Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor územního plánování a stavebního řádu
Žerotínovo nám. 3/5, 601 82 Brno ___________________________________________________________________________ Č.j. JMK 75953/2010
SpZn. S - JMK 75953/2010/OÚPSŘ
Brno 23.7.2010
VEŘEJNÁ VYHLÁŠKA Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno na úřední desce Krajského úřadu Jihomoravského kraje na dobu nejméně 15-ti dnů. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou.
ROZHODNUTÍ Městský úřad Mikulov, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „SÚ“), vydal společnosti RWE Transgas Net, s.r.o., IČ: 27260364, V Olšinách 75/2300, Praha, územní rozhodnutí č. 530/2009, č.j. MUMI 09048414 ze dne 24.11.2009, kterým umístil stavbu „Stavba č. 9104 plynovod PZP D. Dunajovice – hranice CZ/AT-KS Břeclav“, na pozemcích v katastrálních územích Perná, Bavory, Mikulov na Moravě, Sedlec u Mikulova, Úvaly u Valtic, Valtice, Poštorná, Břeclav, Kostice, Lanžhot, Tvrdonice. Proti tomuto rozhodnutí podali odvolání účastníci řízení Ing. Vladimír Studenka, CSc, bytem Josefy Faimonové 2245/30, Brno, Jan Studenka a Marie Studenková, oba bytem Kostická 19, Tvrdonice, zastoupení Ing. Vladimírem Studenkou, CSc., a Zdeněk Košťál, bytem Kpt. Nálepky 18, Břeclav. Krajský úřad Jihomoravského kraje, odbor územního plánování a stavebního řádu (dále jen „KrÚ“) v rámci své působnosti stanovené v § 67 odst. 1 písm. a) zákona č. 129/2000 Sb., o krajích, v platném znění, a jako odvolací orgán příslušný podle § 89 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., v platném znění (dále jen „správní řád“), přezkoumal v souladu s ust. § 89 odst.2 správního řádu soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které vydání předcházelo, s právními předpisy. KrÚ po přezkoumání napadeného rozhodnutí ve smyslu ust. § 89 odst. 2 správního řádu rozhodl dle ust. § 90 odst. 5 správního řádu takto: odvolání Ing. Vladimíra Studenky, CSc, Jana Studenky, Marie Studenkové, zastoupených Ing. Vladimírem Studenkou, CSc., a Zdeňka Košťála se zamítá a napadené rozhodnutí SÚ č.j. MUMI 09048414 ze dne 24.11.2009 se potvrzuje. Odůvodnění: Místní příslušnost k vedení územního řízení v katastrálních územích, která nepatří do správního obvodu SÚ, stanovil KrÚ opatřením č.j. JMK 23463/2005/OÚPSŘ ze dne 16.6.2005. S účinností od 01.01.2007 vešel v platnost zákon č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, který v jednom z přechodných ustanovení, konkrétně v § 190 odst. 3 stanoví, že řízení zahájená přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákon se dokončí podle dosavadních právních předpisů. Z tohoto důvodu vedl stavební úřad územní řízení podle
1
zákona č.50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „SZ“). Dle ustanovení § 81 správního řádu může odvolání proti rozhodnutí podat účastník, pokud zákon nestanoví jinak. Dle ust. § 82 odst.1 správního řádu lze odvoláním napadnout výrokovou část rozhodnutí, jednotlivý výrok nebo jeho vedlejší ustanovení. Odvolání jen proti odůvodnění rozhodnutí je nepřípustné. KrÚ jako příslušný odvolací orgán dle ust. § 89 odst.1 správního řádu nejprve posuzoval, zda odvolání byla podána oprávněnými subjekty, to znamená účastníky řízení, a zda byla podána včas, tedy v 15-ti denní lhůtě od doručení rozhodnutí, viz ust. § 83 odst. 1 správního řádu. KrÚ zjistil, že odvolání byla podána účastníky řízení v zákonem stanovené lhůtě. Účastníkem každého územního řízení je ze zákona obec a dále dle ust. § 34 odst. 1 SZ je účastníkem územního řízení o umístění stavby navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Dle předložené prvoinstanční spisové dokumentace ve věci bylo rozhodnutí SÚ č.j.: MUMI 09048414 ze dne 24.11.2009 doručováno účastníkům v souladu s ust. § 42 odst.2 SZ veřejnou vyhláškou. Při doručování veřejnou vyhláškou se písemnost podle ust. § 25 odst. 2 správního řádu považuje za doručenou patnáctý den po vyvěšení na úřední desku, byla-li v této lhůtě písemnost zveřejněna také způsobem umožňujícím dálkový přístup. V ust. § 48 odst. 1 vyhl.č. 132/1998 Sb. je stanoveno, že doručuje-li se rozhodnutí nebo jiné opatření veřejnou vyhláškou, písemnost se vyvěsí na úřední desce obecního úřadu, jehož územního obvodu se týká a správního orgánu, který rozhodnutí nebo jiné opatření vydal. Na písemnosti se označí orgán, který ji vyvěsil, uvedou se data jejího vyvěšení a sejmutí a opatří se podpisem oprávněné osoby. V případě, že se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních obvodech několika obcí, pak v souladu s ust. § 25 odst. 3 správního řádu je považován za první den vyvěšení den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Ze spisového materiálu bylo zjištěno, že výše uvedené rozhodnutí bylo na veřejné desce vyvěšeno ode dne 4.1.2010. Dnem následujícím po 15 dnu od vyvěšení (tedy od 20.1.2010) počala běžet účastníkům řízení 15 denní lhůta pro podání odvolání. Odvolání účastníků řízení Ing. Vladimíra Studenky, CSc., Jana Studenky a Marie Studenkové, zastoupených Ing. Vladimírem Studenkou, CSc. (dále jen „odvolatelé“), datované dnem 27.1.2010 je opatřeno podacím razítkem Městského úřadu Mikulov s datem 28.1.2010. Dále dne 15.1.2010 podal odvolání další účastník řízení Zdeněk Košťál, bytem Kpt. Nálepky 18, Břeclav. Dle ust. § 83 odst. 1 správního řádu bylo-li odvolání podáno před oznámením rozhodnutí odvolateli, má se za to, že bylo podáno v první den odvolací lhůty. Na základě uvedených údajů se jedná o odvolání účastníků řízení podaná v řádné odvolací lhůtě. Povinností KrÚ, jako odvolacího orgánu, založenou v ust. § 89 odst. 2 správního řádu, je přezkoumat soulad napadeného rozhodnutí a správního řízení vedeného správním orgánem I. stupně s právními předpisy. Správnost napadeného rozhodnutí KrÚ přezkoumává v rozsahu námitek uvedených v odvolání, jinak jen tehdy, vyžaduje-li to veřejný zájem. Jestliže odvolací orgán dojde k závěru, že napadené rozhodnutí je v rozporu s právními předpisy, nebo že je nesprávné, rozhodne jedním ze způsobů zakotvených v ustanovení § 90 odst. 1 správního řádu. Podle ust. § 82 odst. 2 správního řádu je odvolací orgán zavázán zrušit rozhodnutí, u kterého v rámci přezkoumání zjistil, že bylo vydáno v rozporu se zákonem, zejména takové rozhodnutí, u kterého odstranění nedostatků vyžaduje další doplňování podkladů řízení a projednání, či které by zejména s ohledem na dvojinstančnost řízení mohlo mít dopad na ostatní účastníky řízení.
2
Při přezkoumání spisového materiálu ve věci, který byl KrÚ s odvoláním doručen, bylo zjištěno následující: Dne 27.11.2006 podala na SÚ společnost RWE Transgas Net, s.r.o., IČ:27260364, V Olšinách 75/2300, Praha 10, v zastoupená na základě písemné plné moci Ing. Přemyslem Pejškem, Narcisová 2849/6. Praha, návrh na vydání územního rozhodnutí o umístění stavby nazvané „Stavba č.9104 plynovod PZP D. Dunajovice – hranice CZ/AT-KS Břeclav“ na pozemcích v katastrálních územích Perná, Bavory, Mikulov na Moravě, Sedlec u Mikulova, Úvaly u Valtic, Valtice, Poštorná, Břeclav, Kostice, Lanžhot, Tvrdonice. Na základě podaného návrhu a po doplnění potřebných dokladů a podkladů oznámil SÚ veřejnou vyhláškou č.j. STU/061144/25/00/ALEL/007 ze dne 13.3.2008 zahájení územního řízení, přičemž upozornil účastníky řízení a dotčené orgány na koncentrační zásadu a současně jim dal možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim ve stanovené lhůtě. K projednání návrhu také SÚ nařídil ústní jednání na den 29.4.2008. V průběhu územního řízení podali písemně své námitky účastníci řízení JUDr. Hana Helešicová, JUDr. Svatomír Helešic, Robera Helešic a Štěpán Helešic, všichni bytem Hrušky 212, dále JUDr. Jan Helešic a MUDr. Marcela Helešicová, oba bytem Sv. Čecha 4, Hodonín, a Ing. Petr Helešic, bytem Hrušky 501. Územní řízení ukončil SÚ vydáním rozhodnutí č.j. STU/061144/25/00/ALEL/010 ze dne 1.8.2008, kterým společnosti RWE Transgas Net, s.r.o., povolil umístění stavby „Stavba č.9104 plynovod PZP D. Dunajovice – hranice CZ/AT-KS Břeclav“ na pozemcích v katastrálních územích Perná, Bavory, Mikulov na Moravě, Sedlec u Mikulova, Úvaly u Valtic, Valtice, Poštorná, Břeclav, Kostice, Lanžhot, Tvrdonice, proti kterému podali dne 5.9.2008 odvolatelé své odvolání. Po uplynutí termínu stanoveného účastníkům pro možnost vyjádřit se k podanému odvolání SÚ postoupil KrÚ k odvolacímu řízení. V odvolacím řízení KrÚ napadené rozhodnutí SÚ svým rozhodnutím č.j. JMK 19704/2009 ze dne 8.4.2009 zrušil a věc vrátil prvoinstančnímu správnímu orgánu k novému projednání a rozhodnutí. Po nabytí právní moci odvolacího rozhodnutí KrÚ a vrácení spisového materiálu SÚ oznámil veřejnou vyhláškou č.j. MUMI 09029361 ze dne 16.7.2009 zahájení územního řízení, přičemž upozornil účastníky řízení a dotčené orgány, že své námitky a stanoviska mohou uplatnit nejpozději při ústním jednání, jinak že k nim nebude přihlížet. Současně SÚ nařídil k projednání návrhu ústní jednání na den 28.9.2009 a dal všem účastníkům řízení možnost seznámit se s podklady pro rozhodnutí a vyjádřit se k nim ve stanovené lhůtě. V průběhu územního řízení pro výše uvedenou stavbu obdržel stavební úřad námitky odvolatelů a dále účastníků řízení JUDr. Hany Helešicové, JUDr. Svatomíra Helešice, Roberta Helešice a Štěpána Helešice, všichni bytem Hrušky 212, JUDr. Jana Helešice a MUDr. Marcely Helešicové, oba bytem Sv. Čecha 4, Hodonín, a Ing. Petra Helešice, bytem Hrušky 501. Po provedeném ústním jednání vydal SÚ rozhodnutí č.j. MUMI 09048414 ze dne 24.11.2009, kterým společnosti RWE Transgas Net, s.r.o., IČ: 27260364, V Olšinách 75/2300, Praha, povolil umístění stavby „Stavba č.9104 plynovod PZP D. Dunajovice – hranice CZ/AT-KS Břeclav“, na pozemcích v katastrálních územích Perná, Bavory, Mikulov na Moravě, Sedlec u Mikulova, Úvaly u Valtic, Valtice, Poštorná, Břeclav, Kostice, Lanžhot, Tvrdonice, proti kterému podal dne 15.1.2010 odvolání účastník řízení Zdeněk Košťál (dále jen „odvolatel“), bytem Kpt. Nálepky 18, Břeclav, a dále dne 28.1.2010 podali odvolání účastníci řízení Ing. Vladimír Studenka, CSc, bytem Josefy Faimonové 2245/30, Brno, Jan Studenka a Marie Studenková, oba bytem Kostická 19, Tvrdonice, zastoupení Ing.
3
Vladimírem Studenkou, CSc. (dále jen „odvolatelé“). Podané odvolání odvolatelé pak ještě doplnili dne 4.2.2010 a dne 5.2.2010. Po obdržení odvolání SÚ opatřením č.j. MUMI 10015035 ze dne 2.4.2010 vyzval ostatní účastníky, aby se k podanému odvolání vyjádřili v termínu do 5 dnů od doručení výzvy. Po uplynutí stanoveného termínu postoupil SÚ napadené rozhodnutí spolu se spisovým materiálem ve věci nadřízenému orgánu k odvolacímu řízení. Při přezkoumávání věci KrÚ zjistil, že jednotlivá odvolání odvolatelů jsou shodná a obsahují tedy tytéž námitky. V odvoláních je v podstatě uplatněno několik zásadních námitek, které pak odvolatelé dopodrobna rozvádí. Jedná se v zásadě o následující – nezákonnost vydaného rozhodnutí, kolize napadeného rozhodnutí s právními předpisy, nesprávnost a nezákonnost postupu SÚ v řízení, nedostatečné zjištění skutkového stavu, věcná nesprávnost a nepřezkoumatelnost vydaného rozhodnutí. Podrobněji specifikovali odvolatelé své námitky následovně: - SÚ podle názoru odvolatelů při doručování napadeného rozhodnutí porušil zákon při nedodržení zákonného postupu při jeho vyvěšení na úřední desku. - Nejvyšší správní soud zrušil Územní plán velkého územního celku ke dni 25.11.2009, což znamená, že SÚ rozhodoval ve věci samé, když již neexistovala zákonná územně plánovací dokumentace, což znamená, že podaný návrh na umístění stavby se stal neúplným, protože neobsahoval údaje o souladu návrhu s územně plánovací dokumentací, jak je vyžadováno v ust § 3 vyhl. 132/1998 Sb. a SÚ měl tedy řízení přerušit a navrhovatele vyzvat k doplnění žádosti. Odvolatelé se odkazují na případ rychlostní komunikace R 32, kdy z důvodu zrušení územního plánu SÚ řízení přerušil požádal navrhovatel o odstranění nedostatku návrhu. V daném případě však SÚ takový úkon neučinil. - SÚ porušil ust. § 29 odst. 2 SZ a dále § 37 odst. 1 a 2 SZ, jejichž základem je konstatování, že závazným podkladem pro rozhodování v území je závazná část územně plánovací dokumentace a že SÚ je povinen řádně přezkoumat soulad návrhu na vydání územního rozhodnutí s územně plánovací dokumentací. - Dle názoru odvolatelů se SÚ neřídil právním názorem nadřízeného orgánu obsaženým v jeho odvolacím rozhodnutí č.j. JMK 19704/2009 ze dne 8.4.2009 co do stanovení okruhu účastníků řízení a posouzení předběžné otázky možného vyvlastnění jejich pozemků pro výstavbu plynovodu. Odvolatelé citují z odůvodnění výše zmíněného rozhodnutí KrÚ pasáž o tom, zda jsou dány zákonem stanovené předpoklady pro zřízení věcného břemene pro držitele příslušné licence na uskladňování plynu a uvádí, že dle jejich názoru je rozhodnutí v této otázce nepřezkoumatelné, protože spisový materiál ve věci neobsahuje doklad o tom, že navrhovatel RWE Transgas Net, s.r.o. (dále jen „navrhovatel“) byl v době rozhodování prvoinstančního správního orgánu držitelem takové licence. Dle aktuálního stavu registru licencí je držitelem licence, pod niž spadá podzemní zásobník plynu PZP Dolní Dunajovice, společnost RWE Gas Storage, s.r.o., V Olšinách 75, Praha. Navrhovatel – společnost RWE Transgas Net, s.r.o., která podala na SÚ návrh na umístění předmětné stavby, nebyla tedy při vydání napadeného rozhodnutí držitelem požadované licence a tedy ani provozovatelem konkrétního podzemního zásobníku plynu. Je tak nutno dovodit, že chybí základní zákonný předpoklad pro případné zřízení věcného břemene na pozemcích odvolatelů. Odvolatelé zpochybňují také způsob, jakým SÚ stanovil okruh účastníků řízení, protože nepřivzal do řízení jako účastníka Ministerstvo průmyslu a obchodu České republiky, které je dle ust. § 67 energetického zákona účastníkem územního a stavebního řízení ve věcech udělování autorizace podle zvláštního právního předpisu. K tomu odvolatelé citují ust. § 98 odst. 7 EZ: „ O autorizaci na výstavbu musí požádat každá právnická a fyzická osoba,
4
která požádá o územní rozhodnutí na novou výstavbu po dni účinnosti tohoto zákona.“ - Další právní vadou napadeného rozhodnutí je dle mínění odvolatelů neurčitost okruhu účastníků, protože nestanovil hned na počátku nového řízení okruh účastníků nezpochybnitelným způsobem,tedy že jmenovitě neuvedl účastníky řízení řízení JUDr. Hanu Helešicovou, JUDr. Svatomíra Helešice, Roberta Helešice a Štěpána Helešice, JUDr. Jana Helešice, MUDr. Marcelu Helešicovou, Ing. Petra Helešice, Ing. Vladimíra Studenku, CSc., a dále Jana a Marie Studenkovy, což odvolatelé považují za neodstranitelnou vadu. Stejně tak měl SÚ v rozhodnutí výslovně označit všechny ostatní účastníky řízení včetně jejich adres, tak jak jsou jmenovitě uvedeni na detailním seznamu všech vlastníků pozemků, na nichž má být předmětná stavba umístěna, který je nedílnou součástí projektové dokumentace. K tomu ještě odvolatelé dodávají, že dle právního názoru KrÚ musí okruh účastníků vycházet a být nezpochybnitelným způsobem zřejmý i z projektové dokumentace. - SÚ opomenul obligatorní podmínku obsaženou v ust. § 94 odst. 2 EZ, podle které Státní energetická inspekce jako dotčený orgán uplatňuje závazná stanoviska v územním a stavebním řízení. SÚ tedy porušil zákon, když vydal napadené rozhodnutí bez stanoviska tohoto orgánu. - Odvolatelé dále uvádí, že součástí spisové dokumentace SÚ je vyjádření Ministerstva vnitra ČR ze dne 25.3.2008, ve kterém ministerstvo jako dotčený orgán na jedné straně sděluje, že k zahájení územního řízení nemá závazných požadavků a podmínek, ale na straně druhé definuje požadavky a podmínky, které musí být zakotveny do podmínek územního rozhodnutí, což SÚ neučinil. Protože zamýšlená stavba bude protínat státní hranice, požadovalo ministerstvo projednat stavbu ve Stálé česko-rakouské hraniční komisi a posoudit ji z hlediska ust. § 33 odst. 1 Smlouvy mezi Českou a Rakouskou republikou, o společných státních hranicích ze dne 21.12.1973. - Odvolatelé se dále odkazují na vyjádření Ministerstva průmyslu a obchodu ze dne 15.7.2005, ve kterém se uvádí, že v případě, že nelze vést trasu plynovodu tak, aby svým ochranným a bezpečnostním pásmem nezasahoval do území jiného státu, bude zřejmě nutné uzavřít mezistátní dohodu, což je považováno za zdlouhavé a náročné. - Odvolatelé také poukazují na závěry poradenské a konzultační firmy GAS, s.r.o., které jsou součástí spisu SÚ, v nichž se uvádí, že pojem bezprostřední blízkost státní hranice je ve smyslu § 5 odst. 3 zák.č. 312/2001 Sb. chápán jako prostor do 50m od státních hranic, přičemž v případě stavby VVTL plynovodu, kdy je bezpečnostní pásmo větší než oněch uváděných 50m, je dle konzultace s ministerstvem vnitra pojem „bezprostřední blízkost“ chápat v širším smyslu a to tak, aby tento prostor byl minimálně větší než zmíněné bezpečnostní pásmo a aby plynovod svým bezpečnostním pásmem za hranice ČR nezasahoval. - Odvolatelé dále zmiňují závěry obsažené ve vyjádření ministerstva vnitra ze dne 29.8.2005, v němž je konstatováno, že plánovaná trasa plynovodu se ve čtyřech dílčích úsecích přiblíží ke státním hranicím až na 20m. - Odvolatelé opakovaně poukazují na vyjádření ministerstva vnitra ze dne 25.3.2008, jehož závěry lze dle odvolatelů shrnout do dvou bodů a to, že je třeba zamýšlenou stavbu projednat ve Stálé česko-rakouské hraniční komisi a že projekt bude posouzen zejména z hlediska ust. čl. 33 odst. 1 Smlouvy mezi ČR a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21.12.1973. - Dále odvolatelé citují pasáže z vyjádření ministerstva zahraničních věcí (dále jen „MZV ČR“) ze dne 9.5.2005 o tom, že stavba bude řádně a odpovídajícím způsobem projednána v souladu s platnými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána, k čemuž je uveden taxativní výčet platných mezinárodních smluv, které přichází v úvahu pro posouzení v dané případě (výše uvedená smlouva mezi ČR a Rakouskem, Úmluva o posuzování vlivů na živ. prostředí přesahující hranice států a Smlouva mezi ČR a Rakouskem o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách). Podle odvolatelů si ministerstvo
5
zahraničních věcí protiřečí, když v tomtéž vyjádření v jedné části zaujalo souhlasný postoj, který však vzápětí zpochybnilo tvrzením, že v této věci má pochybnosti, zda plánovaná stavba je v souladu s energetickým zákonem a tak doporučuje obrátit se na ministerstvo průmyslu a obchodu (dále jen „MPO ČR“) o výklad energetického zákona v této věci. Odvolatelé tvrdí, že spolupůsobící orgány státní správy (MPO ČR a MZV ČR) vydaly protichůdná stanoviska, což má zásadní právní význam, protože tím vznikla zákonná překážka bránící vydání provoinstančního rozhodnutí. Tím, že SÚ nepostoupil věc k řešení nadřízenému orgánu v souladu s ust. § 136 SZ, ale o vzniklém rozporu mezi stanovisky rozhodl sám, překročil své kompetence a tak celé řízení zatížil neodstranitelnou vadou způsobující nezákonnost rozhodnutí. - Odvolatelé dále tvrdí, že autorizace navrhovatele č. 30769/07 na výstavbu stavby „Propojení VVTL plynovodu DN 700 7,35 MPA a PZP Dolní Dunajovice – KS Břeclav“ opravňuje navrhovatele realizovat pouze stavbu plynovodu vyšší než 0,4 MPa. Navrhovaná stavba je však dle mínění odvolatelů jednoznačně plynovodem spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami, k jehož realizaci je potřeba autorizace jiná. Přesto na základě „vadné“ autorizace vydal SÚ rozhodnutí. - Odvolatelé se domnívají, že došlo k protiprávnímu jednání , jímž byla naplněná skutková podstata deliktu, který může být sankcionován dle § 91a odst. 2 EZ. - Dále odvolatelé napadají obsah poučení, které je dle jejich názoru nesprávné a neúplné, protože v něm SÚ neuvedl, že napadené rozhodnutí bude vyvěšeno též na úředních deskách všech ostatních obcí, po jejichž území je území trasa stavby navržena a že právní následky vyvěšení nastávají pouze u MěÚ Mikulov, který rozhodnutí vydal. - Odvolatelé opětovně napadají to, že ochranná pásma nejsou zakreslena do projektové dokumentace, protože podle nich bude obtížné v budoucnu dohledávat v „nepřehledném množství právních předpisů a jejich novelách, jaké to vůbec ochranné pásmo a jak velké tehdy kdysi dávno vzniklo.“ V této souvislosti odvolatelé poukazují na ust. §3 odst. 3 písm. a) Vyhl.č. 132/1998 Sb., dle kterého musí být při umístění liniové stavby doložen mapový podklad s vyznačením širších vztahů k okolí. Odvolatel (pan Košťál) namítá ohrožení výkonu svých vlastnických práv, protože navrhovatel se rozhodl vést trasu potrubí přes pozemek odvolatele, aniž by s ním předem tento záměr projednal. K námitkám obsažených v podaných odvoláních KrÚ uvádí následující: Napadené rozhodnutí bylo doručováno v souladu s ust. § 42 odst.2 SZ veřejnou vyhláškou. Při doručování veřejnou vyhláškou se písemnost podle ust. § 25 odst. 2 správního řádu považuje za doručenou patnáctým dnem po vyvěšení na úřední desku, byla-li v této lhůtě písemnost zveřejněna také způsobem umožňujícím dálkový přístup. Dle záznamů spisové služby Městského úřadu Mikulov bylo napadené rozhodnutí vyvěšeno na úřední desce dne 4.1.2010 a sňato dne 20.1.2010. Ve stejném termínu byla zveřejněna také způsobem umožňujícím dálkový přístup, což je zdokladováno razítkem úřadu a podpisem osoby, která potvrzuje vyvěšení a sejmutí písemností. Jedná se o řádné úřední podklady a KrÚ neshledal důvod, tyto podklady zpochybnit. Podle § 90 stavebního zákona v územním řízení stavební úřad mimo jiné posuzuje, zda je záměr žadatele v souladu s požadavky tohoto zákona a jeho prováděcích právních předpisů. Je nezbytně nutné, aby stavební úřady zohledňovaly ve své činnosti Politiku územního rozvoje ČR 2008 (dále jen „PÚR ČR 2008“), která byla vydána usnesením Vlády České republiky ze dne 20.07.2009 pod č.929. Tento dokument je nutný k pochopení širších
6
souvislostí rozvoje území na celostátní úrovni. I když stavební úřady rozhodují pouze ve svých pověřených územích, musí mít jejich rozhodování souvislost a vazbu na PÚR ČR 2008. Pokud má stavební úřad jako podklad pro rozhodování v území územně plánovací dokumentaci, pořízenou a vydanou po schválení PÚR ČR 2008 Vládou ČR, musí být tento nástroj v příslušné dokumentaci již plně respektován. Stavební úřad v tomto případě postupuje při rozhodování v území v souladu s vydanou územně plánovací dokumentací (dále jen „ÚPD“). V případě, že taková ÚPD není k dispozici, je nutné, aby stavební úřad uplatňoval ve své činnosti ustanovení PÚR ČR 2008 přímo. Koridor pro plynovod PZP D. Dunajovice – hranice CZ/AT-KS Břeclav je v PUR ČR 2008 vymezen jako koridor propojovacích plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku plynu v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR-Rakousko a dále k obci Hrušky. Důvodem vymezení je zabezpečení koridoru pro propojovací plynovody systémů RWE Transgas Net a WAG v oblasti jižní Moravy a výstavba nového propojovacího plynovodu mezi kompresorovou stanicí Břeclav a podzemním zásobníkem plynu Dolní Dunajovice. Souladem stavby s územně plánovací dokumentací se SÚ obsáhle zabýval v odůvodnění svého rozhodnutí. Jak správně uvedl, usnesením Nejvyššího správního soudu byl Územní plán velkého územního celku Břeclavsko (dále jen „ÚP VUC Břeclavska“) s účinností ke dni 25.11.2009 zrušen. V tomto konkrétním případě tak SÚ v důsledku absence nadřazené územně plánovací dokumentace (tj. ÚP VÚC Břeclavska) posuzoval soulad navržené stavby s Politikou územního rozvoje ČR 2008, neboť tato je závazná pro rozhodování v území v souladu s ustanovením § 31 odst. 4 stavebního zákona. Politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech, zejména s ohledem na udržitelný rozvoj. Politika územního rozvoje dále koordinuje záměry na změny v území republikového významu pro dopravní a technickou infrastrukturu a pro zdroje jednotlivých systémů technické infrastruktury, které svým významem, rozsahem nebo předpokládaným využitím ovlivní větší území. Názor odvolatelů, že v důsledku zrušené územně plánovací dokumentace se podaný návrh stal neúplným, není tedy založen na správném vyhodnocení situace. K poznámce o postupu SÚ v případě, týkajícího se rychlostní komunikace R 32 se KrÚ nevyjadřoval, protože tato stavba není předmětem přezkoumání v odvolacím řízení. Co se týče souhlasů vlastníků dotčených pozemků se stavbou, dle ust. § 3 odst.1 písm. e) vyhlášky č.132/1998 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení stavebního zákona, ve znění pozdějších předpisů, k návrhu na vydání rozhodnutí o umístění stavby nemusí navrhovatel předkládat stavebnímu úřadu souhlasy vlastníků dotčených pozemků u staveb, u kterých lze pozemek vyvlastnit. K problematice zřízení věcného břemene pojednává SÚ v odůvodnění svého odvolání, kde uvádí, cit.: „V souladu s ustanovením § 2 odst. 2 písm.b) bod 1 zákona č.458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o změně některých zákonů (dále jen „energetický zákon“), ve znění pozdějších předpisů, je v plynárenství distribuční soustavou vzájemně propojený soubor vysokotlakých, středotlakých a nízkotlakých plynovodů, plynovodních přípojek ve vlastnictví provozovatele distribuční soustavy a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k převodu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, který není přímo propojen s kompresními stanicemi a na kterém zajišťuje distribuci plynu držitel licence na distribuci plynu; distribuční soustava je
7
zřizována a provozována ve veřejném zájmu. Dle ustanovení § 60 odst. 1 energetického zákona má provozovatel podzemního zásobníku plynu právo: a) zřizovat a provozovat vlastní telekomunikační síť k řízení, měření, zabezpečování a automatizaci provozu podzemního zásobníku plynu a k přenosu informací pro činnost výpočetní techniky a informačních systémů, b) v souladu se zvláštním právním předpisem zřizovat a provozovat na cizích nemovitostech plynárenská zařízení, c) vstupovat a vjíždět na cizí nemovitosti v souvislosti se zřizováním a provozováním podzemního zásobníku plynu, Dále dle § 60 odst. 2 energetického zákona je provozovatel podzemního zásobníku plynu povinen zřídit věcné břemeno umožňující využití cizí nemovitosti nebo její části pro účely uvedené v odstavci 1 písm. b) energetického zákona, a to smluvně s vlastníkem nemovitosti; v případě, že vlastník není znám nebo není určen nebo proto, že je prokazatelně nedosažitelný nebo nečinný nebo nedošlo k dohodě s ním a jsou-li dány podmínky pro omezení vlastnického práva k pozemku nebo ke stavbě podle zvláštního právního předpisu, příslušný vyvlastňovací úřad rozhodne na návrh provozovatele podzemního zásobníku plynu o zřízení věcného břemene umožňujícího využití této nemovitosti nebo její části. Podle ustanovení § 2 odst. b) bod 15 energetického zákona se za přepravní soustavu považuje vzájemně propojený soubor vysokotlakých plynovodů a kompresních stanic a souvisejících technologických objektů, včetně systému řídicí a zabezpečovací techniky a zařízení k přenosu informací pro činnosti výpočetní techniky a informačních systémů, propojený s plynárenskými soustavami v zahraničí, na kterém zajišťuje přepravu plynu držitel licence na přepravu plynu; přepravní soustava je zřizována a provozována ve veřejném zájmu. V souladu s ustanovením § 67 odst. 1 energetického zákona je výstavba vybraných plynových zařízení možná pouze na základě státní autorizace (dále jen „autorizace“), o jejímž udělení rozhoduje ministerstvo. Na přeložku vybraného plynového zařízení nebo při jeho stavební úpravě, při které nedochází ke změně technických parametrů, se autorizace nevyžaduje. Podle § 67 odst. 2 energetického zákona jsou vybranými plynovými zařízeními a) přímé plynovody, b) podzemní zásobníky plynu, c) plynovody spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami, d) plynovody o tlakové úrovni vyšší než 0,4 MPa, e) zásobníky zkapalněného zemního plynu o obsahu větším než 10 m3.“ Z výše citovaných ustanovení lze tedy dovodit, že plynovod o takové úrovni 7,35 MPa je vybraným plynovým zařízením, které je součástí přepravní soustavy zřizované a provozované ve veřejném zájmu, z čehož vyplývá zákonná možnost zřízení věcného břemene pro vedení této stavby po cizích pozemcích. Jak odvolatelé správně uvádí, je držitelem licence, pod niž spadá podzemní zásobník plynu PZP Dolní Dunajovice, společnost RWE Gas Storage, s.r.o., V Olšinách 75, Praha. Navrhovatel – společnost RWE Transgas Net, s.r.o., která podala na SÚ návrh na umístění předmětné stavby, před vydáním napadeného rozhodnutí již měla licenci č. 230504730 na přepravu plynu a také státní autorizaci č. 30769/07 na výstavbu „Propojení VVTL plynovodu DN 700 7,35 MPA a PZP Dolní Dunajovice – KS Břeclav“ platnou do 31.8.2012. Tato autorizace opravňuje navrhovatele v uvedeném termínu realizovat stavbu nového propojovacího VVTL plynovodu DN 700 PN 7,35 MPa na území ČR v k.ú. zajišťující propojení přepravní soustavy mezi výstupním objektem PZP Dolní Dunajovice a vstupním objektem kompresní stanice Břeclav. Vydání autorizace předcházelo dne 11.10.2005 projednání žádosti navrhovatele na její vydání s MPO ČR, v záznamu z něhož je mimo jiné uvedeno, cit.: „Bezpečnostní pásmo 8
podle ust. § 69 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy ve energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), tedy nemůže zasahovat na území Rakouska a právnické a fyzické osoby nebudou mít na tomto území povinnosti vyplývající z ust. § 69 odst. 3 energetického zákona. Bezpečnostní pásmo tedy končí na státní hranici a kompetence na českém území jsou tedy v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu. Tento závěr ostatně umocňuje i ta skutečnost, že legislativa na rakouské straně má bezpečnostní pásmo dle národní normy ÖVGW G 153/2 (pro pokládání a zkoušení plynovodů s provozním tlakem > 16 bar), která zahrnuje i evropskou normu EN 1594, kde je rozlišováno: a) ochranné pásmo 4m nalevo a napravo podél osy potrubí pro plynovody o průměru nad 300 mm. Uvnitř tohoto pásma nejsou povoleny žádné stavby – což jest obdoba ochranného pásma na území ČR dle energetického zákona b) bezpečnostní pásmo 10 m nalevo a napravo podél osy potrubí, v němž mohou být i obydlené stavby. V případě výskytu obydlených staveb v bezpečnostním pásmu plynovodu jsou nezbytná následující opatření: - včasná detekce úniku - inteligentní inspekce v pravidelných intervalech do 10 let. Vzhledem k tomu, že plynovod na českém území bude navržen do vzdálenost cca 25 m od státní hranice, lze požadavky rakouské národní normy považovat za splněné i na českém území.“ Před projednáním žádosti o autorizaci vydalo dne 9.9.2005 ke stavbě vyjádření MZV ČR, mezinárodně právní odbor, č. j. 127391/2005-MPO, ve kterém tento orgán přepokládá odpovídajícím způsobem projednat a posoudit záměr v souladu s platnými právními předpisy a mezinárodními smlouvami, přičemž je zde taxativní výčet mezinárodních smluv, jež podle názoru MZV ČR přichází v úvahu, což jsou: Smlouva mezi ČR a Rakouskou republikou o společných státních hranicích ze dne 21.12.1973, změněná dne 26.10.2001, Úmluva o posuzování vlivů na živ. prostředí přesahující hranice států (publikovaná pod č. 91/2001 Sb.m.s.) a eventuelně i Smlouva mezi ČR a Rakouskem o úpravě vodohospodářských otázek na hraničních vodách (publikovaná pod č. 57/1970 Sb.m.s.). Ve zmíněném vyjádření se mimo jiné konstatuje, cit.: „Provádění výše uvedených smluv spadá do působnosti Ministerstva vnitra a Ministerstva životního prostředí....Stanoviska těchto ministerstev budou rozhodující....Pokud jde o Vámi zmiňovanou otázku bezpečnostního pásma v případě plynovodu, v zásadě souhlasíme se závěrem, že územní působnost českých právních předpisů je omezena pouze na území České republiky, nestanoví-li samozřejmě mezinárodní smlouva jinak....V této souvislosti máme nicméně určité pochybnosti, zda vlastní zřízení plynovodu v bezprostřední blízkosti státních hranic je v souladu s energetickým zákonem. Doporučujeme proto obrátit se na gestora této zákonné úpravy, kterým je Ministerstvo průmyslu a obchodu, se žádostí o výklad energetického zákona v této věci.“ Ke stavbě se dne 29.8.2005 písemností č.j. VS-693/4-2005 vyjádřil rovněž Odbor všeobecné správy Ministerstva vnitra ČR (dále jen „MV ČR“), oddělení státních hranic, který ve uvedl, že plánovaná trasa se v několika dílčích úsecích přibližuje k česko-rakouským státním hranicím až na vzdálenost 20 m, že realizace plánované stavby nebude mít vliv na vyznačení a průběh státních hranic a že vedení trasy podle předložené projektové dokumentace doporučuje. Ve druhém vyjádření téhož správního orgánu č.j. MV-27483-2/VS-2008 ze dne 25.3.2008 je konstatováno, že k zahájení územního řízení nemá připomínky a dále, že se zřetelem k tomu, že zamýšlená stavba bude protínat státní hranice, je třeba její projekt projednat ve Stálé česko-rakouské hraniční komisi a aby hraniční pruh v šířce 1 m byl dotčen stavebními pracemi jen v nejnutnějším rozsahu.
9
Namítanému neprojednání stavby z hlediska mezinárodních smluv se SÚ obsáhle věnoval v odůvodnění svého rozhodnutí, kde mimo jiné poznamenal, že při projednání Politiky územního rozvoje České republiky, kde je koridor pro předmětný VVTL plynovod vymezen, schvalovací proces zohlednil požadavky na udržitelný rozvoj území a územní soudržnost, které pro Českou republiku vyplývají z členství v EU, z mezinárodních smluv, z členství v mezinárodních organizacích a dalších mezinárodních dohod, smluv a úmluv, vztahujících se k územnímu rozvoji, ve kterých je Česká republika jednou ze smluvních stran. V článku 32 odst. 2 Smlouvy mezi ČSSR a Rakouskou republikou, publikovanou pod č.95/1975 Sb., ve znění Smlouvy mezi Českou republikou a Rakouskou republikou, publikovanou pod č. 83/2004 Sb., se uvádí, že smluvní státy budou v případě stavebních opatření v bezprostřední blízkosti státních hranic informovat Stálou česko-rakouskou hraniční komisi o stavebním záměru natolik včas, aby mohla být učiněna potřebná opatření k ochraně hraničních znaků. Z ustanovení článku 35 a následně i článků 18, 19, 22 až 27 této smlouvy pak vyplývá, že umístěním stavby VVTL plynovodu, či vydáním územního rozhodnutí o umístění stavby tato ustanovení pro informování Stálé česko-rakouské hraniční komise nejsou dotčena. KrÚ se ztotožnil s názorem SÚ, že z dikce uvedených ustanovení jednoznačně nevyplývá, kdy konkrétně by komise měla být o záměru informována. Tato podmínka může být splněna ve fázi stavebního řízení, případně před faktickým zahájením provádění samotné stavby. Dále je v článku 33 této smlouvy uvedeno, že na částech území uvedených v článku 32 nesmějí být budována kromě jiného i vedení všeho druhu, která přetínají státní hranice v úhlu větším než 45° a menším než 135°. Jak SÚ v souladu se skutečností konstatuje, jelikož navrhovaná stavba VVTL plynovodu je v několika úsecích umístěná nejblíže ke státní hranici ve vzdálenosti cca 20 m, je zřejmé, že jsou tato ustanovení mezistátní smlouvy splněna. Případná ochranná pásma, jakož i bezpečnostní pásma, zasahující na hranici státu nejsou v této smlouvě řešena. KrÚ se ztotožnil se závěry SÚ, týkajícími se posouzení záměru ve vztahu k mezinárodním smlouvám specifikovaným ve vyjádření MPO ČR č. j. 127391/2005MPO ze dne 9.9.2005. Z obsahu námitek odvolatelů vyplývá, že dále spatřují rozpor mezi vyjádřením MV ČR ze dne 25.3.2008 a postupem prvoinstančního správního orgánu, když dle názoru odvolatelů měl SÚ záměr před vydáním rozhodnutí projednat ve Stálé česko-rakouské hraniční komisi, což neučinil. K tomuto KrÚ uvádí, že z doložené projektové dokumentace lze zjistit, že stavba nebude protínat státní česko-rakouské hranice a bude vedena čistě po českém území, což je zřejmé i z udělené autorizace na výstavbu plynovodu, ve které je zcela jasně uvedeno, že stavba bude realizována v několika katastrálních územích na území Jihomoravského kraje v České republice. Pokud se odvolatelé domnívají, že pokud českými zákonnými normami stanovené bezpečnostní pásmo zasahuje na území jiného státu, pak lze říci, že tato stavba přechází přes hranice českého státu, tak je tato jejich úvaha mylná. Odvolatelé v této souvislosti poukazují také na písemný materiál konzultační společnosti GAS, s.r.o. ohledně bezprostřední blízkosti stavby u státní hranice, kde je závěrem uvedeno, že by bezpečnostní pásmo mělo být minimálně 50 m a že by plynovod svým bezpečnostním pásmem neměl za hranice zasahovat. K tomu KrÚ opětovně cituje ze záznamu z projednání žádosti o udělení autorizace ze dne 11.10.2005: „Bezpečnostní pásmo podle ust. § 69 zákona č. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy ve energetických odvětvích a o změně některých zákonů (energetický zákon), tedy nemůže zasahovat na území Rakouska a právnické a fyzické osoby nebudou mít na tomto území povinnosti vyplývající z ust. § 69 odst. 3 energetického zákona. Bezpečnostní pásmo tedy končí na státní hranici a kompetence na českém území jsou tedy v působnosti Ministerstva průmyslu a obchodu.“
10
KrÚ ze spisové dokumentace SÚ ve věci rovněž nezjistil, jakým způsobem dospěli odvolatelé k závěru, že navrhovaná stavba je jednoznačně plynovodem spojující plynárenskou soustavu se zahraničními plynárenskými soustavami, k jehož realizaci je potřeba autorizace jiná. Jak výše uvedeno, plánovaná stavba propojí přepravní soustavu mezi výstupním objektem PZP Dolní Dunajovice a vstupním objektem kompresní stanice Břeclav na území ČR, aniž by trasa plynovodu v jakémkoliv místě překročila státní hranice. Na tuto stavbu je tedy udělená státní autorizace v souladu se zákonem. V odvolacím rozhodnutí KrÚ, jež předcházelo vydání napadeného rozhodnutí KrÚ ponechal SÚ na uvážení, jakou dostatečnou formou bude okruh účastníků řízení specifikovat. Při stanovení okruhu účastníků vedeného řízení SÚ v napadeném rozhodnutí opět konstatoval, že, cit.: „Okruh účastníků územního řízení nebyl stavebním úřadem stanoven, z důvodu vedení správního řízení veřejnou vyhláškou, v souladu s ustanovením § 36 odst. 4 stavebního zákona“. Takové tvrzení je nutno kvalifikovat jako pochybení, protože jak ve stavebním řízení, tak i v každém územním řízení je stavební úřad povinen specifikovat okruh účastníků řízení a ten náležitě odůvodnit nehledě na to, zda jsou vydaná opatření doručována do vlastních rukou či veřejnou vyhláškou. Pro doručování veřejnou vyhláškou, SZ žádnou výjimku pro stanovení okruhu účastníků nepřipouští. V daném případě i přes výše uvedené pochybení SÚ určil okruh účastníků jako vlastníky pozemků v plánované trase plynovodu, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, včetně sousedních pozemků a staveb na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena, tedy bude na nich buď přímo umístěno plynovodní potrubí nebo na ně bude zasahovat ochranné pásmo vysokotlakého plynovodu. Trasu, kudy plynovod povede, pak SÚ podrobně popsal v odůvodnění svého rozhodnutí. Navíc, jak sami odvolatelé uvádí, seznam všech dotčených pozemků a jejich majitelů je součástí projektové dokumentace doložené do řízení navrhovatelem. KrÚ se tedy ztotožnil s názorem SÚ, že specifikace okruhu účastníků řízení výše uvedeným způsobem je dostatečně určitá. Nebylo tedy nutno do napadeného rozhodnutí uvádět jména pouze několika z mnoha účastníků řízení, jak požadují odvolatelé. Statut účastníků JUDr. Hany Helešicové, JUDr. Svatomíra Helešice, Roberta Helešice a Štěpána Helešice, JUDr. Jana Helešice, MUDr. Marcely Helešicové, Ing. Petra Helešice, Ing. Vladimíra Studenky, CSc., a Jana a Marie Studenkových SÚ nikdy nezpochybnil a jako s takovými s nimi jednal po celou dobu řízení. Odvolatelé dále tvrdí, že účastníkem řízení bylo také MPO ČR a že dotčeným orgánem byla v daném případě také Státní energetická inspekce ČR (dále jen „SEI ČR“), což SÚ nevzal v úvahu. K tomuto KrÚ uvádí, že MPO ČR je účastníkem řízení ve věcech udělování autorizace podle zvláštního předpisu. Jak vyplývá ze spisovém dokumentace SÚ, autorizace na výstavbu byla navrhovateli udělena před vydáním napadeného rozhodnutí; důvod účastenství tohoto orgánu v předmětném řízení tedy pominul vydáním autorizace. Státní energetická inspekce je účastníkem územního řízení a dotčeným orgánem státní správy při ochraně zájmů chráněných zvláštními právními předpisy v souvislosti s ust. § 126 odst. 1 SZ. Pokud se tedy řízení podle SZ zvláštních zájmů chráněných tímto orgánem dotýká, pak je nutno jej považovat v daném řízení za dotčený orgán. Co se týče stavby plynovodu, jedná se o liniovou stavbu, jejíž vlastní umístění se zvláštních zájmů na úseku energetiky nikterak nedotýká. Nejedná se o žádné odběrné zařízení a jak výše uvedeno, příslušná autorizace na výstavbu zařízení již byla navrhovateli vydána; jiný průkaz k realizaci předmětné stavby není dle zvláštního zákona vyžadován; nebylo tedy důvodné považovat v daném řízení SEI ČR za dotčený orgán, jehož stanovisko by bylo nutné pro vydání rozhodnutí ve věci. Odvolatelé také namítají ve svém podání odvolání další námitky, týkající se absence grafického vyznačení ochranného a bezpečnostního pásma trasy VVTL plynovodu. Jak SÚ
11
obsáhle uvedl k této námitce, jež odvolatelé uplatnili rovněž v prvoinstančním správním řízení v odůvodnění napadeného rozhodnutí, způsob vzniku ochranného pásma energetických zařízení vzniká způsobem uvedeným přímo v příslušných ustanoveních energetického zákona. Na doplnění KrÚ poznamenává, že projektová dokumentace obsahuje mapy dotčených katastrálních území v měřítku 1:50000 se zakreslením trasy liniové stavby; v takovém měřítku ochranné pásmo v šířce 4 m na každou stranu od kraje potrubí ani nelze vyznačit. K poznámce odvolatelů, že bude obtížné zpětně dohledávat příslušný právní předpis, podle něhož zrovna to určité ochranné a bezpečnostní pásmo vzniklo, KrÚ poznamenává, že jak projektové a dokladové části spisové dokumentace, tak v odůvodnění napadeného rozhodnutí, je šíře těchto pásem zcela jasně vyčíslena a je zde zcela jasně uveden příslušný právní předpis i příslušná ČSN. K údajně spáchanému deliktu (odvolatelé neuvedli, který subjekt by se takového jednání měl dopustit), který dle názoru odvolatelů může být sankcionován dle příslušného ustanovení energetického zákona je KrÚ nucen poznamenat, že stavební úřady jsou ze zákona zmocněny projednávat a postihovat přestupky a delikty pouze proti stavebnímu řádu. Dle ust. § 95 odst. 3 energetického zákona pokuty v případě prokázání přestupku nebo deliktu za porušení povinností uložených energetickým zákonem ukládá v prvním stupni územní inspektorát SEI ČR. O odvolání proti uložení pokuty územním inspektorátem SEI ČR pak rozhoduje ústřední inspektorát SEI ČR. Jak je tedy z výše zmíněného ustanovení zcela zřejmé, stavební úřady nemají kompetence zabývat se projednáním a sankcionováním přestupků a deliktů proti energetickému zákonu. Odvolatelé i odvolatel pan Košťál ve svých námitkách uvedli, že jsou dotčena jejich vlastnická práva k pozemkům dotčeným stavbou z hlediska občansko právního. SÚ k této námitce ve svém rozhodnutí uvedl, že odvolatelé blíže nespecifikovali, v čem konkrétně spatřují porušení těchto vlastnických práv nad přípustnou míru a míru přiměřenou poměrům. SÚ konstatoval, že v ust. § 38 stavebního zákona je dáno, že nemá-li navrhovatel k pozemku vlastnické nebo jiné právo, lze bez souhlasu vlastníka územní rozhodnutí o umístění stavby nebo rozhodnutí o využití území vydat jen tehdy, jestliže je možno pro navrhovaný účel pozemek vyvlastnit nebo má-li se navrhovatel stát vlastníkem pozemku podle zvláštního předpisu. Dále pak SÚ v obecné rovině k věci dodal, že v souladu s čl. 11 Listiny základních práv a svobod není vlastnictví zcela neomezené; v odstavci 3 tohoto článku je vyjádřena zásada, podle níž vlastnictví zavazuje a nesmí být zneužito na újmu práv druhých anebo v rozporu se zákonem chráněnými obecnými zájmy. V zájmu realizace veřejného zájmu je však výjimečně možné za podmínek uvedených v čl. 11 odst. 4 Listiny základních práv a svobod vyvlastnění nebo nucené omezení vlastnického práva. KrÚ v návaznosti na výše uvedené poznamenává, že navrhovatele liniových staveb či staveb s velkým počtem účastníků stavební zákon nezbavuje nutnosti prokázat v územním řízení vlastnické či jiné právo k pozemku nebo stavbě ve smyslu ust. § 38 odst. 2 stavebního zákona, případně souhlas vlastníků těchto pozemků nebo přípustnost vyvlastnění pozemků pro navrhovaný účel. Jak SÚ uvedl, za daných podmínek lze oprávněně mít za to, že by v tomto případě byl zákonný předpoklad realizace veřejného zájmu pro vyvlastnění nebo omezení vlastnického práva splněn. Hodnocení této otázky KrÚ se zmíněným názorem SÚ koresponduje. K možnosti vyvlastnění pro tento konkrétní případ je nutno konstatovat souhlasně se SÚ, že pozemky, stavby a práva k nim, potřebné pro uskutečnění staveb ve veřejném zájmu, lze vyvlastnit nebo vlastnická práva k pozemkům a stavbám omezit. Veřejný zájem na vyvlastnění musí být prokázán ve vyvlastňovacím řízení. Za veřejně prospěšné stavby se 12
považují stavby určené pro veřejně prospěšné služby a pro veřejné technické vybavení území podporující jeho rozvoj a ochranu životního prostředí, které vymezí schvalující orgán v závazné části územně plánovací dokumentace. Usnesením Nejvyššího správního soudu byl však ÚP VUC Břeclavska s účinností ke dni 25.11.2009 zrušen. Z tohoto důvodu SÚ posuzoval navrženou stavbu přímo podle PÚR ČR 2008. Jak již výše uvedeno, v tomto dokumentu je koridor pro plynovod PZP D. Dunajovice – hranice CZ/AT-KS Břeclav vymezen jako koridor propojovacích plynovodů VVTL DN 700 PN 80 systémů RWE Transgas Net v Jihomoravském kraji, vedoucí z podzemního zásobníku plynu v okolí obce Dolní Dunajovice na Břeclavsku k hranici ČR-Rakousko a dále k obci Hrušky. Dále je nutno opakovaně dodat, že politika územního rozvoje ČR je nástrojem územního plánování, který určuje požadavky a rámce pro konkretizaci ve stavebním zákoně obecně uváděných úkolů územního plánování v republikových, přeshraničních a mezinárodních souvislostech. Z uvedeného tedy vyplývá, že předmětnou stavbu lze oprávněně klasifikovat jako stavbu veřejně prospěšnou, pro kterou by v případě nutnosti mohlo být nástroje vyvlastnění použito. Jednou z námitek obsažených v podaném odvolání napadají odvolatelé obsah poučení tvrzením, že je zjevně nesprávné a neúplné, protože v něm SÚ neuvedl, že napadené rozhodnutí bude vyvěšeno též na úředních deskách všech ostatních obcí, po jejichž území je trasa stavby navržena a že právní následky vyvěšení nastávají pouze u MěÚ Mikulov, který rozhodnutí vydal. Dle ust. § 68 odst. 5 správního řádu se v poučení uvede, zda je možné proti rozhodnutí podat odvolání, v jaké lhůtě je tak možno učinit, od kterého dne se tato lhůta počítá, který správní orgán o odvolání rozhoduje a u kterého správního orgánu se odvolání podává. KrÚ cituje poučení uvedené v závěru napadeného rozhodnutí SÚ: „Proti tomuto rozhodnutí se mohou podle § 81 odst. 1) správního řádu účastníci řízení odvolat do 15 dnů ( § 83 odst. 1 správního řádu) ode dne jeho oznámení. Odvolání podle § 82 odst. 2) správního řádu se podává u zdejšího stavebního úřadu s potřebným počtem stejnopisů, tak aby jeden stejnopis zůstal stavebnímu úřadu a každý účastník dostal jeden stejnopis. Odvolání bude postoupeno odboru územního plánování a stavebního řádu, Krajského úřadu Jihomoravského kraje v Brně.“ Je tedy zcela nepochybné, že veškeré požadované náležitosti, jež má řádné poučení mít, citované poučení napadeného rozhodnutí obsahuje. Tvrzení odvolatelů, že poučení napadeného rozhodnutí je vadné, protože v něm SÚ neuvedl, že rozhodnutí SÚ bude vyvěšeno též na úředních deskách všech ostatních obcí, po jejichž území je území trasa stavby navržena a že právní následky vyvěšení nastávají pouze u MěÚ Mikulov, který rozhodnutí vydal, nemá oporu v zákoně. V souladu s ust. § 25 odst. 2 správního řádu se doručení veřejnou vyhláškou provede tak, že se písemnost, popřípadě oznámení o možnosti převzít písemnost, vyvěsí na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje; na písemnosti se vyznačí den vyvěšení. Písemnost nebo oznámení se zveřejní též způsobem umožňujícím dálkový přístup. Patnáctým dnem po vyvěšení se písemnost považuje za doručenou, byla-li v této lhůtě splněna i povinnost podle věty druhé. Dle ust. § 25 odst. 3 správního řádu, pokud jde o řízení, ve kterém se veřejnou vyhláškou doručuje ve správních obvodech několika obcí, správní orgán, který písemnost doručuje, ji nejpozději v den vyvěšení zašle též příslušným obecním úřadům, které jsou povinny písemnost bezodkladně vyvěsit na svých úředních deskách na dobu nejméně 15 dnů. Dnem vyvěšení je den vyvěšení na úřední desce správního orgánu, který písemnost doručuje. Jinak platí ustanovení odstavce 2 obdobně.
13
Jak tedy vyplývá z výše zmíněných ustanovení správního řádu, musí správní orgán bezprostředně po vydání rozhodnutí oznámit toto rozhodnutí ostatním obcím, na jejich území je stavba umísťována, což SÚ učinil. Povinnost uvést tuto skutečnost do poučení rozhodnutí však správnímu orgánu žádné zákonné ustanovení neukládá, vzhledem k tomu, že tento úkon nemá žádný vliv na uplatňování zákonem daných práv účastníků řízení. Odvolací orgán přezkoumal napadené rozhodnutí postupem uvedeným v ust. § 89 odst. 2 správního řádu, tedy přezkoumal soulad napadeného rozhodnutí a řízení, které jeho vydání předcházelo s právními předpisy a správnost rozhodnutí v rozsahu námitek uvedených v odvoláních a protože neshledal důvody pro to, aby s napadeným rozhodnutím naložil některým ze způsobů popsaných v ust.§ 90 odst. 1 až 4 správního řádu, rozhodl, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Poučení o opravném prostředku: Toto rozhodnutí je konečné a podle ust. § 91 odst.1 správního řádu se proti tomuto rozhodnutí o odvolání nelze dále odvolat.
„otisk úředního razítka“ Ing.arch.Eva Hamrlová vedoucí odboru
14
Toto rozhodnutí musí být vyvěšeno nejméně po dobu 15 dnů na úřední desce a zveřejněno rovněž způsobem umožňujícím dálkový přístup.
Vyvěšeno dne ........................
Sejmuto dne........................
Razítko, podpis orgánu, který potvrzuje vyvěšení a sejmutí oznámení.
Obdrží k vyvěšení Krajský úřad Jihomoravského kraje, zde Rozdělovník Ing. Vladimír Studenka, CSc, bytem Josefy Faimonové 2245/30, 628 00 Brno Jan Studenka a Marie Studenková, Kostická 19, Tvrdonice, zastoupení Ing. Vladimírem Studenkou, CSc., bytem Josefy Faimonové 2245/30, 628 00 Brno Zdeněk Košťál, bytem Kpt. Nálepky 18, Břeclav RWE Transgas Net, s.r.o., IDDS: 8ecyjt9 Ing. Přemysl Pejšek, Narcisová č.p. 2849/6, Praha 10-Záběhlice, 106 00 Praha 106 Město Břeclav, IDDS: fesbhyp Město Mikulov, IDDS: wp6bvkp Město Valtice, IDDS: qv3buey Obec Bavory, IDDS: rcrazte Obec Perná, IDDS: uyaa6af Obec Sedlec, IDDS: qsrbiuv Obec Tvrdonice, IDDS: iugbave Obec Kostice, IDDS: 2zybdgu Město Lanžhot, IDDS: 34tbc8a Ostatní účastníci řízení vyvěšením na úřední desce KrÚ Ostatním účastníkům řízení se rozhodnutí doručuje v souladu s ustanovením § 42 stavebního zákona veřejnou vyhláškou. Dle ustanovení § 34 stavebního zákona je účastníkem územního řízení o umístění stavby navrhovatel a dále osoby, jejichž vlastnická nebo jiná práva k pozemkům nebo stavbám na nich, mohou být rozhodnutím přímo dotčena. Účastníkem každého územního řízení je obec. Účastníkem územního řízení je dále ten, komu zvláštní zákon toto postavení přiznává.
15
Veřejnou vyhláškou se oznamuje územní rozhodnutí o umístění liniové stavby, a v odůvodněných případech též rozhodnutí o umístění stavby zvlášť rozsáhlé, s velkým počtem účastníků řízení, týká-li se rozsáhlého území. Dotčené správní úřady Agentura ochrany přírody a krajiny ČR Správa CHKO Pálava, IDDS: ngbdyqr Drážní úřad sekce stavební, IDDS: 5mjaatd Hasičský záchranný sbor Jihomoravského kraje Územní odboe Břeclav, IDDS: ybiaiuv Krajská hygienická stanice JmK územní pracoviště, IDDS: jaaai36 Krajský úřad Jihomoravského kraje Odbor životního prostředí, IDDS: x2pbqzq Krajský úřad JmK odbor dopravy, IDDS: x2pbqzq Městský úřad Břeclav odbor životního prostředí, IDDS: fesbhyp Městský úřad Břeclav Odbor regionálního rozvoje, IDDS: fesbhyp Městský úřad Břeclav Odbor OSVaD, IDDS: fesbhyp Městský úřad Valtice Odbor výstavby a životního prostředí, IDDS: qv3buey Městský úřad Valtice Silniční správní úřad, IDDS: qv3buey Obecní úřad Perná silniční správní úřad, IDDS: uyaa6af Obecní úřad Sedlec Silniční správní úřad, IDDS: qsrbiuv Obecní úřad Tvrdonice Silniční správní úřad, IDDS: iugbave MěÚ Mikulov odbor dopravy, Náměstí č.p. 1, 692 01 Mikulov na Moravě MěÚ Mikulov odbor regionálního rozvoje a investic, Náměstí č.p. 1, 692 01 Mikulov MěÚ Mikulov odbor životního prostředí, Náměstí č.p. 1, 692 01 Mikulov na Moravě MěÚ Mikulov odbor organizační a vnitřních věcí, Náměstí č.p. 1, 692 01 Mikulov Ministerstvo obrany VUSS Brno, IDDS: hjyaavk Ministerstvo dopravy Odbor pozemních komunikací, IDDS: n75aau3 Ministerstvo vnitra Odbor bezpečnostní politiky, IDDS: 6bnaawp Ministerstvo zahraničních věcí, IDDS: e4xaaxh Ministerstvo životního prostředí Odbor výkonu státní správy VII, IDDS: 9gsaax4 Dále obdrží k vyvěšení MěÚ Mikulov, odbor územního plánování a stavebního řádu, Náměstí 1, 692 20 Mikulov (s poučením, že neprodleně po obdržení provede vyvěšení a sejmutí na úřední desce včetně zveřejnění umožňující způsobem umožňujícím dálkový přístup – po vyvěšení na úřední desce zašle rozhodnutí s doložkami o vyvěšení na úřední desce a o zveřejnění způsobem umožňujícím dálkový přístup zpět na KrÚ) Město Břeclav, IDDS: fesbhyp Město Mikulov, IDDS: wp6bvkp Město Valtice, IDDS: qv3buey Obec Bavory, IDDS: rcrazte Obec Perná, IDDS: uyaa6af Obec Sedlec, IDDS: qsrbiuv Obec Tvrdonice, IDDS: iugbave Obec Kostice, IDDS: 2zybdgu Město Lanžhot, IDDS: 34tbc8a
IČ
DIČ
70888337
CZ70888337
Telefon 541 651 111
Fax
E-mail
Internet
541651369
[email protected]
www.kr-jihomoravsky.cz
16
