33. hodina – Vznik a vývoj kontinentů Litosférické vrstvy – rozlámané celistvé části litosféry pohybují se velmi pomalu po plastické části svrchního pláště v místech jejich dotyku – častá zemětřesení a sopečná činnost hranice vymezují jednotlivé kontinenty
-
Kontinent – pevnina, která vyčnívá nad hladinou světového oceánu Světadíl: vznik – různé části pevniny se vyvíjely odlišně - historicky – různé dějinné události, - kulturně – různý vývoj kultury - společensky - různé vnímání zařazení člověka do společnosti - 7 – Afrika, Antarktida, Asie, Austrálie a Oceánie, Evropa, Severní Amerika, Jižní Amerika Rozdíl:
kontinent Eurasie x světadíly Evropa, Asie kontinent Amerika x světadíly Severní a Jižní Amerika
Vývoj kontinentů – jejich rozložení nebylo vždy takové, jaké je dnes -
před 200 miliony let – Pangea - jediná „velká prapevnina“ - obklopená oceánem
-
před 180 miliony let – rozdělení na dvě části - Laurasie (sever) - Gondwana (jih)
-
před 60 miliony let – dalším dělením se vytvořily dnešní kontinenty
-
dnes – vzájemné oddalování se – pohyb není dokončen
-
Indie byla samostatným kontinentem – poté se připojila k Asii
-
Severní Amerika se oddělila od Laurasie, Jižní Amerika od Gondwany - původně oddělené kontinenty
- hlavní důvod, proč na různých místech světa žijí odlišné druhy zvířat 5) Učebnice str. 11
34. hodina – Projevy pohybů litosférických desek Projevy pohybů litosférických desek – 1) Zemětřesení 2) Sopečná činnost Zemětřesení – krátkodobé otřesy zemského povrchu - vyvoláno uvolňujícím se tlakem v horninách – důsledek střetu litosférických desek - zlom – puklina na střetu litosférických desek - místo nejčastějšího projevu zemětřesení - př. západní pobřeží Ameriky, východ Asie, ostrovy mezi Asií a Austrálií, pohoří Kavkaz, Turecko, Írán, Středomoří - hypocentrum (ohnisko zemětřesení) – bod vzniku zemětřesení (největší tlak v horninách) -
epicentrum – bod na zemském povrchu ležící nad hypocentrem
-
zemětřesné vlny – zemětřesení se šíří po vlnách – slábnou s rostoucí vzdáleností od hypocentra
-
seismograf – přístroj používaný k zaznamenávání zemětřesení
-
Richterova stupnice – 12 stupňů – na nich se porovnává síla otřesů - dosud nejsilnější zemětřesení – ve státě Chile (9,5 stupňů) - 5 000 lidských obětí
-
Tsunami – mořské vlny vyvolané otřesy na dně oceánů - rychle se šíří k pevnině - na širém moři jen několik cm x na pevnině až desítky metrů
4) Učebnice str. 12-13 5) Referát – Tsunami – popište podrobně, jak vznikají a najděte, jaké katastrofy způsobily – o katastrofách získejte co nejvíce informací, jak se chová moře před vpádem tsunami na pevninu? atd.
35. hodina – Sopečná činnost Sopečná činnost – nejčastěji v místě střetu litosférických desek 1) Zánik zemské kůry – deska, která se podsouvá pod druhou se ve velké hloubce roztaví – vznik sopky 2) Vznik zemské kůry – pohybují-li se litosférické desky směrem od sebe, v zemské kůře se vytvoří průrva – do ní se dostane roztavená hornina – vznik hor a pohoří Sopka (vulkán) – vyvýšenina na zemském povrchu vzniklá sopečnou činností -
vznik – pohybem litosférických desek dochází k roztavení hornin - magma (roztavená hornina) - sopouch (tzv. podzemní komín) – tudy magma vyvěrá na povrch - sopečný kužel – útvar v okolí sopouchu vytvořený tuhnutím magmatu na povrchu (v sopce) - sopečný kráter – vrchol sopečného kužele – tudy se magma dostává mimo sopku - láva – horká hmota vzniklá výtokem magmatu ze sopky na povrch
Varování před výbuchem sopky – několik projevů – a) často mu předchází zemětřesení b) dunění c) změna tvaru sopky - výlevu lávy předchází chrlení popílku do ovzduší - někdy jsou ze sopečného kráteru vyvrhovány kameny nebo bloky skal – tzv. sopečné bomby - je-li v blízkosti sopky podzemní voda – ze sopky vychází pára - gejzíry – prudké vývěry horké vody nasycené plyny a minerály 1) Učebnice str. 13-15 Referát – 1) Vesuv a Pompeje – zjistěte co nejvíce zajímavostí. 2) Zjistěte podrobnosti o dalších přírodních katastrofách – zemětřesení nebo výbuch sopky
36. hodina – Přírodní katastrofy Sopky – dělení – a) činné – občas se projevují b) spící – už dlouho se neprojevily, ale stále nejsou vyhaslé c) vyhaslé – už nikdy nebudou „soptit“ Vesuv – sopka v Itálii - 79 př.n.l. – ničivý výbuch sopky - celé město Pompeje zalito lávou - dodnes zachováno téměř v původním stavu sopka Svaté Heleny (USA) – výbuch roku 1984 - doprovázen vznikem vln o výšce 150 patrové budovy - za první dvě minuty zničeno 10 milionů stromů výbuch sopky Santorini – 1500 př.n.l. - vznik 150 m vysokých vln Tsunami - zaplavily ostrov Kréta – zánik vyspělé minojské civilizace Island – využívání sopečné činnosti k ohřevu vody a k vytápění skleníků Kanárské ostrovy – přeměna ztuhlé lávy v úrodnou půdu Přírodní katastrofa – jev, který ohrožuje člověka a zásadně změní krajinu -
ochrana – opustit rizikovou oblast - možnost evakuace i velkého počtu lidí - je třeba se vždy pokusit zabránit panice
1) Učebnice str. 15 – 16
37. hodina – Zemský povrch Zemský povrch – svrchní vrstva zemské kůry -
je utvářen: a) Vnitřními přírodními činiteli b) Vnějšími přírodními činiteli
Vnitřní přírodní činitelé – utvářejí horotvornou činností různé tvary zemského povrchu (př. hory, pohoří) - vrásnění, kerná činnost, sopečná činnost, zemětřesení Vnější přírodní činitelé – dotvářejí zemský povrch - svou činností jej narušují a zarovnávají - př. voda (déšť, řeky, led), vítr, teplota, rostliny, živočichové, člověk 1) Učebnice str. 13 2) Ref – Zjistěte, kde se nacházejí pohoří Karpaty, Alpy, Pyreneje, Himaláj, Ťan – Šan, Harz, Schewarzwald – jakou mají nejvyšší horu (kolik měří). Zjistěte zajímavosti o těchto pohořích.
38. hodina – Vrásnění, kerná činnost Vrásnění:
vrásy – prohyby litosférických desek - dochází k nim v místě dotyku dvou litosférických desek -
vede ke vzniku velkých horských celků – tzv. pohoří – př. Karpaty, Alpy, Pyreneje, Himaláje
-
sedlo vrásy – část, vyklenutá nahoru – tvoří horské hřbety koryto vrásy – část prohnutá dolů – tvoří horská údolí
-
v Evropě – proběhl proces vrásnění v dávné minulosti, dnes již nepokračuje
-
někde probíhá dosud – př. Indonésie, Indie
Kerná činnost – proces vzniku kerných pohoří - pukliny a zlomy – vznikají, pokud na horniny zemské kůry působí příliš vysoký tlak a ty se už nemohou dále prohýbat - kry – menší části zemské kůry – roztrhány podél zlomů - kerná pohoří – vznikají v důsledku dalšího tlaku na kry – ty se buď vysunují vzhůru, posouvají do stran nebo dochází k jejich poklesům - př. Ťan – Šan (Asie), Harz, Schwarzwald (Německo) - vyzdvižení ker – zkameněliny mořských živočichů se mohou nacházet i ve vysoké nadmořské výšce 1) Učebnice str. 18 – 19 2) Referát – 1) Co je to amonit – kde žili, kde jsou jejich naleziště, zajímavosti 2) Kilimandžáro, Mauna Kea, Milešovka, Island, Havajské ostrovy – zjistěte, co to je, kde se nacházejí, jak vznikly a další zajímavosti
39. hodina – Sopečná činnost Sopečná pohoří – vznikají v místech, kde při sopečné činnosti vystupuje magma na povrch - v ČR např. České Středohoří – Milešovka je vyhaslou sopkou Sopečný ostrov – k výlevům magmatu dochází i na dně oceánů - vznik – dosáhne-li podmořská sopka nad hladinu oceánu - př. Island, Havajské ostrovy Nejvyšší sopky – pevninská – Kilimandžáro (východní Afrika) – 6 000 m.n.m. podmořská – Mauna Kea (Havajské ostrovy) - +/- 9 000 metrů vysoká - z toho 4 000 m nad hladinou Korálové ostrovy (atoly) – původně sopečné ostrovy v mělkých teplých tropických mořích -
kolem nich se tvoří korálové útesy – spojení odumřelých schránek korálů (mořských živočichů) sopečný ostrov se svou vahou začne zanořovat do mořského dna s poklesem ostrova se na jeho místo šíří korálový útes po zániku ostrova zbude korálový útes přibližně kruhového tvaru
Zemětřesení – může způsobit náhlé sesuvy hornin nebo pokles části zemského povrchu -
někdy může vést ke vzniku propasti – pokud způsobí propad stropu jeskyně
1) Učebnice str. 20 2) Referát – 1) Co je to Tichooceánský ohnivý prstenec? Kde se nachází? Zajímavosti. 2) Korálový ostrov – kde se zejména nacházejí, význam pro přírodu,příčiny jeho ohrožení, další zajímavosti
Příště bude písemka – od krajinné sféry
40. hodina – Vnější přírodní činitelé 1) Písemka Vnější přírodní činitelé – dotvářejí a zarovnávají zemský povrch Působení a) vody (déšť, řeka, led) b) větru c) teploty d) rostlin e) činností zvířat a člověka Zvětrávání - narušení zemského povrchu a pozvolný rozpad hornin v důsledku činnosti vnějších přírodních činitelů - vede k postupnému zarovnávání povrchu Působení vody: 1) Dešťová voda – v atmosféře se voda sloučí s jinými prvky – vznikne slabě kyselý roztok – tzv. kyselý déšť – dostává se do puklin hornin – hornina měkne a drolí se -
voda dokáže ve vápenci vytvořit jeskyně s krápníkovou výzdobou – prasklinami se dostane do podzemí – zde vytvoří podzemní jezírka – voda v nich chemicky rozpouští vápenec – když hladina podzemní vody klesne – zůstávají nejrůznější chodby a prostory – tzv. jeskyně – mnohdy se tu na stěnách začnou tvořit krápníky
-
kras – vápencová krajina s jeskynním systémem – př. Moravský kras
Učebnice str. 21 Referát: 1) Moravský kras – zjistěte, kde leží a mnoho zajímavostí o něm - Punkva, Macocha atd. - nalezněte na netu další krasové oblasti v ČR, řekněte, kde jsou a zjistěte o nich další zajímavosti 2) Stalagnit, Stalaktit, Stalagnát – zjistěte, co to je, čím se liší a jak každý z nich vzniká
41. hodina – Působení tekoucí vody a ledu Působení tekoucí vody – při větším dešti a při tání ledu se voda hromadí v mělkých sníženinách na povrchu svahů – dále stéká ve tvaru svahu – soustřeďuje se do stružek – potoků - řek koryto řeky – vyhloubenina vzniklá činností vodních toků - dále se prohlubují – vznikají protáhlé sníženiny – tzv. říční údolí horní tok – řeky - tu překonávají velké výškové rozdíly – mají velkou sílu - unášejí s sebou různý materiál – pomocí něj obrušují a vymílají (prohlubují a rozšiřují) dno koryta – modelují tak krajinu kaňony – dlouhé a hluboké zářezy ve tvaru písmene V vzniklé působením vodních toků vodopády – vznikají tam, kde jsou stupně tvrdších hornin - voda vymílá mělčí horniny za nimi – tvoří se srázy - př. Niagárské vodopády – mezi Kanadou a USA dolní tok – malé výškové rozdíly – voda teče pomalu - unášený materiál se tu usazuje – vytváří naplaveniny Půdní sesuv – vodou nasáklá půdní masa, která se dá po dešti do pohybu ze svahu dolů – může být velmi ničivý – př. Indie Působení ledu – horské ledovce – vznikají vysoko v horách, kde teploty po většinu dne klesají pod bod mrazu - při více srážkách ledovec roste – unáší s sebou i velké balvany – obrušuje zemský povrch – vytváří se údolí ve tvaru písmene U - pleso – ledovcové jezero led – voda se dostane do skalní pukliny – zmrzne – puklina se rozpíná a skála se drolí
1) Učebnice str. 22 -23 2) Referát – Uveďte názvy 5 kaňonů a 3 ples – kde se nacházejí? Zjistěte o nich zajímavosti.
42. hodina – Působení větru Působení větru: - silný vítr dokáže unášet různý materiál (př. přach, písek, kamínky) - nárazem do skal a kamenů dochází k jejich obrušování - tam, kde vítr slábne – unášený materiál se ukládá - př. v pouštích vznikají písečné přesypy – tzv. duny - vanoucí vítr půdu též vysušuje Půdní eroze – odnos vysušené půdy - problém – odnos úrodné půdy – půda ztrácí úrodnost - obrana – výsadba půdu zpevňujících rostlin - výsadba větrolamů – dlouhé husté pásy stromů a keřů - účel – snížit rychlost větru Rozšiřování pouští vinou člověka – do oblastí, kde dříve rostly stromy a tráva - člověk vykácel stromy a na jejich místě nechal pást velká stáda dobytka - půda je tak bez ochrany rostlin - vítr ji dále vysušuje a odnáší ji – na její místo se dostává písek z pouště - př. rozšiřování Sahary na jih do Sahelu Mořské břehy – rozrušování vlnami, které jsou vytvářeny větrem – vznik útesů Působení teploty -
předměty vystavené vysokým teplotám zvětšují svůj objem v létě tak může část skály prasknout – vznikne puklina další zvětrávání pomocí vody, větru, ledu, kořínků rostlin skála se podél pukliny drolí
Působení rostlin -
rostliny pronikají svými kořeny do skalních puklin – rozrušují je jiné rostliny svými kořeny půdu zpevňují a brání tak odnosu
Působení člověka - př. kácení lesa, těžba nerostů, narovnávání koryt vodních toků, stavba přehradních nádrží - s krajinou je třeba zacházet šetrně – jinak to může mít ktastrofální následky 1) Učebnice str. 23 – 24 2) Referát – Najděte na internetu, kdy, kde a jak docházelo k narovnávání vodního toku řeky Vltavy – zajímavosti
43. hodina – Tvary zemského povrchu Členění zemského povrchu a) vertikální (výškové) – podle nadmořské výšky a rozdílu nadmořských výšek b) horizontální (povrchové) – podle členitosti pobřeží pevniny Vertikální členění: 1) dle nadmořské výšky – výška nad hladinou moře a) nížiny – nadmořská výška 0 – 200 m.n.m. - př. Polabská nížina – teplé oblasti s úrodnou půdou b) vysočiny – nad 200 m.n.m. - př. pohoří podél hranic ČR 2) dle rozdílů nadmořských výšek – na základě rozdílů mezi nejnižším a nejvyšším bodem oblasti a) Rovina – krajina s rovným či mírně zvlněným povrchem - výškový rozdíl – do 30 metrů - usazuje se tu materiál unášený řekami - Plošina – rovina ve vyšších nadmořských výškách - př. Tibetská náhorní plošina b) Pahorkatina – pozvolné svahy, mělká údolí - výškový rozdíl do 150 metrů - v ČR nejčastější c) Vrchovina – pestrá krajina – příkřejší svahy, hlubší údolí - výškový rozdíl do 300 metrů d) Hornatina – příkré svahy, hluboká údolí – velký spád řek - výškový rozdíl do 600 metrů e) Velehornatina – velmi příkré svahy, hluboce zaříznutá údolí - vrcholky často pokryté sněhem a ledem i v létě - výškový rozdíl nad 600 metrů - př. Tatry, Alpy – horolezectví, vysokohorská turistika
1) Učebnice str. 26-27 2) Referát – co jsou to prolákliny? Kde se na Zemi nacházejí? Zajímavosti. 3) Domácí úkol – k a-d přiřaďte území v ČR
44. hodina – Horizontální členění Horizontální členění – týká se členitosti pobřeží kontinentů - pobřeží vždy členěno zálivy, poloostrovy, ostrovy atd. Dno světového oceánu 1) Pevninský šelf – část pevniny zatopená vodou - hloubka max. 200 metrů - tvořen pevninskou zemskou kůrou - oblast bohatá na drobné mořské živočichy - často těžba ropy a zemního plynu – znečištění moří 2) Pevninský svah – část dna oceánu, která navazuje na pevninský šelf - prudce se zvažuje – často hloubka až 3 km - tvořen pevninskou zemskou kůrou 3) Oceánská pánev – rozlehlé oblasti pokryté mořskými usazeninami - hloubka okolo 5 km - tvořeny oceánskou kůrou 4) Středooceánský hřbet – podmořské pohoří - vzniká v místech, kde dochází k rozpínání oceánského dna - někdy jeho nejvyšší vrcholky sahají až nad hladinu – ostrov – př. Island 5) Hlubokooceánské příkopy – protáhlé sníženiny hluboko zařízlé do oceánského dne - některé až 10 km - naprostá tma a velký tlak - nejhlubší – Mariánský příkop Úkoly str. 29 dole Úkoly str. 30 - 32 Učebnice str. 28 – 29 Referát – 1) Život v hlubokooceánských příkopech – zajímavosti 2) Těžba ropy a zemního plynu na dně oceánů – kde se těží, zajímavosti, rizika, Domácí úkol – do sešitu překreslit schéma mořského dna
45. hodina – Atmosféra Úkoly str. 29 dole Úkoly str. 30 - 32 Atmosféra – vzdušný obal Země - tvoří ji směs plynů – tzv. vzduch - atmosféra a voda v kapalném skupenství byly dříve též na Marsu Složení vzduchu – a) kyslík (21 %) – dýchání živých organismů b) dusík (78 %) c) ostatní plyny (1 %) – oxid uhličitý (CO2) – rostliny ho při fotosyntéze přeměňují v kyslík - ozon (O3) – pohlcuje nebezpečné ultrafialové záření - vzácné plyny - minimum - vodní pára – jejich hromaděním vzniká oblačnost – z ní atmosférické srážky Význam atmosféry – podmínka života - ochrana před škodlivým kosmickým zářením - zajišťuje relativně stálou teplotu na Zemi (+/- 15 °C) - zabraňuje velkému kolísání teploty mezi dnem a nocí - ochrana před kosmickými objekty – ty v ní často shoří
1) Učebnice str. 33-34 2) Referát – Ozonová díra - co to je, co jí způsobuje, čím je nebezpečná, co je velkým problémem?
46. hodina – Vrstvy atmosféry Vrstvy atmosféry – 1) Troposféra 2) Stratosféra (její součástí je Ozonosféra) 3) Vyšší vrstvy atmosféry Troposféra – vzdálenost od Země 0 - 11 km - soustředí se v ní většina hmoty atmosféry a všechna vláha - odehrávají se v ní složité děje – tzv. počasí - na kosmických snímcích – tenká namodralá vrstvička Stratosféra – vzdálenost od Země 11 – 50 km - nelze v ní dýchat - velmi nízké teploty - není tu život - Ozonosféra - 25 – 30 km od povrchu Země – je tu nahromaděn plyn ozon - ochrana Země před nebezpečným UV zářením Vyšší vrstvy atmosféry – nad 50 km od povrchu Země - velmi řídké - za nimi meziplanetární prostor Ozonová díra – v ozonosféře se vyskytují místa s menším množstvím ozonu - vznik – ovlivněn látkami, které vyrábí člověk - př. spalování pohonných hmot (auta, letadla) freony (v minulosti součást sprejů a chladících zařízení) - důsledek – přes ozonosféru proudí větší množství škodlivého UV záření - vyšší výskyt rakoviny kůže, očních chorob, nižší imunita atd. - je třeba mazat se krémem s vyšším UV faktorem a sluneční brýle s UV filtrem Učebnice str. 34 – 35 - Opakování str. 35 Referát – Skleníkový efekt – co to je, co ho způsobuje, v čem je dobrý, v čem nebezpečný, funkční schéma
47. hodina – Atmosféra Písemka Počasí – okamžitý stav ovzduší - vzniká v troposféře - zkoumá ho vědní obor meteorologie - zkoumá se – teplota vzduchu, oblačnost, atmosférické srážky, atmosférický tlak, vítr Teplota vzduchu – měří se – ve stupních Celsia (°C) - v USA – stupnice Fahrenheita (°F) -
velmi proměnlivá – mění se v průběhu dne i roku - v ČR – v průběhu dne relativně málo (+/- 10 °C) - léto – nejvyšší teploty přes 30 °C - zima – výjimečně pod –20 °C
-
rekordy – nejvyšší teplota – Libye: 58 °C - nejnižší teplota – Antarktida: -89 °C
Oblačnost – vzniká nahromaděním vodní páry v troposféře - dělení dle tvaru: 1) Kupovitá oblačnost – oblaka mají „květákovitý“ tvar - v létě - někdy přerostou v bouřkový mrak – přívalové deště, kroupy, blesky 2) Slohovitá oblačnost – šedá, jednolitá pokrývka oblohy - podzim a zima – méně vydatné, ale déle trvající srážky
Učebnice str. 36 -37 Referát – a) Na netu najděte hodnoty průměrných teplot v jednotlivých ročních obdobích pro nejchladnější a nejteplejší oblasti ČR. Porovnejte je. b) Změřte teploty v rámci jednoho dne – v 7, 14, 21 hod. Dle vzorečku na str. 37 vypočítejte průměrnou denní teplotu. c) Zjistěte na netu, jak se počítá průměrná měsíční teplota.
48. hodina – Srážky, tlak, vítr Mlha – nahromadění mikroskopických kapiček, které se vznášejí v ovzduší při zemském povrchu - pokud se dohlednost sníží pod 1 km Atmosférické srážky – vznikají z nahromaděné oblačnosti - nejčastěji dopadají na zemský povrch v podobě deště -
mrholení – jsou-li padající kapičky velmi malé kroupy – různě velké kousky ledu o rozměru i několik cm sněžení – srážky typické pro zimní měsíce
-
měří se v milimetrech výšky – př. 1 mm na 1 m2 – tzn. na tuto plochu dopadl 1 litr vody přístroj na měření – srážkoměr
-
v ČR za 1 rok průměrně 500 – 700 mm vody
Atmosférický tlak – síla, kterou působí atmosféra na zemský povrch -
měří se v jednotkách: Pascal přístroj na měření – barometr
-
s rostoucí nadmořskou výškou klesá – snižuje se výška atmosféry působící shora
Vítr – pohyb vzduchu podél zemského povrchu -
zjišťuje se jeho rychlost a směr
-
rychlost – v metrech za sekundu - v ČR – běžně do 10 metrů za sekundu - v bouřích kolem 30 metrů za sekundu - nejsilnější bouře na Zemi – přes 85 m.s-1 (tj. přes 300 km.hod-1)
-
směr – určen zeměpisným směrem odkud vítr vane - př. západní vítr – vane od západu na východ - v ČR nejčastěji od severozápadu
Příště bude písemka – od vnějších přírodních činitelů 1) Učebnice str. 37 -39 2) Referát – 1) Podívejte se večer v TV na předpověď počasí – co vše obsahuje? Zapište si to, co tam bylo řečeno – porovnejte to se stavem počasí. 2) Podívejte se na www.chmi.cz – najděte tam radar a Aladin – popište, co to je a jak se v tom orientovat.
49. hodina – Vítr Písemka Vznik větru – příčina: nerovnoměrné zahřívání vzduchu na Zemi – to je ovlivněno: rotací Země kolem osy, oběhem Země kolem Slunce, nerovnoměrným rozložením pevniny, oceánů, pohoří, vegetačního krytu apod. - proto se na Zemi vyskytují pásy vysokého a pásy nízkého tlaku vzduchu – kde je zemský povrch více ohříván, tam teplý vzduch stoupá vzhůru a na jeho místo se tlačí vzduch studenější – proto tam je tlaková níže - oblasti vysokého tlaku – póly, obratníky - oblasti nízkého tlaku – polární kruh, rovník - vítr poté vyrovnává tyto nerovnosti – proudí z oblastí vysokého tlaku vzduchu do oblastí tlaku nízkého - důsledkem otáčení Země se vítr stáčí na severní polokouli doprava a na jižní polokouli doleva – tzv. Coriolisova síla Domácí úkol – obkreslete si do sešitu schéma ze str. 41 Učebnice str. 40 -41
50. hodina – Vítr Beaufortova stupnice – dělení větru dle jeho síly - pojmy – bezvětří, vánek, slabý vítr, mírný vítr, dosti čerstvý vítr, čerstvý vítr, silný vítr, prudký vítr, bouřlivý vítr, vichřice, silná vichřice, mohutná vichřice, orkán (př. v roce 2007 orkán Kyrill – na Sněžce až 216 km za hodinu) Pravidelné větry – větry, které vanou bez ohledu na roční dobu Pasáty – větry vanoucí od obratníků k rovníku (VT → NT) - na severní polokouli – vanou od severovýchodu - na jižní polokouli – vanou od jihovýchodu - pasát vanoucí z oceánu - vlhký - pasát vanoucí z pevniny – suchý -
Západní proudění mírných šířek – větry vanoucí od obratníků k polárním kruhům - severní polokoule – od jihozápadu - jižní polokoule – od jihovýchodu
Referát – Zjistěte co nejvíce o orkánu Kyrill (2007) – kde vznikl, kudy vál, co zničil, zajímavosti Uč. str. 40 - 41
52. hodina – Druhy větrů Sezónní větry – větry, jejichž proudění závisí na ročním období Monzuny – podstata – v létě se pevnina ohřívá a v zimě ochlazuje rychleji než oceán - v létě – vanou od oceánů nad pevninu – oblačnost a srážky - v zimě – vanou z pevniny nad oceán – suché a chladné - výskyt – zejména jižní a jihovýchodní Asie Tropické cyklony – nejsilnější bouře - nejvyšší rychlost větru 1) nad oceánem - vznikají v nejteplejších oblastech oceánů a) uragány b) hurikány (u Ameriky) c) tajfuny (jihovýchodní Asie) - podoba – mohutné víry o průměru mnoha stovek km - rychlost větru – až přes 350 km za hodinu - trvání – několik dnů - páchají obrovské škody 2) nad pevninou – tornáda – nejvíce v USA – př. povodí řeky Mississippi - rotující vzdušný vír v podobě trychtýře o průměru desítek až stovek metrů - působí jen na malých územích, ale zanechávají za sebou zdevastovaná území - rychlost – až 400 km za hodinu - v ČR jen velmi ojediněle – velmi slabá 1) Učebnice str. 41 – 42 2) Referát – Vyberte si dva konkrétní hurikány – řekněte jejich jména - porovnejte - kudy procházely - co vše poničily - najděte další zajímavosti
53. hodina – Podnebí Země Podnebí – dlouhodobý průměrný stav počasí na určitém místě - jiný název - klima - různé oblasti na Zemi mají různé podnebí Podnebné pásy – 3 základní typy podnebných pásů 1) Teplý (tropický) pás – teplé a deštivé počasí - kolem rovníku 2) Mírné pásy – mezi obratníky a polárními kruhy - střídání 4 ročních období 3) Studené (polární) pásy – kolem pólů - velmi chladné -
přechod mezi pásy je pozvolný
-
2 přechodné pásy – 1) Subtropický pás 2) Subpolární pás
Vliv oceánů na podnebí – oceán – a) v létě shromažďuje část slunečního tepla – uvolňuje ho v zimě - podnebí v blízkosti oceánů je v létě chladnější a v zimě teplejší než ve vnitrozemí b) Podnebí v blízkosti oceánů je deštivější než ve vnitrozemí c) zmírňuje teplotní rozdíly mezi rovníkovými a polárními oblastmi – vliv oceánských proudů př. Severoatlantský oceánský proud – způsobuje teplejší podnebí Skandinávie - voda u poloostrova Kola (Severní ledový oceán) nezamrzá 1) Domácí úkol – překreslete schéma ze str. 43 2) Učebnice str. 43 3) Referát – Golfský proud – co to je, odkud kam proudí, jak souvisí s jevem El Nino, další zajímavosti
54. hodina – Změny podnebí Vlivem činnosti člověka – změna klimatu – oteplování na pólech - ochlazování na rovníku - zvýšená četnost extrémních klimatických jevů v mírném pásu Oteplování planety jako celku – za posledních 100 let se planeta Země oteplila o několik desetin °C - tání ledovců – zvyšování hladiny světového oceánu - ohrožení pobřežních států - změna ekosystémů – bude se muset vytvořit nová rovnováha – pokud se bude planeta stále oteplovat – nestačí se vytvořit fungující ekosystém - šíření tropických nemocí Skleníkový efekt – Většina tepla Slunce je pohlcena zemským povrchem – část se odráží zpět do vesmíru - na Zemi vinou činnosti člověka dochází k narušování této rovnováhy - do atmosféry vypouští velké množství plynů – zejména oxid uhličitý (CO2) - spalování ropy a uhlí - tyto plyny se zachycují v atmosféře – vrací odražené teplo zpět na Zemi – oteplování zemského povrchu Příroda – dokáže dorovnat zvýšené množství CO2 v ovzduší - zelené rostliny – fotosyntéza – přeměna v kyslík - problém – člověk kácí velké plochy tropických deštných lesů v rovníkových oblastech – tzv. plíce světa – dosud přeměna velkého množství CO2 v kyslík 1) Učebnice str. 44 2) Učebnice str. 45 – souhrnné opakování
55. hodina – Voda Voda – nenahraditelný přírodní zdroj - podmínka života na Zemi - bez vody hyne život a z krajiny se stává poušť - slaná (97%) a sladká (3%) Hydrosféra – vodní obal planety – veškerá voda na Zemi Hydrologie – vědní obor, který se zabývá výzkumem vody v krajině Vodstvo na Zemi – 1) oceánská voda 2) pevninská voda Oceánská voda – slaná - největší zásoba vody na Zemi - 5 oceánů – Tichý, Atlantský, Indický, Jižní (vymezen roku 2000), Severní ledový -
moře – části oceánů při okrajích pevnin - typy – a) Vnitřní – obklopeno souší – př. Černé moře - s oceánem ho spojuje jen průliv – tj. zúžená část oceánů mezi pevninami nebo mezi pevninou a ostrovem - př. průliv Bospor – spojuje Černé a Marmarské moře - odděluje Balkánský poloostrov od poloostrovu Malá Asie
1) Učebnice str. 47 2) Domácí úkol – 1) Měření spotřeby vody – poproste rodiče, aby Vám umožnili přístup k vodoměru – zeptejte se jich, jak se na něm čte spotřeba vody. Pomocí něho pak zjistěte, jaká je vaše spotřeba vody za víkend 2) Do sešitu vypište názvy 5 vnitřních moří, 10 okrajových moří a 8 průlivů – k nim připište, kde se nacházejí 6) Referát – kanál La Manche – kde je, zajímavosti – tunel, zaměřte se na to, jak se ho lidé pokoušejí přeplavávat – rekordy a průběhy plaveb, kteří Češi ho přeplavali – kolik jich zhruba bylo, zajímavosti
56. hodina – Vodstvo na Zemi Průliv La Manche – spojuje Severní moře s Atlantským oceánem - v nejužším místě široký 34 km - první Čech, který ho přeplaval – František Venclovský Břežní čára – místo, kde se oceán stýká se souší Pobřeží – území kolem břežní čáry - bývá členité Záliv – části oceánů, které vnikají do pevniny – př. Perský, Mexický Poloostrov – části pevnin, které vybíhají do oceánů a moří – př. Apeninský Oceánská voda – pro její slanost ji není možné přímo využívat k pití ani k zavlažování půdy - voda, která se odpařuje je ale sladká Pevninská voda – sladká -
dělení – 1) Voda povrchová 2) Voda podpovrchová 3) Voda v ledovcích
-
Povrchová voda – 1) Vodní toky – a) řeky b) potoky 2) Vodní nádrže – a) Přirozené vodní nádrže b) Umělé vodní nádrže
1) Učebnice str. 47 -48 2) Domácí úkol – vypište do sešitu názvy 8 zálivů a 8 poloostrovů – k nim připište, kde se nacházejí 7) Referát – Zjistěte zajímavosti o rybníkaření na Třeboňsku a na Pardubicku v historii
57. hodina – Pevninská voda Přirozené vodní nádrže – 1) Jezera – př. Černé a Čertovo na Šumavě - prohlubně zaplavené vodou, které vytvořila příroda a) průtočné – vodu sem přivádějí i ji odsud odvádějí vodní toky - př. Bajkal (Rusko) b) bezodtoké – v suchých oblastech - řeky sem vodu přivádějí, ale ta neodtéká - př. Aralské jezero (Rusko) 2) Bažiny – př. Jeseníky, Šumava - trvale zamokřená území souvisle pokrytá vlhkomilnými rostlinami Umělé vodní nádrže – vytvořeny člověkem 1) Přehradní nádrže – uměle vytvořený prostor, který vznikl přehrazením vodního toku pomocí hráze – př. Lipno - využití – výroba elektrické energie - zásobování pitnou vodou - zadržování vody při povodních 2) Rybník – uměle vytvořená mělká nádrž s přírodním dnem, která vznikla nasypáním zemní hráze - př. Rožmberk – největší rybník ve střední Evropě - využití – chov ryb - odvodnění zamokřených území 1) Příště bude písemka 2) Učebnice str. 48 3) Domácí úkol – Vypište do sešitu názvy 8 jezer, 8 přehradních nádrží, 8 rybníků – k nim připište, kde se nacházejí 4) Referát – Rašeliniště – co to je, kde se nacházejí v ČR, zajímavosti
58. hodina – Znečištění vody 1) Písemka Podpovrchová voda – 1) Půdní voda – voda obsažená v půdě - důležitá pro růst rostlin 2) Podzemní voda – vsakuje se hlouběji, až ji zadrží nepropustné horniny - tvoří souvislou hladinu – viz studny Voda v ledovcích – ledovce – největší zásoba sladké vody na Zemi - nacházejí se v chladných krajinách 1) Pevninské ledovce – pokrývají rozsáhlé plochy v nejchladnějších oblastech - př. Antarktida, Grónsko 2) Horské ledovce – na úpatí velehor - v létě částečně tají - př. Alpy Znečištění vody – zásoby vody jsou na Zemi obrovské – vodní koloběh – neubývá jí -
vinou člověka ale dochází k úbytku kvalitní pitné vody
-
znečišťování – vina průmyslové a zemědělské činnosti - vina stoupající spotřeby vody v domácnostech
-
voda má samočistící schopnost – ale ta již nestačí na likvidaci cizorodých látek dodaných člověkem
-
výstavba čističek vod – zdaleka nejsou všude a nevyřeší vše
2) Učebnice str. 49 – otázky
3) Referát – 1) Antarktida - zjistěte o ní co nejvíce zajímavostí - kdo první dobyl jižní pól, vědecká pracoviště, zásoba nerostných surovin a spor o jejich těžbu - další zajímavosti 2) Znečištění vody člověkem – jak (podrobně), důsledky
59. hodina – Pohyb vody na Zemi Skupenství vody – jediná látka na Zemi, která se může vyskytnout ve 3 skupenstvích vedle sebe 1) Pevné skupenství – př. ledovec 2) Kapalné skupenství – př. oceán 3) Plynné skupenství – př. vodní pára -
mění skupenství dle přírodních podmínek – př. v závislosti na teplotě
Vodní oběh – Zdroj vláhy pro krajinu – atmosférické srážky – bez nich by se krajina změnila v poušť Voda v mracích – výsledek odpařování z oceánů Atmosférické srážky – a) vrací se přímo do oceánů b) padají na pevninu – zásobují krajinu vodou - v podobě vodních toků se vrací do oceánů Část vody na pevnině – a) vsákne se – stane se vodou podpovrchovou b) zachytí se na rostlinách c) stane se součástí ledovce - vždy se ale po určité době vrátí zpět do oceánu Termíny – srážky, výpar, povrchový odtok, podpovrchový odtok, vsakování vody, pramen, studna 1) Učebnice str. 50 -51 2) Domácí úkol – Nahraďte na str. 51 na mapce otazníky názvy oceánských proudů – do sešitu si napište jejich názvy
3) Referát – Povodně v ČR – zjistěte, kdy v ČR došlo k největším povodním v novodobé historii – porovnejte je, řekněte, čím byly způsobeny, co způsobily a další zajímavosti (1997, 2002 a další roky).
60. hodina – Pohyby vod v oceánech Oceán – neustále v pohybu a) Vlnění – vlny vznikají především činností větru - v silných bouřích mohou dosahovat i mnohametrových výšek - mořský příboj – stav, kdy valící se vlny narážejí na pobřeží a lámou se o ně b) Příliv a odliv – pokles a vzestup vodní hladiny c) Teplé a studené oceánské proudy – méně patrné – pohybují se pomalu - přenášejí ohromné masy vod - teplé – od rovníku do chladných oblastí - studené – ze studených do teplých oblastí Pohyb vody na pevnině – ovlivněn tvary zemského povrchu - voda v řece teče korytem od pramenu k ústí (vlévá se do jiné řeky nebo do oceánu) - průtok – množství vody, které proteče určitým místem koryta za 1 sekundu - zvyšuje se po dešti nebo při tání sněhu - říční síť – menší řeky se vlévají do větších, ty do ještě větších - tvořena všemi říčkami i řekami - povodí – území, ze kterého voda odtéká jedním hlavním tokem - úmoří – území, z něhož je voda řekami odváděna do jednoho moře - v ČR – Černé moře (Morava), Severní moře (Labe), Baltské moře (Odra) - rozvodí – hranice mezi sousedními povodími nebo úmořími - pravý a levý břeh řeky – určuje se ve směru toku řeky 1) Domácí úkol – Překreslete do sešitu schéma ze str. 52 2) Učebnice str. 51 – 52
3) Referát – Králický Sněžník – kde se nachází, zajímavosti, jak je důležitý z hlediska úmoří a rozvodí
61. hodina – Vodní škody, opakování Škody způsobené vodou: 1) Povodně – původ – a) na jaře, kdy v horských oblastech dochází k tání sněhu – voda se hromadí v řece – teče do nižších oblastí b) po dlouhých deštích - vody je někdy v korytech řek tolik, že se do nich nevejde – roztéká se pak do okolí (záplavová oblast) - př. v ČR – v poslední době největší v letech 1997, 2002 – ale i v jiných letech 2) Záplavy – na březích oceánů dochází občas k záplavě pobřežních oblastí - př. Bangladéš (Asie) – zahynuly při nich už statisíce lidí Hurikán Katrina – 2005 – zpustošeno město New Orleans (jih USA) tsunami – 2004 – pobřeží a ostrovy indického oceánu – 230 000 obětí 3) Nedostatek vody – neúroda, hlad, choroby Učebnice str. 53 – 54 – otázky Učebnice str. 55 – souhrnné opakování
62. hodina – Vznik a složení půdy Pedosféra – půdní obal Země Půda – jedna ze základních podmínek života na Zemi Úrodnost půdy – pro člověka nejdůležitější vlastnost půdy Zvětrávání – proces, který vede ke vzniku půdy - rozrušování hornin na zemském povrchu působením půdotvorných činitelů (př. voda, vzduch, střídání teplot) - horniny se rozpadají na menší částice – kamínky, písek, hlína, jíl - velmi dlouhý proces Složení půdy – 1) Neživá (anorganická složka) – zvětralá část hornin, půdní voda, půdní Vzduch - humus – nejúrodnější část půdy - soubor odumřelých organických látek živočišného i rostlinného původu v různém stádiu přeměny 2) Živá (organická) složka – kořeny živých rostlin, půdní živočichové a Mikroorganizmy - kypří půdu – umožňují pronikání vzduchu a vody do půdy 1) Učebnice str. 56 – 57 2) Referát – živočichové v půdě – jmenujte několik typicky půdních živočichů a najděte zajímavosti nejen o jejich životě
63. hodina – Půda Půdní eroze – odnos částic půdy na jiná místa a) vodní – činnost vody b) větrná – činnost větru Důvody úbytku půdy vlivem člověka – a) povrchová těžba nerostů b) výstavba domů, komunikací, skladů, nákupních center atd. c) ukládání odpadů Význam půdy – přírodní zdroj umožňující obživu pro obyvatele planety Země - životně důležitá pro všechny rostliny a živočichy, houby, mikroorganismy Ochrana půdy – je nutné zabránit kontaminaci – znečišťování půdy škodlivými látkami - př. pokud se při havárii vyloučí do půdy škodlivé látky – je nutné půdu odklidit pomocí strojů a poté ji recyklovat - je třeba předcházet jejímu úbytku Proces vzniku půd probíhá na různých místech zemského povrchu různě – ovlivňuje to : a) odlišnost geologického podloží b) rozmanitost podnebí (teplota, srážky, sluneční svit) c) odlišný vegetační pokryv 2) Uč. str. 58 3) Referát – 1) Proč je třeba chránit půdu? Způsoby ochrany půdy – zajímavosti o nich. 2) Rozdíl mezi vodní a větrnou erozí – přesně vysvětlete, jak, proč a kde k nim dochází
64. hodina – Půdní druhy Půdní druhy – dělení půd dle zrnitosti – určena velikostí zvětralých částeček, které půda obsahuje - závisí na druhu horniny a způsobu jejího zvětrávání 1) Půdy písčité – lehké půdy - obsahují velké množství kamínků a písku - nemají mnoho živin – málo úrodné - dobře vysychají a propouštějí vodu - nejčastěji v blízkosti vodních toků 2) Půdy hlinité – střední půdy - menší podíl kamínků a písku než půdy písčité - dostatek živin - dobře propouštějí vodu i vzduch - velmi úrodné - využívány v zemědělství k pěstování většiny plodin 3) Půdy jílovité – těžké půdy - malé množství kamínků i písku - mnoho jemných jílovitých částic - dobře zadržují vodu - nutnost je často kypřit – aby propouštěly vzduch
Půdní horizonty – jednotlivé barevně odlišené vrstvy půdy - jejich zastoupení a velikost závisí na přírodních podmínkách – podnebí, nadmořská výška, vegetační kryt - barevná odlišnost dána různým obsahem vody a živin, různou zrnitostí a zastoupením různých organizmů Domácí úkol – Udělejte si doma pokus ze str. 59 – do sešitu zapište výsledek pokusu Učebnice str. 59
65. hodina – Půdní typy Půdní typy: 1) Černozemě – půdy nížin - hluboká svrchní tmavá vrstva - v ní mnoho humusu a živin - velmi úrodné půdy – vhodné pro pěstování zemědělských plodin – hlavně obilniny 2) Hnědozemě – v blízkosti černozemí – méně humusu než černozemě - ve vyšších nadmořských výškách s dostatkem srážek - v oblastech listnatých lesů - zemědělsky hojně využívány - nutno je přihnojovat 3) Podzoly - méně úrodné půdy pahorkatin a vrchovin – méně živin - především pod jehličnatými lesy - pokud zemědělsky využívány – nutnost výrazně hnojit Učebnice str. 60 - 61 – otázky Učebnice str. 62 – souhrnné opakování Příště bude písemka 1) Referáty –
1) Tropické deštné lesy 2) Savany 3) Pouště a polopouště 4) Subtropická krajina 5) Travní porosty mírného pásu 6) Lesy mírného pásu 7) Tundra 8) Polární pustiny
66. hodina – Biosféra 1) Písemka Biosféra – tvořena různými živými organizmy – mikroorganizmy, rostliny, houby, Živočichové -
horní hranice – výška asi 11 km nad zemským povrchem dolní hranice – nejhlubší části světového oceánu (11 km pod hladinou moře)
Ekosystém – vzájemné propojení živých organizmů a jejich neživého prostředí - sítě vzájemných vztahů závislosti Ekologie – věda, která se zabývá vztahy organizmů mezi sebou navzájem a ke svému životnímu prostředí Základní jednotky života na Zemi – a) dostatek slunečního záření (světlo, teplo) b) voda c) vzduch d) půda Různé organizmy se přizpůsobují přírodním podmínkám, ve kterých žijí – sucho, vlhko, chlad, teplo atd. - přizpůsobují se barvou, velikostí těla, velikostí jednotlivých částí těla atd. - u lidí se v závislosti na přírodních podmínkách vytvořily rasy Výškové stupně – změna krajiny a životních podmínek s měnící se nadmořskou výškou - ve vyšších nadmořských výškách může být sníh a led i v oblastech rovníku - př. Kilimandžáro – necelých 6 000 m.n.m. – rovníková Afrika - v ČR – příklad změny krajiny s rostoucí nadmořskou výškou – listnaté lesy, smíšené lesy, jehličnaté lesy, kosodřeviny, lišejníky
2) Učebnice str. 63 – 65
67. hodina – Přírodní krajiny Typy přírodních krajin – od rovníku k pólům se mění složení rostlinných a živočišných společenstev 1) dělení:
1) Tropické deštné lesy 2) Savany 3) Pouště a polopouště 4) Subtropická krajina 5) Travní porosty mírného pásu 6) Lesy mírného pásu 7) Tundra 8) Polární pustiny
Tropické deštné lesy – v okolí rovníku – př. Amazonská nížina v Jižní Americe - druhově nejrozmanitější oblast na Zemi – pestrobarevná zvířata i rostliny -
velké množství srážek – ročně přes 3 000 mm srážek vysoké teploty velká vlhkost vzduchu malé kolísání teplot mezi dnem a nocí
-
hustá vegetace – málo velkých savců – z nich zejména opice
-
zvířata – zejména hmyz, ptáci (papoušci) a plazi
-
rostliny – tropické palmy, liány, orchideje
-
problém – kácení lesů z důvodu získávání zemědělské půdy a výstavby dálnic – velmi negativní dopad pro celou planetu – od roku 1995 zela polovina původních tropických deštných lesů
-
Afrika – gorily, kočkodani, - fíkus
-
Jižní Amerika – anakonda (největší had světa), lenochod, aligátor, jaguár, ryby (piraňa) - eben, mahagon (vzácná dřeva) - ananas
-
Asie – orangutan, tygr, krokodýl - bambus
1) Učebnice str. 66 -67 2) Referát – Zjistěte co nejvíce zajímavostí o životě jmenovaných zvířat i rostlin.
68. hodina – Monzunové lesy, savany Monzunové lesy – pokrývají oblasti, kde se v průběhu roku střídají období dešťů a sucha - zejména v Asii - v období dešťů – vegetace bujná a zelená - v období sucha – listí mnoha stromů opadává Savany – s rostoucí vzdáleností od rovníku srážek ubývá - střídání období dešťů a období sucha - travnaté pláně – v Africe - savany - v Jižní Americe – Ilanos - živočichové – zebry, gazely, žirafy, pštrosi, sloni, nosorožci - šelmy – gepardi, levharti, lvi - ptáci – supi - plodiny – batáty, bavlník, podzemnice olejná
1) Učebnice str. 67
2) Referát – Zjistěte co nejvíce informací o životě jmenovaných živočichů. Co to jsou batáty? Co se získává z podzemnice olejné? Další zajímavosti.
69. hodina – Pouště, polopouště Pouště – vyskytují se v suchých oblastech s nepříznivými podmínkami k životu - na okrajích přecházejí v polopouště - povrch – písčitý nebo kamenitý velké rozdíly teplot mezi dnem a nocí – vliv suchého vzduchu - ve dne velmi vysoké teploty – až 57 1C - v noci – chlad – někdy i pod bodem mrazu organizmy se přizpůsobili nedostatku vláhy rostliny – mají kožovité listy a ostny - kořeny se rozrůstají do velké šířky i hloubky - tzv. sukulenty – typický je kaktus – př. saguaro – stonek připomíná obrovský svícen - Mexico, USA - výška až 20 metrů - hmotnost až 10 tun - dožívá se až 200 let živočichové – štíři, plazi - mezi ojedinělými travním porosty – hlodavci (př. pískomilové) a malé šelmy (př. fenek) pouštní oázy – místo s výskytem podzemní vody 2) pěstuje se tu obilí, datlové palmy, zelenina 3) chov – velbloudi polopoušť – přechodná oblast mezi pouští a savanou (stepí) - nesouvislé porosty trav s ostrůvky písku
4) Učebnice str. 67 -68 5) Referát – 1) Zjistěte co nejvíce zajímavostí o životě jmenovaných zvířat. Zajímavosti o pěstování datlové palmy. 2) Najděte na mapě co nejvíce pouští – řekněte jejich názvy a řekněte čím se navzájem liší.
70. hodina – Subtropy, Travní porosty mírného pásu Subtropická krajina – oblast s mírnou deštivou zimou a horkým suchým létem - jiný název – středomořská krajina – vyskytuje se na severu Afriky a kolem Středozemního moře - stromy a keře mají tvrdé listy – vypařuje se z nich minimum vody – př. cesmína - rostliny – cedry, duby, pinie, olivovníky - citrusy – pomeranč, citron atd. - broskve, vinná réva - živočichové – pavouci, hmyz (př. termiti) vliv Golfského proudu na Evropu – v Evropě na 40. rovnoběžce subtropický pás - oproti tomu na stejné rovnoběžce v USA – smíšené lesy mírného pásu
Travní porosty mírného pásu – na mnoha místech přeměněny v pole – pěstují se tu obilniny (tzv. světová obilnice) Evropa, Asie – stepi – původní domov koní Severní Amerika – prérie – kojoti, stáda bizonů Jižní Amerika – pampy – nandu pampový (pták podobný pštrosovi) 1) Učebnice str. 68 – 69 2) Referát - Zjistěte zajímavosti o životě zvířat v subtropech a v travních porostech mírného pásu. Jak vypadá cesmína, cedr, pinie, olivovník - zajímavosti.
71. hodina – Lesy mírného pásu Dělení – a) opadavé listnaté b) smíšené c) jehličnaté S rostoucí zeměpisnou šířkou a nadmořskou výškou přechází vegetace od listnatých k jehličnatým stromům Navazuje na středomořskou vegetaci nebo na pás stepí Podnebí – léto suché a teplé, zimy mrazivé Největší jehličnaté lesy – a) na území Kanady – tzv. „severský jehličnatý les“ – borovice - medvěd grizzly b) území Sibiře (Rusko) – tzv. tajga – smrky a modříny - medvěd hnědý - řídké osídlení lidmi velká hejna komárů – v oblastech rozsáhlých bažin
Tundry Podnebí - směrem k pólům se rychle ochlazuje - léta – dlouhé dny (tzv. polární den) - zimy – dlouhé noci (tzv. polární noc) - teploty klesají až k (– 60 °C) Krajina dlouhodobě zmrzlé půdy – tzv. permafrost - mrzne tu až 10 měsíců v roce - většinu roku leží na zemi sníh - v létě půda rozmrzá jen mělce pod povrchem Směrem k pólům klesá výška stromů a les řídne Postupně přechází do krajiny beze stromů – zde rostou pouze mechy, lišejníky a zakrslé vrby Živočichové – málo druhů – nedostatek potravy a ochrany - velká stáda – př. sobi - v létě tu hnízdí alka a papuchalk 1) Učebnice str. 69 – 70 2) Referáty – 1) Jak jsou zvířata přizpůsobena ke střídání 4 ročních období? (zimní spánek, stěhovaví ptáci, opadavé listnaté lesy). Vyhledejte rostliny a zvířata této oblasti a zjistěte o nich zajímavosti. Viděli jste je někdy v lese? 2) Tundra – rostliny a živočichové – jak se přizpůsobily se drsném klimatu - jaké druhy znáte - zajímavosti
72. hodina – Polární pustiny Rozkládají se v oblasti severního a jižního pólu – oblast sněhu a ledu Rostliny – řasy Živočichové – přizpůsobili se místním podmínkám – svým zbarvením - v těle mají vrstvu tuku – chrání před prochladnutím - menší těla i jejich části Arktida – u severního pólu – tuleni, lachtani, mrož, lední medvěd Antarktida – kontinent u jižního pólu – tuleni, tučňáci - trvale tu nežijí žádní lidé - přechodně tu žijí členové vědecko-výzkumných stanic – od 2007 i česká stanice - Smlouva o Antarktidě (1959) – Antarktidu je možné využívat jen k mírovým účelům - nesmí se tu těžit nerostné suroviny 1) Učebnice str. 71 – otázky 2) Referáty – 1) Zjistěte čím se zabývají vědci na stanicích na Antarktidě – zajímavosti 2) Zvířata polárních pustin – jaká znáte, proč zde mohou žít, zajímavosti
73. hodina – Život v oceánech Oceán – zabírá 2/3 povrchu planety Země Živé organizmy se přizpůsobily k životním podmínkám v různých částech světového oceánu Podmínky se liší – teplotou, množstvím soli a kyslíku ve vodě, hloubkou dna, oceánskými proudy atd. Teplota - mořská voda je v létě chladnější a v zimě teplejší než pevnina - v tropickém pásu se v průběhu roku teplota vody téměř nemění - polární moře částečně zamrzají Žijí tu – mikroorganizmy, řasy - mnoho druhů ryb, korýšů, chobotnic, želv, savců atd. - někde pestrobarevní koráli nebo žahavé sasanky Tropický pás – delfíni, žraloci, želvy - létající ryby – před nebezpečím unikají skoky nad hladinu - vymrští se z vody, roztáhnou ploutve a plachtí vzduchem - plachtí obvykle 40 – 50 metrů - nejdelší zaznamenaný let – 600 metrů Polární moře – tuleni - plejtvák obrovský – největší savec planety – délka až 30 metrů - hmotnost až 200 tun - ohrožený – hrozí mu vyhynutí 1) Učebnice str. 72 – otázky 2) Referát – Zjistěte zajímavosti o životě organizmů v oceánech.
74. hodina – Opakování 1) 2) 3) 4) 5)
Zkoušení Referát Souhrnné opakování str. 73 -74 Můžete si vybrat referát na jakékoli téma letos probrané Příště bude písemka 75. hodina – Opakování
1) 2) 3) 4) 5)
Písemka Referát Závěrečné opakování str. 75 - 76 Můžete si vybrat referát na jakékoli téma letos probrané Příště bude písemka jen ze závěrečného opakování 76. hodina – Opakování
1) 6) 7) 8)
Písemka Referát Povídání o probrané látce Můžete si vybrat referát na jakékoli téma letos probrané
