Název projektu: „ŠKOLA21 - rozvoj ICT kompetencí na ZŠ Kaznějov“ reg. číslo projektu: CZ.1.07/1.4.00/21.3428 DUM: VY_32_INOVACE_2/37 jméno autora DUM: Mgr. Naděžda Pluhařová
datum (období), ve kterém byl DUM vytvořen/ověřen při výuce: 20. 3. 2012/25.4. 2012 ročník, pro který je DUM určen: 9. vzdělávací oblast (vzdělávací obor) - dle poţadavků šablony III/2: Zeměpis anotace (výstiţný stručný popis způsobu pouţití DUM ve výuce): Prezentace o nejvyšší hoře Krkonoš Sněžce obsahuje vegetační stupně na svahu této hory.Součástí jsou úkoly pro samostatnou práci žáků s atlasem a s odbornou literaturou. seznam pouţité literatury a pramenů: fotoarchív autorky Mgr. Naděždy Pluhařové http://vejacv.albums.cz/prirodni-zajimavosti/snezka-ostrov-arktid.html ZAHAJSKÝ, Pavel. et al. Česká republika. Sešitový atlas pro základní školy a víceletá gymnázia. 2.vyd. Praha:
Kartografie PRAHA, 2010, 32 s., ISBN 978-80-7393-041-7.
KRKONOŠSKÝ NÁRODNÍ PARK SNĚŢKA VEGETAČNÍ STUPNĚ
Úkoly pro ţáky (s atlasem ČR) • • • • • • • • • •
Zjisti pro Sněžku následující údaje: geomorfologický celek, subprovincii, provincii geologickou stavbu klimatickou oblast typ půdy druh půdy roční úhrn srážek průměrnou roční teplotu počet ledových dnů počet dnů se sněhovou pokrývkou
SNĚŢKA 1602 m n. m.
• Nejvyšší hora České republiky a pohoří Krkonoše. • Pojmenování vzniklo od přídavného jména Sněžná – „sněhem pokrytá “. • Název Sněžka se používá od roku 1823. • Největrnější a nejchladnější místo. • Má tvar trojbokého jehlanu. • Převažuje hornina svor. • Svahy Sněžky ze tří stran modelovaly ledovce,které mířily do Obřího a Jeleního dolu a dolu Lomničky.
Hraniční kámen na Sněţce Sněžka se nachází na česko-polské hranici v oblasti východních Krkonoš.
Cesta ze Sněţky Název tundra pochází z finského slova "tunturi" (holý kopec).
Cesty vedoucí na Sněţku U Slezské boudy se setkávají cesty na Sněžku z Polska, od Špindlerovy boudy, od Luční boudy, od Obřího dolu.
Kamenný trigonometrický obelisk
Kaple sv. Vavřince Nejstarší stavba na polské (slezské) straně vrcholu. Kaple má výšku 14 metrů a byla postavena v letech 1665 -1681.
Nová Česká poštovna Postavena v letech 2005 -2006.
Polská bouda Původní Polská bouda byla postavena v roce 1850, vyhořela. Dnešní bouda byla postavena podle návrhu polského architekta Lipinského a byla otevřena v roce 1976. V roce 2009 se část chaty pod náporem sněhu zřítila.
Cesta na Sněţku
Slezská bouda pod Sněţkou Postavena nad Obřím dolem, před závěřečným výstupem na Sněžku.
Úpská jáma Jihozápadně od vrcholu Sněžky. Stopy po existenci ledovců - kary Úpské jámy. Počátek toku řeky Úpy.
Úpská jáma Na svazích jsou patrné stopy po lavinách, které ovlivňují vegetaci v této části Krkonoš.
Stará vodárna pod Sněţkou. Postavena v roce 1912.
Bouda v Obřím dole Obří důl má příčný profil v podobě písmene U.
SOUTOK Úpy (vpravo) a Modrého potoka (vlevo) Tzv. klauzy sloužily k regulaci toku.
Lanová dráha na Sněţku Lanovka se skládá ze dvou úseků. Převýšení činí 680 m. Lanová dráha je v provozu od roku 1949.
o
Lanovka na Sněţku Výchozí bod je stanice Pec pod Sněžkou (890 m n.m), délka úseku na Růžovou horu (1354 m n.m.) je 1560 m a z Růžové hory na Sněžku je délka úseku 1967 m.
Přestupní stanice na Růţové hoře Smrkový porost přechází v porost borovice kleč.
Vegetační stupně na Sněţce
Alpínský stupeň (1450 až 1602 m n.m.) severské a alpínské mechy, lišejníky, nenáročné traviny a byliny, pouze 4 středoevropské vrcholy v tomto stupni, kolem 1500 m n. m.
Subalpínský stupeň (1200 až 1450 m n.m.) Borovice horská – kleč pokrývá zejména jižní a východní svahy Sněžky. Původní krkonošská dřevina sahá až do 1450 m n. m.
Stupeň montánní rozmezí 800 až 1200 m n. m horské smrky
Submontánní (400 až 800 m n.m.) Listnaté a smíšené lesy ( buk lesní, javor klen, jasan ztepilý, olše šedá, jeřáb ptačí, česnek medvědí, sasanka hajní, sasanka pryskyřníkovitá).
Kamenné moře na svahu Sněţky rozsáhlé kamenné sutě tvořené svory, fylity, pozůstatek mrazového zvětrávání lišejníková tundra
Horní hranice lesa Pozvolný přechod ze stupně montánního v stupeň subalpínský.
Vlajkový strom Převládající proudění větrů v určité oblasti ovlivňují vzhled stromů, zejména osamocených stromů. Podle větví lze určit převládající směr větru.
OPAKOVÁNÍ • Jaké vegetační stupně najdeš v pohoří Krkonoše? • V jakém dalším pohoří v ČR najdeš vegetační stupeň horské tundry? • Jak se nazývají nejznámější rekreační střediska Krkonoš? • Kdy vznikl KRNAP?
