4. Biblické úkoly pro mládež

DNEEK V BIBLICKÉ PERSPEKTIVÌ I/4 Biblické úkoly pro mláde

1

BUM_ÈR4Q_1èas•.p65

1

15.1.2008, 10:16

© Union néerlandaise Union franco-belge, 1995-1999 CLUB UFBA B. P. 7 77 350 Le Mée sur Seine France

DNEEK V BIBLICKÌ PERSPEKTIVÌ I/4 Biblické úkoly pro mláde Pøeklad Jana Szkutová, Pavla ustková Ilustrace Olga Pazerini Technická redakce Stanislav Bielik, Miroslav Priehradný Vydal Advent-Orion s.r.o., Vrútky pro oddìlení mládee Èesko-Slovenské unie CASD Tisk Tlaèiareò alfaPRINT, Martin ISBN 80-88960-46-0

2


2

15.1.2008, 10:16

OBSAH Láska, sexualita a manelství 1. 2. 3. 4. 5.

Láska, láska, láska .............................................................................. 7 Sexualita ............................................................................................ 15 Manelství I ........................................................................................ 23 Manelství II ....................................................................................... 31 Volba partnera .................................................................................... 39

Cirkev a stát 6. 7. 8. 9.

Boí svrchovanost .............................................................................. Kristus a politika ................................................................................ Cirkev a Jeíovo uèení ...................................................................... Jsi obèanem Boího království? ..........................................................

47 55 63 71

Zamìøeno na zdraví 10. 11. 12. 13.

Být køesanem to znamená mít radost ze ivota ............................. 79 Aby ti bylo dobøe ................................................................................ 87 Zdravé a dobré! ................................................................................... 95 Otroci devítihlavé sanì ..................................................................... 103

3


3

15.1.2008, 10:16

Rady a informace pro uèitele a studenty k jednotlivým úkolùm najdete na internetové adrese: www.casd.cz/bum

4


4

15.1.2008, 10:16

JAK NA TO? Kadý úkol je tematicky ucelený a rozdìlený do jednotlivých dní. A na jeden den je studijního materiálu tak akorát dost. Nechat si to ve na pátek veèer by byl ten nejvìtí nesmysl. Asi jako bys chtìl nìkolikahodinovým tréninkem dohnat týden neèinnosti. V tom pøípadì bys z toho nemìl poehnání, nanejvý duchovní svalovou køeè. Podívejme se na úkol. Jsou v nìm následující znaky: Najde zde základní text a úvodní otázku. Proè jsme ho za tebe nevypsali? Ne, e bychom etøili papírem. Kdy si vak otevøe svou Bibli, urèitì tam objeví mnohem více ne jen odpovìï na jednu otázku. V poznámce najde mnoho informací. Podtrhni si, co je pro tebe nové a podnìtné. A nestyï se o tom mluvit s kamarády. Moná bude pøekvapen jejich reakcí. I bìhem dne si mùe vzpomenout na to, co jsi studoval ráno. A veèer u bude moná mít svou pøesnou odpovìï. Vra se k úkolu a poznamenej si na volné místo dole na stránce, k èemu jsi dospìl. Nejdùleitìjí informace zkrácené do nìkolika heslovitých poznámek. Ty si ale musí nutnì uloit. Jinak se ti celotýdenní bádání ztratí v záplavì informací, které ti v prùbìhu týdne proly hlavou. Otázky k diskuzi by mìly pomoct rozbìhnout diskuzi na dané téma v tøídì mládee. Jetì dùleitìjí jsou vak otázky, které si vytvoøí ty sám. Poznamenej si, co bylo pro tebe nové: Èemu jsi nerozumìl, v èem jsi zmìnil dosavadní názor, co nového jsi zjistil... K èemu ses tento týden na základì biblického studia rozhodl? S jakým úspìchem? Vyzkouel sis to? A co v sobotu? Kdy pøi se pøi probírání v sobotní kole dokáe podìlit s ostatními o své obavy, záitky, rozhodnutí, úspìchy a zklamání, potom se pro tebe tøída mládee stane kolektivem dobrých pøátel a hodina biblického studia tou nejhezèí èástí soboty.

5


5

15.1.2008, 10:17

6


6

15.1.2008, 10:17

Jákob tedy slouil za Ráchel sedm let, bylo to pro nìho jako nìkolik dní, protoe ji miloval. 1 Moj 29,20

Mu a ena, kteøí se mají rádi, jsou astni, kdy jsou spolu, kdy sdílejí ve, co mají, ve, co dìlají, co znají, ve, co mají rádi. Tato radost je asi prvním znamením lásky. Mít rád znamená potkat nìkoho, kdo na toto spojení èekal. A kdo miluje víc? Ten, kdo se dává - anebo ten, kdo je tak pohostinný, e se mu druhý dává? Tak málo vìcí je mono dát! Èlovìk je takový chudák! Vìnujeme nìjaké kvìtiny, kníky nebo kazety. Ano, má to urèitou hodnotu. Ale kdy mám dárek pøedat, najednou se mì zmocní nejistota: Vybral jsem dobøe? Ta kniha mi najednou pøipadá tak malá, tak obyèejná. Jak jen jsem mohl tolik spoléhat na sebe a myslet si, e jsem sehnal správný dárek, právì tu vzácnou knihu, tu jedinou, která mùe pøíteli udìlat radost? Co ale øíct o tak podivném daru jako je vlastní osoba? Jak jen mohu být tak hloupý, tak jeitný, tak nafoukaý a myslit si nebo odvaovat se doufat, e kdy øeknu mám tì rád, dostanu odpovìï já tebe taky?

7


7

15.1.2008, 10:17

Nedìle Pøísl 31,10; Kaz 7,28 Je nároèné najít mue, enu?

Kde najdu enu? Kde najdu mue? Kolem tebe ije mnoho chlapcù a dívek. S nìkterým - s nìkterou - z nich by ses rád seznámil, byl s ní èasto... Hledá, vybírá, jedna z nich tì poutá... Je snadné najít dívku, enu? Je samozøejmé najít chlapce, mue? Vimnìme si jednoho starozákonního pøíbìhu o hledání eny. Najdete ho v 1 Moj 24. Otec Abraham. Praotec Izraele Abraham bydlel se svou rodinou v prostøedí Kenaancù. Nebylo Boí vùlí, aby si Abrahamovi potomci brali kenaanské eny. A Abraham tomu rozumìl. Takoví manelé se toti lií v základních ivotních postojích. Eliezer. Proto povìøil Abraham osvìdèeného sluebníka Eliezera, aby zael k pøíbuzným, kteøí uctívali jediného Boha, a nael tam jeho milému synu Izákovi enu. Je to pro nás velmi neobvyklé, e? Sluebník vzal svùj úkol vánì. Pøeètìte si jeho modlitbu. Co se vám v ní líbí? Rebeka a její rodina. Rodièe Rebeky vidìli Boí vedení v Abrahamovì prosbì, kterou vyjádøil Eliezer. I sama Rebeka to tak vidìla. Izák. A co Izák? Jaký mìl asi vztah k damaskému Eliezerovi? 1 Moj 15,2. Jak se pøipravoval na to, e mu Eliezer má pøivést enu? Jak ji potom pøijal? 1 Moj 24,67

K zamylení K

Jaká má kritéria pro výbìr toho, s kým chce chodit?

K

Z èeho nesleví? Na èem ti hlavnì záleí?

K

Na Východì, kde jetì dnes nìkdy rodièe vybírají svým dìtem partnery, se diví Evropanùm, kteøí si vybírají spíe podle romantické lásky: Vy stavíte rozpálený hrnec na chladnou plotnu, my stavíme chladný hrnec na rozpálenou plotnu. Co bys k tomu øekl?

K

Proè se Bible vyjadøuje zápornì o nesourodém manelství? Èti 2 Kor 6,14-18

8


8

15.1.2008, 10:17

Pondìlí 1 Moj 29,10.18 Jak se seznámil Jákob s Ráchel? Kdy ji zaèal mít rád, jak se to projevilo?

Manelství z lásky V tìch dobách bylo zvykem, e pøed potvrzením svatební smlouvy zaplatil enich otci své manelky urèitou èástku penìz nebo dal urèité vìci v té hodnotì. Pokládalo se to za známku manelského svazku. Otcové dívek mìli za to, e není pøíli jisté svìøit své dcery muùm, kteøí nejsou pøipraveni ivit a vést rodinu, e by dcery strádaly s muem, který není dost pilný a schopný vést obchod nebo chovat dobytek èi obdìlávat polnosti. Pro ty, kdo nemìli èím zaplatit za dívku, vymysleli zkouku. Mohli pracovat pro jejího otce. Kdy se nápadník ve slubì osvìdèil dostal dceru za manelku. Otec jí pak dal pøi svatbì vìnem pøínos, který získal slubou mladého mue. (V pøípadì Ráchel a Líe si vak Lában sobecky tento zisk nechal. 1 Moj 31,15)

K zamylení K

Jak pozná, e tì má dívka opravdu ráda?

K

Jaké poadavky má na lásku chlapce?

9


9

15.1.2008, 10:17

Úterý Pís 8,6.7 Jak je zde charakterizována láska?

Milovat je víc ne... Celým svým ivotem, ale zvlátì v dospívání odpovídáme na otázku: Budu svùj ivot budovat jen pro sebe, nebo budu pracovat i pro druhého, pro druhé lidi? To je boj mezi sobectvím a silou lásky. V dobì seznámení i v pozdìjím manelském souití mùe pohlavní pud úspìnì znásobit síly lásky. Správnì vychovávaná sexualita smìøuje k lásce a láska zase umoòuje rozvoj sexuality. Pøechod od braní k dávání nenastane najednou. Zaèíná v dìtství a dovruje se ve stáøí, ale u v mladém a dospìlém vìku má nejvìtí monosti se projevit. Kdykoli mùe ovem dojít k návratu: celá akce dávání, celý rùst lásky mùe zkrachovat. Èlovìk zpronevìøí pro svùj osobní prospìch tu pudovou sílu, která ho vedla smìrem k druhému èlovìku. A tak a u v rovinì èitì pohlavní nebo v rovinì citové si pøivlastòuje sám pro své vlastní potìení to, co mohl dát.

K zamylení K

Nestalo se ti, e ses - ani sis to uvìdomil - spokojil s velmi ochuzenou láskou?

K

Mùe se láska popsaná v 1 Kor 13,4-7 projevit v manelství? Zná manelství, kde se taková láska projevuje?

10


10

15.1.2008, 10:17

Støeda Ez 16,8 Jak prorok zde popisuje lásku?

Je rozdíl mít rád a mít rád Slova mohou být nepøesná. Mùeme milovat nebo mít rádi matematiku, tenis, salát, rùe, cukroví, hory. Také dívku. Milujeme Boha. Co se tím vím vlastnì míní? Bible øíká, e zdrojem lásky, pùvodní láskou je Pán Bùh. Èti 1 Jan 3,1. Zde je slovo láska pøeloeno z øeckého slova agapé. To znamená lásku, která zvauje, která vede k závazku, jemu chce zùstat vìrná. Tato lása není závislá na tom, ke komu se vztahuje, koho miluje, ale spoèívá na svobodném rozhodnutí milovat toho nebo tu, pro kterou se rozhodla. V naich zemích sdílí vìtina manelských párù na poèátku spoleèné pocity. Láska existuje. Jeden bez druhého nemohou ít. Jeden druhého potøebuje a co nejdøíve si to chtìjí fyzicky dokázat. Je tato láska opravdová láska? Spoèívá pøece na tom, e partneøi povauji cit za stálý a vìøí, e èas bude cit stále prohlubovat. Ale ve skuteènosti se pøi malých výkyvech uhnízdí pochyby, pocity se mìní a dostavuje se otázka, zda manelé volili správnì. A protoe mladí a jetì mladí lidé toto ve kolem sebe vidí, chtìjí zaujmout realistiètìjí postoje: Od zaèátku odmítají se zavazovat. ijí spolu, uvidí se, co to udìlá. Kdy to nepùjde, rozejdeme se. Nemusíme se kvùli tomu hádat, zùstaneme pøáteli.

K zamylení K

Porovnej, jaký postoj mìl ke své enì Adam, kdy zhøeil (1 Moj 3,12), a jaký vztah má Kristus ke své nevìstì - církvi (Ef 5,26.27)

11


11

15.1.2008, 10:17

Ètvrtek 1 Jan 4,7 Ovlivòuje nae láska k Bohu nai schopnost milovat èlovìka?

Opravdová láska Kdy se øekne, láska k partnerovi není pouhý pocit, ale zásada, mùe nás to pobouøit. Kdy se vak nebojíme si tuto mylenku pøipustit, poznáme, e taková láska vede do nejhlubích míst a k nejvyím krásám. Milovat znamená být hotov sdílet se, dávat, dávat druhému a k ochotì dát za nìho svùj ivot. Taková láska nemá zdroj jen v citech, které se mohou rozvíjet a prohlubovat, ale také v uváeném rozhodnutí. Taková láska se nehýèká iluzemi. Je to ovoce rozhodnutí, které udìlal kadý èlen dvojice, rozhodnutí, které je vùlí obou. Taková láska je odrazem lásky Boí. Je to trvalý akt vìrnosti a spojení, který vydrí v nepøízni a obtíích. Namítne ale, e láska je pøece cit. Ano, také. Bible ho oznaèuje slovem filia, láska jako cit. To je cit, který mùe vést k hlubokému vztahu pøátelství a stát se základem trvalé lásky. Filia je hluboký citový vztah k nìjakému èlovìku. Je to cit, který se rozvíjí bez zjevných dùvodù a vysvìtlení. O takové lásce, kde je spojen 1. výbìr partnera a rozhodnutí zùstat mu vìrný, 2. s hlubokou citovou motivací. píe Jer 31,3.

K zamylení Proè mluví Bible tolik o trvalých vztazích - Boha k èlovìku, - mue k enì...?

12


12

15.1.2008, 10:17

Pátek Mar 12,28-31 Co mají spoleèného dvì velká pøikázání?

Uèit se milovat Zase nìjaký pojem! Copak nemá být láska spontánní? Nemá vycházet pøímo z hloubky èlovìka? Nesmí být pøece vypoèítavá! Jak se ji mùeme uèit? Láska, spojení, manelství - nevzniká bìhem chvíle, neuskuteèní se jedním ano. Bùh do nás vloil touhu milovat a bìhem ivota by se z ní mìla stát schopnost milovat. To podle toho, jak sami lásku pøijímáme, jak ji odráíme a jak se ji uèíme. - V mládí se pak láska, schopnost milovat, dávat a dávat se - zaèíná plnì zamìøovat na jednu osobu, pro ni se rozhoduje a nachází uspokojení v plném odevzdání. Zlatou nití, která prochází Jeíovými nauènými rozhovory, je láska. Kristus uèil pravému náboenství, náboenství lásky. Ve slovech Miluj Hospodina Boha svého... pouívá Jeí slovo odvozené od slova agapé. Milovat Boha neznamená nechat to na pouhých pocitech. Je to otázka volby a rozhodnutí a zahrnuje také vìrnost. Dalí slova: z celého svého srdce, z celé své due, z celé své mysli a z celé své síly vyjadøují duevní pochody, shrnuté slovem filia. Tímto druhým pøikázáním Jeí ukazuje, e láska se má vztahovat i na nae bliní. A kdo je více tvùj bliní ne èlovìk, s kterým se rozhodne ít - tvoje ena nebo manel, ale i dìti, které se narodí z vaeho manelství. agapé + filia = opravdová láska

K zamylení K

Milovat partnera jako sám sebe znamená také, e partner je Bohem milovaný tak jako já. Pøed Pánem Bohem stojíme stejnì. Ten druhý má potøeby jako já. Také potøebu lásky.

K

Uvìdomují si to lidé kolem tebe? Uvìdomuje si to ty?

13


13

15.1.2008, 10:17

Uloit V biblickém studiu o lásce jsme tento týden vidìli, e: 1. Bùh je vnímavý k potøebám tìch, kteøí chtìjí naplòovat jeho vùli. 2. Láska je nìný a hluboký cit, který jde dál, ne fyzická pøitalivost. Láska je víc. 3. Je také tøeba chtít milovat. Láskou, která vede k vzájemnému závazku. 4. Opravdová láska je zásadou (agapé) i citem (filia).

Otázky k diskuzi 1. Jak rozumí textu: Bude to ena, kterou synu mého pána pøedurèil Hospodin (1 Moj 24,44)? 2. Co mùe vést èlovìka k tomu, aby mìl styk s nìkým, koho nemiluje? K èistì fyzická pøitalivost, K zvìdavost, K touha po dobrodruství, K zadostiuèinìní, e u to umí K ....... 3. Mùe srovnávat svou lásku k Bohu s láskou, kterou cítí k rodièùm, pøíteli, pøítelkyni? Rozbere svou odpovìï. 4. Proè je pøátelství dùleitou slokou pøi budování trvalé lásky? 5. Kdy Pavel píe (Tit 2,4.5), e mladá ena se má uèit milovat manela a dìti, mùeme si klást otázku, o jaké lásce mluví. Nemìla by láska k partnerovi a k dìtem vyvìrat pøímo z naeho nejhlubího nitra? Mluví tady Pavel o a) agapé, b) filia, c) o obou? Co si myslí? 6. Jak se týká rodièù sòatek jejich dcery nebo syna? Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem: Moje rozhodnutí:

14


14

15.1.2008, 10:17

I øekl Hospodin Bùh: Není dobré, aby èlovìk byl sám. Uèiním mu pomoc jemu rovnou. 1 Moj 2,18

Biblická zpráva o stvoøení jasnì ukazuje, e lidská bytost, první èlovìk, cítil potøebu pøítomnosti partnera. Èlovìk nemùe zùstat sám, potøebuje nìkoho, s kým by mohl hovoøit, nìkoho sobì rovného. Bùh dal mui urèité charakteristiky jiné ne enì. Mu a ena mají jeden druhému co øíct a èím se doplnit. Vzhled, zpùsob mylení, pøístup k problémùm vykazují povìtinì urèité typické znaky pro mue a urèité pro eny. I jejich sexuální vyjádøení a potøeby se lií. Jejich sexuální rozdílnost je vak více pøitahuje ne oddaluje. Sexualita je mnohem více ne tìlesná otázka. Je to dùleití zpùsob vyjádøení a komunikace.

15


15

15.1.2008, 10:17

Nedìle 1 Moj 2,18-22 Proè není dobré, aby byl èlovìk sám?

Tìlo z mého tìla Adam byl postaven do ideálního prostøedí, ale Stvoøitel mu umonil pocítit potøebu bytosti, která by s ním sdílela ve, co proívá. V tuto chvíli znovu pøichází Bùh se svou stvoøitelskou mocí. A takovou sdílející bytost tvoøí z muova tìla. Pøivádí mu enu, které Adam sám dává jméno: Kost z mých kostí a tìlo z mého tìla. 1 Moj 2,23 Bùh si pøál tyto dvì podobné, rozdílné, doplòující se bytosti. Jejich odlinost i vzájemná pøitalivost a touha byly darem Stvoøitele. I dnes, kdy je ná svìt kvùli høíchu u tak smutný a deformovaný, mùeme ve vztahu mezi muem a enou vidìt mimoøádnou dimenzi lidské bytosti, v které nám Bùh chce dát poznat i svou vlastní lásku k nám.

K zamylení K

Co nám øíká stvoøení eny o Pánu Bohu?

K

Co krásného vidí na tom, e mu a ena jsou rùzní?

16


16

15.1.2008, 10:17

Pondìlí alm 139,13-17 Jaká je boská bytost, která takto stvoøila lidskou bytost?

Mimoøádná funkce almista David se dívá na své tìlo jako na dar od Boha Stvoøitele. Je úasné, ale jako ke vemu, potøebujeme informace, jak s ním zacházet. Stvoøitel nám tyto informace dává v Bibli. Tvé tìlo má dlouhou øadu fyziologických funkcí. Díky jim mùeme jíst, pít, mluvit, chodit, dýchat... Sexualita je èásteènì také fyziologickou funkcí, i kdy ji nemùeme plnì srovnávat s jinými funkcemi. Co by se stalo, kdybychom nejedli, nepili nebo nedýchali? Za nìjakou dobu zemøeme. Se sexualitou je to troku jiné. V pøípadì, e neijeme pohlavním ivotem nebo ho na nìjakou dobu pøeruíme, nejsme ohroeni (jak prokázali ve svých výzkumech ameriètí sexuologové Masters a Johnson). Sexualita vak stále zùstává, jsme mu nebo ena. Projevy svého pohlaví mùeme ovládat, tato funkce závisí na nás, mùeme urèit, e ji nepouijeme, kdy pro to není vhodná doba. Bùh nám tuto monost dal. Kdy chceme, mùeme svou sexualitu ovládat. Proto jsme sami zodpovìdni za zpùsob jejího vyuití.

K zamylení K

Davidova báseò, 139. alm, je velmi krásný. Jak bys ty vyjádøil vdìènost za své tìlo?

17


17

15.1.2008, 10:17

Úterý 5 Moj 24,5 Co bylo cílem tohoto pøedpisu? Co to vypovídá o vztahu Stvoøitele k novomenelùm?

Rehabilitace radosti Èti text Písnì písní 4,1-7. Stává se ti, e se chvìje po tìle, kdy vidí chlapce nebo dívku, kterou má rád? Je to patné? Rozhodnì ne! Bible to potvrzuje, dokonce doporuèuje, ale... øíká ti, abys nevyjadøoval svou sexuální touhu komukoli a jakkoli. Nìkdo se zase mylnì domnívá, e fyzické projevy lásky jsou samy o sobì patné, ale Bible nic takového neøíká. Naopak. Bùh nás stvoøil jako mue a eny, s moností proívat sexuální touhu a odpovídat na ni. Mùeme za to být jistì Stvoøiteli vdìèni, ale zároveò nezapomeòme, e nám dal tento dar proto, abychom mohli tímto proitkem zaívat opravdovou lásku. Kniha Píseò písní je oslavou lásky mezi muem a enou. Ukazuje, jak má být tìlesný projev lásky projevem nejhlubích citù. Èti Pøísl 5,18.19. Podle Bible je radost z milostného proitku urèena obìma partnerùm, nejen jednomu z nich. Kdy uvaujete o manelství, dejte si záleet na tom, abyste vìdìli, jak umonit i partnerovi, aby byl astný, aby proíval stejnou radost jako vy. To mùe být závislé na znalostech o pohlavním ivotì, ale mnohem více na okolnostech, na vztazích. Dùvìra, vzájemný respekt, jistota a klid jsou bezpodmíneènì nutné pro budování opravdového spojení, které vede k potìení.

K zamylení K

Co nového jsi objevil na Stvoøitelovì daru sexuality a na Boích radách pro pouívání tohoto daru?

18


18

15.1.2008, 10:17

Støeda Job 31,1 Co chce Job øíct?

Smlouva s oèima 2 Sam 11,2-26 Podívej se Adamovýma oèima na Evu, která byla právì stvoøena. Potom se podívej na Bat-ebu Davidovýma oèima. Jaký je v tom rozdíl? Adam touil po Evì, kterou dostal od Boha za enu. David naopak prahnul po enì, která mu nebyla urèena. Byla enou jiného. Mat 5,27.28. Hledìt na enu. To sloveso zahrnuje úmysl. Protoe hledìt zde znamená zamìøit pozornost na nìkoho nebo na nìco. Dívat se, aby... Má to zamìøení, smìr, cíl. Pán Jeí ukazuje, e nevìra, cizoloství vychází ze srdce. Promýlení a zámìr jsou pøípravou na èin. Je dobøe, kdy chceme uskuteènit plán, který mùe Bùh potvrdit. Napøíklad plán oenit se, to je dobré. Sexuální touha, která se k tomu vztahuje, je dobrá. Ale chtít uspokojit svou touhu zpùsobem, s kterým Bùh nesouhlasí, je chtivost. A ta není totoná s láskou. Tak mùeme pochopit, jak dùleité rozhodnutí udìlal Job (viz Job 31,1): smlouva s oèima. David takovou smlouvu neuzavøel. Dùsledky jeho èinu byly dìsivé a projevily se na mnoha lidech.

K zamylení K

Je samo o sobì patné dívat se na hezké eny nebo krásné mue? Uzavøel jsi smlouvu se svýma oèima?

K

Dokáe se ovládat?

19


19

15.1.2008, 10:17

Ètvrtek Pís 7,10.11 Proè jedinì pro mého milého...?

Zodpovìdná sexualita Mui, eny a mladí lidé si pøejí sexuální svobodu. Kvùli ní stále více opoutìjí Boí rady a zákony. Dùsledky pøirozenì pøicházejí. Pøibývá rozvodù, rozvrácených rodin, dìtí, kterým se ublíilo vìtinou na celý ivot. Znovu se vyskytují nakalivé pohlavní choroby, o kterých se pøedpokládalo, e se zvládnou antibiotiky. Výskyt nìkterých nemocí se vrací, dalí choroby se objevují. Èti Øím 1,21-28 Apotol Pavel se vyjadøuje velmi pøísnì o situaci lidí, kteøí odmítli Boha a jeho zákony. Øíká, e sami na sobì dostávají zaslouenou odplatu. Mìl snad Pavel jako teolog tak záporný vztah k sexualitì? Ne, naopak! Vehementnì obhajuje zdravou sexualitu, která èlovìka neponiuje, ani nepokozuje. Èti 3 Moj 18,24-30. Na zaèátu této kapitoly jsou uvedeny nìkteré praktiky, které jsou Bohu ohavné. On dal pravidla pro ivot lidí. Lidé cítí, e je i nepøirozené je pøestupovat. Nemusí mít strach, kdy vyhradí své sexuální vztahy pro partnera, kterého s Boí pomocí najde.

K zamylení K

Jaké klady a jaké zápory má vztah mezi jediným partnerem a jednou partnerkou? Proèti si znovu vere alomounovy poezie - Pís 7,7-11; 4,12-15.

20


20

15.1.2008, 10:17

Pátek 1 Moj 4,1 Jak vnímala Eva plození, tìhotenství a narození svého prvního dítìte?

Pokraèování stvoøení Plození jakoto pokraèování stvoøení je úasná zkuenost (1 Moj 1,28; 9.1). Staèí být pøítomen narození dítìte, abyste se o tom pøesvìdèili. To se nezapomene. Ale pøedání ivota, to zahrnuje mimoøádnou zodpovìdnost. Kdy jsou pohlavní styky pøedevím prostøedkem komunikace mezi muem a enou, je narození výsledkem vztahu lásky, který pøesahuje rozmìr pohlavního styku. Narození dítìte je pak oèekávané vyvrcholení jejich spojení. To je vak prakticky vylouèeno u onìch tisícù støedokolaèek, které èekají nechtìné dítì. Dítì nebylo souèástí jejich plánu a pøíchod dítìte je spíe obávanou ne oèekávanou událostí. Èti alm 139,13.15.16 a Job 10,8-12. Zatímco Bùh umonil plodnost a poèetí, mnoho mladých lidí hledá øeení v pøeruení tìhotenství, které je protikladem úcty k ivotu. Kdo se spoléhá na tento traumatizující zákrok, nebude astnìjí. Moná ty chlapce a dívky nenapadlo, e se jim to stane. Vìdí vak, e poèetí dítìte je moným dùsledkem pohlavního styku. Sexualita je vzneený dar èlovìku, kterým se mùe zapojit do Boího stvoøitelského díla. Mùe se vak také krátkozrace spokojit s tím, co èlovìka ani není hodno, co ho zneuctí a co zneuctí i jeho Tvùrce. (Èti Øím 6,12-20)

K zamylení K

Viml sis u, e nejtìí problémy si mùeme pøipravit tam, kde mìlo být nejvíc dobra a poehnání? Øím 6,12-20

21


21

15.1.2008, 10:17

Uloit Dar sexuality pøispívá ke tìstí mue a eny. a) Sexualita je funkcí, kterou Bùh pøipravil pro mue a enu, a byla dobrá. b) Èlovìk má tuto funkci rozumnì pouívat. c) Bùh chce, aby v rámci manelství èlovìk proíval potìení ze sexuálního ivota. d) Nebezpeèí patnì pouívané sexuality jsou reálná. e) Narození dítìte má být vrcholem harmonického spojení mue a eny.

Otázky k diskuzi 1. K èemu bylo v Boím plánu sexualita urèena? K k potìení, které pøináí K pro komunikaci, kterou umoòuje mezi muem a enou K k plození K K

2. Reagují chlapci a dívky stejnì po sexuální stránce? Co z toho vyplývá? 3. Jak byste popsali pohlavní ivot, který odpovídá Boí perspektivì? 4. Co ve patøí k zodpovìdnosti za pohlavní akt? 5. Jak se v sexualitì projeví K svoboda, K zodpovìdnost, K naplnìní?

Pro mnì nové:


22


22

15.1.2008, 10:17

Manelství a mají vichni v úctì a manelé a jsou si vìrní, nebo neøestné a nevìrné bude soudit Bùh. id 13,4

Manelství se dnes zpochybòuje. Co se vlastnì lidem na manelství znelíbilo? Manelství uzavøené v církvi, nebo manelství uzavøené na radnici? Nebo obojí? Vadí snad ten aspekt stálého vztahu mezi dvìma lidmi? Nebo sama instituce manelství neuspokojuje? Má se hledat nìjaká alternativa? Není lehké odpovìdìt. Ty má pøednost pøed tìmi, kteøí nevìøí. Ty má urèité reference, má Boí slovo. Má dokonce pøístup k Bohu, který ustanovil manelství. Klade si moná otázky týkající se manelství. To je normální. Je pøece tolik párù, které se potopily. Není lepí zabývat se posádkou lodi (= manely) ne lodí, v které plují (manelstvím)? Je velmi lehké zpochybnit nebo zneváit manelství jako instituci, kdy úèastníci nedodrují pravidla. Moná z neznalosti, ale spíe z nedbalosti. Partneøi tolik èekají jen potìení a uspokojení, e zapomnìli na pravidla plavby. Kdo je nezná a neakceptuje, nemùe proít dobrou plavbu.

23


23

15.1.2008, 10:17

Nedìle Ef 5,31.32 V èem spoèívá tajemství?

Velké tajemství V mnoha biblických textech se láska mezi manely pøirovnává k lásce mezi Bohem a jeho lidem. To dokazuje, jak dùleitý je vztah mezi manely. Tak se v Bibli mluví K o lásce, která se dává, jak to udìlal Kristus (Ef 5,25.26), K o tìlesném pùvabu a pøitalivosti (Ezech 16,7.8), K o zasnoubení mue (Krista) a panny (církve) (2 Kor 11,2), K o slibu vìrnosti enicha (Boha) a nevìsty (Izraele)(Oz 2,21). Vztah mezi muem a enou je tedy srovnatelný s láskou, která spojuje Boha s pravým Izraelem a Krista s vìrnou církví. Nezapomeò, e tvá vìrnost vùèi Bohu urèuje do znaèné míry kvalitu tvého vztahu v manelství.

K zamylení K

Pøipisuje manelství tak významné místo, jaké mu pøipisuje Stvoøitel?

24


24

15.1.2008, 10:17

Pondìlí 1 Jan 4,8 Jaký je vztah mezi poznáním Boha a láskou?

Jeden pøíbìh lásky Èti 1 Jan 4,7-11.16. A Bùh dìlá pro tebe cokoli, dìlá to z lásky. Vidí to také v jeho velkých akcích - ve stvoøení, v poslání Jeíe Krista na zem... Nezapomeò nikdy na to, e manelství ustanovil Bùh z lásky k èlovìku. Sám pøece øekl, e není dobré, aby èlovìk byl sám. Stvoøiteli lo o bohatý, naplnìný ivot jeho stvoøení - èlovìka. Má na mysli i dobro tvoje. Pøíbìh lásky mezi Bohem a èlovìkem, mezi muem a enou, se zaèíná odvíjet právì pøi stvoøení. Bùh vkládá do lidských bytostí ivot a dává jim svou lásku. Èti Jan 15,13. Bùh se dává èlovìku. Zvlátì v Jeíovì obìti. Dávání je projev lásky. Láska, která se neumí dávat, dát se pro druhého, je padìlek. Vztahy mezi partnery musí být zaloeny na lásce. Mezi muem a enou musí existovat pøíbìh lásky. (1 Moj 2,23.24)

K zamylení K

Proè tolik pøíbìhù lásky konèí patnì? Jak se mùe teï pøipravit na hledání a volbu partnera (partnerky)?

25


25

15.1.2008, 10:17

Úterý 1 Moj 2,23.24 Kterými tøemi slovesy je popsán vznik Bohem ustanoveného manelství?

První manelství Èti Mat 19,4-6 Jeí neodkazuje na zvyky své doby, kdy odpovídá na otázku o proputìní manelky. Naopak, odkazuje tazatele na poèátek lidské historie, na chvíli, kdy Bùh ustavil manelství. Od té doby se èlovìk mnohokrát vzdálil od vùle Stvoøitele a prostì el podle své vùle. V naí dobì se hodnota manelství zpochybòuje. Nìkteøí lidé se rozhodují bydlet spolu prostì bez závazkù. Jiní se domnívají, e úspìch manelství zajistí pøedchozím manelstvím na zkouku. Mají k tomu solidní dùvody? Nebylo by lepí øídit se Jeíovými slovy a podívat se, jak to bylo na poèátku, jak to chtìl Bùh? V textu 1 Moj 2,21-24 zjiujeme, e na poèátku 1. Stvoøitel stvoøil JEDOHO mue a JEDNU enu. 2. Pøivedl enu k jejímu mui. 3. Øekl, e mu opustí svého otce a matku... 4. aby se mohl pøipojit jeden k druhému. 5. Stanou se jedním tìlem, budou tedy mít spoleèný sexuální ivot. Vezmi tento text vánì. Jedná se o pùvodní, první manelství.

K zamylení K

Je pøehnané øíkat, e tìchto pìt bodù se nedá obejít? Co si o tom myslí?

26


26

15.1.2008, 10:17

Støeda Mat 1,18-20 Jak popisuje andìl vztah Marie a Josefa? Co tím rozumí?

Biblické zásnuby K uzavírání manelství se váí rùzné zvyky. V naí dobì u nemají zásnuby zvlátní význam. Biblické pojetí sòatku se váe k zásnubám. V biblických dobách byly zásnuby zákonným ustanovením. Spoleèensky u byli snoubenci povaováni za manele, ale jejich tìlesné spojení se uskuteènilo a pozdìji. Mojí dìlá významný rozdíl mezi zasnoubenou pannou a tou, která zasnoubená není. Èti Mat 1,18-25. Sòatek Marie a Josefa byl ohláen. Zásnuby vytváøely pouto mezi snoubenci. Kdyby se chtìl Josef s Marií rozejít, musí to udìlat veøejnì. (Ze známých dùvodù uvauje, e to udìlá potají.) Vykonání ohláek, vyhláení sòatku bylo souèástí sòatku. Andìl mluvil o Marii jako o enì Josefa. Josef je nazván jejím manelem. Pøesto jetì spolu nebydleli a nemìli pohlavní styk.

K zamylení K

Mùe mít køesan jen civilní svatbu?

27


27

15.1.2008, 10:17

Ètvrtek Mat 19,5.6 Co znamená pøipojí se k...? Jde také o závazek, o slib vìrnosti?

Co Bùh spojil... Slovo pøipojit se (v hebrejtinì dabag) znamená pøitisknout, pøiléhat nebo spojovat. Spojení je takové, e pozdìjí rozdìlení by zpùsobilo roztrení, trhlinu. Jinak øeèeno, to jedno, které vznikne manelstvím, by muselo být rozøíznuto jako by se jednalo o chirurigický zákrok. Stejný termín se pouívá k vyjádøení lásky a pøipojení se vìøícího k Bohu (5 Moj 30,19.20: miloval Hospodina... a pøimkl se k nìmu). V Novém zákonì se pouívá øecké sloveso, které lze pøeloit jako upevnit, pøitisknout, semknout, spojit, sjednotit. Pouívá se také k vyjádøení vztahu mezi køesanem a Kristem (1 Kor 6,17: kdo se oddá Pánu). A se jedná o spojení mue a eny nebo vìøícího a Boha, je zde pøísaha vìrnosti. Èti Ez 16,8. Bùh pøísahal své nevìstì - Izraeli, a veel s ní ve smlouvu. Postoj mue k enì má být stejný.

K zamylení K

Pøedstavuje si takto své spojení s ivotním partnerem?

28


28

15.1.2008, 10:17

Pátek 1 Kor 7,39 S kým se mùe vdovec oenit, za koho se mùe vdova provdat?

V Kristu... Uvìdomil sis u, e Jeí zahájil své veøejné vystoupení úèastí a zázrakem na svatbì? Sòatek nemìl v jeho dobì jen osobní a spoleèenský, ale i náboenský význam. Co z toho jetì zùstalo? Èti id 13,4. Odpovìdnost spoèívá na jedinci. Jen ty mùe dát Bohu první místo ve svém manelství. Obøadem ve sboru se to veøejnì projevuje. Není to magický rituál, sám o sobì nevytvoøí pouto mezi tebou a tvou snoubenkou. Kazatel a èlenové církve jsou pouze svìdky vaich vzájemných slibù a pøedkládají vae spojení Bohu. Jako dvojice tím projevíte, e jste opravdu èástí církve, Kristova tìla. Øíkáte tím vlastnì sboru, do kterého patøíte: Klíèový bod naeho ivota je také vaí záleitostí! Budete mít radost z této slavnosti, pøi které projevíte vùli ít spolu. Budete si pøát, aby lidé, které máte rádi, mìli úèast na vaí radosti. Budete moci projevit, e jako mladí lidé jetì vìøíte, e potøebujete Boí pomoc, abyste obstáli v nejkrásnìjím podnikání ivota.

K zamylení K

Jeí projevil svùj respekt vùèi manelství jako Boí instituci, kdy se úèastnil svatby v Kánì. (Jan 2)

29


29

15.1.2008, 10:17

Uloit Cílem tohoto úkolu bylo objevit, co ve zahrnuje Bible do úplného manelství. a) Jedná se o pøíbìh lásky mezi dvìma partnery. b) Ten, kdo se dává, projevuje lásku. c) Manelství, jaké si pøál Stvoøitel, je charakteristické aspektem K sociálním (opustí rodièe), K citovým (pøipojí se k partnerovi) a K fyzickým, sexuálním (stanou se jedním tìlem). d) Biblické pojetí nedává místo manelství na zkouku. e) Bùh má úèast na spojení mue a eny (co Bùh spojil...). f) Sòatek uzavíraný pøed církví vyjadøuje, e K snoubenci si pøejí, aby církev sdílela jejich radost a rozhodnutí, K manelství je Boí dar, K manelství, který má obstát, ije vìrností a láskou, kterou pøijímá od Boha, K vztahy v manelství jsou srovnatelné se vztahy mezi Bohem a vìøícím.

Otázky k diskuzi 1. Rozeberte tento citát: Instituce manelství, které má být podle nebeských intencí pro èlovìka poehnáním, je ve vìtinì pøípadù zneuito a stává se tak hrozbou nebo zloøeèenstvím. Vìtina muù a en vstupují do manelského svazku tak, jako by staèilo mít rád, aby se vechny otázky vyøeily. 2. Od které chvíle se v biblických dobách povaovalo manelství za uzavøené? 1 Moj 5,1; Rút 4,1.9-13. 3. Co pøesnì vyjadøují slovesa z 1 Moj 2,24: opustit, pøilnout k, stát se jedním tìlem. Myslí, e manelství, kterému chybí jeden z tìchto tøí aspektù, mùe být úplným manelstvím? 4. V èem se závazek mezi muem a enou podobá závazku vùèi Bohu? 5. Jaké nevýhody mùe mít manelství uzavøené mezi dvìma osobami, které nejsou ze stejného náboenského spoleèenství? nemonost sdílet hluboké duchovní záitky, køest a duchovní výchova dìtí, rùzné názory na vìènost, zpùsob vyuití volného èasu, úèast na pobonostech, respekt k Boím pøikázáním, úèast na jiných aktivitách, Pro mnì nové:


30


30

15.1.2008, 10:17

Kolem nás ije mnoho párù. Nìkteøí z nich nejsou manelé, èasto proto, e mají sklon odmítat kadou autoritu nebo instituci. Úplné odmítání autorit vede k urèité nejistotì, jak vlastnì jednat. Nìkdo se domnívá, e osvobození mu pøinese, kdy se nebude zabývat ádnými pravidly, kdy bude dìlat jen to, co mu pøináí potìení. Potom se mu ale vední ivot zdá velmi nezajímavý. Navíc se mùe jevit, e finanènì a právnì je výhodné dát pøednost volnému souití místo manelství. To mùe mít rùzné formy: obèasné, krátkodobé spoleèné bydlení partnerù, kteøí nemají ádné spoleèné plány; souití mladých lidí, kteøí nemají v plánu uzavøít manelství; manelství na zkouku... Existují vak stále i souití manelù, v kterém má místo pøísaha vìrnosti pøed Bohem a lidmi, se vemi dùsledky, které to pøináí.

31


31

15.1.2008, 10:17

Nedìle Skut 20,35

(kral. pøeklad: Blahoslavenìji je dáti neli bráti.)

Platí Jeíùv výrok i o manelství?

Manelství a sexualita Milostné sdílení v tìlesné oblasti se vytváøí postupnì, vyaduje takt a trpìlivost. Proto Bùh u na zaèátku øekl, e budou jedno tìlo. Nestane se to najednou. Soulad v této oblasti je tøeba hledat. Zde nachází svùj plný smysl vìrnost a touha dávat i pøijímat potìení. Èti: 1 Moj 2,24; 29,20.21; Rút 4,13; 1 Kor 7,2.8.9. Z tìchto textù je zøejmé, e pohlavní styky mají pøicházet a v manelství jako vrcholný projev vztahu mue a eny. Ale vrcholným projevem mohou být právì tehdy, kdy pøicházejí a po sbliování, poznávání a sdílení dvou lidí. Jinak se tento mimoøádnì obohacující akt stává poniující. Kdy èlovìk miluje a kdy dává, kdy se dává - je to navdy. Nepùjèuje se. U samotná ta slova dávají tuit zradu: propùjèit se. To nás hned napadne: zpronevìra, zfalovaný podpis, nekrytý ek. Naopak zase mùeme øíct, e opravdová láska se mùe zvlá na zaèátku vyjadøovat velmi neikovnì. Kadé milostné obìtí se nemusí nutnì povést. Je k tomu zapotøebí nìhy, sebeovládání a vnímání druhého. Nepøehánìjme obtíe tìlesné lásky. Jsou to pøirozená gesta, je vak tøeba, aby oba partneøi byli pozorní ke tìstí toho druhého.

K zamylení K

Èti 1 Kor 6,18-20. Udìlej si èas a promysli, co je zde napsáno. Jsi pøesvìdèen, e Bùh dává èlovìku rady a informace z lásky a pro jeho dobro?

32


32

15.1.2008, 10:17

Pondìlí 1 Kor 7,2.8.9 Jaké rady týkající se sexuálních potøeb èlovìka dává apotol Pavel?

Sexualita mimo manelství Jsem podle Bible povinen vzít si dívku, s kterou jsem mìl styk, i kdy ji nemám rád? Nìkdo jde a tak daleko, e øíká: Kdy mám s nìkým pohlavní styk, jsme u manely. To by redukovalo manelství na pouhý tìlesný kontakt. Co se vlastnì øíká v uvedeném textu? 1. Chce mít sexuální kontakt? Oeò se. 2. ít intimnì s tím, s kým jsem neuzavøel manelství, je neèisté. Je mono to øíct srozumitelnìji? Mnoho lidí bìhem ivota rùznì naruilo vzneené poslání, ke kterému Bùh èlovìka urèil. A nesprávným partnerským ivotem, neèestností èi jinak. O jakém øeení mluví apotol Pavel? Èti 1 Kor 6,9-11. Zdá se, e mladý èlovìk nìkdy chce utéct vemu, co ho omezovalo v dìtství. Øíkali mu: To se nedìlá! Ta vìta se mu nelíbí. Ale nedostane se dál, ne e zamìní tuto vìtu za jinou: To dìlají vichni! A jedná podle toho. Chlapec nebo dívka mají strach nebýt jako ostatní. Vlastnì tím chtìjí budovat svou køehkou identitu, protoe sami o sobì hodnì pochybují. Ti vichni jsou èasto sami velmi nejistí a nezralí. Proè tedy pøejímat jejich praxi a pøizpùsobovat se jim za kadou cenu, dìlat to jako oni?

K zamylení K

Co asi mùe bránit lidem, kteøí se mají rádi, aby se vzali?

33


33

15.1.2008, 10:17

Úterý Dnes neuvádíme texty, protoe Bible nezná manelství na zkouku.

Manelství na zkouku Nìkteøí lidé povaují za prozíravé a dokonce moudré nezavázat se, dokud nejsou jisti, e by mohli dodret svùj slib. Kdy to nepùjde, rozejdeme se, bez výèitek a právních komplikací. Nìkteré dvojice praktikují manelství na zkouku s dobrým úmyslem. Chtìjí potom opravdu vstoupit do manelství. Ale zaèít tím, e si nechají otevøená zadní dvíøka - je nejlepí zpùsob, jak havarovat. Kdy pøijdou rozpory - a ty pøijdou - ze zaèátku se to snáí. Ale kdy se to opakuje, vzdávají to, dvojice se rozpadá. Oba opustili otce i matku, stali se jedním tìlem, protoe spolu ili. Pøesto chybìl dùleitý tøetí rozmìr pravého manelství: slib, smlouva, vìrnost, závazek, trvalé odevzdání. Kdyby byl tento zpùsob uiteèný a dobrý, jak si mladí lidé èasto pøejí, bylo by výsledky vidìt, v dùsledku by ubývalo rozvodù. Ale není tomu tak. Jakou hodnotu má tedy manelství na zkouku?

K zamylení K

Jak to vidí tvoji kamarádi, jak dlouho bude trvat jejich láska? Jak to vidí ty? Proè?

34


34

15.1.2008, 10:17

Støeda Mat 5,8 Jaký vztah má tento ver k manelství?

Zásnuby dnes Pro svatbu se lidé nerozhodnou v jediné chvíli. V nìkterých zemích jsou docela bìné zásnuby. Je to malá rodinná slavnost a po ní to u snoubenci berou vánì. Neijí jetì spoleènì, ani jako manelé (tím se lií od manelství na zkouku). Je to doba, kdy zvaují základní postoje své i partnerovy. Jak dalece mají být tvé ivotní cíle stejné jako cíle tvé snoubenky? V kterých bodech musíte mít rozhodnì stejné postoje? Je nutné, abyste mìli spoleèné zájmy? Proè je dùleité, abyste si vyjasnili postoje k pouívání penìz i povinnosti v domácnosti? Bylo by rozumné spoleènì zváit, kolik byste chtìli mít dìti? Je urèitì nutné, abyste si vyjasnili, jaké místo chcete pozdìji dát ve svém spoleèném ivotì Bohu? Moná se ti ty otázky zdají hodnì váné a obtíné. Pøesto je tøeba se jimi jednoho dne zabývat. Pokud se na nich co nejdøíve neshodnete, mùe být potom pozdì. Ná sexuální ivot záleí silnì na tom, jakou máme pøedstavu o èlovìku - zda ho povaujeme za bytost Pánem Bohem stvoøenou, obdarovanou také schopností komunikovat, která má dar sexuality a umí dávat i pøijímat. Takto pøijímané manelství má jinou dimenzi ne manelství, kde jsou partneøi na ve sami.

K zamylení K

Kdy zjistíte, e si natolik rozumíte, e se budete moci zavázat ke spoleènému ivotu, vae touha se potom v manelství naplní v sexuální intimitì a prohloubí harmonii vaeho vztahu.

35


35

15.1.2008, 10:17

Ètvrtek Ezech 16,8 Jak se zpeèetila smlouva mezi Bohem a Izraelem?

Smlouva Kdy uzavírá dohodu Bùh s èlovìkem nebo dva lidé mezi sebou, je v ní obsaen závazek a smlouva. Nejde o pouhý podpis. Mu a ena uzavírají smlouvu, uzavírají manelství. Je to smlouva mezi nimi a zároveò pøed Bohem. Èti Mal 2,14. Viml sis, e Bùh je nazván svìdkem smlouvy mezi manely? O manelce se zde mluví jako o enì tvého mládí a enì podle smlouvy. Být nevìrný manelovi nebo manelce podle smlouvy znamená tedy poruit smlouvu uzavøenou s ním (s ní), jí byl Bùh svìdkem. Èti Pøísl 2,(16) 17. Opoutí druha svého mládí. U Malachiáe i v Pøíslovi se mluví o slibu vìrnosti, který byl dán v mládí. Nyní byla smlouva zruena, Bùh jako svìdek je zøejmì ignorován. Rozvod znièil smlouvu i sliby.

K zamylení K

Jak dlouho platí manelská smlouva?

36


36

15.1.2008, 10:17

Pátek Luk 10,27 Kde se uèí milovat Boha? Kde bere sílu milovat bliního?

Neopakovatelný pøíbìh Mu a ena nastupují do lodi manelství. Potøebují lásku, vesla, kterými se dostanou kupøedu. Ale na lodi potøebují jetì jednoho, kdo je svìdkem jejich závazku, kdo je také zdrojem jejich lásky. V manelství více ne jinde platí obì velká pøikázání. Kdo vnímá Boí lásku a sám Boha celou bytostí miluje, proívá také plnìji lásku k partnerovi. U víme, e je to vztah, ve kterém je blahoslavenìjí dát ne brát. A láska je dávání, umìní, vynalézání, aktivita i trpìlivost, schopnost umìt èekat i umìt jednat - mít druhého rád jako sám sebe. Jak u víme, manelství není jen projev citù, nestaèí ani nutná odvaha, je tøeba závazek, slib, kotvu lodi. Je tøeba zùstat v kontaktu s Tím, kdo ustanovil manelství. V nìm se vdycky oba zase mùeme najít.

K zamylení K

Formuluj si nahlas odpovìï na otázku: Co není a co je manelství? Odpovídá mé oèekávání mým odpovìdím na to, co není a co je manelství?

37


37

15.1.2008, 10:17

Uloit Tento úkol chce ukázat, jaké hodnoty má manelský svazek. a) Manelství je jediné spojení, do kterého patøí sexuální styky. b) Vztah mezi partnery musí být zaloen na principu dávání a pøijímání. c) Manelství na zkouku má velmi nejistý základ. d) Pøed uzavøením manelské smlouvy je nutné vzájemnì si ujasnit základní ivotní postoje a plány. Pohlavní ivot je vak rezervován a pro manelství. e) Rozvod je tìké naruení smlouvy, jejím svìdkem byl Bùh.

Otázky k diskuzi 1. V pasái 1 Kor 7,2-5 najdìte vere, v kterých jsou následující zásady: a) Manelství spojuje mue a enu. b) Mu a ena mají stejná práva a povinnosti. c) Sexuální styky jsou souèástí zdravého manelského ivota. d) Je mono se jich na urèitou krátkou dobu zøíct. 2. Co ve podle tebe podporuje harmonii, rozvoj a trvání manelství? 3. Rozeberte následující citát: Kdy jste se zasnoubili a neznali jste charakter toho nebo té, s kterou chcete uzavøít manelství, nedomnívejte se, e závazek zásnub vás nutí v kadém pøípadì vstoupit do celoivotního svazku s nìkým, koho nemùete milovat ani si ho váit. Ne se zasnoubíte, vánì to promyslete; je vak mnohem lepí zruit zasnoubení pøed svatbou, ne se potom rozvést (jak to mnoho lidí dìlá). E.G.Whiteová, Poselství mládei

Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

38


38

15.1.2008, 10:17

Nìkteøí mladí manelé proívají zklamání, protoe se po nìjaké dobì pøesvìdèili, e jejich partner není tak ideální, jak si pøedstavovali. Pøesnìjí by bylo øíct, e chlapec mùe mít napøíklad rád svou pøedstavu, ne skuteènou dívku. Neakceptuje ji takovou, jaká je. Je pravda, e naím partnerem nemùe být kdokoli. Je tøeba se rozhodnout pro toho, s kým si rozumím, ke komu mám náklonnost... Je ale také pravda, e ani s tím, s kterým se k sobì opravdu hodíme, neudríme trvalý, hodnotný vztah, pokud neumíme komunikovat, dávat a sdílet se, pokud neumíme mít rádi. Je-li nìjaké téma, které je tøeba dobøe promyslet, pak je to manelství. A je-li nìkdy tøeba se øídit radami Bible, pak je to tehdy, kdy se rozhodujeme, s kým spojíme svùj ivot. EGW, Køesanský domov

39


39

15.1.2008, 10:17

Nedìle 3 Moj 19,18b; Mar 12,31a Jak má jeden èlovìk mít rád druhého?

Vzájemná láska V Jeíových oèích nemùe milovat bliního, pokud nejdøíve nemá rád sám sebe. Mùe a musí tedy milovat sebe. patné pochopení této lásky vùèi sobì, patné sebepojetí mùe vést k sebeopovrhování, k sebeodmítání nebo naopak k iluzi o sobì samém. Kdo trpí tìmito problémy, nemùe mít opravdu rád svého partnera. Co s tím? Boí slovo nám radí, co dìlat, abychom neupadli do takového stavu sebepojetí, patné lásky k sobì samému. - Nejdøíve musíme pochopit, kým jsme, a pøijmout to. Nae místo je vdycky místem, kde nás vidí Bùh. Nae sebepojetí se formuje tím, e víme, kým jsme pro Pána Boha: obyèejní, høíní lidí, ale také jeho dcery a synové. Jsme jím milovaní, nikdo nás nemùe zbavit jeho lásky. Èti Øím 8,38.39. - Potom si polome nìkolik konkrétních otázek. Pøijímám sám sebe a vechno, co s tím souvisí? Jak zacházím se svým tìlem? Jak rozumím sám sobì, jak se orientuji ve svých pocitech (váeò, cit, touha)? Jak pouívám svou èest, svou vnitøní, duevní sílu? Jakou roli pøipisuje své inteligenci (schopnost rozhodování, sebekontrola...)? Proto také hledej partnera, která by tì pøitahoval celou osobností - tedy city, duevními vlastnostmi i rozumovými schopnostmi. Nestaèí vybrat jej ze soucitu, ani pouze rozumem, nebo prostì na první pohled.

K zamylení K

Jak si odpovídá na otázku: Kdo jsem?

K

Projevuje se ve tvém sebepojetí jistota, e tì Bùh miluje?

40


40

15.1.2008, 10:17

Pondìlí Jan 3,16; 1 Petr 1,17-19 Pro Boha jsi vzácný, pøijímá tì takového, jaký jsi. Jak to ví?

Vzájemné pøijetí Toho, kdo nemá rád sám sebe, lidé také vìtinou nepøijímají. Nìkdo je pøesvìdèen, e není hezký, je moc tlustý, pøíli hubený, moc velký nebo hodnì malý. Nìkdo se necítí dobøe, protoe si myslí, e ho Bùh ani lidé nepovaují za dost dobrého. Jiný je neastný, protoe nemá spoleèenské ocenìní, není dostateènì finanènì ohodnocen a materielnì na tom opravdu není dobøe. Uvìdom si ale skuteènost, e Bùh ti nejen z lásky dává ivot, ale chce tì také pøipravit pro vìèný ivot. Kdy on tì povauje za vzácného, kdo jsi ty, jeho stvoøení, abys sám sebe nepøijímal? A tak jako tebe pøijímá Bùh kadého, i tvého partnera. Za partnera si mùe vybrat toho, jeho charakter, chování, vzhled i duchovní zamìøení se ti líbí. Je ti na nìm nìco základního odporné? Pak nezaèínej. Váhání, potlaèované pocity, smiøování se se vím - to nejsou dobré ukazatele. Ani sebeobìtování sem nepatøí. - Nezapomeò, e ivotem bude procházet také s rodinou partnera. Ta k nìmu patøí. Má-li být manelství dobré, musí mít v základech vzájemnou úctu manelù.

K zamylení K

Èeho si váí na svém partnerovi? Respektuje ho jako celou osobnost? Pokud ano, je to dobrý ukazatel.

41


41

15.1.2008, 10:17

Úterý Fil 2,3.4 Jak se má chovat vùèi blinímu a tedy i vùèi partnerovi?

Vzájemný respekt V dneních verích se mluví o ctiádosti a jeitnosti, o vlastních zájmech. Právì jeitnost a ctiádostivoat vzdaluje èlovìka od Boha. Kdo touí po chvále, je v podstatì zamìøen sám na sebe. Kdo miluje jen sám sebe, v podstatì nemiluje Boha a není pak schopen milovat ani bliního èi partnera. Kdo nemá respekt sám vùèi sobì, a partnera spíe uctívá, buduje také nezdravé vztahy. Dobré manelství není moné bez vzájemné úcty. Velký vìkový rozdíl partnerù mùe pøispìt k tomu, e vzájemný respekt nebude vyváený. Biblická výzva, abychom povaovali druhé za pøednìjí ne sebe, se ale netýká soucitu, na kterém by nìkdo chtìl budovat trvalý vztah. Soucit je jedním z nejhorích základù pro manelství. Nesmíme se podceòovat. Naopak, jeden pro druhého má v manelství hodnotu. Vzájemný respekt se vyznaèuje tím, e s druhým poèítáme, e oba dva plánujeme svùj podíl v budoucím manelském spojení. Podceòování partnera nesmí mít v tomto vztahu místo.

K zamylení K

Má zdravý vztah respektu vùèi svému parnterovi? Má dost respektu i vùèi sobì, aby si tì mohl tvùj partner váit?

42


42

15.1.2008, 10:17

Støeda 1 Moj 2,18.23 Potøebuje èlovìk kontakty a komunikaci? Co mùe k tomu øíct?

Skuteèná komunikace Èlovìk je spoleèenský, není urèen k samotáøskému ivotu. Potøebuje spoleènost, kontakt a dialog. V rozhovoru, v komunikaci je schopen vyjádøit a vysvìtlit své pocity a mylenky. Kdy si popovídá s neznámým èlovìkem, pozná, kdo to je. Chce lépe poznat svou budoucí manelku? Mluv s ní tedy, hovoø, mluv. Øekni, co tì zajímá, ale nedr sám monolog. Naslouchej, naslouchej, naslouchej jí. To ti umoní poznat, na jakou vlnovou délku je naladìna, pozná, jestli si mùete rozumìt. Kdy se chcete vzájemnì poznat, je ivotnì dùleité spolu mluvit a jeden druhému naslouchat. Hovoøte spolu co nejèastìji, ne vstoupíte do manelství. Zjistíte-li, e jste jeden druhému intelektuálnì a duchovnì pøíli vzdáleni, dejte pozor. Je moné, e pozdìji byste u nedokázali spolu hovoøit. Kdy se jeden nezajímá o to, co druhý øíká, pøestávají si rozumìt. Manelství, kde se nemluví, je mrtvé. Kdy partneøi mluví spolu málo nebo vùbec, mají malou anci se spolu modlit. Není modlitba ivotnì dùleitou a neodmyslitelnou souèástí køesanského manelství?

K zamylení K

Umí mluvit se svou pøítelkyní, pøítelem? Naslouchá ti vdycky pozornì?

43


43

15.1.2008, 10:17

Ètvrtek Láska nespoèívá v tom, e se díváme do oèí jeden druhému, ale e se díváme stejným smìrem. A.de St-Exupéry. Co si o tom myslí?

Mít spoleèný ideál Ten, kdo uzavírá manelství, si uvìdomuje, e má jít cestu ivota s tím druhým. Je to tìké, kdy jde kadý jinou cestou. Výhodnìjí je, kdy sledují v ivotì jeden cíl. Pro spoleèný ivot je tøeba: 1. chtít udìlat druhého astným, 2. mít podobné názory na spoleènost, práci, peníze a pøátele, 3. dohodnout se na zpùsobu výchovy a zacházení s dìtmi, 4. mít spoleèný kladný postoj k rodièùm, èlenùm rodiny, pøátelùm, k lidem potøebným a k tìm, kteøí potøebují pohostinství, 5. dát v manelském ivotì místo Boím vìcem.

K zamylení K

Má-li pøítele (pøítelkyni), mluvte spolu o tìchto pìti bodech. Máte k nim podobné postoje?

44


44

15.1.2008, 10:17

Pátek 2 Kor 6,14-16 Proè je lepí, kdy si køesan nebere nevìøící(ho) partnerku (partnera)?

Spoleèné východisko Vèera jsme studovali podmínky, které pøispívají k plnému a stabilnímu manelskému ivotu. Pøesto se mnoho manelství rozpadá, protoe nevìnovali tìmto zásadám pozornost. Je-li to obtíné pro vìøící partnery, oè víc mùeme chápat Pavlovu výzvu, aby se neuzavírala manelství vìøícího s nevìøícím. Ukazuje protiklady, které se vzájemnì vyluèují: spravedlnost - nespravedlnost, svìtlo - tma, Kristus - Beliál, vìøící - nevìøící. Jedná se o dva svìty, které jsou ve vzájemném konfliktu. Je moné se v takových protikladech rozvíjet a sledovat spoleèný ivotní cíl? Je zde riziko rozpadu. Je naivní myslet si, e v manelství to pùjde samo, a poèítat s tím, e vìøící pøivede nevìøícího partnera k víøe. Napìtí, která vznikají z nepochopení a z odliného ivotního stylu (v oblasti spoleèenské, kulturní, výchovné, o náboenství nemluvì), se pomalu ale jistì hromadí, a jsou nezvládnutelná. Propast mezi dvìma lidmi, kteøí si byli tak blízko, se zvìtuje. Je lepí pøemýlet døíve, ne jednáme. Je lepí plakat jeden den ne celý ivot.

K zamylení K

Jak moc dokáe milovat toho, kdo nemiluje Boha, Bibli, s kým nesdílí víru, plány, mylenky...?

45


45

15.1.2008, 10:17

Uloit Volba ivotního partnera není snadná. Má-li být tvé manelství dobré, zvauj alespoò tìchto nìkolik otázek: 1. Existuje mezi vámi opravdová, vzájemná láska? 2. Pøijímáte se vzájemnì tak jako pøijímáte kadý sám sebe? Pøijímáte také kadý rodinu toho druhého? 3. Máte jeden k druhému úctu, a jste spolu sami dva nebo pøed ostatními? 4. Mùete spolu hovoøit a vzájemnì si naslouchat jako partneøi? 5. Sledujete spoleèné cíle v oblasti rodiny, zamìstnání, vztahù k církvi a ke spoleènosti? 6. Máte podobné postoje k náboenství, kultuøe, spoleènosti?

Otázky k diskuzi 1. Míváme potíe, kdy máme pøijmout sami sebe nebo jiné lidi. Kdy nìco nepøijímáme, znamená to, e to pro nás není dost dobré, dost hezké nebo dost pøíjemné; èekáme prostì víc. Jak je to s pøijetím dívky nebo chlapce, který se ti zalíbil? 2. Zdvoøilost a pozornost jako projev vzájemné úcty se nesmí omezit jen na dobu známosti nebo zásnub. Jsou nesmírnì dùleité v samotném manelství. Udìlej malé sebehodnocení a) svého vzhledu, b) zdvoøilosti vùèi partnerovi, c) zpùsobu, jakým vyjadøuje nebo bys vyjadøoval partnerovi lásku, d) jednání ve spoleènosti (u stolu apod.). 3. Co si myslí o následujících výrocích, které hodnotí komunikaci mezi partnery? a) Kdy se máte vzájemnì rádi, nikdy se jeden na druhého nemùete zlobit. b) Rozdílnost názorù se nevyøeí mlèením, ale diskuzí. c) Sna se rozpoznat své agresivní pocity a úmìrnì tomu jednej. 4. Èti Pøísl 31,28-31 je popis vzorné eny. Mùe shrnout její vlastnosti. Jak dalece má odpovídat dnení ena tomuto popisu? A co vzorný manel? Pro mnì nové:


46


46

15.1.2008, 10:17

Pravím Hospodinu: Ty jsi, Panovníku, moje dobro, nad tebe není. alm 16,2

Svrchovanost je slovo, které nemá v dnení dobì pøíli pøíznivý ohlas. Být svrchovaný znamená mít moc. Kdy je u moci jediný èlovìk, bez opozice, mùe toho zaèít zneuívat. V historii bychom nali mnoho lidí, kteøí zneuívali svou moc na úkor druhých a pøedevím chtìli uspokojit své potøeby. Jejich jediným cílem bylo obastnit sebe a naplnit své ambice. Jaký je Bùh? Jaká je podstata jeho svrchovanosti? Kde ji získal? Co znamená jeho svrchovanost pro svìt a pro tebe? Kde je jeho království? Na tyto otázky se v tomto týdnu pokusíme najít odpovìï.

47


47

15.1.2008, 10:17

Nedìle alm 47,8.9 Co v tobì vyvolává báseò o oslavném zpìvu o Bohu králi?

Boí autorita Bùh je povaován za krále i v mnoha jiných biblických textech - napø. 93,1.2; alm 90,1.2 Zde je potvrzení Boí autority, která není získaná, ale vyplývá z jeho postavení Stvoøitele vesmíru. Pokud zkoumáme pozornì Boí charakter, rozumíme lépe jeho svrchovanosti. Je dùleité na pøelomu tisíciletí pøiznat ivému Bohu naprostou svrchovanost? Èti Øím 11,33-36. Boí podstata se velmi lií od podstaty èlovìka. Pokud se nám zdá nedosaitelná, je to proto, abychom se hmatatelnì pøesvìdèili o jeho moudrosti a nekoneèných monostech. Ale tento Bùh úplnì jiné podstaty si pøál pøiblíit se ke svým dìtem. Stal se naím Bohem. Jeho autoritu vidíme ve spravedlnosti, nestrannosti a nezávislém soudu. Nenechá se nikým podplácet. To jej odliuje od nás, od lidí. Bùh mùe zachránit vechny, kdo ho poznají (Øím 11,32). Díky Jeíi Kristu se lidé mohou úèastnit Boího plánu (Ef 3,8-11). Jeí se bez váhání stal cestou, která nás vede ke Králi králù a Pánu pánù (1 Tim 6,15-16).

K zamylení K

V èem vidí ty osobnì projev Boíl svrchovanosti?

K

Poèítá s ní ve svém ivotì?

48


48

15.1.2008, 10:17

Pondìlí alm 97,9 Co znamená výraz pøevyuje vechny bohy? O které bohy se jedná?

Hranice Boí svrchovanosti Kde, kdy a nad kým Bùh vládne? a) Ve vesmíru Srovnej následující texty v almech: 97,9; 24,1 a 119,90-91. Srovnej tyto vere s rolí Jeíe Krista. id 1,3 b) V èase Hospodin trùnil nad potopou, Hospodin bude trùnit jako král navìky. ( 29,10). Tento alm napsal král David, který si váil toho, e má nad sebou Boha, který mu dovolil usednout na pozemský trùn. Srovnej Davidovu úvahu s Dan 2,44. c) Cíl Krále vesmíru Mùj dùm se bude nazývat domem modlitby pro vechny národy. (Iz 56,7).

K zamylení K

Mùe øíct, e se Boí moc projevuje i ve tvém ivotì? Kdo to vnímá?

49


49

15.1.2008, 10:17

Úterý 1 Sam 12,2 Co v sobì zahrnuje mylenka o králi, který jde pøed svým lidem?

Bùh - hlava státu Taková otázka nás moná pøekvapí nebo okuje. Pøece vak Samuel naráí na situaci, která se stala izraelskému lidu pøiblinì v roce 1000 pø. Kr. Po vysvobození z Egypta, kde byli Izraelci otroky (2 Moj 14,1231), jim Bùh dává slavnou zemi, kterou zaslíbil Abrahamovi a jeho potomkùm. Bùh øídil kadou situaci a skrze svého prostøedníka Mojíe se choval jako opravdová hlava státu. Bùh zajistil osvobození a také základní potøeby (2 Moj 16,16-36). Po Mojíi nastoupil Jozue a dobytí zasíbené zemì se mohlo uskuteènit. Ale Kenaanci byli bezboní a to idy pøitahovalo. Èti Soud 2,11-15. Bùh chtìl svùj lid vychovávat. Proto povolalá soudce, kteøí mìli dokonèit Jozuovo dílo. Èti Soud 2, 16-23 a Sk 13, 17-23. Pøesto se lid nìkolikrát odvrátil od Boha, byl nevìrný vùèi nebeskému Králi. Pøipadalo jim lepí mít za krále èlovìka, kterého by si vybrali mezi sebou. Morální a politický úpadek, který zaèal v dobì vlády Saula, se dovril po vládì Davida, jeho kralování mùeme povaovat za vrcholné období izraelských králù. Zavleèení do Babylóna znamená úpadek Izraele, ale ne jeho záhubu. Návrat do Jeruzaléma je pak skuteèným vzkøíením. Pøíbìh izraelského národa není pøíbìhem, který by si Bùh pøál. Boí vùlí není vdy jen to, co se stane, ale moná právì to, co se díky naí neposlunosti nestane. Boí vùlí je jiný pøíbìh, který mùeme ít a naplnit vírou my. Jiný pøíbìh, který je podobný pøíbìhu Jeíe Krista na tomto svìtì. R. de Pury, Notre pére

K zamylení K

Chce se stát svým vlastním králem nebo být dítìtem nebeského Krále?

50


50

15.1.2008, 10:17

Støeda Kol 1,16 Kde jsou hranice lidské vlády?

Biblický základ státu Podívejme se na tento text zblízka: V nìm - v Jeíi - je ukryta stvoøitelská moc. Jeí je pùvodcem a principem stvoøení. Skrze nìho - znamená, e v Jeíi bylo stvoøení moné. Pro nìho - znamená, e Jeí je nejvyím cílem stvoøení. Z toho veho vyplynula nejvyí volba Boha Otce: vybral si svého Syna. (L. Lienard, La divinité du Christ, Sdt, 1979, str. 56). Následující 17. ver vysvìtluje v. 16.: On pøedchází vechno, vechno v nìm spoèívá. Vechny autority nacházejí svùj pùvod v Kristu, a u ho vyznávají, nebo ne. Pouze vírou to mùeme uznat a pøijmout. a) Nebeské autority Nebeské trùny jsou souèástí stvoøených vìcí. I nebeské bytosti mají poslání od Boha a Jeíe Krista. Èti id 1,14. b) Lidské autority, vlády a mocnosti. Pøísl 25,2 c) Instituce ustanovené Bohem mají odpovìdnost v oblasti duchovní, spoleèenské, ekonomické... Je to manelství, rodina, církev...

K zamylení K

Hodnì køesanù se schovává za autoritu státu, aby se vyhnuli osobní odpovìdnosti. Myslí si, e poslunost autoritám je jejich prvoøadým úkolem. Jednají správnì? G. Stéveny, Conscience et liberté, roè. 8, 1974, str.55.

51


51

15.1.2008, 10:17

Ètvrtek Øím 12,2 Jak mají køesané jednat ve spoleènosti?

Podøízení se autoritám má své hranice Tento text je skuteèným programem. Apotol vyzývá ètenáøe k tomu, aby se nepøizpùsobovali, to znamená etymologicky, aby se neformovali podle tohoto svìta. Køesané nejsou povoláni k tomu, aby vyli ze svìta a ili v neznámé, tajné spoleènosti. Odtud výzva, abychom respektovali vládní moc. Vere v Øím 13,1 musíme chápat v kontextu s Øím 12,2. Text Øím 13,1-7 nás vybízí, abychom respektovali vládnoucí moc, a povzbuzuje nás k respektování druhého. Èti Øím 13,8-14. Bùh si nepøeje ani anarchii ani násilnou revoluci. Kdy má tvùj nepøítel hlad, dej mu najíst. Tento postoj máme zaujmout. Nyní vak mùeme spojit smysl øeckého pojmu, pøeloeného: byly zøízeny. Je to spíe smysl daný okolnostmi ne ideální. Bùh ukonèí dìjiny, ale nepíe je. Sloveso podøizujte se nabádá k vzájemné podøízenosti bratrù mezi sebou v bázni Boí. Èti Ef 5,21-24. Jsme daleko od bezpodmíneèné podøízenosti. Mohli bychom hovoøit o respektu, vzájemném ohledu, kde by se kadý zajímal o blaho druhého víc ne o své vlastní. Nakonec dùleité kritérium: poadavky vládní moci vdy porovnáváme s Boí svatou vùlí.

K zamylení K

Komu se máme podøídit nejdøíve? Bohu nebo vládní moci? Co mùe øíct o kompromisech v této oblasti?

52


52

15.1.2008, 10:17

Pátek Skut 2,47 Jak mùeme podle tohoto vere definovat církev?

Zaloení církve v Bibli Slovo církev se v Novém zákonì vyskytuje více ne stokrát. Znamená shromádìní, lidi odnìkud svolané. Církev je shromádìní tìch, kdo jsou Bohem povoláni ze vech národù a kmenù. Èti Ef 1,20-23. Církev je prostøedkem k poznání pravdy, není cílem, ale nástrojem v Boích rukou. Církev je zaloena slovem a pro slovo. To stojí v pøímé souvislosti s právním postavením církve. Církev musí mít právo, tedy svobodu hlásat slovo Boí. V tom pøedevím spoèívá její poslání. J. Ellu, Le fondement théologique du droit, str.103. Jaká je nejdùleitìjí funkce církve? 1 Tim 3,15. Církev podporuje pravdu, ne naopak. K èemu je církev pøirovnána? Ef 2,19-22. Tato duchovní stavba stojí na Boích základech. Apotolové a proroci pøedstavují Starý a Nový zákon. Kanonické texty slouí jako opora stavby a Jeí je kamenem, který drí její rovnováhu.

K zamylení K

Církev je Boí prostøedek hlásání pravdy. Má odvahu zapojit se do tohoto procesu?

53


53

15.1.2008, 10:17

Uloit Tento úkol má ukázat základy dvou institucí, které bìhem staletí existovaly vedle sebe. Jejich vztah mìl vliv na klidný ivot obèanù nebo jejich pronásledování. Historikové jsou zvyklí mluvit o vztahu státu a církve jako o meèi a køíi. Jsou to dvì odliné instituce, které vak nacházejí spoleèný základ u Boha. Co mají církev a stát spoleèného? 1. Mají moc od Boha. 2. Musí zajistit spravedlnost, která respektuje lidskou bytost...

Otázky k diskuzi 1. Kdy bude nastoleno Boí království? Kdo bude jeho iniciátorem? Jaké jsou podmínky pøíslunosti k nìmu? Jaká byla pøesná úloha soudcù? 2. Èti Øím 13,1-7. Co máme od vlády oèekávat? Srovnej s 2 Par 9,8. Co si o tom myslí? 3. Kadý Jeíùv uèedník se od svého uèitele musí nauèit, kde jsou hranice, které nesmí pøekroèit. Jak byste tyto hranice popsali? 4. Kdo je hlavou církve? Jaké jsou její úkoly? a) Ef 3,11.12 b) 1 Tim 3,15 c) Mat 29,19.20

Pro mnì nové:


54


54

15.1.2008, 10:17

Hledejte pøedevím jeho království a spravedlnost a vechno ostatní vám bude pøidáno. Mat 6,33

Kdy dnes slyíme mluvit o politice, spojujeme toto slovo, které má nìkolik významù, nejèastìji s volbami, volební kampaní, mocí, s politiky, stranami nebo prùzkumem veøejného mínìní... Politika vak znamenala v prvotním významu øízení (správu) mìsta. Podívej se do slovníku nebo encyklopedie na rùzné definice: Správa veøejných vìcí, oblast obecných státních záleitostí, umìní øídit stát. Oblast spoleèenské (veøejné) èinnosti spoèívající v úèasti politických subjektù (politických stran, hnutí, skupin, jedincù) na státních záleitostech. Nástrojem k prosazování politických cílù je politická moc, o její získání usilují subjekty politiky nenásilnými prostøedky. Vyskytuje se zde slovo moc. Politika mùe stejnì dobøe znamenat dychtìní po moci jako vykonávání moci. Dvojznaènost moci je zøejmá. Na jedné stranì se jeví jako nutnost, na druhé stranì je v ní skryto nebezpeèí síly a donucování. G. Poublan, Politique et Evangile, str. 8. Jeí se také bìhem svého pùsobení na naí zemi setkal s politickou mocí. Jaké skupiny, strany nebo politická hnutí existovaly v dobì Jeíe Krista? Kdo vládl v oblasti civilní? Kdo vládl v oblasti náboenské? Existuje tolik otázek, na které musíme najít pøesnou odpovìï, abychom si osvìtlili postoje Jeíe Krista k veøejnému ivotu a správì a jeho reakce vùèi rùzným skupinám lidí. Ale mùeme Jeíe povaovat za politika v dnením slova smyslu? Byl to první revolucionáø? Tento týden se budeme zabývat politickou a náboenskou strategií tìchto skupin a Jeíovým postojem vùèi nim. Mùe si z toho vzít pouèení do svého køesanského ivota ve spoleènosti.

55


55

15.1.2008, 10:17

Nedìle Luk 4,8 Jeíova odpovìï je citací 5 Moj 10,20. Co znamenají slova bát se a slouit? (Èti ver v kontextu).

Politické pokuení Jeíe V r. 27 zaèíná Jeí své pùsobení jako Mesiá. Èti Luk 3,1-3 a 21-23. Døíve ne zaèal Jeí kázat a pøedstavovat se jako Pomazaný - Mesiá, nechal se pokøtít od Jana Køtitele. Jeho køest mùeme povaovat za pomazání na krále. Podobnì pomazal napøíklad Samuel Davida. Èti Luk 4,1-2 a 5-8. Satan vyuívá tuto situaci, aby navrhl Jeíi nìkterá øeení. Jedná se o druhé pokuení na pouti, o nìm se Luká zmiòuje. Jaké by to mìlo pro Jeíe dùsledky, kdyby pøistoupil na satanovy podmínky? Ale Jeí neprosazoval ozbrojený boj jako zélóti. Nedokazuje to ani jeho vyèitìní chrámu, kvùli kterému se Jeí èasto oznaèuje za revolucionáøe. Jeí si pøeje vést boj na jiné úrovni. Nestaví se na brikády, ale napadá koøeny zla.

K zamylení K

Kdy pokuitel nabídl Jeíi moc a slávu svìta, navrhl vlastnì, aby se Kristus zøekl skuteèné vlády nad svìtem a vládl pod panstvím satanovým. To byla ta vláda, k ní se upínaly nadìje idù, kteøí touili ovládnout svìt. Kdyby byl Kristus svolil a nabídl jim takové království, byli by je s povdìkem pøijali. Na tomto království vak spoèívala kletba høíchu se ví bídou. Kristus øekl pokuiteli: Odejdi, satane; nebo jest psáno: Svému Pánu Bohu se klanìj a jej samotného uctívej! Ten, jen se vzbouøil v nebi, nabídl Kristu království tohoto svìta, aby si koupil jeho poslunost zásadám zla. E. G. White, Touha vìkù, str. 81.

56


56

15.1.2008, 10:17

Pondìlí L 4,36 Co zde charakterizuje Jeíovu autoritu?

Jeíova autorita a politická volba Jeíovu autoritu poznali mnozí lidé (Luk 4,37). Samozøejmì nesmíme zamìòovat pojmy být autoritáøský a mít autoritu (Mat 7,28-29). Èti Mt 14,22-36. Poté se Jeíova moc projevila, kdy kráèel po Galilejském moøi. Poznávají v nìm moc, je je nad vechny pozemské moci a bez odmluvy se podøizují. Kdy Jeí osamìl, odeel na horu pomodlit se. Po celé hodiny rozmlouval s Bohem. Nemodlil se za sebe, nýbr za lid. Prosil, aby mìl dosti síly k tomu, aby mohl zjevit lidem boskou povahu svého poslání. E. G. White, Touha vìkù, str. 262 V prvním století mìli vlivní idé pokuení pøidat se k zélótùm, kteøí hlásali odpor k øímské nadvládì násilnými èiny a prudkým odbojem. Tito horliví lidé byli zanícení nacionalisté, kteøí smìovali náboenství a politiku. Povstání zélótù v r. 56 po Kr. bylo Øímany potlaèeno a vyvolalo pád Jeruzaléma v r. 70. Èti Luk 6,15. Jeden z Jeíových uèedníkù je zde nazván zélót. Zøejmì s tímto hnutím sympatizoval døíve, ne se setkal s Jeíem. Jeí by klidnì mohl jít touté cestou jako zélóti, ale dovedla by jej do slepé ulièky. Mohl se dostat do èela nìjaké skupiny, hnutí, ale Jeí se chtìl stát vùdcem nenásilí. Èti L 13,31-32; 22,23-27.48-51. Jeí má úplnì jiné pojetí moci. Podle nìj spoèívá nejvìtí autorita (síla, moc) v poníené slubì. Jeho bitevním polem je utrpení, nemoci a zlo. A zde chce dojít vítìzství. Ne meèem, ale láskou.

K zamylení K

Kdo má nad tebou moc? Proè?

57


57

15.1.2008, 10:17

Úterý Mat 22,15-22 Co vypovídá Jeíova odpovìï farizeùm o jeho vztahu ke státní autoritì?

Otázka, která mìla Jeíe zahnat do úzkých Jako bychom slyeli Jeíe øíkat: Je vám to jasné? Jde o radikální rozdìlení dvou oblastí - státu a církve. Jedná se o bezvýhradné podøízení se státu, nebo naopak o projev úcty, který má své hranice? Historický kontext nám pomùe pochopit, co chtìl Jeí øíct. Podívejme se, kdo to byli farizeové, herodiáni a saduceové. Farizeové tvoøili v Izraeli nejpoèetnìjí skupinu (6 a 7 tisíc èlenù). Byli zboní, horliví, vìtinou chudí, ale èasto vzdìlaní a nepøáteltí vùèi øímské vládì. Snili o znovunastolení Boího království v teokratické formì (vláda sloená s Boích lidí). Nìkolik z nich uvìøilo v Jeíe: Nikodém (Jan 7,46-51) a Pavel (Sk 23,6; 26,5-7). Potom jsou zde herodiáni (Mat 22,16), kteøí jsou stoupenci Heroda Antipy, syna Heroda Velikého. Spolupracují s øímskou vládou. Politika pro nì znamená víc ne náboenství. A pak zde máme saducee. Pøedstavují v Palestinì stranu oportunistù spolupracující dobrovolnì s Øímany. Vìtinou jsou to vlastníci pùdy, obchodníci a knìí. Vùèi lidem se chovají dost pynì. V oblasti náboenství se projevují jako velcí materialisté. Na základì tìchto znalostí mùeme nyní vysvìtlit skuteèný smysl Jeíova postoje vùèi politické moci.

K zamylení K

Jeí farizeje a zákoníky pouze nekritizuje, ale rovnì zdùrazòuje jejich klady. Èti Mat 23,1-2. Co z tìchto verù vyplývá?

58


58

15.1.2008, 10:17

Støeda Luk 22,26 Proè se diví?

Odevzdejte císaøi I. Farizeové jsou nacionalisté, herodiáni zase spolupracují s øímskou nadvládou. Ptají se Jeíe, jaký mají zaujmout postoj k císaøi. Pokud odpoví Jeí na jejich otázku: ano, znemoní se pøed farizeji, kteøí císaøe nenávidí. Ale odpoví-li: ne, znelíbí se herodiánùm, protoe spolupracují s øímskou nadvládou. V prvním pøípadì ztratí Jeí popularitu u lidí, v druhém si znepøátelí císaøovy pøíznivce. Jeíùv postoj je vyvedl z míry. Nechal si pøinést denár s podobiznou císaøe a zmátl tím nejenom pravé farizeje, kteøí se nechtìli zneèistit øímskými mincemi, ale i herodiány. Øímské autority si uvìdomovaly strach zboných idù z jakéhokoli lidského vyobrazení, hlavnì zbotìného císaøe. Proto naøídily, aby øímtí vojáci nevstupovali do Jeruzaléma s erby a korouhvemi. idovské mince platné v celé Judeji nemìly øímskou podobiznu. Co znamená Jeíùv výrok: Odevzdejte tedy to, co je císaøovo, císaøi, co je Boí, Bohu? Snad, e - se Jeí o tuto problematiku pøíli nezajímá, e pøipoutí, e je tøeba platit daò císaøi, ale dùleité je to, co dáváme Bohu? - nebo Jeí tím uznává císaøovu moc a naznaèuje tak, e je tøeba tento stát pøijmout a platit daò císaøi, který reprezentuje zákonnou moc?

K zamylení K

Jaký postoj bys zaujal vùèi nepøátelské okupaci ve své zemi?

59


59

15.1.2008, 10:17

Ètvrtek 5 Moj 6,5 Co máme podle Mojíe odevzdat Bohu?

Odevzdejte císaøi II. Jeí uznává vládu císaøe, která je skuteèná, ale doèasná. Naproti tomu Boí vláda je absolutní a vìèná a vyaduje nai pozornost. Jeí by v tomto pøípadì odpovìdìl: Ano, plate danì a èekejte, a nastane Boí vláda. A u nyní poslouchejte Boha, jediného pravého Pána svìta, který má pøijít. O nìco málo pozdìji po diskusi o daních popisují Matou s Markem rozhovor Jeíe s jedním zákoníkem. Jeí v nìm vyjadøuje, co má èlovìk Bohu dát. Èti Mar 12, 28-34. Není tato naprostá láska èlovìka k Bohu odpovìdí na otázku, co má èlovìk odevzdat Bohu, který je láska?

K zamylení K

Co konkrétnì znamená být k Boímu obrazu?

60


60

15.1.2008, 10:17

Pátek Mat 28,18 O jakou moc se jedná?

Kristova politika Jeí pøevzal uchopil moci. Byl proto revolucionáø? a) Jeíova nezávislost Vidìli jsme, e Jeí není ani zélót ani herodián. Násilným zélótùm Jeí øíká: Milujte své nepøátele (Mat 5,44) a kdo tì uhodí do pravé tváøe, nastav mu i druhou (Mat 5,39). Herodiánùm, císaøovým pøíznivcùm, Jeí øíká: Vrate se k Bohu, k nejvyí autoritì. Kristus neodmítá nikoho, ale pøijímá mezi své uèedníky bývalé zélóty, publikány a dokonce uzdravuje syna královského sluebníka (Jan 4,46-54). Zùstává svobodný, protoe má svou vlastní politiku, svou vlastní koncepci svìta. b) Jeíùv program Moje království není z tohoto svìta (Jan 18,36). Co tím chtìl Jeí druhé nauèit? Jeí miluje kadého obyvatele naí planety, ale nenávidí zlo, které na ní je. Èti Luk 4,18.43. c) Jeíovy metody jednání Jeíovy metody jsou revoluèní, protoe nepouívá násilí a jde mu o spasení a dobro pro kadého bez výjimky. Zachází s jinou mocí, ne jakou vidíme v lidských revolucích. Jeí si pøeje pøitáhnout èlovìka (Jan 12,32), motivovat ho láskou (1 Kor 5,14), aby mohl akceptovat jeho program míru a spásy.

K zamylení K

Jak vládne Bùh ve tvém ivotì? Chce s Jeíem provést tuto revoluci?

61


61

15.1.2008, 10:17

Uloit Tento úkol nám ukázal na nebezpeèí politikáøení. Jeí se nedal chytit do takové pasti. Pøece vak máme velké pokuení vsadit na lidské mocenské sklony. Dìláme si velké iluze. Je dobré dát si odstup vùèi politickým rozhodnutím. Nìkdy budeme muset jít proti proudu. Bible ukazuje cestu, po které máme jít.

Otázky k diskuzi 1. Co znamená výraz: Uèil je jako ten, kdo má moc? (Mat 7,29) Oznaè synonyma k výrazu moc. diktatura vliv nadvláda hierarchie síla panovaènost kompetence privilegia vzestup dovednost Vypi z textu Mat 14, 22-36 slova, která zdùrazòují Jeíovu moc: 2. Podle èeho poznáme z kontextu verù u Mat 22,15-22, e posluchaèi pochopili Jeíovy odpovìdi? 3. Pokus se shrnout, co znamená: Odevzdejte císaøi, co je císaøovo, a co je Boí, Bohu. Pro mnì nové:


62


62

15.1.2008, 10:17

On jest hlavou tìla - toti církve. On je poèátek, prvorozený z mrtvých - take je to on, jen má prvenství ve vem. Kol 1,18

V tomto úkolu chápeme církev jako instituci, která vyla z církve apotolù (nazývaná také apotolská nebo prvotní) a která ovládala kadodenní ivot Evropanù bìhem následujících století. Podíváme se na církev z historického pohledu. Nìkdy budeme muset nahlédnout do uèebnic dìjepisu. Dìjiny se odehrávaly tak, jak je Bùh pøedpovìdìl, ale ne vdy tak, jak by opravdu chtìl. Spojení církve a státu se obìma stranám èasto hodilo, a u ho daly najevo veøejnì, nebo ne. Jak se toto spojení vyvíjelo ve støedovìku? Jakou úlohu sehrála reformace, obrození a vechny revoluce ve vztahu církve a státu? Je souèasný vztah církve a státu pro køesany pøíznivìjí? K èemu tì to zavazuje? Na tyto otázky se pokusíme najít odpovìï.

63


63

15.1.2008, 10:20

Nedìle Mat 6,24 Jak vysvìtlit Jeíùv radikální postoj?

Princip, který pøedal Jeí Jeí varuje v tomto veri uèedníky pøed majetkem, který se pro nìkteré mùe stát cílem, ne prostøedkem. Jeí nám zajiuje nezbytné potøeby. Za jakých podmínek? Petr s Janem dokázali i v tìkých chvílích uplatnit princip nejdøíve Bùh, pak ve ostatní. Èti Sk 4,13-21. Vimni si, jak odpovìdìli èlenùm idovské rady. Co nám to øíká o jejich víøe a jejich závazku vùèi Bohu? Apotol Pavel pochopil uèení svého Pána. Èti 1 Petr 2,13-17. Nejdùleitìjí mylenkou v Petrovì kázání je, abychom jednali ve spoleènosti dobøe. Je to nezbytná sluba, kterou vìøící mùe Pánu Bohu prokázat. Ctìte lidi a krále, ale bojte se Boha. Nemùeme slouit Bohu, majíce srdce rozdìlené. Biblické náboenství nemá být jen jednou z mnoha vìcí, je nás ovlivòují. Jeho vliv má být ze vech daleko nejvìtí, nejpronikavìjí, má zastiòovat vechny ostatní vlivy. Nesmí být podobno barevným skvrnám rozházeným tu a tam po plátnì, nýbr má prostoupit celý ná ivot, jako kdy celé plátno bylo ponoøeno do barvy a kadé jeho vlákno je zbarveno sytì a nesmazatelnì. Svìtské zásady a neúchylné zásady spravedlnosti nesplývají spolu navzájem neznatelnì jako barvy duhy. Vìèný Bùh vede mezi nimi silnou a zøetelnou èáru. Povaha podobná Kristovì se od povahy satanovy odliuje tak výraznì jako polední svit od pùlnoèní tmy. A jen ti, kdo ijí ivotem Kristovým, jsou Kristovými spolupracovníky. E. G. Whiteová, Touha vìkù, str. 214-215.

K zamylení K

Do jaké míry dovolí penìzùm, aby tì ovládaly?

64


64

15.1.2008, 10:20

Pondìlí Dan 2,42 Co znázoròuje elezo a hlína?

Opravdu zvlátní nohy Kdy nastoupil øímský císaø Konstantin na trùn, poloil základy nového vztahu mezi køesanskou církví a státem. V r. 325 shromádil koncil v Nicei. Konstantin se pozdìji (z vypoèítavosti, z pøesvìdèení?) obrátil na køesanství. Jeho ivot poznamenaly kruté události (usmrcení jeho eny a jednoho ze synù). Prohlásil se za Pontifa Maxima (nejvyího veleknìze) a biskupa tìch, kteøí jsou mimo køesanskou církev. Jako neomezený panovník neustále zasahoval do otázek týkajících se náboenství. Také církev pøijala organizaci podle císaøského modelu. Podporovali se knìí, biskupové byli osvobození od nìkterých daní a obdreli rozsáhlý majetek a privilegia - stali se úøedními èiniteli. Po pádu Øímské øíe v r. 476 mìla církev a zvlátì pape ve znièené Itálii výhodné postavení. Pape se dokonce stal hlavou mìsta. Øídil lombardský odboj, získával místní milice a ztìlesòoval latinský patriotismus. Barbartí poutníci v nìm vidìli pøedstavitele Øíma a císaøských mylenek. Reprezentoval politicko-náboenskou moc. Ve støedovìku vedla tato moc, kterou ztìlesòoval, k politickému postavení. Nìkteré krále korunoval a nìkteré sesadil (viz Dan 7,25). Lidé se snaili sjednotit Evropu rùznými zpùsoby, napø. sòatky nebo smlouvami. Ale takové dohody byly nestálé a krátkého trvání. A do dnení doby proívají vojentí velitelé a státníci neúspìch za neúspìchem. To, co Bùh o Evropì pøedpovìdìl, není nìco, co by ve skuteènosti opravdu chtìl. Ale a u je to jakkoli, Bible pøedpovídá pravdivì.

K zamylení K

Co si myslí o dnení sjednocující se Evropì?

65


65

15.1.2008, 10:20

Úterý Zj 12,6 Koho pøedstavuje v tomto veri ena?

Dlouhé, bolestné údobí Symbol smíchaného eleza a hlíny nemùe znamenat nic jiného ne spojení státu a církve. Spojení svìtské a církevní moci bylo pøíèinou oslabení a rozdìlení a mohlo také vyvolat intoleranci a pronásledování. Délka tohoto období je vyjádøena v nìkolika biblických pasáích: Èti Dan 7,25; Zj 11,2.3; 12,14. Výraz èas odpovídá 360 dnùm jako v Dan 4,16.23.25.32. To znamená: 1 èas = 1 rok = 360 dní 2 èasy = 2 roky = 720 dní 1/2 èasu = 1/2 roku = 180 dní 1260 dní Pasáe ve Zjevení a v knize Daniel popisují tedy stejné období, protoe 42 mìsícù = 1260 dní, tedy 1260 let (èti Ez 4,6b). Z historie víme, e toto období zaèalo v polovinì 6. století a trvalo do konce 18. století. 20. ledna 1798 vnikl generál Berthier do vìèného mìsta Øíma, to je první zásah. 20. února následuje druhý, mnohem vìtí. Berthier naøídil, aby pape Pius VI. opustil Øím, a vystìhoval jej. Svrení papeské vlády neznamenalo konec papeství, ale poznamenalo ukonèení nadvlády, která trvala 1260 let. Nadvláda se vyznaèovala mimo jiné intolerancí v podobì inkvizièního soudu. Politická moc zavírala oèi a na nìkterých místech pøímo pouívala muèení, aby si vynutila pøiznání.

K zamylení K

Co si myslet o papeství v dnení dobì? Dùvìøovat mu, nebo ne?

66


66

15.1.2008, 10:20

Støeda Zj 17,12-14 Co je hlavní mylenkou tìchto verù, plných symbolù?

Princip odluky církve od státu Z kontextu vyplývá, e tato pasá hovoøí o konci lidských dìjin pøed pøíchodem Krista. Vítìzství vìrných je blízko. Politická moc se znovu spojuje s církevní. Svoboda vyznání je ohroena. Dnes vak vìtina evropských zemí u nìkolik let zøetelnì vykazuje odluku církve od státu. Mezi církví a státem mohou existovat tyto vztahy: 1. Splynutí Úplné slouèení státu a církve. Pøíklad: antický Øím, pøed druhou svìtovou válkou udrovali tento systém Japonci. 2. Spojení Mezi církví a státem se navazují vztahy a dochází k rùzným dohodám. Existují státem uznané církve, nìkdy má nìkterá z nich pøevahu. Taková církev je pak povaovaná za státní náboenství. Napø. anglikánská církev ve Velké Británii, katolická církev ve panìlsku (z historického hlediska). 3. Odluka Stát samozøejmì zajiuje svobodu shromaïování, ale odmítá jakkoli zasahovat do fungování církví Dva typy oddìlení: a) naprostá lhostejnost nepøátelského státu, b) tolerantní lhostejnost

K zamylení K

Jaká je situace ve tvé zemi?

67


67

15.1.2008, 10:20

Ètvrtek 1 Petr 2,21-23 Jaká byla Jeíova motivace?

Násilí a revoluce Jaký je rozdíl mezi Spasitelem, kterého popisuje jeho uèedník Petr, a Jeíem - násilníkem a revolucionáøem, jakého z nìho udìlali nìkteøí lidé! Èetli, jak s bièem v ruce vyhání zvíøata z nádvoøí chrámu, a u z nìj udìlali prudkého a násilného vzbouøence, který se uchýlil k boji, aby nastolil spravedlnost. Biblický text v 1 Petr 2,21-23 nám ukazuje mírného Jeíe, který neuráí ani nikomu nevyhrouje. Jeí nám nabízí: - promìnu srdce pùsobením Ducha (Jan 3,5-6) - sílu, abychom mohli svìdèit (Sk 1,8). Namísto tìlesné síly nám Jeí nabízí Ducha, místo nenávisti lásku, místo násilí vlídnost, místo boje si pøeje, abychom zachovávali zákony bratrství. (Kol 3,11). Otroci, poslouchejte své pozemské pány s uctivou pokorou a z upøímného pøesvìdèení jako Krista. Nejen naoko, abyste se zalíbili lidem, ale jako sluebníci Kristovi, kteøí rádi plní Boí vùli a lidem slouí ochotnì, jako by slouili Pánu. Víte, e Pán odmìní kadého, kdo nìco dobrého uèiní, a je to otrok nebo svobodný. Vy páni, jednejte s otroky také tak a zanechte vyhrùek. Víte pøece, e jejich i vá Pán je v nebesích, a ten nikomu nestraní. Ef 6,5-9. A vy, páni, dávejte otrokùm, co jim spravedlivì patøí. Pamatujte, e i vy máte Pána v nebi. Kol 4,1.

K zamylení K

Kdo je tvùj bliní? Pro koho jsi bliním ty?

68


68

15.1.2008, 10:20

Pátek Sk 24,16 Co to je svìdomí?

Svìdomí jedince a politická moc Boí pøítomnost v èlovìku - tak chápal svìdomí Victor Hugo. Vyhledej toto heslo ve slovníku nebo encyklopedii. Èti Mat 6,22-23. Jeí nám vysvìtluje, co to je svìdomí. Dokáe v sobì rozpoznat toto svìtlo? Svìdomí nám podobnì jako oko umoòuje dívat se na cestu a vyhnout se nebezpeèí. Existuje i nemocné svìdomí podobnì jako nemocné oko? Církevní a svìtská moc po staletí v Evropì ignorovala individuální svìdomí a bezohlednì napadala vechny mylenky vyboèující z oficiálního uèení církve. Mnohem pozdìji se situace úplnì obrátila. Vidíme, jak se v západních zemích klade dùraz na práva a svobodu svìdomí. Kadý mùe myslet a dìlat, co chce. Nìkdy mluvíme o individualismu, kdy má kadý tu svou pravdu. Pavel doporuèuje Timoteovi, aby si zachoval dobré svìdomí (1 Tim 1,19), protoe ví, e pohrdání svìdomím vede ke ztroskotání ve víøe.

K zamylení K

Není dnes náhodou navzdory zaruèené svobodu nebezpeèné být v urèitém slova smyslu vìznìm kolektivního svìdomí?

69


69

15.1.2008, 10:20

Uloit Tento úkol si kladl za cíl rozliit dvì instituce - církev a stát. V úvodní lekci jsme si vimli spoleèných bodù a tento týden jsme se zabývali hlavními rozdíly mezi nimi. 1. Od prvního století trpìla církev pohanským pronásledováním. Pozdìji, kdy se stala státním náboenstvím (od 4. stol.), zaèala sama pohany pronásledovat. 2. Pokadé, kdy se církev snaila zaujmout místo státu, vzdálila se od svého poslání. 3. Kdy se stát zaène opírat o nìjakou církev, aby upevnil svou moc, je to zaèátek náboenské intolerance. 4. Bible nám ukazuje, e je tøeba oddìlit obì oblasti vlivu a odpovìdnosti, abychom zaruèili úèinek poslání obou.

Otázky k diskuzi 1. Jak se mohou peníze stát tvým pánem? Jaké jiné pány mùeme ve spoleènosti mít? Jakou to má souvislost s politickou mocí? 2. Proè je pokadé, kdy se nìjaká církev opøe o politický reim, ohroena náboenská svoboda? 3. Kdo je tvùj bliní? Jak bys definoval nové spoleèenské vztahy v Kristu? 4. Jaký by mìl být postoj naí církve k vojenské slubì? a) povzbuzovat k vojenské slubì b) doporuèit civilní slubu c) nemluvit o tom d) odmítnout noení zbraní e) povzbudit k vojenské slubì v oblasti zdravotnictví Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

70


70

15.1.2008, 10:20

My vak máme obèanství v nebesích, odkud oèekáváme i Spasitele, Pána Jeíe Krista. Fil 3,20

Kdy si pøipomeneme klíèové události z dìjin izraelského národa, uvìdomujeme si, jak velkou pozornost mu Bùh vìnoval. Sám vypracoval jeho zákonodárný, právní, ekonomický a sociální systém. A to ji v dobì, kdy byly jetì koèovným, neznámým národem. Pøipravil jim ale zemi, kde mìli ít, kterou mìli spravovat, budovat a chránit. Zaslíbená izraelská zemì, království, které dosahovalo významných vrcholù, zùstalo vak zase jen pøedzvìstí království, kde bude svrchovaným vládcem Bùh. Z tohoto poznání vycházejí i nae postoje obèanù i nae orientace k zemi, jejími obèany definitivnì zùstaneme, k budoucímu Boímu království

71


71

15.1.2008, 10:20

Nedìle Mat 17,24.25 Jakou lekci chtìl Jeí dát svým uèedníkùm?

Mohu být poctivý vùèi své zemi? Za Jeíem neustále chodili zákoníci, farizeové a publikáni. Èti Mat 17,24-27. Petr ví, e Jeí jedná vùèi císaøi poctivì. Pøesto dává Kristus najevo, e je pouhý cizinec a nepochází z královské rodiny, která je osvobozena od placení daní podobnì jako knìí v chrámu. Èti Øím 13,6.7. Princip daný Jeíem platí i pro vojenskou slubu. Máme být èestní a dávat najevo své pøesvìdèení. Ideální je civilní sluba zamìøená na pomoc obìtem. Také zdravotní sluba v armádì je prospìná. Pøedstav si, co by se stalo, kdyby neexistovala vláda. Bez vlády bychom nemìli hasièe, policii, potovní slubu, soudy, které by chránily obèany a øeily spory. Nejsilnìjí a nejnásilnìjí by mìli pravdu a nebyli by potrestáni. Nemìli bychom peníze k nakoupení zboí, ale pouze výmìnný obchod. Neexistovaly by dálnice, eleznice ani letitì. V tomto smyslu musíme chápat i text apotola Petra: 1 Petr 2,13-15.

K zamylení K

Jaký postoj zaujme k vojenské slubì vzhledem ke svému pøesvìdèení?

72


72

15.1.2008, 10:20

Pondìlí Jak 1,26 Na jaký problém zde Jakub naráí?

Mohu se stát politikem? Jakub klade dùraz na mírné uívání slov. Zná toti dobøe slabosti lidského jazyka. Èti Jak 3,1-10. Pokud má obyèejný èlovìk problém udret jazyk na uzdì, o co vìtí problém musí mít politik, který je nucen neustále pouívat lákavá a svùdná slova. Musí mluvit pøesvìdèivì, aby získal co nejvíce hlasù. Nenechá se náhodou unáet svými mylenkami, nesnaí se pøehánìt, zvelièovat své návrhy a odvánì slibovat nìco, ani by byl schopen to dodret? Není náhodou nìkdy pouhým nástrojem nìkteré strany nebo hnutí? Stojí za svými vlastními mylenkami, nebo pouívá mylenky skupiny, kterou reprezentuje? Takový èlovìk je dùleitý pro image strany. Musí se tedy velice èasto líbit tìm, kdo jej podporují. Èti Jak 3,13-17. Volit znamená dávat nìkomu moc. Ale známe politiky dobøe? Víme o jejich vztazích, programech, zajímáme se o jejich minulost? Nae odpovìdnost je v této oblasti opravdu velká. Co tedy dìlat? Odevzdat u voleb prázdný lístek? Nevolit? Volit nejmení zlo? Odpovìï není jednoduchá. Je vak dùleité seznámit se pøed volami s politickým programem a umìt èíst i mezi øádky. Je tøeba vyjít ze svìta a oddìlit se od nìj. V ádném pøípadì se s ním nelze spojit a souhlasit s jeho plány. Ale také není moné se uzavøít. Je tøeba dát lidstvu to nejlepí. (E. G. White, Sluba evangelia)

K zamylení K

Co mùe jako køesan udìlat pro svìt?

73


73

15.1.2008, 10:20

Úterý Dan 6,22 Daniel byl zachránìn, ale ne vdy tomu tak v ivotì vìrných køesanù je. Co z toho vyplývá?

Obstál pøed Bohem i pøed králem Daniel je v zajetí u více ne edesát let, od roku 605 pø. Kr. Vzdìlával se na dvoøe krále Nebúkadnesara. Vdy zùstal Bohu vìrný a odevzdanì mu slouil. Daniel se pokusil (podobnì jako Josef v Egyptì) spojit oddanost panovníkovi s vìrností Králi králù. Èti Dan 2,46-49. Dnes èíhá na církev nebezpeèí v podobì sekularizace. Sekularizace znamená, e svìtská spoleènost naruuje a pohlcuje hodnoty uznávané Biblí. Døíve náboenství pøevládalo v ivotì èlovìka i ve spoleènosti. Nyní se diskutuje o tom, zda je opravdu základem spoleèenského øádu. Náboenství se uznává pouze ve vztahu k politice, která usiluje o vytvoøení nového svìta. Pokuení pøizpùsobit náboenství svìtu a tubám èlovìka je velké. My vak máme poslání: seznámit èlovìka s milostí, která jej pøetvoøí tak, aby mohl ít v souladu s Bohem. G. Stéveny, Revue Adventiste, leden 1987, str. 6. Spadl Daniel do této pasti tehdejí sekularizace?

K zamylení K

Co mùe vyvodit z Danielova svìdectví pro svùj ivot?

74


74

15.1.2008, 10:20

Støeda Mat 5,13-16 K èemu je dobrá sùl a k èemu svìtlo?

Být solí zemì a svìtlem svìta Sùl se musí smíchat s potravinou, proniknout do ní, aby splnila svùj úkol. Musí si uchovat svou kvalitu a identitu. I my se máme doslova vnoøit do spoleènosti, do svìta. Èti Jan 8,12. Sùl vak mùe pozbýt chuti, to znamená svého úèinku. Ani nám se nevyhýbá nebezpeèí, e pøijmeme jinou chu. Èti 27,1; Iz 42,6. Tam, kde je svìtlo, nemá tma místo. V Bibli pøedstavuje svìtlo zjevení Boha èlovìku. Jeí je skuteèné svìtlo (Jan 9,5). Ve, co o Kristu víme, se v nás musí odráet a íøit dál. Èti Ef 5,8.9. I dnes je nejlepí Biblí pro nevìøící chování vìøících. G. Stéveny.

K zamylení K

Jsi ivou Biblí a dítìtem svìtla?

75


75

15.1.2008, 10:20

Ètvrtek Mat 6,33 Není to náhodou podmínka vnitøního tìstí?

Boí království: u ano a jetì ne Království má svého krále, své zákony, územní rozlohu, vztahy se svými obèany a svou dobu trvání. Výraz u a jetì ne mùeme chápat ve dvou etapách procesu spasení: 1) U = království milosti nabízené vem v Jeíi Kristu. 2) Jetì ne království slávy nabízené vem Jeíovým uèedníkùm pøi jeho pøíchodu. My se neustále nacházíme mezi tìmito dvìma póly a jsme nasmìrováni k perspektivì království slávy. Církev není království, je to hlasatel, jací kdysi projídìli zemí a nesli aktuální zprávy. Církev nás uèí milovat království slávy. Království je cíl, který máme dosáhnout; církev je pouhým prostøedkem k dosaení tohoto cíle - Boího království. . Dát pøednost ivotu a uèení Jeíe Krista znamená ít v nìm. Znamená to upøednostnit fyzické i duchovní spasení èlovìka a pøipravit se na Boí království, království míru a spravedlnosti, které je takové, protoe je tam vládcem Jeí Kristus. (John Graz, Signes des Temps, duben 1973, s. 21)

K zamylení K

Tam, kde uctívá Boha jako Krále svého ivota, se jeho království stává skuteèností.

76


76

15.1.2008, 10:20

Pátek Fil 3,20 Co vechno to zahrnuje?

Být obèanem Boího království Text nám to øíká jasnì e máme hodnost nebeských obèanù a vroucnì èekáme, a skuteènì budeme obèany tohoto království. Èti id 13,14-16. Proètìte si dobøe tuto pasá. Jde o politický program ustanovený Bohem pro vechny, kteøí si pøejí být v jeho království. A køesané opravdu pochopí svoji roli a budou jednat jako lidé, kteøí mají odpovìdnost ve spoleènosti, a si uvìdomí, e mají sílu a moc Ducha svatého, teprve pak bude moci církev mluvit a reagovat tak, jak se od ní oèekává. Kadý køesan musí mít jasno, proè nìkdy odpírá poslunost lidem. Musí vìdìt, kdy má - podle biblických principù - vyadovat a kdy odmítat, co mùe vymáhat a co zanedbávat. A kdy zaène být církev vìrná, Bùh ji pro tento svìt pouije. J. Ellul, Teologické zákady práva Èti Zj 1,6. Bùh je svrchovaný vládce od poèátku a bude jím po celou vìènost.

K zamylení K

Chce, aby Bùh vládl ve tvém ivotì? Proè?

77


77

15.1.2008, 10:20

Uloit Studium nám ukazuje, nakolik je Jeíovo uèení srozumitelné. Kristus je nároèný, protoe vyaduje od svých uèedníkù naprosté zapojení se do sluby pro nìj i do sluby lidem. Bùh dal lidem dary (Ef 4,7) a pøeje si, aby pøedávali kadému to, co nebesa pøipravila pro jeho èasné dobro i pro vìèné blaho. To je biblická nauka o spoleèenství, politika bez iluzí, protoe vechny sliby se naplní. Vichni mùeme stát na Kristovì stranì. Na konci cesty nebudeme zklamáni.

Otázky k diskuzi 1. Pochopil jsi, proè chtìl Daniel slouit Nebúkadnesarovi navzdory vemu? Zaruèil si tím svoji politiku? Kde je pùvod jeho úspìchu? Jakou to má souvislost s Danielovým charakterem? 2. V èem se Boí království odliuje od ostatních? Nìkolika slovy charakterizuj dva rùzné typy království. Pozemské království a) Jeho král d) Trvání b) Jeho zákony e) Vztahy mezi lidmi c) Rozloha Boí království a) 1 Tim 6,15; Zj 17,14 d) Dan 2,44-45; 7,18; Mt 6,13 b) Øím 14,17 e) 1 Jan 4,9-11.19 c) 24,1 3. Jak bys pøiblíil Boí politický program konkrétnìji? 4. Mùe po týdnech, kdy jsme studovali téma Církev a stát, øíci, e vidí zøetelnìji svoji úlohu ve spoleènosti? Mùe vypracovat seznam zásad, kterým dává pøednost? Myslí, e ná souèasný ivot je skuteènì pøípravou na ivot v Boím království? Pro mnì nové:


78


78

15.1.2008, 10:20

Modlím se za tebe, milovaný, aby se ti ve vem dobøe daøilo a abys byl zdráv - tak jako se dobøe daøí tvé dui. 3 Jan 2

Jak odpovídá na otázku, co to znamená být køesanem? Urèitì ve tvé odpovìdi zazní výrazy jako: uèení, víra, být svìdkem atd. Stane se ti, e charakterizuje køesana nejdøíve jako toho, který se cítí dobøe po fyzické stránce? Rozdíl mezi køesanstvím a ostatními náboenskými systémy spoèívá v tom, e se Bùh stará o èlovìka opravdu po vech stránkách. Co dìlá, co cítí, jak jedná a jak ije... to ve Pána Boha zajímá. Apotol Jan pøedkládá ve svém evangeliu velmi vzneené a hluboké pravdy z Jeíova ivota. A pøitom právì on nám ukazuje, jak je dùleité to, co se týká zdraví èlovìka. Pøeje jen to nejlepí i svému pøíteli Gáiovi. A tento postoj najdeme v celé Bibli. Stvoøiteli od zaèátku záleelo na vestranném blahu èlovìka a dával mu proto nejrùznìjí rady. Svìtová zdravotnická organizace, zaloená Spojenými národy, definuje zdraví takto: Zdraví není jen nepøítomnost nemoci a tìlesné vady, ale je to stav úplného tìlesného, duevního a sociálního blaha.

79


79

15.1.2008, 10:20

Nedìle 1 Moj 1,26.31 Komu se mìl podobat èlovìk po svém stvoøení? Jak hodnotil Bùh své dílo?

Jsi stvoøen tak, aby ses cítil dobøe Pøemýlel jsi u o tom, jak vypadali Adam s Evou? Moná si øekne, e to není dùleité. Ale tito první lidé museli být nádherní. ádná stopa po degeneraci, ádná nemoc ani tìlesná vada... Silní a svìí - museli se cítit výbornì! Dokonce i Bùh øekl: Je to velmi dobré! A mohlo tomu být jinak? Byli pøece stvoøeni k Boímu obrazu, podle jeho podoby. A myslel Bùh vìtou je to velmi dobré pouze na duchovní stránku èlovìka? Køesané dlouhou dobu (ovlivnìni øeckým dualistickým mylením) tvrdili, e zdraví není dùleité a e tìlo je a na druhém místì. Nìkteøí z nich byli toho názoru, e si tìlo zasluhuje opovrení. A tak ho zaèali znevaovat, zanedbávat a nìkdy dokonce i muèit a mrzaèit! Ale jak potom obhájíme tu skuteènost, e jsme obrazem Boha a e o nás øekl je to velmi dobré? Kniha Genesis vypovídá o Bohu, který tvoøil èlovìka zvlá peèlivì, a to po stránce duchovní, duevní i tìlesné. Èti Zjev 21,1-4 Pøi ètení verù, ve kterých se mluví o obnovení ideálu, pochopíme, e Bùh zahrnul do výrazu je to velmi dobré i tìlesnou stránku èlovìka. Nebude tam ani smrt ani pláè ani bolest. První lidé se museli cítit opravdu skvìle a ti, kteøí pøijdou do Boího království, se budou cítit podobnì. Ale mezitím... Proto nám Bùh dává rady, aby nám u teï mohlo být co nejlépe, a to dokonce i v takovém svìtì, kde je zdravých lidí èím dál míò. Kdo by ti mohl poradit lépe ne ten, který tì stvoøil?

K zamylení K

Dokáe být Bohu vdìèný za vechnu tu krásu, kterou stvoøil? Má jistotu, e jsi souèástí Boího nádherného plánu?

80


80

15.1.2008, 10:20

Pondìlí 5 Moj 5,33 Proè dal Bùh èlovìku pøikázání? Co ti to øíká o Bohu?

Rady, aby ses cítil dobøe Bùh stvoøil dokonalého èlovìka a má v plánu tento ideál obnovit. Mezitím je ale dlouhá a nepøíli potìující historie. Od okamiku, kdy èlovìk pøeruil vztah s Bohem, nepøestal bloudit a hledat ztracený ráj. A pro vìtinu z nás ivot opravdu rájem není. Hodnì lidí ije s nadìjí na lepí ivot. Je to urèitì pìkná vyhlídka. Ale èasto zapomínáme, e ivot má a dokonce musí být lepí u teï. Pro tuto oblast hovoøí Bùh jasnì. Jeho cílem není jenom pøíprava lepího ivota v budoucnu, ale i to, aby se ti daøilo ji dnes. Stejným zpùsobem vychovával izraelský národ. Mohl jim slíbit lepí budoucnost v Egyptì. Ale neudìlal to. Radìji je vyvedl z otroctví a dovedl a do Kanánu. Dal jim pøikázání a rùzná ponauèení, protoe vìdìl, co je pro nì nejlepí a chtìl, aby se cítili dobøe. Proto je v Bibli tolik konkrétních rad, které se týkají zdraví, práce a spoleènosti. Èti 5 Mojíova 7,12-16 Nìkteøí køesané nesouhlasí vdy s Boími radami. Øíkají: zákon mi komplikuje ivot, omezuje moji svobodu a nedovoluje mi, abych si opravdovì uíval. Ale Bùh dìlá vechno pro to, aby ti bylo dobøe. Stvoøil tì, a proto ví nejlépe, jak ti pomoci.

K zamylení K

Jsi opravdu pøesvìdèen o tom, e Boha zajímá tvé zdraví i to, jak se cítí? Bùh nedává jen zákony, ale i nejkompetentnìjí rady.

81


81

15.1.2008, 10:20

Úterý Dan 1,12.13 Jakou zkouku se v královském paláci rozhodl Daniel podstoupit?

Nìkdo to u zkusil Asi nikdo neriskuje rád vìci, jejich dùsledek nemùe dopøedu vùbec odhadnout. Co si myslí o Danielovì pùstu? Pøedstav si, e by se ti stalo nìco podobného: ocitne se v zajetí na babylónském dvoøe. Opravdu nepøíjemná situace! Ale Daniel si uvìdomuje, e se musí udrovat v co nejlepí formì a e chce zùstat vìrný svým zásadám. Ne, nesmí být jako ostatní mladíci, kteøí se otrocky pøizpùsobili stylu a zvykùm královského dvora. Uvìdomil si, e je zodpovìdný za svùj ivot a za své èiny. Tento problém má mnoho lidí v dnení dobì: nechají se zvyky druhých lidí nebo reklamou, místo aby se vìdomì rozhodli pro zdravý ivotní styl. Èti Dan 1,15.20 Mohl by Daniel lépe dosáhnout svého cíle, kdyby nezùstal vìrný Boím naøízením? Ví, e pokud bude prakticky dodrovat Boí rady, pøinese mu to duchovní i tìlesný prospìch - poehnání. Daniel ádá k jídlu zeleninu a k pití vodu místo nezdravé stravy, která byla bìná na královském dvoøe. Po dohodnuté dobì byl rozdíl po tìlesné i duevní stránce mezi Danielem, jeho pøáteli a mladíky, kteøí jedli z královského stolu, na první pohled zøejmý.

K zamylení K

Musel jsi u nìkdy projevit podobnou odvahu jako Daniel (napø. na oslavì s pøáteli)?

82


82

15.1.2008, 10:20

Støeda Luká 4,40 Co dìlali mnozí rodinní pøísluníci a pøátelé nemocných v dobì Jeíe Krista?

Spasit - to znamená poskytnout i praktickou pomoc I kdy jeho hlavními úkoly Jeíe Krista bylo ukázat lidem, jaký je Bùh, a spasit je - hodnì èasu vìnoval uzdravování. Vkládal ruce na kadého z nich a uzdravoval je. Vìnoval se kadému èlovìku osobnì. Èti Mat 12,10-17 a Luk 13,10-17 Jeí neváhal uzdravovat i v sobotu. Zdùrazòoval, e tento den je ideální pøíleitostí pro uzdravování - termín, který úzce souvisí se spasením. Rozumí u tomu, proè je tak dùleité, aby ses cítil dobøe u teï? I v jiných pøípadech má uzdravení úzkou souvislost s odputìním a spasením; napø. v pøíbìhu o ochrnutém mui (Luk 5,17-26), kde se tìlesné uzdravení stává symbolem celkového uzdravení a záchrany. Èti Luk 4,18.19 V synagoze Jeí cituje proroka Izaiáe: ...abych vyhlásil zajatcùm proputìní a slepým navrácení zraku, abych propustil zdeptané na svobodu.... Spasit - to znamená poskytnout i praktickou pomoc.

K zamylení K

Co dìlá pro druhé lidi, aby se cítili co nejlépe?

83


83

15.1.2008, 10:20

Ètvrtek 1 Tes 5,23 Proè nelze od sebe oddìlit rùzné aspekty naí osobnosti?

Integrovaná bytost Bùh chce jednou obnovit takové podmínky, které zde byly na poèátku, kdy bylo vechno jetì dobré. Nìco je mono ovlivnit u teï a Bùh si pøeje, abys i ty pøispìl svým dílem. Podobnì to vidí i Pavel. Nemùeme od sebe oddìlit tìlesnou, duevní a duchovní oblast. Jinak øeèeno: nelze mluvit o záchranì, a pøitom pøehlíet urèité aspekty bytí. Èti 1 Kor 6,19-20 7,1-5 12,12.13.21 Pavel v tìchto verích uvádí nìkteré pøekvapivé výroky, které by ale mìly urèovat tvùj ivotní styl. V idovském mylení neexistuje rozdìlení èlovìka na oblast tìlesnou, duevní, duchovní a sociální. Tìlesná stránka je stejnì dùleitá jako vechny ostatní. Proto je zdraví nìco víc, ne jen zdravá strava. Tvùj ivot tvoøí jeden celek!

K zamylení K

Co ve ve tvém ivotì souvisí s Jeíovým pøíchodem (1 Tes 5,23)?

84


84

15.1.2008, 10:21

Pátek 2 Král 5,10 Jaký jednoduchý, ale zvlátní pøíkaz dostal nemocný aramejský velitel od idovského proroka?

Teï je øada na tobì! Proè zde uvádíme pøíbìh o Naamánovi? V Bibli je malomocenství èasto symbolem høíchu, tìlesné uzdravení jde ruku v ruce se spasením. Povimnìme si následujícího: Bùh skrze proroka uzdravil aramejského velitele. Ale Naamánova spolupráce byla naprosto nezbytná. Èti 2 Král 5,11-13 Jdi a umyj se sedmkrát... Byl tento pøíkaz opravdu tak podivný? Naamán èekal na zvlátní zázrak, který bude stát za podívanou. Myslel si, e ho izraelský Bùh uzdraví urèitì nìjakým výjimeèným zpùsobem. Jak se mýlil! Dostal pouze od Boha pøíkaz, aby se umyl v Jordánu. Zdraví pochází od Boha. Bùh chce pro tebe to nejlepí. Chce, aby se ti daøilo dobøe. Nemyslí, e je to krásné? Ale nezapomeò, e urèité úsilí musí vynaloit i ty. Èti 5 Moj 6,21-25 Izraelský lid mìl vechno, aby byl astný. Bùh je vyvedl z Egypta a dovedl do zemì, kterou jim slíbil. Navíc jim dal doporuèení, kterými se mají øídit, aby jim bylo co nejlépe v oblasti duchovní, sociální i tìlesné. Jedinou nezbytnou podmínkou byla ochota Izraelcù øídit se tìmito radami.

K zamylení K

Které zásady zdravého ivotního stylu zná? Jsi rád, kdy je mùe uplatòovat? Proè?

85


85

15.1.2008, 10:21

Uloit Hlavním cílem tohoto úkolu bylo ukázat, e s duchovními hodnotami Bùh nabízí i dary pro ná tìlesné a spoleèenský ivot. Zajímá se a peèuje o celého èlovìka. Ten stojí nejvýe ze vech stvoøených bytostí a Bùh mu svìøil poklad svého Slova. V tomto Boím zjevení je velmi zdùraznìna oblasti lidského zdraví. l. Èlovìk je jedineèný...Mùe být astný. 2. Bùh dává dobré rady, které podporují zdraví èlovìka. Daniel, Jeí Kristus a Pavel nám ukazují, e Bùh se stará o vechny stránky naí osobnosti. 3. Zdraví je dar, ale i ty má pro nì nìco udìlat!

Otázky k diskuzi l. Jestlie Boí pøíkazy jsou pro nae blaho, co ti to o Nìm napoví? Proè by se mìl Bùh zajímat o nae zdraví? 2. Daniel si chtìl svobodnì vybrat, jak ít. Proto poádal o zvlátní stravu. Vypadal zdravìji jenom proto, e se jednalo o lepí jídlo, ne které bylo na královském stole, nebo za tím stojí jetì nìco jiného? 3. Proè Jeí trávil tolik èasu uzdravováním nemocných? Bylo to jenom proto, aby mìl monost hovoøit o duchovních vìcech? Vysvìtli svou odpovìï na základì biblického textu. 4. Vyjmenuj nìkolik vìcí, které ovlivòují tvé zdraví po stránce tìlesné, duevní i duchovní. Klady: ______________________________________________________ ______________________________________________________ Zápory: ______________________________________________________ ______________________________________________________ Pro mnì nové:


86


86

15.1.2008, 10:21

Mùj synu, na mé uèení nezapomínej, a tvé srdce pøíkazy mé dodruje. Prodlouí ti dny a léta ivota a pøidají ti pokoj. Pøísloví 3,1-2

Na zdraví! Co tím vlastnì myslíme? A co dìlat, abychom skuteènì zùstali zdraví? Francouz Charles Richet, který získal Nobelovou cenu, uvedl tuto krásnou definici: Zdraví je stav, kdy jsou nae orgány v naprostém klidu. I kdy jetì malé dítì nezná vechny pochody v tìle, døíve nebo pozdìji u ví, kde je aludek, srdíèko nebo játra. Postupem èasu se nám zaènou více èi ménì jednotlivé orgány ozývat, co je pro nás vìtinou dost nepøíjemné. Být zdravý tedy znamená nemít ádný problém - ani s trávením ani s bolestmi hlavy nebo krku... Ale zdraví je jetì nìco víc, ne jen nepøítomnost bolesti. V biblických dobách se nepouívalo slovo zdraví, ale slovo alom, tedy mír, pokoj. Pøipomíná to i autor knihy Pøísloví: Prodlouí ti dny a léta ivota a pøidají ti pokoj. Biblický slovník pøekládá slovo alom takto: pokoj, mír, blahobyt, úspìch, zdraví. Je to stav, kdy jsi svìí a èilý. Dnes se tomuto stavu øíká zdraví. Má pocit, e ije naplno.

87


87

15.1.2008, 10:21

Nedìle Pøís 3,1.2 Jakou dobrou radu nám dávají tyto vere? O co se jedná? Dobøe si vimni kontextu.

Lepí ne pilulka nebo pøísný reim U sis nìkdy pøeèetl celou knihu Pøísloví? Opravdu to stojí za to, protoe jsou v ní uvedeny rùzné zajímavé mylenky, které se týkají jednak náboenství a výchovy, ale i rady pro spoleèenský ivot nebo manelství a sexualitu. Autor knihy Pøísloví je navíc velmi moderní. Jeho filozofie se v poslední dobì zaèíná propagovat: èlovìk není pouze nìjaká soustava odliných oblastí. Také i psychosomatická medicína zdùrazòuje úzkou souvislost (co se týèe diagnózy a terapie) mezi tìlesným a duevním ivotem. Moderní medicína se dívá na èlovìka jako na celek. Ale pøi onemocnìní nemùeme brát v úvahu pouze tìlesné pøíznaky. U Hippokrates nìkolik století pøed naím letopoètem pøiel s názorem, e se èlovìk nemùe úplnì uzdravit po tìlesné stránce, pokud je stránka duevní zatíena zápornými mylenkami a negativními pocity. Jestlie se chceme cítit dobøe, nestaèí pouze zdravì jíst, ale i správnì myslet, zdravì cítit, dobøe vycházet s druhými a opravdovì proívat svou víru a své náboenství... Èti Pøís 3,7.8 Pøemýlel jsi u nìkdy o tom? Z velké èásti je zdraví v naich rukou. Pokud se skuteènì chceme cítit dobøe, nestaèí pouze trochu cvièit, hodnotnì a støídmì se stravovat a obèas si vzít nìjaký ten vitamín. Kniha Pøísloví nám dává rady, které nám urèitì mohou pomoci. Bùh chce pøece pro nás jen to nejlepí!

K zamylení K

Pøeèti si jetì jednou Pøísl 3,7.8. Proil jsi podobnou zkuenost?

88


88

15.1.2008, 10:21

Pondìlí Pøísl 17,22 Jak mohou pocity ovlivòovat nae zdraví?

Dívej se na ivot ze správné strany V tomto veri je zdùraznìna jedna dùleitá zásada, která ukazuje, jak dùleité je mít uspoøádný mylenkový svìt. Jedná se o vyjádøení typicky idovské a má doslovný i pøenesený význam. Necítí se ve své kùi? Zkus se i pøesto stále radovat. Urèitì ti to pomùe. Neznamená to vak, e se musí bezpøestání usmívat. Dobrá nálada je opakem zármutku, pøi kterém je èlovìk sklíèený a nevidí u ádnou nadìji. Nepøehání náhodou trochu autor knihy Pøísloví? Øíká se, e optimisté ijí déle, ale je tento rozdíl tak zøetelný? Ano, a mnohdy víc, ne si to uvìdomujeme! Vìdecká medicína pøináí stále jasnìjí dùkazy... Pesimisté a ustaraní lidé mají ve skuteènosti mnohem vìtí sklony k vøedovým a nádorovým onemocnìním. Nìkteré výrazy, které èasto pouíváme, vyjadøují podobnou mylenku: tlaèí mì u srdce, mám tìký aludek... Èti Pøísl 15,15.30 Køesan by mìl být optimista. Moná tì tato vìta trochu udivila, protoe vidí kolem sebe spoustu lidí, kteøí se chovají právì naopak. Ale pøece je to pravda. Být køesan znamená být svobodný, mít nadìji do budoucna a být osvobozen od veho, co nepøispívá ke zdraví (viz Jer 29,11). Urèitì bude nìkdy proívat tìké a bolestné chvíle, ale nemusí hned vìet hlavu a být neastný. Vìøící èlovìk má toti jistoty, které mu ukazují dál, ne se bìnì dohlédne. Ve verích Øím 8,28 vyjadøuje Pavel pøesvìdèení, e Bùh vede vechny vìci k dobrému.

K zamylení Co nejèastìji dìlá, kdy jsi sklíèený? Jak pomáhá tìm, kteøí jsou smutní a neastní?

K

Jaké jsou tvé jistoty, kterými se upevòuje tvùj mylenkový svìt, a tudí i duevní a tìlesné zdraví?

K

89


89

15.1.2008, 10:21

Úterý alm 32,3.4 Co se stalo Davidovi, kdy skrýval svoji vinu pøed Bohem a lidmi?

Pøiznej svou chybu, uleví se ti! Proè tolik lidí ije s problémy, v depresi a necítí se dobøe? Lékaøi a psychiatøi v tomto pøípadì pouívají èasto termín komplex viny. Pocit viny vùèi sobì samému, vùèi druhým, vùèi Bohu. Souèasný svìt úplnì vymazal ze svého slovníku slovo høích. Není moderní o nìm mluvit. Mùeme se samozøejmì chovat tak, jako by neexistoval, ale tím neodstraníme pochybnosti a nejistotu. Cítíme, e nìco není v poøádku, máme výèitky svìdomí, ale nevíme, co s tímto pocitem dìlat. A tak se ho snaíme v sobì potlaèit. Moná nám to na chvíli pomùe, ale èasem se v nás pocit viny nahromadí a postupnì se stává opravdovým komplexem. Cítíme se bídnì. Døíve nebo pozdìji se tento stav promítne do naeho zdraví. Podobnì to vyjádøil David ve 32. almu. Vyjádøení je typicky idovské, ale význam zùstává stejný: pocit viny brání, aby celá nae bytost mohla být zdravá. Pokud se opravdu chceme uzdravit, musíme najít øeení. Pocit viny nemusí vdy vyvolat komplex viny. Pøeèti si celý alm 32 a pøemýlej hlavnì o 5. a 6. veri. David nael východisko. Pøiznal svou chybu a dostal jistotu, e mùe zaèít znovu. Nemlète, nehrajte si sami se sebou ani s Bohem, ale poctivì si pøiznejte, e nìco není v poøádku.

K zamylení K

Dokáe pøiznat Bohu své chyby? Udìlej to. Je to dùleité!

90


90

15.1.2008, 10:21

Støeda Pøísl 15,17 Proè je jídlo pro nás tak pøíjemnou záleitostí?

Úèinný lék Autor knihy Pøísloví se urèitì nechtìl zabývat tím, co je zdravìjí, jestli zelenina, nebo tuèné hovìzí... Chudí jedli zeleninu, bohatí si mohli dovolit nìco víc. Pisatel chtìl spíe zdùraznit zpùsob mylení. Mùeme udìlat vechno pro to, abychom ili zdravì, ale jestlie nepøestaneme øeit rùzné spory, závist, nelásku, bude tím rozhodnì trpìt i nae tìlo. Èti Pøísl 14,3O Autor knihy Pøísloví nám pøibliuje ten nejlepí zpùsob léèby. Láska místo nenávisti, dùvìra místo strachu. Podobný význam mají i dalí výroky: Pláství medu je øeè vlídná, lahodou dui a uzdravením kostem. (Pøísl 16,24) nebo Záøivý pohled vlévá do srdce radost, dobrá zpráva vzpruuje kosti. (Pøísl 15,30). Potøebujeme tedy mnohem úèinnìjí lék, malý práek nic nevyøeí. Kdo strádá duchovnì nebo tìlesnì, potøebuje zmìnit vnitøní stav - zpùsob mylení, cítìní - a vztahy k lidem. Je to pravdu tak tìké? Jeíovo øeení - øíkáme mu evangelium - nám chce pomoci. Mnoho lidí potøebuje obrátit ivot naruby a zaèít nový. Není vak dobré dìlat to zkusmo, sám; v evangelijních zprávách a v jiných knihách Bible jsou ukryty návody.

K zamylení K

Jaký je tvùj zpùsob mylení, mluvení, jednání? Uvìdomuje si, e to ve ovlivòuje tvé zdraví - zda jsi nebo nejsi integrovanou osobností?

91


91

15.1.2008, 10:21

Ètvrtek Pøísl 17,1 Co je lepí ne lednièka plná zásob? Proè?

Spory vadí Èlovìk byl stvoøen jako spoleèenská bytost. Tato skuteènost vyplývá z popisu o stvoøení svìta. Èlovìk nechtìl být sám, potøeboval mít nìkoho vedle sebe. astný mùe být pouze v rodinì a ve spoleènosti lidí, se kterými se cítí dobøe a kteøí se navzájem snáejí a tolerují. Tato sociální potøeba se projevuje i dnes, v naí spoleènosti. Domov, rodina, kola, práce, církev - kadá z tìchto oblastí tì ovlivòuje, pøispívá ke správnému vývoji a k celkové duevní pohodì. Ale podívejme se na vìc i z druhé strany. Jakmile sociální vztahy selou v jedné nebo ve více oblastech, napø. v rodinì nebo ve kole, nae zdraví je silnì narueno. Ale nemùeme se cítit dobøe ani tehdy, kdy si urèitá oblast zabírá místo jen pro sebe a nenechá pùsobit ostatní. Mnoho lidí se stává obìtí stresu, protoe nejsou schopni snáet urèité situace ve kole nebo v práci. Co radí autor knihy Pøísloví? Odpoèinek, klid, pokoj mezi lidmi. Èti Pøísl 21,19. Tyto vere se samozøejmì vztahují i na jiné mezilidské vztahy... V Kázání na hoøe nás Jeí vyzývá k tomu, abychom pùsobili pokoj. Zùstaòme klidnými, i kdy se nacházíme v situaci, která vyvolává stres. V knize Kazatel nám autor dává velmi dobré rady. Èti Kaz 2,22; 3,22; 4,6 Tìmito radami se øídil i Jeí. Kolikrát èteme v evangeliích, e po nároèném dni odeel na tiché místo, aby byl sám, nebo si el odpoèinout k pøátelùm do Betánie.

K zamylení K

Udìlá si vdy èas na vydatný odpoèinek, aby ses vyhnul zbyteènému stresu?

92


92

15.1.2008, 10:21

Pátek Pøísloví 13,12 Co není dobré pro nae zdraví? Jak tomu pøedcházet?

Zaèni! Neijme ze dne na den. Nebuïme pasivní. Je dobré mít nadìji, ale bez uskuteèòování toho, v co doufáme a èemu vìøíme, se nemùeme cítit dobøe. To neznamená, e se budeme stále za nìèím hnát, ale pokusme se udìlat z naeho ivota krásou stavbu. Pokud jsi mladý, má urèitì hodnì energie a radost ze ivota. Tato radost se musí projevit i ve tvé èinnosti a jednání. Bez opravdového a skuteèného cíle, ke kterému se budeme snait dospìt, ijeme jen napùl. Mnozí z nás pøemýlejí pouze o budoucnosti: Zítra... A budu mít víc penìz... Pozdìji... A budu starí... Samé krásné plány a nadené úmysly, ale tím to taky konèí. To je ten nejlepí zpùsob, jak proít ubohý a nenaplnìný ivot. Èti Kaz 11,9.10 Kazatel tì vyzývá k tomu, abys il naplno. Vzpomíná si, jak byl mladý, a pøiznává, e by se choval jinak, kdyby se mohl vrátit zpìt a zaèít znovu. Kazatel nechce, aby mladí lidé zùstali neèinní. Je to pro tebe moná tìké, ale musí zaèít, pustit se do toho - doma, ve kole, v práci, v církvi, ve volných chvílích... Kazatel dodává pouze toto: své èiny bude muset vysvìtlit Bohu. Jako køesané bychom se nemìli cítit ve vem omezováni. Právì naopak! Bùh si pøeje, aby ses cítil dobøe, byl èilý a il pozitivnì. Pøeèti si ivotopis mladých lidí, jako byli Daniel, Jozue nebo jiní.

K zamylení K

Upínají se tvé mylenky a plány jen do k budoucnosti, nebo zkouí u teï realizovat nìkterý ze svých cílù, aby tvùj ivot stál za to? Dìlá to jenom pro sebe, nebo i pro druhé?

93


93

15.1.2008, 10:21

Uloit V tomto týdnu jsme si uvìdomili, e zdravì ít znamená nìco víc, ne jen zdravì jíst. Tato oblast se netýká pouze tìlesné, ale také i duevní stránky. l. Kladné a nadìjné pøedstavy o ivotì jsou velmi dùleité pro dobré zdraví. 2. Pocity viny mohou vést ke komplexùm. Svìø je proto Bohu, protoe jedinì On má pro nì øeení. 3. Láska, odpoèinek, klid a pøátelství jsou mnohem lepí ne nenávist, hádky a stres. Zamìø se tedy na skupinu a) a vyhni se skupinì b), která tì dostává na dno. 4. Nestaèí jen plánovat a mluvit o tom. Nìco pro své plány udìlej. Urèitì to bude pro tebe dobré!

Otázky k diskuzi 1. Strádal jsi u nìkdy duevnì? Co si myslí o vztahu mezi duí a tìlem? Jak mohou záporné pocity jako árlivost, zá, nevraivost zpùsobit, aby nìkdo onemocnìl? 2. Jaké praktické rady bys dal svému pøíteli - pesimistovi? Ukázal bys mu nìkteré biblické texty, které tì povzbuzují? Pokud ano, které to jsou? Pokud ne, co bys tedy udìlal? 3. Co mùeme udìlat pro to, abychom se vyhnuli konfliktùm s druhými? A kdy pøijdou, jak je øeí ty? 4. V dnení dobì je nìkdy opravdu tìké realizovat nìjaké plány. V dùsledku nezamìstnanosti se toti budoucnost nezdá být pøíli rùová. Urèitì to pozoruje na chování nìkterých mladých lidí. Snaí se uskuteènit plány, které se týkají tebe, tvé víry, tvého sboru, nebo se i zde cítí omezován? Vyprávìj o tom! 5. Proètìte si knihu Johna Graze Vyhrát ivot a diskutujte o ní. Pro mnì nové:


94


94

15.1.2008, 10:21

A tedy jíte èi pijete èi cokoli jiného dìláte, vecko èiòte k slávì Boí. 1 Kor 10,31

Jídlo a pití je urèitì dùleitou souèástí náboenství... Moná tì to trochu pøekvapilo, ale je to logické. Neslouíme pøece Bohu jen pøi modlitbì nebo ve sboøe bìhem bohosluby, ale celým tìlem a v kadé chvilce naeho ivota. Proto Pavel øíká: A tedy jíte èi pijete èi cokoli jiného dìláte... Bùh si pøeje, aby ses celkovì cítil dobøe. V dnení dobì se hodnì mluví o zdravé výivì. Nìkteøí si myslí, e zdravá strava je velice dùleitá, jiným je to zase úplnì jedno. Øíkají si: Jezme a pijme, protoe zítra zemøeme, nebo: Dùleitá je víra, ne to, co jíme. Jde nám o to, abychom nali zdravý støed. Jde o to ít v kadé chvíli naeho ivota k Boí slávì.

95


95

15.1.2008, 10:21

Nedìle 1 Moj 1,29 Jaké rady dal Bùh prvním lidem ohlednì jídla? Jak bys nazval takovou stravu?

Boí strava Na poèátku stvoøil Bùh krásný svìt. Svìt, který byl dokonalý a ve kterém se muselo nádhernì ít. A vrcholem stvoøení byl právì èlovìk. Dokonalá bytost v dokonalém prostøedí. Dokonalá bytost vytvoøená z lásky. Je to velmi dobré, øíká Bùh. U chápe, proè o nìkolik verù dále dává Bùh èlovìku takovou stravu? Bùh dává tu nejlepí stravu pro bytosti, které stvoøil. A tìmi bytostmi jsme my! Z èeho se vlastnì skládala strava prvních lidí? Byliny nesoucí semena, stromy, na nich rostou plody, obilniny, oøechy, ovoce. Po pádu do høíchu pøidává Bùh jetì rùznou zeleninu (1 Moj 3,18). Zdá se ti to pøíli jednotvárné? Zkus si sestavit seznam vech druhù obilnin, oøechù, ovoce a zeleniny, které zná (urèitì si na vechny nevzpomene), a uvidí, e je to mnohem bohatí strava, ne jednotvárná cola, hranolky nebo rùzné cukroví, které moná konzumuje dennì i ty. Èti 1 Moj 9,3 A co maso? Vegetariáni se nìkdy nevlídnì dívají na ty, kteøí maso jedí, a naopak. Je vak zajímavé, e v pùvodním jídelíèku se masu neobjevuje. Bùh dovoluje jíst masitou stravu vlastnì a po potopì, a to s urèitým omezením. Pozdìji se k tomuto problému jetì vrátíme.

K zamylení K

Jestlie nám Bùh dal ideální a pestrou stravu, proè si ji nedopøejeme?

96


96

15.1.2008, 10:21

Pondìlí Dan 1,8 Jaké bylo Danielovo pøedsevzetí, kdy se dostal na královský dvùr?

Nenech se donutit V prvním úkole, který se týkal zdraví, jsme se u o Danielovi zmínili. Jeho pøíbìh je opravdu zajímavý, proto se k nìmu jetì vrátíme. Napadlo tì, e není v dnení dobì moné dodrovat jídelníèek, který je uveden v Genesis? Moná má pravdu. Nemùeme se samozøejmì srovnávat s lidmi, o kterých mluví kniha Genesis. Ale to jetì neznamená, e vechny tyto rady u neplatí! Vdy i Daniel se je rozhodl dodrovat, protoe je povaoval za opravdu dùleité. Viml sis, jaké vìdomé rozhodnutí Daniel udìlal? Pøedsevzal si, e se neposkvrní... Jídlo a pití tì tedy mùe poskvrnit! Co se nám nelíbí na stravì, která se nabízela na dvoøe krále Nebúkadnesara? Rùzné druhy cukrovinek a sladkostí, tuèné maso pøipravované tisícerými zpùsoby a navíc mnoství vína a nápojù. Ale to jetì není vechno. Velká èást této stravy byla toti obìtovaná modlám. Jetì poøád tì Danielovo rozhodnutí udivuje? Chtìl zùstat Bohu vìrný ve dvou oblastech: uctívat ho péèí o své tìlo zaujmout záporný postoj k modloslubì Èti Dan 1,9-21 V pùvodním textu se objevuje slovo zeroim, které podle biblického slovníku pochází ze slovesa semer, co znamená rostlinná strava. Obilniny, zelenina, datle, oøechy... Daniel se rozhodl dodrovat své zásady. Nebál se být jiný ne ti druzí. A výsledek byl zøejmý na první pohled. Po fyzické, duevní i duchovní stránce byl mnohem zdatnìjí ne ostatní mladíci na královském dvoøe.

K zamylení K

Má odvahu být jiný ne ostatní (v tom dobrém slova smyslu)?

97


97

15.1.2008, 10:21

Úterý 3 Moj 11,1-2 Která zvíøata Bùh oznaèil jako èistá a vhodná ke konzumaci? Podle èeho mùeme rozliit zvíøata, která se jíst smìjí a která ne?

Maso - radìji ano, nebo ne? V Bibli nenajdeme text, který by køesanùm zakazoval jíst maso. Ale na druhé stranì zase nemùeme maso povaovat za ideální stravu. Právì naopak. Masitá strava je dovolená a po potopì, a navíc s urèitými výhradami. A právì zde je ten problém. V dnení dobì hodnì lidí konzumuje jakékoli maso bez ohledu na omezení, která dává Bùh. Staèí prolistovat nìkteré knihy a èasopisy, které se týkají zdravého ivotního stylu a pochopíme nebezpeèí nadmìrné konzumace masa. Mùeme jmenovat celou øadu dùvodù, proè omezit masitou stravu: obsahuje bílkoviny druhého stupnì (tzn. bílkoviny druhoøadé k rostlinným bílkovinám), je bohatá na saturované (nasycené) tuky (vysoká hladina cholesterolu), je silnì zneèitìná (amoniak, pesticidy, antibiotika, arzén, hormony, estrogeny, zárodky nemoci, barviva, konzervaèní látky, aroma). A mohli bychom pokraèovat dále... Moná najde dalí dùvody, napø. jezení masa není zrovna ekonomické a ekologické. Abychom mohli jíst maso, musíme zabíjet ivé tvory. A u se rozhodne jakkoli, nejdùleitìjí pro tebe je to, aby sis vybral rozumnì a uváenì, a ne podle nálady nebo podle toho, na co má chu.

K zamylení K

Jaké dùvody tì vedou k tomu, abys jedl nebo nejedl maso?

98


98

15.1.2008, 10:21

Støeda Kdo mùe jíst chléb z jeèmene, ale jí bílý chléb, høeí proti zákonu Písma v 5 Moj 20,19: Nebude nièit. idovský midra Co si myslí o tomto idovském výroku?

Jez to, co je hodnotné Má u doma nìjakou kníku, která mluví o zdraví? Mùe si vybrat z celé kály rùzných titulù. Zdravá výiva je toti v módì. Není moné se v nìkolika lekcích úplnì seznámit se zdravotními zásadami, pøesto bych ti rád dal nìkteré praktické rady. Zkusme se zamyslet nad výe uvedeným midraem, který hovoøí o jedné dùleité vìci. Jestlie Bùh povauje za dobré nám dávat rady, proè bychom je mìli mìnit? Jez pouze stravu kompletní, nerafinovanou. Jinak se ti nevstøebají vechny dùleité prvky, které tolik potøebuje. Vitamíny a minerální soli neexistují jen tak, pro nic za nic! Èti Pøísl 25,27 Kniha Pøísloví dává jetì jinou radu, kterou potvrzují v dnení dobì rùzní odborníci v oblasti zdravé výivy. Pøíli mnoho sladkostí kodí. Med je dobrý, ale musíme ho pouívat s mírou. A toté platí i o cukru. Pøírodní cukr (obsaený v obilovinách, ovoci...) nutnì potøebujeme pro èinnost mozku, ale rafinovaný cukr naruuje nervový systém, pokozuje zuby, èasto zpùsobuje obezitu a je také zodpovìdný za srdeèní onemocnìní. Buï proto rozumný a nauè se øíkat sladkostem ne! Jez pravidelnì. Jedna z nejvìtích chyb, které se dopoutìjí mladí lidé, je neustálé pojídání od rána do veèera. Tvùj aludek si taky potøebuje odpoèinout.

K zamylení K

Nìkdo øekl, e v kousku dobrého chleba je tolik náboenství jako v modlitbì. Co si myslí o tomto výroku?

99


99

15.1.2008, 10:21

Ètvrtek Fil 3,19 Mùe se nám stát strava idolem?

Nedìlej ze zdraví kult Chce se øídit podle plánu, který má Bùh pro tvùj ivot? Kdy odpoví kladnì, odpovìz také èinem - ij zdravì! Týká se to tvého ivota i tvého náboenství. Jídlo je dùleité. Je tøeba jíst, abychom ili. Ale nezamìòuj to! Neij proto, abys jedl. Jedna z nejhorích chyb naí spoleènosti je ta, e pøíli mnoho jíme. aludek se pro nás stal bohem. Jejich koncem je zahynutí, øíká Pavel a má pravdu. Doslova i v pøeneseném významu. Existuje vak i jiný zpùsob, jak si z aludku udìlat svého boha. Kdy se bude pøíli soustøedit na tìlesné zdraví, zaène opomíjet ostatní oblasti a tvùj duevní i duchovní ivot bude trpìt. S podobnými lidmi se ve své dobì setkal i Pavel. Pokud ète pozornì jeho dopisy, najde v nich stopy tohoto problému, napø. v epitole Koloským. Èti Koloským 2,20.21 Mùe to dojít a tak daleko, e to, co jíme (nebo nejíme) se pro nás stává dùleitìjí ne modlitba, studium Bible a budování vztahu k Bohu.

K zamylení K

Jí a pije k Boí chvále?

100


100

15.1.2008, 10:21

Pátek 1 Kor 6,19.20 K èemu pøirovnává Pavel lidské tìlo? Co to pro tebe znamená?

Musí si vybrat sám U jsi nìkdy slyel otázky, které jsou kladeny køtìncùm? Nìkteré z nich se týkají zdravého zpùsobu ivota, který je souèástí køesanství. Chrám je svatý. Nemùeme si tam dìlat, co se nám zachce. Na to nezapomínejme. Pavel øíká: Dbej o sebe, oslavuj Boha svým tìlem! Otázky kladené køtìncùm se dotýkají problémù, které je dobré znát. Napøíklad èistá a neèistá strava. Pro nás, vìøící, uvádí Bible jeden základní princip, který máme uplatòovat vzhledem k Bohu a k sobì samému: Patøí Bohu, proto ho oslavuj tím, jak ije. Nejedná se jen o rozliení na èistou a neèistou stravu, ale o ve, co tì mùe pøivést k Boímu ideálu nebo od nìj odlouèit.

K zamylení K

Odkud bere kritéria pro svá rozhodnutí?

101


101

15.1.2008, 10:21

Uloit Tento úkol tì mìl pøivést k mylence, e i tvé jídlo je k Boí chvále. Uvìdomuj si to kadý den! l. Bùh dobøe vìdìl, jaké rady nám dát. 2. Je dùleité, abychom v oblasti ivotního stylu a stravy dìlali vìdomá rozhodnutí. 3. Nauè se váit si sám sebe a bude se cítit dobøe. Nauè se rozumìt dobrému stravování. Nezapomeò na vyváenost v ivotì. Jak by nám bylo napøíklad bez víry a modlitby?

Otázky k diskuzi l. Ke které skupinì, co se týèe stravovacích zvykù, by ses zaøadil? K Urèitì je zbyteèné, aby si køesané pøidìlávali dalí starosti s tím, jak se budou stravovat. K Moje zdravé stravovací zvyky jsou pøíkladem pro druhé lidi. KChci ít podle správných principù, ale obèas není patné od nich upustit. K K

2. Proè ses rozhodl jíst, nebo nejíst maso? Jaké dùvody bys uvedl? Pro: ___________________________________________________________ Proti: __________________________________________________________ 3. Vìnuje svému zdraví pøíli mnoho, nebo naopak zase málo pozornosti? Jak mùe najít správnou rovnováhu? 4. Co pro tebe znamená skuteènost, e je tvé tìlo chrámem Ducha svatého? Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

102


102

15.1.2008, 10:21

Slibují jim svobodu, ale sami jsou sluebníky záhuby. Co se èlovìka zmocní, tím je zotroèen. 2 Petr 2,19

Zná pøíbìh o Minotaurovi? Je to mytologická pøíera, napùl èlovìk, napùl býk, která spoøádala kadým rokem nìkolik mladých lidí. Jednoho dne se ale objevil athénský hrdina Theseus, který tuto obludu napadl, zabil a tak zachránil spoustu lidí. Vidí v této legendì nìco aktuálního? Nebojujeme sice proti Minotaurovi, ale existují i jiné obludy, které vyhledávají mladé lidi a dìlají z nich obìti. Jedna z takových oblud je i droga, Minotaurus mnohem nenasytnìjí ne ten, kterého zabil Theseus. Na zaèátku jde jen o nevinnou hru. Kouøíme, popíjíme, bereme drogy, abychom to zkusili nebo abychom si dokázali, e jsme nìkdo, e jsme svobodní. Ale místo toho, aby se z nás stali skuteènì svobodní lidé, stáváme se otroky. Otroky zvyku, které vedou ke smrti, øíká Petr. Staèí se setkat s lidmi, kteøí u propadli drogám, a uvìdomíme si, e si není s èím zahrávat. Mnohdy si to vak mladí lidé uvìdomí a pøíli pozdì.

103


103

15.1.2008, 10:21

Nedìle Efez 5,18 Jaký je Pavlùv postoj k vínu?

Kdy pøijde na øadu víno... Èti Gal 5,20.21 Neopíjejte se... Na jiném místì hovoøí Pavel o opilosti, hýøení, prostopánosti... a uzavírá: Kdo tyto vìci dìlá, nemùe být dìdicem Boího království. Je u jasné, proè nás Pavel takto varuje? Nemìl ádné vìdecké dùkazy, které by dokazovaly kodlivé úèinky alkoholu, ale výsledek vidìl na lidech, kteøí se nechali svést a to mu staèilo. Ve stejném smyslu se vyjadøuje i Starý zákon. Vi, kdo o této oblasti mluví? Samozøejmì autor knihy Pøísloví. Èti Pøísl 20,1; Pøísl 23,29-35 Celá báseò se zabývá jedním tématem - obraznì nám ukazuje na dùsledky pouívání alkoholu. Pøeèti si ji jetì jednou. Jejím autorem je moudrý èlovìk, který nás varuje. Ne proto, aby nás mravnì pouèoval, ale aby nám pomohl. Souèasná vìda nás upozoròuje, e malé mnoství alkoholu vypadá na první pohled nevinnì, ale ve skuteènosti jde o nebezpeènou hru.

K zamylení K

Lépe je se nechat pouèit a nikdy nezaèít, ne se potom tìce zbavovat zlého návyku. To platí i pro alkohol!

104


104

15.1.2008, 10:21

Pondìlí Pøís 23,32 K èemu autor pøirovnává koneèné dùsledky by i mírné konzumace alkoholu?

Nápoj bohù? Alkoholické nápoje se odnepamìti povaují za nápoje, které jsou výivné a mají léèebné úèinky. Ale souèasná vìda je ponìkud jiného názoru. Alkohol není potrava, i jeho léèebné úèinky jsou velmi slabé. Jako lék je pouíván pouze ve formì anestetika, ale pøesto zde hrozí nebezpeèí naruení správné funkce dýchacích orgánù. kodlivé úèinky alkoholu se projevují hlavnì ve tøech oblastech: tìlesné, duevní a sociální. Po stránce fyzické je toho hodnì. Jmenujme alespoò nìkteré z nich: porucha jater, pokození aludeèní sliznice, srdeèní potíe, sníení obranyschopnosti organismu, pokození mozkových bunìk, problémy v sexuální oblasti v dùsledku sníené hladiny testosteronu /muský pohlavní hormon/ atd... Poslední dvì poruchy se objevují u i pøi malé konzumaci alkoholu. kodlivé úèinky po stránce psychické jsou úmìrné mnoství alkoholu v krvi. Èím je toto mnoství vìtí, tím se zvyuje monost psychické poruchy. U i relativnì malé mnoství mùe vyvolat zmìny v chování; u takových lidí se objevuje agrese, nevázanost, deprese, troufalost, zmatenost, sníená schopnost sebeovládání. Alkohol je zdrojem mnoha netìstí, zloèinù, sexuálních poruch. Jeho následky se promítají i do sociální oblasti: finanèní problémy, sníená schopnost se soustøedit (nehody v práci), naruení mezilidských vztahù (èlovìk má zmenenou schopnost komunikovat s druhými).

K zamylení K

Jaký je pro tebe ten nejpádnìjí dùvod, aby ses vyhnul alkoholu?

105


105

15.1.2008, 10:21

Úterý idùm není dovoleno kouøit. Vrchní rabín David Halévy z Tel Avivu Opírá se toto prohláení o Bibli? Proè?

Aby se to ivot nerozplynul v kouøi... V roce 1976 pronesl Halévy tuto vìtu v izraelské televizi. Halévy vysvìtloval, e idé nemohou pouívat drogy, protoe nièí zdraví. Cigarety pùsobí stejnì... proto jsou zakázáné. Zdatnost, kouzlo, dobrodruství... vechny klady, které se zdùrazòují pøi reklamì na cigarety. Sympatický uèitel s dýmkou, statný hrdina s cigaretou v ústech, pøíjemné posezení s pøáteli v obláècích kouøe. Taky tì to pøitahuje? Ale zapomíná se na druhou stránku vìci, která u není tak pøíjemná: kolik lidí si kouøením nièí zdraví, jak trpí kvalita ivota jejich i lidí v okolí. Cigaretu mùeme pøirovnat k chemické továrnì. V tabákovém kouøi je víc ne tisíc prvkù, z nich urèitý poèet je velmi nebezpeèný. Odborníci a vìdci z øad lékaøù se shodují: kouøení pokozuje zdraví. Kadým rokem podlehnou kouøení tisíce lidí. Více ne ll% lùek v nemocnicích zabírají pacienti, kteøí mají zdravotní problémy, protoe kouøí. Tabák zpùsobuje chronický kael a patný dech. Prsty a zuby se postupnì stávají lutohnìdé. Oslabují se smysly (zrak, chu, èich, sluch), co je opravdu koda, protoe jejich zeslabením je ivot chudí. Nezapomeò, e tabák sniuje tvoje rozumové schopnosti, protoe do mozku pøichází ménì kyslíku. Pamì, vùle a rozhodování se oslabuje a navíc - abychom dostali vechny tyto nemoci a problémy, musíme hodnì platit.

K zamylení K

Je pro tebe poøád tìké se rozhodnout?

106


106

15.1.2008, 10:21

Støeda Volám do svìta: narkotika jsou útìkem od veho. Jsou hluchá. A hluchota srdce, mylení a cítìní je horí ne smrt... Jean Cau. Souhlasí s tímto výrokem?

Proè má nìkdo chu si píchnout? Dávka drogy, tráva, koks, perník... Slova, která byla jetì nedávno naprosto nesrozumitelná pro nezasvìcené. Dnes u vichni vìdí, o co jde. U není tìké získat drogy a máme-li navíc dost penìz, je tato cesta jetì jednoduí. Jak vichni vìdí, zaèíná to zcela jednodue, ze zvìdavosti. Zkusím a pøesvìdèím se, jestli to, co se øíká, je pravda. Zapomenu na starosti, problémy, uteèu pøed nudou a pøed chvílemi, kdy se cítím zbyteènì, pomstím se spoleènosti, která mì nepøijala. Nìkteøí berou drogy, aby získali více jistoty, jiní proto, e mají problémy s komunikací a chtìjí si usnadnit pøístup k druhým. Samozøejmì se nechtìjí stát na drogách úplnì závislí, ale parta pøíli naléhá a èlovìk není schopen stále odolávat. Georges Pompidou, bývalý prezident Francouzské republiky, napsal o sociálních nepokojích toto: Nejvìtím problémem je urèitì duchovní a náboenský øád... I køesané mají své starosti, problémy, vìci, které nezvládají. Pokud je vak jejich køesanství autentické, pokud mají v Kristu oporu a v evangeliu poznali svou svobodu, pokud mají upøímnì vìøící pøátele, potom pøíèiny, které mohou vést k uívání drog, oni øeí jinak.

K zamylení K

Èti Gal 5,1. Jsi skuteènì svobodný?

107


107

15.1.2008, 10:21

Ètvrtek Tvrdé drogy byly pøíèinou smrti devatenáctiletého studenta A.M. Jak reaguje na podobné zprávy?

Heroin je mùj pastýø Po jednom popovém festivalu byl na nehybném tìle dvacetileté dívky nalezen tento text: Heroin je mùj pastýø, nebudu nikdy spokojena. Dopøává mi odpoèívat ve stokách, vodí mì k neklidným místùm u vod. Nièí moji dui. Stezkou zvrácenosti mì vede pro své úèinky. Kdy jdu roklí eré smrti a bojím se veho patného,

ty, heroine, ty jsi se mnou. Bere mi pokrm ze stolu mých rodièù, zbavuje mì rozumu. Kalich mùj pøetéká hoøkostí. Touha po heroinu provázet mì bude vemi dny mého ivota. Budu bydlet v domech zavrení do nejdelích èasù.

Ve svém krátkém dopise píe tato mladá dívka, e by bývalo mnohem lepí, kdyby jí èlovìk, který jí poprvé nabídl drogy, dal radìji pistoli, aby se mohla zastøelit. Je to opravdu tak nebezpeèné? Ano. Staèí si pøeèíst nìkolik odborných publikací. Dùsledky pouívání drog jsou varující: podrádìní, rozèilení, úzkost, tìlesný a duevní neklid, zmatek, neustálé halucinace, krize, panika, neschopnost správnì vnímat místo, èas a prostor - to jsou pádné dùvody pro to, abychom nikdy nesáhli poprvé po drogách.

K zamylení K

Co potøebuje chlapec nebo dívka, kteøí zaèínají øeit své problémy drogami?

K

Myslí, e kdy bude vnímavý, mùe nìkomu pomoct jetì døíve, ne o tomto øeení zaène uvaovat?

108


108

15.1.2008, 10:21

Pátek 2 Kor 7,1 K èemu nás Pavel vyzývá?

Má to øeení? Jestli se chce nazývat køesanem, musí si uváenì vybrat. Bùh tì vytvoøil ke svému obrazu a chce, abys tento obraz odráel. Svatost, øíká Pavel, to je zámìr, který má s tebou Bùh. Zbav se veho, co mùe zneèistit tvé tìlo nebo tvého ducha. Tobì se to øíká, myslí si... Ale co dìlat, kdy u jsem se stal narkomanem? Nejrozumnìjí je nikdy si nezaèít zahrávat s alkoholem, cigaretami ani s drogami. Ale moná tato rada pøichází k tobì pøíli pozdì a u ti není nic platná. Opravdu je pøíli pozdì? Ne, natìstí ne! Bude tì to stát hodnì námahy, spoustu úsilí, ale pøesto není pozdì. Nejdøíve musí zmìnit smìr, cíl svého ivota a vìdomì si vybrat. Pevnì se rozhodni, najdi si motivaci. Nikdo ti nemùe pomoct, pokud se nerozhodne udìlat první krok ty sám. Ale a ho udìlá, nepokraèuj sám. Jsou lidé, kteøí ti pomùou a poradí ti. Jsou tady proto, aby ti pomohli. Ale ani to jetì nestaèí. Ten, který ti nejlépe rozumí, ti pomùe nejvíc. Stvoøil tì a chce pro tebe jen to nejlepí. Slibuje ti to. Èti Luk 4,18.19 V knize Jeíova revoluce a mladí uvádí David Wilkerson pìt etap, které pomáhají zbavit se závislosti. l. Musí pochopit, e si sám nepomùe, ale potøebuje druhé k tomu, aby ti pomohli. 2. Pøesaò hledat jednoduchá øeení. Medicína nemá lék na vechny problémy, protoe mnohé z nich jsou hlavnì duevního rázu. 3. Hledej øeení u Boha, protoe jedinì On tì mùe úplnì uzdravit. 4. Zbav se starých zvykù, zmìò prostøedí, pøeru vztahy s bývalými pøáteli. 5. Odmítej strach. Vìø Bohu, který ti mùe pomoci.

K zamylení K

Myslí, e by církev mohla udìlat víc pro lidi, kteøí jsou závislí na drogách? Co pro nì mùe udìlat ty?

109


109

15.1.2008, 10:21

Uloit V tomto úkole jsme mluvili hlavnì o otroctví. Zdùraznili jsme opravdovou svobodu, kterou nabízí jedinì Bùh a Duch svatý. l. Alkohol navzdory tvrzení reklamy kodí zdraví, i kdy je konzumován jen v malém mnoství. 2. Máme dost dùvodù pro to, abychom nekouøili. 3. Drogy nám nedávají svobodu a nièí nae tìlo. Opravdová svoboda je pouze u Boha. 4. Otroctví mùe být skuteènì znièeno pouze mocí Ducha svatého, ale i pøátelství zde hraje dùleitou roli.

Otázky k diskuzi l. Èti Pøísl 23,29-35. Mùe uvést dùvody, které vedou nai církev k abstinenci? 2. ádná smìrnice v Bibli nám nezakazuje kouøit. Je ale správné, aby si v této oblasti kadý vìøící vybral sám? Proè? 3. Jako mladý èlovìk urèitì pøijde do kontaktu s dealery drog. Jak mùe zùstat pevný a odolat pokuení? Vyprávìj své zkuenosti. 4. Touha po drogách má èasto koøeny v ivotních podmínkách. patná komunikace, nedostatek lidského tepla a lásky. Kdy o tom bude pøemýlet, dojde k závìru, e i církev je zodpovìdná. Jak se mùe zapojit? Jaké jsou její monosti? Diskutujte o tom.

Pro mnì nové:

Neporozumìl jsem:

Moje rozhodnutí:

110


110

15.1.2008, 10:21

4. Biblické úkoly pro mládež

Recommend Documents