4.1 Transport a pé!e o výsadbový materiál... 12

Obsah Obsah......................................................................................................................................... 2 1 Ú•el a nápl• standardu ......................................................................................................... 4 Právní rámec ....................................................................................................................................................... 4 2.1 Obecné charakteristiky stanovišt• ................................................................................................................. 6 2.2 Prostorové pom•ry stanovišt• pro výsadbu................................................................................................... 7 2.3 Výb•r taxonu pro výsadbu dle stanovištních podmínek................................................................................ 8 2.4 Výb•r taxonu pro výsadbu ve volné krajin•, v sídlech vesnického charakteru a v okrajových místech p•echodu v•tších sídel do volné krajiny .............................................................................................................. 8 2.5 Výb•r taxonu pro výsadbu v urbanizovaném prostoru a specifických podmínkách ..................................... 9

3 Požadavky na vysazované stromy (ukazatele jakosti) ..................................................... 11 3.1 Školka•ské výp•stky.....................................................................................................................................11

4 Výsadba ................................................................................................................................ 12 4.1 Transport a pé!e o výsadbový materiál ....................................................................................................... 12 4.2 Ošet•ení ko•en" ........................................................................................................................................... 12 4.3 Úprava stanovišt• ........................................................................................................................................ 13 4.4 Výsadbové jámy.......................................................................................................................................... 13 4.5 Období výsadby .......................................................................................................................................... 14 4.6 Postup výsadby ........................................................................................................................................... 14 4.7 Použití substrát" a látek vylepšujících stanovišt• ....................................................................................... 15 4.8 Kotvení........................................................................................................................................................ 16 4.9 Speciální opat•ení........................................................................................................................................ 17 4.10 Mul!ování ................................................................................................................................................. 18 4.11 Ochrana stromu ......................................................................................................................................... 18 4.12 #ez p•i výsadb• (komparativní •ez) .......................................................................................................... 19 4.13 P•evzetí výsadby ....................................................................................................................................... 19

5 Dokon•ovací a rozvojová pé•e po výsadb! ....................................................................... 20 5.1 Výchovný •ez .............................................................................................................................................. 20 5.2 Kontrola a odstran•ní kotvících a ochranných prvk".................................................................................. 20 5.3 Zálivka ........................................................................................................................................................ 20 5.4 Hnojení........................................................................................................................................................ 21 5.5 Kyp•ení........................................................................................................................................................ 21 5.6 Odplevelování ............................................................................................................................................. 21 5.7 Ochrana proti chorobám a šk"dc"m............................................................................................................ 22 5.8 Ochrana p•ed vlivem mrazu ........................................................................................................................ 22 5.9 Dopl$ování mul!e ....................................................................................................................................... 22

P"íloha •. 1

Seznam strom# a stromovit! rostoucích ke"# s optimem na zásaditých p#dách nad pH7.............................................................................................. 23

P"íloha •. 2

Seznam strom# a stromovit! rostoucích ke"# snášející kyselé p#dy (pod pH 4)……………………………………………………………...…………25

P"íloha •. 3

P"íklady taxon# strom# a stromovit! rostoucích ke"# bez možnosti

vyzvednutí koruny •ezem ...................................................................... 27 P•íloha •. 4

Seznam stín snášejících druh• strom• a stromovit• rostoucích ke•• ... 28

P•íloha •. 5

Geograficky nep•vodní stromy a stromovit• rostoucí ke•e s invazním potenciálem……………………………………………………………..…29

P•íloha •. 6

Stromy a stromovit• rostoucí ke•e s atraktivními jedovatými •ástmi.. 30

P•íloha •. 7

Seznam d•ležitých d•evin citlivých na zasolení...................................... 31

P•íloha •. 8

Pr•m•r ro•ních minim teplot vzduchu.................................................... 33

P•íloha •. 9

Prostorové uspo•ádání sítí technického vybavení .................................. 34

P•íloha •. 10

Ochranná pásma sítí technického vybavení............................................ 35

P•íloha •. 11

Minimální vzdálenost výsadby strom• vedle komunikace .................... 38

P•íloha •. 12

Seznam p•edpis• definujících umíst•ní svodidel.................................... 41

P•íloha •. 13

Orienta•ní množství dávky vody pro jednu zálivku .............................. 42

P•íloha •. 14

Ilustrace...................................................................................................... 43

P•íloha •. 15

Seznam zpracovávaných Standard• pé•e o p•írodu a krajinu (Arboristické standardy) .......................................................................... 48

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom•

1 Ú•el a nápl• standardu

Standard „Výsadba strom•“ definuje ú•el a nápl• pracovních operací, realizovaných p•i výsadb• strom• rostoucích v mimolesním prost•edí. Standard je ur•en k aplikaci p•i výsadb• strom•, které plní mimoproduk•ní funkce tedy, jejichž hlavním ú•elem není produkce plod•, d•eva a dalších komodit. Standard •eší výsadbu strom• od velikosti špi•ák•. Nejsou •ešené lesnické zp•soby výsadby strom•, výsadba ke•• a d•evitých lián (viz SPPK A02 003). Rámcov• se zabývá i souvisejícími fázemi p•ípravy (projektovou p•ípravou) jako jedním z p•edpoklad• úsp•šné realizace výsadby strom•.

Právní rámec Zákon •. 254/2001 Sb., o vodách a o zm•n• n•kterých zákon• – (ustanovení § 14 odst. 1 a 2) váže až na uvedené výjimky výsadbu strom• a ke•• v záplavových územích v rozsahu ovliv•ujícím odtokové pom•ry na povolení vodoprávního ú•adu. Zákon •. 114/1992 Sb., o ochran• p•írody a krajiny – (ustanovení § 5 odst. 4 a 5, § 16 odst. 1 písm. h), § 26 odst. 1 písm. d), § 29 písm. e), a § 34 odst. 1 písm. d)) reguluje zám•rné ší•ení geograficky nep•vodních druh• rostlin a k•íženc• druh• rostlin v krajin• a dále zám•rné ší•ení geograficky nep•vodních druh• rostlin ve zvlášt• chrán•ných •ástech p•írody (národní parky, chrán•né krajinné oblasti, národní p•írodní rezervace, p•írodní rezervace, národní p•írodní památky, p•írodní památky). Zákon •. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích – (ustanovení § 33) upravuje podmínky výsadeb strom• a ke•• podél komunikací z hlediska rozhledových pom•r• a stav silni•ní vegetace na silni•ních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvo•ících sou•ást dálnice, silnice nebo místní komunikace z hlediska bezpe•nosti užití pozemní komunikace a umožn•ní údržby komunikací •i obhospoda•ování sousedních pozemk• (§ 15). Zákon •. 20/1987 Sb., o státní památkové pé•i (ustanovení §§ 14 a 17) upravuje mimo jiné podmínky výsadby a údržby d•evin v památkov• chrán•ných objektech a zónách, které jsou kulturní památkou, národní kulturní památkou nebo památkovou rezervací, památkovou zónou nebo v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace, nebo památkové zóny. Zákon •. 326/2004 Sb., o rostlinoléka•ské pé•i a o zm•n• n•kterých souvisejících zákon• a jeho provád•cí vyhláška •. 32/2012 Sb., o p•ípravcích a dalších prost•edcích na ochranu rostlin upravují používání p•ípravk• a dalších prost•edk• na ochranu rostlin. Zákon •. 458/2000 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv•tvích a o zm•n• n•kterých zákon• (energetický zákon) definuje práva provozovatel• p•enosových a distribu•ních soustav elektrické energie, výrobc• plynu a provozovatel• -4© 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• p•epravních a distribu•ních soustav a zásobník• plynu, držitel• licence na rozvod tepelné energie regulovat porosty, ohrožující provoz t•chto soustav, a to i na pozemcích jiných vlastník•, neu•iní-li tak vlastníci na výzvu sami (ustanovení §§ 24, 25, 57 – 60, 76). Zákon dále •eší údržbu a výsadbu d•evin v ochranných pásmech n•kterých za•ízení elektriza•ní soustavy, plynárenských za•ízení a za•ízení pro výrobu •i rozvod tepelné energie (ustanovení §§ 46, 68 a 87) viz P•íloha •. 10. Zákon •. 127/2005 Sb., o elektronických komunikacích a o zm•n• n•kterých souvisejících zákon• (§ 102) definuje ochranná pásma telekomunika•ních za•ízení, v nichž nelze vysazovat trvalé porosty bez souhlasu vlastníka komunika•ního vedení viz P•íloha •. 10. Zákon •. 89/2012 Sb., ob•anský zákoník v stanovení § 1017 upravuje výsadbu strom• (a následky této výsadby) v t•sné blízkosti spole•né hranice pozemk•.

-5© 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


2 Plánování (projektová p!íprava) 2.1 Obecné charakteristiky stanovišt• 2.1.1

Stanovišt• pro výsadbu lze charakterizovat nap•íklad dle systému t•íd•ní zem•d•lských pozemk• zpracovaného v rámci bonitovaných p•dn•-ekologických jednotek (BPEJ – viz vyhláška •. 327/1998 Sb.) nebo pomocí soubor• lesních typ• (SLT – viz vyhláška •. 83/1996 Sb.). Použity mohou být i další klasifikace, jako jsou nap•íklad skupiny typ• geobiocén•, rekonstruovaná a potencionální vegetace •i zem•d•lské výrobní oblasti a podoblasti.

2.1.2

Vysoká hladina podzemní vody v dané lokalit• ovliv•uje výb•r taxon• i technologii výsadby. V místech s p•íliš vysokou hladinou podzemní vody je nutné aplikovat speciální technologické postupy (viz 4.4.8 a P•íloha •. 14, obrázek 8–9).

2.1.3

Ve specifických p!ípadech (výsadba na svazích, v limitovaném proko•enitelném prostoru apod.) je nutné •ešit dodávku vody ke d•evinám (viz 4.9.8).

2.1.4

Stanovišt• se zachovaným p"dním profilem. Jedná se o stanovišt• se standardními typy p•dy, která v•tšinou nacházíme ve volné krajin•, parcích a zahradách. Vyžadují pouze standardní úrove• p•ípravy p•ed výsadbou (viz 4.3).

2.1.5

Pozm•n•ná stanovišt•. V urbanizovaném prost•edí, zejména p•i výsadbách ve zpevn•ných plochách, jsou podmínky pro r•st strom• •asto ztížené. P•da mívá zm•n•nou strukturu, vysoké pH, bývá zhutn•ná. Nepropustné povrchy zabra•ují vým•n• vzduchu a vsakování vody •i tyto procesy omezují. •asto dochází ke kontaminaci stanovišt• (nap•. zasolením, úniky ropných látek, t•žkými kovy a podobn•). Antropogenní p•dy se obvykle vyzna•ují nevyrovnanou zásobou živin, nedostatkem humusu a nízkou biologickou aktivitou.

2.1.6

V p•ípad• výrazn• kontaminovaných stanoviš# je nutné p•istoupit k vým•n• p•dy v proko•enitelném prostoru, p•ípadn• k použití taxonu snášejícího daný typ kontaminace.

2.1.7

P"dní reakce. P•i výb•ru taxonu je t•eba respektovat p•dní reakci a pedologické pom•ry stanovišt•. Úprava pH stanovišt• je ekonomicky náro•ná a obvykle do•asná.

2.1.8

Je nutné p•ihlížet ke kvalit• p•dy v lokalit• výsadby v budoucím proko•enitelném prostoru. Nejd•ležit•jší je svrchní vrstva do hloubky 400 mm. Pokud zemina v míst• výsadby nespl•uje optimální podmínky, m•la by být vylepšena. Zpracování p•dy se •ídí •SN 83 9011.

2.1.9

Zhutn•ný terén je nutné p•im••en• provzdušnit minimáln• do ší•e dvojnásobku ší•ky vlastní výsadbové jámy.

2.1.10

P•i zvyšování terénu navážkami, terénních modulacích a obdobných zásazích je nutné provést zdrsn•ní povrchu, na který se navážka aplikuje (nap•íklad kultivací) a v p•ípad• pot•eby i provzdušn•ní spodních vrstev p•dy.

2.1.11

Extrémn• v•trná stanovišt•. Na t•chto typech stanoviš# m•že u sazenic alejových strom• docházet ke zlom•m kmene, naklán•ní vysazovaných rostlin, p•ípadn• k pomalejšímu zako•e•ování. Je vhodné k výsadb• zvolit sazenice menších rozm•r• a adekvátní typ kotvení. -6© 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• 2.1.12

Výsadba strom• do zástinu p•ímo pod koruny dosp•lých jedinc• je nevhodná, vyjma stín snášejících druh• (viz P•íloha •. 4).

2.2 Prostorové pom•ry stanovišt• pro výsadbu 2.2.1

Volb• místa pro umíst•ní stromu p•edchází pr•zkum umíst•ní sítí technického vybavení (podzemní kabely, nadzemní vedení, potrubí atd.) v dané lokalit•. Ochranná pásma sítí technického vybavení jsou uvedena v P•ílohách •. 9 a 10.

2.2.2

Výsadba strom• v ochranných pásmech inženýrských sítí není možná. Výjimku mohou tvo•it po dohod• se správcem, výsadby do•asného charakteru •i výsadby se speciálním technickým •ešením, zamezujícím vr•stání ko•en• sm•rem k vedení (viz 4.9.5 až 4.9.7).

2.2.3

Pro výsadby strom• v záplavových územích v rozsahu ovliv!ujícím odtokové pom•ry, je nutné povolení dle zákona •. 254/2001 Sb.

2.2.4

V silni•ním ochranném pásmu na vnit•ní stran• oblouku silnice a místní komunikace I. nebo II. t•ídy o polom•ru 500 m a menším a v rozhledových trojúhelnících k•ižovatek t•chto komunikací nesmí být vysazované stromy a ke•e. Strany rozhledových trojúhelník• jsou 100 m u silnice hlavní a 55 m u silnice vedlejší.

2.2.5

Silni•ní vegetace na silni•ních pomocných pozemcích a na jiných vhodných pozemcích tvo•ících sou•ást dálnice, silnice nebo místní komunikace m•že být vysazována pouze ve vzdálenosti, kde netvo•í pevnou p•ekážku ve smyslu zákona •. 13/1997 Sb. a normativních p•edpis• (viz P•íloha •. 11 a P•íloha •. 12).

2.2.6

Výsadba strom• nesmí ohrožovat bezpe•nost užití pozemní komunikace, nebo neúm•rn• zt•žovat použití t•chto pozemk• k ú•el•m údržby t•chto komunikací a nesmí neúm•rn• zt•žovat obhospoda•ování sousedních pozemk•. Specifické postupy zakládání doprovodné zelen• komunikací •eší SPPK A02 010.

2.2.7

Vzdálenost pevné p•ekážky (nap•íklad stromu) od zpevn•né krajnice vozovky se m•že m•nit za dodržení legislativních pravidel a to v p•ípad• již stávajícího, nebo nov• osazeného svodidla na pozemní komunikaci (viz P•íloha •. 12).

2.2.8

Prostor pro nadzemní •ásti stromu. Lokalita pro výsadbu musí umož!ovat vývoj koruny ve velikosti dosp•lého jedince daného taxonu. Výjimkou mohou být výsadby strom• pro další tvarování a výsadby do•asného charakteru. Je t•eba zohlednit okolní budovy, m•stský mobiliá•, nadzemní sít• technického vybavení, okolní d•eviny apod. P•ípadný nutný p•stební zásah do korun stávajících strom•, p•ípadn• odstran•ní jiné vegetace, je sou•ástí technologie výsadby.

2.2.9

Vzdálenost vysazovaných strom• (spon) musí odpovídat cílové velikosti koruny dosp•lého jedince daného taxonu. V p•ípad• zám•rn• provád•ných výsadeb v hustším sponu (nap•. p•i zakládání porost•) je t•eba v technické zpráv• definovat nutnost následných výchovných zásah•.

2.2.10

Proko•enitelný prostor je nutný prostor využitelný pro r•st ko•enového systému vysazovaného stromu. Objem musí odpovídat velikosti daného taxonu, a to jak v kvalitativním tak kvantitativním smyslu. Podle "SN 83 9021 musí nezakrytá nebo trvale pro vzduch a vodu propustným krytem opat•ená plocha zaujímat -7© 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• nejmén• 6 m2. Prostor pro ko•enový systém by m•l mít základní plochu nejmén• 16 m2 a hloubku nejmén• 800 mm. Za proko•enitelné se považují p•dy, které poskytují podmínky pro r•st a rozvoj stromu. 2.2.11

Je-li proko•enitelný prostor velikostn• nedostate•ný, musí být navržena technická •ešení pro jeho zv•tšení (nap•íklad použití strukturních substrát• jako sou•ást konstruk•ních vrstev zpevn•ných ploch, vytvo•ení ko•enových tunel•, spojovacích p•íkop•, vytvo•ení zelených pás•, instalace provzduš•ovacích systém• a podobn•) viz P•íloha •. 14, obrázek 4.

2.2.12

Speciální požadavky na volbu taxonu, vyplývající z charakteristik místa pro výsadbu a požadované funkce stromu, musí být respektované (docílení ur•ité podchodné/podjezdné výšky, maximální výška dosp•lého stromu apod.).

2.2.13

Pokud proko•enitelný prostor neodpovídá 2.2.10, jedná se obvykle o výsadbu do•asného charakteru.

2.2.14

Výsadba strom• v t•sné blízkosti spole•né hranice pozemk• je upravena v ob•anském zákoníku (zákon •. 89/2012 Sb.). Nestanoví-li jiný právní p•edpis nebo neplyne-li z místních zvyklostí n•co jiného, platí pro výsadbu strom• dor•stajících obvykle výšky p•esahující 3 m p•ípustná vzdálenost od spole•né hranice pozemk• 3 m a pro ostatní stromy 1,5 m. P•i•emž je nutné p•i výsadb• brát v úvahu budoucí r•st kmen• strom•, tzn., vysazovat stromy v závislosti na ší•ce jejich budoucích kmen• ješt• o trochu dále než za touto hranicí. To neplatí, je-li na sousedním pozemku les nebo sad, tvo•í-li stromy rozhradu nebo jedná-li se o strom zvláš! chrán•ný podle jiného právního p•edpisu.

2.3 Výb•r taxonu pro výsadbu dle stanovištních podmínek 2.3.1

V místech s vyšší hladinou podzemní vody a na stanovištích s nepropustnými horizonty s akumulací vody bez možnosti •ešení odtokových pom•r• drenáží, je t•eba preferovat taxony snášející tyto podmínky.

2.3.2

Výb•r d!evin dle teplotních pom•r• stanovišt•. Základním postupem p•i výb•ru taxon• pro konkrétní lokalitu je pr•zkum stanovišt• a zhodnocení stavu d•evin, které zde rostou. Je t•eba p•ihlížet k nadmo•ské výšce stanovišt•, p•i zohledn•ní dalších podmínek – slune•ní, v•trná expozice, reliéf krajiny a podobn•.

2.3.3

Mrazuvzdornost. Limitním faktorem pro výb•r d•evin je zejména jejich mrazuvzdornost. Je zpracováno •len•ní zón mrazuvzdornosti (viz P•íloha •. 8). Je nutné si ov••it mrazuvzdornost taxonu na daném stanovišti. Naopak d•eviny z chladn•jších oblastí mohou trp•t p•eh•íváním, suchem a nižší vzdušnou vlhkostí.

2.4 Výb•r taxonu pro výsadbu ve volné krajin•, v sídlech vesnického charakteru a v okrajových místech p!echodu v•tších sídel do volné krajiny 2.4.1

P•i výb•ru taxon• pro výsadbu ve volné krajin•, je nutné zohlednit charakter p•irozených porost• a charakter kulturní krajiny. Je vhodné využívat druhy odpovídající p•irozené d•evinné skladb• p•íslušného regionu (v•etn• vzácn•jších -8© 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• druh•), p•ípadn• druhy d•evin užívané tradi•n• v dané oblasti. S ohledem na zachování p•irozené genetické variability je zárove• vhodné využívat místní (regionální) zdroje sadebního materiálu a to p•edevším u vzácných druh• a omezit využívání kultivar•. 2.4.2

Použití nep•vodních druh• není až na výjimky žádoucí. Výsadba geograficky nep•vodních druh• a k•íženc• do volné krajiny je dle § 5, odst. 4 a 5 zákona •. 114/1992 Sb. možná jen s povolením orgánu ochrany p•írody. P•ednost mají d•eviny s listem p•vodu, p•ípadn• s pr•vodním listem sadebního materiálu.

2.4.3

V národních parcích, chrán•ných krajinných oblastech, národních p•írodních rezervacích a p•írodních rezervacích je podle § 16 odst. 1 písm. h), § 26 odst. 1 písm. d), § 29 písm. e), § 34 odst. 1 písm. d) zákona •. 114/1992 Sb. vylou•ené používání geograficky nep•vodních druh• strom• pro výsadby. Z tohoto zákona lze v od•vodn•ných p•ípadech ud•lit výjimku dle § 43. P•stování k•íženc• v t•chto kategoriích zvlášt• chrán•ných území je možné pouze s povolením p•íslušného orgánu ochrany p•írody podle § 5 odst. 5. Vhodná je podpora p•vodních druh• listnatých strom• na úkor jehli•nan•.

2.4.4

P•i výsadb• geograficky nep•vodních d•evin do volné krajiny (nap•íklad p•i obnov• historických komponovaných krajinných areál•, park• a h•bitov• nebo p•i rekultivaci devastovaných území) nesmí být používané invazní d•eviny, p•ípadn• d•eviny s velkým invazním potenciálem na daném stanovišti (viz P•íloha •. 5). P•ednost mají d•eviny s listem p•vodu.

2.4.5

P•i výb•ru d•evin pro výsadbu do historických zahrad, park•, areál• historických památek apod. je nutné dbát zvláštního z•etele na to, zda se nenacházejí na území památkové rezervace, památkové zóny, v ochranném pásmu nemovité kulturní památky, nemovité národní kulturní památky, památkové rezervace nebo památkové zóny. Nebo! v t•chto územích je nutné si vyžádat dle § 14 odst. 2 zákona •. 20/1987 Sb., o státní památkové pé•i p•ed výsadbou závazné stanovisko orgánu památkové pé•e, protože výsadba d•evin se v t•chto p•ípadech posuzuje z estetického, historického a kompozi•ního •ešení.

2.4.6

P•i výsadbách v místech, kde dochází k obnov• •i dopln•ní existujícího prvku zelen• (aleje, parky, okolí sakrálních staveb apod.), by m•ly být v rámci zachování kontinuity preferovány stejné taxony zejména listnatých d•evin, jaké se zde již vyskytují, pokud se nejedná o invazní druh nebo druh stanovištn• nevhodný.

2.5 Výb•r taxonu pro výsadbu v urbanizovaném prostoru a specifických podmínkách 2.5.1

Výsadba v urbanizovaném prostoru. Je nutné zohled•ovat p•edevším schopnost taxonu na daném stanovišti p•ežít p•i optimálním pln•ní požadovaných funkcí. Použití geograficky nep•vodních druh• a kultivar• je proto •asté, omezované je jen využívání taxon• s invazním potenciálem (viz P•íloha •. 5).

2.5.2

Výsadba v areálech škol, mate!ských škol, d•tských h!iš" a podobných plochách s intenzivním pohybem d•tí. Na t•chto plochách je nutné zvážit výsadbu jedovatých, alergenních, trnitých d•evin a d•evin s k•ehkým d•evem. P•i jejich použití je t•eba zohled•ovat atraktivitu jedovatých •ástí a p•ístupnost daných rostlin (viz P•íloha •. 6). K použití d•evin v t•chto areálech se dle § 77 -9© 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• zákona •. 258/2000 Sb. vyjad•uje orgán ochrany ve•ejného zdraví. 2.5.3

V oblastech s výskytem karanténních škodlivých organism• je vhodné zvážit výsadbu hostitelských d•evin. Aktuální p•ehled o karanténních škodlivých organismech a jejich hostitelských d•evinách poskytuje Státní rostlinoléka•ská správa.

2.5.4

Pro výsadbu podél komunikací je vhodné volit taxon s ohledem na technologii a rozsah zimní údržby na komunikaci. P•ednost mají taxony lépe snášející vliv aplikace soli. Druhy strom• citlivé na zasolení jsou uvedené v P•íloze •. 7.

- 10 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


3 Požadavky na vysazované stromy (ukazatele jakosti)

3.1 Školka!ské výp•stky 3.1.1

Sazenice strom• musí spl!ovat ukazatele jakosti •SN 46 4902.

3.1.2

Údaje na jmenovkách (druh, kultivar, velikost, kvalita, po•et p•esazení, po•et kus• v balení, celkový po•et) musí odpovídat skute•nosti. Rostliny musí být dodané v souladu s objednávkou a dodacím listem.

3.1.3

Sazenice strom• musí být zdravé, bez známek poškození kmene a kosterních v•tví s vyzrálými výhony, prosty chorob a šk•dc•. Musí odpovídat charakteristickým znak•m daného taxonu. Maximální pr•m•r nezakalusovaných ran je 20 mm, p•i•emž je nutné respektování t•etinového pravidla (viz SPPK A02 002 – #ez strom•).

3.1.4

Zvýšená pozornost musí být v•nována ko•en•m, ko•enovému balu a ko•enovému kr•ku. Minimáln• 1% náhodn• vybraných sazenic strom• m•že být pe•liv• prohlédnuto a p•ekontrolováno (u strom• dodávaných v kontejneru •i s balem, v•etn• možnosti rozebrání balu nebo kontejneru). Zjiš$ují se zejména následující parametry: · · · ·

rány po p•erušení ko•en• (maximální pr•m•r rány je 30 mm), dostate•ný po•et rovnom•rn• rozložených hlavních i jemných vedlejších ko•en• s p•ihlédnutím k vlastnostem jednotlivých taxon•, ko•eny nesmí být p•eschlé, nesmí být patrné symptomy houbové infekce, pozice ko•enového kr•ku v balu (nesmí být umíst•ný pod úrovní p•dy – „utopený“ ani nad balem).

3.1.5

Zemní bal musí být p•im••en• velký, nerozpadavý. Obsah kontejneru musí být dostate•n• proko•en•ný.

3.1.6

Kvalita a složení substrátu v balu •i kontejneru musí odpovídat nárok•m p•stovaných taxon•. V p•ípad• používání substrát• s vyšším obsahem rašeliny je nutné zajistit p•i skladování i po výsadb• až do •ádného zako•en•ní zvýšenou pravidelnou zálivku.

3.1.7

Zaschnutí ko•en•, významná poškození ko•en•, poškození kmene, chyb•jící, nebo poškozený terminál (pokud jej daný taxon tvo•í), koruna neodpovídající danému taxonu a velikosti sazenice jsou d•vodem k odmítnutí p•evzetí sazenic strom•.

3.1.8

Pokud se hlavní ko•eny kontejnerovaných sazenic stá•í podél st•ny kontejneru, jedná se o materiál nestandardní. Takto poškozené sazenice by nem•ly být vysazované. Stá•ející se vedlejší ko•eny lze upravit •ezem (viz 4.2.4).

3.1.9

P•i výsadb• strom• s balem musí být pletivo chránící bal ze žíhaného, povrchov• neupraveného pletiva. Plachetka chránící zemní bal musí být z p•írodního, lehce rozložitelného materiálu. Stromy s baly obalenými materiálem neodpovídajícím této specifikaci jsou nestandardním materiálem a je zde d•vod pro odmítnutí jejich p•evzetí.

3.1.10

Sazenice strom• nelze dlouhodob• p•stovat v kontejneru ani v airpotu •i podobnými technologiemi. - 11 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


4 Výsadba

4.1 Transport a pé•e o výsadbový materiál 4.1.1

Manipulace s výsadbovým materiálem. Veškerá manipulace se stromy s balem se provádí optimáln• za ko•enový bal. V p•ípad• uchycení za kmen (t•sn• nad ko•enovým balem) musí být kmen ochrán•n proti mechanickému poškození.

4.1.2

P•i manipulaci nesmí dojít k poškození balu, pletiv kmene, vylámání pupen• ani ke zlom•m kosterních v•tví. Zásadní d•ležitost má zachování terminálního výhonu.

4.1.3

Transport. Stromy musí být chrán•ny p•ed vyschnutím, p•eh•átím a mrazem. P•i p•eprav• musí být zajišt•né takové podmínky, které stromy ochrání p•ed tímto poškozením.

4.1.4

Expedice strom• m•že prob•hnout pouze se souhlasem p•íjemce1 v p•ípad• následujících podmínek: · mezi 1. •íjnem a 15. b•eznem p•i teplotách pod -2o C, · mezi 16. b•eznem a 30. zá•ím p•i teplotách pod -1o C, · p•i nebezpe•í vzestupu teplot nad 25o C.

4.1.5

Stromy je optimální vysázet bezprost•edn• po transportu.

4.1.6

Zakládka výsadbového materiálu. V p•ípad• založení na stavb• musí být rostlinný materiál po transportu uložen na odpovídajícím míst•, chrán•ný p•ed v•trem, sluncem, mrazem a vysycháním. Ko•enový systém sazenic nebo ko•enový bal musí být zasypán vlhkým pískem, ornicí, rašelinou, št•pkou, kompostem, p•ípadn• p•ekryt jutovými pytli •i rohožemi.

4.1.7

Zakládka prostoko•enných strom• musí být provedena okamžit• po transportu. Výjimku mohou tvo•it rostliny s ko•enovým systémem ošet•eným gelovými p•ípravky, u nichž musí zakládka prob•hnout do 24 hodin. Stromy s balem a v kontejnerech musí být do•asn• založené nejpozd•ji do 48 hodin od transportu.

4.1.8

Založené rostliny musí být dostate•n• zavlažované v závislosti na po•así a použitém materiálu zakrytí a dle lokality chrán•né proti poškozením zv••í.

4.2 Ošet"ení ko"en# 4.2.1

P•i výsadb• prostoko"enných sazenic musí být odstran•ny nebo zakráceny všechny poškozené nebo zaschlé ko•eny. Odstra#ují se i ko•eny škrtící. Zakracují se dlouhé ko•eny, u nichž by došlo p•i umíst•ní do výsadbové jámy k jejich deformaci.

4.2.2

Pokud ko•eny prostoko•enných sazenic jeví známky zaschnutí, musí být p•ed výsadbou minimáln• na hodinu namo•eny do vody. Délka má•ení je maximáln• 24 hodin.

1 Teploty jsou m••ené v 8:00 hod v den odeslání - 12 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


Zat•ení ran po zakrácení ko•en• není nutné. Ko•eny prostoko•enných strom• s obvodem kmínku nad 140 mm by m•ly být ošet•eny antidesikantem (prost•edkem sloužícím jako ochrana proti vysýchání).

4.2.4

U kontejnerovaných strom• je nutné p•erušit vedlejší ko•eny stá!ející se po obvodu kontejneru minimáln• na dvou místech po stranách i na spodní stran•, p•ípadn• se odstra•ují ko•eny pror•stající z kontejneru (viz P•íloha !. 14, obrázek 5). Stá!ení hlavních ko•en• není p•ípustné. Všechny škrtící ko•eny musí být odstran•ny. Strom, u kterého by odstran•ním škrtících ko•en• vedlo k velkému poran•ní (viz 3.1.4), nesmí být vysazován.

4.3 Úprava stanovišt! 4.3.1

Stanovišt• je nutné v oblasti budoucího proko•enitelného prostoru •ádn• p•ipravit p•ed zahájením výsadby. P•íprava se týká p•edevším: · odstran•ní vytrvalých plevel• v!etn• jejich vegeta!ních, regenerace schopných !ástí, · odstran•ní nežádoucích materiál• a p•ípadná vým•na kontaminované !i nevhodné p•dy, · úprava stanovišt• v!etn• p•ípadné navážky vegeta!ní vrstvy p•dy (viz 2.1.10).

4.3.2

Plošné odplevelení stanovišt• se provádí bu# mechanicky, nebo s využitím herbicid•. Použité herbicidy musí být uvedené v Seznamu registrovaných prost•edk• na ochranu rostlin a nesmí poškozovat vysazované stromy.

4.3.3

Živiny se musí uvol•ovat pomalu, zejména v p•ípad• dusíku. Dávky hnojiva musí odpovídat •SN 83 9051.

4.4 Výsadbové jámy 4.4.1

Na nepozm•n•ných, nezhutn•ných stanovištích je velikost výsadbové jámy dána pr•m•rem balu, kontejneru nebo ší•kou ko•enového systému prostoko•enné sazenice. Ší•e výsadbové jámy je minimáln• 1,5 násobkem výše zmín•ného rozm•ru.

4.4.2

Tvar výsadbové jámy na pís!itých až st•edn• t•žkých p•dách není d•ležitý. V jílovitých nebo zhutn•ných p•dách je vhodn•jší hranatý nebo paprs!itý tvar (viz P•íloha !. 14, obrázek 6-7).

4.4.3

St•ny jámy musí být zdrsn•né a nesmí p•sobit jako neprostupná p•ekážka pro ko•eny. Dno výsadbové jámy nesmí být hladké a zhutn•né, je nutné jej narušit.

4.4.4

Hloubka výsadbové jámy by nem•la p•esáhnout velikost balu nebo ko•enového systému sazenice.

4.4.5

P•i kopání jámy by nem•lo dojít k promísení vrstev p•dy. Svrchní vrstva by m•la být odd•lena od spodních vrstev (viz P•íloha !. 14, obrázek 3). Dno jámy musí být upraveno tak, aby nedošlo k následnému poklesu ko•enového kr!ku vysazeného stromu. - 13 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


Do zeminy pocházející ze spodních vrstev by nem•l být p•imísen žádný organický materiál (ani p•ípadné zbytky drnu z vrchních vrstev), pokud bude dále používaná pro podsypání balu (viz 4.6.11).

4.4.7

Jako „spodní vrstva p•dy“ se ozna•uje u t•žších p•d vrstva p•ibližn• pod 0,3 m, u leh•ích p•d pod 0,4 m.

4.4.8

P•ed výsadbou je nutné zkontrolovat odtokové pom•ry v jám•. V místech s vyšší hladinou podzemní vody nebo na nepropustných stanovištích je nutné p•ebyte•nou vodu odvést drenážemi (viz P•íloha •. 14, obrázek 8), p•ípadn• provést výsadbu nad terén (viz P•íloha •. 14, obrázek 9). P•i výsadb• nad terén je nutné zeminu navézt v dostate•ném •asovém p•edstihu p•ed vlastní výsadbou.

4.4.9

V p•ípad• strojov• hloubených jam je nutné p•ed výsadbou narušit utužené st•ny a dno jámy.

4.4.10

P•i výsadb• živých plot• a st•n, p•ípadn• p•i osazování svah• a podobn• je možná výsadba do rýh.

4.4.11

Zajišt•ní prostoru p•i vytvá•ení výsadbových jam musí odpovídat na•ízení vlády •. 591/2006 Sb.

4.5 Období výsadby 4.5.1

Prostoko•enné stromy a stromy s balem se vysazují tehdy, když je sazenice ve vegeta•ním klidu. Nesmí se vysazovat za mrazu a do zamrzlé p•dy.

4.5.2

Stromy s balem lze vysazovat i v období vegetace, pokud byly odpovídajícím zp•sobem p•ipravené.

4.5.3

Stromy dodávané v kontejneru •i airpotu lze sázet v pr•b•hu celého roku, pokud není zamrzlá p•da. Jsou-li rostliny v plném r•stu, není vhodné je vysazovat za vysokých teplot.

4.6 Postup výsadby 4.6.1

Ko•enový kr•ek stromu musí být usazen v rovin• s terénem nebo lehce nad terén, nesmí být zasypán. Výjimku tvo•í Populus spp. – rod topol a Salix spp. – rod vrba, jejichž ko•enový kr•ek je možné umístit lehce pod rovinu terénu a podpo•it tak tvorbu adventivních ko•en•.

4.6.2

Ko•enový kr•ek stromu vysazovaného ve svahu musí být po výsadb• v úrovni spodní hrany odkopaného terénu (horní hrany níže položené st•ny jámy). Strom vysazený ve svahu musí být chrán•n proti vodní erozi (viz P•íloha •. 14, obrázek 1).

4.6.3

Ko•eny nebo vrchní •ást ko•enového balu musí být po výsadb• p•ekryta vrstvou zeminy nejmén• 20 mm.

4.6.4

Ko•eny prostoko•enných sazenic musí být ru•n• rovnom•rn• rozprost•ené.

4.6.5

Drát•né pletivo balu musí být v horní •ásti uvoln•né, vrchní stahovací drát musí být p•est•ižený (P•íloha •. 14, obrázek 10).

4.6.6

Musí být zkontrolována skute•ná pozice ko•enového kr•ku v balu •i kontejneru. Je-li strom utopen v balu, musí se odstranit zemina z horní •ásti balu a ko•enový kr•ek musí být usazen dle 4.6.1. - 14 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


Zálivka jako sou•ást výsadby se provádí do otev•ené jámy, aby byl minimalizován vznik vzduchových kapes. Zálivka musí prosytit rovnom•rn• p•du v celé výsadbové jám•.

4.6.8

Voda používaná pro zálivku nesmí být kontaminovaná a musí odpovídat •SN 75 7143. Její kvalitu je t•eba pravideln• kontrolovat.

4.6.9

Závlaha pomocí zavlažovacích sond je ú•elná pouze v prostorách s omezenou možností vsakování vody. Jsou-li zavlažovací sondy nainstalované, musí být napln•né nap•íklad št•rkem nebo obdobným vhodným materiálem. Ve volných nezpevn•ných plochách není používání zavlažovacích sond nutné.

4.6.10

P•ed zasypáním jámy je vhodné umístit do jejího dna kotvení (viz 4.8).

4.6.11

P•i zasypávání hlubších •ástí jámy se použije zemina ze spodní vrstvy (p•ípadn• vylepšená minerálním substrátem). Na zasypání vrchních vrstev se použije vrchní zemina (p•ípadn• vylepšená minerálním nebo i organickým substrátem).

4.6.12

P•i výsadb• prostoko•enných sazenic se musí postupovat tak, aby mezi ko•eny nevznikaly vzduchové kapsy nevypln•né substrátem.

4.6.13

Vytvá•íme závlahové mísy pro zlepšené možnosti zalévání stromu. Výjimkou jsou výsadby v místech, kde závlahovou mísu nelze vytvo•it (zpevn•né plochy a podobn•).

4.6.14

Jakékoliv zásahy, které by mohly poškodit ko•enový systém, jsou po výsadb• nevhodné. Jedná se nap•íklad o: · hloubkové kyp•ení výsadbové plochy rytím nebo strojním zpracováním p•dy, · nešetrné vysazování jiných rostlin, v míst• výsadby stromu, · instalace k•l• nebo kotevních systém• do bezprost•edního okolí ko•enového systému stromu po výsadb•, · instalace opat•ení k ochran• místa výsadby, jako ochranné bariéry, rošty, kmenové koše a podobn•. Tyto práce musí být provedeny p•ed výsadbou nebo jako sou•ást výsadby.

4.7 Použití substrát• a látek vylepšujících stanovišt• 4.7.1

Ve vhodných p•dních podmínkách není ve výsadbové jám• t•eba vym•!ovat ani vylepšovat zeminu.

4.7.2

Ve zhoršených podmínkách je vhodné zeminu vylepšit. Vhodné je doplnit pouze jednotlivé komponenty a vytvo•it substrát na míst• promísením se stávající zeminou. Stávající zemina nesmí být kontaminovaná.

4.7.3

Fyzikální vlastnosti t•žších p•d, stanoviš" více zat•žovaných (riziko zhutn•ní p•dy) nebo urbanizovaných stanoviš" (zpevn•né povrchy – zhoršený p•íjem vody a vzduchu) jsou vylepšovány materiály zlepšujícími propustnost p•dy (nap•íklad písek, drcené kamenivo, minerální substráty). V pís•itých p•dách m•žeme naopak p•idávat jíly nebo bentonit pro zlepšení schopnosti substrátu vázat vodu.



4.7.4

Pokud se nejedná o výrazn• kontaminované p•dy, zeminu na stanovišti pouze vylepšujeme, aby nedošlo k zásadní zm•n• struktury a fyzikálních vlastností od okolní p•dy. Na b•žných stanovištích se obvykle provádí vylepšení p•dy maximáln• do 50 % objemu výsadbové jámy.

4.7.5

Minerální substráty jsou na bázi písku, št•rku, p•ípadn• jiných nestla•itelných materiál• (liapor, keramzit, cihlový recyklát a podobn•) smíchané se stávající zeminou. Tyto materiály nesmí zásadn• m•nit pH stanovišt•.

4.7.6

Minerální substráty lze používat ve spodních i vrchních vrstvách výsadbové jámy.

4.7.7

Strukturní (nosné) substráty se nepoužívají p•ímo do výsadbové jámy, ale do proko•enitelného prostoru navazujícího na ní. Jsou to substráty, které jsou schopné po zhutn•ní nést stavební konstrukci, ale zárove! vytvá•í podmínky vhodné pro r•st ko•en•. Skládají se z hrubších frakcí št•rku a dalšího materiálu vhodného pro r•st ko•en•.

4.7.8

Organické substráty. Jedná se o substráty s p•evahou organických složek (zejména kompost, kompostovaná k•ra, rašelina). Lze je použít pouze na vylepšení p•dy ve vrchní vrstv• 0,2–0,4 mm. Kompost p•idávaný do substrát• musí být dob•e rozložený.

4.7.9

Do p•dy (substrátu) mohou být p•idávány další pomocné složky, nap•íklad hydroabsorbenty, ko•enové stimulátory nebo hnojiva.

4.7.10

Hydroabsorbenty upravují vodní režim, zvyšují sorpci vody a živin, podporují mikrobiologickou aktivitu p•dy. Zlepšují hospoda•ení s vodou na stanovišti. Jejich použití je výhodné zejména na pís•itých p•dách nebo na pozm•n•ných stanovištích, kde je omezený p•ístup vody.

4.7.11

Stimulátory podporují r•st ko•en• a urychlují tvorbu nového ko•enového systému.

4.7.12

Mykorhiza umož!uje ko•en•m lepší p•íjem vody i živin, mykorhizní houby poskytují rostlinám n•které r•stové hormony. Ú•inn•jší p•íjem živin zlepšuje vitalitu strom•. Mykorhizní p•ípravky je vhodné používat výhradn• do výsadbové jámy a to zejména na degradovaných stanovištích, kde je menší pravd•podobnost jejich p•irozeného výskytu.

4.8 Kotvení 4.8.1

Špi•áky a pyramidy od výšky 1,5 m a stromy se zap•stovanou korunou je nutné p•i výsadb• pevn• ukotvit pro zamezení trhání ko•en• p•i pohybech nadzemní •ásti.

4.8.2

Typ kotvení, velikost a pevnost k•l• jsou voleny s ohledem na velikost rostliny, p•edpokládanou dobu ú•innosti, charakter a zp•sob využívání ploch (nap•íklad požadavky na bezpe•nost provozu), stanovišt• a estetiku. Obvykle se kotví na 1–3 k•ly (viz P•íloha •. 14, obrázek 11).

4.8.3

Kotvení nesmí poškozovat strom.

4.8.4

Kotvení ponecháváme obvykle dv• vegeta•ní sezóny, výjimkou jsou výsadby velkých strom• nebo výsadby na v•trná •i jinak exponovaná stanovišt•. - 16 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• 4.8.5.

Nej•ast•ji se provádí kotvení ke k•l•m, lanovými systémy do koruny nebo podzemní kotvení.

4.8.6

K•ly použité pro kotvení musí být oloupané a musí mít životnost minimáln• 2 roky. V p•ípad• požadavku na delší trvanlivost je vhodná hloubková impregnace k•l•.

4.8.7

Úvazek musí být na k•lu zajišt•n proti sklouznutí. Úvazky nesmí poškozovat k•ru, ani bránit tloustnutí kmene.

4.8.8

K•ly instalujeme b•hem výsadby do otev•ené výsadbové jámy, aby nedošlo k poškození ko•en•. K•ly musí být ukotveny pode dnem výsadbové jámy. Výška kotvení je od 500 mm od zem• do nejvýše 100 mm pod nasazením koruny kmenných tvar• sazenic (viz P•íloha •. 14, obrázek 2).

4.8.9

P•i použití lanového systému kotvení se musí systém pravideln• kontrolovat. Lana musí být dostate•n• napjatá. Nesmí docházet k zar•stání lan do pletiv kmene.

4.8.10

Podzemní kotvení je možné použít pouze u strom• dodávaných s balem nebo v kontejneru. Kotvení p•es bal lze použít u pevných neporušených bal• z jílovitých nebo jílovitohlinitých p•d. Prvky kotvení se nesmí hluboce za•ezávat do zemního balu (viz P•íloha •. 14, obrázek 12).

4.9 Speciální opat!ení 4.9.1

Rošty se instalují jako jedno z opat•ení do míst, kde je intenzivní pohyb osob a mohlo by dojít k sešlapávání (zhutn•ní) p•dy v ko•enovém prostoru.

4.9.2

Velikost rošt• se volí podle cílové velikosti vysazovaných strom•. U velkých strom• je vhodné použít d•lený rošt, jenž umož!uje zv•tšovat otvor pro kmen p•i jeho tloustnutí.

4.9.3

Rošty musí být ukotveny tak, aby nedocházelo k p•erušení možnosti pror•stání ko•en• do okolní p•dy. Rošty se ukládají na nosnících ukotvených na patkách.

4.9.4

Rošty musí být dostate•n• propustné pro vodu a vzduch, musí umož!ovat kontrolu ko•enového prostoru, úklid odpadk• a pé•i o strom. M•ly by být rozebíratelné a zabezpe•ené proti krádeži.

4.9.5

Protiko!enové bariéry lze použít pro jednostranné zabrán•ní pror•stání ko•enového systému (nap•íklad ve sm•ru k p•ekážce). Instalované musí být v dostate•né vzdálenosti od stromu, umož!ující vyvinutí stabilního ko•enového systému a do dostate•né hloubky (0,5–1,5 m) dané p•dními podmínkami a typem ko•enového systému stromu.

4.9.6

Protiko•enové bariéry se instalují vždy lícovou stranou ke kmeni. P•i instalaci a zasypávání nesmí dojít k jejich poškození •i protržení.

4.9.7

Optimální ochrana podzemních sítí technického vybavení je pomocí chráni•ek.

4.9.8

Na stanovištích, kde není možné po•ítat s p•irozenou disponibilitou dostate•ného množství vody pro r•st stromu, je možné instalovat zavlažovací systémy. Závlaha musí stimulovat pror•stání ko•en• do hlubších p•dních vrstev a množství dodávané vody musí odpovídat typu závlahy, velikosti d•eviny, p•dním podmínkám, denní a ro•ní dob•. - 17 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


Umíst•ní svodidel. U svah• a násp•, kde je svodidlo dáno normou, nebo je osazeno na základ• jiných požadavk•, lze provád•t výsadbu strom•, pokud se dodrží dostate!ná nezbytná vzdálenost p•ed p•ekážkou a pot•ebná vzdálenost k deformaci svodidla po nárazu (tzv. deforma!ní zóna). Umíst•ní svodidel se •ídí vyhláškou !.104/1997 Sb. a p•edpisy uvedenými v P•íloze !. 12.

4.9.10

Ochrana proti parkování se používá v prostoru, kde dochází k vjezdu a parkování vozidel v blízkosti strom•.

4.9.11

Jako ochrana kmene strom• proti parkování jsou používány v•tšinou kovové nebo betonové prvky pevn• zakotvené v terénu a odolné poškození. Musí být umíst•ny nejmén• 0,7 m od kmene stromu, musí být dostate!n• viditelné a nesmí jakýmkoliv zp•sobem poškozovat strom.

4.9.12

Zábrany proti parkování musí spl•ovat požadavky •SN EN 12899–1.

4.9.13

V místech, kde m•že docházet k post!iku kmene •i koruny solankou ze zimního posypu komunikací, je vhodné zvážit instalaci odpovídající ochran• rostlin. Ochrana musí efektivn• zabra•ovat kontaktu s rozpušt•nou posypovou solí.

4.9.14

Všechny instalované prvky musí být umíst•né tak, aby nepoškozovaly strom a umož•ovaly jeho tlouš#kový p•ír•st. Musí být dostate•n• ukotvené. Ukotvení by m•lo být mimo výsadbovou jámu a m•lo by co nejmén• omezovat proko•enitelný prostor.

4.10 Mul•ování 4.10.1

Vysazené stromy je vhodné zamul•ovat vrstvou 80–100 mm mul•ovacího materiálu. Mul• by nem•l být v p•ímém kontaktu s kmenem.

4.10.2

Mul•ovací materiály nesmí poškozovat strom a nesmí bránit svými vlastnostmi pronikání vody a vzduchu do p•dy.

4.10.3

Jako mul• lze použít nap•íklad tyto organické materiály – k•ru, d•evní št•pku, p•ípadn• slámu. Tráva a jiné rostlinné zbytky nejsou vhodné, dochází ke kvašení.

4.10.4

Nejvhodn•jším anorganickým materiálem je drcené kamenivo (frakce 4–8 mm, až 32–64 mm). Mul•ovat lze i keramzitem, liaporem a podobnými materiály.

4.10.5

Na exponovaných stanovištích, kde hrozí sešlap (zhutn•ní) povrchu, je optimální mul•ování drceným kamenivem. Na stanovištích s v•tším pohybem lidí je vhodn•jší používat kamenivo v•tších frakcí (nap•. 32–64 mm).

4.10.6

Možné je použití mul•ovacích textilií z p•írodních i um•lých vláken a mul•ovacích folií.

4.10.7

Jednotlivé formy mul•ování je možné kombinovat.

4.10.8

Mul• se aplikuje tak, aby si plocha ko•enové mísy zachovávala mírný spád ve sm•ru ke kmeni.

4.11 Ochrana stromu 4.11.1

P•i výsadb• kmenných tvar• strom• je vhodné instalovat odpovídající ochranu kmene.

4.11.2

Na ochranu proti korní spále se používají rákosové, bambusové nebo slam•né - 18 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• rohože. Použití jutových bandáží se nedoporu•uje. Lze využít i nát•ry kmen• vápenným mlékem nebo p•ípravky k tomu ur•enými. 4.11.3

V místech, kde hrozí poškození vysazených d•evin ohryzem, okusem •i vytloukáním, je t•eba provést vhodnou ochranu sazenice. Vedle mechanických ochran (nap•íklad chráni•ky, oplocenky) je možné použít i nát•ry •i post•iky repelenty. Nát•ry a post•iky musí být aplikované v souladu s hygienickými p•edpisy a principy zajišt•ní bezpe•nosti provozu na daném stanovišti.

4.11.4

Ochranné post•iky a nát•ry musí být uvedené v Seznamu registrovaných prost•edk• na ochranu rostlin (vyhláška •. 32/2012 Sb.).

4.11.5

Ko!enový prostor lze chránit proti zatékání kontaminované vody i zvýšením obrubník• nebo použitím ochranných bariér.

4.11.6

V trávníkových plochách je vhodné instalovat ochranné prvky proti poškození kmene seka•kami. Vhodnou ochranou proti poškození kmene p•i sekání je udržování ochranného prostoru okolo kmene (nap•íklad aplikací mul•e).

4.11.7

Ochrana kmene nesmí poškozovat d•evinu a musí být instalována s dostate•nou rezervou, aby bylo umožn•né tloustnutí kmene.

4.11.8

U strom• vysazovaných v letním období na stanovištích s extrémním slune•ním zá•ením a vysokými teplotami (nap•íklad zadlážd•né prostory) je vhodné chránit korunu b•hem letního období speciální sí!ovinou - stínovkou. Stínovka musí být odstran•na nejpozd•ji do poloviny m•síce zá•í.

4.12 "ez p•i výsadb• (komparativní •ez) 4.12.1

Provedení komparativního •ezu se •ídí standardem SPPK A02 002 – "ez strom•.

4.13 P•evzetí výsadby 4.13.1

Záru•ní doba na výsadbové práce se sjednává v rámci smluvního vztahu mezi zadavatelem výsadby a realizátorem, a to na dobu odeznívání povýsadbového šoku stromu na novém stanovišti. Doba stanovení odeznívání povýsadbového šoku se stanovuje dle 5.3.3.

4.13.2

Optimálním obdobím pro p•evzetí je •erven až srpen.

4.13.3

Sou•ástí p•evzetí je kontrola: · · · · · ·

pravosti deklarovaného taxonu, deklarované velikosti sazenic, fyziologické vitality a zdravotního stavu stromu, typu zap•stování koruny, úpravy ko•enové mísy a proko•enitelného prostoru, instalovaných trvalých ochranných prvk•.



5 Dokon•ovací a rozvojová pé•e po výsadb•

Dokon!ovací pé!e je provád•na od provedení výsadby do okamžiku jejího p•edání a p•evzetí díla zadavatelem. Rozvojová pé!e probíhá od okamžiku p•edání b•hem fáze odeznívání povýsadbového šoku a v redukované podob• po celou dobu dalšího r•stu stromu až po dosažení po!átku plné funk!nosti stromu. Na rozvojovou pé!i navazuje pé!e udržovací, která je provád•na po celý zbytek života stromu. 5.1 Výchovný !ez 5.1.1

Výchovný •ez se •ídí SPPK A02 002 – "ez strom•.

5.2 Kontrola a odstran•ní kotvících a ochranných prvk" 5.2.1

Nadzemní kotvení je nutné kontrolovat minimáln• 1x za vegeta•ní sezónu po dobu alespo# dvou let. P•i kontrole dochází k jeho oprav•, p•ípadn• úprav• tak, aby nedocházelo k poškozování kmene a byla zajišt•na optimální funkce. Po dvou letech je kotvení obvykle odstran•né.

5.2.2

Ochranné prvky kmene je nutné kontrolovat minimáln• 1x ro•n•. Ochranné prvky musí být opravovány a povolovány. Nát•ry a post•iky proti okusu musí být každoro•n• obnovovány.

5.2.3

Stínící rohože jsou obvykle odstran•ny po dvou letech, v opodstatn•ných p•ípadech (nap•íklad podél komunikací s chemickou zimní údržbou) je možné je ponechávat déle. Ochranu proti okusu, ohryzu a vytloukání je nutné udržovat déle (do doby, než si strom vytvo•í hrubší borku), zejména u citlivých taxon• jako jsou nap•íklad jablon•.

5.3 Zálivka 5.3.1

Závlahová mísa je udržovaná minimáln• po dobu dvou let a dále pak po celou dobu, kdy je vykonávaná zálivka.

5.3.2

Kvalita používané vody se •ídí 4.6.8.

5.3.3

Zálivka se provádí po dobu odeznívání povýsadbového šoku. Délku povýsadbového šoku lze orienta•n• stanovit jako 1 rok na každých 80 mm obvodu kmene (zaokrouhleno nahoru). Toto pravidlo neplatí na extrémních stanovištích, kde je podle konkrétních podmínek nutné zajistit závlahu až do •ádného zako•en•ní, v n•kterých p•ípadech (nap•íklad stanovišt• bez propojení ko•enového prostoru na rostlý terén) i po celou dobu existence stromu na stanovišti.

5.3.4

Je nutné kontrolovat vlhkost zeminy p•ed aplikací zálivky. Nesmí dojít k p•emok•ení p•dy v okolí výsadbové jámy.

5.3.5

Zálivka se musí p•izp•sobit klimatickým podmínkám, stanovišti (nap•íklad vlivu expozice stanovišt• v••i v•tru •i slune•nímu zá•ení), aktuálnímu pr•b•hu po•así, velikosti vysazeného stromu, p•dní vlhkosti, termínu provád•ní (n•které druhy - 20 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• vyžadují vydatnou zálivku p•ed zimou) a požadavk•m daného taxonu. Vhodný je v•tšinou cyklus 6–8 zálivek b•hem prvního vegeta•ního období po výsadb•. •etnost zálivek se ve druhém roce snižuje na 3–6. 5.3.6

Zálivka u strom• musí proniknout do hloubky ko•enového prostoru (v závislosti na velikosti stromu) v celém prostoru výsadbové jámy. Tomu musí odpovídat množství vody v každé zálivce (viz orienta•ní doporu•ení v P•íloze •. 13).

5.3.7

Zálivka nesmí probíhat vodou pod tlakem, aby nedocházelo k vymývání p•dy a zhoršování jejích fyzikálních vlastností.

5.4 Hnojení 5.4.1

Hnojení se provádí jen v nezbytném rozsahu v závislosti na obsahu živin v p•d•. Zjiš!uje se rozborem a zhodnocením projev• vitality rostliny (délka p•ír•stu, velikost a barva list•, vyzrálost letorost• a podobn•). Up•ednost"uje se používání pomalu rozpustných hnojiv. V p•ípad• nutnosti rychlého ú•inku hnojiva lze použít i hnojivou zálivku •i hnojení na list.

5.4.2

Hnojení se využívá zejména, pokud jsou stromy vystaveny stresu (nap•íklad poškozením, chorobami •i šk•dci, nep•íznivými klimatickými vlivy a podobn•), pro podporu jejich regenera•ní schopnosti.

5.4.3

Vždy je t•eba dbát na správný zp•sob aplikace a správné dávkování dané typem použitého hnojiva.

5.4.4

Po 15. srpnu je nevhodné používat hnojiva s obsahem dusíku v•tším než 5%.

5.5 Kyp!ení 5.5.1

Kyp•ení se provádí u strom•, které nebyly mul•ovány.

5.5.2

Kyp•ení se provádí po provedení zálivky tak, aby došlo k rozrušení p•dního škraloupu, snadn•jšímu p•ístupu vzduchu do p•dy a k p•erušení p•dní kapilarity vedoucí k zadržení vody v p•d•. P•i kyp•ení je rovn•ž provád•no odplevelení.

5.5.3

Kyp•ení je provád•no do hloubky 30 mm a to tak, aby nedošlo k poškození ko•enového kr•ku a ko•en• stromu ani p•ípadných podrostových výsadeb.

5.6 Odplevelování 5.6.1

P•i odplevelování odstra"ujeme nežádoucí rostliny z prostoru výsadby.

5.6.2

Odplevelení m•že být provedeno chemicky nebo mechanicky.

5.6.3

K chemickému odplevelení mohou být použity jen k tomu ú•elu schválené prost•edky a to takové, které nijak neohrožují ošet•ované stromy.

5.6.4

P•i aplikaci nesmí být nijak zasaženy ani poškozeny žádné další rostliny v okolí ošet•ované d•eviny, p•ípravky nesmí pot•ísnit kmeny strom•. Vždy musí být dodrženy všechny zásady bezpe•nosti a ochrany zdraví p•i práci. Vždy musí být postupováno s v•domím a v souladu s majitelem výsadeb a investorem. - 21 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


O všech provedených aplikacích musí být vedeny •ádné záznamy ve stavebním deníku nebo jiném adekvátním dokumentu. Vždy musí být uveden název aplikované látky, použitá dávka, zp•sob aplikace, po•así, jména pracovník•, jež aplikaci provedli, denní hodinu, kdy byla práce provedena. Tyto záznamy musí být potvrzeny objednatelem.

5.6.6

P•i mechanickém odplevelení jsou nežádoucí rostliny bu•to vytrhány nebo je odd•lena nadzemní •ást od ko•en• odkopnutím, p•ípadn• je plevel vyžnut.

5.6.7

Vždy je nutné postupovat opatrn•, aby nedošlo k poškození ko•enového kr•ku nebo ko•en• odplevelované d•eviny •i jejího podrostu.

5.6.8

Po odplevelení je plevel odstran•n a odvezen, pokud není s investorem dohodnuto jinak.

5.6.9

Používání herbicid• m•že být regulované ve zvlášt• chrán•ných územích, v pásmech ochrany vodních zdroj•, p•ípadn• m•že být regulované místními p•edpisy.

5.7 Ochrana proti chorobám a šk•dc•m 5.7.1

V pr•b•hu vegetace je nutné sledovat celkový stav d•evin. V p•ípad• zjišt•ní napadení je nutné patogenní organismus identifikovat a podle druhu a nebezpe•nosti zajistit adekvátní opat•ení.

5.8 Ochrana p!ed vlivem mrazu 5.8.1

P•ed mrazy se chrání p•edevším teplomilné taxony, a to zejména v raných stádiích vývoje, pokud jsou vysazeny v chladn•jších podmínkách, než je jejich p•irozené stanovišt•.

5.8.2

Nejd•ležit•jším opat•ením u stálezelených taxon• je zajišt•ní dostate•ného množství vody v p•d• p•ed p•íchodem mraz•. Ú•inek zálivky lze zvýšit aplikací materiál• s tepeln• izola•ním ú•inkem (nap•. mul•e).

5.8.3

Kmeny citlivých strom• chráníme obalem p•ed p•sobením intenzivního slune•ního zá•ení v p•edjarním období s nebezpe•ím no•ních mrazík•, kdy hrozí vznik mrazových desek a trhlin.

5.8.4

Koruny citlivých strom• (p•edevším jehli•nan•) chráníme nap•íklad chemickými p•ípravky omezujícími výpar nebo p•istín•ním speciálními tkaninami, které je t•eba na ja•e v•as odstranit.

5.9 Dopl"ování mul•e 5.9.1

P•írodní produkty (zejména organického p•vodu) použité k mul•ování jsou postupn• rozkládány a je pot•eba je dopl!ovat po dobu dokon•ovací pé•e.

5.9.2

Dopl!ování mul•e až na p•vodní úrove! (4.10.1) se provádí 1x ro•n•, optimáln• na za•átku vegeta•ního období. - 22 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


P•íloha •. 1 Seznam strom• a stromovit• rostoucích ke•• s optimem na zásaditých p•dách nad pH7 Acer campestre

javor polní (j. babyka)

Amygldalus communis (Prunus amygdalus)

mandlo! obecná

Armeniaca vulgaris (Prunus armeniaca)

meru!ka obecná

Calocedrus decurrens

pazerav cedrový

Carpinus betulus

habr obecný

Cedrus atlantica

cedr atlaský

Cedrus libani

cedr libanonský

Cerasus avium (Prunus avium)

t•eše! pta•í

Cerasus mahaleb (Prunus mahaleb)

t•eše! mahalebka (mahalebka obecná)

Cornus mas

d•ín obecný

×Cupressocyparis leylandii

cyp•išovec Leyland•v

Elaeagnus angustifolia

hlošina úzkolistá

Fagus sylvatica

buk lesní

Fraxinus excelsior

jasan ztepilý

Fraxinus ornus

jasan zimá•

Ginkgo biloba

jinan dvoulalo•ný

Juglans regia

o•ešák královský

Koelreuteria paniculata

svitel latnatý

Laburnum anagyroides

št•d•enec odvislý

Larix decidua

mod•ín opadavý

Morus alba

morušovník bílý

Morus nigra

morušovník •erný

Ostrya carpinifolia

habrovec habrolistý

Paulownia tomentosa

pavlovnie plstnatá

Picea omorika

smrk omorika

Pinus heldreichii

borovice Heldreichova

Pinus nigra

borovice •erná

Pinus ponderosa

borovice žlutá

Platanus ×hispanica

platan javorolistý

Platycladus orientalis (Thuja orientalis)

zeravec východní

Populus alba

topol bílý

Populus simonii

topol Simon•v

Pyrus pyraster

hruše! planá

Quercus frainetto

dub uherský

Quercus pubescens

dub pý•itý

Rhamnus cathartica

•ešetlák po•istivý

Robinia pseudoacacia

trnovník akát

Salix alba

vrba bílá - 23 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• Salix babylonica

vrba babylonská

Salix daphnoides

vrba lýkovcová

Sophora japonica

jerlín japonský

Sorbus aria

je•áb muk

Tamarix spp.

tamaryšek

Taxus baccata

tis •ervený

Tilia platyphyllos

lípa velkolistá

Ulmus glabra

jilm horský

Ulmus laevis

jilm vaz

Ulmus minor

jilm habrolistý

Zpracováno dle: Hurych, V., 1996, 2003: Okrasné d•eviny pro parky a zahrady, Kv•t, ISBN 80-85362-19-8 Koblížek, J., 2006: Jehli•naté a listnaté d•eviny našich zahrad a park•. Sursum, Tišnov.



P•íloha •. 2 p•dy (pod pH 4)

Seznam strom• a stromovit• rostoucích ke•• snášející kyselé

P•evážná v•tšina jehli!nan" Abies alba

jedle b•lokorá

Abies grandis

jedle obrovská

Abies homolepis

jedle nikkoská

Abies koreana

jedle korejská

Abies nordmanniana

jedle kavkazská

Abies procera

jedle vznešená

Abies veitchii

jedle Veitchova

Acer saccharinum

javor st•íbrný

Betula pendula

b•íza b•lokorá

Betula pubescens

b•íza pý•itá

Castanea sativa

kaštanovník jedlý

Chamaecyparis nootkatensis

cyp•išek nootecký

Chamaecyparis pisifera

cyp•išek hrachonosný

Juniperus chinensis

jalovec !ínský

Juniperus communis

jalovec obecný

Juniperus virginiana

jalovec viržinský

Larix sibirica

mod•ín sibi•ský

Liriodendron tulipifera

liliovník tulipánokv•tý

Magnolia spp.

magnolie

Nyssa sylvatica

tupela lesní

Padus avium (Prunus padus)

st•emcha obecná

Picea abies

smrk ztepilý

Picea glauca

smrk sivý

Picea mariana

smrk !erný

Picea sitchensis

smrk sitka

Pinus banksiana

borovice banksova

Pinus cembra

borovice limba

Pinus koraiensis

borovice korejská

Pinus parviflora

borovice drobnokv•tá

Pinus sylvestris

borovice lesní

Pinus uncinata ssp. uliginosa

borovice blatka

Populus tremula

topol osika

Pseudolarix amabilis (P. kaempferi)

pamod•ín líbezný

Quercus palustris

dub bažinný

Quercus rubra

dub !ervený

Salix pentandra

vrba p•timužná

Sciadopitys verticillata

pajehli!ník p•eslenitý - 25 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• Sorbus aucuparia

je•áb pta!í

Tsuga canadensis

jedlovec kanadský

Tsuga heterophylla

jedlovec západoamerický

Taxodium distichum

tisovec dvou•adý

Zpracováno dle: Hurych, V., 1996, 2003: Okrasné d•eviny pro parky a zahrady, Kv•t, ISBN 80-85362-19-8 Koblížek, J., 2006: Jehli•naté a listnaté d•eviny našich zahrad a park•. Sursum, Tišnov.



P•íloha •. 3 P•íklady taxon• strom• a stromovit• rostoucích ke•• bez možnosti vyzvednutí koruny •ezem Acer campestre 'Compactum'

Morus alba 'Pendula'

Acer platanoides 'Globosum'

Platanus ×hispanica 'Alphens Globe'

Aesculus hippocastanum 'Umbraculifera'

Robinia pseudoacacia 'Bessoniana'

Aesculus ×carnea 'Pendula'

Robinia pseudoacacia 'Umbraculifera'

Alnus glutinosa 'Pendula'

Salix alba 'Tristis'

Betula pendula 'Gracilis'

Salix caprea 'Pendula'

Betula pendula 'Pendula'

Salix matsudana 'Pendula'

Betula pendula 'Youngii'

Salix matsudana 'Umbraculifera'

Carpinus betulus 'Horizontalis'

Salix ×sepulcralis

Carpinus betulus 'Pendula'

Sophora japonica 'Pendula'

Catalpa bignonioides 'Nana'

Sorbus aucuparia 'Pendula Variegata'

Cerasus avium 'Pendula'

Sorbus aucuparia 'Pendula'

Cerasus ×eminens

Tilia tomentosa 'Silver Globe'

Cerasus mahaleb 'Pendula'

Ulmus ×elegantissima 'Jacqueline Hillier'

Cerasus serrulata 'Kiku–shidare–sakura'

Ulmus glabra 'Nana'

Cerasus subhirtella 'Pendula'

Ulmus glabra 'Pendula'

Cerasus subhirtella 'Rosea'

Ulmus minor 'Pendula'

Fraxinus excelsior 'Nana'

Ulmus minor 'Umbraculifera'

Fraxinus excelsior 'Pendula'

Zpracováno dle: Hurych, V., 1996, 2003: Okrasné d•eviny pro parky a zahrady, Kv•t, ISBN 80-85362-19-8 Krüssman, G., 1978: Handbuch der Laubgehölze, Paul Parrey Verlag,Berlin und Hamburg; Auflage: 2. völlig neubearb. u. erw. Aufl. 19, ISBN-13: 978-3489574224 Koblížek, J., 2006: Jehli•naté a listnaté d•eviny našich zahrad a park•. Sursum, Tišnov.



P•íloha •. 4 ke••

Seznam stín snášejících druh• strom• a stromovit• rostoucích

Abies spp.

jedle

Acer campestre

javor polní (j. babyka)

Acer platanoides (v mládí)

javor mlé•ný (j. mlé•)

Acer pseudoplatanus (v mládí)

javor horský (j. klen)

Carpinus betulus

habr obecný

Chamaecyparis lawsoniana

cyp•išek Lawson"v

Chamaecyparis obtusa

cyp•išek tupolistý

Fagus sylvatica

buk lesní

Fraxinus excelsior (v mládí)

jasan ztepilý

Padus avium (Prunus padus)

st•emcha obecná

Picea abies

smrk ztepilý

Pseudotsuga menziesii

douglaska tisolistá

Sorbus aucuparia

je•áb pta!í

Taxus baccata

tis !ervený

Thuja occidentalis

túje západní (zerav západní)

Thuja plicata

túje obrovská (zerav obrovský)

Thujopsis dolabrata

zeravinec japonský

Tilia cordata

lípa malolistá (l. srd!itá)

Tsuga canadensis

jedlovec kanadský

Tsuga heterophylla

jedlovec západoamerický

Ulmus glabra

jilm horský

Ulmus laevis

jilm vaz

Zelkova serrata

zelkova ostrolistá

Zpracováno dle: Hurych, V., 1996, 2003: Okrasné d•eviny pro parky a zahrady, Kv•t, ISBN 80-85362-19-8 Koblížek, J., 2006: Jehli!naté a listnaté d•eviny našich zahrad a park". Sursum, Tišnov.



P•íloha •. 5 Geograficky nep•vodní stromy a stromovit• rostoucí ke•e s invazním potenciálem Mezi stromy s invazním potenciálem, lze v podmínkách •eské republiky zahrnout nap•íklad2: Ailanthus altissima Fraxinus pennsylvanica Negundo aceroides (Acer negundo) Padus serotina (Prunus serotina) Paulownia tomentosa Pinus strobus

pajasan žláznatý* jasan pensylvánský javorovec jasanolistý* st•emcha pozdní* pavlovnie plstnatá borovice vejmutovka

Populus ×canadensis

topol kanadský

Quercus rubra Rhus typhina Robinia pseudoacacia Syringa vulgaris

dub •ervený* škumpa orobincová* trnovník akát še•ík obecný*

Zpracováno dle: Koblížek, J., 2006: Jehli•naté a listnaté d•eviny našich zahrad a park•. Sursum, Tišnov. Mlíkovský J., Stýblo P., eds., 2006: Nep•vodní druhy fauny a flóry •eské republiky, Praha: •SOP, 496 pp.

2 Druhy uvedené s * jsou invazní místn• nebo se u nich invaze o•ekává - 29 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


P•íloha •. 6 •ástmi

Stromy a stromovit• rostoucí ke•e s atraktivními jedovatými

Název Listnaté d•eviny: Ailanthus altissima

Jedovatá •ást

Stupe• jedovatosti3

semena, k•ra

++

Buxus sempervirens Euonymus spp.

celá rostlina celá rostlina

++++ +++

Gleditsia triacanthos Gymnocladus dioicus

listy listy a neupravená semena

++ ++

Ilex spp.

listy a plody

+++

Laburnum spp.

celá rostlina

++++

Laurocerasus officinalis Prunus serotina Rhamnus spp. Robinia spp. Sophora japonica

plody celá rostlina celá rostlina celá rostlina k•ra, plody a semena

+++ ++ ++ +++ +++

Jehli•nany: Juniperus ×pfitzeriana Juniperus sabina

celá rostlina celá rostlina

++++ ++++

celá rostlina celá rostlina krom• dužnatého míšku na plodech celá rostlina

++++ ++++

Junuperus virginiana Taxus spp.

Thuja spp.

++++

Poznámka p•sobí potíže p•i kácení – bolest hlavy, kožní vyrážka 36 plod• m•že být nebezpe•ných dosp•lým plody a semena jsou jedlá pražená semena se d•íve používala jako náhražka kávy v Severní Americe 20–30 plod• m•že být nebezpe•ných dosp•lým 3 -4 lusky mohou být nebezpe•né d•tem

k•ra a plody jsou zvláš" jedovaté lusky jsou velmi jedovaté

vrcholy výhon• jsou velmi jedovaté, 5–20 g m•že být nebezpe•ných jehlice jsou zvláš! jedovaté, také pro kon• a dobytek jedovaté pro zví•ata, zejména kon•

Zpracováno dle: Koblížek, J., 2006: Jehli•naté a listnaté d•eviny našich zahrad a park•. Sursum, Tišnov. Vlasák, M., 2012: Okrasné d•eviny, Vyšší odborná škola zahradnická a St•ední zahradnická škola, M•lník, ISBN 978-80904782-9-9

3

Vyšší po•et + znamená zvyšující se nebezpe•í otravy. - 30 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R


P•íloha •. 7

Seznam d•ležitých d•evin citlivých na zasolení

Abies spp.

rod jedle

Acer pensylvanicum

javor pensylvánský

Acer platanoides

javor mlé•ný (j. mlé•)

Acer pseudoplatanus

javor horský (j. klen)

Acer rubrum

javor •ervený

Acer saccharinum

javor st•íbrný

Acer saccharum

javor cukrový

Aesculus ×carnea

jírovec ple"ový

Aesculus hippocastanum

jírovec ma#al

Alnus spp.

rod olše

Betula spp.

rod b•íza

Carpinus betulus

habr obecný

Castanea sativa

kaštanovník jedlý

Catalpa bignonioides

katalpa obecná

Cedrus atlantica

cedr atlaský

Cercidiphyllum japonicum

zmarli•ník japonský

Cercis canadensis

zmarlika kanadská

Cornus mas

d•ín obecný

Corylus colurna

líska turecká

Chamaecyparis spp.

rod cyp•išek

Crataegus laevigata

hloh obecný

Crataegus ×lavallei

hloh kožolistý

Crataegus monogyna

hloh jednosemenný

Fagus sylvatica

buk lesní

Juglans spp.

rod o•ešák

Laburnum ×watereri 'Vosii'

št•d•enec Waterer•v

Larix decidua

mod•ím opadavý

Liquidambar styraciflua

ambro$ západní

Liriodendron tulipifera

liliovník tulipánokv•tý

Magnolia spp.

rod magnolie (šácholan)

Malus spp.

rod jablo$

Mespilus germanica

mišpule n•mecká

Metasequoia glyptostroboides

metasekvoje tisovcovitá

Morus alba

morušovník bílý

Negundo aceroides (Acer negundo)

javor jasanolistý

Picea spp.

rod smrk

Pinus cembra

borovice limba

Pinus peuce

borovice rumelská

Pinus strobus

borovice vejmutovka - 31 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

SPPK A02 001:2013 Výsadba strom• Pinus sylvestris

borovice lesní

Pinus uncinata

borovice pyrenejská

Platanus ×hispanica

platan javorolistý

Populus balsamifera

topol balsámový

Populus nigra

topol •erný

Populus simonii

topol Simon•v

Populus tremula

topol osika

Prunus spp.

rod slivo"

Pseudotsuga menziesii

douglaska tisolistá

Quercus rubra

dub •ervený

Sorbus spp.

rod je•áb

Taxodium distichum

tisovec dvou•adý

Taxus baccata

tis •ervený

Thuja spp.

rod túje (zerav)?

Tilia spp.

rod lípa

Tsuga canadensis

jedlovec kanadský

Ulmus glabra

jilm horský

Zpracováno dle: Koblížek, J. (2006): Jehli•naté a listnaté d•eviny našich zahrad a park•. Sursum, Tišnov. Pejchal, M., 2008: Arboristika I. Vyšší odborná škola zahradnická a st•ední zahradnická škola M•lník, M•lník.



P•íloha •. 8

Zóna mrazuvzdornosti d•evin Z1 Z2 Z3 Z4 Z5 Z6

Pr•m•r ro•ních minim teplot vzduchu

Teplota ve °C

Poznámka

mén• než -45,5 -45,5 do -40,1 -40,1 do -34,5 -34,5 do -28,9 -28,8 do -23,4 -23,4 do -17,8

Stálezelené druhy je nutné chránit p•i holomrazech

Z7 Z8 Z9

-17,8 do -12,3 -12,3 do -6,7 -6,7 do -1,2

Z10

-1,2 do +4,4

Z11

nad +4,4

Stálezelené druhy je nutné chránit p•i holomrazech Nutná ochrana p•i mrazu nap•. zasypáním listím nebo chvojím Nutná intenzivní zimní ochrana, nap•. pomocí plachetek Nutné p•ezimování v prostorách, kde nemrzne (5-15 °C – zimní zahrady, skleníky)

Zpracováno dle: Heinze, W., Schreiber, D., 1984: Eine neue Kartierung der Winterhärtezonen für Gehölze in Mitteleuropa. Mitteilungen der Deutschen Dendrologischen Gesellschaft 75, 11-56. Tolasz, R. a kol., 2007: Atlas podnebí •eska, •eský hydrometeorologický ústav, Praha, ISBN 978-80-86690-1



P•íloha •. 9

Prostorové uspo•ádání sítí technického vybavení Pravidla dle •SN 73 6005

x nejmenší dovolená vodorovná vzdálenost mezi vedeními y nejmenší dovolená vzdálenost silových kabel• od stavebního objektu (•SN 34 1050) z nejmenší dovolená vzdálenost plynovodu od stavebního objektu (•SN 38 6410, •SN 38 6413)

1. Prostor pro p•ípojky 2. Krytí nízkotlakých a st•edotlakých plynovod• 0,8 m 3. Nejmenší krytí v rozmezí 1,0 m až 1,6 m (dle •SN 75 5401, •SN 75 5402) 4. Optimální krytí v rozmezí 0,4 m až 1,2 m (viz •SN 38 3360) 5. Nejmenší krytí pro kabely v zemi a povrchové kabely je 0,4 m 6. Nejv•tší doporu•ené krytí

7. Možná poloha optického kabelu bezvýkopové technologie MCS-ROAD apod. s jeho uložením do vybroušené drážky cca 10 mm široké a 100 mm hluboké. - 34 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

P•íloha •. 10

Ochranná pásma sítí technického vybavení

typ za•ízení za•ízení nadzemní vedení za•ízení elektriza•ní soustavy

podzemní vedení, vedení •ídící a zabezpe•ovací techniky

specifikace u nap•tí nad 1 kV do 35 kV v•etn• - vodi•e bez izolace - vodi•e s izolací základní

typ omezení vzdálenost m••eno od krajního vodi•e ochranné pásmo (vzniká dnem nabytí právní moci 7m územního rozhodnutí 2m o umíst•ní stavby nebo územního - závešná kabelová vedení 1m souhlasu s umíst•ním u nap•tí nad 35 kV do 110 kV stavby, pokud není podle stavebního v•etn• zákona vyžadován - vodi•e bez izolace 12 m ani jeden z t•chto - vodi•e s izolací základní 5m doklad", potom u nap•tí nad 110 kV do 220 kV dnem uvedení 15 m za•ízení elektriza•ní v•etn• soustavy do provozu) 20 m u nap•tí nad 220 kV do 400 kV v•etn• u nap•tí nad 400 kV 30 m u záv•sného kabelového vedení 2m 110 kV u za•ízení vlastní 1m telekomunika•ní sít• držitele licence krajního kabelu u nap•tí do 110 kV 1m u nap•tí nad 110 kV

3m


zákazy/omezení ponechání r"stu porost" nad výšku 3 m

vysazování trvalých porost" a p•ejížd•ní vedení mechanizmy o celkové hmotnosti nad 6 t

odkaz § 46 zákona •. 458/2000 Sb.

typ za•ízení za•ízení specifikace elektrická venkovní za•ízení stanice elektriza•ní stanice s nap•tím v•tším soustavy než 52 kV v budov•

typ omezení vzdálenost m••eno od zákazy/omezení ochranné pásmo (vzniká 20 m oplocení nebo ponechání r•stu dnem nabytí právní moci porost• nad výšku 3 20 m vn•jšího líce územního rozhodnutí o obvodového m umíst•ní stavby nebo zdiva územního souhlasu s stožárová a v•žová s 7m vn•jší hrany umíst•ním stavby, pokud venkovním p•ívodem s p•dorysu stanice p•evodem nap•tí z úrovn• není podle stavebního ve všech sm•rech nad 1 kV a menší než 52 zákona vyžadován ani jeden z t•chto doklad•, potom kV na úrove# nízkeho dnem uvedení za•ízení nap•tí elektriza•ní soustavy do kompaktní a zd•ná s 2m od vn•jšího plášt• provozu) p•evodem nap•tí z úrovn• stanice ve všech nad 1 kV a menší než 52 sm•rech kV na úrove# nízkého nap•tí vestav•né 1m obestav•ní výrobna elekt•iny 20 m vn•jšího líce obvodového plášt•

plynárenská za•ízení *

nízkotlaké a st•edn•tlaké plynovodní ochranné pásmo (vzniká dnem nabytí právní p•ípojky v zastav•ném území obce moci územního rozhodnutí o umíst•ní stavby nebo ostatní plynovody a plynovodní územního souhlasu s p•ípojky umíst•ním stavby, pokud technologické objeky není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z t•chto doklad•, potom dnem uvedení plynárenského za•ízení do provozu)

1m

4m 4m

p•dorysu za•ízení vysazování trvalých porost• ko•enících do v•tší hloubky n•ž 200 mm nad povrch plynovodu ve volném pruhu pozemk• o ší•ce 2 m na ob• strany od osy plynovodu nebo p•ípojky


výjimky

odkaz § 46 zákona •. 458/2000 Sb.

§ 68 zákona souhlas •. 458/2000 provozovatele p•epravní soustavy, Sb. provozovatele distribu•ní soustavy, provozovatele zásobníku plynu nebo provozovatele p•ípojky

typ za•ízení za•ízení pro výrobu •i rozvod teplené energie

komunika•ní vedení

za•ízení

specifikace

komunika•ní nadzemní vedení

podzemní

rádiové za•ízení a rádiové sm•rové spoje

typ omezení vzdálenost m••eno od zákazy vysazování obvodu ochranné pásmo (vzniká 2,5 m trvalých (p•dorysu) dnem nabytí právní moci územního porost• za•ízení rozhodnutí o umíst•ní stavby nebo územního souhlasu s umíst•ním stavby, pokud není podle stavebního zákona vyžadován ani jeden z t•chto doklad•, potom dnem uvedení za•ízení pro výrobu •i rozvod tepelné energie do provozu) ochranné pásmo (vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umíst•ní stavby, rozhodnutí o chrán•ném území nebo o ochranném pásmu )

podle rozhodnutí o umíst•ní stavby, rozhodnutí o chrán•ném území nebo o ochranném pásmu

ochranné pásmo (vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o umíst•ní stavby) ochranné pásmo (vzniká dnem nabytí právní moci rozhodnutí o chrán•ném území nebo o ochranném pásmu )

vyjímky písemný souhlas provozovatele za•ízení

1,5 m

krajního vedení

vysazování trvalých porost•

odkaz § 87 zákona •. 458/2000 Sb.

§ 102, § 103 zákona •. 127/2005 Sb. , zákon •. 183/2006 Sb.

souhlas vlastníka

podle rozhodnutí o chrán•ném území nebo o ochranném pásmu

Zpracováno dle: Zákona •. 458/2000 Sb. o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odv•tvích a o zm•n• n•kterých zákon• (energetický zákon). Zákona •. 127/2005 Sb. o elektronických komunikacích a o zm•n• n•kterých souvisejících zákon• (zákon o elektronických komunikacích). Zákona •. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním !ádu (stavební zákon). * obecn• platí v ochranném pásmu zákaz provád•t •innosti, které by mohly ohrozit plynárenská za!ízení, jejich spolehlivost a bezpe•nost provozu. (§ 68 odst. 3 zákona •. 458/2000 Sb.)


P•íloha •. 11

Minimální vzdálenost výsadby strom• vedle komunikace

Následující informace vyplývají z •SN 73 6101 Projektování silnic a dálnic. Tato norma platí pro projektování silnic, dálnic a ve•ejn• p•ístupných ú•elových komunikací ve volné krajin•, a to pro p•eložky a rekonstrukce spojené s p•estavbou zemního t•lesa. Neplatí pro polní cesty. Nejv•tší rozhodující vzdálenost pevné p•ekážky bez svodidla:

Za touto vzdáleností lze bez problém• provád•t výsadbu.


P•íklady schématického znázorn•ní bez použití svodidla: Komunikace v zá•ezu: Výsadba stromu dle grafu je možná, pokud se kmen dosp•lého jedince ve výšce 1 m nad vozovkou bude nacházet v minimální vzdálenosti 3 m od hrany zpevn•né krajnice.

Komunikace v násypu: Výsadba stromu dle grafu je možná, pokud se kmen dosp•lého jedince ve výšce -2 m pod vozovkou bude nacházet v minimální vzdálenosti 9,5 m od hrany zpevn•né krajnice.


Strom v úrovni nivelety okraje vozovky: Výsadba stromu dle grafu je možná, pokud se kmen dosp•lého jedince v úrovni nivelety okraje vozovky bude nacházet v minimální vzdálenosti 5 m od hrany zpevn•né krajnice.


P•íloha •. 12

Seznam p•edpis• definujících umíst•ní svodidel

•eské státní normy (•SN) •SN 73 6101

Projektování silnic a dálnic

•SN 73 7001

EN 1317-1 Silni•ní záchytné systémy •ást 1: Terminologie

•SN 73 7001

EN 1317-2 Silni•ní záchytné systémy •ást 2: Svodidla

Technické podmínky (TP): TP 114

Svodidla na pozemních komunikacích

TP 128

Ocelové svodidlo NH4 prostorové uspo•ádání

TP 166

Ocelové svodidlo FRACASSO

TP 167

Ocelové svodidlo NH4

TP 168

Ocelové svodidlo VOEST – ALPINE

TP 185

Ocelové svodidlo ZSSK/H2

TP 190

Ocelové svodidlo ZSODS1/H2

TP 191

Ocelové svodidlo MS4/H2

TP 196

Ocelové svodidlo Vario Guard

TP 203

Ocelová svodidla (svodnicového typu)

TP 206

Betonové svodidlo kotvené MSK 2007

TP 223

Betonové svodidlo SSŽ S97

TP 227

Ocelové svodidlo ZSSAM/H2

TP 228

Betonové svodidlo DELTA BLOC

TP 230

Ocelové svodidlo ZSH 2


P•íloha •. 13

Orienta•ní množství dávky vody pro jednu zálivku

Rozsah skute•n• realizované zálivky se •ídí 5.3.5. Obecn• platí, že p•i plošné závlaze 1 mm závlahové dávky (což je 1 l vody na m2), provlh•í 10 mm p•dního substrátu. U bodové závlahy, která je p•i pé•i o stromy nej•ast•ji provád•na) je nutno po•ítat se zvýšenou dávkou pro stejn• hluboké prolití.

Typ stromu

Závlahová dávka

Špi•ák 60-80 cm

10 l

Špi•ák 80-125 cm

15 l


20 l


30 l

Vysokokmen OK 8-10 cm

30 l


45 l


60 l


80 l


100 l


130 l


150 l


200 l


P•íloha •. 14

Ilustrace

Obr. 1 Výsadba ve svahu (4.6.2). Obr. 2 Výsadba stromu a rozm•ry kotvení (4.8.8).


Obr. 3 Postup výsadby stromu (4.4.5).

Obr. 4 Zv•tšení proko•enitelného prostoru spojovacím p•íkopem (2.2.11). - 44 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

Obr. 5 Tvorba stá!ejících se ko•en" (4.2.4).

Obr. 6 Modelové typy tvar" výsadbových jam – základní (4.4.2).

Obr. 7 Modelové typy tvar" výsadbových jam – paprs!ité (4.4.2).


Obr. 8 Použití drenáže v p•ípad• Obr. 9 Výsadba nad úrove! terénu v p•ípad• vyšší nepropustného p•dního horizontu hladiny spodní vody (4.4.8). (4.4.8).

Obr. 10 Úprava ko•en" p•i výsadb• (4.6.5). - 46 © 2013 Lesnická d•eva•ská fakulta, Mendelova univerzita v Brn• © 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R

Obr. 11 Typy nadzemního kotvení (4.8.2).

Obr. 12 Typy podzemního kotvení (4.8.10).



P•íloha •. 15 Seznam zpracovávaných Standard• pé•e o p•írodu a krajinu (Arboristické standardy)

00 00 001 01

Obecné Názvosloví Kontroly, hodnocení, plánování

01 001

Hodnocení stavu strom•

01 002

Ochrana strom• p•i stavební •innosti

01 003

Konflikt vegetace a staveb

01 004

Ochrana biotop•

02

Technologické postupy

02 001

Výsadba strom•

02 002

"ez strom•

02 003

Výsadba a •ez ke••

02 004

Bezpe•nostní vazby a podp•ry

02 005

Kácení strom•

02 006

Ochrana strom• p•ed úderem blesku

02 007

Úprava stanovištních pom•r• strom• a ke••

02 008

Výchova porost•

02 009

Speciální ošet•ení strom•

02 010

Doprovodná vegetace komunikací

03

Bezpe•nost p•i práci a ochrana zdraví

03 001

Zajišt•ní prostoru p•i arboristických operacích

03 002

Ochranné prost•edky p•i stromolezení

03 003

Pracovní postupy p•i stromolezení

03 004

Práce s jednomužnou motorovou pilou

03 005

Práce s hydraulickou plošinou

03 006

Práce s je•ábem



© 2013 Mendelova univerzita v Brn• Lesnická a d•eva•ská fakulta Zem•d•lská 3 613 00 Brno

© 2013 Agentura ochrany p•írody a krajiny •R Kaplanova 1931/1 148 00 Praha 11

SPPK A02 001 www.standardy.nature.cz 2013

4.1 Transport a pé!e o výsadbový materiál... 12

Recommend Documents