6 Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity regionálního rozvoje České republiky

6 Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity regionálního rozvoje České republiky

OBSAH 6 Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity regionálního rozvoje České republiky 6.1 STRATEGICKÉ CÍLE REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY 6.2 STRATEGICKÉ SMĚRY A ROZVOJOVÉ AKTIVITY REGIONÁLNÍHO ROZVOJE ČESKÉ REPUBLIKY 6.2.1 6.2.2 6.2.3 6.2.4 6.2.5 6.2.6

Národohospodářské aspekty a vnější vztahy Ekonomický potenciál Lidský potenciál Technická vybavenost a obsluha území Životní prostředí Cestovní ruch

6.3 ROZDĚLENÍ REALIZAČNÍ FÁZE STRATEGIE MEZI SEKTOROVÉ A REGIONÁLNÍ ROZVOJOVÉ PROGRAMY

6

Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity regionálního rozvoje České republiky

Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity jsou realizací přijaté strategické vize regionálního rozvoje České republiky do roku 2010. Vycházejí z poznatkové základny uvedené ve zpracovaných profilech regionů NUTS 3, z analytických poznatků ze sektorových a odvětvových analýz a politik, z klíčových analytických poznatků formulovaných ve SWOT analýze a ze strategií rozvoje jednotlivých krajů České republiky.

6.1

Strategické cíle regionálního rozvoje České republiky

Návrh strategie regionálního rozvoje České republiky reflektuje, že do roku 2010 budou pro rozvoj České republiky i jeho regionální stránku dominantní tři skupiny rozvojových aktivit reprezentující deklarované globální cíle strategie – zapojení České republiky do evropských struktur s co nejmenšími otřesy způsobenými české ekonomice, znovuzavedení a stabilizace krajského zřízení v České republice a potřeba řešení stále narůstajících regionálních disparit. Realizace této strategie byla dekomponována do šesti problémových okruhů, v rámci nichž bylo definováno šestnáct strategických cílů regionálního rozvoje České republiky. Dekompozice cílů podle jednotlivých problémových okruhů je patrná z dále uvedeného schématu.

Cíle strategie regionálního rozvoje ČR Globální cíle

Problémové okruhy

Strategické cíle

Vytváření makroekonomických podmínek dynamického rozvoje regionů ČR Národohospodářské aspekty a vnější vztahy

Akvizice zdrojů pro podporu regionálního rozvoje ČR Prevence vzniku disparit v sociální a ekonomické úrovni regionů ČR Mobilizace regionálního hospodářského potenciálu k dosažení ekonomického růstu

Ekonomický potenciál

Vytváření rozptýlené a různorodé hospodářské struktury na území státu Rozvoj zemědělských a venkovských oblastí

Dosažení regionální úrovně umožňující vstup ČR do EU bez větších otřesů a povznesení regionů ČR na úroveň srovnatelnou s vyspělými regiony Evropy.

Vytváření rovnocenných život. podmínek a možností pro obyvatelstvo žijící v různých regionech a sídlech Lidský potenciál

Modernizace vzdělávací soustavy a její propojení na zaměstnanost v regionech

Zavedení a stabilizace dobře fungujícího regionálního uspořádání České republiky. Vytvoření mechanizmů aktivace vnitřních zdrojů regionů, rozpoznávání nebezpečných regionálních disparit a nástrojů vytvářejících podmínky pro jejich eliminaci, resp. zmírňování.

Předcházení neúnosným rozdílům v sociální úrovni jednotlivých regionů a mikroregionů

Rozvoj infrastruktury pro zvýšení rozvojového potenciálu regionů ČR Technická vybavenost a obsluha území

Zvýšení přizpůsobovací a absorpční schopnosti regionů ČR Zajištění mobility obyvatelstva v regionech ČR

Zlepšení stavu životního prostředí v regionech

Životní prostředí

Integrace environmentálních hledisek do rozhodování resortů s významnými vlivy na ŽP v regionech Zvýšení úrovně ekologického vědomí a podílu veřejnosti na rozhodování v oblasti ŽP v regionech

Cestovní ruch

Uvolnění skrytého ekonomického potenciálu v cestovním ruchu a lázeňství


6.2

Strategické směry a rozvojové aktivity regionálního rozvoje České republiky

6.2.1 Národohospodářské aspekty a vnější vztahy Otevřenost ekonomických a sociálních procesů současného světa dává i regionální strategii národohospodářský a mezinárodní (vnější) rozměr. Sociální zkušenost obyvatel vyspělých zemí se rychle přenáší na ostatní země, zejména na země transformující se na tržní podmínky, v nichž jsou některé vlivy násobeny výraznými změnami jejich vnitřní sociální struktury. Ještě výrazněji působí na transformující se země ekonomické integrační procesy – na jedné straně negativními vlivy na jejich konkurenceschopnost, projevujícími se zejména v odebírání tradičních trhů, na druhé straně pozitivními vlivy nových zdrojových možností (vč. kapitálových) a rychlým přenosem know-how. To vše v celém rozsahu platí i pro Českou republiku. Strategie proto pojímá tyto skutečnosti jako závažné akcelerační, ale i retardační faktory regionálního rozvoje a pro časový horizont strategie zakládá na národohospodářské úrovni aktivity omezující působení negativních vnějších vlivů, resp. zesilující působení pozitivních vnějších vlivů na regionální rozvoj České republiky.

Diagnóza K dominantním rysům české ekonomiky patří její vysoká míra otevřenosti a významná orientace zahraničních obchodních toků k zemím Evropské unie. Na druhé straně má česká ekonomika výrazný výkonnostní odstup od průměru zemí Evropské unie v úrovni HDP na obyvatele, produktivity práce, mezd i dalších makroekonomických ukazatelů a také v tempech ekonomického růstu. Regionální rozvoj České republiky bude nadále ovlivňován touto celkovou situací. ale i reálným vývojem národního hospodářství, zejména faktory majícími dlouhodobě působící regionální dopady. Ke zmenšování výkonnostních a strukturálních disparit významně přispívá přímá regionální spolupráce s regiony sousedních zemí a s regiony zemí Evropské unie (program Overture, Phare CBC, formování Euroregionů apod.) V devadesátých letech byly prostředky vyčleňované na regionální politiku velmi malé. Hospodářská politika státu byla dosud – v návaznosti na existující systém veřejné správy – orientována celoplošně, s malou citlivostí pro různé regionální podmínky, regionální potřeby a cíle. Dosavadní alokace rozpočtových zdrojů zpravidla neměla cílenou regionální dimenzi, kromě některých forem podpory strukturálně postižených a hospodářsky slabých okresů, některých forem podpor zemědělství a lesnictví nebo pomoci konkrétním územím při zvláštních událostech (povodních apod). Regionální diference v úrovni hospodářského rozvoje a nezaměstnanosti velmi úzce souvisejí s odlišnými podmínkami rozvoje podnikatelského prostředí, zejména s podmínkami pro malé a střední podnikání a s administrativní náročností vzniku podnikatelských aktivit. Rovněž se v regionech nepříznivě projevuje nízká úroveň centrální koordinace jednotlivých odvětvových politik, kdy realizace dobrých záměrů jednotlivých resortů někdy vyvolávají v regionálních souvislostech protichůdné účinky. V České republice není dosud stabilizován mechanizmus účasti veřejnosti na strategickém rozhodování o řešení významných problémů regionu a využívání činnosti nestátních veřejných i soukromých institucí regionálního zaměření ve prospěch regionálního rozvoje.

Strategie Dominujícím atributem strategie regionálního rozvoje České republiky na národohospodářské úrovni je vytváření potřebných podmínek dynamického rozvoje regionů, včetně podmínek pro zvětšování hospodářské otevřenosti regionů a s tím související zintenzivnění vnějších vztahů. Podmínky pro rozšiřování a zkvalitňování přímých vztahů budou vytvářeny nejen na krajské úrovni České republiky (mezi regiony navzájem), ale i na mezinárodní úrovni, zejména s regiony států Evropské unie. Realizace strategie musí nalézt také dostatečnou institucionální oporu. Tu musí poskytnout dobře fungující krajské instituce – volené, správní i odborné. V těchto směrech, v návaznosti na globální cíle strategie, jsou také stanoveny tři strategické cíle problémového okruhu Národohospodářské aspekty a vnější vztahy (NH 1–3). Strategie orientuje realizaci těchto cílů do sedmi směrů naplněných aktivitami představujícími hlavní realizační priority problémového okruhu pro její časový horizont (viz tabulku dále).

NH – NÁRODOHOSPODÁŘSKÉ ASPEKTY A VNĚJŠÍ VZTAHY NH 1 Vytváření makroekonomických podmínek dynamického rozvoje regionů ČR

NH 2 Akvizice zdrojů pro podporu regionálního rozvoje ČR

NH 3 Prevence vzniku disparit v sociální a ekonomické úrovni regionů ČR

NH 1.1 Podpora podnikatelského prostředí v regionech ČR

NH 2.1 Zajišťování a alokace veřejných zdrojů pro podporu regionálního rozvoje

NH 3.1 Průběžné monitorování a hodnocení regionálního rozvoje a regionálních disparit

NH 1.2 Vytvoření a stabilizace institucionálního rámce regionálního rozvoje v nových krajích ČR

NH 2.2 Povzbuzování přílivu zahraničního kapitálu do regionů ČR

NH 3.2 Koordinace sektorových a regionálních programů z hlediska potřeb regionálního rozvoje

NH 2.3 Příprava a realizace vnějších vztahů regionů ČR

Strategický cíl NH 1

Vytváření makroekonomických podmínek dynamického rozvoje regionů České republiky

Strategický směr NH 1.1

Podpora podnikatelského prostředí v regionech ČR Rozvoj podnikatelského prostředí bude podporován jako prvořadá podmínka regionálního rozvoje, a to jak v oblasti finančních nástrojů, tak v oblasti vnějších tržních kontaktů. Především jde o zajištění dostupnosti úvěrů na realizaci rozvojových aktivit ve strukturálně postižených a hospodářsky slabých regionech, těsnější napojení výrobních subjektů v regionech na exportéry a obchodní zastoupení České republiky a v systémové rovině o vytváření rovných podmínek českým ekonomickým subjektům se subjekty Evropské unie.


Rozvojové aktivity strategického směru

Nositel aktivity zúčastněné subjekty

NH 1.1.1 Podpora snižování úrokových sazeb pro úvěry na realizaci rozvojových aktivit v problémových regionech

MF , ČMZRB

NH 1.1.2 Aktivizace obchodních zastoupení ČR a jejich těsnější napojení na výrobní subjekty v regionech a exportéry pro podporu exportu produkce regionů ČR

MPO, MPO, HK, AK

NH 1.1.3 Vytváření rovných podmínek s podmínkami v EU na trhu zemědělských produktů

MZe , MZV, MF


Vytvoření a stabilizace institucionálního rámce regionálního rozvoje v nových krajích České republiky Institucionální rámec regionálního rozvoje projde v horizontu strategie zásadní, pro regionální rozvoj příznivou změnou - zřízením krajského stupně veřejné správy. Pro stabilizaci krajského uspořádání a jeho úspěšné fungování budou na národohospodářské úrovni realizovány programy a opatření v oblasti podpory regionálních institucí, informací a personální přípravy. Významnou součástí těchto aktivit bude podpora činnosti nestátních veřejných i soukromých institucí regionálního zaměření a vytváření mechanizmů pro účast veřejnosti na rozhodování o řešení významných problémů regionu. Budou realizovány programy napomáhající adaptaci krajských měst na regionální metropole schopné zajišťovat všechny funkce související s výkonem veřejné správy na krajské úrovni a dobudování materiálně technické základny nezbytné pro jejich nové funkce metropolí regionů. Bude podporován rozvoj informačních technologií, zejména informačních systémů a jejich infrastruktury, vytvářejících podmínky budoucí konkurenceschopnosti regionů s regiony Evropské unie. V rámci těchto aktivit bude také prováděna odborná příprava pracovníků krajských institucí a systematická zahraniční prezentace nových krajů a jejich metropolí. Specifická pozornost bude věnována rozvoji metropolitní funkce Prahy a její roli evropského polyfunkčního centra ve vazbě na rozvoj jejího zázemí ve Středočeském kraji.



NH 1.2.1 Podpora stabilizace a rozvoje regionálních rozvojových agentur v nových krajích a podpora činnosti nestátních veřejných a soukromých institucí regionálního zaměření v návaznosti na kompetence veřejné správy

MMR, MF, kraje, HK, AK

NH 1.2.2 Programová podpora výstavby regionálních informačních systémů a jejich infrastruktury

MMR, kraje, ČSÚ, RRA

NH 1.2.3 Adaptace vybavenosti budoucích krajských měst na nové funkce krajských metropolí a středisek regionální veřejné správy

MV, MF, kraje,

NH 1.2.4 Podpora projektů posilujících metropolitní funkci Prahy a její vnější funkci významného evropského politického, kulturního a obchodního centra s vazbou na usměrňovaný rozvoj zázemí Prahy

MMR, MF, MHMP

NH 1.2.5 Odborná příprava pracovníků pro realizaci regionálních aktivit ve veřejných i soukromých institucích

MV , kraje, RRA

NH 1.2.6 Zahraniční prezentace nových krajů a jejich metropolí

MZV , kraje, RRA


Akvizice zdrojů pro podporu regionálního rozvoje České republiky


Zajišťování a alokace veřejných zdrojů pro podporu regionálního rozvoje Finanční prostředky pro posílení regionálního rozvoje budou získávány jednak racionální alokací vnitřních veřejných rozpočtových a mimorozpočtových zdrojů, jednak zabezpečením splnění podmínek pro přístup k veřejným zdrojům z předvstupních a následně pak strukturálních fondů Evropské unie. V tomto směru bude usměrněno také využití všech souvisejících vypracovávaných dokumentů, zejména Národního rozvojového plánu, Sektorových operačních programů a Regionálních operačních programů. Pomocí pilotních rozvojových programů pro vybrané regiony bude vytvořen model optimální pomoci i ostatním regionům české republiky. Využití prostředků státního rozpočtu na aktivní politiku zaměstnanosti a zajištění základní dopravní obslužnosti v regionech bude orientováno tak, aby společně s ostatními zdroji se v regionech projevovaly zřetelným synergickým efektem. Hlavní úlohou centra zůstane zabezpečování účinné koordinace využívání všech dostupných zdrojů.



NH 2.1.1 Vytvoření a zavedení systému regionálně diferencované alokace prostředků sektorových programů

MF , kraje

NH 2.1.2 Příprava dokumentů a administrativních podmínek vyžadovaných orgány EU pro poskytnutí zdrojů v období před i po přijetí ČR do EU

MMR, MZV, MF, MPO, MZe, kraje, MŽP, MPSV

NH 2.1.3 Program koordinace regionálně diferencovaných rozpočtových a mimorozpočtových prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti, na rozvoj vzdělávací soustavy a na podporu malého a středního podnikání

MMR, MPSV, MPO, MZe, MF, MŠMT, HK, AK

NH 2.1.4 Regionálně orientovaná podpora zajištění základní dopravní obslužnosti

MDS , kraje, MMR,


Povzbuzování přílivu zahraničního kapitálu do regionů České republiky Zabezpečení přílivu zahraničního kapitálu pro přímé investice jako významného zdroje regionálního rozvoje bude všestranně podporováno jako jedna z klíčových strategických priorit. Při diferenciaci cílených pobídek pro investory bude kladen důrazem na přednostní umísťování investic do strukturálně postižených, málo rozvinutých a venkovských částí krajů (mezoregionů - NUTS 4 a mikroregionů - ad hoc sdružených NUTS 5). V regionálně orientovaném pobídkovém systému pro investory bude uplatňována široká škála ekonomických nástrojů včetně regionálních modifikací nástrojů daňových, celních a dotačních a administrativních podpor. Vytvořen a trvale aktualizován bude informační systém, jehož databáze zahrne nabízené plochy, podmínky jejich získání a motivační nástroje pro investory. Průběžně bude zajišťována zahraniční prezentace podnikatelských možností v regionech České republiky.




NH 2.2.1 Vytvoření a udržování informačního systému pro investory vč. databáze příležitostí pro zahraniční kapitál v ČR

MPO, (CzIn, CzTr), RRA, MZV, obce

NH 2.2.2 Vytvoření regionálně orientovaného systému pobídek pro investory a administrativních podpor přímých zahraničních investic v ČR

MPO, MF, MMR, kraje, RRA

NH 2.2.3 Vytvoření a uplatňování pobídkového systému pro strukturálně postižené a hospodářsky slabé regiony

MMR, MF, kraje


Příprava a realizace vnějších vztahů regionů České republiky Vedle aktivit pro zdrojové zabezpečení regionálního rozvoje bude z centrální úrovně podporován také rozvoj zahraničních vztahů regionů České republiky. V návaznosti na dosud získané pozitivní zkušenosti bude dále rozvíjena všestranná spolupráce s regiony evropských zemí, zejména pak s regiony sousedních zemí, ať v rámci Evropské unie nebo dosud mimo ni a vyšší formy přeshraniční spolupráce při řešení konkrétních otázek rozvoje regionů. Pozornost bude věnována výchově regionálních specialistů pro mezinárodní spolupráci a začleňování regionů do evropských struktur a vytváření potřebného institucionálního zázemí.



NH 2.3.1 Program personálního výběru, vzdělávání a tréninku regionálních specialistů zaměřených na začleňování a spolupráci regionů ČR v rámci evropských struktur

MMR, MŠMT, kraje, RRA

NH 2.3.2 Zřízení a provozování informačního a kontaktního centra regionů v sídle EU a podpora zřizování obdobných center v partnerských zahraničních regionech a ve střediscích mezinárodního obchodu

MZV , kraje, RRA

NH 2.3.3 Podpora vytváření Euroregionů se sousedními zeměmi a regiony a podpora všech forem přeshraniční spolupráce se všemi sousedními zeměmi na úrovni krajů, okresů i obcí

MMR, kraje, MZV, RRA, HK, obce


Prevence vzniku disparit v sociální a ekonomické úrovni regionů České republiky


Průběžné monitorování a hodnocení regionálního rozvoje a regionálních disparit Pro vyvážený rozvoj krajů jako jednoho ze základních cílů regionální politiky bude usilováno o prevenci vzniku disparit v sociální a ekonomické úrovni regionů aktivitami zaměřenými na sledování a hodnocení vývoje v územních obvodech krajů a na koordinaci resortních programů s významnými regionálními dopady.

Soustředěná podpora státu bude směrována do regionů s největšími problémy projevujícími se dlouhodobým zvyšováním disparit rozhodujících ukazatelů vůči ostatním regionům a průměru České republiky. Stanovení těchto regionů a nástrojů, pomocí nichž bude soustředěná podpora státu uplatňována, se stane obligatorní součástí Strategie regionálního rozvoje a Regionálního programu rozvoje České republiky zpracovávaných ve smyslu zákona o podpoře regionálního rozvoje České republiky.



NH 3.1.1 Vypracování metodiky a zavedení průběžného sledování a hodnocení regionálního rozvoje včetně vybudování technické základny monitoringu až do úrovně okresů

MMR, kraje, ČSÚ, RRA

NH 3.1.2 Zavedení institutu hodnocení a výběru mezoregionů (NUTS 4) pro soustředěnou podporu státu a vyhodnocování účinnosti této podpory

MMR, kraje


Koordinace sektorových a regionálních programů z hlediska potřeb regionálního rozvoje Strategie staví na synergickém efektu koordinované realizace sektorových a regionálních rozvojových programů. Rozhodující roli v horizontu strategie sehrají především rozvojové programy napojené na strukturální fondy v rámci realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Z pohledu věcného zaměření programů je strategickou prioritou koordinace sektorových a regionálních programů rozvoje lidských zdrojů a zaměstnanosti. Účinná koordinace a tím i násobení efektů sektorových a regionálních programů je jedním z klíčových východisek dosažení cílů celé strategie.



NH 3.2.1 Koordinace regionálních programů se sektorovými programy v oblasti surovinové, zemědělské, lesnické, průmyslové, dopravní a ekologické politiky

MMR, kraje, RRA

NH 3.2.2 Koordinace regionálních programů se sektorovými programy v oblasti zaměstnanosti, vzdělávání a sociální politiky

MMR, kraje, RRA

6.2.2 Ekonomický potenciál Pod ekonomický potenciál zahrnujeme potenciál průmyslu, stavebnictví, zemědělství, lesnictví, obchodu, místní výroby, placených služeb a vědy a techniky. Vytvoření vysokého ekonomického potenciálu v regionech je jedním z pilířů regionálního rozvoje a směřuje na jedné straně k zohledňování aspektů růstu výkonnosti a snižování rozdílů v dosažené úrovni ekonomického potenciálu jednotlivých regionů a na druhé straně k aktivizaci nedostatečně využívaného potenciálu a podpoře jeho rozvoje, což v konečném efektu vede ke zrychlení růstu produktu v regionech. Ve strategickém horizontu roku 2010 je pro ekonomický potenciál rozhodující zvládnutí náročného strukturálního manévru vedoucího k výrazné změně hospodářské struktury a rozvoji tohoto po-


tenciálu.

Diagnóza Česká ekonomika zaostává za ekonomickou úrovní nejvyspělejších států. Nízká úroveň ekonomického potenciálu naší země se odráží v nízké úrovní konkurenceschopnosti výrobků podnikové sféry, a to nejen na zahraničních trzích, ale i na domácím trhu (v konkurenci s dováženým zbožím). Průmysl se nachází ve stavu, který brání výraznějšímu zvyšování konkurenceschopnosti jeho produkce. Bývalé velké státní průmyslové podniky, privatizované zpravidla "na dluh" nebo v "kupónové privatizaci", trpí nedostatkem disponibilních finančních zdrojů a jen v malé míře investují z vlastních zdrojů. Investice se realizují převážně na úvěr s vysokými úrokovými sazbami. Kapitálový trh je málo rozvinutý a nevytváří významnější alternativu k získávání financí. České podniky pracují do značné míry s odepsaným strojním vybavením. Nízká úroveň technického vybavení má za následek nízkou produktivitu práce, nízkou cenu práce, nízký inovační řád a malý podíl přidané hodnoty na výstupu. Zhoršující se výkonnost ekonomiky v posledních letech odráží zásadní slabiny českého podnikatelského a finančního sektoru. Tyto slabiny se postupem času kumulovaly, což mělo za následek to, že v podnikovém sektoru proběhla restrukturalizace pouze v omezené míře. Restrukturalizaci bránila nezralost a nedokonalost rodících se tržních institucí a zejména slabý rámec vlastnické správy podniků. Situaci zhoršilo rovněž nedostatečné vymáhání právních norem. Tržní prostředí postrádá „čistící mechanismy“. Stále přežívají neperspektivní, špatně vedené a vysoce zadlužené podniky neschopné vyvolávat poptávku po své produkci. V dosavadní politice byla věnována příliš malá pozornost podmínkách vytváření prostoru pro nově vznikající malé a střední podniky a malé podnikání se ocitlo v určité krizi. Přitom se jedná o velice nadějný, dynamicky se rozvíjející sektor. Největší růst produkce mezi průmyslovými podniky vykazují podniky se zahraničním kapitálem a pod zahraniční kontrolou, kterých najdeme třicet mezi stovkou největších podniků v ČR. V této skupině podniků převládají dlouhodobé cíle a dochází u nich ke zvyšování tržní hodnoty firmy. Hlavními problémy průmyslového výzkumu a vývoje jsou neustálý pokles výdajů podnikového sektoru na výzkum a vývoj, zrušení mnoha vývojových pracovišť ve výrobních podnicích a značné snížení zaměstnanosti ve výzkumu a vývoji. Inovační aktivita v průmyslových odvětvích je nízká a rozsah výrob a služeb pokrokových technologií je nedostatečný. V zemědělství došlo k zásadním změnám v majetkových vztazích i ve výrobní struktuře a organizaci práce. Přes velmi razantní adaptaci zemědělského sektoru na nové podmínky ekonomická situace většiny zemědělských podniků zůstává nadále velmi tíživá a vyústila do silné zadluženosti většiny zemědělských firem i individuálních zemědělců. Agrární sektor je v soutěži o trh málo konkurenceschopný, což je do značné míry způsobeno vnějšími podmínkami. Tomu přispívá i nestabilita vztahů mezi zemědělskou výrobou a obchodem. Spektrum a rozsah podpor zemědělství jsou v České republice oproti Evropské unii výrazně nižší. Značná část podpor směřovala na modernizaci farem prostřednictvím levných úvěrů se státní garancí z podpůrného a garančního rolnického a lesnického fondu. V lesním hospodářství se negativně projevila nepříznivá druhová, věková a prostorová skladba lesů. Působení klimatických vlivů a imisí z minulosti se odrazilo ve zdravotním stavu lesů, který je považován za jeden z nejhorších v Evropě. V současné době je kladen důraz na podporu víceúčelového využívání hospodářských lesů s důležitými mimoprodukčními funkcemi. Situaci na venkově lze charakterizovat nízkou konkurenceschopností venkovské ekonomiky, nepříznivým populačním trendem u značného počtu venkovských obcí, nedostatečnou občanskou vybaveností a technickou infrastrukturou ve většině venkovských obcí, zejména v okrajových regionech a sníženou péči o kulturní krajinu v důsledku poklesu zemědělské výroby.

Strategie Základní prioritou regionální strategie České republiky v problémovém okruhu ekonomický potenciál je ekonomický růst a zvýšení ekonomické výkonnosti a konkurenční schopnosti ekonomických subjektů v regionech. Toho by mělo být dosaženo mobilizací nedostatečně využívaného regionálního hospodářského potenciálu, podporou hospodářského rozvoje regionů a vytvářením rozptýlené a různorodé hospodářské struktury na území státu a podporou rozvoje zemědělských a venkovských oblastí, které jako ekonomicky slabší oblasti by nebyly schopny zvládnout změny v ekonomické a sociální struktuře vlastními silami. Soubor politik a programů, který bude napomáhat dosažení uvedených cílů, bude orientován na vytvoření příznivého podnikatelského klimatu a na regionálně diferencované podněcování hospodářské činnosti a hospodářského oživení. Pro rozvoj ekonomického potenciálu regionů jsou stanoveny tři strategické cíle realizované v osmi strategických směrech (viz tabulka dále).

EP – EKONOMICKÝ POTENCIÁL EP 1 Mobilizace regionálního hospodářského potenciálu k dosažení ekonomického růstu

EP 2 Vytváření rozptýlené a různorodé hospodářské struktury na území státu

EP 3 Rozvoj zemědělských a venkovských oblastí

EP 1.1 Aktivizace kapitálu, zlepšení regionálního investičního klimatu a rozvoj hospodářské spolupráce

EP 2.1 Rozvoj podnikání v regionech

EP 3.1 Rozvoj zemědělství a posílení jeho mimoprodukčních funkcí v regionech

EP 1.2

EP 2.2 Rozvoj inovačního podnikání v regionech

EP 3.2 Rozvoj a podpora mimoprodukčních funkcí lesů

EP 2.3 Budování podnikatelské infrastruktury a podpora nových investic v regionech

EP 3.3 Obnova venkova a rozvoj živnostenského podnikání na venkově

Podněcování hospodářského růstu v centrech koncentrovaného ekonomického potenciálu


Strategický cíl EP 1

Mobilizace regionálního hospodářského potenciálu k dosažení ekonomického růstu

Strategický směr EP 1.1

Aktivizace kapitálu, zlepšení regionálního investičního klimatu a rozvoj hospodářské spolupráce Zahrnuje soubor aktivit, které souvisejí s překonáváním všeobecného nedostatku kapitálu v hospodářství různými formami. K nim nepochybně patří sdružování finančních prostředků a zakládání účelových fondů v regionech na podporu podnikání a zaměstnanosti, což usnadní přístup malých podnikatelů k finančním zdrojům. Zkušenosti mnoha zemí ukazují, že přímé zahraniční investice se významně podílejí na rozvoji domácího průmyslu. Této problematice odpovídají aktivity, jež by měly vést ke zlepšení celkového image regionů pro investory a praktickému využití řady investičních pobídek s tradiční škálou nástrojů, které již v České republice existují. Mělo by dojít k jejich dalšímu rozšiřování směrem k investicím určeným pro rozšíření existující výroby a k částečně úvěrovaným investicím. Pokud jde o rozvoj hospodářské spolupráce, příslušné aktivity jsou orientovány na zkvalitňování podmínek pro zapojení tuzemských podniků do mezinárodního obchodu, což by mělo vést k růstu exportu i růstu tržeb podniků a růstu zaměstnanosti v regionech.



EP 1.1.1 Sdružování finančních prostředků, zakládání účelových podpůrných a garančních fondů v regionech a podpora rizikového kapitálu

kraje , MF, ČNB, CRR, HK, AK, RRA

EP 1.1.2 Zlepšení celkového image regionů pro investory a povzbuzování internacionalizace podnikání v regionech

kraje , RRA, HK, AK, MPO, CzIn

EP 1.1.3 Zavedení pobídkového systému pro investory do hospodářské praxe regionů

kraje , MPO, MMR HK, RRA

EP 1.1.4 Programy ekonomického oživení nevyužitých území

kraje , MMR, CzIn, RRA, HK

EP 1.1.5 Pořádání fór pro hospodářskou přeshraniční spolupráci a organizování kongresů, setkání podnikatelů z regionů v tuzemsku i v zahraničí, prezentací, obchodních misí a výstav

HK, MPO, kraje, obce

EP 1.1.6 Rozvoj regionálního výstavnictví a odpovídající infrastruktury ve vybraných regionech

kraje , MMR, HK, RRA


Podněcování hospodářského růstu v centrech koncentrovaného ekonomického potenciálu Vychází z principu, že v podmínkách transformace ekonomiky je strategie regionálního rozvoje interpretována též jako organická součást teorie růstu a za jednu z priorit je považována podpora růstových oblastí a rozvojových center s očekáváním rychlého efektu ve vytváření nových zdrojů, použitelných v dalším období k naplnění vyrovnávacího cíle regionální politiky. Skupina aktivit naplňujících tento strategický směr je proto orientována na centra koncentrovaného ekonomického potenciálu, za něž lze v současných podmínkách považovat většinu metropolí budoucích krajů.



EP 1.2.1 Podpora přílivu zahraničního kapitálu do center koncentrovaného ekonomického potenciálu

MPO ,CzIn, HK, obce

EP 1.2.2 Zlepšení celkového image center koncentrovaného ekonomického potenciálu

obce , MMR, HK, CzIn, RRA, CRR

EP 1.2.3 Podněcování rozsáhlých akcí obchodního, veletržního a vědeckého charakteru v centrech koncentrovaného ekonomického potenciálu

obce , MPO, Svaz průmyslu, HK, RRA

EP 1.2.4 Zlepšení napojení center koncentrovaného ekonomického potenciálu na transevropskou dopravní síť

obce, MDS, MF, MMR, CRR, kraje


Vytváření rozptýlené a různorodé hospodářské struktury na území státu


Rozvoj podnikání v regionech Rozvoj podnikání je orientován na podporu konkurenceschopnosti ekonomických subjektů v regionech a rozvoj některých nehmotných faktorů konkurenceschopnosti v malých a středních podnicích. Státní podpora malých a středních podniků má již svoji formu a tradici, která se může vykázat pozitivními účinky na tvorbu nových pracovních příležitostí. Další rozvoj se bude ubírat cestou rozšiřování již osvědčených programů (poskytování zvýhodněných záruk a úvěrů, podpora poradenských středisek) a rozvojem nových nástrojů, které budou přispívat k dynamickému vývoji sektoru malých a středních podniků. Na řešení problémů restrukturalizace průmyslových podniků je orientována aktivita, která bude krátkodobě realizována prostřednictvím tzv. revitalizačního programu, v další fázi pak vhodným programem podpory strukturálních investic. Součástí naplňování tohoto směru je soubor aktivit, které účinně zaplňují prostor dosud nepokrytý škálou podpůrných programů a které reagují na aktuální potřeby nebo perspektivní příležitosti (elektronický obchod). Institucionální podpora podnikání tvoří významnou součást tohoto strategického směru, ať už formou podpory institucí poskytujících informace a poradenství, anebo podněcováním sdružování podniků do sítí, což se jeví jako perspektivní směr vývoje v podmínkách regionalizace na straně jedné a globalizace na straně druhé.




EP 2.1.1 Rozvoj podpůrných programů pro malé a střední podniky s regionálně diferencovanou funkcí

MPO, MMR, kraje, HK

EP 2.1.2 Podpora přípravy, marketingu, propagace a realizace podnikatelských projektů včetně podpory vzniku nových malých a středních podniků

RRA, MPO, kraje, HK

EP 2.1.3 Podpora restrukturalizace průmyslových podniků

MPO, kraje, podniky

EP 2.1.4 Podpora podnikatelských projektů průmyslového charakteru směrem k výrobkům s vyšší finalitou

MPO, kraje, podniky

EP 2.1.5 Zavádění environmentálně orientovaných systémů řízení podniků (EMAS a ISO 14000) a podpora nové výrobkové politiky se zahrnutím prvků ekodesignu a ekolabelingu

MPO, kraje, podniky

EP 2.1.6 Podpora rozvoje elektronického obchodu

MPO, MDS, kraje, podniky

EP 2.1.7 Rozvoj informačních, poradenských a vzdělávacích služeb pro podnikatele, živnostníky a investory

HK, MPO, kraje, RRA, Národní vzdělávací fond

EP 2.1.8 Rozvoj manažerských dovedností a celoživotního vzdělávání podnikatelů

HK, MPO, Národní vzděl. fond, VŠ

EP 2.1.9 Sdružování podnikatelů do výkonných sítí

HK, obce, kraje, RRA

EP 2.1.10 Institucionální podpora podnikání (Hospodářská a agrární komora, AIP ČR, Agentura pro rozvoj podnikání, CzechInvest, CzechTrade apod.)

MPO, kraje, obce,


Rozvoj inovačního podnikání v regionech Rozvoj inovačního podnikání je zaměřen na rozvoj nehmotných faktorů konkurenceschopnosti v podnicích. Aktivity naplňující tento směr vycházejí z priorit podpory průmyslového výzkumu, transferu moderních technologií a podpory inovačního podnikání v malých a středních podnicích. Zvyšující se zdroje pro výzkum a technický rozvoj, které by měly vzrůst ze současné úrovně 0,4% HDP na 0,7% HDP, budou zahrnovat programy pomoci malým a středním podnikům a soustředí se i na zlepšení celkového přenosu technologií na trh. Budou podporovány projekty spojené s transferem technologií nejvyšší světové úrovně a zavádějící technologie a postupy v ČR dosud nepoužívané (vč. technologií ekologicky a energeticky šetrných), projekty špičkových vědeckovýzkumných center, projekty směřující k rozvoji techniky a technologií v malých a středních podnicích. Nedílnou součástí rozvojových aktivit je rozvoj společných podnikatelských služeb (vědeckotechnologických parků, inovačních center, inkubačních center) pro průmyslové inovace a inovační podnikání, jakož i rozvoj příslušných poradenských služeb.



EP 2.2.1 Rozvoj podpůrných programů pro vědu, výzkum a inovační podnikání v regionech

MPO, kraje, MŠMT, HK

EP 2.2.2 Podpora pilotních podnikatelských projektů s výraznou inovativní orientací

RRA , MPO, kraje, HK,

EP 2.2.3 Podpora zavádění a užití pokrokových technologií vč. rozvoje center transferu technologií

MPO, AIP, VŠ, HK

EP 2.2.4 Podpora nových technologií směřujících k vyššímu využití druhotných surovin, k šetrnému využívání domácích surovinových zdrojů, ke snižování potřeb dovozu nerostných surovin a k dosažení energetických úspor

MPO, AIP, VŠ, HK

EP 2.2.5 Rozvoj vědecko-technologických parků, inovačních center a dalších forem infrastruktury pro inovační podnikání v regionech

kraje , MPO, AIP, VŠ, HK, RRA

EP 2.2.6 Rozvoj informačních, poradenských a vzdělávacích služeb pro vědu, výzkum a inovační podnikání v regionech

HK, kraje, AIP, MPO, RRA

EP 2.2.7 Podpora projektů špičkových vědecko-výzkumných center v regionech

MPO, MŠMT, kraje, HK, RRA, VŠ, MMR


Budování podnikatelské infrastruktury a podpora nových investic v regionech Představuje podporu hmotných i nehmotných investic vkládaných do rozvoje průmyslových nemovitostí. Jde na jedné straně o budování podnikatelské infrastruktury určené pro malé a střední podniky (inkubační jednotky, podnikatelská centra, modernizace podnikatelských objektů), na druhé straně o rozvoj investičně připravených území určených buď pro průmyslovou zónu pro větší počet firem anebo pro jediného investora. Podporu nových investic v regionech doplňuje rozvoj společných služeb pro investory a marketing investičních příležitostí.



EP 2.3.1 Rozvoj společných služeb pro investory (katalogy nabídky nemovitostí, propagace, studie, prezentace v zahraničí)

CzIn, kraje, MPO, MMR, RRA, HK

EP 2.3.2 Zakládání a provoz inkubačních jednotek, podnikatelských center a dalších forem podnikatelské infrastruktury v regionech vč. modernizace opuštěných nebo nedostatečně využívaných podnikatelských objektů

obce , HK, RRA, MMR, AK, kraje

EP 2.3.3 Příprava ploch pro rozvoj podnikatelských činností a jejich nabídka potenciálním investorům nebo projektovým developerům

obce , CzIn, MMR, HK, kraje

EP 2.3.4 Budování hospodářských parků a průmyslových zón ve vhodných lokalitách regionů (v blízkosti dálnice, letiště apod.)

kraje , obce, CzIn, RRA, HK

EP 2.3.5 Marketing pro přilákání zahraničních investorů

CzIn, kraje, obce, RRA

EP 2.3.6 Vytvoření regionálního pobídkového systému pro investory

kraje , MF, obce, HK, RRA



Rozvoj zemědělských a venkovských oblastí


Rozvoj zemědělství a posílení jeho mimoprodukčních funkcí v regionech Rozvoj zemědělství a posílení jeho mimoprodukčních funkcí má jako strategickou prioritu zvýšení konkurenceschopnosti ekonomických subjektů podnikajících v zemědělství v oborech, kde pro to existují předpoklady a posílení úlohy zemědělství v péči o krajinu. Státní podpora zemědělských podniků má již několikaletou tradici. Další rozvoj se bude ubírat cestou rozšiřování již osvědčených programů (především přímých podpor). Hlavní pozornost bude přitom věnována podpoře hmotných investic na zlepšení konkurenceschopnosti zemědělství a potravinářství, rozvoji netradičních způsobů zemědělské výroby, podpoře marketingu a exportu zemědělských a potravinářských výrobků. Neméně významná bude podpora vedoucí k posílení krajinotvorné funkce zemědělství včetně ochrany ekologické stability krajiny.

Rozvojové aktivity strategického směru EP 3.1.1 Rozvoj programů PGRLF a dotačních titulů MZe k posílení krajinotvorné úlohy zemědělství a ke zvýšení efektivnosti, zlepšení struktury a podpoře exportu zemědělských výrobků


MZe , AK, kraje

EP 3.1.2 Rozvoj finanční podpory z programů MŽP k posílení úlohy zemědělství v péči MŽP, MZe, kraje o krajinu včetně ochrany její ekologické stability EP 3.1.3 Implementace programu EU SAPARD pro rozvoj zemědělství a venkova

MZe , MMR, AK, obce

EP 3.1.4 Rozvoj netradičních způsobů zemědělské výroby, zejména ekologického zemědělství a využití zemědělství pro nepotravinářské účely

AK, MZe, MMR, kraje

EP 3.1.5 Rozvoj potravinářského a zpracovatelského průmyslu využívajícího regionální zemědělskou produkci s ekologickým způsobem hospodaření

AK, HK, MZe, MPO,

EP 3.1.6 Podpora rozvoje mimoprodukčních funkcí zemědělství a diverzifikace příjmů zemědělství (rozvoj ekofarem, údržby krajiny, středisek agroturistiky apod.)

AK, MMR, MZe, kraje


Rozvoj a podpora mimoprodukčních funkcí lesů Tento směr má jako strategické priority ozdravení lesních ekosystémů, podporu trvale udržitelného a víceúčelového využívání lesů a posílení krajinotvorné úlohy lesnictví včetně zvyšování ekologické stability krajiny. Budou zde využity a dále rozvíjeny již osvědčené programy a dotačních tituly pro oblast lesnictví. Hlavní pozornost bude věnována podpoře hmotných investic na krajinotvornou úlohu lesnictví, na uplatnění šetrných technologií při těžbě a obnovení lesních porostů a na zalesňování zemědělských pozemků.



EP 3.2.1 Rozvoj programů PGRLF a dotačních titulů MZe k podpoře trvale udržitelného hospodaření v lesích, k posílení krajinotvorné úlohy lesnictví a k uplatnění šetrných technologií při těžbě a obnovování lesních porostů

MZe , Lesy ČR, AK, MŽP

EP 3.2.2 Rozvoj finanční podpory z programů MŽP k posílení úlohy lesního hospodářství v péči o krajinu a vodní režim

MŽP, MZe, kraje

EP 3.2.3 Podpora lesního hospodaření v oblastech se zvýšenými imisemi a zvýšení druhové rozmanitosti lesních dřevin

MZe , Lesy ČR, kraje, MŽP

EP 3.2.4 Podpora zalesňování zemědělských pozemků v zájmu zvyšování ekologické stability krajiny

MZe , PF ČR, Lesy ČR, MŽP, kraje


Obnova venkova a rozvoj živnostenského podnikání na venkově V tomto směru bude usilováno o integraci rozvoje zemědělství s rozvojem venkova. Půjde především o obnovu a rozvoj venkovských sídel, ochranu a uchování jejich venkovského rázu. Na to navazuje obnova památek a místních pozoruhodností a rozvoj venkovské infrastruktury. Jako součást obnovy venkova budou rozvíjeny vhodné druhy nezemědělských výrob, obnovována řemesla, výroba krajových specialit a zlepšován proces přípravy na povolání a rekvalifikace.



EP 3.3.1 Realizace programu obnovy venkova s důrazem na specifickou roli zemědělství při utváření vzhledu, tvorby a ochrany sídel

obce , kraje, MZe, AK, MMR

EP 3.3.2 Implementace programu EU SAPARD pro obnovu venkova s důrazem na infrastrukturu, uchování dědictví venkova a diverzifikaci příjmů na venkově

obce , MZe, MMR, AK, RRA

EP 3.3.3 Podpora zakládání a rozvoje živností na venkově a rozvoj služeb (vč. vzdělávacích a rekvalifikačních) pro živnostníky na venkově

MMR, MPSV, obce, AK, HK, RRA

EP 3.3.4 Rozvoj vhodných druhů nezemědělských výrob zpracovávajících místní suroviny, obnova řemesel a krajových specialit

obce , AK, HK


6.2.3 Lidský potenciál Plné využití lidského potenciálu jako klíčového faktoru regionálního rozvoje vyjadřuje priority politiky zaměstnanosti, vzdělávání, kultury, bydlení, sociálních služeb a zdravotnictví na úrovni regionů, vycházející z principu rovnosti příležitostí v rozvíjející se občanské společnosti.

Diagnóza Zaměstnanost a trh práce se vyznačují dynamickými změnami v požadavcích na pracovníky, vedoucími k nárůstu nezaměstnanosti a poklesu počtu pracovních míst, které se výrazně projevují zejména v regionech ekonomicky zaostávajících nebo strukturálně postižených. Tento trend ohrožuje obzvláště intenzivně skupiny občanů znevýhodněné z různých důvodů v přístupu k zaměstnání a vzdělávání (věk, pohlaví, kvalifikace, zdravotní stav). V souvislosti s recesí ekonomiky roste počet nezaměstnaných a ubývá volných pracovních míst. Míra nezaměstnanosti v řadě mikroregionů dosahuje kritické úrovně, ohrožující sociální smír. Nezaměstnanost v České republice zasahuje všechny profesní a kvalifikační skupiny. Současná politika zaměstnanosti není dostatečně provázána s hospodářskou, sociální a vzdělávací politikou. V úrovni vzdělání dosahuje Česká republika ve srovnání s vyspělými zeměmi vysokého podílu osob se středoškolským vzděláním, ale nižšího podílu osob s terciárním (vysokoškolským) vzděláním. Do vzdělávací soustavy je vkládán relativně nízký podíl veřejných prostředků, což se odráží v kvalitě výuky a materiálního zabezpečení škol. Síť základních a středních škol je rovnoměrná s dobrou dostupností v regionech, výraznější regionální disproporce existují v nabídce příležitostí vysokoškolského vzdělání. Regionální disproporce jsou patrné ve vzdělanostní úrovni obyvatelstva. Školství má doposud nedostatečnou vazbu na vývoj zaměstnanosti v regionech. Chybí ucelený systém dalšího vzdělávání pro dospělé propojený s počátečním vzděláváním a poskytující příležitosti celoživotního učení. Účast zaměstnavatelů a dalších partnerů na vzdělávání je nízká. Kultura v regionech je ohrožena narůstajícím deficitem ve financování kulturních zařízení a péče o kulturní dědictví, chybí koncepce rozvoje v této oblasti. Zdravotnictví se z regionálního hlediska potýká s problémy nerovnoměrného rozložení zdravotnických zařízení, zejména specializovaných, a relativně nízkou úrovní vybavenosti v mnoha pohraničních oblastech. V souvislosti s ekonomickými problémy zdravotnictví a redukcí zařízení je v řadě oblastí ohrožena únosná dostupnost odborné péče. Sociální služby jsou postiženy nedostatečnou sítí zařízení a jejich zastaralostí, nárůstem počtu jejich uživatelů a nedostatečným rozšířením moderních metod sociální péče. Bydlení se vyznačuje relativně vysokým stářím bytového fondu a nižším plošným standardem, poklesem objemu bytové výstavby (až pod hranici prosté reprodukce), zanedbanou údržbou bytového fondu a regionálními disproporcemi mezi poptávkou a nabídkou bytů.

Strategie Hlavním hlediskem strategie regionálního rozvoje České republiky v oblasti lidského potenciálu je vytváření relativně rovnocenných životních podmínek a možností v různých regionech a sídlech, s důrazem na sociální infrastrukturu, zaměstnanost a vzdělávání. V návaznosti na globální cíle strategie jsou strategické cíle problémového okruhu Lidský potenciál vymezeny takto:

➩ Vytváření rovnocenných životních podmínek a možností pro obyvatelstvo žijící v různých regionech a sídlech

➩ Předcházení společensky neúnosným rozdílům v sociální úrovni jednotlivých regionů a mi-

kroregionů ➩ Modernizace vzdělávací soustavy a její propojení na zaměstnanost v regionech Strategie specifikuje tyto cíle v osmi směrech naplněných celkem 28 rozvojovými aktivitami představujícími hlavní realizační priority problémového okruhu pro její časový horizont.

LP – LIDSKÝ POTENCIÁL LP 1

LP 2

LP 3

Vytváření rovnocenných životních podmínek a možností pro obyvatelstvo žijící v různých regionech a sídlech

Předcházení společensky neúnosným rozdílům v sociální úrovni jednotlivých regionů a mikroregionů


LP 1.1 Rozvoj občanských iniciativ

LP 2.1 Rozvoj aktivní politiky zaměstnanosti podle potřeb regionů

LP 3.1 Propojení systému odborného vzdělávání a zaměstnanosti v regionech

LP 1.2 Řešení problémů bydlení a občanské vybavenosti v regionech

LP 2.2 Řešení problémů dlouhodobé nezaměstnanosti a obtížně umístitelných skupin na trhu práce v regionech

LP 3.2 Rozvoj vzdělávací soustavy v regionech

LP 1.3 Rozvoj sociálních a zdravotních služeb v regionech

LP 2.3 Prevence sociálního vylučování a negativních sociálních jevů v regionech

Strategický cíl LP 1

Vytváření rovnocenných životních podmínek a možností pro obyvatelstvo žijící v různých regionech a sídlech Strategický směr LP 1.1

Rozvoj občanských iniciativ Rozvoj občanských iniciativ a rovnost příležitostí jsou strategicky významné atributy lidského potenciálu v regionech. Jako prioritní budou realizovány aktivity vedoucí k překonávání diskriminace, toleranci k menšinám a společenské integraci etnických skupin v regionech. Podporovány budou také občanské aktivity zaměřené na rozvoj měst a obcí a aktivity zaměřené na zvyšování informovanosti veřejnosti i její spoluúčasti na rozhodování.



LP 1.1.1 Podpora výchovy a osvěty tolerance k menšinám a společenské integrace etnických skupin v regionech

MPSV , kraje, MŠMT, VI, OS

LP 1.1.2

kraje , MPSV, OS, obce

Podpora občanských aktivit pro rozvoj měst a obcí

LP 1.1.3 Podpora informovanosti veřejnosti a její spoluúčasti na rozhodování ve veřejné správě

kraje , MPSV, MV, RRA, OS, obce

LP 1.1.4 Podpora kulturních, vzdělávacích a sportovních akcí obcí a regionů

kraje , MK, MŠMT, OS, VI, obce


Strategický směr LP 1.2

Řešení problémů bydlení a občanské vybavenosti v regionech Řešení problémů bydlení a občanské vybavenosti podporuje strategie formou přípravy území pro výstavbu a vlastní výstavby nájemních bytů, oprav a modernizace bytového fondu. V nerozvinutých a málo zalidněných mikroregionech bude podporován také rozvoj občanské vybavenosti.



LP 1.2.1 Podpora přípravy území, výstavby, oprav a modernizace bytového fondu

kraje , MMR, obce

LP 1.2.2 Řešení problémů bydlení a občanské vybavenosti v nerozvinutých a málo zalidněných mikroregionech

kraje , MMR, obce, OS


Rozvoj sociálních a zdravotních služeb v regionech Sociální a zdravotní služby budou rozvíjeny za účelem jejich modernizace, rozšíření a územního přiblížení. Budou podporovány programy sociální a zdravotní péče, včetně zavádění moderních forem sociálních služeb umožňujících integraci postižených osob a přispívajících ke zvládnutí negativního vlivu zvyšování průměrného věku obyvatelstva.



LP 1.3.1 Vytváření dostupné sítě a podpora programů zdravotních a sociálních služeb v regionech

kraje , MZd, MPSV, obce

LP 1.3.2 Zavádění moderních forem (vč. podpory soukromých a nestátních iniciativ) a metod sociálních služeb a sociální péče umožňující vyšší integraci postižených osob do komunity

kraje , MPSV, PS, obce


Předcházení společensky neúnosným rozdílům v sociální úrovni jednotlivých regionů a mikroregionů


Rozvoj aktivní politiky zaměstnanosti podle potřeb regionů Uplatňování a rozvoj nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti se bude týkat především podpory vzniku nových pracovních míst podle potřeb regionů a inovací používaných nástrojů této politiky. Účinnost politiky zaměstnanosti bude na úrovni regionů systematicky hodnocena a pro zvýšení flexibility trhu práce bude podporováno monitorování a prognózy jeho potřeb. To přispěje k zdokonalování profesního vzdělávání podle požadavků trhu práce, přičemž budou uplatňovány stimulační nástroje pro větší zapojení zaměstnavatelů do dalšího vzdělávání. Pro nejvíce ohrožené regiony a mikroregiony budou připravovány programy řešení sociálních krizových situací.



LP 2.1.1 Monitorování a prognóza potřeb trhu práce a hodnocení účinnosti politiky zaměstnanosti v regionech ke zvýšení flexibility trhu práce

MPSV , kraje, ÚP, ŠÚ, HK, AK

LP 2.1.2 Zdokonalení profesní přípravy a rekvalifikačních programů podle požadavků trhu práce a motivace většího zapojení zaměstnavatelské sféry

MŠMT, MPSV , kraje, ÚP, VI, HK, AK

LP 2.1.3 Příprava programů řešení sociálních krizových situací v potenciálně ohrožených regionech a mikroregionech

kraje , obce, ÚP, MPSV

LP 2.1.4 Podpora vzniku nových pracovních míst pro nezaměstnané a inovací aktivní politiky zaměstnanosti

MPSV , ÚP, kraje, MPO, MMR,HK, AK


Řešení problémů dlouhodobé nezaměstnanosti a obtížně umístitelných skupin na trhu práce v regionech Dlouhodobá nezaměstnanost a situace obtížně umístitelných skupin na trhu práce budou řešeny podporou motivačních, resocializačních a rekvalifikačních aktivit pro dlouhodobě nezaměstnané, programů pro usnadnění přechodu mládeže ze škol do praxe, pracovního uplatnění a rehabilitace zdravotně postižených občanů a podporou krátkodobých pracovních poměrů pro obtížně umístitelné uchazeče k obnovení nebo získání pracovních návyků.



LP 2.2.1 Podpora krátkodobých pracovních poměrů pro obtížně umístitelné uchazeče k obnovení nebo získání pracovních návyků

kraje , MPSV, Z, obce, ÚP

LP 2.2.2 Programy pro usnadnění přechodu mládeže ze škol do praxe

MPSV , MŠMT, ÚP, ŠÚ, kraje

LP 2.2.3 Motivační, resocializační a rekvalifikační aktivity pro dlouhodobě nezaměstnané

MPSV , ÚP, kraje

LP 2.2.4 Podpora pracovního uplatnění a pracovní rehabilitace zdravotně postižených občanů

MPSV, MF , ÚP, kraje, obce


Prevence sociálního vylučování a negativních sociálních jevů v regionech Prevence sociálního vyloučení a negativních sociálních jevů bude podporována zejména zlepšováním přístupnosti informací, poradenských služeb, vzdělávání a zaměstnání pro ohrožené skupiny. Budou rozvíjeny systémy prevence kriminality, drogových závislostí a dalších sociálně patologických jevů.




LP 2.3.1 Podpora společenské integrace skupin ohrožených sociálním vylučováním a zlepšení jejich přístupu k informacím, poradenským službám, vzdělávání a zaměstnání

kraje , MPSV, MŠMT, UP, ŠÚ, VI

LP 2.3.2 Rozvoj systémů prevence kriminality, drogových závislostí a dalších sociálně patologických jevů

MPSV, MV, MŠMT, ŠÚ, kraje, obce

LP 2.3.3 Zvýšená podpora zaměstnanosti a infrastruktury v regionech ohrožených vylidňováním a v oblastech s nepříznivým věkovým složením obyvatelstva, zejména venkovských

kraje , ÚP, MPSV, MMR, obce, RRA

LP 2.3.4

kraje , MPSV, MŠMT, ŠÚ, VI, obce

Přizpůsobení kapacit vzdělávání a sociálních služeb podle vývoje a potřeb populace v regionu, rozvoj nových individuálních forem sociální péče pro nejstarší občany

LP 2.3.5 Podpora aktivit poskytujících výhody mladým obyvatelům a rodinám s dětmi MPSV , kraje, MF




Propojení systému odborného vzdělávání a zaměstnanosti v regionech Propojení odborného vzdělávání se zaměstnaností bude realizováno prostřednictvím rozvojových aktivit na podporu inovace programů odborného vzdělávání v souladu s požadavky trhu práce. Regionální vzdělávací systémy budou utvářeny, koordinovány a vyhodnocovány právě ve vztahu k zaměstnanosti.

Rozvojové aktivity strategického směru LP 3.1.1 Inovace programů odborného vzdělávání v regionech v souladu s požadavky trhu práce LP 3.1.2


kraje , MŠMT, ÚP, ŠÚ, VI

Utváření, koordinace a vyhodnocování účinnosti regionálních systémů vzdě- kraje, ŠÚ, ÚP, lávání ve vztahu k zaměstnanosti vč. zdokonalení informačního systému VI, MŠMT, MPSV


Rozvoj vzdělávací soustavy v regionech Rozvoj vzdělávací soustavy v regionech zakládá především podporu rozvoje dalšího vzdělávání, jeho propojování s počátečním vzděláváním a uplatňování informačních a komunikačních technologií. Bude podporováno další vzdělávání učitelů, lektorů a školitelů v regionu a efektivnější využití vzdělávacích institucí k uspokojování vzdělávacích i kulturních potřeb obyvatel.



LP 3.2.1 Transformace počátečního vzdělávání z hlediska požadavků maximálního rozvoje jednotlivce

MŠMT, kraje, VI, ŠÚ

LP 3.2.2 Rozvoj dalšího vzdělávání, propojování s počátečním vzděláváním, uplatnění moderních technologií

MŠMT, kraje, ŠÚ, VI

LP 3.2.3 Optimalizace a zkvalitňování vzdělávacích příležitostí na úrovni regionů

kraje , MŠMT, ŠÚ, VI

LP 3.2.4 Využití vzdělávacích institucí jako vícefunkčních center kultury a vzdělanosti, podpora regionální identity a vědomí sounáležitosti s regionem

kraje , ŠÚ, VI, obce, MŠMT

LP 3.2.5 Podpora dalšího vzdělávání učitelů, lektorů a školitelů v regionu

kraje , MŠMT, ŠÚ, VI

6.2.4 Technická vybavenost a obsluha území Diagnóza Technická vybavenost a obsluha území patří k základním podmínkám vyrovnaného a komplexního rozvoje regionů, k zabezpečení předpokladů jejich rovnoměrného ekonomického a sociálního rozvoje. Po kvantitativní stránce - hustotou dopravních a technických sítí - lze řadit Českou republiku i jednotlivé kraje mezi poměrně vyspělé regiony, hlavní problémy se však projevují ve struktuře a kvalitě tohoto vybavení. Vývoj na dopravním trhu v České republice vede přes vysokou hustotu sítě osobní železniční a autobusové dopravy a intenzivní městskou hromadnou dopravu a přes hustou síť železnic pro nákladní dopravu a omezenou síť vodních cest k postupnému přechodu poptávky k individuální osobní automobilové a silniční nákladní automobilové dopravě, neboť tyto prostředky poskytují maximální míru svobody mobility při relativně nízkých nákladech. Důsledkem toho je zvýšení negativních účinků silniční dopravy, provozované na neadekvátní silniční síti, na životní prostředí, především velkých měst, degradace silniční sítě trpící nedostatkem prostředků na údržbu a nízké výkony železnice a vodních cest neprodukující výnosy ani pro základní údržbu této infrastruktury, především regionálních železničních tratí. Vlivem ekonomického vývoje a nedořešené účasti veřejných zdrojů na podpoře veřejné dopravy začínají být některé oblasti (mikroregiony) pro většinu obyvatel obtížněji dopravně dostupné. Důležitou úlohu jak pro vnitřní rozvoj státu a jeho regionů, tak pro proces začleňování České republiky do Evropské unie hraje dopravní infrastruktura a dopravní systém. Historicky vzniklá síť železnic a labsko-vltavská vodní cesta zůstávají vlivem deformací dopravního trhu, ale i zákonitého vývoje dopravních technologií, nevyužity. Silniční síť a komunikační sítě měst jsou naopak zatíženy často nad své kapacitní možnosti. Výstavba a údržba dopravní cesty pro automobilovou dopravu, po níž i přes její restrikci a podporu veřejné dopravy zůstane vysoká poptávka, neodpovídá rozvoji individuální dopravy v minulých desetiletích a v kvalitním stavu jsou pouze dálnice a část silnic I. třídy. Plánovaná síť dálnic a rychlostních silnic je vybudovaná jen zčásti. Často nekvalitní regionální silniční sítě nejsou přizpůsobeny novým funkcím přivaděčů ke kapacitním rychlostním silnicím ani vysokým požadavkům dopravy v okolí větší měst a v jejich intravilánu. Síť silnic II. a III. třídy je v poslední době nedostatečně udržována. Financování dostatečné údržby a nezbytné obnovy silnic III. třídy, na nichž závisí základní dostupnost sídel a jejich dopravní obslužnost, není dostatečně zajištěno a není dostatečně zpracován program pro stanovení jeho výše a zajištění potřebných prostředků, neřešení tohoto stavu může vést až k rozpadu infrastruktury a ztrátě zákony zaručené dostupnosti sídel s neblahými následky na jejich rozvoj. Novým požadavkům integrace do Evropské unie kvalitativně nevyhovuje stávající napojení na transevropské dopravní koridory, převažuje dosud orientace tras západovýchodním směrem.


V letecké dopravě vyhovuje současným požadavkům na technickou úroveň v zásadě pouze pražské letiště Ruzyně, avšak i existující regionální letiště mají základní technické předpoklady k vyššímu využití. Veřejná linková doprava (autobusová) a osobní železniční doprava je organizována dosud navzájem nezávisle a financována zcela odlišně. V regionech je obvykle k dispozici poměrně bohatá nabídka autobusové linkové dopravy, která zajišťuje základní dopravní obslužnost většiny sídel. Využití spojů je velmi rozdílné a v okrajových částech regionů velmi nízké. Dotacemi provozních ztrát a principem solidarity v regionech je zajišťována dostupnost i v nepříznivých podmínkách, postupně probíhá optimalizace veřejné linkové dopravy. Železniční doprava zajišťuje osobní dopravu ve velkých přepravních objemech na vybraných trasách hlavních koridorů a v příměstských úsecích. Rozsah přepravy na regionálních tratích však již obvykle nezajišťuje plně základní dopravní obslužnost a souběhy železniční a autobusové dopravy jsou běžné. Provozní ztráty železnice neuhradí ani poskytované dotace. Velké dopravní problémy mají velká i střední města, jejichž zastaralá komunikační síť není schopna zvládnout nárůst dopravního provozu. Zcela specifický dopravní problém představuje Praha. Výhodou větších měst jsou zavedené systémy městské hromadné dopravy (MHD), trpící však rovněž technickou zaostalostí jak tras, tak vozového parku. Zásobování energií je prováděno z omezených vlastních energetických zdrojů a dovozem ropy a plynu. Elektrická energie vyráběná a spotřebovávaná regionálně značně nerovnoměrně, je rozváděna dálkovou přenosovou soustavou, která je součásti ČEZ (probíhá proces jejího vyčlenění) a která zajišťuje dodávky rozvodným společnostem a velkospotřebitelům. Po extenzívním rozvoji vodárenských soustav se po roce 1990 prosadily úspory vody vynucené zavedením reálných cen. Technickými sítěmi pro zásobování energiemi a vodou v nejvyšších úrovních je území České republiky poměrně dostatečně vybaveno (přenosové sítě elektřiny, páteřní plynovody, ropovody a zásobovací řady vodovodů), i když tyto sítě trpí zastaralostí. Vybavenost rozvodnými sítěmi nižších úrovní souvisí se strukturou osídlení a ekonomickou rozvinutostí regionů. Městské rozvodné sítě jsou všeobecně zastaralé, ve špatném stavu, provozně vysoce poruchové a nespolehlivé. Elektrifikace území je úplná, rozvod elektrické energie provádějí rozvodné společnosti, které jsou vůči svým odběratelům v monopolním postavení. Ceny energií jsou regulovány a neodpovídají vždy nákladům na výrobu a distribuci. Plynofikace závisí na ekonomických možnostech subjektů, zejména venkovských obcí, u nichž plynofikace zatím zaostává. Rozvod plynu zajišťují plynárenské rozvodné společnosti, cena plynu je regulovaná. Teplo se vyrábí ve velkých městech též v centrálních teplárnách. Snížení odběru vody z veřejných vodovodů vedlo k vyšší kvalitě vody, rozsah zásobování je relativně nízký (86%) se značnými regionálními rozdíly a rozvodné sítě jsou poruchové (ztráty 31%). Kanalizační síť je v České republice vybudována nerovnoměrně a neodpovídá rozsahu vodovodní sítě (téměř milion obyvatel připojených na vodovod nemá kanalizaci), podíl připojených domácností (73%) je nízký, nízký je rovněž podíl čištěných odpadních vod. Neřešeny jsou především soustředěné venkovské zdroje - sídla od 2 do 5 tisíc obyvatel. Ceny stočného jsou regionálně značně rozdílné. Kanalizace jsou majetkem obcí nebo akciových společností. Pevná telefonní síť i tři provozované mobilní sítě procházejí stadiem bouřlivého rozvoje. Pevná síť je provozována jediným provozovatelem s majoritou státu a na rozdíl od mobilních sítí zde dosud neexistuje konkurenční prostředí. Existují oblasti nedostatečně vybavené telekomunikačními prostředky, zejména z hledisek vzrůstající potřeby přenosu dat.

Strategie Pro zajištění trvale udržitelné mobility v regionech je nezbytná kapacitní a kvalitní dopravní infrastruktura propojená do celostátního přepravního systému a navazující regionální dopravní infrastruktura bez úzkých míst, která zajistí dostupnost všech sídel. Pro zajištění mobility pro

všechny je nezbytná podpora a integrace hromadné dopravy. Kromě zlepšení dopravy, je třeba též zlepšení telekomunikací a pošty a jejich přizpůsobení standardům EU. Nezbytná je modernizace a zkapacitnění rozvodných energetických soustav, vodovodních a kanalizačních řadů a čistíren odpadních vod. V návaznosti na výše uvedené potřeby byly stanoveny tři strategické cíle, jejichž realizace je rozvržena do šesti strategických směrů.

TV – TECHNICKÁ VYBAVENOST A OBSLUHA ÚZEMÍ TV 1 Rozvoj infrastruktury pro zvýšení rozvojového potenciálu regionů ČR

TV 2 Zvýšení přizpůsobovací a absorpční schopnosti regionů ČR

TV 3 Zajištění mobility obyvatelstva v regionech ČR

TV 1.1 Napojení regionů na evropskou dopravní síť

TV 2.1 Rozvoj regionální dopravní infrastruktury a odstranění úzkých a kritických míst

TV 3.1 Podpora a integrace systémů veřejné osobní dopravy v regionech

TV 1.2 Rozvoj energetických, spojových a vodohospodářských sítí a zařízení v regionech

TV 2.2 Rozvoj moderních systémů

TV 3.2 Modernizace a zvýšení kvality MHD

dopravních

Strategický cíl TV 1

Rozvoj infrastruktury pro zvýšení rozvojového potenciálu regionů ČR

Strategický směr TV 1.1

Napojení regionů na evropskou dopravní síť Napojení bude zajištěno především pokračující modernizací tranzitních železničních koridorů č. 1. Děčín – Praha - Břeclav a č. 2. Petrovice u Kar. - Břeclav s větví Česká Třebová - Přerov. Tyto páteřové trasy doplní další dvě : č. 4 Praha – Horní Dvořiště a č. 3 Cheb – Praha a Dětmarovice Mosty u Jablunkova, které budou modernizovány v návaznosti na modernizaci 1. a 2. koridoru. Pro efektivní využití koridorů budou přiměřeným způsobem modernizovány i navazující železniční tratě a uzly mimo koridory zajišťující rychlou dostupnost uzlů koridorů pro maximum cestujících. V návaznosti na prognózu růstu objemu přepravních výkonů (v souladu s hospodářským růstem), potřebu zpřístupnění regionů investorům a při požadované úrovni začlenění České republiky do evropské sítě dopravních cest bude soustředěna pozornost na zlepšování stavu dopravních sítí v České republice a v nezbytné míře i na další výstavbu dopravní infrastruktury. Výstavba bude soustředěna na postupnou dostavbu dálniční sítě a rychlostních silnic v hlavních dopravních směrech, včetně potřebných silničních připojení. V oblasti pozemních komunikací je hlavním strategickým záměrem modernizace silniční sítě. Současně bude zajišťována v potřebném rozsahu údržba a opravy stávajících silnic. Zvláštní pozornost bude věnována pokračující modernizaci, obnově a dobudování připojení příhraničních regionů na dopravní sítě okolních států, omezené dnes na stávající hraniční přechody připojené často nevyhovujícími silnicemi. Rozvoj vodních cest bude zaměřen především na zlepšení plavebních podmínek na již využívaných


vodních cestách, především na regulovaném dolním toku Labe v závislosti na akcích na německé straně a prodloužení plavební cesty až do Pardubic. Tyto aktivity budou realizovány tak, aby bylo minimalizováno poškození životního prostředí, zejména říčních ekosystémů.



TV 1.1.1 Modernizace určených úseků tranzitních železničních koridorů a vybraných navazujících železničních tratí

MDS , kraje

TV 1.1.2 Realizace úseků dálnic a rychlostních silnic a silničních připojení na síť dálnic a rychlostních komunikací podle regionálních priorit

MDS , MMR, kraje

TV 1.1.3 Modernizace, obnova a dobudování dopravního připojení příhraničních regionů na dopravní sítě okolních států vč. zvýšení průchodnosti hranic

MDS , kraje, obce

TV 1.1.4 Modernizace a rozšíření vodních cest a jejich využití

MDS , MZe, kraje

TV 1.1.5. Podpora programů transevropských a (euro)regionálních cyklotras a turistických tras

kraje, MDS, MMR


Rozvoj energetických, spojových a vodohospodářských sítí a zařízení v regionech Rozvoj regionů bude podpořen rozvojem energetických, spojových a vodohospodářských sítí a zařízení v regionech. Především půjde o rekonstrukci inženýrských sítí v centrech měst. Oddělení energetické přenosové sítě od distribuční soustavy elektřiny je podmínkou pro otevření trhu s elektřinou. Pro zkvalitnění životních podmínek a přiblížení k evropským standardům budou modernizovány zdroje a úpravny vody, rozšířeny kanalizační systémy a čištění odpadních vod především v menších obcích. Pro rychlý rozvoj a využívání informačních technologií bude podporován rozvoj přenosových a místních telekomunikačních sítí ve všech regionech, aby byl zajištěn vstup dalších operátorů na telekomunikační sít pro zavedení plné konkurence do telekomunikačních a datových služeb.



TV 1.2.1 Modernizace rozvodných energetických soustav v regionech a plynofikace

kraje , MPO, MMR,

TV 1.2.2 Dosažení evropských standardů při pokrytí území zásobovacími a rozvod- kraje , MMR, nými vodovodními a kanalizačními řady MPO, MŽP TV 1.2.3

Zvýšení kapacit a účinnosti existujících a nových čistíren odpadních vod, kraje , MMR, podpora výstavby lokálních malých čistíren MŽP, obce

TV 1.2.4 Zkvalitnění přenosových a místních telekomunikačních sítí ve prospěch in- kraje , MDS, RRA formačních technologií


Zvýšení přizpůsobovací a absorpční schopnosti regionů ČR


Rozvoj regionální dopravní infrastruktury a odstranění úzkých a kritických míst Jako součást podpory ekonomického rozvoje regionů bude podporován také rozvoj regionální dopravní infrastruktury a budou postupně odstraňována její úzká a kritická místa. Prioritami zde je zajištění dostupnosti sídel a základní dopravní obslužnosti, snížení kongescí, nehodovosti a zdravotních rizik. Nové stavby přinese do regionů též výstavba sítě dálnic a rychlostních silnic. Preferovány budou modernizace přivaděčů k nim a silnice napojující regionální metropole, zajišťující jejich dobrou dostupnost z celého územního obvodu kraje. Pro zlepšení dostupnosti krajských měst budou některé úseky silnic I. třídy modernizovány na čtyřpruhové a zařazeny mezi ostatní rychlostní silnice. V zájmu zlepšení dopravní situace a životního prostředí ve městech a obcích je třeba výstavbu a modernizaci silnic orientovat na stavby potřebných obchvatů a odstraňování dopravně závadných míst a nevyhovujících mostů. Pro zajištění dopravní obsluhy regionů je třeba zabezpečit rekonstrukce, opravy a řádnou údržbu stávajících silnic. V návaznosti na modernizaci tranzitních železničních koridorů, jejich uzlů a přípojných tratí do uzlů budou provedena opatření ke zvýšení technické úrovně (optimalizace a modernizace) železničních tratí v regionech pro dosažení evropského standardu celé provozované železniční sítě.



TV 2.1.1 Realizace sítě dálnic a rychlostních silnic v uspořádání výhodném pro do- MDS , MŽP, kraje pravní obsluhu regionů, modernizace navazujících regionálních silničních sítí s důrazem na rozvoj dopravního napojení regionálních center, výstavba obchvatů měst a obcí TV 2.1.2 Odstraňování úzkých a kritických míst na silniční síti v regionech a uličních kraje , MDS, obce sítích měst pro snížení kongescí, nehodovosti a zdravotních rizik TV 2.1.3 Zvýšení bezpečnosti železniční sítě v regionech s ohledem na dosažení ev- MDS , MV, kraje ropského standardu


Rozvoj moderních dopravních systémů v regionech Nákladní dopravě spojené s hospodářskou činností regionů a zásobováním jejich obyvatel budou vytvářeny takové podmínky, aby mohla být realizována ekonomicky při současné podpoře druhů dopravy šetrných k životnímu prostředí. Na základě zpracované koncepce nákladní dopravy budou navrženy a realizovány klíčové logistické uzly regionů a optimalizací nákladních železničních uzlů a dalšího provozu zajištěny podmínky pro využívání kombinované dopravy. Bude též dokončena privatizace a modernizace vybraných regionálních letišť a rozvojem jejich komerčního zázemí zvýšena jejich atraktivita pro nákladní dopravu a speciální služby v osobní dopravě.


Dopravní trh v regionech bude účelně sladěn tak, aby byl podporován synergický efekt různých druhů dopravy.



TV 2.2.1 Zpracování koncepce integrované nákladní dopravy včetně stanovení priorit MDS , MPO, kraje, budování logistických uzlů RRA TV 2.2.2 Vybudování klíčových logistických uzlů

kraje , MPO, obec, RRA

TV 2.2.3 Dokončení privatizace a modernizace vybraných regionálních letišť, rozvoj kraje , FNM, komerčního zázemí a logistiky pro zvýšení jejich atraktivnosti MDS, RRA TV 2.2.4 Harmonizace veřejné dopravy v regionech

kraje , MDS, MMR


Zajištění mobility obyvatelstva v regionech ČR


Podpora a integrace systémů veřejné dopravy K zabezpečení plošné dopravní obsluhy regionů bude podporována hromadná doprava a integrace systémů veřejné dopravy s důrazem na zvýšení kvality a atraktivity městské hromadné dopravy, veřejné silniční a regionální železniční dopravy. Dopravní obsluha regionů bude definována jako dopravní služba poskytovaná na základě principů závazků veřejné služby kterýmkoli druhem dopravy. Zvláštní pozornost bude věnována dopravní obslužnosti okrajových částí regionů. S využitím dotačních titulů pro zajištění základní dopravní obslužnosti budou v okolí velkých měst rozšiřovány a budovány integrované dopravní systémy poskytující vhodnou nabídku přepravy konkurenční k automobilové dopravě. Integrace bude postupovat podle naléhavosti, bude zahrnovat harmonizaci podmínek, licencí a jízdních řádů, uznávání jízdních dokladů a řízení dopravní obslužnosti regionálními organizátory.



TV 3.1.1 Podpora a preference hromadné dopravy v regionech

kraje,obce, MDS, MF, RRA

TV 3.1.2 Budování integrovaných dopravních systémů (IDS) ve vybraných regionech

kraje , obce,MMR, MDS, RRA

TV 3.1.3 Zlepšení dopravní obslužnosti v okrajových částech regionů

kraje , MDS, MF, RRA


Modernizace a zvýšení kvality MHD Trvale se zhoršující dopravní situace v centrech větších měst a přetěžování jejich uliční sítě individuální automobilovou dopravou budou zmírňovány zkvalitňováním služeb hromadné dopravy, reprezentované kvalitním vozovým parkem, preferencí hromadné dopravy, vhodnou organizací přepravy včetně její integrace s příměstskými systémy a poskytováním služeb hromadné dopravy v dostatečném intervalu. Pro zajištění atraktivity MHD budou budovány systémy záchytných parkovišť park and ride (P+R) umožňující přestup z individuální automobilové dopravy a terminály pro vazbu městské a příměstské dopravy. Základním strategickým úkolem pro poskytování optimálních dopravních služeb je harmonizace městské a příměstské dopravy, jejich integrace a sbližování podmínek pro jejich organizaci a financování v rámci budoucích kompetencí krajů.



TV 3.2.1 Modernizace dopravní infrastruktury s orientací na preferenci MHD včetně obce, kraje, záchytných parkovišť a kapacit pro odbavování vozidel ve městech, zázemí MDS, MMR,MF a tratí MHD TV 3.2.2 Harmonizace městské a příměstské dopravy

kraje , MMR, MDS, RRA

6.2.5 Životní prostředí Tato problémová oblast představuje regionální dimenzi environmentální politiky, směřující k systematické ochraně a zlepšování stavu životního prostředí ve všech jeho složkách. Je založena na principu udržitelného rozvoje, který umožňuje naplnění současných potřeb rozvoje regionů, aniž by ohrožoval jejich vývoj v budoucnosti. Má přímou vazbu na ostatní problémové oblasti, neboť dosažení cílů v oblasti životního prostředí je podmíněno respektováním hledisek životního prostředí ve všech sektorových politikách, zejména v oblasti průmyslu, energetiky, těžby nerostných surovin, zemědělství, dopravy a cestovního ruchu.

Diagnóza Přes významné zlepšení stavu životního prostředí v posledním desetiletí a odstranění řádových rozdílů ve srovnání s vyspělými státy na konci osmdesátých let, jsou hodnoty většiny ukazatelů v této oblasti stále horší, než je průměr zemí Evropské unie. Přetrvávají rozdíly v kvalitě jednotlivých složek životního prostředí v různých oblastech České republiky a k tradičně nejzatíženějším regionům severozápadních Čech a severní Moravy se v důsledku značného nárůstu dopravní intenzity přiřadila také Praha. Mezi nejzávažnější problémy kvality životního prostředí patří vysoké specifické emise plynných škodlivin, znečišťování ovzduší z mobilních zdrojů, vysoký podíl znečištěných vodních toků, nízká stabilita ekosystémů kulturní krajiny, vysoký počet ohrožených živočišných a rostlinných druhů, nepříznivá skladba lesních porostů a vysoký stupeň jejich imisního poškození, hluk, vlivy těžby nerostných surovin a rizikových starých zátěží. K hlavním problémům vodního hospodářství patří nedostatečná realizace zábranných opatření k ochraně vod, majících dopad do dalších oblastí a revitalizace vodních toků včetně protipovodňových opatření.


Vzhledem k tomu, že dosud nejsou vytvořeny systémové předpoklady, podmiňující trvalé zlepšování situace, nadále přetrvávají negativní trendy, projevující se neuspokojivou mírou integrace environmentálních hledisek do činnosti resortů s negativními vlivy na životní prostředí, nedostatečným uplatňováním normativních, institucionálních, ekonomických a informačních opatření, nízkou úrovní ekologického vědomí a nízkým podílem veřejnosti na rozhodování v oblasti životního prostředí.

Strategie Diagnóza stavu problémové oblasti a vnímání rozdílů zaměření strategie regionálního rozvoje v oblasti životního prostředí a aktualizované státní politiky životního prostředí tvoří východiska pro formulaci strategických cílů, směrů a rozvojových aktivit. Strategické cíle se zaměřují na zlepšení stavu životního prostředí v regionech, na integraci environmentálních hledisek do rozhodování resortů a na podporu participace všech subjektů, které se na zlepšení stavu mohou podílet a zvýšení úrovně jejich ekologického vědomí. Tři formulované strategické cíle jsou naplňovány šesti strategickými směry (viz tabulka). V souladu s principem integrace hledisek životního prostředí do sektorových politik jsou strategické cíle, směry a rozvojové aktivity, dotýkající se činnosti ostatních resortů (např. dopravy, zemědělství, cestovního ruchu ad.) zařazeny především do příslušných problémových okruhů.

ŽP – ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ ŽP 1 Zlepšení stavu životního prostředí v regionech

ŽP 2 Integrace environmentálních hledisek do rozhodování resortů s významnými vlivy na ŽP v regionech

ŽP 3 Zvýšení úrovně ekologického vědomí a podílu veřejnosti na rozhodování v oblasti ŽP v regionech

ŽP 1.1 Systémové změny normativních, institucionálních, ekonomických a informačních nástrojů ke zlepšení stavu životního prostředí v regionech

ŽP 2.1 Prosazování hledisek životního prostředí v činnosti jednotlivých resortů v regionech

ŽP 3.1 Podpora ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty a účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti ŽP v regionech

ŽP 1.2 Koncepční opatření ke zlepšení stavu životního prostředí v regionech ŽP 1.3 Ochrana proti povodním

ŽP 3.2 Podpora spolupráce významných subjektů v regionu při ochraně životního prostředí

Strategický cíl ŽP 1

Zlepšení stavu životního prostředí v regionech

Strategický směr ŽP 1.1

Systémové změny normativních, institucionálních, ekonomických a informačních nástrojů ke zlepšení stavu životního prostředí v regionech Obsahem systémových změn normativních, institucionálních a ekonomických opatření je především úprava kompetencí a posílení pravomocí ve prospěch regionálních a místních orgánů, která umožní v souladu s principem subsidiarity přesun úrovně rozhodování v oblasti životního prostředí na co nejnižší rozhodovací články. V souladu s tím budou do praxe uvedeny normativní a ekonomické nástroje umožňující diferencovaný přístup podle úrovně zatížení životního prostředí v regionech. Přesun rozhodovacích kompetencí v oblasti financování investic k ochraně životního prostředí na regionální úroveň umožní přesnější alokaci prostředků v rámci regionů. Pro zkvalitnění rozhodovacího procesu v oblasti životního prostředí bude vytvořen vícestupňový integrovaný informační systém a uplatňovány metody, zvyšující objektivitu určování regionálních priorit na základě posouzení environmentálních a zdravotních rizik. Posuzování vlivů regionálních koncepčních dokumentů na životní prostředí omezí potenciální střety mezi ekonomickou a sociální dimenzí rozvoje a požadavky ochrany životního prostředí. Rozvojové aktivity strategického směru


ŽP 1.1.1 Posílení principu subsidiarity na úrovni regionů úpravou kompetencí a přizpůsobení institucionálního rámce státní správy životního prostředí

MŽP, MV, MMR

ŽP 1.1.2 Zvýšení pravomocí regionálních orgánů při rozhodování o financování investic v oblasti životního prostředí v regionech

MŽP, MF, kraje

ŽP 1.1.3 Vytvoření vícestupňového informačního systému, integrujícího poznatky o životním prostředí v regionech

MŽP, kraje, MV, ČSÚ

ŽP 1.1.4

Určování regionálních priorit pomocí metod posuzování environmentálních a zdravotních rizik

kraje , MŽP, MZd

ŽP 1.1.5

Posuzování vlivů na životní prostředí při tvorbě územních plánů a regionálních koncepčních dokumentů

kraje, MŽP, MMR


Koncepční opatření ke zlepšení stavu životního prostředí v regionech Prostřednictvím strategických směrů, zaměřených na zlepšení kvality ovzduší a vody a zlepšení stavu krajiny je podporována tvorba regionálních programů zaměřených na snížení zátěže jednotlivých složek životního prostředí. V oblasti odpadového hospodářství se strategie zaměřuje především na omezování vzniku a využití odpadů a preferuje jejich zneškodňování způsoby, které minimalizují vlivy na životní prostředí. Koncepční opatření v oblasti ochrany přírody a krajiny jsou zaměřená na komplexní rozvoj velkoplošných zvláště chráněných území. Zvýšení úrovně ochrany krajiny umožní posílení funkce územního plánování jako efektivního nástroje udržitelného rozvoje, doplněného programy na podporu přednostního umisťování staveb do zastavěných částí území a postupnou realizací systémů ekologické stability krajiny. Uvolňování pozemků postižených těžbou, případně dlouhodobou průmyslovou činností a jejich uvolnění pro jiné využití, je podmíněno urychlením programů odstraňování starých ekologických škod a komplexní revitalizací postižených území.




ŽP 1.2.1 Zpracování regionálních programů zlepšování kvality ovzduší (zahrnujících také mobilní zdroje znečištění) a obdobných programů pro zvýšení ochrany kvality vod v regionu

kraje, MŽP

ŽP 1.2.2 Zpracování regionálních koncepcí omezování vzniku, využití a zneškodnění odpadů, zahrnujících opatření na podporu zavádění systémů třídění odpadu a rozvoj sítě středisek pro využívání, resp. zneškodnění odpadů v regionech

kraje, obce, MŽP

ŽP 1.2.3 Postupná realizace plánovaného zkvalitňování systémů ekologické stability krajiny v regionech

kraje, MŽP, MZe

ŽP 1.2.4 Zpracování dlouhodobé koncepce komplexního rozvoje velkoplošných chráněných krajinných oblastí při respektování priorit ochrany přírody

MŽP, kraje, SCHKO, MMR, obce

ŽP 1.2.5 Zpracování regionálních programů úspor energie a využívání obnovitelných zdrojů energie

Kraje , MPO, ČEA, RRA

ŽP 1.2.6 Program urychlení odstraňování starých ekologických škod

MŽP, kraje, MF, FNM, obce

ŽP 1.2.7 Programy revitalizace území postižených těžbou nerostných surovin a využití části sanovaných a rekultivovaných území pro nové funkce v krajině

kraje, MMR, MŽP, MPO, obce

ŽP 1.2.8 Programy na podporu přednostního umisťování staveb do zastavěných částí území, zejména na nevyužitých nebo narušených pozemcích

kraje, MMR, MŽP, obce

ŽP 1.2.9 Program vymezení podmínek ochrany přírody a krajiny a udržitelného hospodaření v krajině, založený na systému zonace území z hledisek limitů rozvoje a jeho realizace prostřednictvím územních plánů.

kraje, MMR, MŽP, obce


Ochrana proti povodním Nedílnou součástí strategie jsou adekvátní protipovodňová opatření, která budou realizována různými formami. K nim patří především celková revitalizace krajiny a vodních ekosystémů, umožňující zvýšení ochrany proti povodním prostřednictvím zvýšení retenční schopnosti krajiny. Strategické aktivity technického charakteru, např. v rámci protipovodňové ochrany sídel, údržby vodních toků a nádrží, musí respektovat princip minimalizace negativních vlivů na stabilitu ekosystémů.



ŽP 1.3.1 Program revitalizace krajiny a vodních ekosystémů včetně zvýšení retenční MŽP, MZe, Podniky schopnosti krajiny povodí ŽP 1.3.2 Zkvalitnění údržby vodních toků, nádrží a technické prevence povodní

MZe , Podniky povodí, SMS, Lesy ČR, obce, Správy NP, MŽP

ŽP 1.3.3 Program agrotechnických protipovodňových opatření v rizikových oblastech

MZe , MŽP, kraje,

ŽP 1.3.4 Protipovodňová ochrana sídel ohrožených záplavami

Kraje , Mze, MŽP, MMR, podniky povodí, obce


Integrace environmentálních hledisek do rozhodování resortů s významnými vlivy na ŽP v regionech Strategický směr ŽP 2.1

Prosazování hledisek životního prostředí v činnosti jednotlivých resortů v regionech Jednou z priorit strategie v oblasti životního prostředí, která je analogická zásadě „mezisektorové spolupráce a provázanosti sektorových politik“ Státní politiky životního prostředí, je prosazování hledisek životního prostředí v činnosti ostatních resortů v regionech. Nástroji pro dosažení strategického cíle integrace environmentálních hledisek do rozhodování resortů s významnými vlivy v regionech je zajištění souladu rozvojových regionálních dokumentů s odvětvovými politikami, především Státní politikou životního prostředí, vytváření regionálních programů životního prostředí a programová spolupráce orgánů veřejné správy na úrovni regionů při jejich realizaci. K posuzování odvětvových politik v regionech bude využit především institut Strategického posuzování vlivů na životní prostředí (SEA).



ŽP 2.1.1 Zajišťování souladu rozvojových regionálních dokumentů se státní politikou životního prostředí, odvětvovými politikami a meziresortními strategickými dokumenty

kraje , MMR, MŽP, ost. ÚOSS

ŽP 2.1.2 Vytváření sektorově a regionálně provázaných programů ochrany životního prostředí v krajích České republiky

kraje, MŽP, ost. ÚOSS

ŽP 2.1.3 Programová spolupráce orgánů veřejné správy na úrovni regionů zejména v oblasti ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty, ochrany zdraví a životního prostředí a při vytváření harmonické kulturní krajiny ve venkovských oblastech

kraje, MŽP, MŠMT, MZd, MZe,

ŽP 2.1.4 Programová spolupráce při přípravě a posuzování odvětvových politik z hlediska jejich dopadů na životní prostředí v regionech, především prostřednictvím SEA

kraje, MŽP, ost. ÚOSS


Zvýšení úrovně ekologického vědomí a podílu veřejnosti na rozhodování v oblasti ŽP v regionech Strategický směr ŽP 3.1

Podpora ekologické výchovy a osvěty a účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti ŽP v regionech Rozvojové aktivity tohoto směru jsou zaměřeny na podporu ekologické osvěty, výchovy a vzdělávání, podporu činnosti environmentálně orientovaných nevládních neziskových organizací a programy podpory zapojování veřejnosti do rozhodování v oblasti životního prostředí, zejména v rámci posuzování vlivů na životní prostředí, územního plánování a dalších procedur. Tato část strategie je bezprostředně zaměřena na implementaci požadavků Aarhuské úmluvy v regionech.


Prioritami strategie je dále vytváření systému vzdělávání v oblasti ŽP s využitím regionálních kapacit a související podpora alternativních institucí, včetně středisek ekologické výchovy v regionech a koordinace aktivit, které umožňují spolupráci orgánů státní správy, obcí, obyvatel a podnikatelské sféry při řešení problémů životního prostředí v regionu, např. prostřednictvím Místní agendy 21. Rozvojovou aktivitou, specifickou pro příhraniční regiony, jsou programy podpory účasti veřejnosti při posuzování vlivů na ŽP přesahující státní hranice a programy podpory spolupráce na společných environmentálních projektech. Rozvojové aktivity strategického směru


ŽP 3.1.1 Programy ovlivňování hodnotového systému obyvatel regionu s cílem motivace veřejnosti k šetrnému chování zejména v oblasti racionálního využívání a úspor energií a omezování vzniku, třídění a využívání odpadů

kraje, obce, NNO, MŽP, MŠMT, MPO

ŽP 3.1.2 Vytváření systému vzdělávání, výchovy a osvěty v oblasti životního prostředí s využitím regionálních kapacit školských i alternativních vzdělávacích institucí a s ním související podpora sítě středisek ekologické výchovy v regionech

kraje, obce, MŠMT, MŽP

ŽP 3.1.3 Programy podpory vyššího zapojení veřejnosti při posuzování vlivu staveb (EIA) a koncepcí (SEA) na životní prostředí a projednávání územních plánů

kraje, obce, MŽP,

ŽP 3.1.4 Programy zvýšení účasti veřejnosti v příhraničních regionech při projednávání přeshraničních vlivů na ŽP a při přípravě společných mezinárodních projektů zaměřených na zlepšení životního prostředí

kraje, MŽP, MZV, obce


Podpora spolupráce významných subjektů v regionu při ochraně životního prostředí Ochrana životního prostředí v regionech je významně závislá na partnerství a spolupráci různých subjektů veřejného a soukromého sektoru. Rozvojové aktivity naplňují tento základní úkol nejrůznějšími formami, např. podporou rozvoje strategických akčních plánů rozvoje (Místní Agenda 21) počínaje, případně podporou dalších aktivit, umožňujících spolupráci všech významných subjektů v regionu (program Zdravá města, Lokální akční plány zdraví a životního prostředí, Regionální koncepce v oblasti životního prostředí, Dohody o dobrém sousedství apod.). Specifickou aktivitou strategie v chráněných krajinných oblastech je podpora partnerské spolupráce, včetně podpory institutu pozemkových spolků, pečujících o vybrané cenné přírodní lokality. Obdobně specifickou rozvojovou aktivitou, zaměřenou na průmyslový sektor je podpora regionálních programů implementace environmentálních manažerských systémů a podpora vzniku a činnosti regionálních průmyslových environmentálních agentur, stimulujících dobrovolné aktivity malých a středních podniků při snižování vlivů podnikatelských aktivit na životní prostředí. Rozvojové aktivity strategického směru


ŽP 3.2.1 Podpora pilotních projektů místního a regionálního rozvoje založeného na principech strategického plánu rozvoje místa (Místní Agenda 21)

kraje, obce, MŽP, MMR, RRA

ŽP 3.2.2 Podpora činností environmentálně orientovaných NNO v regionech a podpora aktivit a spolupráce různých subjektů v oblasti ochrany životního prostředí v regionu

kraje, obce, přísl. ÚOSS, RRA

ŽP 3.2.3 Podpora projektů partnerské spolupráce subjektů, trvale působících v chráněných krajinných oblastech, při ochraně a využívání těchto území,

kraje , SCHKO, obce, MŽP

ŽP 3.2.4 Podpora regionálních programů zavádění environmentálních manažerských systémů (EMAS, EMS), čistší produkce, úspor energií ap. v malých a středních podnicích

RRA, kraje, MPO, MŽP

6.2.6 Cestovní ruch Diagnóza Cestovní ruch zaujímá v ekonomice České republiky významné postavení vzhledem k podílu na příjmech z exportu ( cca 16%), a to za situace, kdy mnohé existující předpoklady k rozvoji určitých druhů cestovního ruchu byly dosud málo využívány. Zároveň svou vázaností na lokální podmínky je cestovní ruch důležitým činitelem pro regionální rozvoj – téměř 80% území je vhodné pro cestovní ruch. Významným podílem na cestovním ruchu v řadě regionů participuje lázeňství. Význam cestovního ruchu je dán rovněž tím, že druhotně pozitivně ovlivňuje řadu dalších odvětví a sektorů jako jsou zejména doprava, obchod, stavebnictví, bankovnictví, telekomunikace, kultura, sport. V některých zahraničních studiích je uváděna propojenost a statistická sledovanost vlivu cestovního ruchu (tzv. satelitní - odvětvový účet cestovního ruchu) na více než 20 odvětví. Po roce 1989 došlo, zejména vlivem uvolnění hranic, k prudkému rozvoji turistického ruchu s nárůstem počtu zahraničních návštěvníků a devizových příjmů z cestovního ruchu, který trval nepřetržitě až do roku 1997. Rozvoj cestovního ruchu se však soustředil do několika málo regionů České republiky – dominantně do Prahy a dále do několika málo míst a oblastí České republiky (Jižní Čechy, Krkonoše, západočeské lázně), zatímco v ostatních regionech cestovní ruch stagnoval nebo upadal. Od roku 1997 je však zřejmé, že potenciál spontánního rozvoje cestovního ruchu a extenzívní růstové faktory se vyčerpaly i v dosud turisticky úspěšných regionech České republiky a počty turistů i devizový přínos cestovního ruchu klesají. Jako hlavní problémy lze uvést nedostatečný legislativní rámec podnikání slučitelný s požadavky Evropské unie, který by podporoval spolehlivost podmínek cestování pro klientelu, nedostatečný rozsah a nemoderní formy propagace turistické atraktivity České republiky a jednotlivých regionů a nízkou odbornou úroveň pracovníků v cestovním ruchu. Nepřímo je zájem o cestovní ruch negativně ovlivňován celkovými nedostatky v dopravě, obchodu, službách a hygieně veřejných prostor. Možnosti rozvoje cestovního ruchu i lázeňství snižuje zanedbanost kulturních a historických památek a devastace krajiny. Uplatnění moderních specifických forem cestovního ruchu a lázeňství pro zájmově vyhraněné skupiny klientů je sporadické a většinou podněcované spíše zaujatými nadšenci než profesionálním přístupem. Česká republika má předpoklady a dosud nevyužitý potenciál k téměř celoplošnému rozvoji cestovního ruchu, který zejména ve venkovských oblastech může sehrát významnou úlohu při jejich ekonomickém oživení. Pro využití tohoto potenciálu je nutno zajistit, aby část příjmů z cestovního ruchu byla věnována na podporu rozvoje podnikání v tomto oboru, na koordinovanou a cílenou propagaci regionů České republiky do zahraničí a na zlepšení úrovně služeb. Rovněž zpřesnění podmínek podnikání v cestovním ruchu, přizpůsobení české legislativy v oblasti cestovního ruchu legislativě Evropské unie a vzájemné prolnutí českého a evropského trhu, stejně jako přenesení části pravomocí, zodpovědnosti a koordinaci rozvoje cestovního ruchu v regionech na nově vzniklé krajské orgány, je nezbytným předpokladem dalšího rozvoje cestovního ruchu.

Strategie Hlavním strategickým aspektem rozvoje cestovního ruchu včetně lázeňství je zvýšení prosperity regionů. Toho bude dosaženo jednak iniciací přirozeného a dosud neuvolněného potenciálu v odvětví, jednak vhodnou kombinací podpory podnikání, podpory propagace a informatiky a podpory procesu zachování kulturního a přírodního dědictví jak z vnitřních, tak z vnějších zdrojů při současném respektování specifik regionů. Základní podmínky rozvoje cestovního ruchu budou zlepšeny zdokonalením legislativního rámce, zvýšením podpory podnikání a koordinací aktivit v cestovním ruchu a lázeňství. Zlepšení propagace cestovního ruchu a lázeňství na úrovni regionů a rozvoj informačních systémů a vzdělanosti v obou odvětvích, bude zaměřen na vytvoření systému informatiky a propagace v cestovním ruchu, jehož významnou součástí bude zlepšení propagace regionů České republiky v zahraničí.


Odvětví cestovního ruchu bude rozvíjet turistickou infrastrukturu a vytvářet nové produkty cestovního ruchu ve vazbě na specifika regionů a jejich kulturní a přírodní bohatství. Souběžně s rozvojem cestovního ruchu bude zkvalitněna ochrana kulturních a přírodních hodnot regionů a zvýšena ochrana léčebných zdrojů. Cíleně a specificky se budou rozvíjet aktivity cestovního ruchu ve venkovském prostoru tak, aby přispěly k udržení kulturní úrovně krajiny. Specifické přírodní a historické podmínky některých regionů budou využity pro rozvoj nových forem, produktů a infrastruktury lázeňství jako stále málo využívané příležitosti rozvíjení prosperity regionů. K tomu cíli bude orientováno zlepšení materiálně technické základny lázeňství, rozvoj nových forem zaměřených na specifické cílové skupiny klientů a dále rozvoj doplňkových služeb. Strategie regionálního rozvoje cestovního ruchu stanovuje jeden strategický cíl, který bude realizován prostřednictvím 4 strategických směrů. Dekompozice strategického cíle a směrů je patrná z následující tabulky.

CR – CESTOVNÍ RUCH CR 1 Uvolnění skrytého ekonomického potenciálu v cestovním ruchu a lázeňství a podpora růstu jejich podílu na prosperitě regionů CR 1.1 Zlepšení legislativního rámce a zvýšení podpory podnikání v cestovním ruchu a lázeňství CR 1.2 Zlepšení propagace cestovního ruchu a lázeňství na úrovni regionů a rozvoj informačních systémů a vzdělanosti v odvětví CR 1.3 Rozvoj turistické infrastruktury a produktů cestovního ruchu ve vazbě na specifika regionů a jejich kulturní a přírodní bohatství CR 1.4 Rozvoj nových forem, produktů a infrastruktury lázeňství

Strategický cíl CR 1

Uvolnění skrytého ekonomického potenciálu v cestovním ruchu a lázeňství a podpora růstu jejich podílu na prosperitě regionů

Strategický směr CR 1.1

Zlepšení legislativního rámce a zvýšení podpory podnikání v cestovním ruchu a lázeňství V rámci navržené strategie se jedná o uplatnění systémových a legislativních změn v oblasti cestovního ruchu působících na konsolidaci v odvětví. Strategii v tomto směru určují zejména specifické atributy podnikání v cestovním ruchu a sektorová zodpovědnost za odvětví. Vzhledem k tomu, že specifické pro podnikání v cestovním ruchu jsou malé a střední podniky a že se jedná služby lidí pro lidi, bude jejich podpoře věnována specifická pozornost. V souvislosti s novým rozvojem krajů bude zřízena funkce regionálních koordinátorů CR jako funkčních pracovníků budoucích krajských úřadů.



CR 1.1.1 Zřízení nových institutů v odvětví cestovního ruchu (satelitní účet cestovního ruchu, účelové fondy na podporu cestovního ruchu, dotační tituly státního rozpočtu) a koordinace postupu všech institucí činných v cestovním ruchu

MMR, MF, Regionální rady CR, Meziresortní komise CR, kraje, obce

CR 1.1.2 Dosažení slučitelnosti legislativy cestovního ruchu s legislativou EU a vytváření podmínek pro začlenění cestovního ruchu České republiky do jednotného trhu Evropské unie

MMR , MZV

CR 1.1.3 Vytvoření funkce koordinátorů cestovního ruchu jako výkonných pracovníků nově vznikajících krajských úřadů

Kraje, ČCCR, MMR

Strategický směr CR 1.2

Zlepšení propagace cestovního ruchu a lázeňství na úrovni regionů a rozvoj informačních systémů a vzdělanosti v odvětví Strategie vychází z poznání dosavadního přístupu regionů k rozvoji cestovního ruchu. Ten je charakterizován zejména absencí poznání „sebe sama“ a nedostatkem informovanosti o silných stránkách regionů jako turistických destinací a poskytování těchto informací trhu. Navrhovaná strategie akcentuje zlepšení oboustranného toku informací s cílem zlepšit strukturu a věcný obsah podané informace a rovněž ji využít při zahraniční prezentaci regionů. Podpora celoživotnímu a profesnímu vzdělávání, včetně důrazu na jazykovou vybavenost, je významnou částí navržené strategie, za jejíž realizaci převezmou hlavní zodpovědnost nově vzniklé krajské úřady ve spolupráci s jednotlivými sektory a profesními organizacemi a komorami.




CR 1.2.1 Zlepšení informačního toku o nabídce služeb, produktů a kapacitách cestovního ruchu a lázeňství v regionech České republiky s vazbami do zahraničí

MMR, ČCCR,MZd, kraje, obce

CR 1.2.2 Uvedení systému marketingových turistických regionů (MTR) do praxe včetně intenzivní prezentace MTR v zahraničí

MMR, ČCCR, kraje, obce

CR 1.2.3 Podpora profesního vzdělávání a rekvalifikací ve vztahu k potřebám cestovního ruchu a lázeňství v regionech

kraje , MMR, MŠMT

Strategický směr 1.3

Rozvoj turistické infrastruktury a produktů cestovního ruchu ve vazbě na specifika regionů a jejich kulturní a přírodní bohatství Podpora rozvoje cestovního ruchu v okresech, resp. mikroregionech s výrazným turistickým potenciálem je jednou z velkých šancí, jak pomoci jejich dalšímu ekonomickém rozvoji. Navržená strategie proto sleduje specifické charakteristiky jednotlivých regionů České republiky a podporuje tvorbu regionálně specifických produktů cestovního ruchu. Zvýšení kvality poskytovaných služeb si vyžádá zavedení regionálních standardů v ubytovacích a stravovacích službách. Strategie v tomto směru sleduje principy trvale udržitelného rozvoje a směřuje k zachování a rozvíjení historických, kulturních a přírodních hodnot území. Strategie rovněž akcentuje všechny druhy turistiky ve venkovském prostoru a s ohledem na skutečnost, že většina regionů ČR je příhraničních, klade důraz na rozvoj přeshraniční spolupráce a mezinárodní výměnu zkušeností. Rozvojové aktivity strategického směru


CR 1.3.1 Podpora tvorby produktů cestovního ruchu dle specifických možností regionů a jejich zkvalitňování s využitím podpůrných rozvojových programů

kraje , MMR, RRA, ČCCR, obce

CR 1.3.2 Založení a regionální koordinace systému standardů v cestovním ruchu

ČCCR, kraje, odvětvová odborná a profesní sdružení, RRA

CR 1.3.3 Ochrana a rozvoj jedinečných historických, kulturních a přírodních hodnot a léčebných zdrojů v regionech

kraje , MMR, MŽP, MK, obce

CR 1.3.4 Cílená podpora aktivního cestovního ruchu ve venkovském prostoru a podpora procesu přeshraniční spolupráce v cestovním ruchu

kraje , MMR, MZV, RRA, ČCCR, obce

Strategický směr 1.4

Rozvoj nových forem, produktů a infrastruktury lázeňství Výskyt geotermálních a minerálních vod a na ně navazující intenzivní lázeňství je specifikem takřka všech regionů České republiky. V tomto směru navržená strategie klade důraz na podporu budování lázeňské infrastruktury a rozvoj lázeňské turistiky, jejíž význam a přínosy pro místní ekonomiku jsou značné. Strategie rovněž sleduje vytváření příznivých podmínek pro specifické skupiny klientů. Ve spolupráci s kraji, lázeňskými městy a místy podporuje proces rozvoje mimoléčebných aktivit a doplňkových služeb s cílem dosáhnout synergie účinků lázeňství a cestovního ruchu.



CR 1.4.1 Rekonstrukce ubytovacích a léčebných zařízení lázní na úroveň odpovídající evropským standardům

kraje, MZd, MMR, obce

CR 1.4.2 Vytvoření atraktivních podmínek pro specifické cílové skupiny (senioři, rodiny s dětmi, rekondice pro podnikatele)

MZd, kraje, MMR,

CR 1.4.3 Rozvoj mimoléčebných aktivit a doplňkových služeb

kraje , ČCCR, obce

6.3 Rozdělení realizační fáze strategie mezi sektorové a regionální rozvojové programy Strategie regionálního rozvoje České republiky je uceleným dokumentem na národní úrovni bez rozlišení dílčích hospodářských politik vlády, v rámci nichž by měla být realizována. Pro úspěšnost realizační fáze je nezbytné především komplementární rozdělení úkolů strategie do sektorové a regionální politiky vlády. Dalším významným dekompozičním krokem pak je výběr strategických úkolů, u nichž bude požádáno o finanční spoluúčast Evropské unie v rámci fondů, určených pro země připravující se na vstup do Evropské unie a strukturálních fondů po přijetí České republiky do Evropské unie. Na následujícím schématu je provedeno rozdělení realizační fáze strategie do sektorové a regionální politiky vlády na úrovni strategických směrů. U některých strategických směrů je možné jednoznačně identifikovat jejich příslušnost sektorovou nebo regionální, je však zřejmé, že většinu směrů bude třeba realizovat souběžně v obou politikách. V dále uvedeném schématu jsou označeny jednotlivé strategické směry symboly S

-

zařazení celého strategického směru do sektorové politiky

R

-

zařazení celého strategického směru do regionální politiky

R+S

-

participace obou politik na realizaci strategického směru.

Rozpracování strategie do programových dokumentů bude probíhat po dvou liniích. První linii tvoří programové dokumenty na národní úrovni s plošnými působením na území státu (sektorové rozvojové programy), druhou linii pak tvoří programové dokumenty na úrovni krajů (regionální rozvojové programy). Dělba odpovědnosti v obou liniích bude odpovídat dělbě kompetencí mezi ústředními správními úřady a krajskými orgány. V souvislosti s tím budou sehrávat významnou koordinační funkci v otázkách podpory regionálního rozvoje Ministerstvo pro místní rozvoj ČR a koordinační funkci v podpoře rozvoje územního obvodu kraje krajské orgány. Rozdělení realizační fáze strategie mezi sektory a regiony, provedené na úrovni rozvojových aktivit, je založeno na těchto principech:

• princip jediné odpovědnosti, který stanoví, že odpovědnost za realizaci příslušné rozvojové aktivity přísluší jedinému orgánu buď v sektorové nebo regionální sféře;

• princip vlastnických vztahů k předmětnému hmotnému majetku, jehož rozvoj je předmě-

tem podpory, kdy je důležité, zdali jde o majetek ve vlastnictví státu či majetek ve vlastnictví krajů, příp. obcí;


• princip subsidiarity při rozhodování o výběru projektů a alokaci finančních zdrojů. Zde

není určující organizační začlenění instituce, která výběr projektů a alokaci finančních zdrojů provádí, ani to, odkud jsou zdroje čerpány (tj. z místních rozpočtů, krajského rozpočtu nebo státního rozpočtu), nýbrž úroveň, pro kterou jsou projekty vybírány a pro kterou je rozdělení finančních prostředků prováděno.

Při rozdělení realizační fáze strategie se přihlíží dále k následujícím faktorům:

• zkušenost a administrativní kapacita dané sféry, která realizuje podporu; • náročnost přípravy a realizace dané podpory, velikost a počet projektů a objem finančních prostředků;

• • • •

možnost dosažení synergie mezi různými aktivitami; nutnost přihlížet k regionálním specifikům, resp. na ně reagovat; podpora místní iniciativy; absorpční kapacita a schopnost připravit odpovídající projekty.

Rozdělení realizační fáze strategie mezi sektorové a regionální rozvojové programy vyhlašuje pro příslušné programovací období vláda ČR na základě návrhu Ministerstva pro místní rozvoj ČR.

Strategické cíle a směry regionálního rozvoje České republiky Problémové okruhy

Strategické cíle

Strategické směry

Národohospodářské aspekty a vnější vztahy

Podpora podnikatelského prostředí v regionech ČR Vytváření makroekonomických podmínek dynamického rozvoje regionů ČR na makroekonomické úrovni

Akvizice zdrojů pro podporu regionálního rozvoje ČR

Prevence vzniku disparit v sociální a ekonomické úrovni regionů ČR

Ekonomický potenciál

Mobilizace regionálního hospodářského potenciálu k dosažení národního ekonomického růstu

Vytváření rozptýlené a různorodé hospodářské struktury na území státu

Vytvoření a stabilizace institucionálního rámce regionálního rozvoje ČR v nových krajích

R+S

Zajišťování a alokace veřejných zdrojů pro podporu regionálního rozvoje

R+S

Povzbuzování přílivu zahraničního soukromého kapitálu do regionů ČR

R+S

Příprava a realizace vnějších vztahů regionů ČR

R+S

Průběžné monitorování a hodnocení regionálního rozvoje a regionálních disparit

R

Koordinace sektorových a regionálních programů z hlediska potřeb regionálního rozvoje

R+S

Aktivizace kapitálu, zlepšení regionálního investičního klimatu a rozvoj hospodářské spolupráce

R+S

Podněcování hospodářského růstu v centrech koncentrovaného ekonomického potenciálu

R+S

Rozvoj podnikání a malých a středních podniků v regionech

R+S

Rozvoj inovačního podnikání v regionech

R+S

Budování podnikatelské infrastruktury a podpora nových investic v regionech

Rozvoj zemědělských a venkovských oblastí

Vytváření rovnocenných životních podmínek a možností pro obyvatelstvo žijící v různých regionech a sídlech

Modernizace vzdělávací soustavy a její propojení se systémem zaměstnanosti v regionech

Lidský potenciál

R

Rozvoj zemědělství a posílení jeho mimoprodukčních funkcí v regionech

R+S

Rozvoj a podpora mimoprodukčních funkcí lesů

R+S

Obnova venkova a rozvoj živnostenského podnikání na venkově

R

Rozvoj občanských iniciativ

R

Řešení problémů bydlení a občanské vybavenosti v regionech

Rozvoj sociálních a zdravotních služeb v regionech

Předcházení neúnosným rozdílům v sociální úrovni jednotlivých regionů nebo jejich částí

S

R+S R

Rozvoj aktivní politiky zaměstnanosti podle potřeb regionů

R+S

Řešení problémů dlouhodobé nezaměstnanosti a obtížně umístitelných skupin na trhu práce v regionech

R+S

Prevence sociálního vylučování a negativních sociálních jevů v regionech

R+S

Propojení systému odborného vzdělávání a zaměstnanosti v regionech

R

Rozvoj vzdělávací soustavy v regionech

R+S


Strategické cíle a směry regionálního rozvoje České republiky

Technická vybavenost a obsluha území

Problémové okruhy

Strategické cíle

Rozvoj infrastruktury pro zvýšení atraktivnosti regionů ČR

Zvýšení přizpůsobovací a absorpční schopnosti regionů ČR

Zajištění mobility obyvatelstva v regionech ČR

Životní prostředí

Zlepšení stavu životního prostředí v regionech a snižování disparit kvality životního prostředí mezi regiony

Integrace environmentálních hledisek do rozhodování resortů s významnými vlivy naŽP v regionech

Zvýšení úrovně ekologického vědomí a podílu veřejnosti na rozhodování v oblasti ŽP v regionech

Strategické směry

Napojení regionů na evropskou dopravní síť

R+S

Rozvoj energetických, spojových a vodohospodářských sítí a zařízení v regionech

R+S

Rozvoj regionální dopravní infrastruktury a odstranění úzkých a kritických míst

R+S

Rozvoj moderních dopravních systémů v regionech

R+S

Podpora a integrace systémů veřejné osobní dopravy v regionech

R

Modernizace a zvýšení kvality MHD

R

Systémové změny normativních, institucionálních, ekonomických a informačních nástrojů ke zlepšení stavu životního prostředí v regionech

S

Koncepční opatření ke zlepšení stavu životního prostředí v regionech

R+S

Ochrana proti povodním

R+S

Prosazování hledisek životního prostředí v činnosti jednotlivých resortů v regionech

R+S

Podpora ekologické výchovy, vzdělávání a osvěty a podpora účasti veřejnosti při rozhodování v oblasti životního prostředí v regionech

R

Podpora spolupráce významných subjektů v regionu při ochraně životního prostředí

R

Cestovní ruch

Zlepšení legislativního rámce a zvýšení podpory podnikání v cestovním ruchu a lázeňství

Uvolnění skrytého ekonomického potenciálu cestovního ruchu a lázeňství podpora růstu jejich podílu na prosperitě regionů

R+S

Zlepšení propagace cestovního ruchu a lázeňství na úrovni regionů a rozvoj informačních systémů a vzdělanosti v odvětví

R

Rozvoj turistické infrastruktury a produktů cestovního ruchu ve vazbě na specifika regionů a jejich kulturní a přírodní bohatství

R

Rozvoj nových forem, produktů a infrastruktury lázeňství

R+S

6 Strategické cíle, směry a rozvojové aktivity regionálního rozvoje České republiky

Recommend Documents