3.2 Klíčové kompetence a výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy

3.2 Klíčové kompetence a výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy 3.2.1 Kompetence k učení dle RVP ZV vybírá a využívá pro efektivní učení vhodné způsoby, metody a strategie

plánuje, organizuje a řídí vlastní učení

projevuje ochotu věnovat se dalšímu studiu a celoživotnímu učení

Kompetence žáka 9. ročníku Žák: • se samostatně učí, v učení je vytrvalý; • kriticky posuzuje obsah a cíl učení; • se koncentruje na práci a učení; • udrží pozornost ve vztahu k prezentovaným informacím; • učí se samostatně i ve skupině; • porozumí podstatě učebního úkolu; • pracuje s chybou, zjistí její příčinu a výsledky využívá v dalším učení Žák: • dodržuje psychohygienu učení; • vytváří optimální podmínky pro své učení • sladí v konkrétním časovém horizontu pracovní povinnosti se zájmy; • stanovuje si cíle na základě vlastních priorit, svou volbu zdůvodní Žák: • se zajímá o nové poznatky; • přijímá podněty ke svému učení od spolužáků a učitelů; • nové poznatky vyvozuje na základě osobní zkušenosti a řízené činnosti (činnostní učení); • ovlivňuje postup výuky; • chápe smysl učení a jeho nezbytnost pro celoživotní rozvoj vlastní osobnosti; • vyhledává radu a podporu

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel: • seznamuje žáky s metodami učení; • nabízí různé formy učení; • nabízí dostatek nástrojů, pomocí nichž žák je schopen posoudit své učební strategie; • objasňuje žákům cíl konkrétního učebního úkolu; • volí takové učivo, které je svým obsahem pro žáka uplatnitelné v životní praxi a v dalším studiu; • povzbuzuje žáky k práci s chybou Učitel • vede žáky k plánování svých činností; • sestavuje pro žáky měsíční plán; • realizuje se žáky projektové vyučování

Učitel: • objasňuje žákům význam vzdělávání pro profesionální kariéru; • podporuje cílevědomost žáků a vysvětluje, co pro splnění svých cílů musí žáci udělat; • vede žáky k zodpovědnosti za svůj vlastní rozvoj; • nabízí žákům a jejich zákonným zástupcům možnost konzultací a schůzek • informuje žáky a jejich zákonné zástupce o nabídce zájmových činností v rámci nepovinných předmětů, školního klubu a školní družiny, výchovně vzdělávací kursů v rámci doplňkové činnosti

CHARAKTERISTIKA ŠVP – KLÍČOVÉ KOMPETENCE A VÝCHOVNĚ VZDĚLÁVACÍ STRATEGIE

vyhledává a třídí informace a na základě jejich pochopení, propojení a systematizace je efektivně využívá v procesu učení, tvůrčích činnostech a praktickém životě

Žák: • vyhledává a využívá materiály vhodné pro samostatné učení; • využívá různých zdrojů informací včetně ICT; • zajímá se o alternativní zdroje informací • s porozuměním čte různé typy textů a interpretuje je vlastními slovy; • kriticky hodnotí informace z hlediska relevantnosti a věrohodnosti • samostatně zpracovává výpisky i práce rozsáhlejšího charakteru; • v týmu realizuje projekty; • propojuje jednotlivé informace a vytváří si systém vědomostí v dané oblasti; • spojuje nabyté vědomosti s vlastní zkušeností; • využívá výsledků učení v životní praxi

Učitel: • učí žáky vyhledávat vhodné informační zdroje (ve školní knihovně, na internetu…) a vede je k jejich využívání v praktickém životě; • předkládá žákům vhodné typy mediálních sdělení a vede je k jejich systémové kritické analýze; • zadává takové úkoly, v nichž žák vyhledává podstatné informace, činí stručné výtahy formou poznámek atd.; • učí žáky správně citovat informace

operuje s obecně užívanými termíny, znaky a symboly

Žák: • užívá jednotnou terminologii pro daný obor lidské činnosti

Učitel: • vede žáky k objasňování pojmů prostřednictvím vhodně zvoleného zdroje

uvádí věci do souvislostí, propojuje do širších celků poznatky z různých vzdělávacích oblastí a na základě toho si vytváří komplexnější pohled na přírodní, společenské a sociokulturní jevy

Žák: • zpracovává informace z různých zdrojů a to tak, že je dává do smysluplné struktury; • realizuje mezipředmětové projekty • formuluje hlavní myšlenky; • vyjádří vlastními slovy obsah získaných informací;

Učitel: • realizuje se žáky mezipředmětové projekty; • zadává ústní i písemné úlohy, které podněcují žáky k vyjadřování myšlenek vlastními slovy


samostatně pozoruje a experimentuje, získané výsledky porovnává, kriticky posuzuje a vyvozuje z nich závěry pro využití v budoucnosti

Žák: • se poučí z přímého pozorování; • prezentuje svoji práci

Učitel: • zadává drobné výzkumné úkoly; • organizuje tematicky zaměřené exkurze, kde si může žák ověřit využitelnost poznatků v praxi; • vede žáka jim dosažených výsledků k porovnávání s ostatními

poznává smysl a cíl učení

Žák: • rozpoznává silné a slabé stránky svého učení, diskutuje o nich;

Učitel: • poskytuje žákům zpětnou vazbu

má pozitivní vztah k učení

Žák: • projevuje ochotu se učit

Učitel: • oceňuje pozitivní přístup k učení; • individuálně věnuje pozornost přípravě žáků na soutěže, olympiády a přehlídky v oblasti vzdělávání i zájmových činností

posoudí vlastní pokrok a určí překážky či problémy bránící učení

Žák: • má vypracován systém uchování svých informací (poznámky, portfolio, počítačová databáze atd.); • analyzuje výsledky svého učení písemně i ústně a využívá je v dalších činnostech;

Učitel: • zakládá se žáky předmětové portfolio

naplánuje si, jakým způsobem by mohl své učení zdokonalit

Žák: • nachází způsoby vedoucí k odstranění nedostatků

Učitel: • rozebírá se žákem jeho chyby, navrhuje možnosti jejich odstranění


kriticky zhodnotí výsledky svého učení a diskutuje o nich

3.2.2 Kompetence k řešení problémů dle RVP ZV vnímá nejrůznější problémové situace ve škole i mimo ni

rozpozná a pochopí problém, přemýšlí o nesrovnalostech a jejich příčinách

Žák: • účinně používá hodnocení a sebehodnocení; • spoluvytváří kritéria pro hodnocení své práce;

Učitel: • vede žáky ke sledování jejich výkonů například pomocí portfolia; • vede žáka k sebehodnocení tak, že jej nechá hodnotit svůj výkon i výkon ostatních; • sleduje činnost jednotlivých žáků a oceňuje jejich pokrok; • motivuje žáky seznámením s kritérii hodnocení v jednotlivých předmětech a v kontrolních testech

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Žák: Učitel: • rozpozná problémovou situaci; • vytváří systematicky příležitosti k řešení problému; • aplikuje v běžném životě dovednosti získané při • trénuje se žáky problémové situace a jejich řešení; řešení modelových situací; • klade problémové otázky; • organizuje výuku ve skupinách a zajišťuje tak optimální podmínky pro uplatnění takových metod výuky, při kterých se žáci učí řešit problémy Žák: Učitel: • identifikuje jednotlivé složky problému a určí • vytváří pro žáky praktické problémové úlohy a vztahy mezi nimi; situace, při nichž je nutné řešit praktické problémy; • analyzuje problém z různých hledisek; • povzbuzuje žáky k hledání postupů pro problémové situace; • odhaluje riziková místa v problému nebo v postupu jeho řešení; • vede žáka k různým řešením; • porovná problém s dříve poznanými problémy, určí podobnosti či rozdílnosti; Kompetence žáka 9. ročníku školy


promyslí a naplánuje způsob řešení problémů a využívá k tomu vlastního úsudku a zkušeností

Žák: • při řešení problémů předvídá, jaké situace by mohly nastat; • vytváří vizuální ztvárnění problému a využívá ho při jeho řešení

Učitel: • ukazuje žákům možnosti analýzy problému např. pomocí myšlenkové mapy; • vede žáka k hledání tvrzení a argumentů k nim; • vede žáka k hledání protiargumentů

vyhledá informace vhodné k řešení problémů, nachází jejich shodné, podobné a odlišné znaky

Žák: • posoudí, zda může vyřešit problém na základě předem získaných poznatků a zjistí, které další informace je třeba pro jeho řešení získat

Učitel: • vede žáka k práci s vhodnými informačními zdroji a ke kritickému hodnocení informací

využívá získané vědomosti a dovednosti k objevování různých variant řešení problémů

Žák: • formuluje hypotézy na základě předem získaných nebo dostupných informací

Učitel: • nabízí žákům k řešení úkoly, které vyžadují propojení znalostí z více vyučovacích předmětů i využití praktických dovedností z různých oblastí lidské činnosti, a tudíž i více přístupů k vyřešení;

nenechá se odradit případným nezdarem a vytrvale hledá konečné řešení problému

Žák: • pokračuje v hledání řešení i přes počáteční neúspěch; • analyzuje příčiny neúspěchu a navrhuje možnosti jejich odstranění

Učitel: • oceňuje dílčí úspěchy při řešení problému a motivuje žáky k další činnosti • diskutuje se žáky o průběhu jejich práce

Žák: • navrhne možnosti řešení problému, zvolí podle svého názoru nejefektivnější způsob, svoji volbu obhájí

Učitel: • umožňuje žákům pozorovat různé jevy, hledat pro ně vysvětlení, provádět pokusy, ověřit výsledek řešení a zvážit jeho uplatnění v praxi;

samostatně řeší problémy, volí vhodné způsoby řešení


užívá při řešení problémů logické, matematické a empirické postupy

Žák: Učitel: • formuluje, za jakých podmínek lze či nelze problém • ukazuje žákům, jak mají formulovat hypotézy a jak řešit mají ověřovat jejich pravdivost pokusem či pozorováním

ověřuje prakticky správnost řešení a osvědčené postupy aplikuje při řešení obdobných nebo nových problémových situací

Žák: • navrhne experiment pro ověření hypotézy; • provádí experiment a zaznamenává postup a výsledky zkoumání; • aplikuje výsledky zkoumání v konkrétních situacích

Učitel: • zařazuje do výuky laboratorní práce, při kterých se žáci metodou experimentu učí aplikovat teoretické poznatky v praxi a řešit problémy

sleduje vlastní pokrok při zdolávání problémů

Žák: • odhaluje chyby a navrhuje nová řešení

Učitel: • vede žáky k tvorbě portfolia, kde si žák zapisuje své pracovní výsledky • vede žáky k sebehodnocení • vede žáky ke kritické analýze svých pracovních postupů • ve škole i při mimoškolních akcích průběžně monitoruje, jak žáci řešení problémů prakticky zvládají

kriticky myslí, činí uvážlivá rozhodnutí, je schopen je obhájit

Žák: • posoudí, zda jeho výsledné řešení dává smysl

Učitel: • vede žáky k vyjadřování jejich názorů a dbá na to, aby je vždy podložili argumenty pro svá tvrzení

uvědomuje si zodpovědnost za svá rozhodnutí a výsledky svých činů zhodnotí

Žák: • posoudí konkrétní důsledky řešení problému; • objasní pozitivní i negativní dopady svých řešení problémů; • navrhuje opatření vedoucí ke zmírnění či vyloučení negativních důsledků

Učitel: • na konkrétních příkladech poukazuje na pozitivní i negativní dopady řešení problémů • při zadávání úkolů stanoví se žáky kritéria jejich splnění


3.2.3 Kompetence komunikativní dle RVP ZV

Kompetence žáka 9. ročníku

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy

formuluje a vyjadřuje své myšlenky a názory v logickém sledu

Žák: • zařazuje informace do systému; • aplikuje zákony a pravidla na odlišné skutečnosti; • uspořádá informace do logické struktury podle časových, místních, příčinných a dějových souvislostí

Učitel: • vede žáky k samostatnému myšlení • objasňuje základy logického myšlení • třídí se žáky informace a povzbuzuje je k interpretaci hlavních myšlenek • povzbuzuje žáky při prezentaci písemného projevu

vyjadřuje se výstižně, souvisle a kultivovaně v písemném i ústním projevu

Žák: • prezentuje výsledky své práce; • vyjadřuje se tak, aby mu ostatní rozuměli; • používá vhodné jazykové prostředky; • používá jednoznačné a výstižné výrazy, vyhýbá se parazitním výrazům; • svá vyjádření strukturuje podle účelu, záměru a s ohledem na adresáta; • vystupuje sebejistě před známým i neznámým publikem; • ovládá vhodnou mimiku a gesta;

Učitel: • vybízí žáky k reprodukci uložené informace; • motivuje žáky k zaznamenávání myšlenek; • rozvíjí u žáků slovní zásobu a vybízí je k vyjádření vlastními slovy; • vede žáky ke srozumitelné a pečlivé artikulaci a výstižnému vyjadřování myšlenek; • předvádí žákům kultivovanou domluvu a vyjednávání, vstupování do kontaktů s druhými lidmi; • dbá u žáků o kulturu řeči

naslouchá promluvám druhých lidí, porozumí jim, vhodně na ně reaguje

Žák: Učitel: • dává druhým lidem najevo, že jim naslouchá; • oceňuje u žáků schopnost naslouchat a dále ji u žáků rozvíjí; • verbálně i neverbálně dává najevo • objasňuje nutnost vyslechnout názory druhých, porozumění promluvám druhých lidí; respektovat je a při interpretaci je nezkreslovat; • objasňuje žákům nedorozumění při komunikaci; • vysvětluje pravidla etiky a diplomacie


účinně se zapojuje do diskuse, obhajuje svůj názor a vhodně argumentuje

rozumí různým typům textů a záznamů, obrazových materiálů, běžně užívaných gest, zvuků a jiných informačních a komunikačních prostředků, přemýšlí o nich, reaguje na ně a tvořivě je využívá ke svému rozvoji a k aktivnímu zapojení se do společenského dění

Žák: • respektuje pravidla účinné diskuse, která si diskutující skupina stanovila; • rozpozná téma a cíl diskuse, poukáže na informace, které k jádru věci nepatří; • navazuje na myšlenky druhých lidí, využívá je k vyjádření vlastních názorů a postojů; • zaujme nesouhlasné stanovisko konstruktivním způsobem, svůj názor zdůvodní; • obhajuje svůj názor asertivním způsobem, předkládá konkrétní, věcné argumenty; • diskutuje srozumitelně, věcně; • rozpozná manipulaci

Učitel: • stanoví se žáky pravidla diskuse; • vede žáky k asertivnímu vystupování; • poukazuje na manipulaci při jednání s druhými lidmi

Žák: • rozliší v různých typech textových a obrazových materiálů hlavní myšlenky a formuluje je vlastními slovy; • stručně shrne hlavní myšlenky textu; • používá jednoznačná grafická znázornění a symboly;

Učitel: • seznamuje žáky s různými texty; • prověřuje čtenářské dovednosti; • rozvíjí vizuální přemýšlení; • napomáhá žákům vyjadřovat a sdělovat různými způsoby své prožitky, pocity a nálady; • trénuje se žáky nonverbální komunikaci; • rozpoznává se žáky pocity druhých podle mimiky a učí je na ně vhodně reagovat; • seznamuje žáky s různými typy informačních a komunikačních prostředků, provádí se žáky jejich vhodný výběr; • tvoří se žáky vlastní dokumentaci zpracovaných dat, např.formou posterů, počítačových prezentací apod. •


využívá informační a komunikační prostředky a technologie pro kvalitní a účinnou komunikaci s okolním světem

Žák: • pro řešení různých problémů a komunikačních situací vyhledává vhodné zdroje; • propojuje předchozí poznatky s novými; • analyzuje získané poznatky, rozpozná odlišnosti; • v různých zdrojích si ověřuje pravdivost získaných poznatků; • rozpozná manipulativně použité informace

Učitel: • upozorňuje žáky na nebezpečí manipulace ze strany médií, na hrozbu anonymity internetu

využívá získané komunikativní dovednosti k vytváření vztahů potřebných k plnohodnotnému soužití a kvalitní spolupráci s ostatními lidmi

Žák: • s ostatními lidmi komunikuje podle zásad slušného chování a jednání; • přizpůsobuje se možnostem komunikace druhé osoby; • spolupodílí se na utváření pravidel komunikace na úrovni určité skupiny; • využívá získané dovednosti v cizím jazyce ke komunikaci s příslušníky jiných národů

Učitel: • objasňuje využití komunikativních dovedností; • rozvíjí u žáků komunikační dovednosti v anglickém nebo německém jazyce; • organizuje setkávání s vrstevníky z partnerských škol


3.2.4 Kompetence sociální a personální dle RVP ZV účinně spolupracuje ve skupině

Kompetence žáka 9. ročníku Žák: • formuluje společná pravidla práce v týmu, dodržuje je a poukáže na jejich porušování

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel: • využívá metody skupinové práce; • vede žáky k vytváření a dodržování pravidel

podílí se společně s pedagogy na vytváření pravidel práce v týmu

Žák: • pracuje podle společně stanovených pravidel týmové práce

Učitel: předává žákům v určitých situacích odpovědnost (vedoucí skupiny, ….); při zadávání úkolů stanoví se žáky kritéria jejich splnění

na základě poznání nebo přijetí nové role v pracovní činnosti pozitivně ovlivňuje kvalitu společné práce

Žák: • přijme ve skupině roli; • je zodpovědný za splnění své části úkolu

Učitel: • vytváří příležitosti k tomu, aby si žáci vyzkoušeli různé role v týmu; • mění pracovní skupiny tak, aby si žák vyzkoušel pracovat v různých skupinách a poznal tak, čím do skupinové práce přispívá

podílí se na utváření příjemné atmosféry v týmu

Žák: • reflektuje a hodnotí práci svého týmu

Učitel: • nechává hodnotit členy skupiny svou práci; • hodnotí žáka za jeho konkrétní práci jak individuální, tak ve skupině

na základě ohleduplnosti a úcty při jednání s druhými lidmi přispívá k upevňování dobrých mezilidských vztahů

Žák: • respektuje odlišnost názorů; • jedná s ostatními bez předsudků;

Učitel: • přistupuje k žákům jako partnerům a vede k takovému chování i žáky; • projevuje úctu k názorům svých žáků; • informuje žáky o různých řešeních konfliktních situací


v případě potřeby poskytne pomoc nebo o ni požádá

Žák: • poskytne ostatním pomoc, pokud ji potřebují; • využívá konzultací s učiteli

Učitel: • oceňuje poskytnutí pomoci nebo žádost o ni, zdůrazňuje její důležitost

přispívá k diskusi v malé skupině i k debatě celé třídy

Žák: • respektuje základní pravidla slušné komunikace

Učitel: řeší případné třídní problémy a konflikty společnou diskusí se žáky

chápe potřebu efektivně spolupracovat s druhými při řešení daného úkolu

Žák: • nese společnou odpovědnost za splnění úkolu i při možném nezdaru

Učitel: poskytuje žákům zpětnou vazbu

oceňuje zkušenosti druhých lidí, respektuje různá hlediska Žák: a čerpá poučení z toho, co si druzí lidé myslí, říkají a dělají • vyslovuje pozitivní hodnocení práce druhých dříve než kritiku; • nepodléhá osobním preferencím ve vztahu ke spolužákům; • přijímá návrhy ostatních, neopovrhuje jimi;

Učitel: • podporuje vytváření heterogenních skupin;

vytváří si pozitivní představu o sobě samém, která podporuje jeho sebedůvěru a samostatný rozvoj,

Žák: • usiluje o zdokonalování svých dovedností; • využívá zpětnou vazbu pro své další jednání

Učitel: • vede žáka k poznání jeho silných a slabých stránek tím, že mu umožňuje různorodé činnosti ve školní práci; • vede žáka k hodnocení jeho činnosti

ovládá a řídí svoje jednání a chování tak, aby dosáhl pocitu sebeuspokojení a sebeúcty

Žák: • používá jednoduché postupy, jak zvládat své emoce

Učitel: trénuje se žáky zvládání emocí


3.2.5 Kompetence občanské dle RVP ZV respektuje přesvědčení druhých lidí, váží si jejich vnitřních hodnot

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Žák: Učitel: • názory nebo přesvědčení druhých přijímá jako • oceňuje tolerantní přístup žáků k názorům a možné; postojům druhých • respektuje pocity druhých, nezraňuje je; • kultivovaně vyjadřuje své vlastní názory a pocity Kompetence žáka 9. ročníku

je schopen vcítit se do situací ostatních lidí

Žák: • posuzuje a hodnotí jevy kolem sebe z různých úhlů pohledu

Učitel: • využívá prožitkového učení k poznání mezilidských vztahů; • přistupuje empaticky k potřebám žáků a vede je k empatickému chování

odmítá útlak a hrubé zacházení, uvědomuje si povinnost postavit se proti fyzickému i psychickému násilí

Žák: • rozpozná společenské předsudky, snaží se jich vyvarovat; • řeší spory nenásilným způsobem; • poukáže na agresivní projevy, snaží se jim aktivně zabraňovat

Učitel: • objasňuje žákům potřebu zabraňovat negativním společenským projevům; • zajišťuje pro žáky odborné diskuse a semináře k problematice předsudků, diskriminace apod.

chápe základní principy, na nichž spočívají zákony a společenské normy

Žák: • respektuje, že jeho svoboda končí tam, kde začíná svoboda druhého;

Učitel: • vede žáka k pochopení významu demokracie;

je si vědom svých práv a povinností ve škole i mimo školu

Žák: • formuluje pravidla potřebná pro danou situaci, tato pravidla dodržuje nebo nese důsledky vyplývající z jejich porušení; • podílí se na formulování pravidel, tato pravidla dodržuje a poukazuje na jejich případné

Učitel: • vytváří společně se žáky školní pravidla a podněcuje je k jejich dodržování • vytváří podmínky pro fungování žákovského parlamentu


•

porušování; prostřednictvím žákovského parlamentu se vyjadřuje k chodu školy

rozhoduje se zodpovědně podle dané situace

Žák: • dodržuje známé zásady bezpečnosti; • předvídá možná rizika;

Učitel: • buduje u žáka pocit zodpovědnosti systematickým zadáváním konkrétních úkolů

poskytne dle svých možností účinnou pomoc a chová se zodpovědně v krizových situacích i v situacích ohrožujících život a zdraví člověka

Žák: • podle svých možností se zapojuje do obecně prospěšných akcí; • přivolá pomoc v případě krizové situace; • aplikuje základní záchranné postupy v krizových situacích; • respektuje v kritické situaci pokyny kompetentních osob

Učitel: • podporuje žáka na účasti v občanských aktivitách; • procvičuje se žáky pravidla první pomoci, zajišťuje odborné kursy první pomoci

respektuje, chrání a ocení naše tradice a kulturní i historické dědictví

Žák: • orientuje se v našich kulturních tradicích; • aktivně přispívá k ochraně kulturního i historického dědictví;

projevuje pozitivní postoj k uměleckým dílům, smysl pro kulturu a tvořivost

Žák: • oceňuje hodnotu uměleckých děl; • je kreativní

Učitel: • vede žáky k poznání regionálních dějin a kulturních památek; • vytváří příležitosti k zapojení žáka do kulturního života obce a školy; • mapuje společně se žáky významná výročí; • připomíná a seznamuje žáky s významnými osobnostmi regionu a národa; • organizuje exkurze na památná místa dějin Učitel: • rozvíjí u žáků představivost a kreativitu; • zapojuje žáky do úpravy vzhledu třídy, školy a jejího okolí


aktivně se zapojuje do kulturního dění a sportovních aktivit

Žák: • sleduje a vybírá si kulturní a sportovní události, zvažuje jejich kvalitu; • dodržuje zásady fair play

• Učitel: • organizuje se žáky sportovní setkání pro mladší spolužáky nebo pro vrstevníky z partnerských škol; • informuje žáky o možnostech působení ve školním pěveckém souboru nebo sportovních týmech

chápe základní ekologické souvislosti a environmentální problémy, respektuje požadavky na kvalitní životní prostředí a rozhoduje se v zájmu podpory a ochrany zdraví

Žák: • třídí odpad; • účastní se sběrových akcí; • poukáže na jevy a činy poškozující životní prostředí, snaží se jim aktivně zabraňovat

Učitel: • podporuje aktivity směřující k ochraně životního prostředí; • se zapojuje se žáky do třídění odpadů a sběru starého papíru či bet lahví; • realizuje se žáky exkurze do institucí, organizací a technických zařízení ovlivňujících kvalitu životního prostředí


3.2.6 Kompetence pracovní dle RVP ZV

Kompetence žáka 9. ročníku

Převažující výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy Učitel: poskytuje žákům vhodné nástroje, materiály a postupy, seznamuje je s jejich bezpečným využitím

používá bezpečně a účinně materiály, nástroje a vybavení

Žák: • navrhne takové materiály, nástroje a postupy, které nejlépe odpovídají jeho pracovnímu úkolu a připraví je

dodržuje vymezená pravidla, plní povinnosti a závazky

Žák: • dodržuje stanovená pravidla bezpečnosti; naplánuje si práci do jednotlivých kroků; • pracuje podle návodu; • zaznamenává si svůj pracovní postup;

Učitel: • důsledně vede žáky k dodržování bezpečnosti práce; • na viditelném místě umístí přehled stanovených pravidel bezpečnosti práce, zejména v učebně chemie, informatiky, v tělocvičně, žákovské kuchyňce a na školním pozemku

adaptuje se na změněné nebo nové pracovní podmínky

Žák: • analyzuje situace s využitím předchozích zkušeností, určí podobnosti a rozdílnosti;

přistupuje k výsledkům pracovní činnosti nejen z hlediska kvality, funkčnosti, hospodárnosti a společenského významu, ale i z hlediska ochrany svého zdraví i zdraví druhých, ochrany životního prostředí i ochrany kulturních a společenských hodnot

Žák: • plní úkoly ve stanoveném termínu; • pracuje úsporně a efektivně; • dodržuje pravidla bezpečnosti práce; • používá doporučené ochranné pomůcky; • posoudí kvalitu plnění zadaného úkolu; • odhalí příčiny případného neúspěchu, navrhne jejich možné řešení; • volí pracovní postupy a prostředky šetrné k životnímu prostředí

Učitel: • nabízí podmínky pro manuální práci během vyučování; • seznamuje žáky s novými technologiemi; • zajišťuje podmínky pro poznání různých praktických činností Učitel: • vede žáky k důslednému dodržování pravidel bezpečnosti práce; • zajišťuje podmínky pro efektivní a úsporné činnosti; • seznamuje žáky s ekonomicky přínosnými obory; • seznamuje žáky s regionální infrastrukturou


využívá znalosti a zkušenosti získané v jednotlivých vzdělávacích oblastech v zájmu vlastního rozvoje i své přípravy na budoucnost

Žák: • reálně odhadne své možnosti; • diskutuje o svých profesních plánech;

Učitel: • posuzuje reálné možnosti žáků a diskutuje s nimi o jejich možné profesní profilaci

činí podložená rozhodnutí o dalším vzdělávání a profesním zaměření

Žák: • získává potřebné informace o případné budoucí profesi; • zvažuje volbu své budoucí profese vzhledem ke svým předpokladům a možnostem Žák: • použije různé způsoby, jak se prezentovat na trhu práce; • analyticky uvažuje o možnostech realizace svých nápadů a uplatnění svých schopností a dovedností; • přichází s novými neotřelými nápady a je schopen je realizovat; • při prezentaci vlastních námětů a nápadů klade důraz na vyjádření jejich smyslu a odůvodnění přínosu Žák: • má základní znalost právních předpisů; • rozpozná manipulaci

Učitel: • informuje žáky o možnostech budoucího studia; • doporučuje žákům konzultace s výchovnou poradkyní Učitel: • oceňuje kreativitu žáků a konstruktivní nápady podporuje, případně je umožní zrealizovat

rozvíjí své podnikatelské myšlení

orientuje se v základních aktivitách potřebných k uskutečnění podnikatelského záměru a k jeho realizaci

chápe podstatu, cíl a riziko podnikání

Žák: • na modelových příkladech zhodnotí dodržování etických norem podnikání

Učitel: • seznamuje žáky se základními formami podnikání; • seznamuje žáky se základními principy hospodaření; • realizuje se žáky tématicky zaměřené exkurze do různých firem Učitel: • trénuje se žáky modelové situace zaměřené na podnikatelskou činnost


3.2 Klíčové kompetence a výchovně vzdělávací strategie na úrovni školy

Recommend Documents