5. část – květen, červen Řešení problému a informování veřejnosti 11. Řešení problému Cíl aktivity: Žáci se podílí na řešení problému. Délka:
podle vašeho plánu, záleží na vybraném problému a vašich možnostech
Pomůcky:
poznámky z výzkumu, plán řešení problému
Popis aktivity: Problém můžete řešit vlastními silami (informování veřejnosti o vzácném druhu ve vašem potoce, oprava studánky …), můžete také požádat o spolupráci spolužáky z dalších tříd vaší školy (vyčištění zaneseného říčního koryta, přenos žab přes frekventovanou komunikaci, …) nebo iniciovat řešení problému odpovědnými orgány (informování úřadů o zhoršené kvalitě vody v toku pod továrnou, upozornění na přemnožení sinic v rybníce …). Zpracované podklady můžete předat zastupitelstvu obce, případně referátu životního prostředí místního úřadu, Českému hydrometeorologickému ústavu, Výzkumnému ústavu vodohospodářskému, Českému svazu ochránců přírody, odborníkům z výzkumných ústavů, hygienických stanic, správy povodí či z místních neziskových organizací. Problém můžete v některých případech vyřešit i tak, že o něm budete informovat veřejnost a zvýšíte tak veřejné povědomí o problému. Pokud si žáci vybrali k řešení složitější problém, není třeba je znepokojovat tím, že ho musí beze zbytku vyřešit. I dílčí zlepšení je výsledkem.
12. Informování veřejnosti Dejte o sobě vědět, nebojte se informovat ostatní o tom, co prospěšného děláte. Místní média - lokální zpravodaje, deníky, zpravodajské servery - zpravidla rádi otisknou zajímavé články. Je to snazší, než si myslíte...
Informování o akci ČAG České Budějovice
Stránka |1
Cíl aktivity: Žáci informují o realizaci projektu. Délka:
30 min
Pomůcky:
dokumentace pořízená v průběhu projektu – fotky, zápisky, metodika Praktický rádce pro komunikaci s médii
Popis aktivity: O svém projektu také informujte veřejnost. Můžete uspořádat přednášku o problému pro spolužáky z jiných tříd či pro širokou veřejnost, komentovanou výstavu fotografií, sepsat článek do školního časopisu či místního tisku, oslovit místní rozhlas nebo televizi, dát informace na web školy a na veřejnou vývěsku. Svůj projekt můžete prezentovat i zábavnou originální formou – secvičte divadlo, vytvořte komiks nebo udělejte plakát, který vyvěsíte na veřejné místo. Nápadům pro propagaci se meze nekladou. Jak účinně informovat veřejnost se dozvíte z prezentace Praktický rádce pro komunikaci s médii.
13. Uzavření projektu Cíl aktivity: Žáci zhodnotí průběh a výsledky projektu. Délka:
45 min
Popis aktivity: Po skončení projekt společně zhodnoťte a zamyslete se nad průběhem celého projektu od začátku až do konce.
Jak se liší výsledný stav problému od původního? Vyřešili
TIP ... a na konec oslava Slavnostní ukončení s drobným občerstvením a slavnostním přípitkem (vodou) projekt pěkně uzavře a posílí v žácích chuť pustit do práce i příště!
jste problém?
Co vám přinesla práce na projektu?
Co se podařilo a co by se dalo příště zlepšit?
Bude projekt nějak dál pokračovat?
Vyžaduje řešení problému další postup, který můžete zvládnout?
Je třeba opatření udržovat, opakovat? Na co se zaměříte příště?
Kromě zhodnocení výsledků doporučujeme dát všem žákům prostor pro vyjádření, jak se jim na projektu spolupracovalo, které činnosti je bavily nebo se při nich naučili něco nového a zajímavého i kterou činnost by naopak příště přenechali někomu jinému?
Stránka |2
Výstupy za období květen, červen:
Článek o projektu, který se vám podařilo publikovat v místním tisku, nebo školním časopise či na školním webu. Články zároveň rádi budeme publikovat na našich webových stránkách a vaše projekty budeme propagovat v různých médiích.
3 fotografie z průběhu projektu "žáci v akci" nebo video z průběhu projektu. Video by nemělo být delší než 2 minuty a jeho náplň a provedení je zcela na tvůrčích představách žáků.
Stránka |3
Problémy s vodou 1. Co by podle tvého názoru mohlo být považováno za problém týkající se vody v okolí tvé školy?
1. Zkus se zeptat příbuzných a kamarádů, zda neví o nějakém problému týkajícím se vody v blízkém okolí. Udělej anketu i mezi veřejností. 2. Zkus se zeptat příbuzných a kamarádů, zda neví o nějakém problému týkajícím se vody v blízkém okolí. Udělej anketu i mezi veřejností.
Dotazovaný:
Stránka |4
Problém 1
Problém 2
Problém 3
Vodní výzva - Problémy s vodou 1/2
4. Jak dopadla tvá anketa a průzkum v terénu? Jaké problémy se ti podařilo vypátrat? Sepiš si jejich souhrn tak, aby nic důležitého nechybělo a stejný problém se neopakoval.
4. Který problém tě nejvíc překvapil?
Stránka |5
Problém pod lupou 1. Náš problém:
2. Co o problému víme my sami?
3. Co jsme o problému zjistili v literatuře, od odborníků nebo na internetu?
Stránka |6 Vodní výzva - Problém pod lupou 1/2
4. Proč by se zrovna náš problém měl řešit, proč je důležité se jím zabývat? Shromážděte důvody (argumenty), proč by se problém měl řešit a argumenty, které hovoří spíše proti tomu, aby se třída v projektu daným domnělým problémem zabývala: Argumenty PRO řešení
Argumenty PROTI řešení
5. Jak nám při rozpoznání nebo řešení problému mohou pomoci GLOBE data? Jaká GLOBE měření byste chtěli využít?
6. Můžeme problém vyřešit my sami nebo se na řešení alespoň podílet? Jak?
7. Chceme se tímto problémem zabývat?
ANO Stránka |7
NE Vodní výzva - Problém pod lupou 2/2
Náš projekt Vlastními slovy stručně popište váš problém
Dalším krokem a důležitým momentem každého projektu je správně si určit CÍL PROJEKTU.
Jak si správně stanovit cíle?
Dobře stanovený cíl usnadní plánování!
Využijte pomůcku tzv. SMART Zkuste si zvolit cíle tak, aby vycházeli z a naplňovali všech 5 bodů (písmen) SMART SMART je zkratka z prvních písmen anglických slov vyjadřujících, jaký má každý dobrý cíl být, a zároveň v angličtině znamená "chytrý, inteligentní, elegantní" - což vámi dobře stanované cíle jistě budou. I v češtině máme SMART přídavná jména Váš cíl by měl být S – srozumitelný a smysluplný – váš cíl můžete komukoliv říci a on bude vědět, co chcete a proč to chcete M – měřitelný – váš cíl musí být takový, aby bylo možné poznat, že jste ho dosáhli A – akceptovatelný, přijatelný pro většinu lidí, jichž se týká R – realizovatelný, uskutečnitelný – neklademe si nereálné cíle T – termínovaný – měl by mít jasný termín neboli datum, do kdy cíle chcete dosáhnout, projekt je časově omezený. Který z níže uvedených příkladů cílů je podle vás SMART a pomohl by vám s plánováním projektu? Označte je podtržením. 1. Chceme, aby v Bílém potoce byla čistá voda. 2. Chceme do konce května vyčistit koryto Bílého potoka v úseku od pramene k naší obci od odpadků. 3. Chceme zjistit rozborem vody a průzkumem vodních živočichů v horním úseku Bílého potoka, zda je voda znečištěná, a o výsledcích chceme informovat veřejnost u příležitosti Dne vody.
Stránka |8
Zkuste stručně popsat hlavní cíl vašeho projektu.
Chceme..
Vodní výzva - Náš projekt 1/2
Určitě vás při vymýšlení napadlo cílů víc. Zapište 3 podle vás nejdůležitější cíle.
Jaký by se vám líbil název projektu?
Náš projekt:
Stránka |9
Vodní výzva - Náš projekt 2/2
S t r á n k a | 10
Vodní výzva - Plánujeme výzkum 1/1
Jak má vypadat dobrá prezentace?
Vodní výzva - Návrh velkého plánu 1/1
Předtím, než začnete vytvářet power-pointovou prezentaci představující váš projekt, přečtěte si, co všechno by měla zahrnovat.
Logické uspořádání prezentace Prezentace obsahuje podstatné informace řazené v logickém a promyšleném sledu:
Úvod – název práce, velmi stručné představení týmu
Představení řešeného problému – proč je to problém?
Cíl práce – srozumitelně a jasně formulovaný. Jak bude vypadat cílový stav po vašem řešení problému?
Postup – postupné kroky vedoucí k cíli, stručný výčet (případně popis) realizovaných aktivit a měření.
Výsledky, výstupy – vlastní data zpracovaná do přehledné podoby (tabulka, graf, mapka), výsledky řešení problému.
Interpretace výsledků – smysluplné vysvětlení, co naměřené hodnoty znamenají či jaký dopad bude mít řešení problému, zasazení výsledků do širších souvislostí; pro interpretaci lze využít kromě naměřených a zpracovaných dat i data převzatá z jiných zdrojů (tyto zdroje je vždy nutné uvést).
Závěr – závěrečné zhodnocení – podařilo se vyřešit problém?, otázky, které v průběhu práce vyvstaly, plány do budoucna, použité zdroje informací, poděkování.
Vizuální podoba prezentace Při vytváření prezentace v programu PowerPoint (ppt) se držte následujících zásad:
Méně textu – není potřeba mít napsáno vše, co chcete sdělit; do ppt prezentace uveďte pouze záchytné body, které pak slovně rozvedete a vysvětlíte.
Více obrázků – dodají prezentaci na zajímavosti, musí být názorné, upoutají pozornost. Fotodokumentujte si vše zajímavé v průběhu projektu, použijte mapky, nákresy, grafy apod.
Popisky – vše (grafy, mapy, tabulky) důsledně popisujte a označujte (osy grafů, sloupce a řádky tabulek, měřítko či barevnou škálu mapy apod.). U převzatého materiálu uvádějte zdroj.
S t r á n k a | 11
Čitelnost – volte velikost písma, barvu objektů a kontrast pozadí a popředí tak, aby umožňoval Vodní výzva - Jak má vypadat prezentace 1/2 publiku vše bez problémů přečíst. Vyzkoušejte si pustit prezentaci na plátně.
Jednoduchost – velké množství animací, létajících textů, blikajících obrázků ztěžuje orientaci diváků, rozptyluje pozornost a může být příčinou komplikací při spuštění prezentace.
Podání prezentace – ústní projev Pokud bude váš projekt představovat u prezentace více žáků (např. čtyřčlenný tým na GLOBE Games), je dobré respektovat následující pravidla:
do prezentace se aktivně a rovnoměrně zapojují všichni členové týmu;
žáci stojí pokud možno čelem k publiku a komunikují s posluchači;
projev všech žáků je srozumitelný, plynulý, nepřerušovaný (např. smíchem), žáci používají spisovný jazyk a mluví dostatečně nahlas;
žáci se drží tématu, využívají neverbální komunikaci, hovoří tzv. „spatra“ a jen občas nahlédnou do připravených poznámek;
žáci jsou schopni pohotově reagovat na všechny položené otázky, odpovědi jsou srozumitelné;
v případě více otázek se členové týmu střídají.
TIP: Předem si vyzkoušejte celou prezentaci včetně mluveného slova, podle zásady „těžko na cvičišti, lehko na bojišti“.
S t r á n k a | 12 Vodní výzva - Jak má vypadat prezentace 2/2