6.3 Ukázka zpracovaného projektu

6.3 Ukázka zpracovaného projektu PROJEKT: NÁVRH UMÍSTĚNÍ PODNIKU NA VÝROBU AUTOMOBILOVÝCH SOUČÁSTEK a) Motivační úvod Byli jste pověřeni vedením Vaší firmy k vypracování návrhu umístění plánované pobočky na výrobu automobilových součástek. Jedná se o německou firmu sídlící v německém městě Cham (jihovýchod SRN), která chce, hlavně z důvodů levnější pracovní síly, lokalizovat svou pobočku v České republice. Jelikož se převážná část produkce bude vyvážet nazpět do SRN, chce firma vhodně umístit svou filiálku v blízkosti hranic s přihlédnutém k poloze mateřského závodu, někde na území bývalého okresu Domažlice. Vytvořte za tímto účelem projekt zpracovaný pomocí softwaru ArcExploreru 4.0.1, který pak předložíte vedení k prostudování. Jedná se o týmovou práci, tudíž je nutné spolu neustále spolupracovat a vyměňovat si získané poznatky. b) Rozbor úkolu, možnosti řešení, plán činnosti Ještě před samotným rozborem zadaného úkolu je vhodné si zopakovat základní geografické údaje o místním regionu. Ke snazší orientaci žáků dopomůže seznámení se s obecně zeměpisnou mapou diskutovaného území (mapa č. 1). Zamyslete se každý nad zadaným problémem a navrhujte všechny možné faktory, které budou ovlivňovat umístění podniku, jejich volbu odůvodněte. Lokalizační předpoklady *) : -

fyzickogeografické •

oblasti s nadmořskou výškou do 700 m – z důvodů vyšší průměrné teploty vzduchu, a tudíž kratšího zimního období se sněhovými komplikacemi

•

rovinatý terén tzn. sklon terénu do 1˚– z důvodů minimálního zásahu do úpravy terénu, který by v případě větší sklonitosti musel nastat

*) Pro ilustraci je uvedeno jen pár možných příkladů. Pro tyto předpoklady neexistuje

univerzální šablona, proto se může stát, že dvě různé skupiny budou uvažovat při stejném zadání rozdílné lokalizační předpoklady. Mapa č. 1 Obecně zeměpisná mapa území bývalého okresu Domažlice

Pramen: vlastní zpracování dat ArcČR 500 verze 1.2 pomocí softwaru ArcView GIS Version 3.1

•

umístění na nepropustném geologickém podloží – z důvodů hrozící nestability podloží a s tím spojených finančních nákladů na jeho zpevnění

•

oblasti mimo zalesněná území – z důvodů využití již odlesněné půdy a vyhnutí se tak nutnosti kácení lesa

- socioekonomické . • vzdálenost do 5 km od silnice I. třídy – z důvodů snadnější dostupnosti zaměstnanci a rychlejšího vývozu součástek k montáži . • území s větší nezaměstnaností obyvatel – z důvodů dostatečného množství pracovní síly . • více obyvatel s nižším stupněm vzdělání (se základním a středním odborným vzděláním bez maturity) – z důvodů postačujícího vzdělání pro jednoduchou manuální práci Zdroje využitých geodat Ke zpracování projektu byla využita geodata z databází ArcČR 500 a GEOČR 500. Jedná se o vektorová data formátu ESRI Shapefile v souřadnicovém systému S-JTSK. Připojená tabelární data jsou uchována jako soubory DBF. Před samotným využitím v projektu, zpracovávaném pomocí ArcExploreru 4.0.1, byla data nejprve upravena softwarem ArcView GIS Version 3.1 (lze využít i jiný software). V tomto případě byl software použit: 1. 1. Na oříznutí všech využitých vrstev (shapefiles) pouze na oblast sledovaného území (tab. č. 3). Bylo tak učiněno proto, že k dispozici byla data pro celý Plzeňský kraj, avšak pro potřeby projektu postačovala geodata vztahující se k bývalému okresu Domažlice. Názvy vzniklých upravených vrstev jsou zaznamenány v tabulce č. 3. 2. 2. Na přidání dat o nezaměstnanosti a vzdělanosti obyvatel v jednotlivých obcích bývalého okresu Domažlice, které jsou dostupné na stránkách Českého statistického úřadu (ČSÚ), do atributové tabulky vrstvy obce d.shp, čímž nám vznikla nová upravená vrstva údaje.shp (příloha č. 1) 3. 3. Na vytvoření nových vrstev, které vznikly generalizací vrstev původních. Vzniklé vrstvy většinou neslouží k realizaci samotného projektu, ale byly záměrně vytvořeny k lepší orientaci v mapě. Názvy vzniklých upravených vrstev jsou zaznamenány v tabulce č. 4. Tab. č. 3 Změna názvů dílčích vrstev po oříznutí původní shape file okresy obce zujb vrstev sklon klzm10 silnice vod_pl vod_tok vysky pokryv

shape file po úpravě domažlice obce d zujb d vrstevnice d sklon d klzm 10 d silnice d vod_pl d vod_tok d vysky d pokryv d

zelez

zelez d

Pramen: vlastní zpracování Tab. č. 4 Změna názvů dílčích vrstev po generalizaci původní shape file hp zujb d zujb d klzm 10 d klzm 10 d

upravený shape file hp f domažlice sídla c8 d3

Pramen: vlastní zpracování 4. Na editování atributové tabulky vrstvy klzm 10 d.shp (viz příloha č. 1). Toto editování spočívá ve vložení specifických kódů do atributů vrtvy klzm 10 d.shp, označujících dílčí hodnotící obdélníky této vrstvy (např. A7, B3, H5 atp.). Následně se k atributům těchto jednotlivých obdélníků přidají prázdné pole, která později budou sloužit k zaznamenání námi stanovených bodových hodnot v závěrečné fázi zpracování projektu. Podrobný postup tohoto bodování lze nalézt v části c) této kapitoly. Následuje stručný popis použitých dat v projektu, příslušná metadata jsou podrobně popsána v příloze č. 1. Přehledný obsah využité databáze: Západočeská univerzita v Plzni • ArcČR 500 verze 1.2 Tab. č. 5 Základní geografické prvky téma

prvek

typ prvku

shape file

stav

atributy

silniční síť

silnice

linie,

silnice d

2004

třída

(s popisem)

anotace

číslo silnice jízdní pruhy

železniční síť

železniční tratě

linie

zelez d

2004

typ číslo trať. oddílu kategorizace tratě elektrifikace

vodní toky

vodní toky

linie,

(s popisem)

anotace

vod_tok d

2004

název typ

vodní plochy

vodní plochy (s popisem)

polygon, anotace

vod_pl d

2004

název název vod. toku typ výška hladiny

výškopis

sklonitost

vrstevnice

linie

vrstev

2004

nadmořská výška

výškové body

bod, anotace

vysky d

2004

název vrcholu nadmořská výška

sklonitost

polygon

sklon

2004

stupeň sklonitosti

Pramen: zpracováno podle Popisu ArcČR verze 1.2 Tab. č. 6 Administrativní jednotky téma

prvek

typ prvku

shape file

stav

atributy

základní územní jednotky

ZÚJ (s popisem)

bod, anotace

zujb d

2000

název IČZÚJ typ okres pověř. obecní úřad (1999) finanční úřad (1999) stavební úřad (1999) PSČ (2000) počet obyvatel (1991, 1999) obec NUTS

vybraná sídla

bod, anotace

sídla

2004

stejné jako u zujb d.shp

Domažlice

bod

domažlice

2004

stejné jako u zujb d.shp

obce

region

obce d

2004

IČZÚJ název

obec/NUTS počet obyvatel (1991, 1999) údaje

region

údaje

2004

ICZUJ název

obec/NUTS počet obyv. (1991, 1999) počet ekon. aktiv. ob. (2001) počet ob. starších 15 let podíl obyvatel s nižším vzděláním*) podíl nezaměstnaných i v (%)

okresy

okresy

region

okres d

2004

název okres

počet obyvatel (1991, 1999) NUTS kraj1960

*) nižším vzděláním je rozuměno vzdělání základní a střední odborné bez maturity Pramen: zpracováno podle Popisu ArcČR verze 1.2 Tab. č. 7 Rozšiřující tematické informace téma

prvek

typ prvku

shape file

stav

atributy

klad listů státních mapových děl

základní mapa 10

region

klzm10 d

2004

nomenklatura

hraniční přechod

hraniční přechod Folmava

bod

hp f

2004

název český název zahraniční typ charakter rozsah dopravy a provozu

Pramen: zpracováno podle Popisu ArcČR verze 1.2

50 • GEOČR 500 Tab. č. 8 Tematické informace zabývající se geografickým povrchem téma

prvek

typ prvku

shape file

stav

atributy

geologie

horniny (s popisem)

polygon

geologie d

2004

typ hornin

krajinný pokryv

krajinný pokryv

polygon

pokryv d

2004

popis plochy

Pramen: zpracováno podle GEOČR 500 • ČSÚ – Český statistický úřad Využité informace týkající se vzdělanosti a nezaměstnanosti v jednotlivých obcí. Základní údaje o obcích jsou volně dostupné ve formě tabulek formátu *. xls na webových stránkách ČSÚ (2004) http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zakladni_udaje_o_obcich. c) Zpracování projektu Organizační struktura zpracování projektu by měla být v kompetenci učitele i samotných studentů. Starším žákům je vhodné nechat určitou volnost v rozdělení dílčí práce, avšak vedoucí projektu musí pro ně nejdříve připravit konkrétní strukturu činností. V kolektivu by měla vládnout kooperace a vzájemná výpomoc, což je nejefektivnější situace pro dosažení zadaného úkolu. Struktura činností: 1. 1. Vytvořit pomocí softwaru ArcExplorer 4.0.1 tematickou mapu dílčích lokalizačních předpokladů 2. 2. Ohodnotit příslušné vzniklé obdélníky na základě shodné klasifikace 3. 3. Sečíst dílčí bodové ohodnocení těchto polí v síti u jednotlivých skupin 4. 4. Zjistit nejlépe obodované pole Tvorba tematických map se odvíjí od předem stanovených kritérií. Všechny mapy, které žáci vytvoří, by měly mít co možná největší vypovídající hodnotu vztahující se ke sledovanému jevu. Tematické mapy konkrétních lokalizačních předpokladů: Vždy po otevření softwaru ArcExploreru 4.0.1 a před zahájením tvorby map je důležité nastavit si správné jednotky měřítka. V nabízené náhledové liště (View) zvolíme Vlastnosti měřítka (Scale Bar Properties) a nastavíme si Mopové jednotky (Map Units) v metrech, Jednotky měřítka (Scale Units) v kilometrech a Jednotky obrazovky (Screen Units) v centimetrech. Samotné měřítko se nám pak zobrazí po odškrtnutí pole Měřítko (Scale Bar). Je nutné si uvědomit, že jelikož vytvořené mapy v ArcExploreru 4.0.1 nemají výstupní formát, je třeba je prezentovat ve formě zkopírované obrazovky, která však má poměrově zmenšené měřítko. Jelikož pracujeme s geodaty vytvořenými v souřadnicovém systému S-JTSK, mají všechny následující mapy severní orientaci ukloněnou o 6˚doprava.

Obr. č. 1 Nadmořská výška menší než 700 m na území bývalého okresu Domažlice

Pramen: vlastní zpracování v ArcExploreru 4.0.1

• nadmořská výška do 700 m Postup: Nejprve načteme vrstvu okres d.shp, u které zvolíme průsvitnou výplň (Transparent Fill), neboť potřebujeme jen hranice okresu. Dále načteme vrstvu vrstevnice.shp a vykreslíme jí zvolením specifické hodnoty (Unique Symbols) podle pole VYSKA z atributové tabulky. Pak již stačí navolit si barvy pro hodnoty do 700 m n.m. a nad 700 m n.m. a upravit správně legendu. Pro orientaci je přidána do mapy vrstva vysky d.shp i s popisky (Labels), která nám zobrazí nadmořské výšky významných vrcholů v okolí. Jak je patrné z obr. č. 1, pro nás příznivé podmínky nadmořské výšky do 700 m n.m. (odstíny zelené barvy) jsou na většině území, naopak nevyhovující (odstíny šedé barvy) tj. nad 700 m n.m., se nachází v nejvyšších polohách Českého lesa. Obr. č. 2 Nepropustné podloží na území bývalého okresu Domažlice


• nepropustné geologické podloží Při tvorbě příslušné tématické mapy musí studenti zapojit poznatky ze základů geologie, neboť je třeba, aby z nabízených hornin rozpoznali, zda se jedná o propustný či nepropustný druh horniny. V našem případě lze logickým uvažováním tyto poznatky vyvodit i bez hlubší znalosti geologie, ale pro ověření je přesto vhodné si případné domněnky potvrdit. Postup: Načteme vrstvu geologie d.shp a v Charakteristikách vrstvy (Layer Properties) ji necháme vykreslit pomocí specifické hodnoty (Unique Symbols). Pak podle získaných poznatků o propustnosti hornin přidělíme škálu barev (odstíny šedé) propustným horninám (hlíny, spraše, písky, štěrky; pískovce, slepence, jílovce; písky a jíly) a odlišné barvy (odstíny hnědé) horninám nepropustným. Následně pak upravíme legendu. Pro lepší názornost byla do mapy přidána vrstva vod_tok d.shp, která nám objasňuje souvislosti mezi výskytem hlavních vodních toků a propustným podložím, a vrstva domažlice.shp (podrobně popsána v příloze č. 1). Obr. č. 3 Sklon svahů do 1˚ na území bývalého okresu Domažlice


• rovinatý terén tzn. sklon terénu do 1˚ Postup: Načtenou vrstvu sklon d.shp necháme opět vykreslit pomocí specifické hodnoty (Unique Symbols). Následně pak označíme zvolenými barvami jednotlivé kategorie a upravíme legendu. Vrstva domažlice.shp je přidána pouze pro lepší orientaci v mapě. Je dobré si povšimnout, jak příslušná tematická mapa na obr. č. 3 koresponduje s mapkou nadmořské výšky z obr. č. 1. Z jejich porovnání můžeme zjistit, že s vyšší nadmořskou výškou stoupá i sklonitost svahů. Toto tvrzení ale neplatí obráceně! Sklon terénu do 1˚, který je znázorněn hnědou barvou, byl zvolen na základě vlastního úsudku. Lze zvolit například i sklon terénu do 5˚apod. Obr. č. 4 Lesy a přirozená vegetace na území bývalého okresu Domažlice


• oblasti mimo lesní společenství a zachovalou přirozenou vegetaci Postup: Načteme vrstvu pokryv.shp a pomocí specifické hodnoty vytvoříme tematickou mapu. Upravíme dílčí barvy a příslušnou legendu. Vrstva domažlice.shp nám slouží k vytvoření orientačního bodu na mapě. Vzniklá mapa na obr. č. 4 znázorňuje krajinný pokryv na území bývalého okresu Domažlice s přihlédnutím na lesy a zachovalou přirozenou vegetaci. Ostatní území tvoří již odlesněná zemědělská (orná půda, pastviny atp.) a urbanizovaná plocha (městská a průmyslová zástavba atp.), které již jsou, právě z důvodů odlesnění, příznivějšími lokalitami pro umístění našeho podniku. Pozor tedy, na rozdíl od ostatních tematických mapek je na obr. č. 4 zvýrazněný (zelenou barvou) nevyhovující areál! Obr. č. 5 Zóna do vzdálenosti 5 km od silnice I. třídy na území býv. okresu Domažlice


• vzdálenost do 5 km od silnice I. třídy Již na začátku projektu bylo zmíněno, že podnik, který lokalizujeme, je pobočkou německé firmy sídlící ve městě Cham, která by chtěla veškerou svou produkci vyvážet nazpět do SRN. Území bývalého okresu Domažlice si vybrala díky blízkosti hranic a tudíž díky možnosti rychlého transportu do německých odbytišť. Logicky je tedy vyvozen předpoklad blízkosti územně nejkvalitnějších silnic, tak aby vývoz mohl být ještě rychlejší. Vzdálenost 5 km byla stanovena na základě vlastního úsudku. Železniční dopravu, z důvodů absence hlavních železničních tahů, nebudeme brát, v rámci našeho projektu, v úvahu. Postup: Načteme vrstvy okresy d.shp a silnice.shp. První nám bude sloužit jako podklad vymezující okres Domažlice, z druhé pak musíme vyčlenit silnice I. třídy. Toho docílíme pomocí ikony Sestavit dotaz (nástroj Query Builder), který vyhledá prvky vyhovující zadané podmínce. Vytvoříme tedy naše kritérium, které zadáme ve tvaru TRIDA_SIL = 1, po jehož vložení se nám žlutě označí všechny silnice I. třídy. Následně

použijeme funkci Obalová zóna (Buffer), která nám vytvoří podél zvolených silnic obalovou zónu (červeně) ve zvolené vzdálenosti, která je 5 km. Pro lepší znázornění byla do mapy přidána vrstva hp F.shp, která znázorňuje Folmavu jako jediný možný silniční hraniční přechod ve zkoumané oblasti, jež je v návaznosti na silnici I. třídy a který lze využívat pro export produktů do mateřské firmy ve městě Cham. K orientaci nám dopomůže i vrstva domažlice.shp, znázorňující okresní město. Obr. č. 6 Míra nezaměstnanosti v roce 2001 na území bývalého okresu Domažlice


• území s větším podílem nezaměstnaných obyvatel Mezi další socioekonomický lokalizační předpoklad můžeme zařadit míru nezaměstnanosti obyvatel. Pro provoz diskutovaného podniku na výrobu automobilových součástek je třeba velký počet zaměstnanců, kteří budou zastávat převážně stereotypní mechanickou práci např. u pásové výroby. Z ekonomických důvodů se nám nevyplatí, aby naši zaměstnanci dojížděli z velkých dálek, proto je potřeba najít takovou oblast, kde je dostatek volné pracovní síly. A to jsou právě oblasti s vyšší nezaměstnaností obyvatelstva. Postup: Načteme vrstvu údaje.shp a v Charakteristikách tématu vytvoříme z jejího

pole NEZ__ kartogram (Graduated Symbols). V tomto poli jsou relativní údaje míry nezaměstnanosti, vztažené k celkovému počtu ekonomicky aktivních obyvatel v dané obci. Stačí si navolit jen počet jednotlivých tříd, škálu barev a pozměnit legendu. Do mapy na obr. č. 6 byla přidána pro lepší orientaci i vrstva sídla.shp, která nám zobrazuje všechna sídla v bývalém okresu Domažlice, která mají počet obyvatel větší nebo roven 1 000. • oblast s větším podílem obyvatel, kteří mají nižší stupeň vzdělání*) Vzdělanost obecně hraje velmi důležitou roli při výběru budoucích zaměstnanců. Pokusme se nyní zamyslet nad potřebným stupněm vzdělání našich pracovníků. Jelikož pro provoz našeho podniku budeme potřebovat nejvíce zaměstnanců do samotné výroby, převážně k manuální činnosti, jsou tedy požadavky kladené na jejich vzdělání minimální. Malý počet vedoucích pracovníků s vyšším vzděláním nebudeme uvažovat. Pokusme se nyní zmapovat oblasti s větším podílem obyvatel, kteří mají nižší vzdělání*), což pro nás bude, z hlediska pracovní síly, atraktivnější území (obr. č. 7). Relativní hodnoty podílu obyvatel s nižším stupněm vzdělání, jsou vztaženy k počtu obyvatel starších 15 let. Postup: Opět načteme vrstvu údaje.shp a vytvoříme kartogram (Graduated Symbols), tentokrát z pole VZD__. Nastavíme si 5 tříd a poopravíme legendu.

*) Nižším vzděláním bude, na základě vlastního úsudku, rozuměno vzdělání základní a střední

odborné bez maturity. Obr. č. 7 Obyvatelstvo s nižší úrovní vzdělání*) v roce 2001 na území býv. okresu Domažlice


Vyhodnocení příslušných mapek Nastává fáze obodování vzniklých tématických mapek. Zvolíme si metody vyhodnocení, jimiž se musí řídit všichni hodnotitelé. Jedině tímto způsobem lze dílčí dosažené výsledky sjednotit do objektivního závěru. Nejprve zvolíme rozsah bodové stupnice, kterou pak budeme užívat ke klasifikaci jednotlivých polygonů. Princip je stejný jako při známkování ve škole. V našem případě je vhodné zvolit 5-stupňovou škálu (vyhovuje našim podmínkám), kde 1 b. ………… nejnižší hodnota ohodnocení, 5 b. ………… nejvyšší hodnota ohodnocení. Ke všem vzniklým mapám načteme vrstvu klzm 10 d.shp, která nám překryje mapu pravidelným rastrem. Ten je rozdělen do 12 řádků (postupně A – L) a 10 sloupců (1 – 10), takže každému polygonu odpovídá originální kód např. B6, D2 atp. Ten je zaznamenán v atributové tabulce vrstvy klzm 10 d.shp, takže lze naopak najít zadáním kódu správný polygon. Na ohodnocení jednotlivých polygonů lze zvolit následující metody:

A. metoda centroidů B. metoda dominantního typu C. metoda nejdůležitější kategorie A. celému polygonu přiřazuji bodovou hodnotu kategorie, která se vyskytuje ve středu polygonu B. celému polygonu přiřazuji bodovou hodnotu kategorie, která v poli převažuje C. celému polygonu přiřazuji bodovou hodnotu váhově nejdůležitější kategorie, aniž by byla ve středu pole či v poli dominantní Obr. č. 8 Hodnocení polygonů 1


- U tematických map, kde je územní prostor rozdělen na příznivé a nepříznivé lokality např. u mapky na obr. č. 8 znázorňující sklon svahů do 1˚, hodnotíme pouze jedním nebo pěti body. Pro názornost ohodnotím zmiňovanými metodami pole D3 (zvýrazněno na obr. č. 8). metoda A.……… 5 bodů metoda B ............ 1 bod metoda C ……… 5 bodů (vyskytuje se zde váhově nejdůležitější kategorie – sklon svahů do 1˚)

-U kartogramů např. u mapky na obr. č. 9 znázorňující nezaměstnanost budu přiřazovat body jednotlivým kategoriím reprezentovaných stupni barevné škály. Zde je možný návrh tohoto bodování. a. b. c. d. e.

o o o o o

16,16 – 20,20% . . . . . . 5 bodů 12,12 – 16,15% . . . . . . 4 body 8,09 –12,11% . . . . . . 3 body 4,05 – 8,08% . . . . . . 2 body < 4,04% . . . . . . 1 bod

Opět pro názornější příklad budeme chtít ohodnotit pole D3 (zvýrazněné na obr. č. 9). metoda A. ………. 5 bodů metoda B ……….. 3 body

metoda C ………..5

bodů (váhově důležitější kategorie je vždy ta s větším počtem nezaměstnaných, proto ji v poli upřednostňuji) Konkrétní použití výše zmiňovaných metod je na samotném hodnotiteli, avšak je třeba brát v úvahu, že každá metoda se hodí více či méně na určitý typ map. Vždy záleží na úhlu pohledu hodnotícího jedince. V našem projektu se jako nejlepší varianta jeví hodnotit kartogramy metodou váhově důležitější kategorie a všechny ostatní tématické mapy metodou dominantního typu. Na tento kompromis musíme přistoupit z mnoha důvodů. Například kartogramy nelze hodnotit metodou dominantního typu, neboť pro nás není příznivá pouze dominantní situace určitého jevu, ale i takový případ, kdy nám do libovolného polygonu zasahuje již váhově důležitější třída. Je to již pro nás známka toho, že se v blízkém okolí vyskytuje větší počet obyvatel např. nezaměstnaných či s nižším vzděláním, kteří mohou bezproblémově do podniku dojíždět. Kombinací těchto dvou metod by náš závěr měl být maximálně objektivní Obr. č. 9 Hodnocení polygonů 2


Každému polygonu tedy přidělíme bodovou hodnotu*), kterou následně zaznamenáme pomocí programu Microsoft Excel do atributové tabulky klzm 10 d.dbf, kde již jsou připravena prázdná pole k tomuto účelu. Aby se nám provedené změny v atributové tabulce uchovaly, je třeba tabulku uložit v původním formátu *. dbf. Nyní máme zaručeno, že po opětovném načtení vrstvy klzm 10 d.shp softwarem ArcExplorer 4.0.1, budeme již moci pracovat s novými údaji. d) Shrnutí: prezentace výsledků před třídou, diskuse, návrhy řešení, závěr Nastává důležitá fáze propojení výsledků všech skupin a celkového vyhodnocení nejatraktivnější lokality. Každá skupinka by však nejdříve měla seznámit spolužáky se svým vypracovaným tématem. Jednoduchou formou seznámit spolužáky s postupem vypracování, s problémy, se kterými se setkala, a hlavně se svými zjištěnými závěry. Zajímavé by mohlo být nechat studenty tipovat, jaká lokalita, dle jejich vlastních úvah, by byla nejvhodnější pro náš podnik. Přistoupíme k sečtení všech získaných bodů za jednotlivé polygony a vyhodnocení pole, která dostalo největší počet bodů. Maximálně se mohlo získat 35 bodů, což v našem

případě získal jediný polygon C8. Obr. č. 10 Výsledný polygon


*) Pro velmi mále polygony podél hranic bývalého okresu budeme volit nulovou bodovou

hodnotu. Jedná se o polygon v severovýchodní části Domažlicka, který se rozkládá na katastrech obcí Čečovice, Bukovec, Štichov a části obce Puklice, Staňkov a Všekary. Na obr. č. 10 je na tomto polygonu znázorněna převážná část diskutovaných lokalizačních předpokladů. Po důkladnějším ohledání můžeme stanovit za nejvíce příznivou jihovýchodní popř. severní část vítězného polygonu. Další, pro náš podnik vhodné lokality nalezneme v polygonech B7, B8, C7, které nám obklopují vítězný polygon ze severozápadu, dále D6, E5, E6, F5 a F6 vyskytující se převážně v části katastru Poběžovic a Horšovského Týna. Všechny tyto polygony získaly 31 bodů. Naopak nejméně vhodnou lokalitou se stalo pole I4 na katastru obcí Česká Kubice, Chodov a Pec.

Budeme-li chtít náš výběr ještě zúžit, můžeme zapojit do projektu další lokalizační faktory a na jeho základě poopravit dosavadní výsledky. Na závěr je vhodné zpětně si zjistit všechny informace o konkrétních polygonech a na jejich základě vypracovat protokol o dosažených výsledcích. Následuje diskuse nad zjištěnými závěry, ale i diskuse o svých zkušenostech a nesnázích při vypracování. e) Využití projektu Jelikož náš projekt byl založen na fiktivní firmě, jsou námi dosažené výsledky nevyužitelné v praxi. I když, kdo ví, třeba se dají naše výsledky využít v budoucnosti.

6.3 Ukázka zpracovaného projektu

Recommend Documents