38
4. Neziskové organizace – typologie Představím si svobodně myslící lidi, kteří se sdružují, aniž je nějaký úřad musel zmobilizovat. Kteří dávají dohromady své nápady, znalosti a síly, protože se jim protiví bezmoc. Kteří neměří prospěšnost práce její výnosností. Kteří dohlédnou dál než od jednoho funkčního období ke druhému. Kteří to mívají těžké, protože svou odpovědnost odmítají zlehčit. Ale kteří jsou solí země, protože pojmům, jako je demokracie nebo občanství, dávají novou chuť a novou přitažlivost. spisovatel a publicista Antonín Přidal
Bohatost poslání a rozmanitost cílů neziskových organizací je determinována rozsahem selhání společnosti a okruhem problémů, které z těchto selhání vyplývají. Pro dostatečné pochopení poslání a cílů neziskových organizací, pro jejich přesnější rozbor je potřeba nalézt vhodná kritéria jejich klasifikace. Pro členění neziskových organizací lze uplatnit celou řadu kritérií a hledisek. R. Duben uvádí : „ … vlastnické vztahy, obsah cílů organizace, právní formu, velikost a strukturu organizace, zaměření činnosti organizace, způsob financování, charakter odběratele, subjekt managementu, charakter rozhodovacích procesů apod.“
2)
J. Rektořík doplňuje tento výčet dalšími možnosti třídění: „ … kritérium
zakladatele, charakteristiky realizovaných činností, kriterium globálního charakteru poslání organizace.“ 8) Některá kritéria mají spíše všeobecný charakter, jiná jsou více specifická. Jako nejvhodnější kriterium pro rozdělení organizací vyvíjejících činnost v neziskovém sektoru lze vybrat kritérium globálního charakteru poslání organizace. Podle tohoto třídícího znaku, jak uvádí J. Rektořík
8)
, můžeme pro naše potřeby
vymezit pět základních skupin:
I.
Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné, s globálním posláním vzájemně prospěšné činnosti.
II.
Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné, s globálním posláním veřejně prospěšné činnosti.
III.
Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu, globálním posláním veřejná správa a veřejně prospěšná činnost.
IV.
Neziskové ostatní veřejnoprávní organizace, globálním posláním veřejně prospěšná činnost
39 Neziskové soukromoprávní organizace typu obchodní společností (jedná se
V.
o výjimečné případy neziskových organizací) s možností globálního poslání veřejně i vzájemně prospěšné činnosti. Výše uvedené
skupiny můžeme dále konkretizovat v tabulkové formě
s vymezením úplného názvu, základní legislativy (bez dodatků a novelizací) a institucionální formy registrace. Tabulka č. 2 Neziskových organizace působících v České republice k 31.5. 2000 Typ I Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné P.č.
Název
1
Občanská sdružení vč. odborových organizací
Základní legislativa 83/90 Sb., o sdružování občanů
Registrace Ministerstvo vnitra
2
Zájmová sdružení právnických osob 40/64 Sb., obč. zákoník §20f-§20j
3
Sdružení bez právní subjektivity
40/64 Sb., obč. zákoník §829-§841
4
Komora daňových poradců
523/92 Sb., o daňovém poradenství
Ze zákona
5
Komora auditorů
524/92 Sb., o auditorech
Ze zákona
6
Česká lékařská komora 220/91 Sb., o ČLK, ČSK, ČLéK.
Ze zákona
85/96 Sb., o advokacii
Ze zákona
Česká stomatologická komora
Místně příslušný okresní úřad Jen smlouva o sdružení (není nutná registrace)
Česká lékárnická komora
7
Česká advokátní komora
8
Česká komora architektů a česká komora autorizovaných inženýrů a 360/92 Sb.,
Ze zákona
techniků činných ve výstavbě
9
Notářská komora ČR a notářské komory (regionální)
358/92 Sb., o notářích a jejich činnosti
Ze zákona
10
Komora patentových zástupců
237/91 Sb., o patentových zástupcích
Ze zákona
11
Komora veterinárních lékařů
381/91Sb., o komoře veterinárních lékařů
Ze zákona
12
Hospodářská komora ČR
301/92 Sb., o Hospodářské komoře ČR a o
Agrární komora ČR
Agrární komoře ČR
Ze zákona
40 Typ II Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné P.č.
Název
Základní legislativa
Obecně prospěšné společnosti
13
Nadace a nadační fondy
14
248/95
Sb.,
o
obecně
Registrace
prospěšných Rejstřík o.p.s. (u příslušného
společnostech
soudu)
227/97 Sb., o nadacích a nadačních fondech
Místně příslušný rejstříkový soud
Politické strany a hnutí
15
424/91
Sb.,
o
sdružování
v politických Ministerstvo vnitra
stranách a hnutích Církve a náboženské společnosti
16
308/91 Sb., o svobodě náboženské víry a Ministerstvo kultury postavení církví a náboženských společností
Organizace s cizím prvkem
17
116/85 Sb., o podmínkách činnosti organizací Ministerstvo vnitra s mezinárodním prvkem v CSSR
Typ III Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu (zde jsou uvedeny pouze příklady významných institucí – obce, okresní úřady, instituce, které mají ve státním rozpočtu svoji kapitolu apod.) P.č. 18
Název Rozpočtové
organizace
Základní legislativa včetně 576/90
zálohovaných
Sb.,
o
pravidlech
hospodaření
s rozpočtovými prostředky ČR 576/90
Sb.,
o
pravidlech
hospodaření
Registrace Úřední věstník
19
Příspěvkové organizace
20
Okresní úřady
425/90 Sb., o okresních úřadech
Ze zákona
21
Obce
367/90 Sb., o obcích
Ze zákona
22
Dobrovolné svazky obcí
23
Akademie věd ČR
283/92 Sb., o akademii věd ČR
24
Vězeňská služba a justiční stráž
555/92 Sb., o vězeňské službě a justiční stráži Ze zákona
25
Grantová agentura ČR
26
Český statistický úřad
s rozpočtovými prostředky ČR
116/85 Sb., o obcích; 40/64 Sb., občanský zákoník
300/92 Sb., o státní podpoře výzkumu a vývoje 89/95 Sb., 2/96 Sb., o Českém statistickém úřadu, o statistické službě
Úřední věstník
Místně příslušný úřad Ze zákona
Ze zákona Ze zákona
Typ IV Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace (příklady) P.č.
Název
Základní legislativa
Registrace
27
Český rozhlas
484/91 Sb., o Českém rozhlase
Ze zákona
28
Česká televize
483/91 Sb., o České televizi
Ze zákona
29
Státní podnik
77/97 Sb., o státním podniku
Ze zákona
41 30
Nejvyšší kontrolní úřad
166/93 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu
Ze zákona
31
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR
551/91 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně Ze zákona
32
Státní fond životního prostředí
381/91 Sb., o Státním fondu životního prostředí
Obchodní rejstřík
33
Státní fond kultury
239/92 Sb., o Státním fondu kultury
Obchodní rejstřík
34
Státní fond na podporu české kinematografie
241/92 Sb., o Státní fondu na podporu české Obchodní rejstřík
35
Fond tržní regulace v zemědělství
36
Fond národního majetku
171/91 Sb., o Fondu národního majetku
Obchodní rejstřík
37
Pozemkový fond ČR
569/91 Sb., o Pozemkovém fondu ČR
Obchodní rejstřík
38
Fond dětí a mládeže
113/93 Sb., o Fondu dětí a mládeže
Obchodní rejstřík
ČR
kinematografie 472/92
Sb.,
o
Fondu
tržní
regulace Obchodní rejstřík
v zemědělství
Typ V Neziskové organizace typu obchodních společností (zřízené za jiným účelem než k podnikání) P.č. 39
Název Společnost s ručením omezeným
Základní legislativa
Registrace
513/91Sb., obchodní zákoník Obchodní rejstřík §105-§153
40
Akciová společnost
513/91Sb., obchodní zákoník Obchodní rejstřík §154-§220
41
Družstvo
513/91Sb., obchodní zákoník Obchodní rejstřík §221-§260
4.1 Přehled základních informací o fungování neziskových organizací v České republice Neziskové organizace představují poměrně rozsáhlé spektrum druhů a forem, jak o tom svědčí jejich předcházející klasifikace. Rozsah, ale i cíl skript omezuje možnost podrobného rozboru jednotlivých organizací.
Proto jsou jednotlivé neziskové
organizace popsány pouze v základních rysech. Více prostoru bude věnováno organizacím druhého a třetího typu, z důvodu jejich zásadního významu pro veřejný a soukromý neziskový sektor. Základní informace jsou vybírány z platných zákonů, odborné literatury a poznatků z praxe.
42 4.1.1 Neziskové soukromoprávní organizace vzájemně prospěšné Do této skupiny patří občanská sdružení, zájmová sdružení právnických osob, sdružení bez právní subjektivity a profesní komory. Občanská sdružení Občané mají právo se svobodně sdružovat bez povolení státního orgánu. Občanské sdružení registruje ministerstvo vnitra. Občanské sdružení je samostatnou právnickou osobou s přiděleným identifikačním číslem od Českého statistického úřadu. Návrh na registraci podává nejméně tříčlenný přípravný výbor, ve kterém alespoň jedna osoba musí být starší 18 let. Ministerstvo vnitra registruje stanovy, které musí obsahovat: -
název sdružení (příp. i zkratku, bude-li používána) – sídlo,
-
cíl činnosti,
-
orgány sdružení a způsob jejich ustavování a určení orgánů a funkcionářů oprávněných jednat jménem sdružení,
-
ustanovení o organizačních jednotkách - zásady hospodaření.
Zánik sdružení může nastat: -
dobrovolným rozpuštěním nebo sloučením s jiným sdružením,
-
pravomocným rozhodnutím MV o jeho rozpuštění.
Příklady občanských sdružení: -
odborové organizace,
-
tělovýchovné jednoty,
-
zahrádkáři,
-
rybářské spolky,
-
chovatelé včetně včelařů,
-
spolky žen,
-
Český červený kříž - upraven zákonem č. 126/92 Sb. o ochraně znaku a názvu Červeného kříže. Červený kříž má postavení a oprávnění národní společnosti podle Ženevských úmluv a poskytuje služby přesně vymezené zákonem,
43 -
myslivecká sdružení a Český myslivecký svaz - upraveno zákonem č. 512/92 Sb. o myslivosti, který upravuje souhrn práv a povinností ohledně ochrany, chovu, lovu a k těmto účelům využívání honebních pozemků,
-
Obec architektů, Obec moravskoslezských spisovatelů,
-
Asociace muzeí a galerií,
-
amatérské kulturní spolky
-
Rada státních galerií,
-
sdružení pro správ bytového fondu u bytů převzatých do vlastnictví, občanů a pod. Legislativní úprava: zákon č. 83/90 Sb. ve znění pozdějších předpisů 300/91 Sb.,
513/91 sb., 68/93 Sb. o sdružování občanů. Výše uvedená legislativa se netýká politických stran a hnutí, církví a náboženských společností. Účetnictví je vedeno podle zákona č. 563/91 Sb. a pokyny MF V/20531 /92. Zájmová sdružení právnických osob Právnické osoby zakládají sdružení k ochraně svých zájmů nebo k dosažení jiného účelu. Znamená to, že tento typ sdružení může být ustaven i jako zisková organizace. Rozhodující je její poslání zapracované do zakladatelské smlouvy. Zájmové sdružení právnických osob je právnickou osobou, která se zakládá: -
písemnou zakladatelskou smlouvou nebo,
-
schválením účelu založení na ustavující členské schůzi., ze které musí být sepsán zápis (notářsky ověřený) se seznamem zakládajících členů (jména, názvy, bydliště, sídla) a jejich podpisy. Přílohou smlouvy nebo zápisu musí být stanovy.
Stanovy musí obsahovat: -
název,
-
sídlo,
-
předmět činnosti,
-
úpravu majetkových poměrů,
-
vznik a zánik členství,
-
práva a povinnosti členů,
44 -
orgány sdružení a vymezení jejich působnosti,
-
způsob zrušení sdružení a naložení s jeho likvidačním majetkem - výši členského příspěvku. Sdružení jako právnická osoba odpovídá svým majetkem za nesplnění svých
povinností. Právní způsobilosti sdružení nabývá zápisem do registru sdružení, který vede okresní úřad dle sídla sdružení. Sdružení zaniká výmazem z registru, kterému předchází likvidace, jestliže sdružení nepřechází na právního nástupce. Legislativa: zákon č. 40/64 Sb. občanský zákoník §20f - 20j ve zněni pozdějších předpisů. Sdružení vede účetnictví podle zákona č. 563/91 Sb. a pokyny MF V/20531 /92. Sdružení bez právní subjektivity, tj. sdružení na základě smlouvy o sdružení osob Toto sdružení nemá způsobilost k právům a povinnostem a může se sdružovat i za účelem dosažení zisku na základě vloženého majetku. Své poslání sdružení definuje v zakládací smlouvě, ve které jsou také uvedeny majetkové hodnoty, které do sdružení jednotlivé osoby vnáší. Sdružení se neregistruje a zaniká z vůle účastníků smlouvy o sdružení většinou po splnění poslání, které bylo motivem založení. Účetnictví i zdanění zajišťuje každý subjekt samostatně dle odpovídajících zákonů. Nejde o typickou soukromoprávní neziskovou organizaci. Legislativa: zákon č.40/64 Sb. občanský zákoník §829 - §841 ve znění pozdějších předpisů. Profesní komory V současném zákonodárství jde většinou o komory, které mají většinou povinné členství. I přesto jde o organizace, které mají charakter vzájemně prospěšných společností, ale u některých z nich se projevuje významně i prvek veřejné prospěšnosti (garance kvality výkonu povolání jejich členů s dopadem na veřejné služby, prodloužená "ruka" výkonné moci v řešení přestupků členů komory a jejich
45 potrestání apod.). Komory vedou účetnictví podle zákona 563/91 Sb. a navazujících pokynů MF. a) Komora daňových poradců Zákon č. 523/1992 Sb. o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky upravuje vznik, postavení a působnost Komory daňových poradců České republiky, která sdružuje všechny daňové poradce a rozhoduje ve věcech oprávnění k výkonu daňového poradenství a o disciplinárních opatřeních. Daňovým poradcem může být podle tohoto zákona jen fyzická osoba zapsaná v seznamu daňových poradců, .z toho vyplývá, že členství v této komoře je pro daňové poradce povinné. Komora mimo jiné dohlíží na řádný výkon funkce daňového poradenství, po dohodě s Ministerstvem financí vydává zkušební řád; vede seznam daňových poradců a vydává osvědčení k výkonu daňového poradenství. b) Česká lékařská komora, Česká stomatologická komora a Česká lékárnická komora Tyto komory jsou zřízeny podle zákona č. 22/91 Sb. Podle tohoto zákona vyplývá pro všechny lékaře, stomatology a absolventy vysokoškolského studia farmacie, povinné členství v příslušné komoře, pokud chtějí na území České republiky vykonávat svoji činnost. Povinností komor je dbát na odbornost vykonávané práce svých členů, hájí zájmy a čest svých členů, vedou jejich seznam. c) Komora auditorů Zákon č. 524/92 Sb. o auditorech a Komoře auditorů ČR upravuje postavení a činnost auditorů a~jejich asistentů, vznik, postavení a působnost komory auditorů. Auditorem podle tohoto zákona může být fyzická i právnická osoba zapsaná v seznamu auditorů, který je veden komorou auditorů a to na základě úspěšně složených odborných zkoušek. Komora auditorů je právnická osoba, zabezpečuje mimo jiné zvyšování odbornosti auditorů, provádí odborné zkoušky, vydává osvědčení k výkonu auditorské činnosti.
46 d) Česká advokátní komora Česká advokátní komora se zakládá podle zákona č. 85196 Sb. o advokacii, § 40§46. Upravuje postavení advokátů, jejichž členství je v komoře povinné, advokátem totiž může být jen fyzická osoba zapsaná v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou. Musí být splněny předpoklady určené zákonem a složeny odborné zkoušky. Komora je právnickou osobou sdružující všechny advokáty. Povinnosti komory jsou rozděleny mezi jednotlivé orgány: představenstvo, revizní komise, kárná komise a celostátní konference advokátů. e) Česká komora architektů a Česká komora autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě Tyto komory se zakládají podle zákona č. 360/92 Sb. o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě. Členem komory se stávají autorizovaní architekti, inženýři a technici splňující předpoklady uložené zákonem po složení odborné zkoušky. Obě komory jsou právnickými osobami, které hospodaří s finančními prostředky získanými z členských příspěvků, poplatků za udělení autorizace, poplatků za úkony pro členy a nečleny komory, příspěvků a darů. f) Notářská komora ČR, Notářské komory Zákon č. 358/92 Sb. o notářích a jejich činnosti (notářský řád) upravuje zásady pro činnost notářů, jejich zástupců, náhradníků a pracovníků notáře. Notářem může být fyzická osoba splňující předpoklady podle tohoto zákona, která složí notářskou zkoušku, má předepsanou pětiletou praxi. Notáře jmenuje ministr spravedlnosti na návrh Notářské komory. Notářská komora se zřizuje při krajském soudu a městském soudu Praha, je právnickou osobou sdružující všechny notáře se sídlem v jejím obvodu. Příjmy komory tvoří povinné příspěvky členů, dary a jiné příjmy. Notářské komory jsou členy Notářské komory ČR, která také je právnickou osobou. g) Hospodářská komora České republiky, Agrární komora České republiky Zákon č. 301/1992 Sb. o Hospodářské komoře české republiky a Agrární komoře České republiky, které jsou zřízeny zákonem k podpoře podnikatelských aktivit,
47 k prosazování a ochraně zájmů a k zajišťování potřeb svých členů. Komory jsou právnickými osobami a zapisují se do obchodního rejstříku. Sídlem hospodářské komory je Praha a sídlem agrární komory je Olomouc. Komory tvoří okresní komory a v Praze obvodní komory. Členy komor mohou být právnické i fyzické osoby.
4.1.2 Neziskové soukromoprávní organizace veřejně prospěšné Do této skupiny patří obecně prospěšná společnost, nadace a nadační fondy, politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti a organizace s cizím prvkem. Obecně prospěšná společnost Obecně prospěšná společnost (OPS) je právnickou osobou založenou dle uvedeného zákona, která poskytuje veřejnosti obecně prospěšné služby za předem stanovených a pro všechny uživatele stejných podmínek. Její hospodářský výsledek (zisk) nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, členů jejích orgánů nebo zaměstnanců. Musí být použit výhradně na poskytování těch služeb, pro která byla OPS založena. Zakladatelé mohou být fyzické osoby, Česká republika nebo právnická osoba (vč. obce). OPS se zakládá zakládací smlouvou a zapsanou do rejstříku OPS u příslušného rejstříkového soudu. Zakládací listina kromě obligatorních údajů jako je název, sídlo, identifikace zakladatelů apod. musí také obsahovat identifikační data členů správní rady, dozorčí rady,. způsob jednání těchto orgánů a také majetkové vklady zakladatelů OPS. Zákon vyčerpávajícím způsobem popisuje zrušení, likvidaci a zánik OPS a to především z důvodu ochrany vloženého a získaného majetku, který nemůže být vrácen zakladateli, nýbrž musí být při zániku OPS nejprve nabídnut obci, na jejímž katastru má OPS své sídlo a v případě jejího nezájmu přebírá majetek stát. Obě instituce musí takto získaný majetek použit k zajišťování obecně prospěšných služeb. Orgány OPS tvoří správní rada, která musí ze zákona vydat statut OPS, kterým se podrobněji upraví vnitřní organizace OPS Dalším orgánem OPS je
48 dozorčí rada jako její kontrolní orgán. Posledním orgánem OPS je ředitel, který nemůže být členem správní ani dozorčí rady. Kromě obecně prospěšných služeb, k jejichž poskytování byla založena, může OPS vykonávat i jiné činnosti ("doplňková činnost") za podmínky, že touto činností bude dosaženo účinnějšího využití majetku a nebude ohrožena kvalita a rozsah (dostupnost) obecně prospěšné činnosti.
OPS by měly fungovat především
v sociální oblasti, ve zdravotnictví, ve školství a v kultuře. Financování OPS je vícezdrojové. Legislativa: zákon č. 248/95 Sb. o obecně prospěšných společnostech a o změně a doplnění některých zákonů s platností od 1.1. 1996. Pro účtování OPS platí ustanovení zákona č. 563/90 Sb. o účetnictví a opatření MF ČR čj. 283/71 700/1995 z 28.11.1995. Nadace a nadační fondy Jsou definovány jako účelová sdružení majetku zřízená a vzniklá podle zákona pro dosahování obecně prospěšných cílů. Tím se rozumí zejména rozvoj duchovních hodnot, ochrana lidských práv nebo jiných humanitních hodnot, ochrana přírodního prostředí, kulturních památek a tradic a rozvoj vědy, vzdělání, tělovýchovy a sportu. Majetek nadace tvoří nadační jmění a ostatní majetek nadace, kdežto nadační fond používá k dosahování poslání, pro které byl zřízen, všechen svůj majetek. Nadace nebo nadační fond se zřizuje písemnou smlouvou uzavřenou mezi zřizovateli nebo zakládací listinou, je-li zřizovatel jediný, nebo závětí a zapisují se do nadačního rejstříku u příslušného soudu. Nadační jmění nesmí být nižší než 500 000 Kč. Orgány nadace a nadačního fondu tvoří správní rada a dozorčí rada, případně revizor. Podmínky členství v těchto orgánech jsou v zákoně přesně vymezeny, obdobně jako pravidla pro omezení nákladů souvisejících se správou nadace a nadačního fondu. Zákon podrobně vymezuje obsah výroční zprávy a také povinnost jejího uložení u rejstříkového soudu (tím se stává veřejně přístupnou). Financování nadací a nadačních fondů je vícezdrojové. Legislativa: zákon č. 227/97 Sb., o nadacích a nadačních fondech
49 Církve a náboženské společnosti: Církve a náboženské společnosti prohlašují, že mezi jejich hlavní cíle a oblasti působení patří výchova a to zejména výchova mládeže, sociální služby pro staré a nemocné, charitativní služby pro osoby sociálně nepřizpůsobivé. Církve a náboženské společnosti se registrují u Ministerstva kultury ČR. Návrh na registrací podává nejméně tříčlenný přípravný orgán církve nebo náboženské společnosti. Členové přípravného výboru musí být zletilí a svéprávní. K registraci se přikládá zřizovací listina, statut, řád, stanovy a pod. Zákon nehovoří o nutnosti majetkového vkladu zakladatelů, při registraci církve nebo náboženské společnosti. Zákon č. 308/1991 Sb., v příloze vymezuje seznam státem uznávaných církví. Církve na rozdíl od politických stran a občanských sdruženi mohou organizovat svá shromáždění bez oznámení. Zákon řeší i otázku účasti zahraničních zástupců v církvích uznávaných státem a účast českých církevních zástupců v zahraničí. Činnost církví se řídí platnými zákony a vlastními vnitřními předpisy. Činnost zajišťují prostřednictvím vnitřně zřizovaných orgánů. Církve nejsou zřízeny za účelem podnikání, avšak v zákoně není omezující opatření k podnikatelské činnosti. V praxi se podnikatelské subjekty zakládané a řízené přímo církví vyskytují spíše ojediněle.
Zákon
církvím
dovoluje
zřizovat
komunity,
řády,
společnosti
a společenství. Mohou také zřizovat účelová zařízení v oblasti vzdělávání, v oblasti charitativní a sociální. Církve mohou vlastnit nemovitý i movitý majetek. Mohou provozovat tiskárny, nakladatelství, vydavatelství, zakládat a provozovat vlastní kulturní instituce, zdravotnická zařízení, zařízení sociálních služeb. K naplňování cílů využívají církve různé finanční zdroje. Majetek církví a náboženských společností může sloužit ku prospěchu a uspokojování potřeb svých členů, nejedná-li se o majetek a finanční prostředky vymezené k realizaci sociálních či charitativních služeb pro veřejnost. Legislativa: působení církví a náboženských společností vymezuje zákon č. 308/1997 Sb., o svobodě náboženské víry a postavení církví a náboženských společností. S tímto zákonem souvisí i zákon č. 161/1992 Sb., o registraci církví a náboženských společností.
50 Politické strany Prostřednictvím těchto organizací, je realizováno právo občanů sdružovat se v politických stranách a hnutích. Zákon vymezuje vznik, registraci, hospodaření, ale i zánik strany nebo hnutí. Zakladatelé mohou založit politickou stranu nebo politické hnutí bez jakéhokoliv majetkového vkladu. Politické strany vznikají registrací u Ministerstva vnitra ČR. Návrh na registraci mohou podat nejméně tři osoby zletilé, a svéprávné. Tzv. "přípravný výbor" podává návrh na registraci. K návrhu na registraci je třeba přiložit petici alespoň jednoho tisíce občanů, požadujících vznik strany. Činnost strany se řídí platnými zákony a "Stanovami". Obsah stanov je vymezen zákonem. Nejvyšším orgánem je sjezd strany. V době mezi zasedáním sjezdů činnost strany zajišťují statutární orgány volené sjezdem. Politické strany zřizují kanceláře, jejichž prostřednictvím zjišťují činnost strany. Strany jsou odděleny od státu, nesmějí řídit státní orgány, nesmějí být ozbrojeny ani zřizovat ozbrojené složky. Politické strany se ovšem podílejí na vládnutí v České republice s pomocí svých členů, zvolených či jmenovaných do vlády a ústavodárných orgánů. Členové politických stran se podílejí i na výkonu moci v místních samosprávách. Ústavou zaručený demokratický i když ne zcela ideální a praxi vyhovující volební systém, zaručuje nemožnost vlády jedné strany. Politické strany mají zákonem zapovězeno vlastním jménem podnikat (viz § 17 odst. 2 a 3 zákona). Mohou se účastnit jako společníci nebo přímo založit obchodní společnosti nebo družstva, jejich předmětem činnosti je vydavatelství, nakladatelství, tiskárna, publikační a propagační činnost, provozování kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí, nebo výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany.
Legislativa:
Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách
a politických hnutích, ve znění zákona č. 468/1991 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 117/1994 Sb.. a zákona č. 322/1996 Sb.. Organizace s mezinárodním prvkem Realizují sdružování občanů a činnosti organizací s mezinárodním prvkem, sdružující občany jiných států. Tyto organizace se registrovaly obdobně jako občanská sdružení u Ministerstva vnitra ČR. Podle uvedeného zákona mohly být
51 zřizovány i zvláštní organizace pro zastoupení zájmů České republiky v zahraničí v mezinárodní nevládní organizaci. Činnost organizace se řídila právními předpisy svého státu, právním řádem ČR a "Stanovami", které jsou přílohou k podání návrhu na registraci. Organizace s mezinárodním prvkem novelou zákona tj. v části páté § 29 zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani, ztratily možnost vyvíjet hospodářskou činnost. Nesměly podnikat. Je otázkou právního výkladu, zda toto omezení je stále v platnosti, neboť zákon č. 157/1989 Sb., o důchodové dani již pozbyl platnosti dnem 31. 12. 1992. Legislativa: zákon č. 116/1985 Sb., o podmínkách činnosti organizací s mezinárodním prvkem v Československé socialistické republice, ve zněni již zrušeného zákona tj. v části páté § 29 zákona č. 157/1989 Sb., o důchodové dani. Soukromé vysoké školy Právně nejmladšími právnickými osobami zřizovanými za jiným účelem než za účelem podnikání jsou soukromé vysoké školy. Zákon řeší vznik a působení "soukromých" vysokých škol. Zákon rozlišuje dva typy vysokých škol a to univerzitní a neuniverzitní. Ustanovení zákona vymezují druhy a působnost orgánů vysokých škol, obsah akademických svobod, obsah pojmů rozpočet, majetek a způsob hospodaření vysokých škol. Zákon umožňuje vysokým školám vydávat vlastní vnitřní předpisy. Vydání těchto předpisů podléhá registraci Ministerstvem školství ČR. Část třetí § 39 a násl. zákona č. 171/1998 Sb., řeší vznik, působení, hospodaření a další právní otázky soukromých vysokých škol. Vznik soukromé vysoké školy vyžaduje státní souhlas prostřednictvím Ministerstva školství ČR. Oprávnění soukromé vysoké školy je nepřevoditelné a nepřechází na právní nástupce. Zákon č. 111/1998 Sb., výslovně nepředepisuje právní formu soukromé vysoké školy. Zákon se zmiňuje o možnosti udělit státní souhlas ještě před zápisem právnické osoby, která má působit jako soukromá vysoká škola, do obchodního rejstříku. V případech zřizování soukromých vysokých škol najde zřejmě uplatnění ustanovení § 56 odstavce 1), obchodního zákoníku, které připouští založení společnosti s ručením omezeným (spol. s.r.o.) a akciové společnosti (a.s.) i za jiným účelem než za účelem podnikání. § 40 odstavec 2) zákona č. 111/1998 Sb., zmiňuje i možnost
52 zřízení soukromé vysoké školy dle zákona č. 248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech. Studijní programy soukromých vysokých škol podléhají akreditaci Ministerstvem školství CR. Další ustanovení zákona řeší mimo jiné procesní otázky týkající se studia, přijímacího řízení, udělování titulů, otázky poplatků za studium, povinnosti studentů a další. Legislativa: zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2), které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999 a § 108 odst. 3), který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001.
4.1.3 Neziskové veřejnoprávní organizace rozpočtového a příspěvkového typu Do této skupiny se zařazují rozpočtové a příspěvkové organizace, obce, okresní úřady a dobrovolné svazky obcí. Rozpočtové a příspěvkové organizace Rozpočtové organizace (RO) a příspěvkové organizace (PO) zaujímají významné místo v celospolečenském reprodukčním procesu. Činnost většiny těchto organizací nelze provozovat na principu samofinancování. Své služby poskytují většinou bezplatně (rozpočtové organizace) nebo za ceny nižší, než jsou náklady poskytovaných služeb. Zřizovatelem těchto organizací je republikový orgán nebo orgány místní veřejné správy. V závislosti na tom jaké úkoly plní jednotlivé organizace, dělí se jejich působnost na působnost v rámci celé republiky, nebo v rámci příslušného regionu. Podle těchto kritérií se tyto organizace rozdělují na ústředně řízené a v působnosti okresů a míst. Rozpočtové a příspěvkové organizace jsou v oblasti financování napojeny buď na republikový rozpočet nebo na rozpočet okresního nebo obecního (městského) úřadu. Rozpočtové organizace hospodaří podle rozpočtu, nikoliv dle zásad tvorby zisku. Znamená to, že činnost rozpočtových organizací financuje zřizovatel. Příspěvkové organizace jsou napojeny na rozpočet svého zřizovatele finančním vztahem –
53 příspěvkem nebo odvodem. Podle platných právních předpisů o výsledku hospodaření příspěvkových organizací rozhoduje zřizovatel. Příklady rozpočtových organizací: ministerstva, ústřední orgány státní správy, Vězeňská služba ČR, Grantová agentura ČR, nemocnice, základní školy atd. Příklady příspěvkových organizací: muzea, galerie, knihovny, památníky, sportovní zařízení, všechny stupně škol a školská zařízení, zoologické zahrady, nemocnice, sociální zařízení a další. Legislativa: Vyhláška ministerstva financí ČR č. 205/91 Sb. o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací. Okresní úřady Zřizovatelem okresního úřadu (OkÚ) je vláda. Ta může rovněž změnit jeho území, případně jeho sídlo.
V čele OkÚ je přednosta, kterého na návrh ministra vnitra
jmenuje vláda (obdobně může být přednosta odvolán). Okresní úřad vykonává všeobecnou státní správu na svém území ve věcech stanovených uvedeným zákonem. Přezkoumává rozhodnutí obcí, stanoví pověřeným obecním úřadům jejich rozsah výkonu státní správy jakož i jejich územní obvod tak, aby každá obec na území ČR byla začleněna do územního obvodu některého okresního úřadu. V územním obvodu OkÚ je voleno okresní shromáždění obecními zastupitelstvy podle stanoveného směrného čísla obcemi příslušného obvodu. Okresní úřady mohou se souhlasem okresního shromáždění a ministra vnitra vstupovat do regionálních sdružení (seskupení) se zahraničními partnery. Okresní úřady nemohou vstupovat do zájmových sdružení právnických osob (občanský zákoník - zákon č. 40/94 §20f - §20j). Organizační řád a strukturu ( tj. počet a druhy referátů) OkÚ stanoví přednosta se souhlasem ministerstva vnitra. Okresní úřad je napojen na státní rozpočet (vytváří tak rozpočtovou organizaci specifického druhu), sestavuje svůj rozpočet, hospodaří podle něj a vypracovává závěrečný účet podle zákona č. 576/90 Sb. a 563/91 Sb.. Zabezpečuje transfer prostředků ze státního rozpočtu určeným obcím.
54 Na základě schválených dotací ze státního rozpočtu do rozpočtů OkÚ a obcí stanoví ministerstvo vnitra počet pracovníků, výši osobních a věcných výdajů spojených s výkonem státní správy pro každý okresní úřad a pro obce v okrese, na které je přenesen výkon státní správy. Okresní úřad může zakládat společnosti podle obchodního zákoníku, .rozpočtové a příspěvkové organizace (nemocnice, muzea, knihovny, archivy apod.) Legislativa: zákon č. 425/90 Sb. ve znění zákona č. 403/92 Sb. o okresních úřadech.
Obce Území obce (města) tvoří jedno katastrální území nebo soubor katastrálních území, jestliže se obec člení na části. Obec je právnická osoba, má vlastní majetek a finanční zdroje, hospodaří s nimi samostatně za podmínek stanovených zákony jak jsou uvedeny v úvodu této kapitoly. Občany obce jsou všechny osoby, které mají v obci trvalý pobyt, případně další s čestným občanstvím. Každá část území České republiky patří nějaké obci a území každé obce je součástí některého okresu. Obce se mohou slučovat nebo rozdělovat (rozhoduje se referendem). Obec spravuje své záležitosti samostatně a do její samostatné působnosti patří zejména: hospodaření s majetkem obce, vydávání obecně závazných vyhlášek, úkoly v oblasti školství, sociální péče, zdravotnictví, kultury, záležitosti veřejného pořádku, zásobování obce vodou a energiemi, čistota obce, svoz odpadů, sestavování rozpočtů apod.. Na obec může být také přenesen výkon státní správy. Výkon veřejné volby a veřejné kontroly realizuje v obci obecní zastupitelstvo volené v komunálních volbách občany obce na dobu čtyř let. Výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti je obecní rada, která se při výkonu samostatné působnosti odpovídá obecnímu zastupitelstvu. V čele obecní rady a obecního úřadu stojí starosta volený obecním zastupitelstvem. Zastupuje obec navenek. Pro výkon samostatné působnosti i přenesené působnosti je zřízen obecní úřad, který tvoří starosta, zástupce starosty, tajemník obecního úřadu a další pracovníci organizovaní do odborů či referátů podle rozhodnutí obecní rady. Obec sestavuje svůj rozpočet. Hospodaří s prostředky státního rozpočtu, s výnosy daní, které jdou do místního rozpočtu, výnosů z poplatků a dalšími prostředky z činnosti obce. Obec může zakládat společnosti podle obchodního zákoníku, rozpočtové a příspěvkové
55 organizace, další neziskové organizace a také dobrovolné svazky obcí. Obce se nemohou sdružovat podle zákona o sdružování občanů. Legislativa: Zákon č. 367/90 Sb. o obcích (obecní zřízení) ve znění pozdějších předpisů Dobrovolné svazky obcí Obce mohou vytvářet dobrovolné svazky obcí a to podle pravidel uvedených v §20f 20j zákona 40/64 Sb. - občanský zákoník (zájmová sdružení právnických osob) pro zabezpečení povinností, které pro obec vyplývají z její samostatné působnosti pod písmeny n), p) a r) zákona o obcích (př. školství, soc. služby, zdravotnictví, čistota obce, zabezpečení obce vodou a energiemi atd.). Obec může na svazek přenést svůj majetek včetně finančních prostředků jen v rozsahu, který slouží k vykonávání činností, které na svazek přenesla. Svazek sestavuje svůj rozpočet a hospodaří podle něj, dále vede účetnictví o stavu a pohybu majetku, o svých příjmech a výdajích a o finančních vztazích k rozpočtu obcí, které svazek vytvořily. Návrh rozpočtu a vyúčtování hospodaření za uplynulé roční období musí být vhodným způsobem zveřejněno nejméně 30 dnů před projednáním na zasedání orgánu svazku, aby se k němu mohli občané obcí, které svazek vytvořily, vyjádřit (jde o formu veřejné kontroly). hospodaření svazku podléhá auditu OkÚ nebo auditorem. Občané obcí, které vytvořily svazek, pokud dosáhli 18 let, jsou oprávněni účastnit se zasedání svazku a nahlížet do zápisu z jeho jednání a podávat orgánu svazku písemné návrhy. Odporuje-li opatření svazku nebo jeho orgánu zákonu, pozastaví vláda jeho výkon. Nezjedná-li svazek nebo jeho orgán do 30 dnů nápravu, předloží vláda věc Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR. Svazek může zakládat právnické osoby k plnění úkolů, pro něž byl vytvořen. Legislativa: zákon č. 367/90 Sb. o obcích ve znění pozdějších předpisů §20a 20e.
56 Veřejné vysoké školy Právně nejmladšími právnickými osobami zřizovanými za jiným účelem než za účelem podnikání jsou právnické osoby zřizované dle zákona č. 111/1998 Sb., o vysokych školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2), které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999 a § 108 odst. 3), který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001. Zákon řeší samostatnou právní existenci a působení veřejných vysokých škol (viz § 5 a násl.). Zákon rozlišuje dva typy vysokých škol a to univerzitní a neuniverzitní. Ustanovení zákona vymezují druhy a působnost orgánů vysokých škol, obsah akademických svobod, obsah pojmů rozpočet, majetek a způsob hospodaření vysokých škol. Zákon umožňuje vysokým školám vydávat vlastní vnitřní předpisy. Vydání těchto předpisů podléhá registraci Ministerstvem školství ČR.
Dle
ustanovení § 5 zákona č. 111/1998 Sb., se veřejná vysoká škola zřizuje a zrušuje zákonem. Zákon též stanoví v případech zrušení veřejné vysoké školy právnické osoby, na které přechází majetek a závazky zrušené vysoké školy a které veřejné vysoké školy umožní dokončení vysokoškolského vzdělání namísto zrušené veřejné vysoké školy. § 78 a násl. zákona o vysokých školách řeší podmínky akreditace studijních programů vysokých škol. § 87 a násl. uvedeného zákona vymezuje působnost Ministerstva školství ČR ve vztahu k vysokým školám. Legislativa: zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů. Zákon nabyl účinnosti dnem 1. července 1998, s výjimkou § 1 až 82, § 84 až 99, § 101 až 107 a § 108 odst. 2), které nabývají účinnosti dnem 1. ledna 1999 a § 108 odst. 3), který nabývá účinnosti dnem 31. prosince 2001. Legislativa pro všechny organizace zařazené do této typové skupiny: zákon č. 576/90 Sb. o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) ve znění zákonů 579/91 Sb., 166/92 Sb., 321/92 Sb., 10/93 Sb., 189/93 Sb., 268/94 sb., 305/95 Sb. Vyhláška ministerstva financí ČR č. 205/91 Sb. o hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu ČR a o finančním hospodaření rozpočtových a příspěvkových organizací. Opatření ministerstva financí č.j. V/20 530/92, kterým se stanoví účtová osnova a postupy účtování pro rozpočtové a příspěvkové organizace a obce
57 ve znění pozdějších opatření ministerstva financí. Zákon č. 563/91 Sb. o účetnictví. Daňové zákony.
4.1.4 Ostatní neziskové veřejnoprávní organizace Pro naše potřeby uvádíme pouze některé příklady těchto neziskových organizací:
-
Český rozhlas a Česká televize,
-
Nejvyšší kontrolní úřad,
-
Český statistický úřad,
-
Česká národní banka,
-
Všeobecná zdravotní pojišťovna ČR,
-
Státní fondy.
Český rozhlas a Česká televize Rozhlasové a televizní vysílání může být provozováno až po přidělení licence, kterou uděluje Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, zřízená uvedeným zákonem, při čemž platí, že na udělení licence není právní nárok. Licence platí po dobu, na kterou byla udělena, dnem zániku nebo úmrtí provozovatele, rozhodnutím Rady. Česká televize je právnickou osobou, nezapsanou v obchodním rejstříku. Poskytuje službu veřejnosti České republiky tvorbou a šířením televizních programů na celém území České republiky. Jejím posláním je poskytovat objektivní, ověřené, všestranné a vyvážené informace pro svobodné vytváření názorů, rozvíjet kulturní identitu
národa,
zprostředkovávat
ekologické
informace,
sloužit
vzdělávání
a výchově. Legislativa: zákon č. 483/91 Sb. o České televizi. Český rozhlas je právnickou osobou, hospodaří se svým majetkem, poskytuje službu veřejnosti České republiky tvorbou a šířením rozhlasových programů na celém území ČR. Jeho poslání je totožné s posláním České televize.
58 Legislativa: zákon č. 484/91 Sb. o Českém rozhlasu. Společná legislativa: zákon č. 468/91 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání upravuje práva a povinnosti právnických a fyzických osob a státních orgánů při provozování rozhlasového a televizního vysílání. Nejvyšší kontrolní úřad Existence nejvyššího kontrolního úřadu (NKÚ) vychází přímo z Ústavy České republiky. Plní svoji funkci samostatně a není závislý ani na moci zákonodárné (Parlamentu), ani na moci exekutivní (vládě). V maximální míře jsou omezeny politické vlivy na jeho činnost, NKÚ představuje jeden z nezastupitelných prvků parlamentní demokracie. Ústava České republiky vedle moci zákonodárné, výkonné, soudní a dalších ústavních prvků - definuje v samostatné hlavě NKÚ jako nezávislý orgán, který vykonává kontrolu hospodaření se státním majetkem a kontrolu plnění státního rozpočtu, jehož prezidenta a viceprezidenta jmenuje prezident republiky na návrh Poslanecké sněmovny (podle zákona o NKÚ na dobu devíti let). Činnost NKÚ spočívá následujících oblastech: -
kontrola a posuzování hospodaření se státním majetkem i s finančními prostředky vybíranými na základě zákona (např. na zdravotní a sociální pojištění),
-
plnění příjmových a výdajových položek státního rozpočtu (např. placení daní u všech povinných subjektů a jejich řádné vypočítávání a vybírání finančními úřady). Hlavním posláním Nejvyššího kontrolního úřadu je zajistit, aby ústavním institucím
a občanům byly zpřístupněny odborné informace, jak je nakládáno s prostředky daňových poplatníků. Úřad se při kontrolní činnosti zaměřuje v prvé řadě na to, jestli státní a další subjekty nakládají se svěřeným státním majetkem a prostředky hospodárně a zda postupují v souladu s právními předpisy. Obdobným způsobem postupuje NKÚ při kontrole využívání prostředků, které byly poskytnuty České republice ze zahraničí, a při kontrole prostředků, za které převzal stát záruky. Předmětem kontroly je také vydávání a umořování státních cenných papírů
59 a zadávání státních zakázek. Kontrolní činnost NKÚ se nevztahuje na Českou národní banku. Z důvodu objektivity při posuzování kontrolovaných skutečností byl uzákoněn kolektivní princip odpovědnosti za realizaci kontrolní činnosti. Proto o plánování a závěrech z kontrolní činnosti NKÚ rozhodují jeho kolektivní orgány Kolegium a senáty Úřadu. Kolegium tvoří prezident, viceprezident a patnáct členů Úřadu. Senáty jsou minimálně tříčlenné. Členové NKÚ jsou na návrh prezidenta Úřadu voleni Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky, jejich funkční období trvá nepřetržitě do šedesáti pěti let věku a mají postavení obdobné jako poslanci. Na základě výsledků kontrolní činnosti NKÚ zpracovává Poslanecké sněmovně kvalifikovaná stanoviska ke zprávě o plnění státního rozpočtu a ke státnímu závěrečnému účtu. Působnost NKÚ byla v průběhu roku 1994 rozšířena o kontrolu hospodaření politických stran. Podněty vycházejí jak z vlastní kontrolní činnosti, tak od Poslanecké sněmovny, jejích orgánů a vlády České republiky. Kontrolu smějí provádět jen kontroloři, u kterých je záruka nepodjatosti k předmětu kontroly a vůči kontrolovaným osobám. Mají přístup do všech částí kontrolovaného objekt a ke všem dokladům a písemnostem. O zjištěných skutečnostech musí zachovávat mlčenlivost. Úřad má samostatnou kapitolu ve státním rozpočtu, ze které jsou hrazeny všechny výdaje na jeho činnost. Návrh rozpočtu schválený kolegiem předkládá prezident Úřadu Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR a zároveň ministerstvu financi. Legislativa: zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu. Český statistický úřad Státní
statistická
služba
shromažďuje
statistické
informace
o
sociálním,
ekonomickém a ekologickém vývoji České republiky a jejích jednotlivých částí, zajišťuje jejich srovnatelnost, obstarává statistické informace pro potřeby státních orgánů a orgánů územní samosprávy a zveřejňováním statistických informací přispívá k uspokojování práva občanů na informace. Podle § 3 vykonává statistickou službu Český statistický úřad (ale i ministerstva a jiné ústřední správní úřady). Jeho působnost je rozvedena v § 4 zákona.
60 Legislativa: zákon č. 2/1969 Sb., kompetenční zákon (§ 2 vyjmenovává osm ústředních orgánů státní správy, které mimo ministerstev mají také svoji kapitolu ve státním rozpočtu a mezi nimi je i Český statistický úřad). Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě. Státní fondy Fond národního majetku (FNM) byl zřízen jako právnická osoba zapisující se do obchodního rejstříku v roce 1991. Jeho hlavní funkcí je realizace privatizačních projektů schválených vládou nebo příslušným ministerstvem. Vedle této primární funkce, zabezpečuje fond celou řadu dalších činností, které s tímto procesem souvisejí. Jedná se především o výkon akcionářských práv, vymáhání pohledávek po lhůtě splatností a zastupování FNM v soudních sporech. V kontextu s výkonem akcionářských práv byl zaveden specifický institut tzv. zlatá akcie. Jde o akcii se zvláštními právy, které umožňují FNM vetovat strategická rozhodnutí jako je rozhodnutí o zrušení společnosti, snížení základního jmění apod. FNM má oprávnění emitovat obligace, jimiž získávat zdroje především na oddlužení podniků. Ke krátkodobému překlenutí časového nesouladu mezi příjmy a výdaji vydává pokladniční poukázky a je také oprávněn k operacím na kapitálovém trhu. Prostřednictvím kapitálového trhu FNM postupně prodává akcie podniků určených k tomuto typu privatizace, FNM je také zakladatelem Restitučního investičního fondu, do kterého byly soustředěny 3 % akcii společností, které se zúčastnily kupónové privatizace. Akcie jsou předávány oprávněným osobám dle zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích. Finanční prostředky získané privatizací a majetek fondu lze použít pouze k účelům předepsaným zákonem jako je např. k převodu majetku na obce, k využití k účelům nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění apod. Fond také poskytl prostředky na krytí ekologických škod, Českomoravské záruční a rozvojové bance, Konsolidační bance, Pozemkovému fondu a dalším institucím včetně státního rozpočtu. FNM přebral financování některých výdajů, které patří svým charakterem do státního rozpočtu (např. financování úroků státního dluhu). Obdobná kritika se týkala financování dluhů likvidovaných zdravotních pojišťoven a řešení ztrátových úvěrů malých bank. Po ukončení privatizace se předpokládá, že fond bude zrušen resp. se přemění na instituci spravující vybraný státní majetek (majetkové účasti státu).
61 Pozemkový fond České republiky byl rovněž zřízen v roce 1991 a je zapsán v obchodním rejstříku se sídlem v Praze. Vykonává činnosti v zákoně jmenované např. zakládá akciové a
jiné společnosti, podílí se na hospodářském výsledku
společností, kde se účastní, uzavírá smlouvy o prodeji podniků, převádí majetkem obce a další. Pozemkový fond je způsobilý realizovat operace na kapitálovém trhu. Oprávněným osobám jako restituční náhrady fond mimo jiné vydává akcie Restitučního investičního fondu. Příjmy pozemkového fondu sestávají z prodeje nemovitosti a akcií, z výnosů z jeho majetkových účastí v obchodních společnostech, z výtěžku z pronájmů nemovitostí, které spravuje, z příjmů z pohledávek a návratných finančních výpomocí a z úroků. Příjmy pozemkového fondu netvoří součást státního rozpočtu. Legislativa: zákon č. 569/91 Sb., o pozemkovém fondu České republiky. Působnost pozemkového fondu je dána zákonem o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku (zákon č. 229/91 Sb.). Fond dětí a mládeže byl založen v roce 1993 a je rovněž zapsán v obchodním rejstříku. Sídlem fondu je Olomouc. Fond spravuje a hospodaří s majetkem bývalého SSM. Jeho majetek zahrnuje zejména movité a nemovité věci, peněžní prostředky, majetkové účasti na podnikání fyzických a právnických osob a další majetková práva. Majetek využívá resp. rozděluje ve prospěch dětských a mládežnických organizací v ČR. Důležitým úkolem fondu je inventarizace a dohledávání objektů, které měly být předány do vlastnictví fondu jako nástupnické organizace po SSM. Fond o své činnosti předkládá každoročně Poslanecké sněmovně výroční zprávu a účetní závěrku. Fond dětí a mládeže by měl po dokončení převzetí majetku, jeho inventarizaci a cílovém vypořádání v časovém horizontu 4 až 5 let zaniknout. Před likvidací fondu se má vytvořit sít' asi 40 ubytoven po celé ČR pro podporu cenově dostupné dětské, mládežnické a rodinné turistiky. K tomuto cíli má být založena obecně prospěšná společnost. Legislativa: zákon č. 113/93 Sb., o fondu dětí a mládeže
62 Státní fond životního prostředí je právnickou osobou, zapisuje se do obchodního rejstříku správcem je ministerstvo životního prostředí, činnost fondu je definována statutem. Fond hospodaří s finančními prostředky získanými jednak ze státního rozpočtu, z podílů na výnosu daní, příspěvky od fyzických a právnických osob, ale především s prostředky získanými z poplatků za porušování životního prostředí. Naopak prostředky fondu lze použít na podpoře životního prostředí, výzkum aj. O použití prostředků rozhoduje ministr na základě předložených zdůvodněných žádosti žadatelů. Nepoužité prostředky musí žadatelé vrátit zpět fondu. Legislativa: zákon č. 388/91 Sb., o státním fondu životního prostředí ČR. Státní fond kultury byl založen zákonem v roce 1992 jako právnická osoba, která se zapisuje do obchodního rejstříku. Fond je spravován Ministerstvem kultury, které odpovídá za hospodaření. Prostředky fondu se poskytují na konkrétní kulturní projekty, např. na ediční činnost, získáváni a udržováni kulturních památek a sbírkových předmětů, výstavní a přednáškovou činnost, propagaci české kultury v zahraničí. Prostředky mají formu účelových dotací, půjček nebo návratných finančních výpomoci. Finančními zdroji jsou výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání právnických osob v kultuře, výnosy z nájmů památek, které fond spravuje a pronajímá jiným subjektům, výnosy z veřejných sbírek a loterií, výnosy z pohlednic, plakátů a dalších příležitostných propagačních tisků. Mezi příjmy náleží též výnosy z nabytých cenných papírů a úvěry a eventuálně dotace ze státního rozpočtu. Legislativa: zákon č. 239/92 Sb., o státním fondu kultury České republiky. Státní fond pro podporu a rozvoj české kinematografie vznikl na základě zákona v roce 1992. Jedná se o právnickou osobu, zapsanou v obchodním rejstříku, kterou spravuje Ministerstvo kultury. Prostředky fondu je možné poskytovat na stanovené projekty jako je např. výroba českého kinematografického díla, technický rozvoj a modernizaci české kinematografie, případně na propagaci české kinematografie. Prostředky mají podobu účelových dotací, půjček nebo návratné finanční výpomoci.
63 Finančními zdroji fondu jsou, podobně jako u předcházejícího typu, výnosy z majetkových účastí ČR na podnikání právnických osob ve filmovém průmyslu, splátky půjček a návratných finančních výpomocí poskytnutých fondem žadatelům, výnosy z veřejných sbírek a loterií, sjednané podíly na příjmech z kinematografických děl. Pravidelným příjmem je příplatek k ceně vstupného do kin ve výši 1 Kč. Legislativa: zákon č. 241/92 Sb., o státním fondu České republiky pro podporu a rozvoje české kinematografie. Fond tržní regulace v zemědělství slouží k zabezpečování regulace trhu s některými produkty rostlinné a živočišné výroby a výrobků vzniklých jejich zpracováním. Činnosti fondu jsou definované zákonem, vydává například seznam produktů, u nichž požaduje regulaci, provádí některé manipulační činnosti stran zemědělské výroby, a to i prostřednictvím jiných právnických nebo fyzických osob, poskytuje dotace a další. Fond získává prostředky např. ze státního rozpočtu a z vlastní obchodní činnosti. Prostředky fondu se použijí na nákup zemědělských produktů a nákladů s tím spojených, na dotace související s vývozem zemědělských produktů a další činnosti. Legislativa: zákon č. 472/92 Sb., o státním fondu tržní regulace v zemědělství. Česká národní banka Česká národní banka (ČNB) je právnická osoba se sídlem v Praze, která se nezapisuje do obchodního rejstříku a působí jako správní úřad v rozsahu stanoveném uvedeným zákonem a zvláštními zákony. Hlavním cílem ČNB je zabezpečovat stabilitu české měny. Při realizaci tohoto poslání je ČNB nezávislá na pokynech vlády. V majetkoprávních vztazích při nakládání s vlastním majetkem má postavení podnikatele. Českou národní banku tvoří ústředí se sídlem v Praze, pobočky a účelové jednotky. Nejvyšším řídícím orgánem ČNB je sedmičlenná bankovní rada, včetně guvernéra a dvou viceguvernérů, které jmenuje a odvolává prezident republiky. ČNB vede účty státního rozpočtu, státních fondů a státních finančních aktiv a pasiv. Může poskytovat České republice krátkodobý úvěr nákupem státních obligací do výše 5% příjmu státního rozpočtu. Dává do prodeje státní
64 dluhopisy atd. ČNB vykonává bankovní dohled nad činností bank a nad bezpečným fungováním bankovního systému. Legislativa: zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Všeobecná zdravotní pojišťovna České republiky Zákonem č. 551/1991 Sb. je zřízena Všeobecná zdravotní pojišťovna se sídlem v Praze. Pojišťovna je právnickou osobou, v právních vztazích vystupuje svým jménem a provádí všeobecné zdravotní pojištění, pokud toto pojištění neprovádějí resortní, oborové, nebo podnikové pojišťovny. Rozpočet pojišťovny je sestaven a realizován tak, aby výdaje nepřevýšily příjmy pojišťovny v příslušném rozpočtovém roce. Rozdíl mezi příjmy a výdaji se zúčtovává v roční uzávěrce vůči rezervnímu fondu. Pojišťovna nesmí zřizovat a provozovat zdravotnická zařízení a podnikat s prostředky plynoucími ze všeobecného zdravotního pojištění. Legislativa: zákonem č. 551/1997 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších změn a doplňků. Zdravotní pojišťovny Mezi právnické osoby, které nebyly zřízeny a založeny za účelem podnikání, patří i ostatní zdravotní pojišťovny – resortní, oborové, podnikové. Podstata jejich činnosti je obdobná jako činnost jako všeobecné zdravotní pojišťovny zřízená. Legislativa: zákon č. 280/7992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.
4.1.5 Neziskové organizace typu obchodních společností U tohoto typu organizací je nutné uvést skutečnost, že pracují na neziskových principech do zakládacích listin. Zakládací listiny jsou uloženy u příslušného obchodního (rejstříkového) soudu. Hospodaření těchto společností je realizováno podle zákona č. 563/90 Sb. o účetnictví, který také vymezuje, podmínky pro
65 povinnost ověření účetnictví auditorem. Jedná se o akciové společnosti (a.s.), společnosti s ručením omezeným (s.r.o.) a družstva. Legislativa: zákon č. 513/91 Sb., obchodní zákoník; § 56 pro a.s. a s.r.o a § 221 pro družstva.
4. 2 Shrnutí Poslání neziskového sektoru a jeho činnosti jsou realizovány prostřednictvím organizací, které nejsou většinou zřízeny nebo založeny za účelem podnikání, s cílem produkce zisku a proto jsou označovány jako neziskové organizace. Neziskové organizace v našich podmínkách lze dělit do pěti typových skupin: vzájemně prospěšné , veřejně prospěšné, organizace rozpočtového a příspěvkového typu, ostatní veřejně prospěšné organizace, a obchodní společnosti. Jednotlivé typy mají poněkud odlišné poslání a jejich fungování se může řídit odlišnými pravidly.