3.2
Karcinom žaludku a gastroezofageální junkce
Epidemiologie Trendem je pokles v incidenci tumorů distální části žaludku a vzestup incidence proximálních adenokarcinomů kardie a gastroezofageální junkce s agresivnějším chováním a horší prognozou, incidence tohoto typu nádoru dramaticky stoupla u pacientů pod 40let. Etiologie a rizikové faktory -infekce Helicobacter pylori, infekce EBV (karcinom žaludku s lymfoepiteloidními rysy) -nevhodná dieta- nitrosaminy, nadměrné solení, uzení pokrmů -nikotinismus, alkohol - Barretův jícen, adenomatozní polyp žaludku, chronická atrofická gastritis, achlorhydrie, perniciozní anemie, Menetriérova nemoc (giant hypertrophic gastritis) -předchozí resekce Bilroth II pro benigní lézi („pahýlový karcinom“) -genetické abnormality (1-3% z karcinomů žaludku, mutace E-cadherinu hereditární difuzní kracinom žaludku ), Li-Fraumeni syndrom, atd - obezita ( rizikový faktor nádorů EGJ a kardie) Protektivní faktory -přeléčení žaludeční infekce HP -strava s vysokým obsahem syrové zeleniny, ovoce -antioxidanty A,C,E vitaminy Makroskopické dělení - Borrmannova klasifikace: • houbovitý nebo polypoidní karcinom • ulceriformní • ulcerozně infiltrující • „linitis plastica“ (difuzní infiltrace stěny žaludku) • neklasifikovatelné Siewertova klasifikace tumorů GEJ: typy I-III , 5cm nad a 5cm pod anatomickou gastresofageální junkcí, v závislosti od lokalizace centrální části tumoru Histologické dělení adenokarcinomů dle Laurena (95% nádorů žaludku představuje adenokarcinom) • intestinální typ (vývoj často na podkladě prekancerozní arey-žaludeční atrofie a intestinální metaplazie, častěji muži, vyšší věk, infekce helicobakter pylori, dietní zvyklosti). Tubulární, papilární, mucinozní, vzácně adenoskvamozní karcinomy představují různé typy intestinálního adenokarcinomu. • difuzní typ (bez souvislosti s prekancerozou, mladší věk, častěji ženy, hereditární faktory, horší prognóza, predilekčně submukozní šíření ). Difuzní adenokarcinomy jsou nediferencované nebo špatně diferencované, nevytváří glandulární formace. • Smíšený- má charakteristiky intestinálního a difuzního typu Diferenciální histologická diagnóza jiných tumorů žaludku
-GIST - gastrointestinální stromální neoplazie (v 70% origo v žaludku) -primální lymfom - neuroendokrinní nádory -méně časté epiteliální maligní nádory: squamozní ca, malobuněčný ca, nediferencovaný ca, karcinoid -metastázy jiného prima (melanom, lobulární ca mammae) Prognostické faktory (viz také Kattan et al., www.nomograms.org) • rozsah onemocnění – lokálně pokročilé, metastatické, počet pozitivních lymfatických uzlin ( P < 0.001) • performance status 0-1, 2-3 (P < 0.001) • předcházející esofagektomie nebo gastrektomie (P= 0,001) • lokalizace nádoru (P 0,959) • věk, pohlaví ( P= 0,53) • Laurénova histopatologická klasifikace Klinické symptomy. Anemia, pocit plnosti po jídle, váhový úbytek, nauzea/vomitus, krvácení. Diagnostika Obligatorní vyšetření • • • • •
anamneza, fyzikální vyšetření, krevní obraz,biochemie, gastrofibroskopie s vícečetnou biopsií, testování H.pylori, vyšetření HER2-neu v případě metastatického onemocnění CT hrudníku, břicha, retroperitonea a pánve EUS – stanovení T a N stadia, identifikace včasného difuzního karcinomu gynekologické vyšetření u žen
Fakultativní vyšetření: • Stagingová laparoskopie (ev. s peritoneální laváží) – u pacientů s nálezem lokalizovaného onemocnění na CT, k verifikaci peritoneálních metastáz, CTokultních metastáz; není indikována v případě plánované paliativní resekce, (cytologická pozitivita peritoneálního výplachu znamená kategorii M1 a posun do kl.st.IV) . • PET/CT nebo PET při podezření na generalizaci, v případě mucinozních a difuzních tumorů riziko falešné negativity PET • CT mozku, scintigrafie kostí ( při podezření na generalizaci) TNM klasifikace a rozdělení do klinických stadií Od 1.1.2011 se u nás používá TNM klasifikace zhoubných novotvarů – 7. vydání, česká verze 2011 - v elektronické podobě dostupné na: http://www.uzis.cz/system/files/tnm-7.pdf
TNM klasifikace pro karcinom žaludku (TNM klasifikace karcinomu gastroezofageální junkce se klasifikuje podle pravidel pro karcinom jícnu) T - Primární nádor TX primární nádor nelze hodnotit T0 bez známek primárního nádoru Tis karcinom in situ: intraepiteliální nádor bez invaze do lamina propria, dysplasie těžkého stupně T1
T2 T3 T4
nádor postihuje lamina propria mucosae, muscularis mucosae nebo submukózu T1a nádor postihuje lamina propria nebo muscularis mucosae T1b nádor postihuje submukózu nádor postihuje muscularis propria nádor postihuje subserozu, (bez invaze viscerálního peritonea a bez invaze do okolních struktur) nádor proniká na serózu nebo se šíří do okolních struktur T4a nádor se šíří do serózy (viscerálního peritonea) T4b nádor se šíří do okolních struktur
Poznámky:
1) Okolními strukturami žaludku jsou slezina, příčný tračník, játra, bránice, pankreas, stěna břišní, nadledvina, ledvina, tenké střevo a retroperitoneum 2) Intramurální šíření do duodena a jícnu je klasifikováno podle největší hloubky invaze v kterékoliv této lokalizaci včetně žaludku 3) Nádor, který se šířit do vazů gastrokolických či gastrohepatických nebo do velkého či malého omenta bez penetrace viscerálního peritonea, se klasifikuje jako T3.
N - regionální mízní uzliny NX regionální mízní uzliny nelze hodnotit N0 v regionálních mízních uzlinách nejsou metastázy N1 metastázy v 1 až 2 regionálních mízních uzlinách N2 metastázy ve 3 až 6 regionálních mízních uzlinách N3 metastázy v 7 nebo více regionálních mízních uzlinách N3a metastázy v 7-15 regionálních mízních uzlinách N3b metastázy v 16 a více regionálních mízních uzlinách M - vzdálené metastázy MX přítomnost vzdálených metastáz nelze hodnotit M0 bez vzdálených metastáz M1 vzdálené metastázy pN0 Histologické vyšetření vzorků z regionální lymfadenektomie má standardně zahrnovat 16 a více mízních uzlin. Jsou-li mízní uzliny negativní, ale nebylo dosaženo standardně vyšetřovaného počtu, klasifikuje se jako pN0.
Rozdělení do stadií Stadium 0 Stadium IA
Tis T1
N0 N0
M0 M0
Stadium IB Stadium IIA
Stadium IIB
Stadium IIIA
Stadium IIIB
Stadium IIIC
Stadium IV
T2 T1 T3 T2 T1 T4a T3 T2 T1 T4a T3 T2 T4b T4b T4a T3 T4b T4b T4a jakékoliv T
N0 N1 N0 N1 N2 N0 N1 N2 N3 N1 N2 N3 N0 N1 N2 N3 N2 N3 N3 jakékoliv N
M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M0 M1
Primární léčba. Obecné principy. K určení optimální léčebné strategie je nutný multidisciplinární přístup. Podle vstupního stagingu lze rozlišit : 1. ) lokalizované onemocnění , early gastric cancer EGC (Tis, T1a) 2. ) lokoregionálně pokročilé onemocnění ( stadia Ib –III, M0) a) pacienti v dobrém celkovém stavu, s potenciálně resekabilním onemocněním b) pacienti v dobrém celkovém stavu s neresekabilním onemocněním c) pacienti v špatném výkonnostním stavu, komorbidní 3. ) metastatické onemocnění ( stadium IV ) - Radikální chirurgická resekce je jedinou kurativní metodou. Cílem je dosažení resekce (R0) s histologicky negativními okraji, alespoň D1 lymfadenektomií, minimálně 15 odebraných uzlin. Indikována je u stadia I,II a III s minimálním uzlinovým postižením. U pacientů s lokálně pokročilým onemocněním lze po konzultaci multidisciplinárního tímu , na základě výsledků studie MAGIC zvažovat perioperativní chemoterapii ECF včetně modifikací. Rozsah výkonu dle lokalizace nádoru a histologie, splenektomie se nedoporučuje rutinně.
- Pro adenokarcinomy difuzního typu je metodou volby totální gastrektomie. - Pro adenokarcinomy intestinálního typu lze volit modifikovanou resekciparciální gastrektomii (NCCN doporučuje minimální lem 5cm proximálně i distálně). Subtotální gastrektomie je preferována u karcinomů lokalizovaných v distální části žaludku (tělo a antrum), naopak pro karcinomy lokalizované proximálně (kardie) je doporučena totální gastrektomie. Je nutno zvážit, který výkon je pro pacienta únosný. Standardně je nutno provést D1 dissekci („limitovaná dissekce“)- t.j. totální nebo parciální gastrektomii s odstraněním perikardiálních a perigastrických uzlin, včetně velkého a malého omenta. (D1 dissekce je v souladu s požadavky aktuální TNM klasifikace na minimální počet 15 odebraných uzlin.) Splenektomie nebo resekce kaudy pankreatu není standardní součástí výkonu, lze k ní přistoupit pouze, pokud ji žádá radikalita operace při invazi do těchto struktur. S cílem další radikalizace výkonu je vhodné dissekovat uzliny kolem truncus coeliacus a hepatoduodenálního ligamenta („širší D1 dissekce“). Pouhá D0 dissekce není přípustná. Rovněž není přípustná pouhá sentinelová biopsie (lze ji provádět jen v rámci klinických hodnocení před dissekcí m.j. za účelem identifikace a extirpace eventuálních vzdálenějších metastatických uzlin). D2 a vyšší stupeň dissekce („extenzivní lymfadenektomie“) není celosvětově uznána za standard. Peroperačně je indikováno zavedení jejunostomie k zajištění pooperační enterální výživy. Vztah „R klasifikace“ k dalšímu pooperačnímu postupu: R klasifikace vychází z peroperačního histologického vyšetření resekčních linií a stanoví reziduální nemoc po chirurgické resekci. Jde o důležitý prognostický faktor. -R0- žádná makro- ani mikroskopická reziduální nemoc -R1- mikroskopická reziduální nemoc -R2- makroskopická reziduální nemoc Pooperační léčba: A. Sledování: u pacientů po R0 resekci, Tis, pT1pN0M0, pT2pN0M0 bez rizikových faktorů, věk nad 50let B. Adjuvantní chemoradioterapie: indikace u pacientů po resekci R0, pT2N0M0 s vysokým rizikem (špatně diferencovaný karcinom nebo vyšší grade, lymfovaskulární invaze, perineurální invaze, věk pod 50 let), pT3, pT4, s nebo bez prokázaného postižení uzlin C. R1 resekce : konkomitantní chemoradioterapie 45-50,4Gy s 5-FU radiosenzitizací D. R2 resekce (M0): -konkomitantní chemoradioterapie 45-50,4Gy s 5-FU radiosenzitizací nebo -kombinovaná chemoterapie nebo -best supportive care u PS nad 2 E. Perioperační chemoterapie= 3cykly ECF (nebo modifikace režimu ECF) před a po operaci. 5 leté přežívání s perioperační chemoterapií vs resekce je 36 vs 23% ( viz výsledky studie MAGIC). Výsledky studie fáze III (MRCST02), potvrzují signifikantně delší OS a PFS ve skupině pacientů léčených perioperativní chemoterapií vs operace. Neoadjuvantní CHT na bazi
5FU/cisplatina je základem pro léčbu lokálně pokročilého karcinomu žaludku. Tolerance perioperativní chemoterapie je mnohem lepší jako pooperační chemoradioterapie. Adjuvantní chemoradioterapie - vychází z výsledků studie Intergroup 0116, studie prokazala benefit po R0 resekci, signifikantní snížení počtu lokálních recidiv, prodloužení mediánu přežití, zlepšení 3-letého přežití bez relapsu a celkového přežití v rameni kombinované chemoradioterapie proti observaci. Nicméně jenom malá skupina pacientů je schopna léčbu zvládnout. Jednoznačně je indikována u pacientů v dobrém celkovém stavu s očekávanou dobrou tolerancí. Situaci komplikuje nedostatečný počet hodnocených uzlin. Pokud je počet vyšetřených histologicky negativních uzlin méně než 15, nelze dle aktuálně platné klasifikace pTNM hodnotit jako pN0. V těchto případech lze hodnotit staging jako nedostatečný a zvážit indikaci adjuvantní konkomitantní chemoradioterapie. - Efekt radioterapie u pacientů po D2 lymfadenektomii není jasný. - Není prokázan benefit adjuvantní chemoterapie ve srovnání s chirurgickou léčbou. Japonská studie (ACTS-GC study), hodnotila roční adjuvantní chemoterapii preparátem S-1 u pacientů II a III klinického stadia , R0 resekci, přinesla signifikantní benefit v přežívání. Nicméně výsledky je nutno ověřit také u Evropské populace. - Samostatná adjuvantní chemoterapie ani samostatná adjuvantní radioterapie není standardně indikována. Lze ji aplikovat pouze v rámci klinických studií. -
F.
Lokoregionální onemocnění, neresekabilní nebo inoperabilní nemocný (kontraindikace k operaci):
Pokud celkový stav nebo interkurence pacienta nedovolují chirurgické řešení, postupujeme podle PS, předpokládané tolerance a benefitu a dle preferencí nemocného. Možnosti volby: -konkomitantní chemoradioterapie 45-50,4Gy s 5-FU -kombinovaná chemoterapie -best supportive care G. Rekurentní nebo metastatické onemocnění: Možnosti volby: 1. Symptomatická péče u nemocných s KI pod 60% nebo PS nad 2, v pokročilém stadiu onemocnění s výrazným váhovým úbytkem, závažnými interkurencemi nebo předpokládanou špatnou tolerancí jiných postupů 2. Endoluminální stent při obstrukci 3. Paliativní resekce v případě obstrukce trávicí trubice nebo krvácení, nutnost zajištění výživy (operační gastrostomie, jejunostomie, paliativní spojkové operace) 4.
Paliativní chemoterapie:
- Jde o inkurabilní onemocnění. Chemoterapie prodlužuje, i když statisticky nesignifikantně, celkové přežívání vs BSC (8 vs 5 měs.), TTP ( 5 vs 2měs.) a může vést ke zlepšení kvality života. Dosažení dlouhodobých kompletních remisí je vzácné a krátkodobé. - Pokud není pacient zařazen do léčby v rámci klinické studie, je doporučena standardní kombinovaná chemoterapie 1.linie na bazi platinového derivátu a 5FU. Kombinace s 5-FU jsou efektivnější jako 5-FU single agent. Kombinovaná chemoterapie přináší benefit v přežívání. - U selektované skupiny pacientů v dobrém výkonnostním stavu lze přidat ke standardnímu režimu 5-FU/cisplatina docetaxel ( režim DCF ). Přidání docetaxelu přineslo prodloužení OS a kvality života ( TAX 325). DCF vs CF : signifikantně delší TTP (5,6 vs 3,7měs.), OS (9,2 vs 8,6měs.). Nevýhodou režimu je jeho vysoká toxicita, proto lze použít modifikace režimu DCF. - Studie srovnávající režimy CF, FAMTX, ELF, neprokázala signifikantní rozdíly v PFS, OS. - Efektivita kapecitabinu je srovnatelná s iv 5-FU, efektivita a dobrá tolerance byla prokázána ve studiích fáze III ( REAL-2 a ML17032). Recentní metaanalýza prokázala superioritu v přežívání ve srovnání s kontinuální 5-FU.
- Oxaliplatina je minimálně stejně efektivní jako cisplatina - Přidání antracyklinu přináší potenciální benefit ( režim ECF a jeho modifikace). Režim ECF se považuje za standardní , referenční režim. Ve srovnání s FAMTX dosáhly pacienti léčení ECF signifikantně delší medián přežívání ( 8,9 vs 5,7měsiců). Další studie srovnávala ECF a MCF ( mitomycin, cisplatina a 5-FU), bez rozdílu v mediánu přežívání ( 9,4 vs 8,7měs.). Ve studii REAL2 byla prokázána také noninferiorita režimů ECF, ECX, EOX, EOF. Kombinace s oxaliplatinou EOX vs ECF prokázala prodloužení OS (11,2 vs 9,9měs, HR 0,80,95% CI 0,66-0,97 ,p=0,02,) substituce oxaliplatinou vedla ke snížení počtu trombembolických příhod. Kombinace FLO vs FLP neprokázala prodloužení OS, ale signifikantně nižší toxicitu a ve skupině pacientů nad 65 let vyšší RR,PFS a prodloužení OS.
- Irinotecan je dalším cytostatikem efektivním v léčbě karcinomu žaludku. Randomizovaná studie ( irinotecan /5-FU vs cisplatina/5-FU) neprokázala superioritu kombinace s irinotecanem v TTP. Tudíž chemoterapie na bazi irinotecanu je indikována v případě rezistence nebo intolerance platinového režimu. - První výsledky použití biologické léčby monoklonálních protilátek nebo malých molekul proti EGFR a HER2 nebo VEGF přinesli studie fáze II a III. Trastuzumab v kombinaci s kapecitabinem nebo 5-fluorouracilem a cisplatinou je indikován k léčbě pacientů s HER2-pozitivním metastazujícím adenokarcinomem žaludku nebo gastroesofageálního spojení, kteří dosud nebyli léčeni pro metastazující onemocnění. Trastuzumab by měl být podáván pouze pacientům s metastazujícím zhoubným onemocněním žaludku, jejichž nádory mají zvýšenou expresi HER2. Všichni pacienti musí mít validní laboratorní metodou v referenční laboratoři prokázanou HER2+ s výsledkem IHC3+ a/nebo IHC2+ potvrzenou pozitivním výsledkem SISH nebo FISH. Trastuzumab byl u této podskupiny pacientů zaregistrován na základě výsledků klinické studie ToGA.
Efektivita VEGFR a EGFR inhibitorů je testována v probíhajícíh studiích fáze III. studie
Fáze/linie
kombinace
RR%
PFS měs.
OS měs.
ToGA HER 2 pozitivní18
III/I.
ML 1703212
III/I.
FP+T vs FP p=0,0017 XP vs FP
41 vs 29
ECF vs FAMTX
45 vs 21
AIO13
III/I.
FLO vs FLP > 65 let
35 vs 25 41 vs 17
V32512
III/I.
DCF vs CF
37 vs 25
III/II.
Irinotecan vs BSC
AIO
5,6 vs 5
ECF EOF ECX EOX
REAL214
16
13,8 vs 11,1 p=0,0046
47,3 vs 34,5
10,5 vs 9,3 p=NS 9,9 9,3 9,9 11,2 8,7 vs 5,7
5,8 vs 3,9 6 vs 3
10,7 vs 8,8 13,9 vs 7,2 p=NS 9,2 vs 8,6 4,1 vs 2,4 p=0,02
Léčebná schémata: Adjuvantní chemoradioterapie s 5-Fluorouracilem I. série adjuvantní chemoterapie bolusovým režimem FU/FA , před ozařováním 5-fluorouracil 425mg/m2 i.v. bolus den 1-5 leukovorin 20mg/m2 i.v. bolus den 1-5 interval 28 dní II.+III. série chemoterapie konkomitantně s radioterapií 5-fluorouracil 400mg/m2 i.v. bolus D1-4, 29-31 leukovorin 20mg/m2 i.v. bolus D1-4, 29-3l Radioterapie: 45 Gy –ve 25 frakcích (po-pá) po 1,8Gy cílový objem: lůžko tumoru, regionální uzliny, 2cm lem nad proximálním i distálním okrajem resekce IV.a.V. série adjuvantní chemoterapie bolusovým režimem FU/FA, po skončení ozařování 5-fluorouracil 425mg/m2 i.v. bolus den 1-5 leukovorin 20mg/m2 i.v. bolus den 1-5 interval 28 dní perioperační chemoterapie – režim ECF, 3cykly před a 3 cykly po operaci epirubicin 50mg/m2 i.v. D1 cisplatina 60mg/m2 i.v. D1 5-fluorouracil 200mg/m2 i.v. kont. inf./24 hod 18-24 týdnů
Interval: 21 dní (Ross et al J Clin Oncol 2002;20:1996-2004) Chemoterapeutická schémata
paliativní chemo(bio)terapie **trastuzumab
8 mg/kg nasycovací dávka následovaná 6 mg/kg
kapecitabin cisplatina nebo 5-FU cisplatina
1000mg/m2 80 mg/m
2
800mg/m2 80mg/m2
ECF viz výše Modifikovaný režim ECF Epirubicin 50mg/m2 15min D1 CDDP 60mg/m2 D1 5-FU 400mg/m2 D1 5-FU 600mg/m2 22hod den2+3 interval 21 dní DCF Indikace: přísně individuálně v I.linii docetaxel 75mg/m2 i.v. inf. 60min D1 cisplatina 75mg/m2 i.v. inf. D1 5-fluorouracil 750mg/m2 kont. inf./24hod D1-5 Interval: 21 dní ( Van Cutsem et al J Clin Oncol 2006;24:4991-4997) DC Docetaxel 85mg/m2 D1 CDDP 75mg/m2 D1 Interval 21 dní (Roth AD Ann Oncol 2000;11:301-306) DF Docetaxel 75mg/m2 D1 5-FU 200mg/m2/ D kont, i,v, inf interval 21dní, maximum 10cyklů nebo do progrese (Thuss-Patience t al. J Clin Oncol 2005;23:494-501) Gastro Tax-1 Docetaxel 30mg/m2
à3 týdny 1. p.o. ve 2 denních dávkách
1.– 14.
i.v.
1.
i.v. infuze kont. i.v.
1.–4. 1.–4.
à3 týdny à3 týdny à4 týdny à4 týdny
Cisplatina 40 mg /m2 den1 LV 200mg/m2+ 5FU 2000mg/m2 den 1+8 interval 14 dní (fáze II, Lorenzen et al. Ann Oncol 2007) XP *Capecitabin 1000mg /m2 p.o. 2xdenně 1.-14. Cisplatina 80mg/m2 i.v. den 1 Interval 3týdny Kang, et al. J Clin Oncol (Meeting Abstracts).2006;24(18_suppl) FP 5-FU 1000mg/M2 D1-5 cisplatin 100mg/m2 D1 Interval 28 dní (Van Cutsem et al. J Clin Oncol 2006;24:4991-4997; Vanhoefer et al J Clin Oncol 2000;18:2648-2657) ECX Epirubicin 50mg/m2 iv D1 Cisplatina 60mg/m2 iv D1 *Capecitabine 625mg/m2 iv 2xdenně kontinuálně Interval 21dní
ELF etoposid 120mg/m2 D1-3 leukovorin 300mg/m2 D1-3 5-fluorouracil 500mg/m2 D 1-3 Interval: 21-28dní FAM 5-fluorouracil 600mg/m2 D 1,8 doxorubicin 30mg/m2 D1 mitomycin C 10mg/m2 D1 Interval: 28 dní Irinotekan/DDP cisplatina 80mg/m2 D1 irinotekan 200mg/m2 D2 Interval: 21 dní LV, 5-FU, irinotecan Leucovorin 200mg/m2 D1,2 5FU 400mg/m2 ivb, 600mg/m2 iv inf 22hod D1,2 irinotecan 180mg/m2 iv D1 interval 14dní ( Bouché et al J Clin Oncol 2004;22:4319-4328) EOF
Epirubicin50mg/m2 iv *Oxaliplatina 130mg/m2 iv 5-FU kont inf. 200mg/m2/den interval 21dní EOX Epirubicin 50mg/m2 iv *Oxaliplatina 130mg/m2 iv Capecitabine 625mg/m2 bd Interval 21dní EAP doxorubicin 20mg/m2 i.v. D1,7 cisplatina 40mg/m2 i.v. D2,8 etoposid 120mg/m2 i.v. inf. D4-6 Interval: 28dní FLOT Docetaxel 50mg/m2 *Oxaliplatina 85 mg/m2 LV 200mg/m2 5-FU 2600mg/m2 den1 interval 14dní ( fáze II, Al-Batran et al. Ann Oncol 2008)
* O úhradě přípravků kapecitabin, oxaliplatina ze zdravotního pojištění v této indikaci nebylo k 31. 7. 2011 rozhodnuto. **Úhrada trastuzumabu spadá do celkového paušálu zdravotnického zařízení.
Sledování po ukončení léčby -v 1.-3. roce: á 3-6 měsíců: klinická kontrola, laboratoř, TM CEA, CA 19-9, CA 72-4, á 6 měsíců GFS a CT břicha, rtg S+P 1x ročně -v dalších letech 1x ročně -při symptomech individuálně - nezbytná je dlouhodobá substituce vitaminu B12 u pacientů po gastrektomii. Literatura: 1. NCCN Clinical Practice Guidelines in Oncology-v.2.2011 (online) Dostupný z WWW: http:/www.nccn.org 2. AJCC Cancer Staging Manual, Seventh Edition (2010) 3. Gastric Cancer (PDQ) Treatment- Health Professionals (online) Dostupný z WWW: http:/cancernet.nci.nih.gov 4. De Vita VT, Hellman S, Rosenberg SA (eds): Cancer Principles and Practice of Oncology. Stomach Cancer. Philadelphia. Lippincott Williams a Wilkins, 9th edition, 2011 5. Roth AD. Multimodality Management of Metastatic Gastric and Esophageal Cancer. In: American Society of Clinical Oncology 2004 Educational Book, Alexandria, 199204 6. Ajani JA, Van Cutsem E, Moisey N V, et al: Docetaxel (D), cisplatin, 5-fluorouracil compare to cisplatine(C ) 5-fluorouracil(F) for chemotherapy naive patients with
metastatic or locally recurrent, unresectable gastric carcinoma (MGC): Interim results of randomized phase III trial (V325) . Proc Am Soc Clin Oncol 22: 249, 2003 (abstr 999) 7. MacDonald, JS, Smaley SR, Benedetti J et al. Chemoradiotherapy after surgery alone for adenocarcinoma of the stomac or gastroesophageal junction. N Engl Med 2001, 345:725-730 8. Macdonald JS, Smalley SR, Benedetti J, et al. Postoperative combined radiation and chemotherapy improves disease-free survival (DFS) and overall survival (OS) in resected adenocarcinoma of the stomach and gastroesophageal junction: Update of the results of Interdroup Study INT-0116 (SWOG 9008). 2004 gastrointestinal Cancer Symposium:Abstract 6. 9. Ajani JA, Baker J, Pisters PW et al. CPT-11 plus cisplatin in patients with advanced, untreated gastric or gastroesophageal junction carcinoma: results of a phase II study. Cancer 2002, 94:641-646 10. Hamilton RH, Lauri AA. Pathology and Genetics of Tumours of the Digestive System (IARC Press Lyon, 2000) 11. Cunningham D, Allum WH, Stenning SP, et al. Perioperative Chemotherapy versus Surgery Alone for resectable Gastroesophageal Cancer. N Engl J Med. 2006;355(1):11-20 12. VanCutsem E, Moiseyenko VM, et al. Phase III Study of Docetaxel and Cisplatin Plus Fluorouracil Compared With Cisplatin and Fluorouracil As First-Line Therapy for Advanced Gastric Cancer: A Report of the V325 Study Gloup. J.Clin Oncol.2006;24(31):4991-4997. 13. Al-Batran SE, et al.Phase III trial in metastatic gastroesophageal adenocarcinoma with fluorouracil, leucovorin plus either oxaliplatin or cisplatin: a study of the AIO.J Clin Oncol.2008;26(9):1435-1442. 14. Cunningham D, et al.Capecitabine and oxaliplatin for advanced esophagogastric cancer. N Engl J Med.2008;358(1):36-46. 15. Kang Y.,et al. Randomised phase III trial of capecitabine/cisplatin (XP) vs.continuos infusion of 5-FU/cisplatin (FP) as first-line therapy in patients with advanced gastric cancer :Efficacy and safety results. J Clin Oncol (Meeting Abstracts).2006;24(18_suppl):LBA4018. 16. Thuss-Patience. ASCO2009, JCO Meeting Abstracts.2009;27:4540 17. Stahl M, Walz MK, Stuschke M et al. Phase III comparison of preoperative chemotherapy compared with chemoradiotherapy in patiens with locally advanced adenocarcinoma of the esophagogastric junction. J of Clin Oncol 2009;27:851-856. 18. Van Cutsem E, Efficacyresults from the ToGA trial: A phase III study of trastuzumab addend to standard chemotherapy in first-line HER2 pozitive advanced gastric cancer. ASCO Annual Meeting, JCO 2009;LBA4509
Autor aktualizace: MUDr. Beatrix Bencsiková, 30.9.2011
