- 2 hoto hlediska byla to správná akce. Nikdo s i nebude nam louvat!, že tato akce byla podniknuta proto, aby byl rozdrcen Sovětský svaz a vyhlazen komunism. Byla to akce - chceme-li to tak ř í c i - vedená na obranu v la s t ních zájmů, ohrožených komunismem. Protože nebyly ohroženy jen zájmy B ritan n ie a F ra n c ie , protože každé posílení Sovětského svazu a jeho b lo ku je ohrožením svobodných i podmaněných národů, byla tato akce vedena v zájmu všech, B r itů a Francouzů, svobodných národů i těch nesvobodných. Dalo by se jí vytknout, že měla bý ti podniknuta mnohem dřív e, ale k o lik p ř í le ž it o s t í bylo již promeškáno* Dalo by se jí vytknout, že nebyla ve dena do sti důrazně a že nebyla dokončena, bez ohledu na povyk natropený s t á t y , jež p ěstu jí im perialism aniž by se o h líže ly na protesty ostatního světa. Anglo-francouzská akce sko nčila nezdarem a j e jí odpůrci ve svo bodném světě mohou nyní p ř e h líž e t, co z í s k a li tím, že p o d r a z ili nohy svým spojencům. Sovětský v liv v Egyptě je dnes s i l n ě j š í než k d « před tím, Sý rie přešla docela do sovětského tábora, Jordánsko se stalo egyptským vasalem a I r a k , jediný moderní arabský stát,' vřele oddaný západu, je váěaě ohrožen. Turecko, Pákistá n , Irak a Persie s i p ř iv o d ili nejen nepřátel stv í světového komunismu, ale také svých arabských soudedů svým.odporem proti komunismu a svou věrností západu, J e jic h odměnou se zdá b ý t i, že se nejm ocnější mocnost západního světa od nich odvrací a přiklání se k j e jic h nepřátelům. Znamenité to poučení pro každého, kdo k o lísá . Věr nost se nevyplácí, k přátelům lze se o b r á titi zády, protože je potřebí dávati výpalné nepřátelům, kupovat j e , ale neko up iti. B ritan n ie bude vy tlačena ze Středního východu, Francie ze Severní A frik y . J e jic h nepřáte lé budou povýšeni na nad ěji svobodného světa. Každý má právo volit své přátele podle vlastního vkusu i ale s našeho h le d is k a , s h lediska p ř ís lu š níků porobených národů je nutno k lá s ti otázku: prospěje našemu osvobození více jednota s B r it a n n ií , F ra n c ií a jinými evropskými státy* nebo r o zb it í této k o a l ic e , aby se aískala pochybná p řízeň , ba vlastně jen pochybná ne u t r a l it a Egypta, Saudské A rá b ie , In die a podobných států? Spojené státy jsou jis t ě nejm ocnější velmocí sv ě ta , ale stač í samy o sobě na u k o l, k t e rý by byl obrovský i za pomoci neoslabené B ritan n ie a Francie? Nová p o l i t i k a , vyhlášená pod názvem "Eisenhoweřova doktrína1* nedá-vá mnoho n ad ě je , že se napraví chyby m inulosti. Spojené státy se po dle této doktríny rozhodly v sto u p iti do o b la s t i, v níž B ritan n ie a Francie utrpěly porážku. Ne na podporu B ritan n ie a F ra n c ie , ale na je jic h nahra ze n í, což má znamenat snahu likvidovat ony anglo-francouzské p o sice , jež byly uchovány* A má zabránit dalšímu pronikání Sovětů, ale metodou, jež se tak špatně osvědčila již v m inulosti a jež nemůže k ničemu vésti ani v budoucnosti* Amerika bude fiiiancovati nepřátele západu v n a d ě ji, že do lar je prostředkem n e jp řesv ě d č iv ějším ,. V id ě li jsme j i ž , jak státy braly d o lary , l ib r y a fran ky, $e jako přátelskou podporu, na níž se odpovídá přátelstvím , ale jako výpalné, jež lze vymáhati dalším vyděračstvím. .N y n ě jš í akce nebude míti jiných výsledků. Komunism se nezastaví d o la r y ,d o lar nemůže č e l i t i podvratné činnosti ani tankům. Z a j i s t é , president Eisenhower požádal americký kongres o zmocně n í , aby mohl p o u ž iti na Středním východě amerických branných s i l proti ko munistické a g r e s i, ale tato agrese byla tak definována, že nikdo z ohrože ných se nemůže spoléhati p říliš na tuto pomoc. P řijd e jen v tom případě, že dojde k bezprostřednímu vpádu sovětských nebo vasalských vojsk § vláda napadené země požádá o pomoc. Ale komunistická ta k tik a , dnes již kvaždému známá, to dovede dobře o b e j i t i , Povolá-li vojenská diktatura v S ý r i i ,j e ž o ds tra n ila zvolenou vládu, Sověty na pomoc, je to v pořádku. To nebyl vpád, ale vyžádaná^pomoc a syrská vláda o americkou pomoc nepožádá. Kdy by byl Gottwald v únorových událostech požádal o sovětskou vojenskou po moc, nebyla by to agrese podle této doktríny a sovětské vojenské zakroče n í ^ Maďarsku, jež se stalo na požádání maciarské vlády, nespadá také pod případy, na něž pamatuje nová doktrína. Západní mocnosti dosud se s n a ž i ly za b r á n it i, aby da lší země neupadly pod moc Sovětů* Podle nové do ktrí ny se bude překážet jen vojenskému podmanění země. Svrhne-li lu za v Ira-
OOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOOQOOOOOOOOOOOOOOnnooO
ooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo CO _ p»r\ '8 8 *HSnA®J ?J P°W U 9 IS T 9 A ouaraeuzo apnq x s z x x g oo gg *VXÄä¥S M ‘ 0 ‘ í ^ T i q n d a j : s^sttaAoxso^sso eq.uap ■oo oo-xsajd oqsAjd u x u e z o ¿eu i' or*o j ¿• a amauaraodzA zrasu eu ‘ íra.ixoaA^iforsTaq. oo OO " ~ ^ ^ , l L *r _ f*.
OO OO X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X K X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X X OO O O -tbM nuiepjaq.srav a xq.ep-e.xod araapnq - ¿£,61 e u z a j q 'g sup - nqoqos a OO SS ~ 00
08
§0 00
00
0000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 0000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000000 00000
i^oado a
00000
000
*a
•xmq.souoaqmfS xraípjAq. p a j d xoo q.ejxAez uxsiras eraafó • e C n i ^ p p o q o a d s n eu x C a p e u s o e n ^ s CoatCa raxqez *qoxÇaÇ e ruca¿eu x x a q x á d a u xq.ojd as q.xCoás e i j o d s x q x z o x p o qsouq.nu ‘ araaCxz zxraxu xzara ‘ umpoj-eu qeu -xraodxj:d z a u ‘ aoxA q.xuxo araaznmau xoora z a q ao n o s p * a x Buo:sfop auABira Ť p T I A xuaraz as xoxuooraod qoxCaC e xuejiCq. az ‘ oq eu x C a p e u as raxuaCedo xu e ‘ xzeorj qoiuonoAC.ira raxueAoaex^ap xq.nouq-esop araaznraau 3 j j o oqoqoj, *xraaz q o x s e u ' x u - azoqoASo o q e A o x x s u 3 P no:qxqxxod x u o x u e j q e z x seu e raaxo^m raxse^ «am xAnxraau •eí[sC oA
e^sqgAOS
exxpoqoASO e
raaueaaqaj;
exiq.
exeqsop iq
uiías
q .x s A a s o o a
-rupd
uiías
e
exeq-Quiod
iqgA O S zaC-
sn^od
- rofs
#í u x a
nqoerazoj
ejtf
as
Æqe
as
x q .x r a ie u z a q o
‘ x^eq-S
♦ x u iq .s o u o a x o d s aa
r a a q 5[ e d
‘ xqaMsqoxay;
xjraoJtpo
* jjjo p u a p n x -qaAOS
zap
x q .e A o z n s z o j;
i ¿ 9 q.3[ q.s-eo
00
ywt
as
as
taoqoíq
‘ o^sna
e
era
‘ e^gng nxeseA
n 0 î[SA0 j q 0 aC -e
x m - p u q .e q .s o
qo ^uaq ojo d
peu
op
‘ noqxei
xqeAOpnq
‘ nzxxq
oqaÇ
X A q .s u e d
e
‘ taeu
oq.nq.
x q .n o u ija q .^
exaadrax
oqa^s
axs
xuxexuo xo^ xzara J oqa
was
auCeq
X^Tsoä
a ^ s q .S A O s
uixseu
raxuau
xqeAouedo
i ^ X A a y x 01!
n^oxq
o
raxuausoráauz
‘ l- g A S
xuii^oxjarae xue
‘ utoq
xupaaqs
prajop
raam axqoad
qoxuqeqso
^eÇ e
n 0 S[sq .sA0 s
n ^ x q .x x o d e
e x iq
xupoqoiA
x q o jď x Á o u x x e q .g
uxex- iaqm eqo
exx^ouiezau
p io x i
fp o d
ssbaux
‘ n p 'e u ije
; p q f 3u x C ‘ o o g u xxgW
ndojAg
x x u u e q .x jg e
axso
e u e A o q .a q ó
zaû
nouaCods
j:axq .IH
ojo^s
jq .s e o
buxq
Áq
.l a x p e x e g
‘ aSaoao
x u i^ s ^ e C a x o a q .a d npojreu
,x u e as
sajd
huías
i p z e 3[
*e q .a A S
op
‘ xxo ueaj
‘ raaAoqoxujAi as
xu
‘ u e^x eg
oxTfOtto- iAiA.
- e jq .s
- z x .x £ a
zaC
e x iq
o
oxT^- eJAZ
’ xtaq .sou o aq . q o ajo d s
nqjeu
o
aA
njo ds
xuan
•R-plTuwz. auAexsau üqe ‘ Æxxpojeu as zaÇ ‘ ^^xupod auqopod e nA exdnjd o q a ^sza n g nx -aqeAXzn x u a z n j p g auAexs 0:sí'er ‘ nouuaozaq auCaq.s xosa as aueqs nuaxo qoÁAS qoasA ¿raÇez xuq.OAXZ jCuqoasA qxu^aq aoxxeoíf xuped-ez xupeAesop xx- aze^op -3M *aqos x q o jd xxsq.s aouo^op axe * xxeqisraodau xjauq.jed xs i q aqnjp eu oq. -zapif ‘ nquoa j nupaC oad uaC oxjq.exd XAq.oauaCods i q az ‘ Ouxsq-Txsira xuaM *eu -uaozaq aC oqau ‘ apnsA iuaxo, iu q o a sA x q i a ^ jsnra ao xxeo ^ eifsuaCoA “hoxaox -od eu xßq.oauaCods xq.iq aznraaM,, i / nq.sxxexoos q o i ^ s z n o o u e j j aopriA :o u a o a ^ raapoqooraxiu / q.aiX°W epaspaad i^saaqsxuxra Á3fsznoouej:j oqa^oxjarae • op xesd eu oq. ^ep *euasaaqo sugadzaqau raxsuaraCau x jd aC ao xxeo ^ az ‘ q.^ej xq.xaq.sez noqouiau nq.eraoxdxp b a o x s eusej:^ euqoasA e q.3AS iupoqoA S i x 80 0J£ï uixq.saq.sau aC ao xxeo ^ p e d z o j ^ p z e ^ *nî[oxq oqaifsqaAog i u e j q s as n^oq.n xq o jd q xu ejq n xze^op au as aqos o iraes iq.eq.s auaCodg xue ‘ aqos o eraes ed o jA g xue ‘ óq. uaCaM ♦xgeq.sau n^oxq oqoqoq xuazoraaad eu aqos o im es iq.Hqs auapodg xue *xxuueq.xag s ed o jA g xus az ‘ iuoora ^e q saup aC 3p x q i^ s q a A O S •■ejpnora xuau e3fxq.xxod eq e^sxA Ou eqs qoxCaC s xue ‘ oqaseu s xue az ‘ i o í j 3íesA araaznw *^T UT2 ^T13! xxasno ^od as raoqoiCqipít "xuiiusaras uaC as raoqoiq xxeq.g ‘ qxpej: araaznra raxC 8Aq.ós .e XAq.oauaCods b a o u xx-xçêpaxïï ‘ ranqeqs uiÆuaÇodg qeAxxzez eAeJd eraau op^XM *xuaseds e nqexq 51 nq.sao xuq.sexA^ q.epaxq oAead era i p z e ^ axe ‘ ejpnoraau oqau ejpnora x q iq sznra nqeq.s oqauoiqop e^xqxxod ' ‘ qeAOsaoqod raxq peu as .eAeJtd Buiau op^xu ‘ qoiuxÇ jCiiíCez aÁxxpsAeads e auauAeado aÇnzo^sodau pn^od e xaÇaupoqAÇau ez aÇnzeA -od iífeC ’ ‘ raaqosiidz raiAp^eq íraCez s a s q.xueaqo OAead era q.eqs i p z e a •iq o jo d z xpoqoASO
oqo5[au >{ed auara raxq *xuejq.ooau oqo^xu euxaq.^op eAOH *xuau oxu oqoq op au -xaq.ítop aAOu ‘ pnuxÇpo ooraód xs -exoAod zap ‘ uoaou ]:xo^ SBtJ e nP ? IA no^oejx nz " -bas 0qa3fsq.aA0 g ' ě axqejtV a^spňes *eqdiSg Áj:oq.isqxSe xraiuaoexd BueAq.sod ‘ -
í
-
, 4 ZBABĚLÝ'NÁROD ? xxxxxxxxxxxxxxx Pohnuté d ě jin y českého národa p řinesly mnohá poučení, jež nelze p ře h líž e t. Poznali jsme, že národ může v b o ji "p ro ti všem1' pokrýti se ne smrtelnou vojenskou slávou a p ř ib lí ž it se vyhlazení. Poznali 'jsme, že re v o l t a , špatně připravená a lehkomyslně vedená může skončit Bílou horou a Obnoveným zřízením zemským. Poznali jsme' však také, ž-e je možno se pozve dnout z ponížení josefínských dob k s í l e , jež by byla obnovila český stát i b e z světové války a u č i n i l a český národ nepřemožitelným ve vzdoru p roti válečné persekuci. Tvrdé skutečnosti n au č ily národ s t ř í z l i v o s t i . Oddál i l se na chv íli i l u s i , že ’’jsme miláčky Dohody", u dá losti rychle mu připo menuly vážné napomenutí Svatopluka Čecha: "Nevěřme nikomu na světě šírém, nemáme jednoho p řítele tam". Na jednu i l u s i jsme, jako národ draho dopla t i l i - díky Bohu těch i l u s i je dnes méně než kdy před tím. Vedla s tř í zliv o s t Havlíčkova, p o sitiv n í p o lit ik a zastávaná Kra mářem, realism , hlásaný Masarykem k zbabělosti? Změnil se národ tak , že nebyl už ochoten p řiná šeti oběti? Kdo by to chtěl t v r d it , musel by vyma zat z našich d ě jin leg ie i domácí odpor první světové války, odhodlanost národa bojovat za v last a svobodu v roce 193 ,13 * zahraniční armády druhé světové války / méně slavné než ony z války první / a odpor národa doma / s la v n ě jš í než z války první, protože č e l i l teroru mnohem horšímu, než byl onen habsburský a protože následoval po hrozném otřesu víry v Západ i západní doktríny, jímž byl pro nás všechny Mnichov / . Doklady pro s ta te č nost jsou zde. Kde' jsou ty doklady pro zbabělost národa? Tato obvinění národa ze zbabělosti se občas o zý v a jí. O p ír a jí se o některé skutečnosti.. První je. -Mnichov. Proč jsme nebojovali za Mni chova? Podlehl tehdy záchvatu zbabělosti národ, který v květnu i září tak nadšeně se hrnul do zbraně? Byl jsem vždy a jsem dosud, pevně přesvědčen, že jsme měli odmífenouti mnichovský diktát a j i t i do války. Má úvaha byla zprvu romantická a n e s t ř í z liv á . N eb y l'jsem s i j i s t , že bychom z v í t ě z i l i . Mé"dnešní pře svědčení plyne ze studia dokumentů, jež tehdy nebyly dostupný. Nebýti ce sty Chamberlainovy do Godesberku a Mnichova, byl by H itler býval odstraněn spiknutím vojáků a politiků* Náš odpor mohl toto spiknutí podepříti. To však víme dnes. Nesmíme nikoho v i n i t i , že to nevěděl v osudových dnech mnichovské k ap itu lac e. Ty, kteří se ro zho dli pro k a p it u la c i, musíme sou dit na základě skuteč n o stí* jež tehdy byly známy nebo mohly jim bý ti zná my. Vyčítat jim , že n e v ě d ě li, co vědět nem ohli, je směšné a nespravedlivé. Ti* kteří rozhodli pro k a p i t u l a c i , s t á li před takovouto s it u a c í ; smlouva malodohodová Československo nekryla proti Německu, ani proti P o l sku. Jediný sp o jen ec, hlavní spojen ec, s nímž jsme p o č í t a li, nás z r a d il. Velká B ritan n ie dala přednost barbarskému diktátoru před národem, který si pomoci zasluhoval. Poláci a MaHaři se p ř ip o jo v a li k našim nepřátelům, znaSná část.Slovenska se p o stavila proti s tá tu , který s i p řiv o d il nepřá te ls t v í Maďarska tím, že ochraňoval slovenské zájmy. I l u s e , že jsme mi láčky Dohody rázem s p la s k la . Malý národ měl bojovati nejen proti velkému a mocnému sousedu, ale proti mnoha jiným. Neměl jednoho p řítele ve světě. Neměl jsem nikdy rád dr, Beneše a nemám důvodu dělat mu advokáta. A l e ,r u ku na srdce, kdyby kdokoliv z nás měl dáti povel k b o ji proti všem, dal by ten povel u vědomí své odpovědnosti? K ritisujem e- li mnichovskou k a p itu la ci měli bychom spíše k r i M s o v a t i a odsuzovati pochybenou zahraniční p o l i tiku předchozích d v a c e t i r e p u b l i k y , jež nás nechala bez přítele a spojen ce, Rozhodnutí kap itu lo vati bylo chybné. Dnes je to zřejm ější než tehdy, ale těžko je označit za zbabělé. Jednotlivec může zem říti, aby zachránil svou vojenskou čest, Kdo nese odpovědnost za osudy národa, musí vědět, že zachránit život národa je d ů l e ž i t ě j š í , než co jiného. Mnichovská kapitulace byla krachem dlouholeté československé zahraniční p o lit ik y . Můžeme j i považovat za díikaz naší zahraničně poli- . tické n e z r a lo s t i. Těžko j i lze považovati za důkaz národní zbabělo sti. Co měl národ co dělat s kap itu lací? Ne národ, ale jeho vůdcové kapitulo-
-5 v a li. Z a j i s t é , lze ř í c i , že národ měl povstat proti svým vůdcům, svrhnout je a pak bojovat proti T řetí ř í š i . To¡znam ená, že s i měl národ dopřát kromě těžké války ještě re v o lu c i. Každá válka je těžká a n e b e z p e č n á věc. Je-li spojena s revolucí doma, stává se':hrozným hazardem. P o lit ič t í a v o jen ští vůdci u s o u d il i , že na válku nestačíme - kdo by v ě ř i l , že bychom s t a č i l i ještě na státní převrat? Nebylo zbabělo stí, že se národ n ep u stil do takového šíleného dobrodružství. P o l it ič t í a vojenští vůdci národ u j i s t i l i , že nic jiného nezbývá, než k a p it u la c e . Muž, který zastával n ejvyšší úřad a již proto mohl bý ti považován za nejlépe informovaného, promluvil k národu; "nezou f e j t e , mám p lá n ". Kdo s i mohl brá ti na svědomí, že by neuváženým činem zmařil tento plán? I odpůrci Edvarda Beneše u v ě ř ili v exis ten c i onoho plánu. Bnad tak neměli č i n i t , ale ve dnech Mnichova bylo pozdě na něco jiného. N ev ě d ě li, jaký je ten plán. Měli zavrhnout něco, co n e z n a l i, měli ro zd vo jit národ v době hrozného nebezpečí? Tento bod obžaloby je vyvrácen. Ale žalobce přichází s rokem 1 9 45 . Tehdy byl n acistic k ý chomout nahražen chomoutem komunistickým, na třeným "lidově-demokratickými" barvami,, A zase; co měl národ co č in it s Košicemi a košickým zřízením? Jeho země byla obsazena sovětskými v o j sk y , vlády nad ním se ujali- politikové-, kteří po léta rozhlasem u jiš ť o v a l i národ, že ústava z 1920 je nedotknutelná, že bude obnovena plná demo kracie a svoboda, že Sovětský svaz se nebude vměšovat do našich věcí a že n aši komunisté jsou dnes j i n í , než b y l i před tím. N evěřil jsem tomu a proto jsem se do "osvobozené " republiky n evrá til a vystupoval veřejně p roti košic.kému režimu. Ale nevím, jak by byl měl národ vědět, co bylo postřehnutelno v c iz in ě a co postřehlo tak málo l i d í d líc ích v c i z i n ě , k teří to mohli v idě t. Co se dělo od 1945 do 194d nebylo způsobeno náro dem a jeho nestatečno stí. Národu lze nanejvýše k lá sti za vinu nedostateč nou informovanost, ale i zde je nutno se ptát; mohl národ získat informec e , když všichn i jeho vůdci .iej u j i s t i l i , že všechno je v nejlepším pořád ku a co v pořádku n e n í, do póřádku bude dáno? Mohli bychom se ptá t, zda t i vůdci n e v ě d ě li, kam vede c e sta, či zda v ěd ěli a neměli odvahu to ř í c i , ale nejde o vůdce. Jde o národ. Ani zde obžaloba svá tvrzení neprokázala A l e , což únor 194o? Neměl národ povstat? Měl, ale jak měl vě d ě t, že všechno, co mu sd ě lo v a li jeho vůdcové byl klam a omyl a že to již neplatí? Kde jsou t i vůdcové, kteří národ varovali a vyzv ali k bo ji? V id ě li jsme prázdné gesto - a pak útěk za hran ice, Nezazlíváme tento útěk - zůstat jen proto, aby š l i do koncentračního tábora by nikomu neprospělo zazlíváme, že se na národ s v a lu jí viny vůdců. Jeden z těchto uprchlých p o litik ů ngpsal ošklivou k n ih u , v níž národ v in í ze zbabělosti - aniž by u k á za l, kdy a kde vo lal národ do boje a kdy sám p ro je v il onu míru statečno s t i , kterou nutno požadovat na každém a zejména pak na tom, kdo jiné soudí pro zbabělost, Únor 1943 je jis t ě smutnou ukázkou n esta teč n o stí, ne však národa, který neměl čas poznat oč jde, ale těch, k t e ř í , když národ dovedli k únoru, neměli odvahu ř íc i národu pravdu a volat je j do bo je. Zbýváposlední a n ejtr a p n ě jš í obv in ění, jež do posledního čísla "S k lizn ě " napsal auto r, k r y jíc í se pod jménem Cato. Č eši a Slováci z r a d i l i prý svou zbabělostí Macíary a j e jic h povstání. Mohli pomoci Maďarům a porazit sovětské tanky. Z a j i s t é , kdyby byT.a československá- komunistická vláda chtěla pomoci, mohla tak u č i n i t i , věří však někdo, že by tak u č in il a A považuje někdo Československou^komunistickou vládu za představitelku ná roda? Pomoc Maďarsku se strany Čechů a Slováků by mohla p ř i j í t i teprve tehdy, až by Češi a Slo vá ci b y l i s v rh li nejprve revolucí svou vládu a pak se p u s t il i ještě do boje se Sovětským svazem. Snad by se byla revoluce p o d a ř ila , snad ne. Pravděpodobně by se nebyla zd a řila a Č eši a Slo vá ci by b y l i vyvražděni, jako b y l i vyvražděni MaSaři, Maciaři z ís k a li jis tě slávu zap latili ji tak draho, že je otázkou, zda ta sláva zař to s t o jí . Českoslo venská^revoluce by byla získala také slávu., ale s lá v a , ač krásná věc, není tím, oč máme především u silo v a t . Naše snažení jde o svobodu, nezávislost a především ovšem o da lší e x is te n c i národa. P o lá c i, k te ř í mívali patent na romantické revoluce p r o je v ili
tentokráte s t ř í z liv o s t v e tší, než Se od nich čekalo a než Cato považuje za sluč iteln é s naší národní c tí, Zpťavodaj londýnského lis t u "D a ily Tel e g r a p h ", který n a v š tív il Varšavu po nastolení Gómulkovy vlády p íš e , že sami Poláci b y li u div en i vlastn í s-třízlivostí. Ř ekli mu: "Maaaři jedn ali tak , jako by b y l i Poláky, ale my jsme je d n ali jako bychom b y li C e š i'l0 Ro mantikům se to nebude l í b i t , ale já v tom vidím nejvyšší poklonu národu, který při všech svých chybách a nedostatcích ještě n e zt r a t il všechen rozum Z a j i s t é , svoboda nám nespadne do k lín a a míisíme s i ji vybojovat a zap latit za n i těžkými obětrni* ■Ale pochopme, že oběti máme přinášet za úspěch a ne z a . ještě větš í'pohromu. Přijde' č as, kdy revoluce v naší v la s t i bude možná a pak bude muset p ř i j í t . T i , k teří jdou doma, musí připrav i t i domov, aby byl schopen b o j e , až p řijd e čas. My, kteří jsme v zahra n i č í , musíme u silo vat připravit zahraničně p o litic k o u s i t u a c i , jež by by la příznivá takovému b o j i . Máme-li možnost mluvit k národuj musíme jej posilovat v jeho v íře , že p řijd e den, kdy s i bude moci svobodu v z í t i . Nesmíme jej však hnáti' do dobrodružství. Již proto n e , protože aí se nám daří ja k k o liv , jsme v bezpečí a n ikdo , kdo sedí v b e zp e č í, nemá práva pos í l a t i někoho do boje a dd: nebezpečí. Sedět v c izin ě a v in it národ ze zbabělosti je nejen n esp rav edliv é , ale nevkusné. Snad bychom s i všichni měli o svo jit trochu více skromnosti a ř í d it se výrokem jednoho vojáka če skoslovenské armády v B r i t a n n i i , který se tak styděl za je jí vyčkávání v B r it a n n ii zatím co národ t r p í , že ř e k l: "Až se budeme- v r a c e t , , půjdu za humny, aby mne nikdo n e v i d ě l ". Mnozí z nás by se měli rozhodnout vracet se n ejen za humny, ale j e š t ě >v přestro jení. R, 'K . *
ooooo 000
.00000
'
SLOVENSKÁ OTÁZKA V NACISTICKÝCH PLÁNECH. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx /P o k r a č o v á n í ./ Říšský m inistr zahraničí pokračoval v rozhovoru s T is o u , který se ho soukromně t á z a l, zda by po jeho názoru b y li Mačíaři ochotnější k ústupkům, kdyby jim Německo s d ě l i l o , že by Slováci v sto u p ili ve vyjednává« ní n e z á v is le , to jest nezávisle na Praze. ! Říšský ministr zahraničí r a d il proti tomuto kroku a ř e k l, že by se všechno mělo udělat tak r y c h le , jak jen možno a že by se mělo nechat z á le ž it o s t i vyvíjet tak, jak se to děje nyní, p ři jmou-li Maciaři, Slováci by p od rželi všechna své města, včetně Košic a- cesta by byla'n apro sto vol ná. Kdyby se tyto problémy ř e š i l y mezinárodně, výsledek by byl pro S l o vensko n epříznivý. Slovensko má provésti čistý ř e z nyní a přebudovat svou zemi. Říšský m inistr vznesl pak otázku německé o b la sti okolo Děvína. Po krátké d isk u si bylo dohodnuto ponechat! tuto otázku rozhráničovací ko m isi. Slo vá ci se pak r o z l o u č il i. /D a l š í část dokumentu se zabývá rozhovorem s Badczynskim ./ Podepsán; Hewel. Dokument ě, -73, /Memorandum úředníka osobni kanceláře m inistra zahraničí, M n ich o v,1 9 , ř í jn a 193-8,/ Asi v 7 hodin večer p ř i j a l říšský ministr zahraničí ve svém ho telu znova slovenského ministerského předsedu Tiso a m inistra Durěanského. Rekl těmto pánům, ze je pozval soukromně, jaksi neof icie-lně, aby se jic h z e p t a l, co soudí o vývoji svého poměru k Praze. Zatím co Tiso vyličo val obšírně svůj c íl autonomního Slovenska, spolupracujícího s autonomní Karpatskou Ukrajinou pod vedením Prahy, Durčanský se zdá u silo vat spíše o naprostou n ezávislost Slovenska,, snad v un i i s Karpatskou^Ukrajinou, Tiso soudí, že bude muset ř í d it vývoj pomalu a metodicky. V Z ilin ě nechtěl podniknouti něco náhlého. Nebude-li se
-7 Praha p řidržo vati dohod, jež byly učiněny o naprosté autonomii, s výjim kou společné zahraniční p o l i t i k y , spoléčné armády a společných fin a n c í , bude brzy následovat úplná 'separace. Ve skutečnosti Slovensko již pře vzalo adm inistrativní stránku fin a n c í , takže ve státních financích zůstá vá j iž jen společná kontrola* Také v armádě bylo v t e o r i i dosaženo doho dy o vytvoření slovenských pluků, ale jiebylo to dosud uvedeno v p r a x i « . V odpovědi na otázku říšskéhd1 m inistra zahraničí řekl T i s o , že Slovensko může u d r ž e t "s v o u 'ne závislost kulturně a hospodářsky pokud se mu bude pomáhat vojenskými zárukami velmoci-. .Pro Slovensko je ovšem ne možností vybudovat moderní armádu na obranu svých h ran ic. Pro případ, že se Slovensko stane nezávislým , jsou t ř i možné orien tace. První je or ien tac e na Čechy, což by nakonec bylo n e jb l iž š í srdcím Slováků, protože Praha je p o litic k y oslabena a Slovensko v důsledku svýc.h velkých suro v i nových zdrojů je také hospodářsky rovno českému státu. Druhou možností je orientovat se na MaSarsko, o čež Maciaři vyvinují veliké ú s il í a třetí je orientace na Polsko. Tiso nemůže předvídat, která z těchto tendencí je nyní n e j s i l n ě j š í ve slovenském l id u . Kdyby Maciaři t r v a li na svých tvrdých požadavcích, nemyslí, že by mezi slovenským lidem zůstalo mnoho sympatií pro sdružení s Ma&ary. V závěru řekl říšský m inistr zahraničí svým návštěvníkům, že má přirozeně zájem na vývoji je-jich země a žádal j e , aby se na něho p ř í mo o b r á t i l i , kdyby se jim naskytly nějaké zvláštní p o litic k é nebo hospo dářské problémy. Podepsán: Hewel. Dokument č. 85» /Německý chargé .d^affairés v Praze říšskému m inisterstvu zahra n ič í . A I I I I a l l g . Praha 2 3 . říjn a 1 9 33 . P o l .I V 7 7 5 0 / . P o l i tický re fe rá t. Námět: přeorientování československé p o lit ik y na proněmeckou l i n i i a potíže s tím spojené. /-Referát v y lič uje obšírně náladu českého lid u a označu je j i za nepřátelskou Německu.Protože Sc v této s t u d ii omezujeme sledováním německé p o litik y vůči Slovensku a styky slovenských p olitický ch vůdců s Němci v době,kdy Slovensko bylo ještě částí Československa a slovenští m in istři zasedali v pražské vládě, citujeme jen poslední odstav ec, tý kající se Slovenska. P o z n .r e d a k c e ./ Zbývá v ěd ět,zd a a do jaké míry všeobecné proněmecké stanovisko slovenského národa a Karpatských Ukrajinců způsobí změnu v na zírání u Čechů: D a lš í vývoj, v přítomné době problematické otázky ko-existence těchto národů, bok po boku, v rámci Česko slovenské r e p u b lik y , by v tom mohl hráti významnou úlohu. Podepsán; Hencke. Dokument č. 8 9. /P řed se d a slovenské vlády německému ministru zahraničí. B r a t i s l a v a ,2 5 .ř í jn a 1 9 3 d . / Vaše E xelence, v příjemné vzpomínce na n aši audienci u Vaší Exelence 1 2 . ř í jn a 193-^ v Mnichově, bych rád tlumočil tímto způsohem naše upřímné díky za přátelství T řetí říše k slovenskému národu. Ihned po našem návratu jsmu n a b íd li přímá vyjednávání s Ma ďarskem na základně ethnických h ra n ic , naznačených v Mnichově, Maďarská vláda však n e s o u d ila , že by mohla příjmouti tuto nabídku. Mohli bychom příjmouti nabídku p lu b isc itu za podmínky, že ž i dovské obyvatelstvo bude vyloučeno z ú č a s ti. Za těchto okolnosti se obě vlády dohodly žádati Německo a I t á l i i , aby působily jako roz-hqdčí. Kladu tedy^osud mého lidu a mé země 'do rukou říšského kan clé ře a V a š i Exelence. Činím tak v plné důvěře v dovednost Vaší Exelence jako státníka a veliké porozumění, jež jsem měl čest poznat a ocenit za
-3 svého pobytu v Mnichově. Jsem, Vaše E x e l e n c e u c t i v ě
D r .J o s e f T is o .
Dokument čf 11 2.
•
/Záznató ř e d it e le politického oddělení říšského m inisterstva zah ran ič í. B erlín 1 1 . listopadu 1938* P o l .I V . 8 3 9 5 * / ■ Ministru zahraničí.
č^n6kéh Polní maršál Gocring p ř ija l dnes: ukrajinského, y j / ministfra DurGz a Bpríťomnosti poslance Karmasina a Weesenmayera ze štábu Kepplerova, /K arm asir., vůdce Karpatských Němců byl německým státním tajemníkem v s lo venské vládě,'Edmund,Weesenm ayer byl po-slán německým ministerstvem zahra n ič í do feratislavy, aby studoval otázku příštího postavení- Slovenska a podal o tom r e f e r á t ,.K e p p l e r byl státním tajemníkem se zvláštním posláním v německém m inisterstvu zah ran ič í. Pozň., r e d a k c e ,/ Polní maršál v y s v ě t l il , že v přítomné d.obě lze se zabývati s lo venskou a ukrajinskou otázkou jenom v rámci Československého státu , že však cílem je nezávislé Slovensko a n ezáv islá U k r a jin a , orientovaná na nezávislé Slovensko. Pak se jednalo o některých otázkách týkajících se bezprostřední pomoci U k ra jin ě . V yslanectví v Praze bude instruováno informovati česko slovenskou vládu vho'dným způsobem, nebo j i přímětí k účasti._ V průběhu diskuse roslanec Karmasín vznesl znova otázku Děvína V y s v ě t l il , že děvínský zámek na skále na stoku Moravy a Dunaje je jediný, slovenským historickým památníkem a kdyby byl ztracen "bylo by nutno spá l i t všechny slovenské učebnice d ě j e p is u ". Soudí,, že by se německým vojen ským potřebám dalo dostát zvláštními dohodami bez odstoupení tohoto území. . Polní maršál ř e k l , že tyto argumenty jsou pro něho novinkou a patrně' také pro' Vůdce* Sám o tom nemůže n ikterak rozhodnout, jistě však předloží věc ještě jednou Vůdci. D o dal, že nakonec jis tě nebude poskyto vat ustupky Československu, ale jen Slovensku. / Není docela jasné, co 'tím chtěl ř í c i , Pozn. r e d a k c e ,/ Tato nota se opírá o inform ace, jež mi d a li pan Weesenmayer a poslanec Karmasín, jeden nezáv isle na druhém. ■Podepsán; Woerman.
■ H isto ricu s. oooo 00 oooo ČESKOSLOVENSKÝ EXPORT ÚTOČÍ NA SVĚTOVÉ TRHY. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx-xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx KOOoPOL, který má ústřední kanceláře v Praze V I I .,T ř í d a D u kel ských hrdinů 4-7 a který má zástupce, ve všech světových zemích, dostal no vé směrnice pro vývoz p oživatin a zemědělských výrobků. Má býti za výrob.ní^cemy - a mnohdy i pod nimi nabízeno na Západě .zboží, kterého není v Československu dostatek pro běžné s p o tř e b ite le . K00SP0L nabízí vejce a vaječné výrobky, živá plemenná zv ířa ta, škrob, cukr, alkoholické nápo je , d e s t ilá t y , bramborovou satbu a průmyslové brambory, chmel a s la d , "pražskou š u n k u ", konservované u ze n in y , čerstvé, u-zeniny a pražské uzenář ské s p e c ia lit y /zá p a dn í Němci se budou zvláště t ě š i t i z nabídky "pravých frankfurtských p á r k ů "/ čokoládu a cukrové výrobky všeho druhu a k v a lit . Mezi nabízeným zbožím jsou také zeleninové produkty, okurky, nakládaný květák, zelenina všeho duhu, sušené hříbky, konservované ovoce a semena všeho daruhů. Nabízí se také střívka přírodní i "C u jrtisin ", umělá střívka z "přírodních v lá k en ". S jakou p ílí shromažďuje režim doma v alu ty , ukazuje., že po exportu jahod, borůvek a jiných lesních p lo d in , z a h á jil také export na západ za tvrdé valuty heřmánku, březové vody a "lé č iv ý ch b y l i n ". Pro západoněmecké papírny jsou n e jn o v ě ji dodávány týdně celé vlaky surového dře va k zpracování. Režim exportuje nejen suroviny, kterých sám nemá nadby-
-
g
-
te k , ale i poživatiny a zemědělské produkty, o které přímo okrádá domácí o b y v a t e l s t v o .... Některé suroviny prý vyváží komunistický režim proto, aby hotové výrobky nemusel dodat bezplatně Sovětskému svazu nebo druhým hladovým satelitům . / Romy / ooo 00 ooo DOSTAL JSEM D O P IS , XXXXXXXXXXXXXXXXXX
to ovšem není nic neobvyklého, zvláště když to tentokráte byl dopis podepsaný, ne anonymní. P is a te l však v něm po "š ik o v n ě ” řečené n eslušn o sti - jíž nepravdivosti jest s i sám v elice dobře vědom -, dává jakoby z dobrého úmyslu "r a d u ", abych prý se vyjadřoval š e t r n ě j i o těch, kteří nemají se mnou shodných názorů a nedělal s i tak "zbytečných'1 nepřátel. D ě k u ji touto cestou. A le , předevšínrna adressu pisatelovu a pak i těch, které on patrně m ínil v této své poznámce: shoduji se - na r o zd íl od něho ~ s názorem toho, kdo kdesi kdysi n a p s a l, že je lepší otevřený nepřítel než falešn ý p ř ít e l. Dále do v o luji si zapochybovat, že by výraz "nemíti s někým shodné názory" s t a č il vystihnouti pojem, že někdo vydávaje se na příklad za národního demokrata dovede schvalovati činnost Titovu past© Ju go slá v ii a v Ju g o slá v ii. Nebo že se jedná pouge o rozdílnost v názorech, je s t liž e jin ý byv tehdy členem předsednictva výboru Rady svobodného Československa na snahu obnoviti činnost Národní frontou v roce zakázaných občanských p o litický ch stran / strany agrá rn í, národně demokratické a živnostenské / dovedl p ro h lá siti "což už jsme tak s l a b í , abychom se sp o jo va li s těmi zbytky fašismu v em ig r a c i? "; neb je s t liž e ještě kdosi jin ý , kdo býval vyslancem Českoslo venské republiky za vlády Národní fr o n ty , dovedl nad komunisty z lik v id o vaným dlouholetým a přesvědčeným komunistou dr,Vládo Clemenitsem projevov ati politování a hlavně l i t o v a t i , že se Clementisovi nepodařilo dostati se k moci / po způsobu "národního" komunisty T it a / . Na moji poznámku, že snad by to byl jakýsi úspěch pro Západ jako poškození kremelské fronty^ nám - politickým uprchlíkům - že by to však n ija k neprospělo / a lidem v Československu také n e /, protestoval bývalý pan vyslanec, to že mám ‘ mylný názor, on na příklad že by se byl mohl klidně ihned do Prahy na své místo v rá tit. Snad p is a t e l ve své poznámce mínil ještě některý d a lš í případ mých "rozdílných názorů" s jinými ještě osobami, nedomnívám se však, že by mělo smysl s n a ž it i se uhodnouti, za koho dalšího ještě chtěl mně p o r a d it i. J . Beran
1945
oooo 000 oooo KOMUNISTA IMRE NAGY - POČESTNÝ MUŽ ? xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx
V článku "Sovětský zlo čin na maďarském l i d u " v č .l l .r o č .V . sopisu "HLAS EXILU" vydávaného sdružením..československých p olitických uprchlíků v Německu píše a u t o r . článku, bývalý vyslanec Karel Erban; " . . . . v e d e n í vlády převzal Imre Nagy. počestný muž a muž dobré v ů le ,ale . jakou autoritu mohl míti ve c h v í l i , kdy se na budapeštských u lic í c h o b je v il y sovětské t a n k y ." Výsledky maďarského povstání oceňuje pak autor s lo vy: "Nový předseda vlády Jánoš Kadár ohlašuje proto program, který s l ib u je národu splnění celé řady původních požadavků.Sověty se NEODVÁŽILY,ani když p o tla č ily odpor b ra n n ý ,p ři jít znovu s nějakým Rákošim nebo Goro.Tak madarský o d p o r,i když nedosáhl všech c ílů ,k te rá s i původně vytkl,bude mít na konec ú s p ě c h ." Be. ooo 0 ooo
V A R O V Á N Í : xxxxxxxxxxxxxxxxx Dr.
J_i ř í
K 0_L A,,J A A význačný spolupracovník časopisu
"TRIBUNA" a význačný spolupracovník politického hnutí kryjícího se názvem tak zvaně studijn íh o "ČESKOSLOVENSKÉHO ZAHRANIČNÍHO ÚSTAVU V E X IL U ", vydával se za protikomunistického politického uprchlíka. i
D ostal se do Spojených států amerických a obdržel později americké státní občanství. Jako stá tn í občan americký "NAVŠTÍVIL" před krátkým časem KOMUNISTICKÉ Československo a z této návštěvy KOMUNISTICKÉHO Českosloven ska se v r á t il zpět do Spojených států amerických. Nevzniknou dr.
Jiřímu K olajovi u příslušných úřadů Spojených
států amerických nesnáze pro jeho "návštěvu" KOMUNISTICKÉHO Českosloven ska?
Neobává se dr.
J i ř í K o la ja , že mu bude státní občanství americké
odejmuto a že bude ze Spojených států amerických deportován? Tento článek není den u nciací,
za kterou ho budou možná prohla
šovat t i , k teří mají blízko k dr. K olajovi a jemu podobným a tato z á l e ž i tost není soukromou z á le ž ito s tí dr. Jest to tiž notoricky známo troufnout popírati to / , ž e
/
K o la ji,
jak snad budou tv rd it.
a jen naprostý p o litic k ý in b e c il by s i mohl
legace komunistického československého režimu
nedá návštěvní visum protikomunistickému politickém u uprchlíkovi a p r o t i komunisticky činnému ž u r n a lis to v i. již nedostal*
A dala- li by mu ho přec,
zpět by se
Jeho nově získané americké státní občanství by mu bylo víe
na závadu než doporučením. Proto není tento článek d e n u n c iac í* nýbrž pranýřováním tohoto případu a varováním exilu před důvěru komunistů požívajícím d r .J iř í m Ko la jou a před těmi,
jichž důvěru zde v e x ilu požívá dr. K o la ja. Jan Beran. ooooo 00 ooooo
EVROPSKÉ OBČANSTVÍ UPRCHLÍKEM. xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxX Francouzský komentátor René Michel s d ě l il v rozhovoru s redakto rem časopisu "DEMOKRACIE V EXILU" vydávaného v Mnichově, že křešíanský de mokrat Robert Schuman n av rh l,ab y Evropská rada ve Strasbourgu p ro p ů jč ila uprchlíkům z Maďarska a všem o statním ,kteří přijdou na Západ ze zemí za o b č a n s t v í . Schuman odůvodnil železnou oponou, e v r o p s k é svůj návrh tím ,že by to byl mocný symbol evropské s o lid a r ity a jednoty a pro exulanty i velká p o s ila m orální,osvobozující je z nynějšího n e p ř íje mného postavení osob bez domo.va a běz občanství.Evropská rada mé také zru š i t dosud povinné pasy uprchlíků, /Demokracie v e x i l u , č . l . , r o č . I I I . / ooo O ooo
- 11 1PROČ NE ČESKOSLOVENSKO? xxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxxx "V y s v ě tle n í , proč č e š i a S l o v á c i, kteří ve své většině nenávi dí komunistický systém právě tak jako M a ď a ř i,n e š li do revoluce,nespočívá jenom v r o zd íln o s ti národních charakterů. Jedním z hlavním důvodů bylo vědomífže Západ by jim žádnou vojenskou pomoc nedal a osud maďarské revolu ce je v tomto názoru u tv r d il*O s t a t n ě , vysílání Svobodné Evropy řízené peroutkovskými titochvosty nevěří V generální stávku či revoluci.Kom unisty in filt r o v a n á č s l, s e k c e ,z e které se už a si jedenáct l i d í vrátilo do "ru d é ho r á j e " tpapouškuje názory vymyšlené agitpropem /dobře prodané je jic h za městnavatelům/ o jakémsi "g ra d u a lism u ",o vývoji od komunismu stalinského ku komunismu titovskému a po té prostřednictvím zázračné formulky o "sv o bodných volbách" k utvoření demokracie lid o v é ,a ž se Ferdinand a jeho.štáb v r á t í ,a b y m ilostivě lid u svému vládl.Nesm ysly o "humanitním Tito ism u " a "moskevském komunismu" jsou kohákovány pecháčkovšky do Československa, což má za n á slede k ,že široké vrstvy antikomunistů představu jící zdrc u jíc í . většinu národa,pochybují o zdravém rozumu s e n iln íc h Ferdinandů a jsou u d i veni n aivitou j e j i c h chlebodárců,kteří s ic e možná dovedou dobřd prodávat coca- eola,ale k teří mají zjevhě špatné informace o psychologii lid u za že leznou oponou.propaganda marxismu a t ito v š tin y je pro le g r a c i marx-leninistům ,kteří dobře vědí,že' nemarxisty nikdo nepřim ěje k tomu,aby b o jo v a li z;, vystřídání rudého ciábla neméně rudým belzebubem. /"KŘEŠÍANSKÁ DEMOKRACIE, New-York,Listopad-prosinec 1 9 5 6 , r o č . I I I . / Nevěříme ani v poctivé úmysly p ři propagování onoho "gradualism u ". Máme vá žné důvody se o b á v a ti,ž e větvina Fríeuropejců a mnoho jiných z naš.eho e x i lu by zuřivě b r á n ila onen "národně" komunistický titoism a kdyby snad do konce musela u sto u p iti až k oné národněf rontovské- lží-demokracii’ Dále jiá ani k r o k ,je n přes j e jic h mrtvoly. / Pozn. r e d a k c e ./ , "Ja třeba s i ř í c i ,ž e v prvním listopadovém týdnu stá l československý národ před svou n ejkrá sně jší a ne jvznešeně jší p ř í le ž it o s t í ,k d y mohl jédiným s lo vem, jedinou m anifestací zachránit Evropu a možná i svět,M ohl vykoupiti své nehonosné dějin y ,m o h l smazat viny svých d řív ějšíc h selhání,m ohl přinést středoevropské řešení,m ohl zabrzdit sovětské tanky je d o u c í'n a Pešt,m ohl se zbavit' smrtícího komplexu m éněcennosti.Nic se n e sta lo .P o celý týden hleděl celý svět ku P r a z e ,č e k a l na je jí výbuch,očekával d ů sle d n ost, která by činem následovala slova květnových studentských m anifestů;po celý týden jsme Pró ze d ů v ě ř o v a li, že se rozpomene na svoje d ě jin y a na s v o ji náboženskou tra d i c i ,ž e vykoupí své m lčení,jímž p ř ija la Mnichov, košický r ežim ,a fé ru Marshalova plánu, únor ovýr puč; nic se nestalo.Nem ohlo se s tá t,p ro to že národ se bá l,n á ro d se změnil v počtáře, národ š e l nakopanou. / Cato: "B ez n á s ", časopis "Sklizeň','o. 1 2 , r o č .IV .p r o s in e c 1956 — leden 1 9 5 7 » / 0 r o l i radia "Free Europe" říká pani Anna K ethly; “ Nemůže bý ti popřeno a je v e lic e politování hodné,že tato vysílačka hrála r o l i,k t e r á nemůže bý ti nazvána zdravou.fjmysl byl do brý ,ale výsledek byl špatný. Z k u s ila jsem to sama na sobě. Komunisté mne zav ře li v roce 1 9 50 . V roce 1952 h lá s ila "Freo E u ro p a ",že v brzké době vypukne v Maďarsku revoluce a já že budu pověřena jejím vedením z vězení. Vysílačka "Free Europe" h lá s ila při tom stá jmen M aaarů,kteří b y li do této doby na svobodě. Dlouho jsem byla o této věci vy slýchána a konfrontována's osobam i,které byly jmenovány jako budoucí bojo v n íc i z členů odborových hnutí a sociá lních o rgan isací. Mnoho z nich bylo donuceno k "d o zn á n í". Ani jedno z těchto tvrzení radia "Free Surope" neby lo pravdivé. Tatáž vysílačka,pokračuje paní K e th ly ,u d ě la la hroznou chybu během maďarského povstání a sice udá vala,že se b l í ž í vojenská pomoc ze zá padu, / z článku "Mevr. Kethly verklaart te B r u s s e l" o t iš t ě ného v .holandském denníku "DE MAASBODE*1 dne 3 0 , l i stopadu 1956 . / .
- 12 Na konec fejeto n "Rudého práva'' z 6 . ledna 1957 *roč, 37» ,° . 6 . flVŠEDNÍ STAROSTI*'«Paní Šťastná přiběhla o půl páté z práce.Sotva otevřela dveře .v o la la : "Už je tu Pepik?"V bytě ani muk.Frantík n ik d e ,babička i děde ček pryč, "Frantík-.-má zítra narozeniny .snad šel Pepík pro prášky do p e č iv á ". Trvalo to dlouho,než Pepík p ř iš e l,k r ů p ě je potu po tvářích a sotva dechu po padal. "Kde máš prášek do pe.č.ivaf", "prášek není„Po celých Vinohradech jsem^ ho s h á n ě l."P a n í Šťastná z a z v o n i l a s o u s e d ů ; " P a n í Jarošová, prosím vás.nemá te jeden prášek do pečivá?" "žaileráďef ,a le včera,'jsem ho také sháněla. Prášky n e js o u .A n i vanilkový cukr n e n í ."v tom vystupoval dědeček z výtahu,odešel do svého pokojíku a za chv íli se v r á t il v b a č k o r á c h .'V í š , dc e r o ,ž e jsem to ledo vé sklo do těch dveří nesehnal?Běhal jsem od rána po P r a z e ,a n i jsem neoběd v a l. "P e p ík , jako vždy zvědavý,musel p ři tom b ý t ." V i d í š , ty u l ič n í k u , kdybys to okno ve dveřích n e r o z b i l . . . " "Ale - a l e , dědo,továrnu na kypřící prášky do pečivá jsem n e r o zb il a také n e js o u ."P a n í Šťastná připravovala s i ostatní jotřeby pro do rt,k dyž přiběhl F rantík jako v ítr, "Kde tys .běhal?" "Okurky jsem h o n i l ." " A c h , j o , j o , " upamatovala s e . "A kde je máš? " ,"N e j s o u ", pokrčil malý chlapec ram eny."To jsou s t a r o s t i,t o jsou s t a r o s t i " ,ř ík a la s i maminka,když za několik minut vstoupila do b y t u .b a b ič k a ."M a ře n k o " , povídá dceři - "oříšlr jsem n e s e h n a l a ." "To n e v a d í, maminko, uděláme dort b ez o ř í š k ů ," - Po večeři v šichn i blahopřáli Frantíkovi k jeho narozeninám ,dědeček odskočil do svého pokojíka a p řin e s l odtud balíček.Podává ho Frantíkovi a řík á ;"M á to motor a lít á t o ".F r a n t í k o v i se r o zz á ř ily oči a hned vytáhl letad lo z p a p íru ."U k á ži vám ,jak l í t á ,"V š i c h n i d ív a li se na k l u k a ,j a k natáčí motorek,Zahučelo t o .L e tadlo se zdvihlo od země a křídlo*mu odpadlo na podlahu.Rázem hylo po rado s t i,D ě d e č e k se zamračil a bez ř e č i se u b ír a l do svého poko je,v ruce svíčku, •Žárovku totiž Šťastných také nesehnali# Jan F a i t , "M ALIČKOSTI, KTERÉ ZLOBÍ/"Stává se č a s to ,ž e chemická laboratoř potřebuje na. léhavě nějakou chem ikálii nebo chemické 'náčiní.V Praze je sic e jedna prodej na chem ikálií a chemického s k l a ,a l é co se tam do stan e,to se dá spočítat na p rste c h .K dy si bylo v Praze asi pět prodejen a byly dobře zásobeny,Dnes,kdy chemie ovládá větším dílem celý náš ž iv o t ,n e lz e v Praze sehnat ani ty ne jp rim xtivnější chemické potřeby, /"R u d é právo" ze dne 1 9 , ledna 1 9 5 7 * / "TVAROHOVÉ C I H L Y ." Začátkem listopadu u d ě la li na kravíně zemědělského druž stva v Olešce na okrese Český Brod "g la jc h u ",Z a č a lo p r š e t.N ic zv lá štn íh o , na podzim prší často ,U h o dil i mrazík.Kdo by s i toho všim l.Jednou ráno zav o lali zedníci p ředsedu ,"C o je?"ptá se p ř p d e e d a ,"C ih ly se sypou.Loupe se to jako t v a r o h ."A opravdu,Pouhým prstem uděláš v několika vteřinách díru do c ih el i dvacet centimetrů hlubokou,Hravě, jako tvaroh se to lám e.Zdi se sypou jako z marcipánu,Na stavbu 6e nyní n e sá h lo ,Jen se chodí dívat v šelijaké exkurse, úřední i n eú řední, nikdo nechce nahradit šk o du,C iheln y v Uhříněvsi ř í k a j í : "Garanční lhůta p r o š la "»A s i mají podle nich po š e s t i měsících stavby padat, aby cihelny měly ještě více p r á c e *"jó ó tto jsou c ih ly ,k te r é nesnášejí mráz ani d é š ť 1,ř í k a j í také "o dbo rn íci"* Je docela možné *že příslu šn í č in ite lé na Odbytové základně nebo v Pražských cihelnách v Uhříněvsi nevědí,co je to k r a v í n ,ž e to s t o jí na d e š t i ,ž e k tomu může mráz»" /"R u d é právo" z 1 8 . 1 , 5 7 * / "Anekdota z L e t o v á ." Ten náš předseda,ten má nervy! Několik členů ho ¡¿nes k r it is o v a lo a o n ,jak o by se ho to ani n e t ý k a l a ... -Nediv s e ,u ž si zvykl má ještě dalších sedm funkcí. /♦’Rudé právo" z 20, ledna 1 9 5 7 . / 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 8 2 2 2 2 °0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 °°ooooooooooooooooooooooooo oooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooooo
Nejmenovaný "Baťovák" W .H .,D e n Haag A j Š ,,B e s t ■Z.V. ,New York 3 Dolary pí J .E .A . M. , Rotterdam
;
2 5 .- h o l .z l . 10,- " " 10.- " " ,1 1 .4 0 " "
Na zakoupení nových knih do knihovny "Modré revue" p řisp ě l částkou 10 Kanadských Dolarů p . J . K . z To _ _l0._- _" "
V lednu 1956 Celkem '6 6 .4 0 h o l .z l . 2 2 2 2 2 2 2 2 2 2 9 2 2 2 2 2 8 2 2 9 2 2 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 0 ° 0 0 0 0 0 000000000000000000000000000 oo oooo 00000000000000 o0000 oooo 000000 o000 o0000000000 oooooo 00 oooo000 ooo 00000 oOOo
ro
