Datum: 7. 4. 2013 Projekt: Využití ICT techniky především v uměleckém vzdělávání Registrační číslo: CZ.1.07/1.5.00/34.1013 Číslo DUM: VY_32_INOVACE_106 Škola: Akademie – VOŠ, Gymn. a SOŠUP Světlá nad Sázavou Jméno autora: Mgr. Miroslava Pavlíková Název sady: Český jazyk a literatura pro dvouleté maturitní studium Název práce: Skladba – základní pojmy (prezentace) Předmět: Český jazyk a literatura Ročník: 2. Studijní obor: 64‐41‐L/51 Podnikání Časová dotace: 1 vyučovací hodina Vzdělávací cíl: Žáci si upevní své znalosti základních pojmů ze skladebního učiva, lépe pochopí stavbu vět a to jim pomůže i ve vlastním vyjadřování, písemném a mluveném. Pomůcky: Dataprojektor, počítač, sešit a tužka. Inovace: Posílení mezipředmětových vztahů, využití multimediální techniky, využití ICT.
Základní pojmy
1. Základní pojmy Věta = slovní vyjádření myšlenky; ‐ má stránku významovou (má ucelený význam), ‐ mluvnickou ( je soustavou vztahů mezi větnými členy), ‐ zvukovou (jde o uzavřený zvukový celek), ‐ grafickou (začíná velkým písmenem, končí interpunkčním znaménkem). 3
2. Větné vztahy Př. Chlapci z druhého a třetího ročníku se rozhodli uklidit sklad v přízemí budovy. Mezi slovy ve větě mohou existovat tyto syntaktické vztahy: Predikace (přisuzování) – vztah mezi podmětem a přísudkem –
je vyjádřen tvarovou shodou; a) věty, v nichž predikační vztah není – jednočlenné: ‐ slovesné: Prší. Píchá mě v zádech. Mluvilo se o tom již dávno. V hodinách hrklo. Stát! ‐ neslovesné ‐ jmenné: Dobrou noc! Knihkupectví. ‐ citoslovečné: Ach. Běda! Heč! b) věty, v nichž je predikační vztah – dvojčlenné: Bolí mě záda. Mluvíme o tom již dávno. 4
Přejeme vám dobrou noc. Nemluvte. ve výchozí větě je predikační vztah: chlapci se rozhodli...
Determinace (určování) – vztah mezi členem řídícím a závislým; člen řídící je významově blíže určen členem rozvíjejícím (závislým). ve výchozí větě: chlapci z ročníku, druhého a třetího ročníku, rozhodli se uklidit, uklidit sklad, sklad v přízemí, v přízemí budovy...
Koordinace (souřadnost) – vztah mezi navzájem nezá‐ vislými větnými členy, které mají tutéž větnou platnost – tedy mezi několikanásobnými větnými členy. ve výchozí větě: z druhého a třetího...
5
V rámci koordinace rozlišujeme tyto významové vztahy (platí mezi několikanásobnými VČ i větami hlavními): 9 slučovací (spojky a, i, ani, nebo, jak – tak, jednak – jednak), Př.: Přišla jak maminka, tak i tatínek. Mám rád filmy, hudbu nebo tanec. Jednak budeme uklízet, jednak si odpočineme. 9 stupňovací (dokonce, ba i, nejen, ale – i, nýbrž i...), Př.: Vrátil se pozdě, ba až k ránu. Uspěla u maturity, dokonce získala vyznamenání. Přišla nejen maminka, ale i tatínek. 9 odporovací (ale, avšak, však, sice – ale, nýbrž...), Př. : Mluvil skromně, ale přesvědčivě. Přišla maminka, ale ne tatínek. Slíbil mi pomoc, nepřišel však. 6
vylučovací (nebo, anebo, buď – nebo), Př.: Přijde buď maminka, nebo tatínek. Půjdete do kina, nebo zůstanete doma. 9 příčinný (neboť, vždyť, totiž), Př.: Bylo to neúspěšné, neboť nepřipravené vystoupení. Nemůžu pracovat, jsem totiž nemocná. 9 důsledkový (proto, a proto, tedy, tudíž, a tak), Př.: Je hodně sněhu, a proto jsou problémy s dopravou. Bylo to nepřipravené, tudíž neúspěšné představení. Dojel v pořádku, a tak jsme si oddychli. 9
7
Cvičení Určete významový poměr mezi zvýrazněnými
větnými členy a doplňte interpunkci: Koupila jsem si drahé ale kvalitní boty. Město není velké ani malé, je zelené a proto stvořené pro výlety. Tehdy bylo slunečné a tedy příjemné počasí. Petra je nejen krásná ale i chytrá dívka. Chceš‐li v přírodě vidět hada, musíš našlapovat tiše a pomalu. Přijdu k vám ve středu nebo ve čtvrtek. Za člověka by neměla mluvit slova ale skutky. Gambleři postupně ztrácejí přátele a práci a dokonce i základní hygienické návyky. Buď půjdeme do kina nebo zůstaneme doma. Do školy přišla maminka a dokonce i tatínek. Tento člověk je zvláštní neboť výjimečný.
3. Druhy vět I) a) jednoduché (vyjadřuje 1 myšlenku) Př. Maminka vaří. (= věta holá) Naše maminka stále něco vaří. (= věta rozvitá) b) souvětí (skládá se ze 2 nebo více vět jednoduchých, vyjadřuje složitou myšlenku nebo více myšlenek) Př. Přestože pršelo, výlet se nám vydařil. (= souvětí podřadné – má jen 1 větu hlavní) Mám ráda teplé počasí, a proto se těším na jaro. (= souvětí souřadné – má alespoň 2 věty hlavní a libovolný počet vět vedlejších.) Chodili často bruslit, ale lyžovat se nenaučili, protože je to nelákalo. 9
II. Podle postoje mluvčího ke skutečnosti a) oznamovací Dnes půjdeme do kina. Přijeli rodiče. b) tázací ‐ zjišťovací (je možná odpověď ANO – NE) Potřebuješ pomoct? ‐ doplňovací Ve kterém roce vznikla Česká republika? ‐ vylučovací (je možné vybrat pouze 1 z nabíze‐ ných možností) Zůstaneš, nebo odejdeš? c) rozkazovací Řiďte se svým rozumem. Stůjte! d) přací Kéž bych udělal maturitu! Kdyby už o tom raději nemluvil. 10
11
Řešení cvičení: Cv. s. 8: drahé, ale kvalitní (odporovací) – malé ani velké (slučovací) – zelené, a proto stvořené (důsledkový) – slunečné, a tedy příjemné (důsledkový) – nejen krásná, ale i chytrá (stupňovací) –tiše a pomalu (slučovací) – ve středu nebo ve čtvrtek (slučovací) i ve středu, nebo ve čtvrtek (vylučovací) – ne slova, ale skutky (odporovací) – přátele a práci (slučovací), a dokonce i návyky (stupňovací) – buď do kina, nebo doma (vylučovací) – maminka, a dokonce i tatínek (stupňovací) – zvláštní, neboť výjimečný (příčin‐ ný) Cv. s. 11: 12 1) tázací – oznamovací – rozkazovací – tázací – rozkazo‐
vací – rozkazovací – tázací – oznamovací 2) doplňovací – vylučovací – zjišťovací – zjišťovací – doplňovací – vylučovací ‐ oznamovací
13
Použitá literatura: 1. Melichar, Jiří ‐ Styblík Vlastimil: Český jazyk. 6. přepracované vydání. Státní pedagogické nakladatelství, Praha 1981. 2. Kolektiv autorů: Český jazyk a komunikace pro střední školy, 2. díl. 1. vydání. Didaktis, Brno 2011. ISBN 978‐80‐7358‐174‐9.
Dílo smí být dále šířeno pod licencí CC BY‐SA (www.creativecommons.cz) Materiály jsou určeny pro bezplatné používání pro potřeby výuky a vzdělávání na všech typech škol a školských zařízení. Jakékoli další využití podléhá autorskému zákonu. Všechna neocitovaná autorská díla jsou dílem autora. 14
