380 SOKOLNICE ČEJČ NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST

ÚZEMNÍ STUDIE SILNICE II/380 SOKOLNICE – ČEJČ NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST

Objednatel: KRAJSKÝ ÚŘAD JIHOMORAVSKÉHO KRAJE Žerotínovo náměstí 3/5, 601 82 Brno Zhotovitel: URBANISMUS, ARCHITEKTURA, DESIGN – STUDIO, spol. s r.o. Mošnova 3, 615 00 Brno

LISTOPAD 2012

URBANISMUS ARCHITEKTURA DESIGN-STUDIO, spol. s r .o.

Urbanistické řešení: URBANISMUS, ARCHITEKTURA, DESIGN – STUDIO, spol. s r.o. Ing.arch. Miloš Kabela, hlavní projektant Ing.arch. Antonín Hladík Ing.arch. Eva Brunnerová Dopravní řešení: PK OSSENDORF s.r.o. Ing. Vlastimil Novák, PhD. Ing. Tomáš Hruban

US silnice II/380 Sokolnice - Čejč

2


Obsah studie: A. Textová část Obsah textové části

1. 2. 3. 4. 5. 6. 7. 8. 9. 10. 11. 12. 13. 14. 14.1 14.2 14.3 14.4 14.5 14.6 15. 15.1 15.2 15.3 15.4 15.5 15.6 15.7 15.8

Cíl, účel studie 5 Řešené území 5 Podklady 5 Aktuální stav pořizování územních plánů 6 Charakteristika sídelní struktury v koridoru silnice II/380 6 Spádové oblasti a urbanizační směry 7 Koordinace v kontaktní oblasti ÚS silnice II/380 Sokolnice – Čejč a ÚS silnice II/416 Žatčany – Slavkov u Brna 8 Oblast kumulace vedení VVN Telnice – Sokolnice - Újezd u Brna - Žatčany 9 Predikce urbanistického rozvoje ve směru silnice II/380 10 Návrh využití území v kontaktní zóně silnice II/380 11 Nové plochy pro obslužná zařízení silnice II/380 12 Limity a záměry, které jsou dotčeny návrhem koridoru pro silnici II/380 13 Limity v oblasti předpokládaných přeložek silnice II/380 13 Koordinace se záměry ÚAP JMK 14 Doprava 14 Elektroenergetika 15 Plynárenství 16 Dálkovody 16 Protipovodňová ochrana 16 Územní systém ekologické stability 17 Dopravní řešení 18 Širší vztahy 18 Rozhodující požadavky a předpoklady pro úpravu sil. II/380 20 Návrh řešení 22 Vymezení koridoru pro přeložku silnice II/380 v úseku Moutnice – Těšany Borkovany 31 Etapizace 31 Průjezdné úseky obcí, napojení území, obsluha území IDS 32 Urbanistický kontext dopravního řešení silnice II/380 32 Zapracování požadavků vyplývajících z posouzení vlivů na životní prostředí 33

B. Odhad nákladů za jednotlivé etapy - samostatná příloha C. Doklady - záznamy z jednání D. Výkresy 1 - Návrh využití území

1 : 15 000

2 – Koncepce úpravy silnice II/380

1 : 40 000

3 - Dopravní koncepce oblasti

1 : 40 000

4 – Dopravní řešení, celková situace

1 : 15 000

5.1 - Situace varianty A - obchvat Moutnice – Těšany

1 : 10 000

5.2 - Situace varianty A - obchvat Moutnice – Těšany , zákres do ortofotomapy

1 : 10 000

6 - Orientační podélný profil silnice II/380

1 : 30 000 / 3 000

7 - Orientační podélné profily obchvatu Moutnice – Těšany varianta D1 a D2

1 : 30 000 / 3 000

8 - Varianty řešení silnic II. tříd v oblasti Žatčany – Telnice – Újezd u Brna

sešit A3

9 - Varianty obchvatu Moutnice – Těšany

sešit A3


3


A. TEXTOVÁ ČÁST


4


CÍL, ÚČEL STUDIE

1.

Cílem územní studie je optimalizace koridoru pro vedení silnice II/380, zlepšení dopravní situace a životního prostředí v dotčeném území, zejména v zastavěných částech dotčených sídel, a získání podkladu pro koordinaci jednotlivých ÚPD. Silnice II/380 tvoří dopravní páteř území východně od D2 a je potenciálním základem rozvojové osy Brno – Klobouky – Hodonín. V rámci zpracování generelu dopravy JMK v roce 2005 bylo dojednáno s ministerstvem dopravy budoucí převedení silnice II/380 do silnic I. třídy. Později ministerstvo dopravy svůj postoj přehodnotilo a převedení zamítlo. Vedení významného dopravního tahu včetně jeho územních dopadů na obce je tedy nutno prověřit v kontextu silnice II. třídy. Studie ověří možnosti a podmínky vyvolaných změn v území. Studie bude sloužit jako: -

podklad pro zpracování Zásad územního rozvoje Jihomoravského kraje (ZÚR JMK),

-

podklad pro územní plánování obcí,

-

podklad pro další předprojektovou přípravu úprav silnic v území,

-

podklad pro území rozhodování.

ZÚR JMK, které byly podkladem pro 1. etapu této studie, byly zrušeny rozsudkem NSS dne 21.6.2012. Důvody zrušení se netýkají území řešeného ÚS silnice II/380 Sokolnice – Čejč.

2.

ŘEŠENÉ ÚZEMÍ Řešené území zahrnuje, nebo se dotýká území obcí:

3.

ORP Šlapanice:

Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna

ORP Židlochovice:

Žatčany, Moutnice, Těšany, Měnín, Nesvačilka

ORP Hustopeče:

Borkovany, Klobouky u Brna, Kašnice, Krumvíř

ORP Hodonín:

Terezín, Čejč

ORP Kyjov:

Hovorany

PODKLADY Databázový soubor správních a katastrálních hranic ČR, Účelová katastrální mapa, Výškopis ZABAGED, Generel dopravy Jihomoravského kraje, 02/2006, Plané ÚP dotčených obcí a jejich změny, Rozpracované ÚP dotčených obcí laskavě poskytnuté jejich zpracovateli, ÚS aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí, Atelier ERA 10/2009, Územně analytické podklady Jihomoravského kraje, Arch.Design, s.r.o., 03/2011, Územně analytické podklady ORP Šlapanice, Židlochovice, Hustopeče, Hodonín, Letecké snímkování z internetového serveru Mapy.cz Studie jihovýchodní tangenty, PK Ossendorf, 01/2001,


5


Urbanistická studie rozvojových zón letiště Brno-Tuřany, Černovická terasa a Šlapanice, Kovoprojekta, 10/2005, Model silniční dopravy pro výhledovou síť Jihomoravského kraje III. etapa – dopravní modely, HBH Brno, 03/ 2009, Návrh dopravní obsluhy území přiléhajícího k dálnicím D1 a D2 s prověřením jeho napojení prostřednictvím dálničních křižovatek, Via Consult, 12/2006, Diagnostika vozovky silnice II/380, PavEx Consulting Data o nehodovosti poskytnuté od Policie ČR Generel silnic JMK, UDIMO, 2006 Studie jižního obchvatu Těšan, ing. Krakovič

4.

AKTUÁLNÍ STAV POŘIZOVÁNÍ ÚZEMNÍCH PLÁNŮ Aktuální stav pořizování úpravy ÚP, nebo nového ÚP je následující: Vydaný nový ÚP: Klobouky, Kašnice, Těšany Zpracovaný návrh nového ÚP: Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna, Žatčany, Borkovany, Nezpracovaný návrh nového ÚP: Moutnice, Krumvíř, Terezín, Čejč Zpracovatel územní studie provedl sjednocení a grafikou agregaci, schematizaci ÚP jednotlivých obcí. Plochy v zastavěném území a zastavitelné plochy byly posouzeny podle požadavků na kvalitu prostředí a přípustnost bydlení a agregovány do: ploch bydlení a smíšených obytných, ploch smíšených, občanské vybavenosti a rekreace, ploch výroby, komerční vybavenosti a technické infrastruktury. Agregovány byly návrhové ploch i územní rezervy. Do schémat byly zapracovány změny a aktuální stav rozpracovaných územních plánů.

5.

CHARAKTERISTIKA SÍDELNÍ STRUKTURY V KORIDORU SILNICE II/380 Prověřovaný koridor pro úpravy trasy silnice II/380 se dotýká správního obvodu 14 obcí: Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna, Žatčany, Moutnice, Těšany, Měnín, Borkovany, Klobouky u Brna, Kašnice, Krumvíř, Terezín, Čejč, Hovorany. Délka koridoru je cca 41 km. Celkový počet obyvatel v prověřovaném koridoru: 18026 obyvatel Obec s nejmenším počtem obyvatel: Kašnice – 231 obyvatel Obec s největším počtem obyvatel: Újezd u Brna – 3178 obyvatel údaje ČSÚ za rok 2010 počty obyvatel jednotlivých obcí viz. kap. Urbanistická Charakteristika obcí, ÚPD, záměry, problémy

Hranice charakteristické sídelní struktury spolu s hranicí krajinného typu shodně kopírují východní hranici obce Těšany a výběžky Ždánického lesa (Hranice Brněnské aglomerace vymezená US Aglomerační vazeb města Brna a jeho okolí, hranice Rozvojové oblasti OB3 Brno vymezená PÚR ČR a hranice Cílových charakteristik krajiny). Hranice sídelní struktury je vymezena denní dojížďkou za prací do Brna, která je větší než 25% ekonomicky aktivních obyvatel obce. Žádná z obcí v koridoru pro úpravy trasy silnice II/380 nebyla identifikována jako mikroregionální centrum se spádovým územím vymezeným na základě pracovní dojížďky. US silnice II/380 Sokolnice - Čejč

6


V řešeném území převažují obce zemědělského typu. Jejich ekonomický potenciál je v zemědělské půdě nejvyšších bonitních tříd a v hospodaření soustředěném do podniků zemědělské velkovýroby. Vyšší podíl nezemědělských podniků je v rozvojovém směru podél přerovské železniční tratě (Sokolnice, Újezd u Brna), v tradičním oblastním centru Kloboukách u Brna a v Čejči, která je součástí specifické oblasti nadmístního významu Hovoransko – pásu obcí mezi Čejčí a Kyjovem. Poloha trasy na území obcí Průjezdný úsek silnice souvisle zastavěným území je v 7 obcích: Telnici, Moutnicích, Těšanech, Kašnici, Krumvíři, Terezíně a v Čejči. Zastavitelné plochy po obou stranách silnice II/380 vymezil nový ÚP Klobouk u Brna. Z obcí ležících mimo silnici II/380 disponují s rozvojovým potenciálem zastavitelných ploch v kontaktu se silnicí II/380 Žatčany a Borkovany. Využití území v průjezdných úsecích obcemi Centra všech obcí s průjezdním úsekem se nacházejí na tomto úseku. Liší se zejména mírou koncentrace zařízení občanské vybavenosti. Soustředěné plochy výrovy a služeb využívající kontakt se silnicí II/380 jsou v Telnici, Kloboukách u Brna a v Čejči. Z jednotlivých zařízení výroby a služeb, které se nacházejí v zastavěném území, jsou zdrojem nákladové dopravy zejména areál logistických služeb v Moutnicích, prodejní sklad stavebního materiálu v Těšanech a při sklizňové kampani obilní silo v Čejči. Největší počet firem poskytujících pracovní příležitosti ve výrobě, zemědělství a agrárních službách je v Čejči, která je současně cílovou a přestupní stanicí autobusových linek IDS. Zastavitelné plochy pro bydlení, která sousedí se silnicí II/380 jsou vymezeny v Kloboukách u Brna a v Kašnici, v menší míře pak v Telnici a v Krumvíři. Za účelem posouzení vlivů z dopravy byly plochy s rozdílným způsobem využití vymezené v ÚP jednotlivých obcí sjednoceny a zařazeny do ploch s požadavky na kvalitu prostředí (plochy bydlení a smíšené obytné), do ploch, které můžou být zdrojem rušivých vlivů (plochy výroby, výrobních služeb, technické vybavenosti) a ostatních ploch (smíšené plochy služeb, občanské vybavenosti).

6.

SPÁDOVÉ OBLASTI A URBANIZAČNÍ SMĚRY Spádová oblast Brněnské aglomerace upřesněná podle ÚS aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí kopíruje vnější hranice správních obvodů obcí Moutnice a Těšany. Terezín a Čejč spadají do potenciální specifické oblasti nadmístního významu Hovoransko. Jižně od silnice II/380 je možno vysledovat urbanizační směr celostátního významu Brno – Břeclav – hranice ČR / Slovensko podél dopravních tras evropského významu, dálnice D2 a železniční tratě Brno – Břeclav (součást I. tranzitního železničního koridoru). Severní urbanizační směr nadmístního významu Slavkov u Brna – Bučovice – Kyjov není konzistentní. Rozvojové předpoklady se potvrdily v úseku Slavkov – Bučovice – Brankovice, který je podporovaný souběhem silnice I/50 (E50) a železniční tratě Brno – Kyjov – Veselí nad Moravou. Východně od Nesovic z urbanizačního směru odbočuje evropsky významná silnice I/50, jeho pokračování podél železniční tratě na Kyjov nemá oporu v osídlení a ztrácí na významu. Tradiční směr osídlení v západním Pomoraví je možno identifikovat ve směru Čejč – Hovorany – Šardice – Svatobořice- Mistřín – Kyjov – Vlkoš – Vracov – Bzenec se zřetelnou dopravní vazbou na silnici II/380 a dálnici D2. Součástí tohoto tradičního směru osídlení je ekonomicky oslabená oblasti Hovoransko, kde bude s největší pravděpodobností potřeba přijmout opatření k zajištění udržitelného rozvoje.


7


ÚS aglomeračních vazeb města Brna a jeho okolí (Atelier ERA, 03/2010) vymezila uvnitř Brněnské aglomerace rozvojový směr osídlení G1 Sokolnice – Telnice - Újezd u Brna – Hostěrádky-Rešov Křenovice podmíněný podporou železničního IDS. Moutnice, Nesvačilku, Těšany a Žatčany identifikuje jako oblast G2 - oblast podmíněného rozvoje sídelní struktury bez přímé vazby na železniční IDS. Nově je ve Studii aglomeračních vazeb města Brna vymezena vedlejší urbanizační osa č.18 – „Kloboucká“ (Brno – Klobouky – Hodonín – Senica), významově na úrovni osy č. 8 „Kyjovské“ (Slavkov u Brna - Kyjov - Veselí nad Moravou). V ÚPD ani v ÚPP není specifikován rozvojový potenciál oblasti podél II/380, která byla a je páteří tradiční rozvojovou osou nadmístního významu Brno – Klobouky u Brna – Hodonín. Územní studie silnice II/380 potvrzuje rozvojový potenciál území na úrovni rozvojové osy nadmístního významu. Silnice II/380 nabývá nového významu v souvislosti se změnami v JV sektoru Brna, které jsou vyvolány rozvojem ekonomických aktivit v oblasti letiště, Tuřan a Šlapanic a vážou na již vyčerpanou nabídku zastavitelných ploch v Brněnské průmyslové zóně na Ćernovické terase. Silnice II/380 bude významným dopravním tahem, který spojí rozvojovou oblast ekonomických aktivit v JV sektoru města s rezidenčním potenciálem ve východní části regionu a současně oblast silného ekonomického potenciálu s ekonomicky slabšími oblastmi ve východní části JMK.

7.

KOORDINACE V KONTAKTNÍ OBLASTI ÚS SILNICE II/380 SOKOLNICE – ČEJČ A ÚS SILNICE II/416 ŽATČANY – SLAVKOV U BRNA Řešené území US silnice II/380 Sokolnice – Čejč se na území obcí Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna, Žatčany překrývá s řešeným územím ÚS silnice II/416 Žatčany – Slavkov u Brna, která má prověřit koridor pro optimální vedení silnice II/416 mezi silnicemi II/380 a I/50 s cílem zlepšit dopravní situaci a úroveň životního prostředí v zastavěných částech obcí a získat podklad pro koordinaci jednotlivých ÚPD. Koridor územní rezervy pro obchvat Újezdu u Brna se za obcí napojuje do stávající trasy silnice II/416, která projíždí Žatčany a kříží silnici II/380. Uspořádání křižovatky silnic II/380 a II/416 do dvou křižovatek tvaru T je dopravní závadou. Zadání ÚS silnice II/416 Žatčany – Slavkov u Brna ukládá jejímu zpracovateli přizpůsobit a koordinovat návrh umístění a uspořádání křižovatky silnice II/416 s návrhem vedení silnice II/380 podle ÚS silnice II/380 . Na úvodním jednání při zpracování průzkumů a rozborů podaly dotčené obce podnět na komplexní řešení průjezdů silnic II/380, II/418, II/416 obcemi a vymezení koridorů pro přeložky. Očekávají, že územní studie budou ve styčném území koordinovány tak, aby byla zajištěna ochrana obcí před nadměrnou tranzitní dopravou. Upřednostňují polohu v souběhu s železnicí, omezí fragmentaci území. Koordinace ÚS silnice II/380 Sokolnice – Čejč s ÚS silnice II/416 Žatčany – Slavkov u Brna Zadání územních studií silnic II/380 Sokolnice – Čejč a II/416 Žatčany - Slavkov u Brna ukládá shodně jejich zpracovatelům: -

Navrhnout, prověřit a posoudit vedení tahů silnic II. třídy krajského významu ve vztahu ke stávajícím i rozvojovým plochám obcí v trase silnice a k územním podmínkám ochrany hodnot území.

-

Prověřit všechny dostupné dosud zpracované studie v trase a všechny známé navrhované trasy.

-

V případě nutnosti navrhnout a zhodnotit variantní řešení úseků silnice nebo využití území.

Zpracovateli ÚS silnice II/416 Žatčany - Slavkov u Brna pak jmenovitě: -

Respektovat návrh vedení tahu silnice II/380 na základě aktuální územní studie.


8


Ze zadání je zřejmá potřeba koordinovat zpracování obou studií již během prací na návrhu. Průzkumy a rozbory dopravní situace i technických limitů v kontaktní oblasti obou studií tuto potřebu povýšily na podmínku obou řešení. Navíc prokázaly potřebu zahrnout do řešení i silnici II/418 v úseku Sokolnice – Újezd u Brna, která odbočuje ze silnice II/380, prochází Sokolnicemi, Újezdem u Brna, kde se kříží se silnicí II/416 a pokračuje dále na Otnice. Potřebu potvrdily intenzity dopravy na II/380 v úseku mezi Tuřany a křižovatkou před Sokolnicemi, jejich rozdělení mezi silnice II/380 , II/418 a porovnání s intenzitou dopravy na silnici II/416. Řešení bude spočívat v návrhu komplexního dopravního řešené oblasti, které se bude týkat nejen silnic II. třídy a vymezení územních rezerv pro jejich případné přeložky, ale i navazující sítě silnic III.třídy.

8.

OBLAST KUMULACE VEDENÍ VVN TELNICE – SOKOLNICE - ÚJEZD U BRNA - ŽATČANY Postavení silnice II/380 a navazujících silnic II/418, II/416 v ÚP jednotlivých obcí : Telnice:

ÚP z roku 2002 předpokládá odvedení tranzitní dopravy mimo obec, napojení silnice I/54 (dnes II/380) na D2 v křižovatce Blučina.

Sokolnice:

ÚP z roku 2002 zachovává průjezd silnice II/418 v obci.

Újezd u Brna: návrh nového ÚP (03/2012) vymezuje územní rezervu pro obchvat silnic II/416 a II/418, který navazuje na průjezd II/418 Sokolnicemi. Žatčany:

zpracovávají úpravu ÚP z roku 2006, který zachovává průjezd silnice II/416 obcí.

Územním plánům výše uvedených obcí je společné, že ve svých širších dopravních vztazích nevnímají změny v JV sektoru Brna a jejich přesah do aglomerace. Napojení silnice II/380 na dálnici D1, obchvat Tuřan, posílení významu II/380 jako významného radiálního tahu v aglomeraci a souvislosti s ekonomickým potenciálem JV sektoru. Ekonomický potenciál JV sektoru byl poprvé popsán až v roce 2001 ve Studii jihovýchodní tangenty a blíže definován v roce 2005 v Urbanistické studii rozvojových zón letiště Brno-Tuřany, Černovická terasa a Šlapanice. V kontextu těchto změn a v návaznosti na obchvat Tuřan je zřejmé, že Telnice a Sokolnice se mohou stát prvními průjezdnými obcemi na významném radiálním tahu. Společným problémem územních studií silnic II/380 Sokolnice – Čejč a II/416 Žatčany - Slavkov u Brna je vedení přeložek silnic v oblasti svazků vedení VVN vyvedených z rozvodny 110 kV Sokolnice. V části Průzkumy a rozbory byly zakresleny limity vyplývající z ochranných pásem vedení přenosové soustavy VVN 400 kV, 220 kV, která jsou ve správě ČEPS,a.s. a vedení 110 kV ve správě E.ON.Česká republika, a.s. Ochranná pásma nadzemních vedení VVN stanoví § 46 zák.458/2000 Sb. (energetický zákon). Velikost ochranných pásem závisí na roce výstavby jednotlivých vedení, u vedení realizovaných po roce 1992 jsou ochranná pásma zúžena. V dotčeném území je většina vedení starších. OP pro nadzemní el.vedení (realizována před r.1992, měřeno od krajního vodiče) : Vedení 400 kV 25 m (tj. od osy vedení 25 m +cca 12 m = cca 37 m) Vedení 220 kV 20 m (tj. od osy vedení 20 m +cca 7 m = cca 27 m) Vedení 110 kV 15 m (tj. od osy vedení 15 m +cca 5 m = cca 20 m) OP pro nadzemní el.vedení (realizována po r.1992, měřeno od krajního vodiče) : Vedení 400 kV 20 m (tj. od osy vedení 20 m +cca 12 m = cca 32 m) Vedení 220 kV 15 m (tj. od osy vedení 15 m +cca 7 m = cca 22 m)


9


Vedení 110 kV 12 m (tj. od osy vedení 12 m +cca 5 m = cca 17 m) Pokud to technické a bezpečnostní podmínky umožňují a nedojde-li k ohrožení života, zdraví, bezpečnosti nebo majetku osob, vlastník příslušné části elektrizační soustavy stanoví písemně podmínky pro realizaci veřejně prospěšné stavby, pokud stavebník prokáže nezbytnost jejího umístění v ochranném pásmu. V úvodu prací na návrhu územních studií konzultovali zpracovatelé obou územních studií s ČEPS možnosti komplexního řešení přeložek silnic II/380, II/416, II/418 v oblasti Telnice – Sokolnice – Újezd u Brna – Žatčany a možnost získání podrobných podkladů o jednotlivých vedeních, konkrétně umístění stožárů a podélné profily vedení. Podle § 46 zák.458/2000 Sb. ČEPS požaduje, aby souběh přeložek silnic s vedeními VVN nezasahoval do jejich ochranných pásem. Podkladem pro vyjádření ČEPS ke křížení silnic s jednotlivými vedeními VVN bude technická studie (posouzení), která prokáže splnění požadavků zák.458/2000 Sb. Studii bude třeba objednat u oprávněné firmy např. GA Energo, EGEM, Elektrotrans. Problémem může být zapojení oprávněné firmy do zpracovatelského týmu, neboť je běžnou praxí, že studie pouze posoudí zadané body křížení, stanoví podmínky pro realizaci. Její zpracovatel se obvykle nepodílí na koncepčním řešení. Pro koordinaci obchvatu Telnice s ostatními záměry v oblasti rozvodny Sokolnice je důležitá informace, že ČEPS upřednostňuje umístění nového vedení 400 kV (viz. záměry ÚAP JMK) v západním souběhu se stávajícím vedením 400 kV (V435/V436), tj. na vzdálenější straně od Telnice. E.ON nemá zaměřený aktuální stav podélných profilů vedení 110 kV. Důvodem jsou četné změny v zaústění do sokolnické rozvodny provedené v poslední době. Zpracovateli předal umístění stožárů s doporučením situovat přeložky silnic do jejich blízkosti. Na samostatných trasách je z rozvodny Sokolnice vyvedeno 12 vedení VVN (4 vedení 400kV, 3 vedení 220 kV, 5 vedení 110 kV), které jsou v oblasti případných přeložek silnic. Vzhledem k často prováděným změnám jejich zaústění a vysokým nákladům na jejich přeložky je nezbytné v ÚPD vymezit a chránit územní rezervy pro dopravní řešení, které bude splňovat potřeby dlouhodobého výhledu. O podmínkách získání vyjádření ČEPS informoval zpracovatel pořizovatele na výrobním výboru dne 17.9.2012. Pro ilustraci problému přeložky silnice II/380, navazujících silnic II/418, II/416 a silnic III. třídy v oblasti vedení VVN bylo zpracováno 15 schémat hypotetických variant řešení, vycházejících z předběžného vyhodnocení průchodů oblastí vedení VVN. Obalovou křivkou těchto hypotetických variant bylo vymezeno území, které bylo vyňato z řešeného území ÚS silnice II/380 i ÚS silnice II/416. Vyňaté území bude řešeno samostatnou územní studií v podrobnosti, která umožní vymezit koridory silnice II/380 a navazujících silnic v oblasti vedení VVN. Do zpracování podrobné ÚS bude zapojen specialista profese elektrických vedení VVN. Na obvodu vyňatého území tvořícího polygon zahrnující území Telnice, Sokolnic, Újezdu u Brna a Žatčan byly určeny styčné body (intervaly) pro napojení silnic II/380 a II/416 na podrobnou ÚS. Z patnácti variant byly vybrány dvě varianty označené A, B, které reprezentují západní a východní obchvat Telnice. Do situace celkového dopravního řešení byla z důvodu zachování kontextu trasy zapracována varianta A. Do urbanistického řešení – návrhu využití území byl vyznačen polygon území, které bude předmětem samostatné studie a dnešní trasa silnice II/380.

9.

PREDIKCE URBANISTICKÉHO ROZVOJE VE SMĚRU SILNICE II/380 Záměry na nové uspořádání silniční sítě v JV sektoru Brna zakotvené v ÚAP JMK a ÚAP města Brna přispějí k posílení aglomeračních vztahů v JV oblasti Brněnské aglomerace. Silnice II/380 se v souvislosti s rozvojem průmyslové zóny na Černovické terase a potenciálem rozvojových ploch US silnice II/380 Sokolnice - Čejč

10


v zóně mezinárodního letiště Brno - Tuřany stane páteřní komunikací nového, progresivního směru urbanizace. Bude významnou radiálou přivádějící (odklánějící) dopravu z jihovýchodního sektoru brněnské aglomerace na kapacitní tangenciální a okružní systémy na obvodu Brna (VMO, D1, JV tangenta). V opačném směru je třeba vnímat mezinárodní význam silnice II/380, neboť na slovenské straně pokračuje jako silnice I. třídy směrem na Holíč, Senicu a Trnavu. Potvrzení významu silnice II/380 a vytváření podmínek pro její zpětné převedení mezi silnice I. třídy bude podporovat rozvoj ekonomicky oslabené oblasti Hovoransko. Širší dopravní vazby silnice II/380, zejména v kontextu napojení na silniční a dálniční síť v oblasti Brna, potvrzují potřebu stabilizovat koridor v parametrech odpovídajících silnici I. třídy. Silnice II/416 tvoří dopravní páteř území jižně od dálnice D1 a je základem lokální rozvojové osy Sokolnice – Křenovice – Slavkov u Brna, podporované záměrem zavedení severojižního kolejového diametru (speciální regionální dráhy). Nezávisle na kolejovém diametru lze očekávat, že se budou v oblasti prohlubovat negativní projevy suburbanizace, které se projeví zejména nárůstem intenzity dopravy na silnici II/380 v úseku mezi Tuřany a odbočkou silnice II/418 na Sokolnice a Újezd u Brna. V dopravním modelu to představuje nárůst intenzity z 8200 na cca 23400 vozidel za 24 hod. v roce 2030.

10. NÁVRH VYUŽITÍ ÚZEMÍ V KONTAKTNÍ ZÓNĚ SILNICE II/380 Silnice II/380 nevytváří nové limity pro rozvoj obcí. Naopak generuje nové příležitosti, aktivuje nové zastavitelné plochy pro ekonomické aktivity jak v návaznosti na dnešní trasu, tak i v souvislosti s navrženými obchvaty obcí. Vliv silnice II/380 na urbanistický rozvoj území souvisí s její dopravní funkcí a uspořádáním, které se mění v průběhu trasy. V západní části výrazně dominuje dopravní funkce silničního tahu, úsek má extravilánový charakter s obchvaty (Telnice) – Moutnice – Těšany – Borkovany. Východní úsek počínaje Klobouky u Brna a Čejčí konče bude rekonstruován včetně průjezdných úseků obcí. Moutnice. Odklonem obchvatu od jeho původní trasy směrem na Blučinu a napojením do dnešní silnice II/380 směrem na Telnice se rozšíří zastavitelné plochy mezi obchvatem a severním okrajem obce. Získané plochy napojené ze západní i východní strany na přeložku II/380 představují významný potenciál pro rozvoj komerčních a ekonomických funkcí a jsou nesporným přínosem varianty A obchvatu Moutnice. Umožní vymezit zastavitelné plochy na plochách územních rezerv platného ÚP obce. Realizace obchvatu přinese zklidnění dopravy a zlepší možnosti využití přestavbové plochy v centru obce. Výstavba samostatných obchvatů Moutnic i Těšan umožní nezávislé oboustranné napojení obcí na obchvat, zkracuje délku obchvatu, umožňuje etapizaci výstavby, snižuje náklady a přibližuje záměr realitě výstavby. Obce se nebudou zatěžovat „vzájemným průjezdem“. Těšany. Obchvat uvolňuje dnešní silnici pro bezpečnou místní dopravu mezi Těšany a Borkovany a zachovává propojení s rekreačním potenciálem v zázemí obce směrem k Ždánickému lesu. Obchvat nenabízí nové možnosti pro vymezení zastavitelných ploch. Borkovany. Obchvat uvolňuje dnešní silnici pro bezpečnou místní dopravu mezi Borkovany a Těšany, nenabízí nové možnosti pro vymezení zastavitelných ploch. Klobouky u Brna. Nový ÚP Klobouk u Brna využívá potenciál silnice II/380 k podpoře rozvoje ekonomických aktivit v obci. V návaznosti na silnici II/380 vymezuje nové zastavitelné plochy pro občanskou vybavenost, služby, výrobu a sklady a nové zastavitelné plochy smíšené obytné. Nové US silnice II/380 Sokolnice - Čejč

11


zastavitelné plochy zabírají podél jižní strany silnice více než trojnásobek délky, než zabírá dnešní zastavěné území. Podél severní strany silnice jsou vymezeny nové zastavitelné plochy pro výrobu a sklady až k hranici katastru sousední obce Kašnice. Velikost nově vymezených zastavitelných ploch ukazuje na význam silnice II/380 pro rozvoj Klobouk u Brna a lze tedy předpokládat, že jejich využití nebude v kolizi intenzitou dopravy. Kašnice. Svým uspořádáním je průjezd Kašnicemi výjimečný na celém tahu silnice II/380, je přímý, přehledný a po obou stranách vybavený podélným stáním. Domy mají předzahrádky, šířka uličního prostoru je v celé délce průjezdného úseku téměř konstantní a činí cca 38 m. Uspořádání umožňuje drobný prodej zemědělské produkce, který představuje oblíbenou „službu pro motoristy“. Krumvíř. Ve východní části silnice II/380 s nižší intenzitou dopravy převažují pozitivní vlivy průjezdní dopravy na rozvoj sídel. Udržitelná doprava nedosahuje intenzitu, které může ovlivnit kvalitu prostředí. Podporuje alokaci nových služeb a často pomáhá udržet vybavenost, jejíž provoz je pro samotnou obec ztrátový. Vymezení územních rezerv pro obchvaty s nízkou intenzitou dopravy může být překážkou pro rozvoj samotných obcí, zejména pro rozvoj bydlení v kontaktu se zastavěným územím. Hypotetické vlivy z dopravy do okolních ploch, budou posuzovány stejně jako vlivy z realizované trasy. Platí to zejména pro Krumvíř, kde ÚP vymezil územní rezervu pro obchvat obce. ÚS silnice II/380 s obchvatem nepočítá. Terezín. Ve východní části silnice II/380 s nižší intenzitou dopravy převažují pozitivní vlivy průjezdní dopravy na rozvoj sídel. Udržitelná doprava nedosahuje intenzitu, které může ovlivnit kvalitu prostředí. Podporuje alokaci nových služeb a často pomáhá udržet vybavenost, jejíž provoz je pro samotnou obec ztrátový. ÚS silnice II/380 ani ÚP Terezína s obchvatem obce nepočítají. Čejč. Ve východní části silnice II/380 s nižší intenzitou dopravy převažují pozitivní vlivy průjezdní dopravy na rozvoj sídel. Udržitelná doprava nedosahuje intenzitu, které může ovlivnit kvalitu prostředí. Podporuje alokaci nových služeb a často pomáhá udržet vybavenost, jejíž provoz je pro samotnou obec ztrátový. Vymezení územních rezerv pro obchvaty s nízkou intenzitou dopravy může být překážkou pro rozvoj samotných obcí, zejména pro rozvoj bydlení v kontaktu se zastavěným územím. Hypotetické vlivy z dopravy do okolních ploch, budou posuzovány stejně jako vlivy z realizované trasy. Prakticky nerealizovatelné obchvaty mohou být překážkou i pro nakládání s volnými nestavebními plochami. Platí to zejména pro Čejč, kde ÚP vymezil územní rezervu pro obchvat silnice II/380. ÚS silnice II/380 ani zadání nového ÚP Čejče již s obchvatem nepočítají.

11. NOVÉ PLOCHY PRO OBSLUŽNÁ ZAŘÍZENÍ SILNICE II/380 Stávající rozmístění čerpacích stanic (ČS) podél tahu silnice II/380 splňuje požadavky na zajištění základních služeb motoristům zejména v západní části tahu, kde se nacházejí ČS v Sokolnicích, Telnici, Moutnicích a Kloboucích u Brna. Ve východní části je ČS až za hranicí řešeného území, za odbočkou silnice II/422 na Hovorany a Kyjov na katastru Hovoran. Lepší dostupnost ČS ve východní části může zajistit umístění nové ČS v Terezíně nebo v Čejči. V platných ÚP není plocha pro ČS vymezena a návrhy nových ÚP nejsou doposud zpracovány. Možnosti umístění ČS v Čejči jsou omezené. Umístění na peáži se silnicí II/422 bude v kolizi se zástavbou obce, nebo s bezpečnostním pásmem vysokotlakého plynovodu. Rovněž možnosti umístění ČS ve východní části Čejče jsou limitované stávajícím vedením VTL plynovodu, koridorem pro nové vedení VVN,


12


zaplavováním splachy z polí a v neposlední řadě i pěstebními plochami šlechtitelské stanice. Záměr umístit ČS v Terezíně na příjezdu od Krumvíře bude potřeba koordinovat plánovaným zdvojením stávajícího VVTL plynovodu Břeclav – Hrušky – Kyjov, pro který je v ÚAP JMK vymezen koridor šířky 400m. Zařízení služeb pro motoristy jsou stabilizovány v Kloboukách u Brna. Možnost rozšíření mají na návrhových plochách občanské vybavenosti, smíšených obytných nebo plochách výroby kde je v současné době ČS, motorest a autoservis. Se službami pro motoristy se zde pravděpodobně počítalo i při poslední rekonstrukci silnice, neboť po obou stranách silnice jsou zálivy pro odpočívky. Dostavba na stávajících plochách spolu s využitím nové návrhové plochy pro výrobu (na severní straně silnice), bude vyžadovat úpravu křižovatky s ulicí Brněnskou na všesměrnou křižovatku a zrušení napojení ulice Polní a účelových komunikací. Plocha výroby zasahuje do ochranného pásma vodního zdroje. Perspektivními plochami pro umístění zařízení služeb pro motoristy jsou územní rezervy pro výrobu a služby, při obchvatu Moutnice. Jedná se plochu u křižovatky se silnicí III. třídy na Nesvačilku a o plochu u odbočky k dnešní ČS. Poloha, dopravní napojení a velikost obou ploch umožní umístit zařízení, která budou poskytovat komplexní služby pro motoristy i další související provozy. Plocha je částečně dotčena 2. pásmem (vnějším) ochrany léčivých vod.

12. LIMITY A ZÁMĚRY, KTERÉ JSOU DOTČENY NÁVRHEM KORIDORU PRO SILNICI II/380 Územní systém ekologické stability Biokoridory nadregionálního a regionálního ÚSES propojují lesní komplexy Žďánického lesa a Kloboucka v horních partiích kopcovitého terénu. V místech křížení se silnicí II/380, na území Těšan a Klobouk, nemají zřetelnou oporu ve stávající vegetaci. Nadregionální a regionální biokoridory jsou převzaty z ÚAP JMK a upřesněny dle ÚP obcí. Biokoridory a biocentra lokálního ÚSES jsou převzaty z ÚAP jednotlivých OPR a dle potřeby upřesněny podle dle ÚP obcí. Lokální ÚSES nepostihuje aktuální názor na jeho uspořádání (vzhledem k rozdílům v předaných podkladech), ale zejména úplnost zvažovaných prvků systému. Ochrana krajiny, krajinný ráz Přeložky silnice II/380 nejsou vedeny ve význačné krajinné expozici, kde by mohly narušit krajinný ráz. Ochrana kulturní hodnoty krajiny a historického dědictví Přeložky silnice II/380 nejsou vedeny v krajinné památková zóně Slavkovského bojiště zahrnující obce Telnice, Sokolnice, Újezd u Brna a Žatčany.

13. LIMITY V OBLASTI PŘEDPOKLÁDANÝCH PŘELOŽEK SILNICE II/380 Ochrana a využívání přírodních zdrojů Vymezení koridoru pro přeložku silnice II/380 Moutnice – Těšany – Borkovany nemá alternativu ve vedení koridoru v oblasti nižších bonitních tříd ZPF. Severní trasa obchvatu Těšan odporuje zadání územní studie, které požaduje v maximální míře zohlednit vazbu zastavěných částí obcí na jejich


13


zázemí. Tento požadavek spolu s lepšími parametry dopravního řešení a skutečností, že územní plán Těšan byl vydán v během zpracování návrhu ÚS silnice II/380 kompenzuje větší délku trasy obchvatu než v původně navrhované variantě C. Žádná z variant přeložky silnice II/380 Moutnice – Těšany se nevyhne pásmu ochrany léčivých vod 2.stupně. Na základě posouzení projektové dokumentace silnice budou zvážena případná opatření. Rozliv Q100, Trkmanky (k.ú. Krumvíř, k.ú. Terezín), zaplavuje vozovku v délce cca 80 m. Při rekonstrukci silnice budou provedeny stavební úpravy mostku a zvážena možnost zvýšení nivelety. Současně bude upraven příkop podél severní strany silnice tak, aby nedocházelo k zaplavení vozovky splachy z polí (viz. výkres Návrh využití území). Technická Infrastruktura Technické limity pro přeložky silnice II/380 představují zejména svazky vedení VVN do Sokolnické rozvodny. Technická složitost křížení přeložky silnice II/380 a navazujících silnic II. a III. třídy s vedeními VVN, je důvodem vynětí oblasti Telnice – Sokolnice – Újezd u Brna – Žatčany z řešeného území ÚS silnice II/380. Oblast bude řešena podrobnou studií ve spolupráci s projektantem vedení VVN. Pro přeložku Moutnice – Těšany není výrazným omezením ochranné pásmo ropovodu Družba ani křížení s VTL plynovodem a vedením VVN 110 kV.

14. KOORDINACE SE ZÁMĚRY ÚAP JMK ÚAP JMK evidují v koridoru silnice II/380 následující záměry nadmístního významu: 14.1 DOPRAVA Jihovýchodní tangenta (JVT) Záměr D12 na výstavbu jižní větve Jihovýchodní tangenty MÚK Chrlice (D2) – MÚK Tuřany, čtyřpruhové silnice II.třídy ORP

Obec

ŠLAPANICE

Sokolnice

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 MÚK s jihovýchodní tangentou je na území města Brna za hranicí řešeného území ÚS silnice II/380. V místě křížení s dnešní silnicí II/380 je dostatečná plocha pro rozvinutí MÚK. Záměr D12 na výstavbu východní větve Jihovýchodní tangenty MÚK Tuřany – MÚK Tvarožná, kapacitního (nekategorizovaného) spojení ORP

Obec

ŠLAPANICE

Sokolnice

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 MÚK s jihovýchodní tangentou a jejím pokračováním směrem MÚK Tvarožná je na území města Brna, za hranicí řešeného území ÚS silnice II/380. V místě křížení s dnešní silnicí II/380 je dostatečná plocha pro rozvinutí MÚK.


14


Záměr DR12 na přeložku silnice II/419 Terezín – Násedlovice – Uhřice, obchvat ORP

Obec

HODONÍN

Terezín

HUSTOPEČE

Krumvíř

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 V oblasti napojení záměru přeložky silnice II/419 Terezín – Násedlovice – Uhřice na silnici II/380 není navržena přeložka ani přestavba trasy. Záměr DR30 na přeložku silnice II/416 Újezd u Brna, obchvat ORP

Obec

ŠLAPANICE

Újezd u Brna

ŽIDLOCHOVICE

Žatčany

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 Koridor pro obchvat Újezdu u Brna je v území, které bude řešeno samostatnou studií. Konvenční železniční trať č. 300 Záměr D44 na rekonstrukci tratě č. 300 Brno – Sokolnice, pro zdvojkolejnění konvenční železnice ORP

Obec

ŠLAPANICE

Sokolnice, Telnice

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 Křížení s koridorem silnice II/380 je v území, které bude řešeno samostatnou studií.

14.2 ELEKTROENERGETIKA Vedení VVN 400 kV včetně rozvoden Záměr TE2 na výstavbu nového vedení VVN 400 kV v souběhu se stávající linkou V435/V436 (Slavětice –) hranice kraje – Sokolnice ORP

Obec

ŠLAPANICE

Sokolnice, Telnice

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 Křížení s koridorem silnice II/380 je v území, které bude řešeno samostatnou studií. ČEPS předpokládá výstavbu souběžného vedení západně od stávajícího vedení 400 kV (V435/V436). Schéma varianty A obchvatu Telnice, které vymezilo západní hranici území určeného pro samostatnou studii, je založeno na souběhu obchvatu se stávajícím vedením 400 kV. Hypotéza obchvatu založená na variantě A se předběžně jeví jako reálnější než hypotéza varianty B.. Vedení VVN 110 kV včetně transformačních stanic Transformační stanice 110/22 kV včetně napojení na síť Záměr TE17 na výstavbu TS 110/22 kV Šlapanice a nového přívodu vedením 110 KV z V537/538 ORP

Obec

ŠLAPANICE

Kobylnice, Sokolnice, Šlapanice


15


Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 Křížení s koridorem silnice II/380 je v území, které bude řešeno samostatnou studií. Transformační stanice 110/22 kV včetně napojení na síť Záměr TE27 na výstavbu TS 110/22 kV Čejč a napojení na síť novým vedením 110 kV ORP

Obec

HODONÍN

Čejč, Karlín, Terezín

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 V místě křížení s koridorem silnice II/380 není navržena přeložka ani přestavba trasy.

14.3 PLYNÁRENSTVÍ VVTL plynovod, zdvojení Záměr TE29 na zdvojení stávajícího plynovodu VVTL KS Břeclav – Hrušky – Kyjov – hranice kraje ORP

Obec

HODONÍN

Čejč, Čejkovice, Karlín, Mutěnice, Nový Poddvorov, Prušánky, Starý Poddvorov, Terezín

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 V místě křížení s koridorem silnice II/380 není navržena přeložka ani přestavba trasy.

14.4 DÁLKOVODY Ropovod Družba Záměr TE34 na Zdvojení ropovodu Družba, (Holíč, Slovensko –) státní hranice – Hodonín – Rohatec – Klobouky – Rajhrad. ORP

Obec

HODONÍN

Čejč, Hodonín, Mutěnice, Rohatec

HUSTOPEČE

Borkovany, Brumovice, Klobouky u Brna, Kobylí, Morkůvky, Šitbořice

ŽIDLOCHOVICE

Blučina, Holasice, Měnín, Moutnice, Opatovice, Rajhrad, Těšany

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 Koridor přeložky Těšany silnice II/380 není v kolizi se záměrem TE34 Zdvojení ropovodu Družba.

14.5 PROTIPOVODŇOVÁ OCHRANA Záměr PO1 na vymezení plochy pro protipovodňová opatření nadmístního významu PO1 je jednotlivá prioritní oblast, pod kterou patří mimo jiné i záměr na rekonstrukci suchých nádrží (poldrů) a řízených inundací pod vodním dílem Nové Mlýny ORP

Obec

HODONÍN

Čejč, Čejkovice, Karlín, Mutěnice, Terezín


16


HUSTOPEČE

Boleradice, Bořetice, Brumovice, Diváky, Horní Bojanovice, Hustopeče, Kobylí, Krumvíř, Křepice, Kurdějov, Morkůvky, Němčičky, Nikolčice, Popice, Pouzdřany, Starovice, Starovičky, Strachotín, Šakvice, Uherčice, Velké Němčice, Velké Pavlovice, Vrbice

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 PO1 je soubor opatření na rozsáhlém území, které mají zvýšit retenční schopnost krajiny. V souladu s těmito opatřeními budou na km 34,0 – 35,0 (k.ú.Terezín) a cca km 37,0 (k.ú. Čejč) realizovány úpravy, které zabrání zaplavovaní silnice II/380 splachy z polí.

14.6 ÚZEMNÍ SYSTÉM EKOLOGICKÉ STABILITY ÚAP JMK evidují plochy (biocentra) a koridory (biokoridory) nadregionálního a regionálního územního systému ekologické stability krajiny (dále ÚSES). Přes koridor silnice II/380 přecházejí: nadregionální biokoridor NRBK06, regionální biokoridor RBK084 Nadregionální biokoridor NRBK06 ORP

Obec

HUSTOPEČE

Boleradice, Borkovany, Diváky, Klobouky u Brna

ŽIDLOCHOVICE

Těšany

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 V místě předpokládaného křížení s koridorem silnice II/380 není navržena přeložka ani přestavba trasy. Regionální biokoridor RBK084 ORP

Obec

ŽIDLOCHOVICE

Moutnice, Těšany

Koordinace s návrhem koridoru silnice II/380 V místě předpokládaného křížení s biokoridorem odbočuje koridor pro přeložku Těšany z trasy dnešní silnice II/380 a současně je zaústěna přeložka silnice III/0511 od Šitbořic. Úprava silnice II/380 má prioritní význam pro zajištění bezpečnosti provozu a bude vyžadovat zahloubení trasy. Absence stávající oporné zelně v oblasti nepředurčuje trasu biokoridoru a umožní koordinaci křížení biokoridoru s trasou silnice v rámci projektové dokumentace silnice II/380.


17


15. DOPRAVNÍ ŘEŠENÍ 15.1 ŠIRŠÍ VZTAHY Koncepci silnice II/380 je nutno charakterizovat z pohledu na celkovou architekturu komunikační sítě Jihomoravského kraje a zároveň na vývoj urbanistické struktury území. Urbanistická struktura Jihomoravského kraje je založena na silné, dominantní roli jednoho centra, kterou tvoří město Brno, respektive jeho aglomerace. Zde je patrný silný vliv radiálních vztahů z podstatně menších – regionálních center či území. Většina těchto radiálních směrů je podpořena státní komunikační sítí, ať již v podobě stávajících dálnic, rychlostních komunikací a silnic I. tříd, nebo v podobě komunikací plánovaných. Ze stávajících silnic lze např. vyjmenovat I/53, I/52, I/43, I/50…s napojením buď přímo do centrální oblasti, nebo na vyšší komunikační systém jako jsou dálnice D1, D2 či rychlostní komunikace R52. Z výhledových silnic pak dokončení rychlostních silnic R52 či R43. Vedle této základní sítě existuje síť doplňková, kterou tvoří většinou silnice II. třídy. I zde jsou však značné rozdíly v dopravním významu. Silnici II/380 lze zařadit mezi dopravně nejvýznamnější silnice II. třídy v celém Jihomoravském kraji. Jedná se o komunikaci se silným dopravním významem spojující města Hodonín a Brno. I přes skutečnost, že většina těchto dálkových spojů mezi Brnem a Hodonínem je uskutečňována přes silnici I/55 a dálnici D2, je celá další oblast mezi D2 a silnicí I/54 napojena právě na II/380, což přináší silný radiální vztah. Dopravní význam komunikace II/380 je znásoben faktem, že prochází i lokálními centry jakou jsou obce Čejč, Kloubouky u Brna či oblast Sokolnice – Telnice. Uvedené skutečnosti v minulosti často otevíraly otázku, zda nepřesunout tuto komunikaci do sítě silnic I. tříd. K této změně kategorie nedošlo, avšak významově z dopravního hlediska je silnice II/380 silným krajským dopravním tahem. Dopravní charakteristiky se však v průběhu celé trasy mění. Nejvíce zatížený je úsek od lokality Sokolnice – Telnice směrem na Brno. Zde se nejen zvyšuje dopravní zatížení vlastní II/380, ale v tomto území se na II/380 napojují další komunikace II. tříd s nižším dopravním významem jako např. II/416 a II/418. Růst dopravního zatížení směrem na Brno dále zvyšuje význam II/380. Silnice prochází (již mimo vlastní zadání) kolem průmyslové zóny Tuřany - Chrlice a dále přes Tuřany směrem na Brněnské Ivanovice a Brno. Za křížením s dálnicí D1 bude II/380 napojena na silnici I/41, tzv. Bratislavskou radiálu. Je třeba očekávat, že výhledově dojde k podstatné změně v brněnské oblasti. Koncepčně je nutno uvažovat s realizací tzv. Jihovýchodní tangenty. U ní v současnosti není rozhodující její šířkové uspořádání, ale spíše snaha o propojení Tuřanské průmyslové zóny s dálnicí D2, tedy propojení II/380 na dálniční systém a dále na silnici II/152. Vlastní silnice II/380 po křížení s JZ tangentou (mimoúrovňovou křižovatkou) bude vedena mimo zastavěné území severovýchodním obchvatem Tuřan, přes výhledovou MÚK Černovická terasa s dálnicí D1 až do prostoru průmyslové zóny Černovická terasa a ukončena na Velkém městském okruhu na MÚK Průmyslová. Napojení celého sběrného území silnice II/380 tak nebude již na tzv. Bratislavskou radiálu – ulici Hněvkovského, ale na Velký městský okruh (VMO) v západnější poloze. Silnice II/380 bude v úseku Telnice, Sokolnice – VMO silně dopravně zatížena cca 23 tis. vozidel/24h a bude vedena mimo urbanizovaná území. Dále od Brna výhledová intenzita dopravy klesá. Nejnižší hodnota dopravního zatížení je u Klobouků u Brna, a to cca 6,5 tis. vozidel/24hod., směrem na Čejč a Hodonín pak zatížení opět stoupá. Uvedené zátěže jsou z dopravního modelu pro rok 2030.


18


Kartogram zatížení výhledové silniční sítě v optimální variantě pro území Jihomoravského kraje v roce 2030 Chování dopravy po celé délce tahu silnice II/380 je rozhodující pro návrh komunikační úpravy tahu. Další otázkou z hlediska širších vztahů je napojení silnice II/380 na vyšší komunikační systém, konkrétně na dálnici D2. Jižní napojení oblasti Hodonína je realizováno přímo po silnici I/55 na D2, tedy mimo silnici II/380. Od obce Čejč (konec řešeného území) směrem na Brno již není toto propojení atraktivní a radiální pohyb po II/380 je upřednostněn. Napojení na dálnici D2 je pak možné ve třech lokalitách, a to Moutnice přes III/41611 – jedná se o závlek přes Jalovisko na MÚK Blučina, dále pak Telnice – přes II/416 opět na MÚK Blučina a v neposlední řadě přes silnci II/152 na MÚK Chrlice. Ani jedno z uvedených dopravních propojení není natolik komfortní, že by bylo dominantní. Vždy se jedná o určitý závlek přes buď nižší kategorii silniční sítě, nebo parametricky horší úsek silnice II. třídy. Radiální směr sil. II/380 je dominující.


19


Kategorizace krajských silnic Jihomoravského kraje do roku 2030

15.2 ROZHODUJÍCÍ POŽADAVKY A PŘEDPOKLADY PRO ÚPRAVU SIL. II/380 I přes výše uvedený fakt, že zatížení na sil. II/380 není po celé délce dopravního tahu rovnoměrné, je nezbytné přistupovat k úpravě sil. II/380 jako k homogenizaci komunikace. To znamená, že je nutno se zabývat návrhovými parametry. Základním předpokladem pro celý tah je jednotná kategorie S9,5/80.

Návrhová kategorie Písmenný znak S


Šířka v m

b

návrhová rychlost

m

km/h

9,5

80

20

a

v

c

e

3,50

0,25

0,50

0,50


Nejmenší dovolené poloměry směrových kružnicových oblouků ve vztahu k uvažované rychlosti a dostřednému sklonu Návrhová směrodatná rychlost v 2,5 km/h

Poloměr kružnicového oblouku v metrech při dostředném sklonu vozovky v % 3

3,5

4

4,5

5

5,5

6

6,5

7

se základním příčným sklonem 2,5%

80

775

650

550

500

450

400

350

325

-

-

1700

70

600

500

425

375

330

300

270

250

-

-

1300

60

450

375

325

270

240

220

200

180

170

-

950

50

300

250

220

190

170

150

140

125

120

110

700

Návrhové rychlosti podle druhu území a největší dovolené podélné sklony Návrhová rychlost v km/h pro území Návrhová kategorie silnice nebo dálnice

rovinatém nebo mírně zvlněném

pahorkovitém

horském

podélný sklon (s) v % S 9,5

80

70

60

4,5

6

8

Největší dovolené výsledné sklony (m) podle druhu území a použité návrhové kategorie silnice nebo dálnice Největší výsledný sklon (m) v %

Návrhová kategorie silnice nebo dálnice

rovinatém nebo mírně zvlněném

pahorkovitém

horském

S 9,5

7,5

7,5

8,5

Nejmenší poloměry vypuklých výškových oblouků Rv v m

při návrhové rychlosti (vn) / směrodatné rychlosti (vs) km/h 80

70

60

50

Nejmenší dovolený pro zastavení

4 000

3 200

2 000

1 000

Nejmenší dovolený pro předjíždění

31 000

25 000

20 000

11 000

Nejmenší poloměry vydutých výškových oblouků Rv v m

při návrhové rychlosti (vn) / směrodatné rychlosti (vs) km/h 80

70

60

50

Nejmenší doporučený

2 800

2 000

1 500

1 200

Nejmenší dovolený

2 100

1 500

1 000

700


21


Nejmenší dovolené vzájemné vzdálenosti křižovatek Vzdálenost křižovatek v km Návrhová rychlost v km

Na silnicích s neomezeným přístupem Směrově nerozdělených II. A III. třídy

80

1,5

70

1,0

60

0,5

50

0,25

Nejmenší dovolené vzájemné vzdálenosti křižovatek na místních komunikacích B - SBĚRNÉ

150 m 70 m při vhodné organizaci dopravy

Tato kategorie je již dnes na přibližně polovině tohoto dopravního tahu (Sokolnice – Čejč), avšak na té dopravně méně zatížené polovině. Hranice mezi „úzkým profilem“ S7,5 a S9,5 je v cca v km 24,0 a to za obcí Borkovany před křižovatkou se sil. II/381. Při dalších řešeních by měla být při jakékoliv úpravě silnice II/380 směrem k Brnu rozšířena na kategorii S9,5/80. Toto je základní předpoklad k homogenizaci celého tahu. Rozhodující je preference tahu sil. II/380 nad „lokálními“ propojeními území na dálnici D2. Pro návrh je jednoznačně stanovena priorita radiálního směru sil. II/380, a to jak pro vlastní trasování, tak pro návrh resp. preference na křižovatkách a dopravní značení. Propojení Moutnice, Telnice a sil. II/152 na dálnici D2 jsou vedlejšími směry. Ostatní se týká technických parametrů, jako jsou návrhové prvky, doporučené vzdálenosti křižovatek či vztah k obsluze území. Zde je nutno od sebe oddělit tu část komunikace, která je doporučena k realizaci přeložek, obchvatů či celkových směrových úprav a část zachovávající současný charakter. Nové trasování by mělo co nejvíce dodržovat základní parametry týkající se vzdálenosti křižovatek a minimalizace napojení území – tedy hospodářských sjezdů, napojení území atd. Křižovatky by měly být optimalizovány tak, aby umožňovaly co nejlepší obsluhu území, na druhé straně však umožnily komfortní dopravní parametry odpovídající investici vložené do obchvatu či přeložky. Jiný bude určitě pohled na ty úseky, kde zůstane zachováno stávající trasování a systémy křižovatek. Zde nelze dodržet platné legislativní předpisy v plné míře. Měla by však být snaha postupně detaily upravit. Samostatnou problematikou je řešení napojení polních cest. Pozemkové úpravy celé oblasti bude nutno zpracovávat tak, aby zásadně minimalizovaly jak napojení polních cest, tak pojezd zemědělské technicky po sil. II/380. Celkově lze principy, ze kterých byl proveden návrh řešení shrnout následovně:     

homogenizace parametrů komunikace v parametru S9,5/80 jednoznačná preference radiálního tahu sil. II/380, jako významného krajského tahu, před tangenciálními propojeními na dálnici D2 – tedy na placenou komunikační síť eliminace napojení polních cest na II/380 a pojezdu zemědělské techniky po vlastní sil.II/380 na přeložkách, obchvatech maximálně dodržovat návrhové normové hodnoty rušit, přestavět stávající bodové závady na tahu sil. II/380.

15.3 NÁVRH ŘEŠENÍ Celkový návrh úpravy sil. II/380 vychází z výše uvedených principů. Návrh předpokládá postupné vytvoření všech předpokladů územních, projekčních a posléze realizačních kroků, které by umožnily výstavbu celeného silničního tahu s jednotnými parametry. Jelikož se jedná o celkovou délku přesahující 38 km je návrh úprav rozdělen do úseků:


22


I. II. III. IV. V. VI. VII.

Brněnský úsek Sokolnice – Telnice Telnice - Moutnice Moutnice Těšany Borkovany Borkovany - Čejč

Brněnský úsek – není předmětem vlastního zadání, ale má velký význam pro celou charakteristiku přístupu k návrhu řešení silnice II/380. Předpokládá se výhledové napojení sil. II/380 na část Jihovýchodní tangenty, která by měla být realizována minimálně mezi sil. II/380 a dálnicí D2 (jižní větev JZT ). Takto se vytvoří komfortní napojení sil. II/380 na dálnici D2 a dojde k potlačení nevhodného vedení přes sil. II/152 a Chrlice. Dále se předpokládá realizace obchvatu Tuřan a úprava trasování sil. II/380 k dálnici D1. Zde by výhledově měla být realizována nová mimoúrovňová křižovatka s dálnicí D1 napojující sil. II/380 a průmyslovou zónu Černovická terasa na vyšší komunikační systém. Vlastní sil. II/380 pak bude ukončena až na Velkém městském okruhu v místě MÚK Průmyslová. Silnice II/380 tak vytvoří novou radiálu na ochranném silničním systému Brna mezi D1 (nejvyšším tzv. III. ochranným systémem) a VMO (II. ochranným systémem). Tato radiála – pravděpodobně „Hodonínská“ bude sice významově nižší než radiály Pražská, Ostravská, Bratislavská či Svitavská, ale bude součástí základního komunikačního systému města Brna. Je nutno zdůraznit, že obchvat Tuřan, jakožto úsek sil. II/380, bude mít jednoznačnou prioritu v celém tahu z důvodu stávajícího fyzického stavu komunikace a navádění dopravy do urbanizovaných částí Tuřan, Brněnských Ivanovic a ulice Hněvkovského. Velké intenzity dopravy s nadprůměrným podílem nákladních vozidel jednoznačně předurčují tuto úpravu nad ostatními, přičemž v žádném případě nechceme ostatní problémy na dalším průběhu sil. II/380 snižovat.

Výhledová dopravní síť


23


Sokolnice – Telnice – tento úsek byl během vlastní projekční přípravy vyňat a bude řešen podrobnou územní studií. Hlavním důvodem, proč k tomu došlo je fakt, že daná oblast obsahuje větší počet sídelních útvarů, komunikací různých kategorií a tras vzdušných vedení elektrické energie. Komplexní dopravní řešení zahrnující prověření přeložek silnic různých kategorií v oblasti soustředěných vedení VVN si vyžádá podrobnější řešení ve větší oblasti než je spádové území vlastní sil. II/380 (viz. kap. 8). Bylo zpracováno cca 13. variant řešení, které obsahovaly teoretické možnosti řešení. Poté byly vybrány dvě základní varianty A, B, z nichž varianta A byla vsazena do celkového řešení. To ale neznamená, že v dalším průběhu, kdy bude zpracována podrobná studie vyňaté oblasti, bude tato varianta jedinou zkoumanou. Měly by být zkoumány všechny reálné varianty v území, které bylo vymezeno právě územním průmětem všech naznačených třinácti variant. Daný úsek tedy není v popisu – předmětu řešení této studie. Předpokládaná délka daného úseku je cca 4,9 km.

Varianta A - obchvat Telnice – řešení silnic II.tříd v oblasti ŽATČANY – TELNICE – ÚJEZD U BRNA vč. vymezení území pro samostatnou studii Telnice – Moutnice – v tomto úseku je navržena úprava nivelety a především rozšíření na kategorii S9,5/80. Touto úpravou by mělo dojít rovněž k odpojení cca 4 polních cest. Změnu obsluhy území bude třeba promítnout do pozemkových úprav.


24


Moutnice – Těšany - Borkovany, jsou dalšími úseky řešení tří na sebe navazujících obcí. Před vlastním popisem výsledných řešení v samostatných úsecích, je nutno popsat navržená řešení tak, jak byla představena na výrobních výborech či požadována k dopracování. Celkově byly v úseku Moutnice – Těšany - Borkovany prověřeny čtyři varianty řešení: Varianta A – vycházela z předpokladu maximálního vedení v trase „severního“ obchvatu Moutnic, preferovaného „jižního obchvatu“ Těšan a řešení lokality Borkovany s vedením nové stopy sil. II/380. Varianta respektuje koncepci radiálního systému sil. II/380. Koncepce řešení spočívá v novém vedení sil. II/380 mimo zastavěná území s tím, že před Moutnicemi je začátek přeložky v km 15,0 s umožněním odbočení ze směru od Brna do obce. Tato křižovatka nebude všesměrná – nebude umožňovat odbočení přes pruhy sil. II/380, takto je nutno přizpůsobit střední ostrůvek – fyzické oddělení. Napojení bude pouze na jižní straně, a to na pravé oblouky. Plnohodnotná křižovatka bude až se sil. III/4168 směrem na Nesvačilku. Tato křižovatka bude všesměrná s mírnou úpravou sil. III/4168. Dále je sil. II/380 vedena v maximálně oddálené poloze od Moutnic s tím, že směrový oblouk na „jižní“ obchvat Těšan bude realizován na katastru Moutnic. Křižovatka se stávající sil. II/380 pak bude opět všesměrná a bude rovněž ukončovat etapově přeložku sil. II/380. Délka této samostatné části je cca. 2,8 km. Obchvat Těšan může být takto samostatnou akcí. Je realizován v obcí preferované jižní poloze s tím, že její začátek a konec je vždy realizován na stávající sil. II/380. Délka přeložky je cca. 3,3 km a obsahuje jednu křižovatku na začátku (s obcí Moutnice) a na konci úseku. Zde dochází k zlepšení trasování a napojení sil. III/0511 ze Šitbořic na sil. II/380. Dochází tak k odstranění stávající bodové závady – napojení za výškovým horizontem. Křižovatku lze realizovat již na etapový stav – stavbu Borkovany. Z této křižovatky by směrem na Borkovany byl realizován třetí úsek, který obsahuje jak přeložku v délce cca. 1,6 km, tak úpravu povrchu a rozšíření vozovky ve stávající stopě v délce rovněž 1,6 km. Došlo by také k celkové změně místní dopravy a napojení polních cest. Napojení na II/380 by byla zrušena a byl by vytvořen nový doprovodný systém, a to s využitím stávající sil. II/380 a dobudováním systému místních propojení. Mezi obcemi Moutnice – Těšany a Borkovany by pak byla možnost realizace místního, pěšího či cyklistického propojení mimo překládanou sil. II/380. Což je jistě potřebné, a to především z dopravně – bezpečnostního hlediska. Varianta A má celkovou délku nových přeložek sil. II/380 cca. 7,7 km s velmi vhodnou etapizací. Doporučujeme nejdříve realizaci přeložky Borkovany, poté Moutnice a až v poslední etapě Těšany. Nutno upozornit, že v případě vzdálenosti křižovatek v oblasti Moutnic není dodržena normová vzdálenost 1,5 km. Lze však řešení doporučit za podmínky, že odbočení od Brna bude pouze na (již popsané) řešení pravých oblouků.

Varianta A - obchvat Moutnice - Těšany


25


Varianta B – v zásadě vychází ze stejného koncepčního principu jako varianta A, avšak obsahuje v sobě tyto základní rozdíly: Napojení Moutnic je pouze z křižovatek sil. III/4168 (Nesvačilská) a z původní sil. II/380 mezi obcemi Moutnice – Těšany, není realizován vjezd do obce od Brna v původní stopě. Takto je dodržen požadavek příslušné ČSN Trasování nové sil. II/380 je maximálně na území Moutnic ve stopě severního obchvatu obou obcí s tím, že odklon od severní k jižní stopě je prakticky realizován celý na katastru Těšan, což je sice možné, ale dopravně i územně méně příznivé než ve variantě A Napojení sil. III/0511 je řešeno náročným vedením až do obce Těšany a zrušením současné křižovatky, přeložka této komunikace by byla již obsahem etapy Borkovany Přeložka Borkovany zůstává shodná s variantou A Délka přeložek je přibližně shodná s variantou A, tedy 7,7km, je však nutno k ní přičíst delší přeložku sil. III/0511. Rovněž tato varianta má etapizaci staveb shodnou s variantou A.

Varianta B - obchvat Moutnice - Těšany


26


Varianta C – je převzata z původního záměru severního obchvatu Moutnic a Těšan s tím, že neřeší lokalitu Borkovany, kterou je však nutno do celkové koncepce připočítat a zapojit. Jedná se o severní obchvat obou obcí, který má délku 5,64 km, který však nemá etapizační krok, je tedy nutno dělat přeložku jako jeden stavební celek. Jestliže k tomu připočítáme stavby v lokalitě Borkovany s přeložkou v délce cca. 1,6 km, tak celková délka nové II/380 je 7,24 km. Úprava povrchu a rozšíření vozovky ve stávající stopě je v délce rovněž 1,6 km. Z dopravního hlediska je nutno se zmínit o napojení – křižovatkách. Návrh (řešení z ÚP Moutnic a již neplatného ÚP Těšan z r.1996) předpokládá jediné napojení obce Moutnice přes křižovatku se sil. III/4168 (Nesvačilská). Dále následuje v cca normové vzdálenosti křižovatka se sil. III/4167 opět na Nesvačilku a křižovatka se sil. III/4166 na Šaratice. Vzdálenost těchto dvou křižovatek je již nenormová. Dále na obchvatu následuje úprava křižovatky se sil. III/0511 ze Šitbořic a s původní sil. II/380. Takto navržené řešení je však dopravně zcela nevhodné a neodpovídá platné legislativě. Do jedné křižovatky je vlastně napojena křižovatka další.

Varianta C - obchvat Moutnice - Těšany


27


Varianta D – byla doplněna na základě požadavku v procesu projednávání. Nové trasování sil. II/380 v oblasti Moutnic a Těšany je vedeno jižním směrem od obou obcí. V řešení jsou naznačeny dvě možné stopy, které se od sebe liší pouze v oblasti Moutnice, a to polohou sil. II/380 „před“ a „za“ zemědělským družstvem. Na západní straně obce je možná kombinace vzdálenější polohy sil. II/380 od obce s trasováním nejjižnějším. V zásadě však obě základní varianty D1 a D2 upřednostňují radiální pohyb sil. II/380 s tím, že směr na Blučinu je vždy odbočující. Křižovatky se sil. III/41611 a sil. III/41612 jsou v nenormových vzdálenostech, varianta D1 má navíc křižovatku v místě, kde trasování nové II/380 opouští trasu stávající. Další napojení je až v oblasti křížení sil. III/0511 a napojení na stávající sil. II/380, tedy v oblasti Těšany – Šitbořice shodně s variantou A. I zde se předpokládá řešení lokality Borkovany – shodně s variantou A. Vlastní obchvat Moutnic a Těšan v délce cca. 7,5 km je nutno realizovat jako jednu stavbu. Jestliže bude připočítáno řešení Borkovan, pak délka nové komunikace v kategorii S9,5/80 bude 9,1 km. Úprava povrchu a rozšíření vozovky ve stávající stopě je v délce rovněž 1,6 km.

Varianty D1, D2 - obchvat Moutnice - Těšany

Hlediska pro hodnocení variant, hodnocení variant: a)

Ekonomická reálnost výstavby přeložky sil. II/380 – je závislá především na celkové délce překládaných komunikací. Z tohoto důvodu je jednoznačně nejhorší variantou varianta D, ostatní jsou srovnatelné, varianta B je však zatížena delší přeložkou sil. III/0511. Z ekonomického hlediska lze doporučit variantu A a C.

b)

Etapizace výstavby přeložky sil. II/380 – je rozhodující z hlediska reálnosti. Varianty, které nemají reálnou etapu a je nutno realizovat celý úsek najednou, jsou z ekonomického hlediska značně časově vzdálené a nereálné. Zde jsou nejhorší varianty C a D, vhodné pak A a B.

c)

Radiální koncepce tahu sil. II/380 – vzhledem k charakteru trasy sil. II/380 jako významného krajského tahu spojující region Hodonínska, Čejče s Brnem a jeho zázemím, je důležité koncepčně dodržovat radiální preferenci pohybu a umožnit tak plynulé, na zpoplatněné dálnici


28


nezávislé, propojení území s jednotlivými centry, zdroji a cíli dopravy. Z tohoto pohledu je nežádoucí varianta D, ostatní splňují podmínku radiálního tahu. d)

Soulad s platnou legislativou – otázka vzdálenosti křižovatek, návrhových parametrů. Toto kritérium lze u všech variant hodnotit přibližně shodně, neboť v dalším stupni přípravy lze základní varianty přizpůsobit normovým hodnotám. Je otázkou, zda je však bude možno projednat. Zde se nejlépe jeví varianty A a B, Nejhůře pak varianta C.

e)

Požadavky obcí na trasování sil. II/380 – vzhledem k rozporu mezi oběma obcemi lze shrnout základní požadavky. Moutnice jednoznačně preferují severní trasu sil. II/380, což charakterizuje varianta C, Těšany jednoznačně jižní trasu kolem obce. Z tohoto důvodu byly zpracovány kompromisní varianty A a B. Na žádost obce Moutnice byla doplněna i varianta D, řešící obě obce jižní trasou. Vzhledem k uvedenému lze tedy konstatovat zásadní negativní postoj Těšan k variantě C. Varianta D má velké množství samostatných problémů, takže lze doporučit jednoznačně kompromisní varianty A a B, které co nejvíce kopírují severní obchvat Moutnic a jižní obchvat Těšan.

f)

Problematika Borkovany – odklon silnice od obce a nová křižovatka umožňující napojení obce jsou shodné ve všech řešeních.

g)

Místní propojení Moutnice – Těšany – Borkovany – varianty s jižním obchvatem Těšan, tedy varianty A, B a D umožňují realizaci místního propojení pro obslužnou dopravu, zemědělský provoz, pěší a cyklisty mimo vlastní novou sil. II/380, což je jistě vhodné a žádoucí z hlediska bezpečnosti silničního provozu. Varianta C to umožní s nutným křížením sil. II/380 v extravilánu, což je velmi nevhodné a nebezpečné. Z uvedených řešení lze jednoznačně doporučit variantu A, která je ve všech kritériích oceněna vhodně a přináší „přijatelný kompromis“ mezi oběma obcemi. Má výbornou etapizaci a z dopravního hlediska je optimální. Doporučená varianta A byla dopracována v detailnějším měřítku dále popsaným způsobem, včetně výškového vedení a jeho průmětu do území. Moutnice – zde se jedná o severní obchvat obce v trase původního celkového obchvatu s tím, že na hranici katastru se nová trasa sil. II/380 obrací jižněji. Na této trase obchvatu, který má délku 2,76 km jsou navrženy dvě všesměrné úrovňové křižovatky, a to se sil. III/4168 (Nesvačilská) a s původní sil. II/380 mezi obcemi Moutnice – Těšany. Tyto křižovatky mají přibližně normovou vzdálenost 1,5 km. Z hlediska možnosti napojení uvažuje výsledná varianta rovněž s možným „pravým“ odpojením a připojením ve směru od Brna v místě, kde se odpojuje nová trasa sil. II/380 od trasy původní. Tato křižovatka je nenormová z hlediska vzdálenosti, ale lze ji doporučit v případě, že bude fyzicky zabráněno „levým“ dopravním pohybům. Rovněž se nepředpokládá, že by z nové trasy sil. II/380 byly realizovány nové sjezdy do území. Etapové napojení – ukončení přeložky na sil. II/380 bude realizováno v poloze budoucí polohy „místní“ komunikace mezi obcemi Moutnice a Těšany (původní sil. II/380). Stávající část sil. II/380 v obci by měla mít status místní komunikace, v případě celkového pohledu na řešení celého území se však může jednat o silnici III. třídy – v tomto případě III/0511, která propojí Šitbořice – Těšany a Moutnice. Těšany – jsou řešeny jako výhledový stav, a to jižním obchvatem. Začátek je na křižovatce se sil. II/380 mezi obcemi Moutnice a Těšany a konec úseku opět na stávající sil. II/380 v místě nové křižovatky se sil. III/0511. Délka řešené přeložky je 3,3 km. Rovněž zde se předpokládá vedení polních cest mimo návaznost na novou trasu sil. II/380. Nové řešení sil. III/0511 je však zahrnuto do části Borkovan.


29


Borkovany – tato část je doporučena jako prioritní z celé oblasti Moutnice – Těšany – Borkovany. Je to především z důvodu nejvíce problémového vedení trasy a narušené konstrukce vozovky. Je navržena přeložka sil. II/380 včetně úpravy napojení sil. III/0511 ze Šitbořic o délce 0,7 km a realizace místní komunikace v dl. 1,0 km. Tato místní úprava umožní v této etapě napojovat okolní území na tuto obslužnou komunikaci. V celkovém stavu pak umožní místní provoz mezi uvedenými obcemi realizovat mimo novou trasu II/380. Nová přeložka sil. II/380 je o celkové délce 1,56 km s novou křižovatkou se silnicí III/0513 napojující obec Borkovany. Křižovatka bude v odsunuté poloze a umožní větší, tedy bezpečnější rozhledy a celkově přehlednější situaci. Z křižovatky budou rovněž napojeny plochy na druhé straně sil. II/380 od obce. Za napojením na stávající stav bude následovat druhý úsek Borkovany o délce 1,59 km. Zde se předpokládá realizovat rozšíření na kategorii S9,5/80, neboť konec úseku navazuje již na tuto kategorii, dále pak celkovou úpravu povrchů a úpravu druhého napojení Borkovan – sil. III/0513 včetně minimalizace napojení polních cest. Napojení budou sdružena právě do křižovatky Borkovany.

Borkovany – Čejč – tato část silnice II/380 je již dnes realizována v kategorii S9,5/80 a tudíž se nepředpokládají směrové úpravy trasy komunikace. Z hlediska územního plánování a přípravy tohoto silničního tahu budou úpravy realizovány ve stávajících plochách. Budou se soustředit na napojení místních komunikací, především pak polních cest v extravilánu. Předpokládá se razantní omezení sjezdů spojené s úpravami polních cest a zemědělských účelových komunikací tak, aby napojení území bylo realizováno mimo sil. II/380. Jedná se o celý úsek komunikace včetně místních propojení v oblasti Klobouků u Brna. Zde se rovněž předpokládá úprava pruhů pro odbočení a realizace zastávek IDS s normovým přístupem pěších. Je otázkou, zda v době úpravy budou zastávky na sil. II/380 ještě potřebné. V Kašnicích se předpokládá rovněž úprava místního napojení včetně úpravy železničního přejezdu. Zde je problém v místech napojení místní komunikace a sil. II/418, které jsou od sebe oddělené. Vzhledem k železniční trati, která je sice mimo provoz, ale nebyla dosud zrušena, zde nelze nabídnout jiné řešení. Jelikož se křižovatky nacházejí uvnitř obce, lze je akceptovat. Z hlediska priorit je na prvním místě v celém tahu sil. II/380 realizace komplexní opravy vozovky v úseku Krumvíř – Terezín (km 32,9 až km 35,85), Terezín – Čejč sestávající se ze dvou úseků (km 36,5 až km 37,52 a km 38,0 až km 38,4). Dle zjištěných diagnostik a prohlídek je stav vozovek havarijní a v krátké budoucnosti i nebezpečný. Rovněž v tomto úseku by mělo v rámci úprav povrchu vozovky dojít k odpojení polních cest a úpravy stavebních objektů, především pak technického zajištění sil. II/380 proti záplavě od vodního toku Trkmanka. Přesnou definici lze však provést až na základě technického řešení, a to po provedení zaměření a průzkumů. Pak bude možno stanovit rozsah a finanční náročnost řešení.


30


15.4 VYMEZENÍ KORIDORU PRO PŘELOŽKU SILNICE II/380 V ÚSEKU MOUTNICE – TĚŠANY BORKOVANY Koridor zahrnuje tři etapy přeložky Moutnice – Těšany – Borkovany: I. etapu – přeložku Borkovany II. etapu – obchvat Moutnice III. etapu – obchvat Těšany V rámci vymezeného koridoru může být koridor dále upřesněn podrobnou dopravní studií, např. dopravní studií zpracovanou jako podklad pro ÚP jednotlivých obcí. Parametry koridoru km

úsek

délka koridoru

Šířka koridoru min. – max.

etapa

15,0 – 17,8

obchvat Moutnice

2,8 km

150 – 340 m

II.

17,8 – 21,1 (20,5)

obchvat Těšany

3,3 (2,7) km

150 – 280 m

III.

21,1 (20,5) – 22,7

přeložka Borkovany

1,6 (2,2) km

100 – 240(>240) m

I.

15,0 – 22,7

celkem Moutnice Borkovany

7,7 km

100 – 340 m

I. III.

Údaje v závorce: zemní práce v úseku Těšany realizované v I. etapě pro napojení silnice III/0511 Koridor je znázorněn ve výkresu č.1 Návrh využití území

15.5 ETAPIZACE Vlastní etapizace je naznačena na samostatné příloze. Vychází jednak z aktuálního stavu vozovky a jednak z reálnosti rychlosti přípravy jednotlivých staveb a jejich potřebnosti. Kdybychom měli hodnotit celý tah sil. II/380, pak je asi největší prioritou obchvat Tuřan, který je i nejdále projekčně připraven. Tento úsek však není předmětem předložené územní studie, stejně tak jako řešení oblasti Telnice – Sokolnice – Újezd u Brna – Žatčany, která byla vyňata z řešení a bude řešena samostatnou podrobnou studií. Reálný začátek trasy je tedy cca. v km 13,0, tedy v úseku mezi Žatčany a Moutnicemi. Ve zbylé části tahu byly stanoveny následující etapy podle priority řešení jednotlivých problémů a tyto etapy byly orientačně naceněny na základě stávajících znalostí: Etapa 1 - realizace komplexní opravy vozovky v úseku Krumvíř – Terezín (km 32,9 až km 35,85), Terezín – Čejč sestávající se ze dvou úseků (km 36,5 až km 37,52 a km 38,0 až km 38,4). Dle zjištěných diagnostik a prohlídek je stav vozovek havarijní a v krátké budoucnosti i nebezpečný. V tomto úseku by mělo v rámci úprav povrchu vozovky dojít k odpojení polních cest a úpravě stavebních objektů, především pak technického zajištění sil. II/380 proti záplavě od vodního toku Trkmanka. Etapa 2 – řešení lokality Borkovany, kde lze problematiku ještě rozdělit na dvě samostatné akce, na část rekonstrukce – rozšíření stávajícího stavu v délce cca 1,6 km a stejně dlouhou přeložku sil. II/380 včetně přeložky sil. III/0511.


31


Etapa 3 – obchvat Moutnice jako samostatná investiční akce Etapa 4 – obchvat Těšan, etapa vedena jako výhledová investiční akce Jako samostatnou akci lze doporučit rozšíření komunikace na kategorii S9,5/80 v úseku Žatčany Moutnice, ale toto lze doporučit až v momentě, kdy budou jednoznačně stanoveny hranice staveb „obchvat Telnice“ a „obchvat Moutnice“ tak, aby nedocházelo ke zbytečnému rozšiřování v místech, kde bude reálné řešení přeložky sil. II/380.

15.6 PRŮJEZDNÉ ÚSEKY OBCÍ, NAPOJENÍ ÚZEMÍ, OBSLUHA ÚZEMÍ IDS Z hlediska charakteru návrhu úpravy sil. II/380 je nutno se zmínit o chování komunikace k zastavěnému území. Z hlediska intenzit dopravy je snahou v těch nejzatíženějších nebo nejproblémovějších úsecích vést novou stopu sil. II/380 mimo zastavěná území. Jedná se jednoznačně o Tuřany a odvedení dopravy mimo Brněnské Ivanovice a ul. Hněvkovského v Brně, dále o řešení v prostoru Telnice – Sokolnice, kde je snaha o nalezení trasy obchvatu. Dále se jedná o obchvaty Moutnic, Těšan a Borkovan. Lze tedy konstatovat, že v konečné podobě bude cca. do km 27,0 vedena komunikace v extravilánu se snahou o jistou segregaci místních doprav (zemědělská technika, pěší, cyklisté…). V tomto úseku bude mít sil. II/380 dominantní dopravní funkci. Postupné vyloučení místních napojení polních cest a úpravy sil. II/380 je nutno zpracovávat s jednotným přístupem. Od km 28,0 do konce úseku však dochází ke změně pohledu na komunikaci. Tato bude nadále procházet jednotlivými obcemi – Kašnice, Krumvíř, Terezín a Čejč. Zde by bylo vhodné dodržet rovněž jednotný přístup s realizací vjezdových bran za účelem zpomalení rychlosti dopravy. Prioritou by zde měla být bezpečnost silničního provozu. Totéž platí pro řešení křižovatky Kloubouky u Brna ve spojení s křížením pěší dopravy a zastávkám IDS mimo zastavěném území. Rovněž pro úsek Kloubouky u Brna – Čejč by mělo v extravilánu platit pravidlo oddělení provozu zemědělské techniky od II/380 – tedy redukce napojení polních cest. Navrženému charakteru plně odpovídá i systém obsluhy území autobusy IDS JMK. Od km 27,5, kde je již prioritní dopravní funkce komunikace (vyjmutá oblast Telnice – Sokolnice bude řešena samostatně) je vedena radiální linka č. 109 a doplňková linka č. 612 sice částečně po sil. II/380, ale se zajížděním do obcí a se zastávkami mimo vlastní sil. II/380. Od Klobouk u Brna do konce úseku, kdy je sil. II/380 vedena v zastavěných oblastech, jsou zastávky umístěny na II/380. Radiální linka č. 109 Brno - Telnice - Klobouky u Brna - Čejč - Mutěnice – Hodonín je nosnou linkou dopravní obsluhy území.

15.7 URBANISTICKÝ KONTEXT DOPRAVNÍHO ŘEŠENÍ SILNICE II/380 Z hlediska vymezení ploch pro územně plánovací dokumentace lze konstatovat: Problematika oblasti Sokolnice – Telnice bude řešena samostatnou podrobnou územní studií, která detailně vymezí plochy pro přeložku sil. II/380. V úseku Moutnice – Těšany – Borkovany byl vymezen koridor pro obchvaty a přeložku sil. II/380 podle doporučené a podrobněji zpracované varianty A, a to včetně přeložky sil. III/0511. Ostatní úseky od km 24,0 sil. II/380 neuvažují s přeložkami sil. II/380 mimo její stávající koridor a budou realizovány pouze s mírnými úpravami, např. rekonstrukce povrchů, úprava křižovatek (např. se sil. II/381), železničního přejezdu v Kašnici apod.


32


V úsecích rozšíření stávající sil. II/380 na kategorii S9,5/80 je nutno v ÚPD rezervovat plochu na toto rozšíření. Jedná se o úsek v km 13,0-15,0 (Žatčany – Moutnice) a k rekonstrukci v II. etapě navržený úsek na území Borkovan. Z hlediska snahy o vyloučení místní dopravy zemědělské techniky lze doporučit vytvoření podmínek pro realizaci tohoto záměru v rámci pozemkových úprav. Za velmi důležité z hlediska bezpečnosti silničního provozu považujeme realizaci místního propojení mimo sil. II/380, a to od začátku „extravilánového“ charakteru silnice v km 27,5 směrem na Brno (týká se katastrů Klobouk u Brna, Borkovan, Těšan, Moutnic, Měnína, Žatčan, Telnice a Sokolnic). Jednoznačně lze pak doporučit výslednou variantu A, která důsledně aplikuje koncepci vedení místní a zemědělská dopravy mimo sil. II/380 systémem místních cest či silnic III. tříd.

15.8 ZAPRACOVÁNÍ POŽADAVKŮ VYPLÝVAJÍCÍCH Z POSOUZENÍ VLIVŮ NA ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ Přestože legislativa nenařizuje posuzování vlivů na životní prostředí u územně plánovacích podkladů je vypracováno posouzení vlivů Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč na životní prostředí (SEA) tak, aby po formální i věcné stránce naplňovalo požadavky zákona č. 100/2001 Sb., o posuzování vlivů na životní prostředí a v rozsahu dle přílohy zákona č. 183/2006 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon). Posouzení bylo provedeno vyjma oblasti Sokolnice – Telnice – Žatčany – Újezd u Brna, která byla z řešení vyňata a bude řešena samostatnou podrobnou územní studií. Do posouzení byly zahrnuty aktivní varianty A, B přeložky Moutnice – Těšany – Borkovany vedené v rámci vymezeného koridoru. Nedoporučené Varianty C, D vně vymezeného koridoru nebyly hodnoceny. Z posouzení vlivů Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč na životní prostředí nevyplynuly žádné požadavky na úpravu dopravního ani urbanistického řešení územní studie. Obě aktivní varianty A, B přeložky Moutnice – Těšany – Borkovany byly z pohledu životního prostředí vyhodnoceny jako rovnocenné. V kapitole 7 jsou uvedena opatření – doporučení pro předcházení, snížení resp. kompenzaci negativních vlivů na životní prostředí, které by bylo možné dle potřeby implementovat do následné územně plánovací dokumentace a rovněž využít pro projektovou přípravu v územním nebo stavebním řízení.


33


B. ODHAD NÁKLADŮ ZA JEDNOTLIVÉ ETAPY samostatná příloha


34


C. DOKLADY Záznamy jednání


35


Záznam z jednání ve věci Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč konaného dne 29.08.2012 v 9.00 hod. v budově Krajského úřadu Jihomoravského kraje, v kanceláři Ing. arch. Hamrlové. Přítomni: dle prezenční listiny Cílem jednání bylo seznámit přítomné - se zahájením prací na návrhové části Územní studii silnice II/380 Sokolnice – Čejč, - poskytnout informace o projednání problematiky řešení s ČEPS – viz příloha tohoto záznamu, kterou je Záznam z jednání s ČEPS, - stanovení dalšího postupu prací Ing. arch. Houzarová seznámila přítomné s výsledky posledního společného jednání. Upozornila na problémy vedení trasy obchvatů obcí v trojúhelníku Újezd u Brna, Telnice, Sokolnice, kde se překrývá území řešené Územní studií silnice II/380 Sokolnice – Čejč (dále jen ÚS silnice II/380) a Územní studií silnice II/16/ Žatčany – Slavkov u Brna (dále jen ÚS silnice II/416). Ing. arch. Kabela hovořil o projednání problematiky řešení předmětných územních studií s ČEPS. ČEPS podmiňuje svoje kladné vyjádření k výslednému návrhu předmětných územních studií zpracováním posouzení návrhu trasy obchvatů provedeným za úplatu jednou ze společností stanovených ČEPS viz záznam z jednání ze dne 16.08.2012. Ing. arch. Kabela předal záznam z jednání s ČEPS a žádost adresovanou na ČEPS o poskytnutí podkladu – podélných profilů VVN v oblasti rozvody Sokolnice. Následně došlo k diskuzi o dalším postupu prací. Bylo dohodnuto: 

Zhotovitel ÚS silnice II/380 vymezí problémové území, ve kterém bude následně prověřeno dopravní řešení ve variantách a požádá ČEPS o poskytnutí podélných profilů VVN v tomto nově vymezeném území za účelem vypracování variant dopravního řešení.. OÚPSŘ KrÚ JMK obdrží kopii žádosti zaslané na ČEPS.



Odbor územního plánování KrÚ JMK bude intervenovat u ČEPS, aby poskytl předmětné podélné profily VVN v co nejkratším termínu.



Zhotovitel ÚS silnice II/380 do 10 dnů od obdržení výše uvedeného podkladu od ČEPS vypracuje a předloží na společném jednání návrh řešení dopravních variant ve vymezeném problémovém území.



Ing. arch. Houzarová vypracuje harmonogram postupu prací se zřetelem na splnění termínů dokončení návrhové části ÚS silnice II/380 a ÚS silnice II/416 dle předmětných smluv o dílo.



Požadavek na projednání analytické části s obcemi byl splněn v rámci rozpracovanosti 1. etapy - průzkumů a rozborů viz dokladová část.



Další jednání k ÚS silnice II/380 svolá pořizovatel do 14 dnů od obdržení podkladů od ČEPS.

Mimo jednání bylo dohodnuto, že zhotovitel záznam z jednání s ČEPS upraví dle dohod na jednání.


36


Kontaktní osoby pro komunikaci jsou: - za pořizovatele Ing. arch. Hana Houzarová, tel: 541 651 317, e-mail: [email protected] - za zhotovitele Územní studie silnice II/380 Sokolnice –Čejč Ing. arch. Miloš Kabela, 541 211 336, e-mail: [email protected]

Příloha: Prezenční listina

Zaznamenala: Ing. arch. Houzarová, 30.08.2012


37



38


Záznam z jednání ve věci Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč konaného dne 17.09.2012 ve 14.00 hod. v budově Krajského úřadu Jihomoravského kraje, v zasedací místnosti č. 119A. Přítomni: dle prezenční listiny Cílem jednání bylo koordinovat další práce na územních studiích a seznámit přítomné s vymezením problémového území souvisejícího s obcemi Újezd u Brna, Telnice, Žatčany a Sokolnice, s navrženými variantami dopravního řešení ve výše uvedeném vymezeném území, s navrženým harmonogramem prací. Jednání zahájila Ing. arch. Janíková. Ing. arch. Houzarová informovala o jednání s ČEPS, jehož výsledkem bylo předání podélných profilů vedení VVN ve vymezeném území zhotoviteli územní studie. Ing. arch. Kabela informoval o využití podélných profilů vedení VVN dle platné legislativy a pravidel ČEPSu do územní studie a stanovení koridorů pro varianty dopravního řešení. Zmínil mimo jiné problémy v území – příkladně fotovoltaika v blízkosti rozvodny Sokolnice, varianty vedení VVN v Telnici (západně a východně od obce) apod. V předložených schématech je křížení silnic s vedením VVN řešeno vedením trasy v blízkosti sloupu el. vedení, nikoliv ve středu mezi sloupy, kde je průhyb el. vodičů největší. Území vymezené pro řešení v další podrobnější územní studii bylo vymezeno jako obalová křivka navržených dopravních variant. Ing. Novák ve své prezentaci představil 15 schémat variant řešení ve vymezeném území, které mohou mít další subvarianty (příkladně napojení obce ze dvou bodů nebo z jednoho bodu) a různé etapy realizace. Upozornil na zjištěné výhody a nevýhody variant – příkladně nepřípustnou vzdálenost křižovatek, křížení navrhovaných silnice přes vedení VVN apod. Upozornil, že ochranná pásma VVN jsou stanovena svislými rovinami řídícími se vzdáleností od krajního vodiče (horizontální vymezení OP), vertikální omezení ochranného pásma tzv. „energetický zákon“ neřeší, a proto ČEPS vyžaduje posouzení návrhů křížení vedení VVN či jeho svazků specializovanou firmou. Komentoval kartogram zatížení výhledové silniční sítě v řešeném území. Převážná část dopravy v přes Sokolnice a Újezd u Brna je zdrojová a cílová, hodnota dopravního zatížení tranzitní dopravy v oblasti nedosahuje limitních hodnot. Ing. Novák předal pořizovateli materiál obsahující výkresy návrhu 15 variant, výkresy variant předal také Ing. Frankovi. Následně došlo k diskuzi o návrhu řešení a o dalším postupu prací a o harmonogramu plnění 2. etapy. Bylo dohodnuto: Území vymezené hranicí tvořenou obalovou křivkou dopravních variant (dále jen vymezené území) bude v rámci Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč (dále jen ÚS silnice II/380) a Územní studie silnice II/416/ Žatčany – Slavkov u Brna (dále jen ÚS silnice II/416) určeno k podrobnějšímu rozpracování v nové územní studii, která bude zadána po dokončení obou předmětných územních studií.


39


Na hranici vymezeného území bude stanoven bod nebo úsek, do kterého bude směřováno napojení silnice II/416. Zhotovitel ÚS silnice II/380 předá neprodleně hotovitelům ÚS silnice II/416 hranici vymezeného území (týkajícího se zejména obcí Újezd u Brna, Sokolnice a Telnice). Zhotovitel Územní studie silnice II/380 Sokolnice - Čejč připraví na další jednání návrh technického řešení silnice II/380 ve zbylé části řešeného území. Varianty dopravního řešení ve vymezeném problémovém území budou doplněny popisem základních charakteristik. Harmonogram postupu prací k dokončení návrhové části ÚS silnice II/380 a ÚS silnice II/416 dle předmětných smluv o dílo upraví Ing. arch. Houzarová podle reálné situace po dohodě se zhotoviteli. Další jednání k ÚS silnice II/380 svolá pořizovatel na den 26.09.2012.

Kontaktní osoby pro komunikaci jsou: za pořizovatele Ing. arch. Hana Houzarová, tel: 541 651 317, e-mail: [email protected]

za zhotovitele Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč Ing. arch. Miloš Kabela, 541 211 336, e-mail: [email protected]

Příloha: Prezenční listina

Zaznamenala: Ing. arch. Houzarová, 20.09.2012


40



41


Záznam z jednání ve věci Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč konaného dne 19.10.2012 v 8.30 hod. v budově Krajského úřadu Jihomoravského kraje, v zasedací místnosti č. 240. Přítomni: dle prezenční listiny Cílem jednání bylo seznámit přítomné s navrženým řešením dopravní koncepce, zejména s vymezením problémového území souvisejícího s obcemi Újezd u Brna, Telnice, Žatčany a Sokolnice a s navrženými variantami dopravního řešení v řešeném území. Jednání zahájila Ing. arch. Houzarová, informovala o jednáních v rámci prací na návrhové části územní studie, upozornila na problémy s přeložkami v oblasti sokolnické rozvodny a podklady požadovanými pro vyjádření ČEPS, jejichž důsledkem je vyčlenění většího území dotýkajícího se zejména obcí Sokolnice, Telnice, Újezd u Brna a Žatčany, které bude s ohledem na problematiku řešení ochranných pásem VVN řešeno později podrobněji a samostatně, upozornila také na problém přeložek v oblasti obcí Moutnice a Těšany. Ing. arch. Kabela, zástupce zhotovitele, úvodem shrnul výsledky analytické části územní studie, poté provedl prezentaci urbanistické části návrhu řešení, informoval o jednání s ČEPS a o podstatných skutečnostech týkajících se návrhu v území jednotlivých obcí od Sokolnic po Čejč, a to: část území obcí Újezd u Brna, Telnice, Žatčany a Sokolnice bude z řešení vyjmuta, území bude řešeno samostatně, neboť je nutné koordinovat návrh silnice II/380 s návrhem silnice II/416 v prostoru, který limitují vedení VVN, ČEPS předal zhotoviteli podélné profily tras VVN k využití pro územní studii, bylo zjištěno, že k žádosti o vyjádření ČEPS je nutné doložit technickou studii zpracovanou specializovanou společností pověřenou ČEPS, která prověří křížení silnice a VVN problémem je řešení v úseku obcí Moutnice – Těšany, kde není shoda v trase obchvatu obcí, v úseku od obce Borkovany po Čejč nedosáhne intenzita dopravy hodnot, které vyvolají potřebu vymezit územní rezervy pro obchvaty obcí, silnice má v průjezdech obcí dostatečné šířkové parametry a zástavba je v dostatečném odstupu od zástavby, v návaznosti na ÚS silnice II/380 bude nutné dořešit napojení silnice II/380 na silnici II/419 (směr Žarošice), je nutné řešit protipovodňovou ochranu silnice při toku Trkmanky (oblast rozlivů). Ing. Novák, zpracovatel dopravního řešení, doplnil, že silnice II/380 nevykazuje nadlimitní dopravní intenzity, z pohledu výškových hodnot parametry všech úseků dosahují normových hodnot, je nezbytné silnici homogenizovat na jednotnou šíři 9,5 m, neboť v exponovaném úseku v blízkosti Brna se zužuje, je potřeba řešit propojení polních cest pro obsluhu území, návrh přinese omezení některých vjezdů a jejich soustředění, návrh křižovatek ve vzdálenostech přípustných pro silnici II. třídy, následně představil podrobněji varianty dopravního řešení. Území (trasu) lze rozdělit na 4 části: Území vyčleněné z řešení viz výše (Sokolnice, Telnice…), které bude řešeno samostatnou studií (území bylo vymezeno na základě schémat možných variant, které jsou součástí části 6 prezentace, tyto jsou hypotetické, účelové a slouží výhradně pro vymezení území), Problémový obchvat obcí Moutnice – Těšany prověřuje zhotovitel ve 3 variantách A, B, a C. Z hlediska realizace se jeví výhodnější možnost řešení po částech (etapizace) v případě var. A a B. Varianta A představuje optimalizované řešení směrového vedení US silnice II/380 Sokolnice - Čejč

42


obchvatu s provedenými pozemkovými úpravami. Průjezd přes obec Moutnice je dopravní závadou, která bude řešena přednostně obchvatem (návrhem). Obchvat Těšan bude vymezen jako územní rezerva. Ve směru od Brna bude dnešní silnice napojena pravým odbočením. Ve směru od Borkovan bude napojení v místě nové křižovatky se silnicí III/0511 do Šitbořic. Přeložka navazující na obchvat Těšan upravuje nevyhovující směrové a výškové vedení trasy ve směru na Borkovany včetně odbočení do Borkovan. Území od Borkovan po Čejč nevykazuje zásadní problémy, je nutné provést především diagnostiku jednotlivých úseků. V diskuzi bylo uplatněno: Dotaz p. Bábíčkové, Šlapanice: Jak se postavit k územnímu plánu po společném jednání, když zahrnuje odlišné řešení (Újezd u Brna). Odpověděla Ing. arch. Hamrlová: Územní studie dosud není dokončena, pokud bude řešení z územní studie převzato do ZÚR JMK, bude pořízena změna územního plánu. Další diskuze se týkala problematiky obcí Těšany a Moutnice, ze strany pořizovatele byl vznesen požadavek na vyjádření obou obcí a uplatnění jejich argumentace. K rozlivům Trkmanky bylo konstatováno, že protipovodňovou ochranu silnice II/380 (mostek, niveletu) bude třeba řešit v souvislosti se záměrem výstavby blízké vodní nádrže. Bylo dohodnuto: Území vymezené hranicí tvořenou obalovou křivkou dopravních variant dotýkající se území obcí Újezd u Brna, Telnice, Žatčany a Sokolnice, (dále jen vymezené území) bude v rámci Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč (dále jen ÚS silnice II/380) a Územní studie silnice II/416/ Žatčany – Slavkov u Brna (dále jen ÚS silnice II/416) určeno k podrobnějšímu rozpracování v nové územní studii, která bude zadána po dokončení obou předmětných územních studií, na hranici vymezeného území bude stanoven bod nebo úsek, do kterého bude směřováno napojení silnice II/416. Prezentaci z dnešního jednání rozešle pořizovatel zejména zástupcům dotčeným obcí a zástupcům úřadů územního plánování ORP společně se žádostí o vyjádření k předložené dopravní koncepci ve variantách. Pokud pořizovatel neobdrží vyjádření do 29.10.2012, bude to považováno za souhlas s navrženým dopravním řešením. Zhotovitel zajistí orientační hodnocení vlivů na životní prostředí a po jeho provedení dokončí návrh řešení. Návrh řešení bude nejpozději v rámci připomínkového řízení předložen dotčeným obcím k uplatnění připomínek. Další jednání k ÚS silnice II/380 svolá pořizovatel po výzvě zhotovitele. Kontaktní osoby pro komunikaci jsou: za pořizovatele Ing. arch. Hana Houzarová, tel: 541 651 317, e-mail: [email protected]

za zhotovitele Územní studie silnice II/380 Sokolnice – Čejč Ing. arch. Miloš Kabela, 541 211 336, e-mail: [email protected] Zaznamenala: Ing. arch. Houzarová, 24.10.2012 Příloha: Prezenční listina


43



44



45


ÚS silnice II/380 Sokolnice - Cejč Záznam z konzultace na ČEPS,a.s., Správa majetku –oblast východ dne 16.7.2012 Přítomní: ČEPS, ing.Chovanec, vedoucí odd. Správa majetku – oblast východ ing. Dvořáček UAD Studio, ing.arch.Kabela USB. Ing.arch.Cíznerová Předmětem konzultace bylo ověřit možnosti komplexního řešení přeložek silnic II/380, II/416, II/418 v oblasti Telnice – Sokolnice – Újezd u Brna – Žatčany s ohledem na vedení 400 kV a 220 kV z rozvodny Sokolnice. Zástupci ČEPS podali zpracovatelům územních studií následnicí informace: Při dodržení ustanoveni §46 zák.458/2000 Sb. O ochranných pásmech je možné vedení přeložek silnic nejen západně, ale i východně od Telnice v oblasti svazku souběžných vedení VVN. Znamená to zejména:  Při souběhu přeložky silnice s vedením VVN nebude silnice zasahovat do OP vedení VVN. OP pro nadzemní el.vedení realizována před r.1992 ( měřeno od krajního vodiče) :



Vedení 400 kV

25m (tj. od osy vedení 25m +cca 12m = cca 37m)

Vedení 220 kV

20m (tj. od osy vedení 20m +cca 7m = cca 27m)

Pro později realizovaná vedení stanoví OP §46 zák.458/2000 Sb. Při křížení bude dodržena vertikální vzdálenost silnice od vodičů (rozhoduje poloha stožárů, průvěsy vodičů), jiná je minimální vzdálenost od rostlého terénu a jiná od komunikace. Podkladem pro stanovení vertikální vzdálenosti v místě křížení je podélný profil trasy vedení VVN. Pro vyjádření ČEPS ke křížení silnice s vedením VVN je potřeba doložit technické posouzení (studii), která prokáže splnění požadavků zák.458/2000 Sb. Studii mohou vypracovat oprávněné firmy GA Energo (ing.Průšek), EGEM (ing.Franěk), Elektrotrans (ing.Krba).

V OP vedení VVN je možno provádět terénní úpravy pro silnice se souhlasem ČEPS. Vyloučena není výměna stožárů za vyšší (vysoké náklady). Nové vedení 400 kV (záměr TE2 ZÚR) v souběhu se stávající linkou 400 kV (V435/V436) bude umístěno do západní části koridoru vymezeného ZÚR, tj. západně od stávajícího vedení. Závěr: Pro zpracování úvodních variant, které upřesní území pro řešení přeložek silnic II.třídy v oblasti západně a východně od Telnice bude potřeba požádat o podélné profily vedení VVN, případně ověřit možnost zapojení firmy oprávněné zpracovat podklady pro vyjádření ČEPS. Pro vyhodnocení vybraných variant a vyjádření ČEPS bude potřeba objednat technické posouzení (studii) od oprávněné firmy (pro křížení silnice s vedením VVN). Zapsal ing.arch.Miloš Kabela.


46


Vyjádření k dopravní koncepci návrhu ÚS silnice II/380 Sokolnice – Čejč prezentované na výrobním výboru dne 19.10.2012

Obce: Sokolnice Telnice Žatčany Měnín Moutnice Těšany Borkovany Klobouky u Brna Úřady: MÚ ORP Židlochovice MÚ ORP Hodonín Odbor kultury a památkové péče KÚ JMK


47



49



50



51



52



53



54



55



56



57



58

380 SOKOLNICE ČEJČ NÁVRH TEXTOVÁ ČÁST

Recommend Documents