7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 Demografické a sociálně ekonomické tendence vývoje MČ Praha 2 jsou z velké části srovnatelné s vývojem v celém hl. m. Praze a současně vývoj na Praze 2 ovlivňují. Vývoj některých jevů přitom nelze analyzovat na úrovni městských částí vzhledem k absenci aktualizovaných statistických údajů, které jsou dostupné pouze za Prahu jako celek. Proto v této úvodní části shrnujeme základní tendence celopražského vývoje z podkladů ČSÚ, některé závěry přebíráme z ÚAP hlavního města Prahy. Tam, kde je možné porovnat ukazatele za MČ Praha 2 a Prahu, je toto srovnání součástí komentáře v druhé části této analýzy.
7.1. Celopražský kontext 7.1.1. Demografický vývoj Praha jako jediné milionové město představuje v rámci republiky největší koncentraci městského obyvatelstva (2 518 obyvatel na km2), které však není na jeho území rovnoměrně rozloženo. V centrální oblasti města a na sídlištích přesahuje hustota zalidnění 10 tisíc obyvatel na km2. Počet obyvatel Prahy přitom dlouhodobě roste a zásadní vliv na tento růst má migrace. Migrační přírůstky souvisí s koncentrací ekonomických aktivit s hlavním městem Prahou, s širokospektrální nabídkou pracovního uplatnění a s vyššími průměrnými příjmy. Nárůst počtu obyvatel migrací je spojen i s přílivem cizinců. V Praze žije 1,2 milionu trvale bydlících obyvatel, z nichž pouze necelých 90 % tvoří občané České republiky. Jejich podíl postupně klesá, a to vzhledem k zvyšujícímu se počtu cizinců s trvalým nebo dlouhodobým pobytem. V současné době tvoří cizinci 12 % obyvatel Prahy. Migrační saldo obyvatel vybraných státních příslušností v Praze v letech 2005 a 2010
Migrační saldo českých státních příslušníků bylo v posledních letech záporné, zatímco u cizinců jsme pozorovali migrační saldo kladné. Čeští občané území Prahy spíše opouštějí, nejčastěji se stěhují za hranice Prahy do jejího zázemí. Častým motivem stěhování je volba zdravějšího životního prostředí nebo nižší životní náklady. Do Prahy pak dojíždějí za zaměstnáním. Většina z nich také využívá velkoměstskou nabídku obchodní sítě, kultury, zdravotnictví, školství a další služby a je nutno s tímto počtem dojíždějících počítat mj. v hromadné dopravě. V posledních letech došlo i k výraznému zvýšení natality a úbytky přirozenou měnou (které charakterizovaly vývoj v minulém desetiletí) se mírně snížily. V roce 2006 dosáhla Praha již kladného salda přirozené měny. Od roku 1997 roste počet živě narozených dětí v meziročním srovnání a současně se snižuje počet zemřelých osob. v souvislosti s prodlužování střední délky života, s vysokou úrovní lékařské péče, 28
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 dostupnosti rychlé zdravotnické pomoci v Praze a celkovým aktivnějším přístupem starších lidí k životu. V relativním vyjádření byl v Praze na začátku devadesátých let (1991) počet zemřelých na 1 000 obyvatel 13,0 a v roce 2010 to bylo 9,8. Dlouhodobý vývoj přírůstků obyvatel v hlavním městě Praze
Přes příznivý vývoj porodnosti dlouhodobě ubývá dětská složka populace (0-14 let) a díky prodlužování délky života se zvyšuje složka obyvatel 65 a více let, zejména zastoupení věkové kategorie nejstarších osob (75 a více let) na populaci Prahy. Tento trend bude zachován i v dalších letech, neboť do reprodukčního věku vstupují početně slabé ročníky devadesátých let. Míru sociální zátěže spojenou s růstem složky post produktivního věku oslabuje skutečnost, že obyvatelstvo Prahy je činné na trhu práce do vyššího věku než v ostatních krajích. Je to dáno relativně širší nabídkou pracovních příležitostí v Praze obecně, ale také celkovou větší aktivitou starších lidí ve velkých městech.
7.1.2. Sociální a ekonomický vývoj Oslabení výkonu ekonomiky po r. 2007 se projevilo i na pražském trhu práce zvýšením počtu nezaměstnaných a snížením nabídky volných pracovních míst. Nadále však zůstává úroveň nezaměstnanosti v Praze hluboko pod republikovým průměrem. První razantní zvýšení počtu nezaměstnaných osob v roce 2008 se týkalo hlavně mladých lidí (do 34 let) v následujícím roce pak i dalších věkových skupin; stejně tak ztráta zaměstnání postihla všechny skupiny obyvatel podle dosaženého vzdělání. Vývoj míry registrované nezaměstnanosti (MPSV)
29
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 Opačným směrem než počet nezaměstnaných (uchazečů o zaměstnání) se vyvíjel počet nabízených pracovních míst. V roce 2007 byl v Praze dlouhodobě nejnižší počet uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo (0,6). Kombinací zvyšujícího se počtu nezaměstnaných a klesající nabídkou práce tento poměr dosáhl v roce 2010 hodnotu 5,8, což je ve srovnání s celorepublikovou situací (18,2 uchazeče na 1 místo) ještě velmi dobrý poměr. Pokles výkonu ekonomiky vedl k celkovému poklesu počtu zaměstnaných osob. Nejvíce se dotkl zaměstnanosti ve veřejné správě, stavebnictví, průmyslu a obchodu. Naopak v ostatních odvětvích došlo k zvýšení zaměstnanosti. Struktura zaměstnaných podle sektorů se nemění, ekonomika Prahy je dlouhodobě orientovaná na služby (terciární sektor, 4/5 zaměstnaných osob), téměř chybí primární sektor (pouze 0,3 % zaměstnaných osob v Praze). Ze zaměření Prahy na služby vyplývá i menší zastoupení průmyslu v Praze, což je zároveň odvětví s vysokým podílem vývozu. Vývoz je tedy v Praze pod průměrem ČR. Přesto se na území hlavního města je vytvořena ¼ HDP ČR, na této produkci se podílejí rovněž zam ěstnaní dojíždějící z jiných částí republiky (či zahraničí). K tomuto vysokému podílu přispívá rovněž příznivé složení ekonomiky, kde jsou zastoupena odvětví s vysokou přidanou hodnotou. V Praze je rovněž větší část vytvořeného produktu věnována na investice. Mzdy na pracovištích v Praze jsou proto nadprůměrné, jejich výše však mezi roky 2009 a 2010 poklesla. V roce 2010 byla průměrná hrubá mzda na pracovištích Praze 31 066 Kč. V Praze je průměrná mzda zvyšována zejména vysokými mzdami vedoucích pracovníků a řemeslníků. Průměr ČR převyšují v Praze i důchody, i když ne takovou měrou jako mzdy. Průměrný důchod je 10,800 Kč. Ekonomické oslabení se odrazilo i ve značně klesajícím tempu růstu důchodů po r. 2007. Vývoj nominální a reálné průměrné mzdy v Praze
S poklesem výkonnosti ekonomiky došlo přitom ke zvýšení počtu lidí s dalším zaměstnáním, ale také k poklesu podíl zaměstnanců a k zvýšení zastoupení pracujících samostatně výdělečně činných (18,3 % v roce 2010)
7.1.3. Bydlení Vývoj v posledních 10 letech charakterizují zejména tyto trendy: • • • • •
progresivní vývoj počtu bytů, růst objemů dokončených bytů ale také rozestavěnosti, růst vlastnické formy bydlení a snižování podílu nájemního bydlení, rychlý proces privatizace městského bytového fondu, zvyšování kvality bydlení a ekologických parametrů bydlení 30
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 Všechny tyto trendy se projevili i ve vývoji bytového fondu na Praze 2. V roce 2001 bylo v Praze evidováno 551 tisíc bytů, Počet disponibilních bytů na území hl. m. Prahy překročil počátkem roku 2010 hranici 600 tisíc, z toho 13% tvoří byty v rodinných domech což je srovnatelný podíl s rokem 2001. Nové byty vznikly převážně (z 82%) výstavbou bytových domů, z 13,7% výstavbou rodinných domů a z necelých 4% výstavbou domů ostatních. Specifické formy bydlení byly posíleny pouze 285 byty v DPS a tvoří v celkové skladbě dokončených bytů 0,5%. Přírůstek bytového fondu v Praze v období 2001 až 2010 činil cca 57,5 tisíc bytů (po odečtu přibližně 1 tisíce zrušených bytů). Z velkých měst se objemům Prahy (relativně podle počtu obyvatel) přibližuje pouze Brno. Z nových bytů realizovala správa města necelou 1/10 a tento podíl se dále snižuje. Tyto byty však tvoří převážnou část přírůstku nájemního bydlení, neboť ostatní bytová výstavba patří vesměs do vlastnického bydlení. Jde zejména o cca 70 až 75 % pro „prodej po dokončení“ (převážně bytové domy) a cca 10 % všech bytů postavených „pro vlastní potřebu“ (výhradně rodinné domy). Přesto je v Praze stále vysoké zastoupení nájemních bytů, nejvyšší podíl nájemních bytů ze všech regionů a o 20% bodů větší než průměr ČR. Lze říci, že čtvrtina domácností, které v republice bydlí v nájemním bytě, žije v hlavním městě. V Praze je stále vysoký i podíl družstevních bytů, který je zde také nejvyšší ze všech krajů. Podle výběrového šetření ČSÚ „Životní podmínky 2008“ je struktura domácností podle druhu bytu následující: ve vlastním domě žije 12,3 % domácností, v osobním vlastnictví 25,5 %, družstevním 20,9 %, nájemním 38,9 % a ostatní formy bydlení se podílejí 2,4 %. Oproti SBDL 2001 se tak podíl vlastnického bydlení téměř zdvojnásobil. Vedle nové výstavby působí na zvyšování vlastnického bydlení významně proces privatizace městských bytů. Proces privatizace dosud sice není dokončen, ale většina bytového fondu je z vlastnictví města nebo státu převedena do individuálního nebo skupinového soukromého vlastnictví. URM odhaduje, že v roce 2010 bylo v Praze cca 270 tisíc bytů v osobním vlastnictví a jejich počet tak výrazně převýšil počet nájemních bytů, jejichž počet odhadujeme na 210 – 220 tisíc. Nová výstavba zvýšila celkovou kvalitu bydlení, stejně tak jako velký počet bytů, který prošel modernizací (v letech 2001 až 2008 to bylo více než 32 tisíc bytů). Také dotační programy spojené s energetickými úsporami vedly ke zlepšení obytných parametrů. Pouze okrajově se změnily průměrné plošné parametry bytového fondu. Nová výstavba neovlivňuje ani strukturu bytů podle počtu místností (sice je zřetelný nárůst podílu rodinných domů s více místnostmi, u bytových domů lze však hovořit o minimálním růstu, resp. stagnaci). Hlavním důvodem je relativně vysoká úroveň cen nově postavených bytů. Procesy výstavby v Praze současně charakterizuje v letech 2001-2006 výrazný nárůst rozestavěnosti bytů, který se oslabil až v důsledku ekonomické recese. V období 2001-2006 byl v každém dalším roce počet zahajovaných bytů vyšší než dokončených. Postupně tak narůstala rozestavěnost, která dosáhla svého maxima v roce 2006 (20,5 tisíc rozestavěných bytů) a na konci roku 2008 činila 19,5 tisíc rozestavěných bytů. V roce 2009 (a částečně již v roce 2008), kdy se na pražském trhu s byty naplno projevují vlivy celosvětové ekonomické recese, dochází ke změně výše popsaného trendu a nastává nová situace, kdy počet dokončených bytů poměrně výrazně převyšuje počet zahájených bytů. Důvodem poklesu počtu zahajovaných bytů je, že investoři byly prakticky nuceny upustit od spekulativní výstavby rezidenčních projektů, a to kvůli zpřísněným podmínkám bank, požadujících nezanedbatelné procento předprodejů k poskytnutí požadovaného úvěru, bez něhož většina developerů není schopna finančně zajistit realizaci projektu. Poptávka však neabsorbuje ani již dokončené byty v rámci aktuálních developerských projektů, kterých je v současné době (resp. duben 2010) zhruba 3 tisíce neobsazeno. Právě propad na straně poptávky můžeme považovat za hlavní faktor, který zapříčinil ochlazení na pražském rezidenčním trhu, přičemž vliv světové finanční a hospodářské krize je v této souvislosti spíše druhotný. Zásadním činitelem propadu poptávky jsou především demografické faktory. Silné ročníky ze 70. let již většinou uspokojily své bytové potřeby a značná část reálné poptávky tak byla odčerpána již v minulých 31
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 letech, k čemuž přispělo mj. zvýšení DPH u stavebních prací a všeobecné očekávání růstu cen nemovitostí. Logickým důsledkem je, že v současnosti neexistuje dostatečně silná reálná poptávka, která by dokázala absorbovat velké množství dokončovaných bytů, při stávajících relativně vysokých cenách nového bydlení. Rozmístění bytové výstavby na území města je velmi diferencované. Těžiště výstavby se od roku 2000 nachází v městských částech obklopujících historické centrum města. V období 2001 až 2009 bylo dokončeno nejvíce bytů na území MČ Praha 5 – 5 tisíc, Praha 8 – 4,2 tisíc a Praha 10 – 4 tisíce. Více než 2,5 tisíc bytů bylo realizováno také na území MČ Praha 4, 6, 9. Ve vnějším pásmu města jsou nejvýznamnějšími oblastmi bytové výstavby městské části Praha 13 a 14, kde bylo v období 2001 až 2009 dokončeno 3 tisíce, resp. 2,7 tisíc bytů. Trvalý zájem stavebníků o centrum (zejména Praha 2 a 3), který se naplňuje především formou nástaveb a půdních vestaveb, ale také zástavbou proluk, znamenal rovněž poměrně významný bilanční příspěvek pro trh s byty. Nová výstavba v centru města přináší také řadu negativních důsledků pro kvalitu života a provoz – ztrátu volných a rekreačně využitelných ploch, problémy s parkováním, další dopravní zátěže a zátěže místní technické i sociální infrastruktury.
7.2. Městská část Praha 2 7.2.1. Vývoj početních stavů obyvatel Vývoj počtu obyvatel Prahy 2 je dlouhodobě ztrátový. V Praze 2 bylo k 1. 1. 2001 evidováno 51 447 bydlících obyvatel a oproti r. 1991 došlo k celkovému poklesu o 20% výchozího stavu. V předchozích deseti letech 1980-1991 byly úbytky ještě vyšší a během dvacetiletého období 1980-2001) se počet trvale bydlících obyvatel snížil celkem o 27 tis. obyvatel. V posledním desetiletí (od 1.1.2001 - 31.12.2010) se dynamika regresivního vývoje početních stavů oslabila a úbytky početních stavů jsou v absolutních hodnotách i přepočtu na střední stavy obyvatel významně nižší v porovnání s předchozími dekádami. V období 2001-2010 jsou sice zaznamenány další vysoké úbytky (-4718 osob), které byly ale z velké části vyrovnány kladným saldem v letech 2007-2009 (+2326 osob). V roce 2010 jsou již opět zaznamenány úbytky početních stavů, ale velmi nízké (-196 osob). Tento trend nižších úbytků je typický i pro následné čtvrtletí 2011(-104 osob) Vývoj početních stavů obyvatel 2001-2010 52000 51000 50000 49000 48000 47000 46000 45000 44000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
7.2.2. Přirozená měna a migrace Vývoj početních stavů je výslednicí dvou navzájem na sebe působících procesů – přirozené měny a migrace. Kladné saldo migrace je v zásadě vždy ovlivněno novou výstavbou, kladné saldo přirozené měny má přímou vazbu na věkovou skladbu. Následující tabulky a graf ukazují, že na celkových ztrátách početních stavů obyvatel se v období 20012010 z větší části podílela přirozená měna. Praze 2 se narodilo v daném období celkem 4917 dětí a zemřelo 6376 osob. Současně dokládají i skutečnosti, že ztráty přirozenou měnou se od r. 2001 postupně snižovaly a v roce 2009 byly počty narozených a zemřelých téměř v rovnováze. 32
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 Období 2001-2010 současně charakterizuje velký pohyb obyvatel stěhováním. Do Prahy 2 se od r. 2001 přistěhovalo 29797 osob a 30440 osob se vystěhovalo. Bilance přirozené měny a migrace 2001-2010 – Praha 2 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Celkem
Přirozená měna narození zemřelí 420 755 421 720
Migrace Přistěhovalí 1334 2251
vystěhovalí 2362 2536
419 441 491 526 509 554
689 659 655 593 601 556
2144 2205 2577 2801 4557 4092
2296 2596 2809 3584 3710 3333
575 561 4917
565 575 6368
4167 3669 29797
3363 3851 30440
Migrační ztráty, které provázely vývoj v posledním desetiletí, se na celkovém regresivním vývoji podílely pouze 37%. K vysokým migračním ztrátám došlo v roce 2001 a 2006. Období 2007-2009 je naopak silně migračně ziskové. Pohyb přirozenou měnou a migrací 2001-2010 - Praha 2 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Stav k 1.1. 51295 49 932
Přírůstky (úbytky) přirozenou měnou migrací -214 -1028 -216 -285
Stav k 31.12 49 932 49340
49340 49918 48309 47913 47063 47818
-170 -116 -120 -65 -92 -55
-152 -391 -232 -783 847 759
49918 48309 47913 47063 47818 48575
48575 49389
-6 -39 -1093
804 -182 -643
49389 49193
2001-2010 celkem
Saldo přirozené měny a migrace 2001-2010 - Praha 2
přírůstky(úbytky )
1000 500 migrace 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
-500
přirozená měna
-1000 -1500
33
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010
7.2.3. Věková skladba Vývoj ve věkové skladbě populace Prahy 2 byl ve sledovaném období 2001-2010 celkem příznivý. Průměrný věk obyvatel se snížil ze 43,2 na 42,2 let. Proporce v zastoupení základních věkových skupin zaznamenaly pokles v zastoupení nejstarší složky obyvatel 65 a více let o 2,5 procentního bodu. Tím se Praha 2 odlišuje od vývoje v Praze jako celku, kde podíl osob nad 65 let trvale stoupá. Tento proces a migrační zisky 2007-2009 vedly k snížení průměrného věku obyvatel Prahy, přesto, že vývoj počtu dětské složky 0-14 let byl v absolutních hodnotách i v relativním zastoupení regresivní. Došlo ale k výraznému posílení celé skupiny produktivní složky obyvatel, zejména obyvatel mladšího středního věku (25-39 let), kteří dnes tvoří téměř 40% z obyvatel produktivního věku Prahy 2 (viz graf podle pětiletých věkových skupin) Osoby pozdního produktivního věku (45-59 let) tvoří 20% podíl, srovnatelný se situací v Praze jako celku. Věková skladba obyvatel MČ Praha 2 2002 Věková skupina Celkem 0 – 14 15-64 65 a více let Průměrný věk
2010
abs. 49340
% 100,0
abs. 49 193
% 100,0
5576 34622 9102 43,2
11,3 70,2 18,4
5 044 36 331 7 818 42,2
10,3 73,9 15,9
Věkové složení obyvatelstva 2010 - MČ Praha 2
Věkové skupiny
Věkové složení obyvatelstva 2010 - MČ Praha 2 85 + 80 - 84 75 - 79 70 - 74 65 - 69 60 - 64 55 - 59 50 - 54 45 - 49 40 - 44 35 - 39 30 - 34 25 - 29 20 - 24 15 - 19 10 - 14 5 - 9 0 - 4 4000
Muži Ženy
3000
2000
1000
0
1000
2000
3000
Počet obyvatel
7.2.4. Sociálně ekonomické charakteristiky obyvatel Vývoj sociálně ekonomické skladby obyvatel lze obtížně analyzovat, díky nedostatku aktualizovaných údajů. Klíčový ukazatel sociální stratifikace, jakým je vzdělání, je dostupný zatím pouze ze sčítání 2001. Inovovanými a dostupnými statistickými údaji za městské části jsou pouze informace o míře nezaměstnanosti a podnikatelské aktivitě. V tomto směru tedy platí závěry z původní studie v Programu regenerace Prahy 2, které charakterizují městskou část jako prostor s vysokou koncentrací bydlení vzdělaných a ekonomicky silných skupin obyvatel.
34
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 2001 72 5946 11897 15657 9568 1505 44645
Skladba podle vzdělání MČ Praha 2 bez vzdělání základní učňovské a odborné bez maturity střední s maturitou Vysokoškolské nezjištěno Celkem
0,16 13,32 26,65 35,07 21,43 3,37 100,00
O velmi příznivé sociálním profilu populace Prahy 2 hovoří i skladba ekonomicky aktivních podle odvětví z r. 2001, s převahou pracujících ve třetím sektoru (82%), zejména pak vysoké (37%) zastoupení pracujících v tzv. vyšších službách (školství, zdravotnictví, veřejná administrativa, finanční služby, sociální péče). Skladba podle zaměstnanosti v základních hospodářských odvětvích MČ Praha 2 Ekonomicky aktivní celkem Primér Sekundér Terciér z toho v tzv. vyšších službách Celkem
2001 Počet
%
177 4823 22231 10184 27231
0,65 17,71 81,64 37,40 100,00
Také podnikatelská aktivita místního obyvatelstva podporuje závěry o vysoké koncentraci středních a vyšších středních skupin obyvatel. Porovnání s rokem 2001 potom ukazuje na výrazný nárůst této složky v Praze 2. V roce 2001 bylo na Praze 2 evidováno 5004 podnikatelských subjektů v kategorii samostatně činných osob a v roce 2010 to je již 13297 soukromně podnikajících subjektů. Tento trend je v souladu s celopražským vývojem. Soukromí podnikatelé na Praze 2 14000 12000
Počet
10000 8000 6000 4000 2000 0 2001
2005
2010
7.2.5. Situace na trhu práce Situace na trhu práce měla od r. 2001 pozitivní vývoj a to do roku 2008. V roce 2001 bylo ve sčítání evidováno 1443 osob hledajících práci a míra nezaměstnanosti byla 5,3%, v následujících letech se počet nezaměstnaných snižoval a zlom nastal v souvislosti s celosvětovou ekonomickou krizí. Situace na trhu práce není ani v současnosti nikterak vyhrocená, míra nezaměstnanosti je 5%, tj. mírně nižší než v Praze jako celku (5,3%). Na Praze 2 lze předpokládat určitý pozitivní vliv příznivé vzdělanostní skladby oproti celopražské situaci i vysokou nabídku pracovních míst v celém centrálním prostoru Prahy. Přesto na Praze 2 tvoří z celkového počtu uchazečů nezaměstnané osoby nad 50 let vyšší podíl (30,5 %) než v Praze jako celku (27,5%) - a to při relativně srovnatelném podílu obyvatel ve starší produktivní složce. Současně následující graf dokládá výrazný pokles nabídky volných pracovních míst po roce 2007. 35
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 Vývoj situace na trhu práce v Praze 2 3 500 3 000 2 500 2 000
neumístění uchazeči
1 500
volná pracovní místa
1 000 500 0 2005 2006 2007 2008 2009 2010
Vývoj nezaměstnanosti a volných pracovních míst 2005-2010 2005 2006 2007 2008 2009 731 1 178 Neumístění uchazeči celkem 1 081 1 087 919 4,0 4,0 3,4 2,7 4,4 Míra nezaměstnanosti 140 127 118 103 169 ve věku do 24 let nad 50 let / 50+ 351 343 300 221 328
2010 1 346 5,0 182 410
podle délky evidence více než 6 měsíců více než 12 měsíců Volná pracovní místa Dosažitelní uchazeči o zaměstnání Počet dosažitelných uchazečů na 1 volné místo
528 298
521 300
423 258
213 94
355 116
564 265
604
1 221
3 028
2 136
735
372
998
1 001
859
676
1 151
1 321
1,7
0,8
0,3
0,3
1,6
3,6
7.2.6. Vývoj domovního a bytového fondu Statistické údaje o kvantitativních i strukturálních charakteristikách domovního a bytového fondu jsou za městské části dostupné pouze ze sčítání 2001. Další vývoj lze pouze odhadovat z celopražských trendů a z údajů o nové výstavbě na Praze 2. V roce 2001 bylo v Praze 2 evidováno celkem 2 214 domů (trvale obydlených 2188), z toho tvořily převahu (90%) bytové domy, 1,9% rodinné domy, zbývající podíl domy ostatní. Díky nové výstavbě v průběhu let 2004-2010 se s největší pravděpodobností zastoupení rodinných domů ještě snížilo. Dokončené byty jsou evidovány pouze v bytových domech, částečně v nebytových domech. Bytový fond čítal v roce 2001 celkem 26 625 bytů, v tom bylo 87% bytů trvale obydlených a 13% bytů neobydlených nebo obydlených přechodně. Lze předpokládat, že po r. 2001 docházelo, ale již s nižší intenzitou než v letech devadesátých, k rušení bytů převodem na nebytovou funkci. V Praze jako celku bylo v tomto období zrušeno cca 1000 bytů. Zastoupení bytového fondu Prahy 2 je v rámci celé Prahy cca 5% a na Praze 2 by se v tomto poměru jednalo o cca 50 bytů. Vzhledem k atraktivitě prostoru pro nebytové funkce, vysokému stáří domovního fondu na Praze 2, ale i k existenci cca 3 % substandardních bytů v roce 2001 lze předpokládat vyšší participaci městské části Praha 2 na tomto procesu.
36
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 Období výstavby trvale obydlených domů MČ Praha 2 – sčítání 2001 do 1919
1 431
65,4
1920 - 1945
479
21,9
1946 - 1980
56
2,6
1981 - 1990
31
1,4
1991 - 2001
107
4,9
nezj.
84
3,8
Celkem
2 188
100,0
Bytový fond Prahy 2 jinak poskytoval (a poskytuje i dnes) velmi dobrý prostorový standard bydlení. Průměrná celková plocha bytu zde je byla vyšší než v Praze jako celku, kde působí efekt vysokého zastoupení panelové zástavby. Bytový fond 2001 Byty celkem z toho trvale obydlené v bytových domech v rodinných domech Průměrný počet m2 celkové plochy na byt Průměrný počet osob v bytě
Praha 2 Abs. 26 625 23 128 22 839 48 70,8 2,18
% 100,0 86,9 98,8 0,2
Praha Abs. 551 243 496 940 430 234 63 642
% 100 90 87 15
Xx Xx
66,7 2,33
Xx Xx
7.2.7. Nová výstavba Odpad bytového fondu (2001-2010) na Praze 2 zcela jistě plně nahradila nová bytová výstavba, i když byla její intenzita v celopražském srovnání velmi nízká. Průměrný počet ročně dokončených bytů byl na MČ Praha 2 pouze 2,74 bytu na 1000 obyvatel, v Praze 4,83 bytu. Srovnání intenzity bytové výstavby s celopražskou situací Dokončené Střední stavy Byty na 1000 obyvatel byty 2001obyvatel 2001- středního stavu 2010 2010 Abs. Abs. 2001-2010 Roční průměr 1 372 50098 27,4 2,74 Praha 2 Hl.m.Praha
58547
1 213 132
48,3
4,83
Z celkového objemu 1327 dokončených bytů v letech 2001-2010 bylo 35% dokončeno v roce 2008 – celkem 20% bytů v roce 2002. V ostatních letech jsou počty dokončených bytů nízké, v rozmezí 46-86 bytů. Dokončené byty 2001-2010 600
Počet bytů
500 400 300 200 100 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
37
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 Nové byty vznikaly především v bytových domech (74,9%) a v nebytových domech (25%). Pouze 1 byt byl dokončen v rodinném domě. Skladba dokončených bytů v letech 2001-2010 MČ Praha 2 Dokončené byty celkem v tom v bytových domech v rodinných domech v nebytových domech v domech s pečovatelskou službou
Abs. 1372 1028 1 343
% 100,0 74,9 0,1 25,0
0
0,0
Specifikou Prahy 2 je značně vysoký počet a zastoupení dokončených bytů v nebytových domech na celkovém objemu dokončených bytů. Výstavba v nebytových domech realizovaná na Praze 2 (zejména v roce 2002, kdy bylo dokončeno 246 bytů v nebytových domech), tvoří 15% z celkového objemu těchto bytů dokončených v sledovaném období v celé Praze. Naopak se Praha 2 nepodílela na zvýšení potenciálu bytů zvláštního určení v DPS. Na Praze vznikaly tak jako jinde byty z velké části nástavbami a dostavbami. Část bytů ale vznikla výstavbou ucelených komplexů. Na Praze 2 jsou v sledovaném období evidovány dva takové počiny a to výstavba • •
Rezidence Riegrovy sady na k. ú. Vinohrady a Žižkov se 152 byty Bytového komplexu Muška na k. ú. Nové Město a Vinohrady s 240 byty, 10 ateliéry, 312 garážemi a 2850m2 obchodních a nebytových ploch
7.2.8. Vývoj vlastnických forem bydlení Prahu 2 charakterizoval v roce 2001 velmi vysoký podíl nájemního bydlení. Nájemní byty tvořily počtem 18,8 tis. jednoznačně převažující typ bydlení (84,3 %). Dominantní byly v této skupině byty soukromých majitelů, necelou třetinu (29%) tvořily byty v majetku obce (celkem 5476 bytů). V celém bytovém fondu bylo jejich zastoupení 25%. Trvale obydlené byty podle právního důvodu užívání MČ Praha 2 (2001) abs. % ve vlastním domě 477 2,1 v osobním vlastnictví 1 386 6,2 byt nájemní 18 812 84,3 byt člena bytového družstva 591 2,6 byt člena družstva nájemců 1 059 4,7 Celkem 22325 100,0 Podíl nájemního bydlení ve vlastnictví státu se od roku 2001 postupně snižoval. V současnosti má MČ 4325 bytů, tj., 79% z objemu nájemních bytů v roce 2001. Současně je připravována další etapa prodeje, kdy bude nabízeno k prodeji 126 domů s 1695 byty. Při případném prodeji plného počtu takto nabídnutých obecních nájemních bytů by se snížil na 2630 bytů a byl by výrazně pod tzv. optimální hladinou obecního vlastnictví, za kterou je považováno 20% z bytového fondu. Motivem je uchování určitého objemu bytového fondu pro zajištění nezbytných funkcí a sociální potřeby MČ. Tato hodnota byla deklarována i v politice hl. m. Prahy. Proces privatizace v letech 2001-2011 vedl k relativně rychlé proměně proporcí v právní formě bydlení směrem k výraznému posílení vlastnického bydlení na Praze 2. V poslední době jsme ovšem i na Praze 2 svědky procesu opačného, že dochází k výstavbě nájemních bytů (viz Bytový komplex Muška).
38
7. ZÁKLADNÍ DEMOGRAFICKÉ A SOCIÁLNÍ TENDENCE VÝVOJE PRAHY 2 V LETECH 2001 – 2010 Vývoj počtu bytů v obecním vlastnictví MČ Praha 2 6000 5000 4000 3000 2000 1000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
7.3. Závěr Analýza základních tendencí vývoje demografické a sociálně ekonomické situace v Městské části Praha 2 ukázala řadu shodných tendencí s celoměstským vývojem, ale i některé odlišnosti, které vyplývají ze specifik Prahy 2 jako centrální části s vysokou atraktivitou pro nebytové funkce, s vysokou hustotou zástavby, a s odlišnou demografickou skladbou. To jsou faktory, které dlouhodobě nepříznivě ovlivňují celkové přírůstky početních stavů a vývoj počtu obyvatel na Praze 2, který byl i přes vysokou migrační atraktivitu městské části ztrátový. Také vliv výrazně zvýšené celopražské natality se zde promítl v menší míře. Zásadní rozdílem od celopražského vývoje 2001-2010 je nízká dynamika bytové výstavby v ukazateli počtu dokončených bytů. Také struktura dokončených bytů vykazuje oproti celoměstské situaci určité odlišnosti – především úplnou absenci výstavby rodinných domů a naopak vysoké zastoupení dokončených bytů v nebytových domech. Zásadní odlišností je vyšší tendence k intenzifikaci obytné funkce formou nástaveb a vestaveb a využitím proluk a vnitrobloků. Určitým unikátem je výstavba bytového komplexu nájemních bytů při novoměstských hradbách (spol. Muška) a výstavba bytového komplexu rezidence Riegrovy sady při Italské ulici (spol. CR-City a.s.). Jinak lze dokladovat, nebo alespoň odůvodněně předpokládat, srovnatelný (i když ne identický) vývoj a změny skladby obyvatel podle státní příslušnosti, (zvyšování podílu cizinců), podle sociálních charakteristik, zaměstnanosti i ekonomické situace. Shodné jsou i tendence k zvyšování vlastnického podílu bydlení a nedokončenost privatizačních procesů městských bytů. Obdobně dochází na Praze 2 ke zlepšování kvality bytového fondu i jeho energetické úspornosti regeneračními a modernizačními aktivitami.
39
