blatníků na obrazech s Cadillacem a Lincolnem. Tomášovy krajinky připomínají obrazy starých mistrů, zajímavý byl i portrét samuraje. Myslím, že každý, kdo přišel, byl ohromen. Velikostí a realističností obrazů. Tomáš studuje na Fakultě výtvarných umění VUT v Brně a určitě má před sebou velkou budoucnost. Přejeme mu, aby dnešní výstava odstartovala řadu dalších a ještě úspěšnějších. Výstava potrvá v Infocentru až do 25.dubna 2008. Renata Frídová

Obecní úřad Čerčany vyhlásil výběrové řízení na místo referenta stavebního úřadu. Zájemci hlaste se na OÚ Čerčany ([email protected], tel.: 317 776 311, 317 776 317), podrobnosti najdete na www.cercany.cz a na úřední desce.

TIPY NA KULTURNÍ A SPORTOVNÍ AKCE:

Kulturní akce Čerčany: 31.3.- 25.4.2008 Výstava - „Obrazy“ - Tomáš Spevák, výstava velkých olejových pláten mladého čerčanského malíře, Infocentrum Čerčany, otevřeno: Po, Út, Čt, Pá: 9-12, 13-17 hod., tel.: 317 776 154, [email protected], ukázky ve Fotogalerii na www.cercany.cz. 12.4.2008 Countryples Posázavského pacifiku - 5. ples, KD Čerčany, hrají Setoplete a Bessoni, bohatá tombola, ve 20.00 hod., vstupné: 60,-Kč. 17.4.2008 Taneční odpoledne v KD Čerčany, 14.00 hod. 14.5.2008 Hraje celá rodina - koncert žáků ZUŠ s rodinnými příslušníky, KD Čerčany, 17.00 hod. 16.4.2008 Kurz trénování paměti - 1.část - v 17.00 hod. , pořádá Knihovna Čerčany, vstupné dobrovolné, nutno přihlásit se v Knihovně, tel.: 317 776 154, [email protected]. 19.4.2008 Výtvarná dílnička „Skřítci a víly“ - pořádá sdružení Dráče, v prostorách OÚ Čtyřkoly, ve 14.00 hod. , práce s hedvábím, plstění - materiál bude k dispozici, cena dle počtu zúčastněných (do 100 Kč), přihlášky a info: Jana Kalinová, tel.: 606 908 224. 23.4.2008 Beseda se Stanislavem Zindulkou - pohádky, v 14.30 hod., Knihovna Čerčany, tel.: 317 776 154, [email protected]. 23.4.2008 Kurz trénování paměti - 2.část - - v 17.00 hod. , pořádá Knihovna Čerčany, vstupné dobrovolné, nutno přihlásit se v Knihovně, tel.: 317 776 154, [email protected]. 24.4.2008 taneční odpoledne v KD Čerčany, 14.00 hod. 26.4.2008 Rock zábava „Lahvátor“ - KD Čerčany. 28.4.-16.5.2008 Výstava „Nové centrum s náměstím v Čerčanech “ - výstava studií studentů z ČVUT Praha, návrhy řešení prostoru nového náměstí v Čerčanech, Infocentrum Čerčany, otevřeno: Po, Út, Čt, Pá: 9-12, 13-17 hod., tel.: 317 776 154, [email protected]. 3.5.2008 Kurz výroby šperků z korálků pro začátečníky - Infocentrum Čerčany, od 17.00 hod. (do 19.00), cena kurzu (včetně materiálu) 390,-Kč, přihlášky na Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, tel.: 317 776 154, [email protected].(počet míst je omezený). - 13 -


26.5.- 6.6.2008 28.5.2008 asi 6.6.2008 16.6.-27.6.2008 18.6.2008

Výstava MŠ - tradiční výstava prací dětí z Mateřské školy Čerčany, Infocentrum. Koncert absolventů školy (ZUŠ) - KD Čerčany, 17.00 hod. Dětský den v Sázavce - pořádá sdružení Dráče, upřesnění na tel.: Jana Kalinová, 606 908 224. Výstava ZUŠ - tradiční výstava prací žáků výtvarného oboru ZUŠ Čerčany, Infocentrum. Koncert žáků ZUŠ - KD Čerčany, 17.00 hod.

Dne 31. května od 11.00 opět Dětský den u koní na statku Na Vysoké Lhotě. Pro děti je připravena spousta her, cen, ukázkové jízdy na filmových koních. Zahrají dvě kapely a zazpívají dva dětské pěvecké sbory. Nenechte si ujít!!! Kulturní akce Benešov: České kulturní slavnosti - Jaro Josefa Suka - 18.roč. festivalu komorní hudby: prodej vstupenek Městské kulturní středisko, tel.: 317 722 114, [email protected], www.ceske-kulturni-slavnosti.cz 11.4.2008 Pražské dechové kvinteto - Šímova síň - galerie umění, 19.30 hod. 16.4.2008 Smetanovo trio - aula Gymnázia Benešov, 19.30 hod. 25.4.2008 Sbor benešovských učitelek - Sukův komorní sbor - aula Gymnázia benešov, 19.30 hod. 30.4.2008 Trochu jazzu, libo je-li - Vít Švec trio - sál Městského divadla Na Poště, 19.30 hod. 23.4.-6.5.2008 „Barevné jaro“ - výstava literárních a výtvarných prací soutěže, DDM Benešov. Vernisáž výstavy je ve středu 23.4.2008 ve 13. hod.. Kulturní akce Benešovsko: 1.4.-31.12.2008 Týnec n.S.: Bankovky a státovky československého státu 1918 - 2008 - výstava konaná u příležitosti 90.výročí vzniku samostatné republiky, ve spolupráci s Oldřichem Čubrem, Městské muzeum - hradní sál, otevřeno Út-Ne: 10-12, 13-17 hod. 1.4.-30.6.2008 Týnec n.S.: „Pohledy 1 - Zemský ráj“ - Monika Kubecová - výstava fotografií, II.patro gotické věže Týneckého hradu ze 13.stol., Vernisáž bude 13.4.2008 v 15.00 hod. 5.-30.4.2008 Týnec n.S.: Petr Hejný - Obrazy, výstava, Galerie Městského muzea Týnec, www.mestotynec.cz/muzeum 10.4.2008 Týnec n.S.: Mexiko a Střední Amerika přednáška Vlastivědného klubu s promítáním, přednáší Jaromír Biolek, 17.30 hod. Vstupné dobrovolné. Velká zasedací místnost MěÚ Týnec 10.4.2008 Kamenice: „Líbánky aneb Láska ať jde k čertu“ – komedie, Kulturní centrum Kamenice, 19.30 hod., vstupné: 300 a 250 Kč. 11.4.2008 Pyšely: Otevření pyšelského muzea 12.4.2008 Mezihoří: Mistrovství ČR v klasických šipkách 2008 - soutěž žáků, žákyň, juniorek, juniorů, veteránek a veteránů, Kulturní dům Mezihoří, prezentace od 10.00 do 11.00 hod., info.: tel.: 724 253 266, [email protected] nebo www.dc.mezihori.sblog.cz 12.4.2008 Pyšely: „Náměstíčko“ - repríza divadelního představení pyšelských ochotníků v sokolovně. 12.4.2008 Týnec n.S.: Bazárek Motýlek - jaro-léto 2008 - v herně MC Motýlek, spol. místnost DSPS1, Okružní 520, od 9.30 - 11.30 hod., tel.: 777 284 868, [email protected], www.mestotynec.cz 12.4.2008 Rataje n.S.: Přednáška o Thajské masáži s praktickými ukázkami, info.: 723 583 458, [email protected] 13.4.2008 Ondřejov: Zdravotní cvičení s balančními pomůckami - Dobra Vejražková, www.obecondrejov/skcentrum.cz 17.4.2008 Senohraby: běháme s Komerční bankou - 45.ročník, závody pro všechny kategorie, od 17.00 hod. U Kanálu, pořádá LO při TJ Sokol Senohraby. 19.4.2008 Týnec n.S.: Rangers country salon - hudební večer s legendární skupinou s hosty Greenhorns s kapelou. Společenské centrum Týnec, vstupné 180,-Kč. 21.-25.4.2008 Týnec n.S.: Výstava na téma Řeka Sázava - prostory MěÚ Týnec, v rámci projektu Čistá řeka Sázava. 24.4.2008 Votice: Den Země - Komenského náměstí od 8.00-16.00 hod., www.ochranafauny.cz 25.4.-19.5.2008 Pyšely: Květa Vondráčková - umělecká keramika - Galerie u Marie, Náměstí 39, tel.: 323 647 450, 723 452 673, www.galerieumarie.cz. Vernisáž výstavy je 25.4.2008 v 18.00 hod. 26.4.2008 Votice: Festival základních uměleckých škol 26.4.-28.10.2008 Vysoký Chlumec: Muzeum vesnických staveb středního Povltaví - „Kapličky, kříže a boží muka na Sedlčansku“ - výstava o významu drobných sakrálních památek, výstava „Světlo v domě“ - o svítidlech a způsobu svícení ve vesnickém obydlí 19. a 20.stol., výstava „Nejstarší roubené chalupy“ - o nejstarších dochovaných roubených domech v ČR. 26.4.-28.10.2008 Prostřední Lhota: Muzeum špýchar - výstava „Kapličky, kříže a boží muka na Novoknínsku“, „Poutní místa na Příbramsku“, Keltské oppidum Hrazany“, „Zlato u Čeliny“, „Modely zemědělských strojů a nářadí“. 26.-27.4.2008 Votice: Prodejní výstava květin a zahradnických potřeb - v chovatelském areálu nad benzinkou směr Smilkov, So: 9-18, Ne: 9-15 hod. 27.4.2008 Ondřejov: Kompenzační cvičení při sedavém způsobu zaměstnání - Jana Zachariášová, www.obecondrejov/skcentrum.cz 30.4.2008 Zaječice: Pálení čarodějnic - Zaječice Na Horce, 18.00 - zapálení „Buřtovníčku“ a hry pro nejmenší, 21.00 - zapálení Čarodějnické vatry. Buřty a chléb zdarma, občerstvení za úplatu. 30.4.2008 Vlašim: Školení první pomoci - pořádá Český červený kříž ve Spolkovém domě, cena: 400,-Kč, od 9.00-13.00 hod., přihl. na www.spolkovydum.cz, Mgr. Eva Hájková, [email protected], tel.: 737 505 605 - 14 -


1.5.2008

Rataje n.S.: „Nemáme to lehké, pánové“ - premiéra divadelní hry E.Jančíkové - pořádá ochotnické sdružení Matouš, v objektu bývalého pivovaru (kina), vstupné: 50, 80 Kč, info.: 723 583 458, [email protected]. 3.5.2008 Pyšely: Starty PYŠELSKÉ BICYKLOVKY - z pyšelského náměstí. cyklistický výlet po různě dlouhých trasách pro všechny věkové kategorie! Start od 9.00 až 13.00 hod. 3.5.2008 Týnec n.S.: Májová cena - soutěž ve společenském tanci, Společenské centrum Týnec, velký sál, od 9.00 hod., www.centrumtynec.cz 4.5.2008 Týnec n.S.: Dechovka Veselka - koncert dechového souboru Týnečanka k tanci i poslechu, Společenské centrum Týnec, velký sál, ve 14.00 hod. 7.5.2008 Pyšely: Klub seniorů - přízemí MěÚ Pyšely, 14.00 hod. 8.5.2008 Senohraby: Jarní tržnice zahrádkářů do 11.5.2008 Sedlčany: „M9sta utrpení, smrti a hrdinství“ - výstava v Městském muzeum Sedlčany. 13.5.-8.6.2008 Sedlčany: „Vysoký Chlumec v kresně Báry Chlastákové“ - výstava v Městském muzeu Sedlčany. 14.5.2008 Kamenice: Kamil Střihavka - a kapela Leaders - koncert, Kulturní centrum Kamenice, od 19.30 hod., vstupné: 200/220,-Kč, info: tel. 323 672 643, [email protected] 18.5.2008 Ondřejov: Taneční aerobik a posilování s ručníkem - Láďa Valouch, www.obecondrejov/skcentrum.cz 22.5.2008 Kamenice: „Šest tanečních hodin v šesti týdnech“ – světově proslulý divadelní hit, představení pražs. divadla Ungelt, hraje a tančí Ch. Poullain a O. Kaiser. Kulturní centrum Kamenice, 19.30 hod., vstupné: 300 a 250 Kč. 23.5.2008 Týnec n.S.: Dětský den - tradiční akce ASPV TJ JAWA-METAZ, Společenské centrum Týnec, zahrada. 23.5.-14.6.2008 Pyšely: Bára Olmrová - obrazy - Galerie u Marie, Náměstí 39, tel.: 323 647 450, 723 452 673, www.galerieumarie.cz. Vernisáž výstavy je 23.5.2008 v 18.00 hod. 23.-25.5.2008 Senohraby: Oslavy sportu sportem - sportovní víkend k výročí TJ Sokol Senohraby, hřiště V lipách v Senohrabech 24.5.2008 Lešany: otevření Vojenského muzea Lešany - bude vypraven zvláštní vlak Posázavské linky - S Posázavským pacifikem za zlatým pokladem 24.-25.5.2008 Rataje n.S.: Kurz o památkách a jejich opravách - info.: 723 583 458, [email protected] 1.6.2008 Pyšely: Pohádkový les v Oboře - 7.ročník, od 15.00 hod. 31.5.2008 Červený Hrádek - Pohádkový les. 4.6.2008 Pyšely: Klub seniorů - přízemí MěÚ Pyšely, 14.00 hod. 7.6.2008 Pyšely: Jaroslav Dušek - divadelní improvizace „Pyšel starý Magdon“ - v pyšelské sokolovně, 19.00 hod. 7.6.2008 Sedlčany: Štěpán Rak - koncert v kostele sv. Martina v Sedlčanech, 16.00 hod. 8.6.2008 Ondřejov: Power jóga a Hatha jóga - Václav Krejčík, www.obecondrejov/skcentrum.cz 14.6.2008 Senohraby: Hasičský den - oslavy 100 let výročí založení SDH Senohraby 14.-15.6.2008 Rataje n.S.: Víkendový kurz lukostřelectví, info.: 723 583 458, [email protected] 21.6.2008 Zaječice: Sportovní hry pro nejmenší, na hřišti v Zaječicích 22.6.2008 Senohraby: Senohrabské pohádkování - tajemná cesta zakletým pohádkovým lesem pro malé i velké odvážlivce, v 10.00 hod., na Vávrově palouku (ve Žlábkách), pořádá Senohrabská beseda a TJ Sokol Senohraby. Kulturní akce Praha : Den dětí s Posázavským pacifikem - pátek 30.května (8-16 hod.) a sobotu 31.května (10-16 hod.) na nádraží Praha-Braník - jízdy parního vlaku, vyhlídkové jízdy, výstavy, prohlídky lokomotiv, historická drezína, historický motorový vůz Hurvínek, parní válec, hasiči, soutěže atd. inf.: Petr Pavlík, Pikovická 2, 140 00 Praha 4, tel.: 972 228 850, 602 233 399, 607 521 615, [email protected] BOTANICUS - středověká vesnice v Ostré nad Labem (u Lysé nad Labem) Ostrá 8 inf.: 800 250 808, tel. pokladna: 325 553 561, [email protected], www.botanicus.cz: 3.5.2008 Den koně 10.5.2008 Májová slavnost hudby, tance a chmelového moku 24.5.2008 Veselý dětský den s klauny a žongléry 21.6.2008 Festival divadel a loutek - Mistři magie 28.6.2008 Den tradičních řemesel, umění a středověkých her 19.7.2008 Den středověké kuchyně FLORA OLOMOUC - 24.4.-27.4.2008 - Mezinárodní výstava květin, info.: 585 726 111, [email protected] Den dětí v Železničním muzeu Lužná u Rakovníka - 7.6.2008

OCHRANA FAUNY ČR VYHLAŠUJE FOTOGRAFICKOU SOUTĚŽ PRO DĚTI I DOSPĚLÉ NA TÉMA

„STROMY“

Fotografie budou hodnoceny ve dvou kategoriích: I. kategorie – do 18 let, II. kategorie – nad 18 let. Každý soutěžící může poslat maximálně 3 fotografie formátu 10x15 cm nebo 13x18 cm. Zasílejte nejpozději do 31.5.2008 v tištěné podobě na adresu: Ochrana fauny ČR, Zámecká ul. P.O.BOX 44, 259 01 Votice. obálku označte heslem „Fotosoutěž“.Fotografie budou vyhodnoceny profesionálními fotografy nejpozději do konce měsíce srpna 2008. Vyrozumění o výsledcích soutěže a ceny budou zaslány nejpozději do 15.9.2008. - 15 -


ŠIKOVNÉ RUCE

pro velký ohlas jsme se rozhodli uspořádat v červenci 2008 v Infocentru výstavu „Šikovné ruce II“. Vyzýváme tímto již teď všechny, kteří mají zájem vystavovat, aby se přihlásili v Infocentru (pí Frídová, Masopustová) a zanechali tam kontakt na sebe: jméno, adresa, telefon, e-mail, a o jaké výrobky se jedná - obrazy, fotografie, výrobky ze dřeva, proutí, keramiky, textilií, skla atd. atd. Rádi uvítáme všechny ty, kteří z různých důvodů nevystavovali vloni, ale samozřejmě budeme rádi, když se přihlásí i ti, jejichž výrobky jsme mohli již obdivovat a kteří jistě najdou ve svých sbírkách něco, co nebylo na loňské výstavě. Už teď se na vás těšíme.

PŘEDSTAVUJEME ...

Sdružení pod Rybníčkem - vzniklo za účelem zkvalitňování života v lokalitě Pod Rybníčkem (Vysoká Lhota). To probíhá jak investicemi do infrastruktury, tak i utužováním příjemných sousedských vztahů. V letošním roce se například uskutečňuje výstavba veřejného osvětlení. V pátek 22.2. v Pyšelích v sokolovně na Šibřinkách jsme měli zástupce převlečené za ... co jiného, než světlušky. Máme asi 10 stálých členů a asi 20 sympatizantů. Kontakty: Sdružení Pod Rybníčkem, o.s. - Pod Rybníčkem 124, 257 22 Čerčany, www.sdruzenipodrybnickem.unas.cz. Jiří Fiala, předseda Sdružení Pod Rybníčkem Nezapomeňte navštívit webové stránky obce www.cercany.cz. Užitečné informace získáte také na adrese www.posazavi.com Občanské sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz, http://cercanyhospic.hospice.cz Občanské sdružení Posázavský pacifik - www.posazavsky-pacifik.cz Oddíl dětí a mládeže ČDOPBVVT- www.cdopbvvt.zde.cz ZŠ Čerčany – www.zscercany.wz.cz ZUŠ Čerčany - http://home.tiscali.cz/zus.cercany/ Ochotnický divadelní spolek Nula Morčat - www.cu.wz.cz Čerčanský hokejový tým Alexandra - www.hpl.cz/hcalexandra Hudební kapela Klub - www.sweb.cz/kapelaklub Country kapela Bessoni - www.bessoni.wz.cz Husův sbor Čerčany - www.sborcercany.blog.cz Sdružení Tři - www.centrum-cercany.cz SHŠ Mračtí (šermíři) - www.mracti.cz Mezihoří - www.sweb.cz/dc.mezihori Sportovně kulturní centrum Ondřejov (SKC) - www.obecondrejov.cz/skcentrum Další: www.stirin.cz, www.blanicti-rytiri.cz, www.zborenykostelec.cz, www.parnijizdy.xf.cz, www.sdruzeni-ledce.cz, www.laduvkraj.cz, www.csopvlasim.cz, www.mestotynec.cz, www.pysely.cz, www.mrac.cz, www.poricinadsazavou.cz, www.ctyrkoly.cz, www.lsteni-zlenice.cz www.muzeum-umeni-benesov.cz, www.ddmbenesov.com,

VELIKONOČNÍ PODĚKOVÁNÍ Chtěla bych touto cestou poděkovat všem maminkám a jejich dětem, které se sešly při výrobě keramických velikonočních ozdob ve školní keramické dílně. Díky paní Fleischhansové, Mezerové, Hemplové, Jirouškové, Jelenové a Židlíkové jsme mohly dodat na Velikonoční výstavu v Infocentru mnoho krásných velikonočních keramických ozdob a voňavých malovaných perníčků, které si za velmi příznivé ceny mohli nakoupit všichni návštěvníci výstavy. Děkuji i řediteli školy a paní učitelce Popovské za ochotu a vstřícnost. Tato akce proběhla již třetím rokem, scházíme se takto i před vánoční výstavou, a výrobky lze koupit také na výstavě „Šikovné ruce“. Děkujeme pracovnicím Infocentra za zprostředkování prodeje na výstavě a mnoho díků patří také paní Musilové, která nám v minulých letech pomáhala s pečením a zdobením perníčků a letos výtěžek z prodeje svých výrobků věnovala SRPDŠ při ZŠ Čerčany. Tam také půjde výtěžek z prodeje našich výrobků, celkem to letos je 1.738,- Kč. Peníze budou použity na financování nábytku v šatně školní družiny. Další příjemnou akcí u příležitosti Velikonoc bylo již tradiční setkání učitelek mateřské školky s rodiči a jejich dětmi taktéž při výrobě keramiky s tématikou Velikonoc. Nám rodičům, i našim dětem tato akce zpříjemnila mrazivé odpoledne, za příjemného povídání vznikly překrásné dekorace. Paní učitelky nám výrobky potom naglazovaly a ještě před Velikonocemi jsme si je vyzvedli na výstavě ve školce. Ještě jednou všem moc děkuji, Blanka Tomková

ZACHRÁNCI HRADU CHYSTAJÍ LETOS ODBORNÝ SEMINÁŘ, ALE TAKÉ MEZINÁRODNÍ KURZ

Nadšenci připravují také stavbu zpevňující dřevěné konstrukce, která by měla sloužit jako jakási „nástupní rampa“ do hradu Plně nabitý program před sebou letos má Sdružení Zlenice, které se již léta věnuje postupné záchraně zříceniny hradu Zlenice, jenž je však veřejnosti znám spíše pod jménem Hláska. V loňském roce zde proběhl archeologický výzkum vedený Tomášem Durdíkem z Archeologického ústavu Akademie věd ČR ve spolupráci se společností Archaia a právě na výsledky těchto prací navazuje letošní činnost sdružení. „V současnosti běží stavební řízení na zpevňující dřevěnou konstrukci, která by měla sloužit jako jakási „nástupní rampa“ do hradu. K její realizaci by mělo dojít letos a v další sezóně,“ uvedl Tomáš Brabec, předseda Sdružení Zlenice. „Během tohoto roku také dojde k dokončení konzervace první brány předhradí,“ přidal Brabec. - 16 -


Již na konec dubna Sdružení Zlenice plánuje uspořádat dvoudenní odborný výjezdní seminář pro všechny, kdo se chtějí něco dozvědět o různých druzích vlastnictví objektů podléhajících památkové péči a o povinnostech z tohoto vztahu vyplývajících. „Dá se říci, že se na tuto problematiku podíváme pohledem vlastníka objektu či investora. Poradíme jim, jak to dělat tak, aby se mohl naplnit zákon,“ upřesňuje Brabec. V létě by měl také proběhnout mezinárodní kurz určený pro pedagogy ze zemí Evropské unie. Sdružení Zlenice ve spolupráci s agenturou Bohemia Discovery se totiž dostalo do databáze Evropské vzdělávací agentury a na přelom července a srpna připravuje týdenní edukativní kurz pro učitele zaměřený především na archeologii a středověkou kulturu. „Projekt je určen hlavně učitelům základních a středních škol, kteří si mohou tímto způsobem rozšířit vzdělání, případně i aprobaci,“ uzavírá Brabec s tím, že pedagogové nebudou pobývat pouze na Hlásce, ale navštíví i jiné objekty. –tm– O stavebně-kulturním vývoji zříceniny hradu Zlenice sdružení informovalo na tradiční, v pořadí již třetí besedě, konané v kongresovém centru hotelu S.E.N. Senohraby. Posluchači si ale také vyslechli přednášku Petra Chotěbora o opracování kamene a kamenických značkách ve středověku a s Tomášem Durdíkem (na snímku) se opět vydali na putování po hradech středního Posázaví, doplněné o bohatou fotodokumentaci.

PLES JK ATREJ Zdá se, že se před třemi lety podařilo v Čerčanech založit další příjemnou tradici – jezdecký ples JK Atrej. Chtěli bychom poděkovat vám všem, kteří jste přišli a také country kapele Bessoni, bez jejíž pomoci by se akce nemohla uskutečnit. Díky vám byla na plese úžasná atmosféra. Moc děkujeme a těšíme se zase za rok na shledanou. Budeme se snažit, abychom opět přišli s něčím novým. Veškerý výtěžek z plesu je věnován jezdeckému sportu (zaplacení licencí, na podporu jezdeckého oddílu). Nesmíme zapomenout poděkovat všem sponzorům, kteří přispěli do bohaté tomboly. Doufáme, že si každý něco odnesl, ať už maličkost nebo jednu z hodnotných cen. Na shledanou napřesrok v únoru! -hroch-

BĚH NA CHLUM 23.2.2008 proběhl v Čerčanech první z běhů ze seriálu běhu do kopce v Praze a okolí. Na start se postavilo 99 běžců a jeden pes. Nejstarší účastník, který proběhl cílem, byl Jaromír Šťastný (ročník 1930). Jednotlivé kategorie: Muži do 39 let 1. Kupidlovský Pavel 1976 Stodůlky, 18.44 2. Jánošík Rudolf 1971 RC:Vlašim 18.57 3. Škrabálek Jan 1970 Rekrea 19.08 Kategorie do 49 let 1. Rychecký Tomáš 1966 HH Smíchov 19.53 2. Zdych Jaroslav 1962 SC.Veselí n.L. 20.29 3. Frabsa Michal KovomPraha 20.45 Kategorie do 59 let 1. Miloš Smrčka 1954 BK Říčany. Absolutní vítěz běhu. Překonal svůj rekord časem 17.53. Pokořil svého soupeře, který doběhl 2. v čase 20.23 ročník 1957 Zdeněk Bufka z České Lípy. 3. byl Vitásek Josef 1958 z Bukové 20.45 Kategorie do 69 let 1. Němec Jiří 1948 SK:PP Praha 21.34,2. Čech Jaroslav 1941 Liga 100 22.28, 3.Svoboda Jan 1943 Příbram 24.55 Kategorie do 70 let 1. Hlušička Josef 1938 Liga100 25.26, 2. Šusterka Václav 1938 AVC Praha 26.57, 3. Šťastný Jaromír 1930 nejstarší účastník čas 32.31 z Ligy 100 V ženách kategorie do 34 let 1. Poborsky Helena 1978 KER TEAM 21.25, 2. Rabiňáková Lenka 1980 RC.Basset 1980 23.52, 3. Chocholoušková Jana 1976 XSTREAM RACING TEAM 24.12 Kategorie 35-49 let 1. Suchanová Pavla 1963 Kovo Praha 26.06, 2. Legro Susan 1968 Bon Bon 26.46, 3.Crhová Ivana 1966 BK. Vísky 27.20 kategorie nad 50 let 1.Svobodova Dana 1952 Příbram 30.28, 2. Pozgayová Jana 1955 AVC Praha 36.27 Juniorka 1. Růžičková Karolína 1994 Spolana Neratovice 23.55 Junioři 1.Kubr Jaroslav 1990 AC:Laura 25.31 2.Kubr Martin 1992 AC.Laura 30.09 3. Drábek Jakub 1995 Čerčany 35.30 - 17 -


KAMIKAZEPAINTBALL O.S. VYHLAŠUJE NÁBOR NOVÝCH ČLENŮ Představuji vám Paintball klub Kamikaze, který se rozhodl pro nábor nových členů. Jmenuji se Petr Toula a paintball hraji od roku 1998. Loni v březnu jsem založil tým Kamikaze, kde jádro tvoří zkušení hráči doplnění o mladé perspektivní talenty tohoto sportu. Oslovili jsme vynikajícího trenéra se zkušenostmi z USA, odkud kořeny sportovního paintballu pocházejí. Velice brzy se začaly dostavovat výsledky nejen na domácí scéně, ale i na scéně mezinárodní: česká paintballová liga – 3. místo, slovenská paintballová liga – 1.místo, evropská paintballová liga – 7.místo Toto byl impuls k projektu vybudovat první čistě speedballovou paintball arénu v ČR a spolu s tím i tréninkové a klubové zázemí týmu. Prostor jsme nalezli na bývalém fotbalovém hřišti ve Čtyřkolech, kde nám místní zastupitelstvo vyšlo vstříc a mohli jsme zde vybudovat arénu, která je jediná v ČR zaměřená pouze na sportovní paintball. V letošním roce se na našem hřišti bude konat množství turnajů, které vám mohou tento vysokoadrenalinový sport přiblížit (spyder cup amater 3 a 5 man, X-ball, jedno kolo české ligy a všech pět kol české národní ligy, včetně super poháru). Veškeré podrobnosti o těchto akcích najdete na www.kamikazepaintball.eu. Nábor se týká věkové skupiny 10 až 25 let, protože hledáme jak chlapce a děvčata do juniorského týmu (tj do 18 let), tak hráče či hráčky, kteří nám doplní Kamikaze B a dívčí tým Sweet Monkeys. Informace o náboru vám na telefonu 604 979 284 nebo na E-mailu: [email protected] rád poskytne a na váš zájem se těší Petr Toula Od Sázavy k Želivce za slavnými hudebními skladateli

RŮŽKOVY LHOTICE – BEDŘICH SMETANA Do oblasti Želivky se dostaneme autobusem z Benešova nebo z Vlašimi směrem na Čechtice. Pak už je to asi jen 3 km na Růžkovy Lhotice, kde je zámeček, v němž pobýval mladý Bedřich Smetana (nar. 2.3.1824 v Litomyšli, zemřel 12.5.1884 v Praze). Byl to jeden z nejvýznamnějších českých hudebních skladatelů období romantizmu, který se proslavil cyklem symfonických básní Má vlast, operami Libuše, Braniboři v Čechách a Prodaná nevěsta. Díky otci se již od 4 let věnoval hudbě, učil se hrát na housle, později na klavír. V r. 1848 založil svůj vlastní hudební ústav, oženil se a měl 4 dcery. Nějakou dobu žil ve Švédsku. Po smrti své první ženy se znovu oženil, stal se dirigentem orchestru Prozatímního divadla. Na stavbě Národního divadla řekl památnou větu: „V hudbě je život Čechů“. Jeho zdravotní stav se postupně zhoršoval. Trpěl ztrátou sluchu a později byl převezen do ústavu pro duševně choré v Praze. Růžkovy Lhotice je ves asi 500 m nad mořem. Místní vladykové, jejichž tvrz stávala na okraji vsi v místech nynějšího zámku, se připomínají od r. 1363. Tvrz byla pustá již od r. 1542, kdy ji s poplužním dvorem a vsí prodal Petr Malovec z Malovic bratrům Janovi a Jiříkovi Růžkům, svobodníkům z Miřetic. Noví majitelé, už v příštím roce obdařeni výsadou, aby se mohli psát z Rovného, dali zdejšímu majetkovému panství jméno Růžkovy Lhotice. Na místě tvrze byl postaven ve 2.pol. 18.stol. prostý dvoukřídlý patrový zámeček v barokním slohu. V dějinách hudby je známý pobytem mladého Bedřicha Smetany, který tu žil v r. 1835-1843. Jeho busta je na východní fasádě nižšího křídla zámečku – (od Otakara Španiela) umístěná na pamětní desce od architekta profesora Josefa Gočára z r. 1924. Ze zdejšího venkovského prostředí načerpal pozdější slavný hudební skladatel Bedřich Smetana podněty k opeře Prodaná nevěsta, k symfonické básni Z českých luhů a hájů i ke sboru Rolnická. Zámek v Růžkových Lhoticích byl v r. 1984 upraven pro stálou expozici Hudební tradice Podblanicka, které reprezentují hudební skladatelé: Jan Dismas Zelenka, Bedřich Smetana, Josef Suk, Zdeněk Fibich, Gustav Mahler. Tato muzejní expozice je ve správě Okresního muzea v Benešově a je veřejnosti přístupná. Možnost prohlídky památek na Bedřicha Smetanu je obvykle od května až do podzimu (mimo pondělí). Otec Bedřicha Smetany zde působil jako sládek v pivovaru a kromě toho tu vlastnil statek jako svobodník. Po prohlídce zámečku v Růžkových Lhoticích s památkami na Bedřicha Smetanu a další hudební skladatele z Podblanicka se můžeme, jako prodloužení našeho putování, podívat do Čechtic. Čechtice jsou obec 478 m nad mořem při silnici z Vlašimi do Červené Řečice. Původní tvrz stávala v horní části pozdějšího městečka za kostelem, v místech zvaných V hradu. Na bývalém tvrzišti zbyl jen pahrbek s náznaky valu. Od r. 1370 patřilo sídlo rytířům Tluksům, později zvaným z Čechtic. Tvrz s dvorem a městečko se poprve uváděly r. 1438. Po bitvě na Bílé hoře byly prodány Hugonu z Helleweilu. Patrový zámek v Čechticích o třech křídlech v raně barokním slohu byl postaven v r. 1656-58. od r. 1702 patřily Čechtice Trautsonům a zdejší zámek se stal ústředím pro jejich rozlehlý majetek, včetně Křivosoudova, Marinic, Dolních Kralovic, Keblova, Zahrádky, Kaliště a Vlastějovic. Roku 1766 koupil tyto statky pověstný boháč K.Palm z Gundelfingen. Od r. 1844 patřily Auersperkům. V první pozemkové reformě po 1.světové válce kolem r. 1920 získala čechtický zámek obec Čechtice, které patří dodnes. Původně gotický kostel sv. Jakuba ze 14.stol. byl přestavěný barokně v 17.století. Při kostele je hranolová zvonice s pamětní deskou – květen 1945. Fara je poblíž kostela, byla postavena ve slohu barokním. Radnice je z r. 1606, upravená v 19. století. Dále je v Čechticích několik barokních domů a kašna z 18. stol. Náměstí má pěknou parkovou úpravu se sochami z r. 1752 a dalšími z 19. stol. Podle tradice pocházel z Čechtic autor husitského chorálu Ktož sú boží bojovníci – Bohuslav Čechtický z Čechtic. Zpátky do Čerčan pojedeme opět krásnou zvlněnou středočeskou krajinou. (Turistická mapa č. 44 – „Želivka“, měřítko 1:50 000, vyd. KČT – Klub českých turistů) - 18 -


BUDČICE – HISTORICKÝ MLÝN Z Čerčan vyjedeme Posázavským pacifikem po železniční trati č. 212 přes Sázavu-Ledečko-Český Šternberk-Kácov-Zruč n.S.-Vlastějovice-Budčice, kde po 65 km jízdy vystoupíme. Ve směru jízdy půjdeme s pozvolným klesáním asi ¼ hodiny do vesnice Budčice. Nejprve si řekneme několik zajímavostí z industriální minulosti Budčic. Od pol. 16. stol. zde již byla huť, která zpracovávala vlastějovickou železnou rudu. Od pol. 17. stol. tu stával „malý hamr“ se zkujňovací pecí, kde se rafinovalo surové železo z vlastějovických hutí. Ve 2. pol. 18. stol. tady byla i vysoká pec, která byla v provozu ještě v r. 1806. Polotovary se zpracovávaly v sousedních Hamrech (1 km východně) v tyčové železo a jiné výrobky. Později byla postavena i slévárna na hrubé odlitky. Ze slévárenské strusky vznikl v řece Sázavě ostrov. Za naši návštěvu stojí historický Budčický mlýn č. 9, který pochází z r. 1853, tudíž vznikl před 155 léty. Zachovalo se v něm částečně i původní technické mlýnské vybavení, které má dvě Mlýn v Budčicích z r. 1893 stojící na pravém břehu části rozdílného stáří. Ve starší části mlýna uvidíme původní Sázavy. Dnes se zde již nemele, ale majitelé v něm zřídili mlynářské muzeum. dřevěné mlýnské kolo, které bylo v r. 1992 obnoveno za finanční pomoci Památkového úřadu v Kutné Hoře. V novější části Budčického mlýna můžeme vidět Kaplanovu turbínu umístěna samostatně ve zvláštní strojovně - pohánějící elektrické dynamo. Obě tyto energetické části mlýna mají dva samostatné přivaděče vody-mlýnské náhony. Zatímco mlýnské kolo má mechanické převody na mlecí zařízení ve mlýnici, je pohon Kaplanovy turbíny a generátoru zařízen na elektrický provoz. Na řece Sázavě je vybudován velký jez s oběma náhony vody pro další energetický pohon mlýnského zařízení. V nynější době se zde již obilí nemele. Mlýn se využívá jako mlýnské muzeum. Ve štítě velké vznosné budovy má umístěný erb. Historická budova mlýna je zde dvou třetin obytná, v jedné třetině je mlýnice. Návštěvní doba mlýnského muzea - květen, červen a září pouze v sobotu od 11 do 18 hodin, v neděli od 9 do 18 hodin. V červenci a srpnu denně od 9 do 18 hodin. Možnost objednání prohlídky i mimo sezónu po dohodě na tel.: 607 678 788. V blízkosti je možnost občerstvení, půjčovna loděk, možnost koupání v Sázavě nad jezem. Cestou zpátky se můžeme podívat do Vlastějovic vzdálených 1 km, kde je kopec Fialník (528 m n.m.), kde se kdysi dolovala železná ruda. Nebo se můžeme vydat k Fibichově myslivně přes ves Kounice. Cesta vlakem vede opět malebným Posázavím, takže se máme opět na co dívat. Jedna ze zajímavostí mezi zručí a Kácovem vedle zastávky Chabeřice je malé polní letiště. (Turistická mapa č. 43 „Střední Posázaví“, měřítko 1:50 000, vyd. KČT-Klub českých turistů)

ČERČANSKÝ KALENDÁŘ TURISTICKÝCH DÁLKOVÝCH POCHODŮ 2008

12.dubna: Posázavím – Krajem Jana Morávka 14, 25, 35, 50 km Start: Týnec n. Sázavou, Bisport 7-10 hod., TK KČT JAWA METAZ Týnec n.S., inf. Milan Šípek, 257 41 Týnec n.S. 129, tel.: 317 701 765. 12.dubna: Vycházka za jarními květy – Sázava n. Sázavou 12 km Start: Sázava n.S. 8 hod., cíl: dle propozic 15 hod., AC Sparta, KČT oddíl moto/ČMCC, inf.: Ing. Pavel Dobeš, 110 00 Praha 1, Biskupská 4, tel.: 605 166 511, [email protected] 19.dubna: Krajinou barona Ringhoffera 10, 20 km Start: Mirošovice ČD, 9-11 hod., cíl: Kamenice, Velké Popovice 13-18 hod., KČT Říčany, inf. Luďka Šplíchalová, 251 01 Říčany, Mánesova 660, tel.: 323 602 837, [email protected] 20.dubna: Pražské památky 1 – propagační pochod 10 km Start a cíl na webu sekce IVV/IML PR Úv KČT, inf.: Tomáš Andreas, 148 00 Praha 4, Hornomlýnská 1236, tel.: 601 294 840, www.ivvpraha.unas.cz 26.dubna: 1. Posázavská trilogie Týnec nad Sázavou, TČK KČT Jawa Metaz, Milan Šípek, Sadová 129, 257 47 Týnec, tel.: 732 075 121. 3.května: Pochod Okolo Votic Start: Votice 7-10 hod.,, TJ Sokol Heřmaničky, 3.května: Sukovou stezkou 6-30, cyklo 27 a 35 km Start: Sedlčany KD J.Suka 8.30-9.30, cíl: Křečovice nebo Sedlčany, KČT Tatran Sedlčany, Info.: Alena Kalvasová, Seifertova 1032, 264 01 Sedlčany, tel.: 318 821 934, 318 822 325, 603 746 049, [email protected] 3.května: Vzpomínka na Svatojánské proudy 9 km Start: Štěchovice autobusové nádraží 9-12, cíl: Třebenice hospoda U Taterů do 19.00, KČT Stará Plavba, info.:Blanka Reichardtová, Sokolovská 254, 190 00 Praha 9, tel.: 604 240 024, [email protected], www.svatojanske-proudy.cz. Na tento pochod je možné se dopravit parníkem z Prahy-Štěchovice-Slapy, Praha Rašínovo nábřeží, přístaviště PPS dle propozic 7.30 hod. 9. a 10.května: Vojenská 100 za 24 50-100 km Start: Říčany dle propozic 18-24 hod., cíl: Říčany dle propozic 18-21 hod., KČT Mašinka-Milovice, inf.: František Znamenáček, 251 01 Říčany, Alšova 1344, tel.: 608 831 023. 10.května: Memoriál Miroslava Vosoby 7, 12, 26 km Start: Davle ČD 8.15-10.30, cíl: rekreační základna Zora 12.30-17 hod., KČT TJ Zora, inf.: Vladimír Černý, 100 00 Praha 10, Pod Strání 17/2159, tel.: 274 775 819, [email protected], www.tjzora.kct.cz 11.května: Pražský Děvín 10, 15, 20, 35, 50 km Start: dle propozic, cíl: Praha 5, Dívčí hrady do 18 hod., KČT Praha Karlov, odd.Loko, inf. Zdenka Krchová, 181 00 Praha 8, Toruňská 8, tel.: 233 554 104. - 19 -


17.května: Okolo hvězdárny k Ladově chalupě 10, 15, 21, 31, 52 km Start: Senohraby-Vávrův palouk od 6.00, KČT TJ Sokol Senohraby, Info.: Jaroslav Žádník, Sokolská 121, 251 66 Senohraby, tel.: 323 655 277. 17.května: Pochod Praha-Prčice, ale i odjinud 23-76 km Start: dle propozic, cíl: Prčice 11-20 hod., KČT Praha-Prčice, vacínova 10, 180 00 Praha 8, dotazy pouze písemně, [email protected], www.praha-prcice.cz 17.května: Sklářská 50 km dle propozic Start: Sázava-sokolovna TJ Kavalier Sázava, inf.: Zdeněk Malínský, sídliště 9.května 276, 285 06 Sázava, tel.: 274 329 226. 24.května: Cesta kocoura Mikeše 10, 20 km Start: Hrusice 9-11 hod., cíl: Mnichovice, Říčany 13-18 hod., KČT Říčany-Radošovice, inf. Luďka Šplíchalová, Mánesova 660, 251 01 Říčany, tel.: 323 602 837, [email protected] 31.května: K pramenům Rokytky 6-35 km Start: Říčany, ZŠ Bezručova 94, 7-11 hod., cíl: Říčany-staré koupaliště 10-18 hod., KČT Mašinka-Milovice, inf. František Znamenáček, Alšova 1344, 251 01 Říčany, tel.: 608 831 023 31.května: Výstup na Velký Blaník V roce oslav 120.výročí založení Klubu českých turistů, starty dle propozic, Louňovice pod Blaníkem, KČT Benešov, inf.: Milan Crhák, J.Horáka 1667, 256 01 Benešov, www.kct.cz, www.benesov.kct. cz 7.června: Pytláckými roklemi 8-50 km Start: Říčany ČD 6-10 hod., KČT Říčany-Radošovice, inf.: Přemysl Douša, 251 01 Říčany, Na Kavčí skále 1696/D, tel.: 606 442 269, [email protected], www.kct.ricany.wz.cz 14.června: Kmochova padesátka 15, 25, 35, 50 km Start: Kolín sokolovna, Kmochova 14, Sokol Kolín, inf.: Josef Těšitel, 280 02 Kolín, Kmochova 14, Tel.: 736 448 604, 321 723 533, [email protected] 14.června: Za Kozlem do Velkých Popovic 10, 20, 27 km Start: 7-11.30 hod. dle propozic, cíl: Velké Popovice - pivovar 11-16 hod., KČT Říčany, inf.: Václav Jauce, 251 01 Říčany, Mánesova 406, tel.: 323 603 648, [email protected], www.kct-ricany.wz.cz Informace a propozice pochodů si zájemci vyžádají min. 14 dní předem na adrese uvedené u každého pochodu (vložte obálku se známkou). Další podrobnosti o turistických dálkových pochodech: Ing. Jaroslav Šidák, Csc., tel. 257 325 953. Naše heslo: Péče o zdraví a tělesnou zdatnost. Ing. Jaroslav Šidák, CSc., vedoucí turistického oddílu KČT

SETKÁNÍ S LIDMI Bylo to taky o Velikonocích, ale v půli šedesátých let. Tenkrát existovalo nádherné nádraží Praha-Těšnov, perla secesního slohu, odkud se jezdilo směrem na Lysou n.Labem, Chlumec n. Cidlinou a Hradec Králové. Druhá trať směr Neratovice, Všetaty a Turnov. Tato byla naše. Všichni trampové, co jsme měli rádi Český ráj, se často potkávali na této trati nejen s Pražáky, ale s trampíkama z Neratovic, Všetat, Mladé Boleslavi, Kolína, Nymburka, ale i z Bakova n. Jizerou a Hradce Králové, kteří přijížděli do Turnova, ale z druhé strany. V každé osadě byly minimálně jedna nebo dvě kytary, ovšem byly i takové osady, kde hráli všichni a kdo nehrál na nic, tak se přidal při zpívání. Cesta rychle ubývala a že jsme seděli ve dřeváku dvě a půl, někdy taky i tři hodiny, to nikomu nevadilo, vždyť jsme jeli na vandr, ne? Někdo táhnul na Kokořín, další parta na Bílé skály, někdo vystoupil v Mnichově Hradišti a šel na Drábské světničky a odsud třeba až na hrad Kost. Ovšem největší výsadek býval v samotném Turnově – srdci Českého ráje. Zde jsou dominanty přírody nevšedních krás dodnes. Hrubá skála, Valdštejn, Klokočské skály – Severní Amerika – jeskyně Postojná, kde je místa víc než pro 50 lidí. Projdem Klokočské průchody, podíváme se ze skal naproti přes Klokočí (malebnou vesničku) přes údolí. Naproti se táhne Hamštejnský hřeben a na severu tajemný Kozákov (744 m n.m.) – strážce Českého ráje. A to jsou ještě další místa kolem Turnova, kde se vám zjevuje krása před očima, pokud jdete pěšky mimo hlavní silnice. V této době na Velký pátek jsem tedy taky jel vláčkem až do Turnova. Ve vlaku mi kluci řekli, ať se zítra zastavím na Postojné, že se tam koná Velký potlach S.O.J. Spojených osad Javor pod vedením otce Greye z Kolína, bývalého náčelníka skautingu v Kolíně (v této době to byla zakázaná organizace). Bylo to několik trampských osad většinou z Kolína, které se sloučily. No, řek jsem si: „Zítra tam zajdu.“ Kluci táhli na Hrubou skálu a mě to přitahovalo ke Kozákovu.Tak jsem se rozloučil a šel přes celej Turnov do Bělé, kde v té době stála přímo v cestě krásná hospoda „U sokola“. A když už tak sedím nad tím božským mokem a přemítám, říkám si.: „Sluníčko už dávno zašlo, pěkně se ochladilo a co teď? Máš jen deku a celtu, to je v tuto dobu dost málo. Hodil by se nějakej seník.“ A stalo se. Po občerstvení jsem zaplatil, hodil tele na záda a kráčel směrem ke Kozákovu. Asi po půl hodině cesty před sebou vidím na návrší první chaloupky a vůbec to první stavení je stodola jak hrad i s kůlnou. Polní cestou přicházím k lukám a po levé ruce vidím neoplocenou zahradu. Byla to asi nutnost, jinou šanci jsem neměl, protože začlo pěkně přituhovat, takže bylo rozhodnuto. Nabral jsem směr pěkně přes zahradu, dvířka u kůlny se jen lehce nadzdvihla přes pískovcovej balvan .. a bylo otevřeno. Tím samým způsobem jsem dvířka zavřel. Všude bylo ticho, až se člověk toho ticha bál. Nikde neštěkal žádnej pes ani nezamňoukala kočka, prostě jsem slyšel jen ticho. Baterka mi posloužila k rychlému rozbalení rance. Udělal jsem si brloh ve slámě, vlítnul pod deku a po krátkém převalování usnul. Ráno mě probudilo sluníčko, jehož paprsky mezi prkny vrátek mě lehtaly pod nosem. Ale to nebylo všechno. Najednou se ozval pronikavej štěkot psíka a do třetice všeho dobrého těžké kroky hospodáře. Srdce jsem měl až v krku, co bude následovat. Najednou se ozvalo: „Je tady někdo?“ Co mi zbývalo, tak jsem se ozval: „Ano!“ Mezitím černej pejsek přiběhl ke mně a začal kolem mě rajtovat a štěkat, nakonec, byla to jeho povinnost. Po krátkém povelu „Cikáne, lehni!“ pes přestal štěkat a sednul si kousek od mé hlavy a čuměli jsme si do očí. Po pozdravu se na mě pan hospodář podezřele podívá a říká: „Poslouchej, nepatříš mezi ty chuligány, co tancujou s těma nahatejma - 20 -


děvkama po skalách a příšerně při tom řvou?“ Já jsem se mu představil a zároveň se mu pokusil vysvětlit, co se mi přihodilo a že jsem vyjel ven v tuto dobu nalehko. Po krátkém tichu povídám, že mezi ty chuligány s těma děvkama taky nepatřím. Potom jsem se ještě jednou omluvil. Podíval se na mě pronikavým pohledem a řekl: „Víš co? Ještě si zdřímni a přijď na snídani.“ No to dá rozum, že už jsem toho moc nenaspal. A tak za chvíli se sbaleným teletem, když jsem se dal trochu do gala, jsem se šel představit ostatním z rodiny hospodáře. Vyjdu ze stodoly hlavními vraty, přede mnou uklizenej dvůr, Cikán už neštěkal a jen mě očuchával do tý svý psí paměti. Bylo to dlouhé stavení na pískovcovém záhrobci, vpravo obytný prostor, vlevo chlív, kde žila kráva a koza. Po zaklepání jsem nesměle vešel, ale po srdečném „Dobrý den, pojďte dál!“ jsem si dodal odvahy. Po pozdravení a představení hospodářovy ženy, dcery a vnuka Jirky přišlo pobídnutí: „Tak si sedni a tady máš.“ Za snídani jsem moc poděkoval. Na stole půllitrovej hrnek s bílým kafem a vedle na talíři obrovskej krajíc domácího chleba s máslem. Tenkrát jsem byl osmnáctiletej holobrádek a tak mně hned všichni tykali. Povídalo se o všem možným a najednou se vyklubalo nové přátelství. Chvilku jsem s nimi ještě poseděl a pak se rozloučil, za všechno poděkoval a chystal se už k odchodu, když mně pán tohoto hospodářství ještě ve dveřích povídá: „Rudo, když půjdeš zas okolo na skály nebo na Kozákov, tak nezapomeň, že si tady máš s kým popovídat.“ Byl jsem plnej dojmů a měl o čem přemýšlet. Večer jsem se stáhnul z Kozákova na Postojnou na potlach, kde jsem poznal fůru dalších trampů – kamarádů. Byly to Velikonoce trochu jinak. Říká se, že na Velký pátek o půlnoci se otevírají poklady. V tomto případě je největší poklad, když se ti otevře lidské srdce. Často jsem se zde zastavil i s partou a byli jsme překvapeni, když pan domácí strčil hlavu do stodoly a ptal se: „Rudo, kolik je vás tady?“ Já na to :“Pět.“ A za půl hodiny jsme měli pět hrnků s kafem a s chleby na tácu až ve stodole. Čas běžel jak voda v Jizeře a já rukoval na vojnu na poctivé dva roky. Když jsem k podzimu dostal dovolenku, doma jsem byl jen chvilku, sbalil „pár švestek“ a zase člověk byl tam, kam patřil, kde byl prostě mezi svými. Sbíral jsem jabka na mošťák, pomáhal na zahradě, kdykoli jsem se mohl podívat do okolí. Dva roky utekly a já byl z vojny doma. I když můj první vandr nebyl do Českého ráje, ale na Brdy, tak jsem na tuto oázu klidu nezapomněl. Dodnes vzpomínáme, já i žena, děda už byl starej a paní často marodila, i přes to ho přežila. Nezapomenu ale na jednu jeho větu: „Víš, Rudo, ale my nepocházíme odsud, ale z Chocerad od Posázaví.“ Někdy se stává, že příběhy, které se staly před více jak třiceti lety, znějí jako z pohádky. Rudi Kaiser

PĚSTITELSKÉ OKÉNKO Kustovnice čínská

je slabě trnitý keř s dlouhými, tenkými, převislými větvemi šedobílé barvy z čeledi lilkovitých. Keř má střídavé listy a kvete drobnými fialovými kvítky. Plody jsou bobule oválného tvaru mající oranžovou až jasně červenou barvu a velikost asi 2 centimetry na dlouhých stopkách. Kustovnice se dosti silně rozrůstá a dosahuje výšky asi 2 metry. Je nenáročná na kvalitu půdy i na závlahu, vyžaduje slunné polohy. Výsadbu je však vhodnější provádět s přídavkem kvalitnější půdy a doplňkovou závlahou. Množení lze provádět generativně tj. ze semen, kdy nemáme zaručenou kvalitu potomstva – plodů. Kvalitu potomstva nám zaručí vegetativní množení a to řízkováním z dřevitých řízků v době vegetativního klidu, řízkováním z bylinných řízků v době vegetace v období druhé poloviny června až konce července, dále je možno kustovnici množit hřížením a rozdělováním keřů. Kustovnice je vhodná k výsadbám živých plotů, kde se spojí prospěšné s užitečným. V podmínkách našeho podnebí keře nenamrzají a netrpí škůdci ani vážnými chorobami. V prvních letech po výsadbě rostliny kvetou velmi pozdě a nestačí vytvořit plody. Tento nedostatek se postupně vyrovnává a plody na podzim dozrávají. Na počátku vybarvování plodů je vhodné je chránit sítěmi před nálety ptactva. Původ této rostliny hledejme kdesi v jihovýchodní Evropě až jihozápadní Asii. Nejvíce se kustovnice pěstuje v Číně, Japonsku, na Jávě a Havaji, ale také ve Střední Asii. Plody, listy a kůra kořenů kustovnice čínské obsahují velké množství základních minerálů, stopových prvků, aminokyselin, základních vitamínů a nenasycených mastných kyselin. Plody jsou považovány za nejhodnotnější ovoce na planetě, které podporuje dlouhověkost. Užívání produktů kustovnice příznivě ovlivňuje funkci jater, ledvin a plic. Snižuje krevní tlak a hladinu cholesterolu i cukru v krvi a také zvyšuje imunitu. Doporučená denní dávka plodů je 15 až 20 gramů, které můžeme pojídat jako rozinky. Příprava čaje: 15 gramů sušených plodů zalijeme 0,75 litrem vody, povaříme 3 minuty, poté necháme deset minut louhovat, přecedíme, nalijeme do termosky a popíjíme v průběhu dne. Plody můžeme vylepšit krupičnou a rýžovou kaši, nebo je přidat do jablečného závinu.

Rakytník řešetlákový

Rakytník řešetlákový je trnitý keř nebo strom dorůstající výšky 3 až 6 metrů. Listy jsou čárkovitě kopinaté, na rubu stříbřité, později hnědočerveně šupinkaté. Plodem je kulovitá, někdy i elipsiodní peckovička, asi 5 mm široká a 8 až 12 mm dlouhá, většinou oranžové barvy, chuti kyselo-sladké, výrazně aromatické. Semena jsou dosti velká, tmavě hnědá a lesklá. Zajímavý je kořenový systém, ve kterém se vyskytují hlízy velikosti až holubího vejce, jejichž úkolem je poutat vzdušný dusík. Rakytník má rád lehčí, drobně kamenité, zásadité i neutrální půdy. V poslední době se začíná hojně pěstovat ke zpevnění svahů, dále se užívá v potravinářském průmyslu a nesmíme opomenout jeho léčebné účinky. Plody obsahují velké množství oleje, dále cukry, organické kyseliny, pektiny, třísloviny, velké množství vitamínu C (ve 100 gramech plodů až 1300 mg), vitamíny skupiny B, flavonoidy, vitamíny A, D, F, K a vitamín P-rutin a vedle toho také nepřeberné množství dalších biologicky aktivních látek. V listech, větvích, v kůře a v semenech je složení obsahových látek podobné, ovšem nacházejí se zde v menším množství. Rakytníkový olej výborně regeneruje při popáleninách, omrzlinách a je velmi efektivní v léčení řady kožních nemocí. Vnitřně léčí žaludeční vředy a má protisklerotické působení. - 21 -


I ostatní části rakytníku jsou přirozeně léčivé. Léčí plicní, zažívací, jaterní a kloubní potíže, hojí sliznice, rozpouští hleny, reguluje krevní oběh a výrazně podporuje imunitní systém. Lze jej využít jako vynikající zdroj vitamínů. Rakytník je rostlina dvoudomá, proto je potřeba vysazovat samčí i samičí keře. Samičí rostlina je ta, která plodí, proto se doporučuje vysazovat v poměru pět samičích na jednu samčí. Plody rakytníku se suší a dělá se z nich čaj. Bobule se dále mohou zpracovávat na kompoty, protlaky, sirupy a hlavně přírodní ovocný rakytníkový likér. Nejvíce vitamínů a ostatních biologicky účinných složek má rakytník na počátku zrání. Jeho jediným velkým problémem je, že se velmi nesnadno sklízí. Na trnitých větévkách plody drží pevně, protože nemají stopky, a jsou měkké. Zpravidla se při trhání rozmačkají a šťáva předčasně vytéká. Plody se proto sbírají na začátku zrání, kdy jsou ještě pevné. Při dostatku porostů rakytníků je vhodnější sklizeň ostříháním plodných větviček a jejich následným zmrazením. Zmražené bobule se velmi dobře oklepou a poté se běžně zpracují dle potřeby. V případě zájmu jsou sazenice k dispozici v omezeném počtu k odběru. E-mail: [email protected] Kumšta Petr

ŠIROKOÚHLÉ KINO ČERČANY MOBIL: 723 756 257

DUBEN

2008

TEL: 317 777 280

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

11.4. pátek

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč 12.4. sobota

19.00 h.

Psychologické drama

Rumunsko 113 min., mládeži do 15 let nepřístupno

4 MĚSÍCE, 3 TÝDNY A 2 DNY

Zlatá palma z Cannes 2007! Drama o tom, jak těžké bylo v komunistickém Rumunsku zařídit potrat a jak snadné přijít o důstojnost. Komedie

ČR 100 min., mládeži do 12 let nepřístupno

SVATBA NA BITEVNÍM POLI

Úsměvná komedie o chlapech s hlavou v oblacích, hříšných touhách lásky Vstupné 69 + 1 Kč a jedné svatbě, která skončila málem jako bitva u Waterloo. 19.4. sobota Pohádka v českém znění USA 95 min., mládeži přístupno

16.00 h.

ŘÍŠE HRAČEK

Vstupné 69 + 1 Kč Co se stane, když se 243letý majitel hračkářství (Dustin Hoffman) rozhodne odejít na odpočinek? 19.4. sobota Milostná romance USA,Anglie,Francie 123 min., mládeži do 15 let nepřístupno

19.00 h. Vstupné 69 + 1 Kč

POKÁNÍ

Spojila je láska. Rozdělil je strach. Zbyla jim naděje. Keira Knightleyová a James McAvoy jako hrdinové tragického milostného příběhu, natočeného podle bestselleru Iana McEwana.

KVĚTEN 3.5. sobota

17.00 h.

2008

Francie,SRN,Itálie,Španělsko 117 min., mládeži přístupno Dobrodružná fantastická komedie v českém znění

ASTERIX A OLYMPIJSKÉ HRY

Vstupné 69 + 1 Kč Comicsoví bijci se vracejí v dalším hraném dobrodružství. Lstiví Galové útočí na olympijské ideály. 3.5. sobota Muzikál Irsko 87 min., mládeži přístupno

20.00 h.

ONCE

Láska mezi Dublinem a Prahou v muzikálu, jaký tu nebyl nejméně pár desetiletí a možná Vstupné 69 + 1 Kč nikdy. Cenami ověnčený film včetně Oscara pro Markétu Irglovou a Glena Hansarda. 10.5. sobota Pohádka ČR 98 min., mládeži přístupno

17.00 h.

NEJKRÁSNĚJŠÍ HÁDANKA

Vstupné 69 + 1 Kč Nejnovější film krále českých pohádek Zdeňka Trošky, který se nechal inspirovat pohádkami Jana Drdy. 10.5. sobota Muzikál thriller USA 117 min., mládeži do 15 let nepřístupno

20.00 h.

SWEENEY TODD: ĎÁBELSKÝ HOLIČ Z FLEET STREET

Johny Depp v nejkrvavějším muzikálu všech dob. Všichni potřebují dobře oholit Vstupné 69 + 1 Kč - a někdy se při tom ušetří i spousta hrobů. 15.5. čtvrtek DĚTSKÉ PŘEDSTAVENÍ ČR 61 min., mládeži přístupno

10.00 h. Vstupné 30 Kč 17.5. sobota

20.00 h.

O PEJSKOVI A KOČIČCE 6 pohádek pro nejmenší. Akční thriller

RAMBO: DO PEKLA A ZPĚT

USA,SRN 91 min., mládeži do 15 let nepřístupno

Nesmrtelný Rambo opět na scéně! Sylvester Stallone zachraňuje tradiční americké Vstupné 69 + 1 Kč hodnoty v barmské džungli. Jen pro silné žaludky. - 22 -

24.5. sobota

20.00 h.

Čerčanský zpravodaj 3-4/2008 ČR 112 min., mládeži přístupno

Psychologický

O RODIČÍCH A DĚTECH

O jedné rodinné procházce a citlivých věcech mezi otci Vstupné 69 + 1 Kč a syny vypráví podle knihy Emila Hakla Vladimír Michálek.

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB

30.5. pátek

20.00 h.

Drama

Dánsko 106 min., mládeži do 12 let nepřístupno

UMĚNÍ PLAKAT

Umění plakat je drama s prvky černého humoru, které se odehrává v Dánsku Vstupné 69 + 1 Kč v 70. letech. Film vyniká typicky severským humorným nadhledem. 31.5. sobota

20.00 h.

Komedie

ČR 90 min., mládeži přístupno

BOBULE

Vstupné 69 + 1 Kč Komedie o dvojici podvodníčků, kteří hledají útočiště před zákonem v bezpečí moravské vesnice. ZMĚNA PROGRAMU VYHRAZENA ! Předprodej vstupenek u pokladny kina. Pokladna kina je otevřena 1 hodinu před zahájením každého představení. Večerní představení jsou mládeži přístupná pouze v doprovodu rodičů.

POZVÁNKA DO KINA

FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB pátek 11.4. od 19:00 hod. 4 MĚSÍCE, 3 TÝDNY A 2 DNY Druhý celovečerní film rumunského režiséra Cristiana Mungiua zachycuje jeden den v životě dvou studentek technické univerzity v roce 1987, kdy v Rumunsku vládl tuhý socialismus. Den, který obě dívky navždy poznamená, stejně jako jejich přátelství. Jedna z nich, Gabita, se totiž chystá na potrat, který byl za Ceausescova režimu nelegální, a její spolužačka Otilia celou akci místo psychicky labilní kamarádky organizuje. Utajený zákrok v hotelovém pokoji, který provede zaplacený doktor-amatér, je nakonec mnohem více traumatizující pro Otilii, jež kvůli přítelkyni obětuje vlastní čest a vystaví vážné zkoušce svůj milostný vztah. Film, jakým je 4 měsíce, 3 týdny a 2 dny (název odkazuje na délku těhotenství hlavní hrdinky), který by se bez zbytečného sentimentu a rádoby vtipného zlehčování podíval na dobu komunistické totality, v české kinematografii zoufale chybí. Nejde tu jen o ústřední otázku oprávněnosti potratů, která je stále aktuální i dnes, ale tento snímek ve vší nahotě a syrovosti ukazuje tíživou realitu života v socialismu, kde byl naprostý nedostatek čehokoli a cokoli zařídit znamenalo uplácet nebo se ponižovat (případně obojí). Neradostná atmosféra „starých zlatých časů“ je zde vykreslena velmi sugestivně, čemuž napomáhá výborná kamera, využívající dlouhé statické záběry kombinované s detaily dějových prvků. Dotváří ji téměř úplná absence filmové hudby. Kulisu tak obstarávají pouze dialogy hrdinů a zvuky předmětů na plátně. Výtečné jsou rovněž výkony obou hereček, zvláště představitelky Otilie Anamarie Marincaové. Film dostal loni hlavní cenu na filmovém festivale v Cannes. FPNF - Filmové pátky nekomerčních filmů - KINOKLUB pátek 30.5. od 20:00 hod. UMĚNÍ PLAKAT Celovečerní hraný debut absolventa pražské FAMU, Dána Petera Schønaua Foga je přepisem úspěšného autobiografického románu spisovatele Erlinga Jepsena. Rodinné drama situované do 70. let minulého století líčí příběh zdánlivě obyčejné venkovské rodiny žijící na dánsko-německé hranici očima jedenáctiletého syna Allana. Otec je vyhlášený pohřební řečník, který dojímá vesničany k slzám, doma ale terorizuje vlastní rodinu neustálými sebevražednými pokusy a citovým vydíráním. Matka se snaží mužovy výlevy řešit prášky, starší syn útěkem z domova a dcera končí na psychiatrii. To vše komentuje s typicky černým severským humorem nejmladší syn, jehož naivní a láskyplný pohled ale postrádá sebemenší náznak patosu či sentimentu. Nejlepší dánský film loňského roku otevírá neveselá témata disfunkční rodiny a zneužívání dětí, nebojí se však na ně podívat s humorem. Dominuje mu výkon tehdy jedenáctiletého Janicka Lorenzena, který ztvárnil Allana.

KALAMITA 2.část

Pokračování humorného vyprávění ze života lidových muzikantů z doby ne zas tak vzdálené. Je napsaná formou povídky, na podkladě skutečných zážitků z počátku let 80. minulého století. „Zastávka Mezno,“ zahlaholil do našeho pohodlného a dobře vytopeného kupé obtloustlý průvodčí osobního „zpomaleného“ vlaku do Tábora. Myšák při těchto slovech sebou trhnul, poněvadž jsem ho svým vyprávěním o krásné přírodě na České Sibiři dokonale uspal. Protřel si oči a chvilku hleděl z okýnka jako tele po první ráně! „Myšáku, hoď sebou, vole, nebo nás vodvezou do Tábora!“ Po vysokém náspu, kde trať zahýbala do oblouku, jsme se blížili na výše jmenovanou zastávku - cíle naší cesty. "Mezno!" Obtěžkáni nezbytným hudebním vercajkem jsme vypadli z vagonu jak cukráři na chodník, rovnou před poměrně pohlednou budovu zastávky a k nohám do pozoru vyšponované a salutující obsluhy, která mohutným hlasem zakřičela na průvodčího a vlakvedoucího: „Tady je to dobrý, odjezd!“ „Proč to hovado tak řve?“ zeptal se mě poměrně nahlas Myšák, který ještě značně rozespalý, musel narychlo opustit teplé a přívětivé místo ve vagonu, rovnou do hustého sněžení s deštěm. Vlak odjel dokončit svoji jízdním řádem nařízenou jízdu do nepříliš vzdáleného Tábora. Zůstali jsme na zastávce sami a čekala nás strastiplná bezmála dvoukilometrová cesta do vsi. „Páni muzikanti? Nemýlím-li se? Vašnostové jdou hrát na tu slávu Jézédákům?“ zahlaholil postarší zavalitý muž s nápadně červeným nosem. Byl v uniformě železničáře a vykonával na zastávce Mezno službu prodejce lístků a všeobecnou obsluhu této zastávky. - 23 -


„Ne, to se nemýlíte otče,“ odvětil jsem tomuto na první pohled bodrému muži, a při té příležitosti jsem se jej zeptal, zdali si to můžeme zkrátit po pěšině na náspu rovnou k přejezdu, což je podstatně kratší, než jít po nedaleké silnici. „Klidně jděte, teď skoro hodinu nic nepojede a po náspu jste ve vsi daleko rychleji. A víte, mladý muži, proč tady řvu jako hovado?“ a ukázal prstem na Myšáka, který okamžitě ve tváři zrudl jak ruská fángle. „Podívejte se, jak tady nástupiště vypadá, je ve voblouku! Mašinfíra, vlakvedoucí i průvodčí viděj hovno, jestli všichni vystoupili. Proto jim svým řvaním pomáhám, aby se něco nestalo!“ „Promiňte, omlouvám se, nemyslel jsem to tak. Víte, když jsem rozespalý, jsem trochu nerudný!“ omlouval se Myšák. „Chápu,chápu, dobrý, nic se nestalo, hlavně si to mládenci užijte a moc se tam nevožerte, bejvá to tam hustý!" "Taky jsem léta muzicíroval se starým Včelákem z Červenýho Oujezda…" „Do hajzlu, toto pěkně začíná, jestli to takhle pude dál, tak skoro lituju, že sem si nevzal modlitební knížku. Sotva vylezeme z vlaku, už průser. To si, magore, nemůžeš dát pozor na hubu, zrovna před kolegou starým muzikantem?“ peskoval jsem Myšáka. „Jak jsem měl, vole poznat, že je to muzikant?“ ohradil se Myšák. „Mě to napadlo hned, když nás přečet, sotva jsme vylítli z vagonu. Když jsem pak uviděl jeho červenej frňák, tak jsem si byl stoprocentně jistej! Když to povedeme tak, jako dosud, tak budeme před penzí vypadat taky tak!...“ Za nepříjemného sněžení s deštěm jsme se vydali, jak nejrychleji to šlo, do blízké vesnice výše uvedeného jména s moderním a prostorným kulturním zařízením, a s vidinou něčeho teplého do žaludku. Vyndal jsem si z tašky kulicha, narazil jsem si ho přes uši hluboko do čela, poněvadž velké sněhové vločky hnané do očí studeným větrem nebyly nic příjemného. Konečně jsme s Myšákem „přičvachtali“ před Kulturní dům v Mezně, kde JZD Česká Sibiř a patronátní organizace Československá televize, složky OV a KV naší strany pořádaly monstrózní předávání Rudého praporu za nejlepší družstvo kraje a slavnostní dobírku členů družstva. Před domem „družstevní kultury“ stálo mnoho černých naleštěných limusin a samozřejmě několik autobusů z Prahy a z okresu Benešov, pro umělce a lid obecný z okolí. Stál tu i terénní gazík sovětské armády z Milovic, která se pravidelně zúčastňovala, jako záruka míru a socialismu, všech slavnostních akcí pořádaných státními orgány. V autě seděl jako socha, a dokonce snad i v pozoru, sovětský vojenský řidič. „Pojď dovnitř, bambulo, co tu sedíš, vždyť tady zmrzneš, soldáte!“ zakřičel Myšák na vojáka, který zřejmě hlídal sovětské mírové vozidlo a viditelně se klepal zimou pod plachtovou střechou terénního vozidla. Voják trochu stáhl okýnko a bázlivě odvětil: „Tot nět vazmožno, u meňja jesť razkaz kamandíra, zděs sidět, nu ždať jevo!“ „Tak si tu zmrzni, blboune!,“ dodal přítel Myšák a postrčil mě směrem k domu kultury. „Ti řeknu Myšáku, to je vojna jak řemen, to si k nám na vojně žádnej náš českej oficír nedovolil. Kam šel on, šli jsme taky. Třeba i do bordelu!“ řekl jsem rozhořčeně. „To je hovno vojna, ale prachsprostá buzerace vobyčejnýho vojáčka. Vždyť voni ty jejich lampasácký hovada stejně nic jinýho ani neuměj!“ zhnuseně odvětil Myšák a hnal mě honem do tepla kulturního domu. Vešli jsme do výčepu a předsálí tohoto zařízení, kde v rohu u stolu seděli tří naši kolegové: Čmelák, Šafránek a Šach. Měli z nás hned ohromnou srandu, když viděli, že jsme promáčený jak slepice a Myšák má na svých pečlivě učesaných vlasech homoli mokrého sněhu. „Auta máte venku, hovada, ale přijet nám naproti k vlaku vás, volové, ani nenapadlo!“ zkritizoval chování našich kolegů Myšák. „My mysleli, že přijedete autem, a ne vlakem!“ zahlaholili současně, Čmelák a Šafránek. „No dobře, asi vám to zapomněl kapelník říct. Pane hostinský, dvě velký ruský vodky, ať se trochu zahřejeme a tomu vojáčkovi, co tam sedí v tom gaziku pošlete alespoň horkej čaj, než jim tam ten chudák osvoboditel zmrzne!“ zavolal Myšák na výčepního. „Hned to zařídím… A dejte si pánové jídlo hned teď, dokud je v sále estráda, a je tady zatím klid. Všechno, co vypijete a sníte je, hoši, zadarmo! Můžete jen poroučet a vojáci z Hradní stráže z Prahy vám všechno přinesou,“ pravil hostinský od výčepního pultu a zakřičel do chodby ke kuchyni: „Pět řízků s bramborem pro muziku! Tady jsou zatím vodečky. Dáte si pánové také pivečka?... Samozřejmě, dáme pět piveček!“ V předsálí příjemně sálalo ústřední topení, na které jsme si hned dali sušit své mokré svrchní oblečení. „Támhle to dones, chlapče, muzikantům,“ určil výčepní „azimut“ mladému vojáčkovi v bílé blůze hradního číšníka, který velice šikovně přitancoval s pěti talíři s řízky ohromné velikosti, že brambory museli nastlat na ně, jinak by se to na talíř ani nevešlo. „No, to si dám líbit, panové, to jsou řízky jak kola - 24 -


vod žebřiňáku, takový sem jedl naposledy jako malej kluk u babičky na statku, než jim ho sebrali do družstva a dědka do basy!“ konstatoval trumpetista Šafránek, který se málokdy zřekl nějakého aktuálního komentáře a měl stejně jako Myšák ke všemu vždy rázné připomínky, které s počtem vypitých piv byly stále častější. Nesmírně jsem miloval veřejná prohlášení Šafránka nebo Čmeláka. Byla vždy vtipná a načasována ve správný čas na správném místě. Vždy to velice uvolňovalo atmosféru v naší kapele, která pokud mě paměť neklame, nikdy netrpěla „ponorkovou nemocí!“ „Kde jsou další kolegové?" zeptal jsem se Čmeláka. „Jsou v sále, čučej na tu přiblblou estrádu těch stájovejch pinčlů z pražský televize,“ zabručel s plnou hubou jídla trombonista, který díky svému příjmení vlastnil několik přezdívek neustále se pravidelně střídajících a používaných v naší kapele. Například: Čmelda, Pučmelda, Pučmeloun, Vosák, Medák, nebo jiné obměny názvu tohoto známého hmyzu. Byl to tak trochu bručoun, ale jinak, výborný a solidní chlap, se smyslem pro legraci. Měl jsem a mám ho dodneška velice rád. Ze sálu k nám do předsálí doléhala hudba i průvodní slovo estrádního programu, který zde předváděli známé či méně známé televizní hvězdy té doby. Byl určen, a dozajista speciálně zkomponován pro zemědělce a odrý venkovský lid tohoto krásného, ale odlehlého kraje. Sál byl narván k prasknutí. Když jsme se po dobrém jídle a pití také šli podívat na „ stupidní estrádu televizních stájových pinčlů,“ nebylo si kam sednout, tak jsme se postavili nakonec sálu ke zdi. Když naše oči přivykly přítmí a osvícenému jevišti, měl zde program Pepa Zíma za doprovodu své rytmické skupiny. Pěl tady staropražské lechtivé písně za ohromného jásotu a smíchu družstevníků. Nedaleko od nás seděli v zadní řadě naši zbývající kolegové z kapely: zpěvačka Jaruška, okrasa naší kapely, kapelník Machovec, zvukař Mráček a můj největší kamarád z kapely a spoluzpěvák, baskytarista Fanouš Nerad. Ahoj kluci, tak vás tu konečně vítám! To je dost, že jste už přitáhli. Už jsem měl strach, že nedorazíte. Nebylo lepší jet autem? “ pravil polohlasně kapeník Machovec, když se k nám prodral davem diváků. Nebylo, tam bude taková sibérie šéfe, že jet autem v noci zpátky domů, bude řádně vo hubu!“ Oponoval okamžitě Myšák, který jako jediný z kapely si dovolil kapelníkovi odporovat. Poněvadž byl výborný muzikant. Hrál s kapelníkem ve dvojhlase na saxofony a leccos si mezi sebou dokázali i ostře vyříkat. Byl povahou tak trochu kverulant a protestant, ale v tom dobrém slova smyslu, a také byl kapelníkovým zástupcem! Kapelník Machovec byl velmi dobrým kapelníkem, řídil náš orchestr skutečně dobře po všech stránkách a měl u všech muzikantů nesmírnou autoritu. Byl od nás v průměru asi o deset let starší, i když jsme si s ním tykali, tak odporovat jeho rozkazům jsme si nedovolili! Nedělal žádné rozdíly, když bylo třeba, tak dokázal seřvat každého, včetně své dcery Jarušky, která byla v naší kapele zpěvačkou, a to velmi dobrou! Nebyl žádným tyranem, byl i samozřejmě příjemným a rozumným člověkem. Na druhé straně bylo nutné uznat, že za nás nesl odpovědnost, takže jistý řád a kázeň byla rozhodně na místě… Byla přestávka estrády. Kapelník si svolal do výčepu celý svůj mančaft. Dnes ovšem o jednoho míň, o marodného Jendu Svobodu, za kterého jsem šel dneska bubnovat já. „Poslechněte, slečno a pánové: Kdo ještě nejedl, ať se ihned po začátku druhé části estrády nají tady ve výčepu, ale až lidi odejdou zpátky do sálu! Po skončení tohohle blázince okamžitě všichni do zákulisí, kde máme složený nástroje a ihned se začne stavět. Poslouchej Mráčku, to platí hlavně pro tebe! A nečum vokolo, když něco důležitýho říkám! Šimánku, ty se dojdi před hraním vyčůrat, ať zase nevotravuješ, že musíš z placu. Žádnou kořalku mi na plac nenoste! Slyšíš, Čmelák? Povoluju jenom pivo, kávu a Jaruně limonádu! Vítám samozřejmě další zájemce o nealkoholické nápoje! Šafránek, to není k smíchu! Víš moc dobře se Čmelákem, jak to vypadá, když se při muzice chlastá. Pak je radost pohledět, když se vracíte z hraní na fůnusu domu, a votický chodníky vám svojí šířkou nestačej! Že je to tak, Čmelák?..." Zůstalo bez odpovědi! "Teď k samotnému hraní, panstvo: Jak asi všichni vidíte, je tady ohromný množství různejch papalášů všech hodností. Umělci z Prahy, muzikanti vod Zímy, televizní hvězdy a ředitel televize Modřenka. Takže vezmeme za to fest hned vod začátku, ať těm pražskejm frajerům ukážeme, že i tady na venkově umíme, co voni v Praze! Teď ovšem řeším problém čím začít? Lidovkama, když je tam teď pálil jednu za druhou Zíma? Nebo modernou, ale Šimánek bude za bubny a nebude moct vypalovat sóla na elektrickou kytáru… Sóla převezme Šach na varhany, Franta Nerad přitlačí na basovku, Šimánek bude zpívat i za bubnama a Fanda, jak doufám, se taky přidá. Největší tíha zpěvu bude na Jarče!“ „Jarča to zvládne hravě, je hezká a když začne při zpívání koulet těma svejma velkejma černejma vočima, tak pražští soudruzi polezou po kolenou. Možná nás ředitel Modřenka pozve i do televize!“ okamžitě dodal se skrytou ironickou nadsázkou trumpetista Šafránek. „Tak akorát do černý kroniky, vole!“ zabručel Čmelák a zapálil si cigaretu. „Mám dotaz šéfe, do kolika hodin to asi potrvá?" zeptal jsem se. „Na to ti, Pepane, těžko odpovím, je to hlášený do dvanácti, ale sám víš, jak to vypadá, když se to rozjede!“ „Papaláši začnou chlastat jak protržený a my jim k tomu budeme fidlat až do rána bílého. Potom je ti jejich poskokové začnou vynášet za nohy a ukládat do těch jejich kočárů! Koneckonců, zítra máš, vole, sobotu, tak se vyhnípeš! A zítra, jak známo, nikde nehrajeme!“ odpověděl za kapelníka Myšák, o kterém si myslel, že oněměl, když při kázání držel hubu, což nebylo jeho zvykem! „Takže, panstvo, úkoly znáte, je čtvrt na pět, začíná druhá část estrády, a jak to skončí, okamžitě na plac! Doporučuji dívat se raději na estrádu, tam vás mám aspoň na vočích, než vysedávat ve výčepu a pít různé likéry za mými zády! Chápu a vím, je to zadarmo a dobře to teče do krku! Ale pak ty konce!... To říkám hlavně známým figurám, že když je něco zadara…! … Šafránek, Šimánek, Čmelák a další jejich obdivovatelé…! Závěrem bych dodal - nechci, aby to tady dopadlo jako předloni na Silvestra v Ješeticích, kdy po dvanácté hodině a uvítání Nového roku neměl už skoro kdo hrát! Kdy více jak polovina kapely různě popadala, nebo spala pod stolem a dohrával to jediný střízlivý Jirka Šach na varhany za chabé pomoci bubeníka a basisty, kteří jakž takž chodili rovně. Naše Jaruš, to sama taky dvakrát nevytrhla! Vím, byla to z velké části moje vina, že jsem dovolil pít - 25 -


šampáňo hned vod začátku silvestrovské zábavy. Doufám, že jsme se z chyb všichni poučili a Ješetice se již nikdy nebudou opakovat!... Tak se, dívko a chlapci, držte!...“ dodal nakonec svého projevu, již mile a smířlivě kapelník. Já a Myšák, plus pár ostatních, jsme se šli podívat na druhou část estrády. Velice se mi líbila hlasatelka z televize Žaskija Kunešová, která celý pořad moderovala. Byla velice hezká a se svými odvážnými šaty s hlubokým výstřihem rozpalovala soudruhy družstevníky do ruda. Zřejmě k nevůli jejich vedle sedících „poloviček,“ které si mezi sebou chvíli co chvíli něco šuškaly. Tyhle ukecané prdelaté tetky by svojí figuru nemohly předvádět ani potmě! Její překrásné dlouhé šaty z poměrně průsvitné látky v záři silných reflektorů dávaly pozorovateli možnost prohlédnout si i její hezké štíhlé tělo. Včetně ze západu dozajista dovezeného módního spodního prádélka velmi úsporného střihu na těle této velmi inteligentní moderátorky. Bylo se opravdu na co dívat! Na pódium pozvala i dědu Potůčka, představovaného známým umělcem. Ten žvanil s fajfkou v hubě, o vymoženostech našeho socialistického družstevnictví a o krutém hladu amerických farmářů! Přičemž stačil poprskat první řady! To se nelíbilo hlavně Myšákovi, který se ke mně naklonil a řekl: „To hovado už měli dáno vodstřelit!...“ okamžitě se k nám otočilo několik družstevníků a rázným „pšššt“ uťalo slibně se rozvíjející doplňkový komentář ze zadní řady hlediště od přítele Myšáka. Pak vystoupil na jeviště známý sportovní komentátor malé postavy, zato s přiléhavým jménem Mokránek. Rozhodně nezůstal svému jménu nic dlužen. Byl již řádně „namočen“ a měl ji jak z „praku!“ Kuňkal nesmysly a jeho malá postava se viditelně kymácela. Dlouhou dobu nepoznal, proč právě stojí na pódiu. Když jeho inteligentní kolegyně v zákulisí Žaskija zjistila, že v tom kolega plave až po uši a že by nenašel ani cestu zpátky z podia, přispěchala mu rychle na pomoc. Započala s ním interwiev o jeho sportovním komentování v televizi, přičemž jej jeho dobrá spolupracovnice notně zezadu podpírala, aby si náhodou neuložil svoji o dobrých padesát centimetrů menší postavu do její náruče. Trapnost této scénky Žaskija velice krutě nesla, což bylo možno vyčíst z výrazu její tváře. Poté vystoupilo ještě několik mi neznámých, ale střízlivých kumštýřů, nevalné kvality. Na závěr pořadu promluvil ředitel televize, který měl dle mého názoru také „nabráno,“ ovšem na jeho obhajobu dlužno říci, že se choval decentně. „Hele, kde ty papaláši nasávaj, žádnou nasávárnu nevidím?“ prohlásil již potichu přítel Myšák. Estrádu soudruh ředitel televize ukončil a pozval své drahé družstevníky na následující taneční zábavu. Oznámil, že je nutná přestávka na úpravu hlediště a přípravu kapely a uvedl také název našeho orchestru, který bude za chvíli hrát k poslechu i k tanci… Dle rady našeho kapelníka jsme za to opravdu „vzali fest.“ Jedna hezčí písnička střídala druhou a poměrně velký parket tohoto kulturního zařízení byl za chvilku plný. Kapelník musel okamžitě změnit scénář našeho vystoupení a prát do lidu obecného lidovky, protože drtivá většina tancujících byli lidé středního a vyššího věku. Družstevní omladina, a nebylo jí zrovna málo, měla prozatím „zahřívací kolo“ v nalévání si do hlav alkoholických nápojů. Požárníci, kteří měli na starost pořadatelskou službu, velice šikovně rozestavili stoly do bočních podloubí tohoto velkého sálu, kde bylo z malých lucerniček příjemné intimní osvětlení. V krátkých přestávkách mezi písničkami, když jsme si museli vyměnit noty a trošku se jít napít, vojáci z hradní stráže velice rychle a šikovně roznesli jídlo a pití na stoly. Obecenstvo počalo večeřet a řádně zapíjet dobrým pivem značky Platan. Na parketě tančilo podstatně méně párů, než před večeří. Takže jsme spustili i moderní taneční písničky a zvláště instrumentálku v rytmu disko, „James Last směs,“ ve které měl Myšák na svůj alt saxofon velké sólo

- 26 -


a většinou za něj sklízel zasloužilý potlesk na otevřené scéně. Jinak tomu nebylo ani dnes! Na parket se svým říďou šla i sličná Žaskija a několik párů z řad hostů z Prahy, kterým se zřejmě náš repertoár líbil. Hráli jsme tady v Mezně už několikrát a měli jsme tady i své známé, zvláště velmi dobrého známého trumpetistu z konkurenční kapely a dobrého kamaráda Frantu Babického, který přišel mezi nás na podium a všechny nás srdečně objal. Jelikož byl zaměstnán ve vedení družstva jako inženýr ekonom, musel se věnovat zatím soudruhům a nemohl mezi nás, což věřím, ho velice mrzelo! „Kluci, trumpetu mám tady, a až vožeru ty papaláše, hned si přijdu s vámi vrznout na pódium!“ dodal nakonec a odběhl do zákulisí. Po pár okamžicích přiběhl s litrovou lahví a s několika skleničkami. „Volové, dáme si panáka na bratrství, kapelníku, to musíme, to by jinak byla zrada!!“ Kapelník neochotně, ale přece jen přisvědčil. „A co to vlastně je, vždyť to nemá ani vinětu?“ „Kapelníku, to je nejlepší slivovice na týhle planetě! Poslali nám ji soudruzi z družstevní palírny vod Vizovictři bedny!“ A počal ihned nalévat velké panáky celému mančaftu. Dodnes si pamatuji, že Fanda nelhal. Byla skutečně velice dobrá a lahodná. Měla ovšem jednu vadu. Když si člověk dal panáka, tak po chvilce měl velkou chuť i na druhého….Kvalitu s uznáním ocenil i kapelník. „Kluci, schovejte to pod pult na noty, ať to nevidí papaláši, že tady chlastáme!“ pravil. „Ty budou za chvilku vidět uplný hovno, dyk se podívej, už ty flašky vojáci roznášej po stolech!“ zabručel Čmelák a dodal: „Děj se vůle boží!“ „Šimánku, ty si tady jedinej věřící, začni se, vole, modlit! Tady bude za chvíli „vraždění neviňátek!“ Tahle slivovice hozena lidu v plen je hotovej Herodes, na to vsadím svůj poslední trombón. Howgh! Skončil jsem!“ teatrálně zakončil své proroctví Čmelák a odešel do zákulisí, aby si spláchl vyprahlé hrdlo. Musím uznat Čmelákovo proroctví, ba spíše dlouholetou muzikantskou zkušenost, vše co řekl se splnilo do písmene! Řádně posilněná tancující veřejnost začala při našem hraní doslova šílet. Prostorný parket byl na každou sérii písniček plný. Starší tančící si dávali hrát lidovky, při kterých nezpívala jenom Jaruš a Fanda Nerad, ale celý sál. Zábava měla ten správný šmrnc a všechno jen vřelo. Kolem osmé hodiny přišel před naše pódium, nám známý velký požárník malé postavy, Pepa Hnilička. Tato místní rarita, starý mládenec, opilec a nedávno vyhozený pomocník VB, před nás postavil asi tři čtvrtě metrového, pěkně zhotoveného sněhuláka. „Ahoj kluci, tady máttte vololovvvé, novýho didi rigenta! Tam se sysysype, že ho bude za chvíli memetr!" Přinesl z kuchyně lavor a pěkně udělaného sněhuláka do něj posadil. Musím podotknout, že tento sněhulák vydržel kupodivu hodně dlouho, než se rozpustil, a kolegům posloužil sníh jako chlazení do alkoholických nápojů, hlavně do slivovice! Tu také počal opatrně popíjet i sám kapelník, což vlastně zbořilo všechny zábrany a zákazy. Celý mančaft to chápal jako startovní výstřel do bezvědomí a začal nasávat jak protržený. Dal jsem si také, ale jenom dva panáky a k tomu jsem začal pít kofolu, takže jsem se spolu s Jaruš a Fandou Neradovic, vyhnul stavu opileckému, za což jsem posléze děkoval Bohu! Když jsem se o přestávce, při které se rozdávaly znamenitě opečené jitrnice a jelítka, šel podívat ven před kulturní dům, nevěřil jsem vlastním očím. Schodiště do kulturního zařízení skoro zaváté. Auta, autobusy a několik papalášských limuzín zasypané a zaváté sněhem do výše bezmála půl metru. „Z tohohle sajrajtu se vodsud nikdo nevyhrabe, jedině až ráno je z toho budou tahat traktory!“ pravil jsem polohlasně sám k sobě! Na mysl mně přišla velice důležitá myšlenka, jak se odsud dostaneme s Myšákem do Čerčan? Když jsem se vrátil na pódium, podíval jsem se na Myšáka. Ten se žulil na všechny strany, tvářil se nesmírně spokojeně, slastně pomrkávaje, řekl: „To čumíš, vole, tady to má grády, takhle jsme si dlouho nezahráli! Ta slivovice, to je hotovej švestkovej háj!“ „Hele, magore, jestli okamžitě nepřestaneš s tím chlastáním, tak mi potom laskavě vysvětli, jak se chceš dostat na zastávku na vlak v téhle vánici! Viděl si to, jak to vypadá venku?“ „Ne!“ Tak se dojdi podívat! Po krátké přestávce jsme spustili moderní hity té doby. Parket byl plný a převažovala ne něm většinou omladina. Ta začala řádit, jak kdyby čekala konec světa. Podíval jsem se na hodinky, bylo jedenáct hodin, a tady to vypadalo, jako kdyby byl právě začátek. Nic nenasvědčovalo tomu, že by to mělo ve dvanáct skončit, spíše ve dvanáct v poledne! Samozřejmě, že někteří umělci z televize odjeli hned po estrádě, ale Žaskija tady zůstala a trdlovala na parketu, ale již převlečená do kalhot a svetru. O tanečníky neměla rozhodně žádnou nouzi. „Podívej, Pepane, všiml sis, že tu při tak velký akci JZD a Televize není ani jedna kamera? A nikde neblejsknul ani foťák?“ Zajímavý postřeh pronesl Fanouš Nerad. „Asi se tady chtěj rozšoupnout a nepotřebují k tomu dokumentaci, i tak je tu „tajnejch“ až hrůza! Ty o tom svejm nadřízenejm rozhodně poreferujou!“ odpověděl jsem na zajímavý postřeh basisty Nerada. Na pódium nám přišel vypomoct na trumpetu Franta Babický, když, jak řekl, náležitě „umrtvil“ své nadřízené soudruhy. Babický začal troubit své oblíbené „cajdáky“ jako sólista. Hrál velmi dobře a jeho trumpetové výkony byly známé daleko široko. Jeho „Večerka“ bohužel nikoho z parketu nevyhnala a jeho „Křemílek“ a jiné znělky z televize naopak naplnily parket hlavně omladinou k prasknutí. Nechal zhasnout hlavní světla a na potemnělém parketě se při jeho „cajdácích“ děly věci, tou dobou zcela nevídané. „Bambulo, pojď se mnou, já ti něco ukážu!“ pošeptal mi svým „švestkovým“ hlasem o přestávce mezi písničkami Myšák a táhl mě za černou oponu za jevištěm, kde byla v šeru a přítmí asi metrová pootevřená dřevěná bedna, vystlaná dřevitou vlnou a skoro plná litrových lahví s lahodnou slivovicí. „Kde máš, vole, asi tak ty svoje bubny?“ Ukázal jsem mu přibližně místo, kde jsem seděl za kapelou blízko této opony, ovšem z druhé strany! „Tak sem, blboune, nenápadně prostrč pod ni tu tvoji montážní tašku a já ti ji kapánek vystelu!“ Jak ujednáno, tak uděláno. Nikdo si ničeho nevšiml ani tady na jevišti.Trumpetista Šafránek se neustále objímal s Fandou Babickým a přiťukávali si slivovicí a zapíjeli ji pivem. Kapelník s blahovolným pohledem a s úsměvem na rtech zíral na tu spoušť, která v sále nabírala na obrátkách. Čmeláka objímal zlotřilý a výše vzpomenutý nalitý požárník Pepa Hnilička a žadonil na něm, abychom mu zahráli jeho oblíbenou písničku „Když jsem šel kolem hřbitova, kopla mě do zad mrtvola.“ „Podívej, Mráček, ty tady sedíš spokojeně u toho svýho zvukařskýho zařízení a v podstatě tu nic neděláš, jenom čučíš po holkách. Mám pro tebe kšeft!“ „Voco de, Pepane?“ „Hele, my musíme vodejít po dvanáctý hodině na vlak na zastávku na noční flamendrák, jinak se domů nedostaneme. Bez Myšáka, jak známo může kapela hrát, zvláště když tady supluje Babickej na trumpetu.Ty, jak je všeobecně známo, umíš tlouct na bubny celkem obstojně a jak dobře víš, bez bubnu to nejde! Tady už jsou všichni stejně nalitý, tak prosím tě, vezmi ty bubny za mě!“ „Jo, klidně, ale dojednej si to se „starým!“ Kapelník, po několika panácích už začal pomalu roztávat, - 27 -


jak ten sněhulák v lavoru. Sice jsem ho musel chvíli přemlouvat, ale pak uznal, že se domů jinak nedostaneme, a že oni to bez nás nějak dohrají. Ukázal jsem Fandovi Mráčkovi, jak to všechno sbalit a uložit do skladu. Svůj bubínek si pak vezmu domů příští týden po zkoušce. Sbalil jsem tašku se vzácným pokladem. Uložil noty a jiné drobnosti do tašky a byl jsem připraven k odchodu, jelikož pomalu bude dvanáct a musíme vyrazit! Myšák mezi tím, co jsem dojednával „ústup“ si začal náramně dobře rozumět s totálně nalitým sportovním komentátorem Mokránkem, přičemž do sebe vrazil další slivovici, takže jsem viděl, že ji má jak z praku. Nicméně jsem mu oznámil, ať si sbalí klarinet a saxofon, že vyrážíme na vlak. Čučel chvíli přiblble, než mu to došlo, a šel si sbalit. „Kluci, honoráře dostanete ve středu na zkoušce!“ křikl za námi kapelník, když sem vyváděl ze sálu potácejícího se Myšáka. „Ježíši,…to je sněhu jak v Rusku!“ zařval Myšák a prásknul sebou do hromady odhrnutého sněhu pod schodištěm kulturáku rovnou na hubu. Samozřejmě se mu nic nestalo, velká hromada ho zachránila. „To máš, vole, ty tvoje polobotky!“ „Kkkašlem na vlllak, deme stavět huhuláha!“ „Já ti dám huhuláha, dej mi klarinet, drž si saxík a deme! Je nejvyšší čas!!“ Přestalo sněžit, ale foukal studený vítr, který vytvářel menší závěje. Šli jsme cestou z vesnice směrem ke trati a k přejezdu. Cestu už někdo prohrnul traktorem, takže by se šlo poměrně slušně, kdybych nemusel neustále za sebou táhnout Myšáka, který pořád vydával různá prohlášení a řičel úryvky různých písniček. Táhnout za sebou Myšáka nebyla žádná legrace, byl stejné postavy jako já. Konečně jsme se dopotáceli k přejezdu, odsud už byla v dálce vidět osvětlená zastávka. I když oči přivykly tmě, musel jsem si, i při hvězdnatém nebi, posvítit zapalovačem na hodinky. Bylo dvanáct dvacet, velmi slušný čas! „Vlak jede ve tři čtvrti na jednu, to máme docela slušnou časovou rezervu,“ řekl jsem Myšákovi. „Halt!“ vykřikl Myšák. „Musím se napít, dává se do mě zima! Vyndej jednu láhev a cvaknem si. Času na vlak je fůra a stejně bude mít „sekeru.“ Ty hovada neuměj jezdit na čas za ideálních podmínek, natož při takovýhle spoustě sněhu!“ Chtěl jsem protestovat, ale nebylo mi to nic platné. Připomněl mi fakt, že poklad objevil on a že je stejně potřeba okoštovat, jestli to není náhodou jenom destilovaná voda do baterek. Vyndal jsem z kapsy bundy zavírací nůž s vývrtkou na špunty a otevřel láhev… Nebyla! Byla to slivovice, ještě lepší, než jsme pili na pódiu. Myšák se zhluboka napil, zamlaskal, krknul a pravil: „Asi sme, vole spáchali vlastizradu! Tuhle měli určitě připravenou jako prezent pro soudruhy z OV a KV. To ale nevadí, chlapče! Ti papaláši mají proletariátu plnou hubu, schlastaný jsou v jednom kuse, poctivou dělnickou práci viděli tak akorát přes skla svejch šestsettrojek. Nebo když se ve svejch ouřadech zdravěj, práci čest!! Takže my, dělníci a proletáři, což je fakt! Máme na tu slivovici z třídního hlediska větší právo než voni! Kdyby nás viděl ten jejich šéfsoudruh…jak se jmenuje?…No, byl…z Ruska?“ „Lenin!“ připomněl jsem. No, to je von! Ttták, ten by nám dělníkům dal za tento proletářskej čin mmmetál!“ „Přestaň, magore, filozofovat a jdeme!“ Čapnul jsem Myšáka za ruku a táhl ho pomyslnou pěšinou, která byla zasypaná asi čtyřiceticentimetrovou vrstvou poměrně suchého sněhu a prošlapával cestičku jeho polobotkám. Prodírali jsme se vedle kolejí po náspu směrem k osvětlené zastávce. „Halt!“ opět zařval Myšák. „Musím se vyčůrat!“ Postavil futrál z nástrojem do sněhu a jal se vykonávat nezbytný úkon z příkrého asi desetimetrového náspu. Najednou něco zašustilo a jeho tělo se kutálelo z náspu dolů. „Stalo se ti něco, vole?“ „Ne! Jenom nevím, jak se odtud vyškrábu nahoru. Pepánku, kamaráde, soudruhu, Ježíšku můj drahej, nenechávej mě tady, bídného hříšníka a tátu od dvou dětí, zahynout! Moje děti zahynou hlady a žena si najde jinýho!“ „No, to bych se jí ani nedivil! Přestaň kňučet, magore, já tam pro tebe slezu a vytáhnu tě nahoru.“ Vytáhnout Myšáka do příkrého náspu nebyla žádná legrace. Dal jsem mu do ruky svoji šálu, aby se jí držel a šikmo jsme pomalu a po kouskách vyšplhali na násep. „ Magore, takhle to nepůjde! Postav se rovně!“ Myšák se kymácel jak třtina ve větru. Zřejmě mu další porce tentokráte velmi dobré slivovice, dala co proto. K zastávce to bylo asi půl kilometru. Kdybych Myšáka nezabezpečil, tak bysme mohli jít těch půl kilometru klidně hodinu. Nejvíc mu při chůzi překážel jeho saxofon. Byl uložen v důkladném, nepromokavou látkou potaženém, futrále a neustála se mu motal po nohy. Hrozilo další uklouznutí a pád opět z náspu dolů. „Hele, Myšáku, já ti ten futrál přivážu na provázek a potáhneš ho za sebou jako sáňky!“ Myšák už vůbec neprotestoval a rezignovaně dělal, co jsem od něho chtěl. Sundal jsem si svoji šálu, uvázl jsem ji Myšákovi jedním koncem na krku na uzel jako ohlávku. Druhý konec do ruky a vyrazili jsme směrem k cíli. Kdyby byl den a někdo by uviděl na náspu tratě takovéto podivné spřežení, nevěřil by vlastním očím. Já měl na rameni montážní tašku s pokladem, v levé ruce pouzdro s klarinetem, v druhé ruce konec šály, na ní uvázaného Myšáka, který za sebou na špagátě táhnul futrál se saxofonem! Takto to šlo poměrně slušně, až na to, že Myšák pořád něco mumlal. Hlavně o tom, že jsem mu zachránil jeho bídný život a že on mi dá za odměnu svoji sestru za manželku. Jeho sestru Jiřinu, jsem znal dobře a pěkně jsem mu za ni poděkoval slovy: „Děkuji, už jednu mám! A dvě děti k tomu!“ „Rááádo se ssstalo, tak teda aaaž příště!“ Konečně jsme se dopotáceli na osvětlený perón a zastávku. Známý zřízenec nás přivítal slovy: „Vy teda vypadáte, já vám to mládenci říkal, tam to bejvá hustý! Bože můj, proč držíte vašnosti toho chudáka jako koně za uzdu? Takovýhle procesí sem tady nečekal!“ „Proč ho mám uvázanýho? Vždyť mi padal z náspu! Má ji jak pes boudu, pane kolego!“ „Já to říkal, mládenci, já to říkal!“ „Vy taky sloužíte, otče, v jednom kuse, skoro na věčný Přijmu obsluhu časy!“ „Paní na vystřídání nemohla kvůli sněhu z Milčína čerpací stanice přijet, nejel jí vůbec autobus! Tak jsem tady, dokud mě nepřijede vystřídat.“ „V kolik nám to jede?“ „Na to zapomeňte! Flamendrák z Budějovic se zasek v závěji někde u Soběslavi, poslali tam vojáky z Tábora. Volali mi, že bude mít sekeru alespoň tři hodiny! Já vám chlapci votevřu čekárnu, je tam pěkný teplo. Sundejte ze sebe ty promáčený hadry a rozvěste si je kolem kamen a klidně se uložte na lavice a dejte si šlofíka. Já vás včas probudím, až to začne jezdit.“ V čekárně bylo velký teplo a kamna příjemně sálala. Pomohl jsem Myšáka svléknout Směnný provoz a rozvěsil jsem mu svršky kolem kamen a svoje kalhoty a boty taky. Myšák si okamžitě lehnul a za chvilku chrápal Tel.: 608 709 311 jak zvíře. Zaklepal jsem na okénko pokladny. „Na lístky

Senohraby Praha východ

- 28 -


máte mládenci fůru času,“ oznámil zřízenec. „Máte nějaký hrneček, otče? Tak jej přineste, já vám do něj něco dobrýho naleju.“ Bodrý zřízenec si postavil do okýnka slušný plecháč. Vzal jsem z tašky flašku a nalil jsem notnou dávku slivovice bodrému tatíkovi do plecháče a zároveň jsem si s ním přiťuknul na zdraví. „Vašnosti, bože, ta píše, takovou jsem naposledy pil po válce.“ Nevypijte tu slivovici najednou, máte jí v hrnku pořádnou porci! Ať pak nesrazíte vlaky!“ Tatík se zasmál a řekl: „Vono stejně dlouho nic nepojede, možná devět nula šestka asi za hodinu do Tábora a po ní rychlík do Lince! Ale Bůh ví, jak to pojede. Zatím ještě Benešov nic nehlásil.“ Zřízenec zhasnul světlo a v čekárně se rozhostilo příjemné přítmí mdle ozařované světly z perónu. Myšák chrápal na zádech a vodevřenou hubou vystřeloval zvířecí zvuky a lihové páry do prostoru čekárny. Ležel na lavici hned vedle kamen v košili a slipech, aby se nezpotil. Lehl jsem si na lavici ke zdi jen v podvlíkačkách a v košili. Přeci jenom pro jistotu jsem se přikryl bundou. Zřejmě jsem usnul vzápětí. Spal jsem asi dlouho, když mě probudily hlasy v čekárně a ranní světlo. Skoro jsem se vylekal a trvalo chvíli, než jsem se vzpamatoval a vrátil se ze snu do reality. Ležel jsem na boku ke zdi, tak že mi veřejnost v čekárně neviděla do obličeje. Bál jsem se otočit, abych se takto nepředstavil čekajícím cestujícím. Podíval jsem se opatrně na hodinky, bylo za deset minut osm. „Bože můj, dědek se na nás vykašlal a nevzbudil nás!“ přišlo mi na mysl. Myšák stále chrápal na zádech u kamen a vydával jen lehký pískavý zvuk. „Paní, podívejte se, jak tu chrápou, jak zvířata, a flašku s kořalkou mají ještě na stole a polonahý. Tam to v kulturáku muselo včera vypadat, to sou asi ňáký muzikanti a smrděj vod kořalky jak ponocný!“ „Babičko,“ zřejmě promluvilo malé děvčátko a otázalo se své pramáti. „Že má náš malej Venoušek malého bimbáska?“ „No to víš, že má, a proč tě to, Maruško, zrovna teď, když čekáme na vlak do Tábora, sakra zajímá?“ „No, babičko, on ten pán, co spí u těch kamen, ho má taky takovýho, ale moc velikýho!“ „Co to meleš, holka… Bože můj, paní, podívejte se, von mu chlapovi napitýmu vylez celej ven! Maruško, nedívej se, Maruško,dívej se, ale z okna na snížek na kolejích! Bože, to je hanba! Musíme zavolat SNB.“ „Prosím vás, SNB tu není na to, aby někomu zastrkovala ten „peníz“, jak se tomu odborně dneska říká!“ pravila druhá žena. „Pojdte paní, zastrčíme mu ho zpátky! Ať nedělá veřejné pohoršení. Já mu přizvednu ty jeho kalhotky a vy mu ho tam i s tím pytlíčkem šoupnete zpátky.“ „Já se bojím!“ pravila první žena. „Prosím vás, čeho? Neříkejte, že to vidíte prvně v životě? Chlap je nalitej jak štoudev, chrápe a ví houby o světě!“ Zřejmě akt mravnosti na příteli Myšákovi učinily tyto bodré ženy velice rychle a zručně, poněvadž Myšák chrápal klidně dál a podle zapraskání lavice se zřejmě slastně otočil na bok. Z dálky se ozvalo silné zatroubení lokotraktoru, který přijížděl do stanice Mezna s vlakem od Benešova. „Zaplať Bůh, že něco jede a já se budu moct dojít vyčůrat, jelikož se bolest naplněného močového měchýře neustále zvyšovala. Čekárna se vyprázdnila, vlak odjel a já se oblékl. Honem jsem vyběhl za staniční budovu vylít naspořenou tekutinu. „Myšáku, vstávej, vole, zaspali jsme!“ Myšák se posadil, čučel chvíli jako blbec, neschopnej slova. „Co se to vlastně děje, kde to sem?“ „Na zastávce Mezno - pan Myšák, opice jak trám a malé delirium kredenc, čiže, jak říkáme, my „vzdělanci,“ vašnosta ví houby, co vyváděl! Tak se oblíkni, hochu, a pojedeme snad i do Čerčan!“ Zaklepal jsem na okénko pokladny. Odhrnula se záclonka a vykoukla na nás pohledná paní v nejlepších letech. „Á panstvo se nám vyspínkalo, vy jste tu asi řádili, z pana kolegy táhla kořalka jak ze sudu.“ „Nerad bych, aby měl pan kolega bývalý muzikant, nějaké potíže! Byl na nás velice hodný.“ Nebojte se, ten má s chlastem velký zkušenosti. Vždyť je to bývalý a známý heligónista. Vše je v pořádku! Pan kolega, když v šest odcházel, tak mi řekl, abych vás raději nechala vyspat. První vlak na Prahu jel v pět hodin a pan kolega z vás nikoho nemohl probudit! Tak prý si ještě trochu cvaknul z flašky na stole a řekl, ať vám vyřídím, že děkuje, a hudbě zdar! Vám to za chvilku pojede do Benešova. Tam si přestoupíte na panťák, má to přímý spoj na Prahu. Kam, že to jedete?“ „Do Čerčan!“ „Takže dáme dva do Čerčan!“ „Ale jeden režijní!“ Moc jsem příjemné paní poděkoval, vytáhl jsem přítele a velkého muzikantského bratra na perón mezi hromady odházeného sněhu. Od Sudoměřic bylo slyšet troubení motorového vlaku jedoucího od Tábora na Benešov. Myšák nasával čistý vzduch a zpod mraků vykouklo slunce, aby ozářilo tu sněhovou nadílku. Pak se nadul, krknul a pravil: „To zas byla kalamita, doufám, že se jdeš zejtra do kostela vyzpovídat?“ „Jo, to půjdu!“ odvětil jsem. „Tak se tam, Ježíšku, vyzpovídej i za mě, ať mám čistý svědomí…“

Konec

napsal Josef Šimánek

Ředitel Hospice Dobrého Pastýře v Čerčanech vyhlašuje výběrové řízení na následující pozice: - zdravotní sestra v nepřetržitém provozu. Požadujeme: práce u lůžka min. 1 rok, umění naslouchat, komunikační schopnosti a individuální přístup k pacientům. - ošetřovatelka, ošetřovatel v nepřetržitém provozu. Požadujeme: umění naslouchat, komunikační schopnosti a individuální přístup k pacientům. Kvalifikaci možno doplnit při výkonu práce. - účetní. Požadujeme: ekonomické vzdělání a min. 3 roky praxe v účetnictví, zkušenost s neziskovou sférou výhodou. Nástup ihned. - sociální pracovník. Požadujeme: min. 3 roky praxe v oboru, umění naslouchat, komunikační schopnosti, zkušenost s prací ve zdravotnickém zařízení vítána. - vedoucí kuchyně, kuchařka. Požadujeme: min. 3 roky praxe v oboru, zkušenost s prací ve zdravotnickém zařízení vítána. - údržbář-řidič. Požadujeme: výuční list v technickém oboru, řidičský průkaz, min. 3 roky praxe v oboru. - recepční-prodavačka. Požadujeme: příjemné vystupování, komunikativnost. - uklízečka-pradlena. Požadujeme: praxe v oboru. Strukturovaný životopis a motivační dopis zasílejte do 30.4.2008 na adresu: Občanské sdružení Tři, Jana Nohy 1352, 256 01 Benešov u Prahy, e-mail: [email protected]. Bližší informace na telefonu 733 676 666. Nabízíme: práci v příjemném prostředí nově vybudovaného nestátního zdravotnického zařízení, platové podmínky dle nařízení vlády č. 564/2006 Sb., možnost dalšího vzdělávání, příspěvek na stravování. Nástup: červenec až září 2008. - 29 -


„JARNÍ“ AKCE ČDOPBVVT Ve středu 19. března jsme v podvečer odjížděli vlakem na jih do nepříliš vzdálených Tomic. Po výletech na běžky a sjezdovky měl být tento celý věnován hrám z naší celoroční hry „Cesta kolem světa za 80 dní“. Právě se nacházíme v Indii a budeme nejspíš zachraňovat nějakou princeznu, či koho. Přeprava do Tomic se nám zkomplikovala ve chvíli, kdy nádražní rozhlas v Benešově oznámil, že náš osobní vlak vůbec nepojede. Dráhy si reputaci napravily, když speciálně pro nás v Tomicích mimořádně zastavil rychlík Praha - České Budějovice. Bohužel tohoto dobrodiní jsme nevyužili. Jára, vedoucí vlakové skupiny, na nás marně zezadu z chodbičky vlaku vykřikoval: „Otevřete dveře, vystupujeme!“ Nás ale vůbec nenapadlo vystupovat někde na mezi mezi křoví. V posledním voze dlouhého vlaku jsme totiž nepoznali, že jsme v naší cílové zastávce. Ale i v Olbramovicích je pěkně. Naštěstí jel napřed automobilový odřad. Díky množství společného vybavení, velkému nákupu a v neposlední řadě dekadentní změkčilosti některých z nás, byl vozový park natolik početný, že nás pobral v jedné várce. Pravda, asi deset minut jsme museli čekat na Jiřinu, než se vrátí od Vrchotových Janovic. Olbramovice jsou tak malé, že je člověk, zvlášť v noci, lehce mine. Na chatě, kterou nám laskavě zapůjčila rodina Koláčných, jsme se ubytovali, zahráli pár her a šli spát. Ráno bylo naše očekávání příchodu jara hluboce zmraženo. Všude kolem opravdová zima, bílo. Ani menší vánice nás neodradila od hry Jeřáb, kdy jsme podle vlastních plánků stavěli funkční maketu jeřábu. Před obědem Michal s Járou odjeli na kole vytyčit stanovištní orienťák. Jára se bál, že s kolem uklouzne a opravdu se mu to podařilo. Do chaty mu zbývalo tak 200 metrů. Stanoviště byla rozmístěna na zhruba pětikilometrovém okruhu a skupiny mohly vyrazit. Ne všechny našly první stanoviště - nepoužívanou autobusovou budku u polní cesty do Tožic okamžitě. Dvouhodinová hra se tak některým změnila v pětihodinové trmácení, ale za tmy jsme byli všichni v pořádku zpátky v chatě. Při večerní hře Riskuj jsme mohli mimo jiné využít znalosti o buddhismu čerstvě nabyté na orienťáku. Večer bohužel musel odjet Adam, kterého sklátila silná alergie. Ani druhý den, 21. březen, nás nevítal jarními barvami. Díky silnému větru sněžilo téměř vodorovně. Ráno jsme se vydali na vlak, který nás dovezl do Vrchotových Janovic. Zde jsme měli domluvenou komentovanou prohlídku zámeckého parku. Na první pohled trošku zhůvěřilé, ale na ten druhý byly ve sněhu pod stromy krásně vidět stovky bledulí. Cesta zpátky do Lipin byla jednou velkou zkratkou. Poctivě jsme zkoumali všechny posedy, na které jsme narazili. Od nejprostších, což byla paleta zaklíněná do větví dubu, přes vyšší střední třídu – kobercem zateplený posed až po luxusní s okny, komínem a kamínky. Do chaty jsme došli odpoledne, právě včas, abychom si zahráli hru Opilec v Honkongu. V naší úpravě se sluha pana Fogga vinou intrik komisaře Fixe natolik opil, že měl pak potíže dostat se na loď. Honkongská policie totiž nemá ráda výtržníky a opilce, co hulákají, jak na lesy. Do čtyř stran vyslaní členové skupiny se měli bez hluku a mimo dohled chaty sejít a společně dojít na loď (chatu). Soutěž bohužel vyhrála Růžová (tj. velcí), ale o jejich vítězství přetrvávají vážné pochybnosti, protože heslo, které měli při příchodu opakovat, nebylo skoro vůbec slyšet. Večer nás přes všeobecnou únavu čekala noční hra – Záchrana princezny, která měla být upálena se svým mrtvým manželem. Každá skupina mohla uspět, a proto sličných princezen - střapatých postaviček ze slámy, bylo hned několik. Krvelačná bohyně Kálí (Pepa) se svým pohůnkem (Matů) a za přispění Michala nechala dvě z pěti upálit na hranici. Hru prohrála Růžová, na které si Kálí smlsla a všechny vyautovala. Ráno nás nečekaně zatkla policie a jednotlivě vyslýchala kvůli jakémusi banálnímu přestupku v buddhidstickém chrámu. Výpovědí jednotlivých členů skupiny jsme horko těžko sjednocovali v líčení před soudem. Odvolávali jsme se na utrpěný šok, ztrátu milovaného prarodiče, přísný zákaz samostatného vystupování před soudem atp. Soutěž vyhrála Modrá. Po obědě jsme se vydali probíjet se pralesem. Ráno čerstvě napadaný sníh naštěstí roztál a prales byl alespoň zelený. Hra tím dostala o kousek víc věrohodnosti. Zdolat jsme museli sedm stanovišť, kde jsme plnili různé úkoly. Těžké bylo překonat bažinu. S použitím pomůcek BK 1 (kus prkna) a BK 2 (karton) se nám všem přechod zdařil. Horší byla pavoučí síť, kde jsme se nesměli dotknout pavučiny. Jen Olenka a Klárka se dokázaly protáhnout. Ostatním pavoučice sežrala botky a museli jsme vzít zavděk úděsnými křuskami bez tkaniček. Zamořený pás jsme překonali vědomým obětováním dvou nešťastníků ze skupiny. Použili jsme je jako podložku a po nich jsme přelezli nebo přeskákali na zdravotně nezávadnou zem. Již zmínění nešťastníci dál pokračovali se svázanýma nohama. Ještěže tu byl kouzelný strom. Když se na něm skupina shromáždila, „nemocní“ se uzdravili. - 30 -


Večer jsme si zahráli hru Vězení. Radžovi muži nás nečekaně přepadli a vzali do zajetí. Cestou se většině z nás podařilo utéci. Jinými slovy nás se zavázanýma očima velcí naložili do aut a odvezli na neznámé místo cca 3 km od chaty. Jednoho ze skupiny však vzali zpět do chaty, kde musel dřít ve vězení. Jonáš lepil pytlíky z novin, Simona pilovala mříž (železnou tyč). Jiřina a Žába nedělali nic, jen vedli odbojné řeči a bouřili se při výkonu trestu. Umístění jejich skupin také podle toho vypadalo. Než jsme je vysvobodili, Jonáš slepil 4 pytlíky a Simona s Jiřináčovou pomocí zvítězila v boji s železem. Mohli jsme jít v klidu spát. Ráno jsme začali plést pomlázky. Mnozí si jich vyrobili hned několik. Je asi dobré mít zásoby. Po obědě jsme zvolna začali uklízet. Vlakoskupina odešla před půl třetí a všem jsme kladli na srdce, aby nezapomněli v Benešově a v Čerčanech vystoupit. Největší „radost“ z uklízení zůstala na auto a cykloskupinu. Po dvou hodinách usilovného uklízení jsme mohli chatu s čistým svědomím předat. Michal s Kyslíkem sedli na kolo, ostatní do aut. Vzhůru domů! Michal Tupý, vedoucí oddílu, [email protected] Chcete – li chodit do našeho oddílu, scházíme se každý pátek od 16.15 hod v klubovně před vinárnou Alexandra. Dalšími našimi výlety jsou: Voda- Lužnice: 30. dubna – 4. května, Puťák: 7. – 11. května, Cyklovýlet: 6.-8. červen případně 13.-15. červen, Letní tábor: 19. července – 2. srpna, Kola: 22.-31. srpna

FOTOGRAFUJEME ČERČANY ...ZE STEJNÉHO MÍSTA DNES

... a asi o 70 let dříve

Poskytujeme hotovostní půjčky od 5-50 tisíc korun, bez registrů a bez poplatků. Tel.: 773 493 003. - 31 -


P Ř E D P L A T N É

Č Z

N A

R O K

2 0 0 8

platba na č.ú. 320 039 369/0800 variabilní symbol platby: 33492111, konst. symbol platby: 0308 (převodem) nebo 0379 (složenkou), spec.s.: 2141, do textu: "Inzerce ČZ" a jméno či název firmy. Za 6 čísel celkem 180,-Kč – roční předplatné (zasíláme poštou).

MOŽNOST PLACENÉ INZERCE V ČERČANSKÉM ZPRAVODAJI Místní tiskovina „Čerčanský zpravodaj“ vychází v nákladu cca 500-650 výtisků jedenkrát za 2 měsíce a je distribuována ve správním obvodu OÚ Čerčany. Reklamu je možné otisknout jednorázově v jednom čísle Čerčanského zpravodaje nebo může být otištěna opakovaně v několika dohodnutých číslech, které budou vycházet v průběhu kalendářního roku. Podklady k tisku je možné předat vydavateli nejlépe v digitální podobě - na disketě nebo e-mailem na adresu: [email protected], nebo i v podobě psané či tištěné předlohy k tisku, kterou však bude nutné pro tisk redakčně zpracovat a převést do digitální podoby za smluvní poplatek. Řádková inzerce (max. 2 řádky) za 50,-Kč. Rozsah - plocha pro tisk reklamy:

170 x 250 mm A4 cca 425 cm2

170 x 125 mm A5 cca 212 cm2

Smluvní cena při jednorázovém otištění inzerátu: 1400 Kč 800 Kč

85 x 125 mm A6 cca 106 cm2

62 x 85 mm A7 cca 52 cm2

500 Kč

250 Kč

Smluvní cena při opakovaném otištění inzerátu (cena za jedno zveřejnění): 1200 Kč 650 Kč 400 Kč

PRAVIDELNÉ

200 Kč

BOHOSLUŽBY

Římskokatolická církev - farnost Poříčí nad Sázavou: Kostel sv. Havla, Poříčí nad Sázavou: neděle a svátky Dům s pečovatelskou službou, Čerčany - Mše svatá středa sobota Českobratrská církev evangelická: Toleranční kostel, Soběhrdy neděle a svátky Farní sbor v Benešově neděle a svátky

CÍRKVÍ

Církev československá husitská - náb. obec Čerčany: nedělní bohoslužby ve velkém sále (až do Svátku Všech svatých) Posezení nad Biblí ve farní kanceláři čtvrtek Společná modlitební/biblická chvíle středa Křesťanské sbory Pyšely nedělní bohoslužba s besídkou pro děti, každou sudou kalendářní neděli v přízemí Obecního úřadu Pyšely, Masarykovo nám. 4

8.30 hod. 17.00 hod. 17.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 10.00 hod. 18.00 hod. 19.00 hod.

9.30 hod

Redakční uzávěrka příštího čísla 5-6: pondělí 2. června 2008, 18:00 hod. Distribuce: středa 11. června 2008 ČERČANSKÝ ZPRAVODAJ - BŘEZEN - DUBEN 2008 ČÍSLO 3-4 ROČNÍK XVII Vydavatel: Obec Čerčany. IČO: 231584. Registrační ev. číslo MK ČR E 10754. Vydáno 9.4.2008 Odpovědná redaktorka: Mgr. Renata Frídová. Adresa redakce: Infocentrum Čerčany, Sokolská 28, 257 22 Čerčany. Tel: 317 776 154, e-mail: [email protected]; Náklad 520 výtisků. Nevyžádané materiály se nevracejí. Pokud není uvedeno jinak, jsou příspěvky otištěny v původní podobě bez stylistických a obsahových úprav. Příspěvky nemusí odpovídat stanoviskům redakce a zavazují jen autory. Distribuce: Prádelna a mandl (Sokolská ul.-KD), Minimarket K+K, Obchodní středisko K+K (potraviny + bufet), Restaurace "U Škvorů", Knihovna - Infocentrum, Železniční stanice Čerčany (pokladna), trafika na Vysoké Lhotě, restaurace Paluba, Obecní úřad Čerčany - 32 -

duben Ročník XVII Cena 5,- Kč

Recommend Documents