Obyvatelstvo
Nejlidnatější kontinent Počet obyvatel (2003):
3,82 mld.
• svět : 6,3 mld.
podíl na počtu obyvatel světa: 60,7% podíl na rozloze souše: 23,4% výměra Asie: 31,87 mil. km2 • bez Ruska, vč. středoasijských republik a Zakavkazí
hustota zalidnění: 118 km2 nejvyšší mezi kontinenty
Vývoj počtu obyvatel, 1950 - 2002 4 000 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1 000 500 0
61 60 59 58 57 56 Počet obyvatel
Podíl na populaci světa
55 54
1950
1960
1970
1980
1990
2000
2002
Vývoj počtu obyvatel: 1950 - 2000 Počet obyvatel (miliony)
Podíl na populaci světa (%)
1950
1950
2000
2000
Afrika
221
796
8,8
13,1
Latinská Amerika
157
520
6,2
8,6
Severní Amerika
172
316
6,8
5,2
1 398
3 680
55,5
60,6
547
728
21,7
12,0
13
31
0,5
0,5
2 519
6 071
100,0
100,0
Asie Evropa (vč. Ruska) Oceánie svět
Projekce OSN: střední varianta (Projekce 2004)
Afrika
Počet obyvatel (miliony)
Podíl na populaci světa (%)
2025
2025
2050
2050
1 344
1 937
17,0
21,3
Latinská Amerika
697
783
8,8
8,6
Severní Amerika
388
438
4,9
4,8
4 728
5 217
59,8
57,5
707
653
8,9
7,2
41
48
0,5
0,5
7 905
9 076
100,0
100,0
Asie Evropa (vč. Ruska) Oceánie svět
Svět: průměrný roční přírůstek obyvatel
Index růstu počtu obyvatel (svět = 100) 140
Afrika
130
Latinská Amerika
120
Severní Amerika
110
100
Asie
90
Evropa (vč. Ruska) Oceánie
80
70 1950-1980
1980-2000
2000-2025
2025-2050
Počet obyvatel (2003): regiony Východní Asie
1 512 mil.
39,5 %
1 563 mil.
40,9 %
543 mil.
14,2 %
205 mil.
5,4 %
3 823 mil.
100,0 %
(Čína až Japonsko)
Jižní a střední Asie (Srí Lanka až Kazachstán)
Jihovýchodní Asie (Myanmar až Indonésie)
Západní Asie (Jemen až Gruzie)
Asie celkem
Největší státy + pořadí ve světě střední stav 2005 (projekce) v mil. obyv.
1.
Čína
1 329,9 13. Filipíny
82,8
2.
Indie
1 096,9 17. Turecko
73,3
4.
Indonésie
225,3 18. Írán
70,7
6.
Pákistán
161,2 19. Thajsko
64,1
7.
Bangladéš
152,7 24. Myanmar
50,7
127,9 25. Korea (J)
48,2
10. Japonsko 12. Vietnam
83,6 39. Uzbekistán
26,7
Rozmístění: krajně nerovnoměrné
Čína: hustota zalidnění
Přirozený přírůstek 2004
svět:
1,2
Palestina
3,4
Jemen
3,3
Asie: Čína Indie
1,3 Gruzie
0,0
Japonsko
0,1
1,7 Arménie
0,3
0,6
Sýrie
2,7
S. Arábie
2,7
Kypr
0,4
V. Timor
2,7
Korea
0,4
Afghánistán
2,6
Tchajwan
0,5
Bhútán
2,5
Kazachstán
0,6
Plodnost (úhrn specifických fertilit) 2004
svět: 2,7 hosp. vyspělé země rozvojové země • bez Číny
1,6 3,0 3,5
Asie 2,5 západní Asie jižní + střední Asie jihovýchodní Asie východní Asie Čína 1,6 Indie 3,0
3,6 3,2 2,7 1,6
Úhrn specifických fertilit 2004 Afghánistán
6,8
Hongkong
1,0
V. Timor
6,4
Korea (J)
1,2
Jemen
6,2
Japonsko
1,3
Palestina
5,6
Singapur
1,3
Pákistán
4,8
Arménie
1,3
Laos
4,8
Gruzie
1,4
Úmrtnost Naděje na dožití při narození (roky) muži svět
ženy
1950-55 2000-05 45,3 63,2
svět
1950-55 2000-05 48,0 67,7
Asie
40,7
65,4
Asie
42,2
69,2
rozdíl
-4,6
+2,2
rozdíl
-5,8
+1,5
nadúmrtnost mužů se zvětšuje 1950-55: 1,4 let 2000-05: 3,8 let
Naděje na dožití při narození roky, 2004 muži ženy Afghánistán 41 42 Laos 53 56 V. Timor 54 56 Kambodža 52 60 Irák 57 60 Bangladéš 61 62
muži Japonsko 78 Izrael 78 Hongkong 79 Singapur 77 Korea 73 S.A.Emir. 75
Indie
Čína
61
63
70
ženy 82 82 82 81 80 80 74
Kojenecká úmrtnost kvocient kojenecké úmrtnosti, 2004
svět: 54 hosp. vyspělé země rozvojové země • bez Číny
6 59 64
Asie 51 Čína 27 Afghánistán Kambodža V. Timor Tádžikistán Laos
Indie 60 172 95 94 89 88
Singapur Japonsko Hongkong Korea S.A.Emiráty
2 3 3 5 8
Etnické složení: jazyky Počet známých jazyků na světě: 6 912 v Asii: 2 269 jazyků (33%) pramen: Ethnologue, Languages of the World, 15th ed.
> 1 mil. mluvčích: 347 jazyků (5%) hovoří jimi 94% obyvatel Země
> 10 mil. mluvčích: 83 jazyků (1,2%) hovoří jimi 79,5% obyvatel Země
problém klasifikace co je to jazyk?
Geografická centra 2 269 asijských jazyků
Nejrozšířenější jazyky v Asii + pořadí ve světě 1. 4. 5. 6. 9. 11. 12. 13.
mandarinská čínština arabština bengálština hindština japonština Wu - čínština indonéština korejština
+ počet mluvčích v mil. 885 (235) 189 182 125 77 76 75
15. 16. 17. 18. 19. 20. 22. 25.
turečtina vietnamština telugština kantonská čínština marátština tamilština urdština gudžarátština
69 68 68 66 65 63 58 44
Jazykové rodiny Počet mluvčích (i mimo Asii) odhad 2003
Indoevropská 2 563 mil. Sinotibetská 1 276 mil. Afroasijská 340 mil. Altajská (vč. japonštiny a korejštiny) 335 mil. Austronéská 312 mil. Drávidská 222 mil. Austroasijská 101 mil. Thajská 78 mil. Kavkazská 10 mil.
Indoevropská jazyková rodina
Indoevropské jazyky Arménština
Íránské jazyky perština/íránština (fársí) balúčština paštština (paštó)
kurdština tádžičtina osetština
Indické jazyky písmo: devanágarí nebo arabské (nastaliq) hindština maráthština paňdžábština ásámština sinhálština
urdština kónkánština kašmírština uríština maledivština
Afroasijské jazyky v Asii jen semitská větev arabština hebrejština
Kavkazské jazyky Kartvelské gruzínština svanetština
Dagestánské Nachské čečenština inguština
Abcházsko-adygejské abcházština adygejština kabardinština
Altajské jazyky
5 větví:
1) turkické/turecké 3) tunguzské 5) japonské
2) mongolské 4) korejské
Altajské jazyky Turkické turečtina uzbečtina turkmenština kazaština
ázerbajdžánština kazaština kyrgyzština ujgurština
Mongolské mongolština
burjatština
Tunguzské evenkština
Korejské korejština
Japonské japonština
mandžuština
Drávidské jazyky severní/centrální brahujština góndština
jižní telugština tamilština malajálamština kannadština
Sinotibetské jazyky čínské mandarínská čínština…
tibetobarmské tibetština nevárština nágština barmština karenština
Thajské jazyky
Austroasijské jazyky monokhmerské khmerština vietnamština
mundské santálština
Austronéské jazyky
1 268 jazyků javánština malajština (filipínština)
madurština
Hlavní náboženské systémy světová náboženství buddhismus křesťanství islám
etnická nábožentsví hinduismus judaismus šintoismus sikhismus
nábožensko-filosofické systémy taoismus konfuciánství
animistická náboženství
Hinduismus: víra jako způsob života védské náboženství (cca 1200 – 1000 př. Kr.) védy: šruti
upanišady jazyk: sanskrt
Máhábhárata, Rámajána principy: áhimsa satja karma dharma…
etnické náboženství polyteistické Brahma, Šiva, Višnu, Ganéš, Durga…
Buddhismus: Buddhovo učení Siddhátra Gautama – 563 – 483 př. n. l. Bódhgájá: Buddha
4 vznešené pravdy osmidílná stezka kánon: Tripitaka (= trojí koš); v jazyce páli • Vinajapitaka (řádová disciplína) • Suttapitaka (Buddhovy proslovy) • Abhidhammapitaka (koš výkladů víry)
2. koncil: rozdělení na 2 směry: théraváda (hinájána) mahájána
od 13. stol ústup z Indie
Džinismus: harmonie člověka a prostředí Vardhamána (Máhávíra) – Džina (= vítěz) nar. 540 př. n. l. ve Vaišálí
stejně jako Buddha vychází z hinduismu (upanišady) asketický život bez touhy po vlastnictví duše v průběhu života zatěžována karmickou hmotou – v závislosti na skutcích duši mají i zvířata a rostliny
posvátné texty: učení mistrů 2 sekty: digambarové (= vzduchem odění) švétambarové (=bíle odění)
dnes v Indii cca 3 mil. stoupenců
Judaismus: židovské náboženství první monoteistické náboženství Mojžíš: z Egypta do Kenaánu králové: David, Šalamoun
texty (Bible – psaný Zákon) Tóra (Pentateuch – pět knih) Proroci Spisy
ústní zákon: Talmud diaspora (rozptýlení) od porážky povstání r. 135
Islám: podřízení se boží vůli zjevené náboženství linie Abraháma a Ježíše
prorok Muhammad (570 – 632) zjevení r. 611 v Mekkce přísný monoteismus • není božstva kromě Alláha a Muhammed je posel Alláhův
622 hidžra (odchod do Medíny); vznik ummy svatá válka (džihád) 630 návrat do Mekky
Korán (=přednášení): 114 súr (kapitol) Sunna – ústní tradice (další Muhammadovy výroky) 5 pilířů víry (šaháda, salát, saum, hadždž, zakát) lunární kalendář, poč. letopočtu = hidžra
Sunnité a Šíité sunnité – lid společenství a tradice většina (cca 90% muslimů) Muhammadovým nástupcem nemusí být jeho potomek umírnění šaría – islámský zákoník vycházejí ze znění Koránu (nehledají skrytý smysl)
šíité nástupcem Proroka (chalífou) měl být jeho bratranec Alí ší`at Alí (=strana Alího) – šíité cítí se pronásledováni za svou víru • váží si mučednictví
svatá místa: Nadžaf, Karbala
Konfuciánství: úcta tradici filosofická škola velký vliv na čínskou společnost
Kchung-fu-c` (Konfucius) (551 – 479 př. n.l.) Qufu (provincie Šan-tung) – dnes poutní místo
kanonické knihy (6) odmítá božstva, nemá kněží (=není náboženstvím) rituály – vykonávají státní úředníci
soubor morálních návodů cíl života: zdokonalit své lidství (žen) plněním svých povinností kázeň k sobě, laskavost k druhým uctívaní předků, úcta k rodičům
státní ideologie (do r. 1911)
Taoismus: náboženství i filosofie Tao = cesta Lao-c` (Starý mistr): Tao-te ťing (O Tao a ctnosti) 6.–3. stol. př.n.l
2 verze: filosofický t. a náboženský t. bohatá mytologie nejvyšší cíl: dosažení nesmrtelnosti meditace alchymie (elixír nesmrtelnosti)
Sikhismus: žáci a lvi zakladatel: guru Nának (1469-1538) „Neexistují hinduisté, neexistují muslimové“
reforma hinduismu: proti askezi, kastám, polyteismu… přísný monoteismus, nutnost být veden guruem, rovnoprávnost žen….
9 guru – náboženských vůdců Gobind Ráí Singh: Křest meče
Adí Granth (Granth Sáhib) Hari Mandir (Zlatý chrám) v Amritsaru) 5 k: kes, kangha, kripan, kach, kara
Rozšíření (převládající náboženství)
