7. Kultura a umění renesance, manýrismus 1. ranná renesance (15. století, hlavně Florencie) 2. vrcholná renesance (1500 – 1520, Florencie, Řím, Benátky) 3. manýrismus (1520 – 1590, Florencie, Řím, Benátky, Parma, Vicenza atd.) 4. zaalpská renesance (16. století, renesance v Čechách, Německu, Nizozemí) > začátek na konci 15. století ve Florencii v Itálii, spolu s třemi historickými událostmi – 1492 objevení Ameriky, 1445 Guttenberg vynález knihtisku, 1453 pád Konstantinopole > současně s ní novověk > la renaissance = znovuzrození > inspirace v antice a její kultuře > staví se proti víře a teologii, důraz je kladen na člověka a jeho život, schopnosti, vzdělanost, rozum (humanismus) > vznik nových věd – astronomie, matematika, fyzika, anatomie, ... > znovuobnovuje antickou kalokagathii (harmonie duše a těla) > znovuobjevuje přírodu > do popředí jde individualita jednotlivých umělců > umělecká díla jsou realistická, mají lidské měřítko (umělec se také nespoléhá jen na zrak, ale opírá se o perspektivu a anatomii)
1. Ranná renesance > začíná 1401 uměleckou soutěží o vytvoření severních dveří florentského baptisteria. Proti sobě stojí Filippo Brunelleschi X Lorenzo Ghiberti (Ghiberti vyhrává, námětem dveří bylo obětování Izáka) Architektura 1. sakrální (kostel, klášter,...) 2. světská (městský palác, dům,...) > často se staví s centrálním půdorysem > dbá se na prosvětlenost prostoru a staví se s lidským měřítkem > populární jsou kupole > edikula – architektonické orámování oken sloupky, pilastry > arkáda - řada oblouků stojících na sloupech > sgrafito – oblíbený dekorativní prvek na stěnách Leone Battista Alberti > teoretik (napsat 10 knih o architektuře) i umělec > sám stavby pouze projektoval, stavěli jiní > Palazzo Ruccelai > definuje krásu jako vyrovnanou jednotu rozličných částí v harmonickém celku, z něhož žádnou nelze odejmout nebo změnit, aniž by neutrpěl celek Filippo Brunelleschi > sochař a teoretik (zabýval se matematikou, perspektivou) > návrh kupole florentského dómu (8mibokká, 42m široká) > návrh florentského nalezince > návrh kostelu San Lorenzo (trojlodní bazilika, arkády oddělující vedlejší lodi, slavná sakristie –
dokonalá centrála na čtvercovém půdorysu s melounovou klenbou) pro rodinu Medici (sponzoři umění) Sochařství > sochařství převzaté ze středověku (oltáře, portály...) rozšiřuje o volnou sochu umístěnou na náměstích, nádvořích paláců (náboženské, mytologické náměty) a také rozvíjí sochařskou podobiznu (busty, postavy, jezdecké pomníky,...) > hlavní zájem je o realistické zobrazení lidského těla v přirozených proporcích a postojích > studium anatomie > zdobí se kašny, fontány > ornamentika s akantem, vejcovcem, meandrem a jinými antickými tvary > emblém – zobrazení spojené s nápisem v alegorický celek Lorenzo Ghiberti > severní bronzové dveře florentského baptisteria (námět obětování Izáka a příběhy z Nového zákona). V kompozici i plastickém pojetí navázal na první dveře od Andrey Pisana > východní dveře baptisteria, které jsou nazývány Rajská brána (10 reliéfů ze Starého zákona – perspektivně konstruované plastické obrazy, skvělá hra světla a stínu) Donatello > vyučil se u Ghibertiho > socha Davida pro florentský dóm (o 20 let později opět David pro rodinu Medici – je vidět velký pokrok, dokonalý kontrapost, modelace) > spolupracoval s Brunelleschim na sochařské výzdobě staré sakristie v San Lorenzu > Máří Magdaléna, Judita a Holofernes > jezdecký pomník Gattamelata (v Padově) Andrea del Verrochio > pokračovatel Donatella > socha Davida a sousoší Krist a sv. Tomáš pro Or San Michele > bronzová busta Lorenza Medici Malířství > kromě dřevěných desek se začalo malovat i na plátna > kromě náboženské malby se uplatňují mytologická, alegorická a historická témata Masaccio > zakladatel ranně renesanční malby > lidé na jeho obrazech jsou plně plastické figury, které mají antickou krásu a vznešenost, prostor okolo je vybudován dle zákonů perspektivy, krajina je naplněna atmosférou > hlavním prostředkem je modelace světlem > první renesanční akty na Vyhnání z ráje > Sv. Petr uzdravuje svým stínem (pohled do florentské architektury) > freska Svatá trojice v kostele San Maria Novella > deskový obraz Trůnící Madona Sandro Botticelli
> neden z nejpopulárnějších renesančních malířů > typické jsou složité mytologické a alegorické obrazy > Klanění tří králů (s podobiznami členů rodiny Medici) > nejznámnější jsou Jaro a Zrození Venuše pro vilu Lorenza Medici > nástěnné obrazy v Sixtinské kapli ve Vatikánu
2. Vrcholná renesance > roli hrají papežové Julius II. (z církevního území vytvořil pevný stát) a Lev X. Architektura > vrcholná renesance zdůraznila monumentalitu a vznešenost stavby > na bohaté výzdobě se podílí sochaři i malíři > mecenáši umění byli papeži Julius II. a Lev X. Donato Bramante > nádvoří belvederu pro papeže > chrám sv. Petra ve Vatikánu (půdorys řeckého kříže se čtyřmi malými kupolemi a jednou ústřední), pokračoval na něm potom Michelangelo > návrh svaté chýše Sochařství > ranně renesanční sloh, založený na realismu vystřídal vrcholný, založený na idealismu – realistické napodobení není cílem, ale předpokladem pro uměleckou tvorbu. Od popisu se přechází k zobrazení tělesné a duchovní krásy a hodnot. Michelangelo Buonarroti > začal se učit ve 13ti letech, později u Donatelova žáka Bertolda a na medicejské akademii > Madona na schodišti, Opilý Bacchus (v něm porušil klasický kontrapost a naznačil kymácivou opilost) > David (původně určený pro Florentský dóm) > Sv. Matouš (zůstal nedokončen), sedící Mojžíš > velký projekt Medicejských náhrobků v kapli San Lorenzo – nepodařilo se dokončit Malířství Leonardo da Vinci > geniální vynalézající vědec > Klanění tří králů (Florencie, nedokončené) > Madona ve skalách (kompozice pyramidy vázaná šerosvitem) > nástěnná malba v reflektáři kláštera S. Maria delle Grazie Poslední večeře (pro zdůraznění postav zmenšil stůl, pohyby a gesty postav líčí jejich psychologické pohnutky. Středem je Kristus, ke kterému se sbíhají všechny linie > Dáma s hranostajem > Sv Anna Samotřetí > Mona Lisa Gioconda (zobrazuje svůj ideál ženské krásy)
Michelangelo Buonarroti > strop Sixtinské kaple (podařilo se mu překonat skutečnost subjektivní představou, v postavách proroků a sibyl vytvořil „nové typy lidí“, se skvělými duševními schopnostmi a vnitřní velikostí) Raffael > dvorní malíř papeže Julia II., jedním z předních malířů vrcholné renesance > typický je monumentální sloh se vznešenými a důstojnými lidmi, vliv Michelangela > první práce v Papežských pokojích (teologické, poetické, právní a filozofické alegorie) – nejznámnější Athénská škola (alegorie filozofie) ukazuje významné filozofy (Platón, Aristoteles, Diogenes ležící na schodech, Herakleitos vypadající jako Michelangelo). Parnas (alegorie poezie) ukazuje jeho pojetí antiky, spojující ideál krásy s duševní ušlechtilostí. > 10 tapiserií pro Sixtinskou kapli (náměty z Kristova života a skutků apoštolů) > Sixtinská Madona (vložil tam vlastní ideál prostoru – Madona kráčí po zeměkouli) > portréty papežů Benátská škola > typický je kolorismus > vedoucí osobností Giovanni Bellini, později jeho žák Giorgione (symbolické obrazy Tři filozofové, Bouře, Odpočívající Venuše) > jeho malba je zobrazením duševních prožitků a citových hnutí Tizian > žák Belliniho, dokončil nějaké obrazy Giorgioneho > oblíbenec císaře Karla V., také pracoval pro španělského Krále Filipa II. > široká škála výrazových prostředků a barev > nesnažil se předměty přeložit do linií, ale pracoval se skutečným vizuálním barevným dojmem > umění u něj získává nový smysl – je to zdroj životní radosti a obohacením života > Assunta (Nanebevzetí Panny Marie v Benátkách) je dokonalý prototyp barokních kompozic > Bacchus a Adriana, Zavraždění sv. Petra (vzor pro některé barokní prvky) Correggio > světelně iluzionistické fresky v kostele San Giovanni Evangelista v Parmě, parmský dům (předjímají barokní malířtví) > oltářní obrazy (nejslavnější je Svatá noc, zajímavý světelný efekt)
3. Manýrismus > ideál dokonalé harmonie nahradila snaha po subjektivním výrazu > nadřazení nadpozemského světa, zdůraznění vnitřního duševního prožitku > umění se stává výrazem fantazie Architektura Michelangelo Buonarroti > pracoval na Staré Sakristii v San Lorenzu > hlavní architekt chrámu sv. Petra v Římě (vrátil se k Bramantově projektu) > schodiště knihovny Laurenziány
Andrea Palladio > hodně děl ve Vicenze (vila Rotonda, Teatro Olimpico) Sochařství Michelangelo Buonarroti > Medicejské náhrobky (umělecký subjektivismus, zrůrazňující dynamiku a expresivní nadsázku) > Piety (návrat ke gotickému typu vertikální piety) Malířství Michelangelo Buonarroti > v manýrismu hledá cestu k novému spiritualismu > Poslední soud na oltářní stěně Sixtinské kaple, 14,8 x 13,3m (rozvíjí kompozici po celé ploše zdi, rozdělení na tři pásma – nebe, místo pro souzení uprostřed a dole peklo > Pavlova kaple ve Vatikánu (Obrácení sv. Pavla a Ukřižování sv. Petra – Michelangelo popírá empirický a racionální základ renesančního malířství, místo souměrnosti a vyváženosti je asymetrie a nepoměr proporcí) Tizian > náboženské obrazy (soucítění s tragikou života) > spolu s manýrismem zavrhuje smyslový ideál mládí > postavy splývají s pozadím v jeden barevný celek, nerozeznáváme žádné linie, tvary se vynořují z temnoty > Apollo a Marsyas Tintoretto > zbožný, pracoval pro bratrstva, jejichž význam rostl s novým prohloubením náboženského života > ve svém díle spojil benátský kolorismus s Michelangelovskou kompozicí a plastickou fantazií > všechny prostředky podřídil duchovnímu prohloubení výjevu, spiritualismu a mysticismu > Zázrak sv. Marka (zobrazení zázračného děje) > 24 obrazů pro budovu Scuola di San Rocco (byl jejím členem) > Klanění tří králů, Poslední večeře Paolo Veronese > rád maloval biblické hostiny a oslavy, měl smysl pro radost ze života > vyzdobil interiéry dóžecího paláce > skvělý kolorista
4. Zaalpská renesance > renesance se z Itálie začala šířit do zbytku Evropy od konce 15. století > první renesanční prvky se objevují v architektuře na ještě gotických stavbách > důležitou roli hraje Rudolf II., jeho pražský dvůr se stal centrem mezinárodního manýrismu, Rudolf byl velký podporovatel umění, zval k sobě umělce zvenčí, působili u něj např. Ital Giuseppe Arcimboldo (ty portréty složené z ovoce a jídla obecně) nebo holanďan Bartholomeus Spranger (mytologické a alegorické výjevy, náboženské obrazy, podobizny – schopnost realistické portrétní
charakteristiky) Architekrura Čechy a Morava > do českých zemí se renesance dostala jako import královského dvora a vysoké šlechty > první prvek jako detail – renesanční okna ve Vladislavském sálu Pražského hradu > městské stavby (brány, radnice,...) > zámky české šlechty (různé typy arkád v nádvořích, sgraffita a fresky na stěnách) > sakrální architektura (např. Kaple sv. Vojtěcha, Vlašská kaple, kostel sv. Rocha) > sgrafito jako výzdoba zámků, paláců, městských domů – získalo to oblibu jako levná náhrada plastické výzdoby stěn > Míčovna v královské zahradě, zámek Litomyšl, Telč > k vnější dekoraci se používaly také fresky Královský letohrádek > první slohově vyhraněné renesanční dílo > projekt vypracoval ital Paolo della Stella, vybudoval Bonifác Wolmut > vzorem byl půdorys řeckého chrámu Bonifác Wolmut > dvorní architekt Ferdinanda I. > na některých stavbách kombinoval gotiku s renesancí > Letohrádek Hvězda > úpravy sněmovny na Pražském hradě > Míčovna v královské zahradě (motivy z díla A. Palladia) > projektoval Kapli sv. Vojtěcha (první zaalpská polygonální stavba) Sochařství > první kamenická díla se uplatnila při dekoraci architektury (okla Vladislavského sálu) > objevila se technika štuku (např. V letohrádku Hvězda – přes 300 polí s náměty antické mytologie) Adrien de Vries > nizozemský kovolijec > pracoval pro Rudolfa II. A poté pro Albrechta z Valdštejna > busty a reliéfy pro Rudolfa II. > socha Herkula (měkká modelace těla je typická pro manýrismus) Malířství Španělsko El Greco > učil se malovat v Benátkách, žák Tiziana, žil a tvořil v Toledu > typický expresivní barevností
> vyhledával náměty, které mu umožňovaly stupňovat dojem zázračného dění (Zmrtvýchvstání, Nanebevzetí, Pátá pečeť apokalypsy) > Pohřeb hraběte Orgaze (spojuje dva děje – dole pohřební obřad, nahoře uvítání hraběte v nebi, obraz nemá pevné prostorové uspořádání a působí hodně snově a mysticky) > Pohled na Toledo (zachycuje duševní pocity víc než krajinu) > Laokoon Nizozemí > nizozemští malíři malují u neměcké šlechty a také u Rudolfa II. > v 16. století jde hlavně o krajinomalbu, žánr, podobiznu a zátiší Pieter Brueghel st. > satirické výjevy podobné stylu Hieronyma Bosche (inspirace je vidět u obrazů s tématikou zla a jeho potrestání – Poslední soud, Triumf smrti) > ovlivnil ho Tizian > své výjevy zasazuje většinou do vesnického prostředí > Přísloví (vyjadřuje zlomyslnost a nesmyslnost lidského chování) > Stavba babylonské věže > cyklus měsíců (5 obrazů, na každém jsou 2 měsíce – Lovci ve sněhu (prosinec, leden), Pochmurný den (únor, březen), Senoseč (červen, červenec), Žně (srpen, září) a Návrat stáda (říjen, listopad) > figurální kompozice (Selská svatba, Selský tanec) > na obrazech jsou často humorné a ironické detaily s určitým poselstvím Německo Albrecht Durer > cyklus dřevořezů s tématem Apokalypsy (skvělá technická preciznost a fantazijní představa konce světa) > dřevoryty Pašije a Život Panny Marie > nejvíc se věnoval mědirytině (biblické, mytologické a alegorické náměty) > malba Růžencová slavnost (souměrná kompozice s papežem, císařem a Madonou s Ježíškem – tvoří rovnostranný trojúhelník) > realistické malované autoportréty > detailní studie těla spolu s psychologickou charakteristikou > základem jeho umění je kresba > napsal knihy o proporcích lidského těla a perspektivě Hans Holbein ml. > uznávaný portrétista (Erasmus Rotterdamský, Jindřich VIII.,...) > malíř (madony, fresky – basilejská radnice) a grafik (cyklus dřevořezů Tanec smrti, biblické ilustrace) > obraz Velvyslanci > vytvořil renesanční ilustrační sloh, který zahrnoval titulní listy, viněty, iniciály a vlastní ilustrace – obrysová linie je doplněna šrafovaným modelováním Lucas Cranach > byl povýšen do šlechtického stavu – od té doby používal místo podpisu draka ze svého erbu > hodně madon, podobizny knížat > má smysl pro humor (obrazy nerovných párů, např. Mladá žena se starcem, kterému šahá do
kapsy) Čechy a Morava > až do 16. století přežívá pozdní gotika ve všech malířských druzích (a nebyla nijak extra) Mistr litoměřického oltáře > ranné dílo litoměřický oltář s pašijovými výjevy > vyzdobil horní část kaple sv. Václava v chrámu sv. Víta (fresky s výjevy ze svatováclavské legendy)
