Č.j.: R120/2007/03-15361/2007/310-Šp
V Brně dne 22. srpna 2007
Ve správním řízení o rozkladu doručeném dne 25. 6. 2007 zadavatelem – Středočeský kraj, IČ: 70891095, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, za něhož jedná hejtman Ing. Petr Bendl, proti rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 5. 2007, č.j. S281/2006-00128/2007/550/OB, ve věci přezkoumání úkonů zadavatele – Středočeského kraje, při zadávání podlimitní veřejné zakázky „Nákup PC pro KÚ 2006“ zadávané v otevřeném řízení podle § 25 odst. 2 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., jehož oznámení bylo zveřejněno na centrální adrese dne 27. 6. 2006 pod evidenčním číslem 50023682, jehož dalším účastníkem je uchazeč VDI Meta Trans – výrobní družstvo invalidů, IČ: 26499169, se sídlem Antala Staška 1292/32, 140 00 Praha 4, za něhož jedná Ing. Jaromír Konečný, předseda představenstva, jemuž byla veřejná zakázka přidělena, jsem podle § 152 odst. 5 písm. b) zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., na základě návrhu rozkladové komise, ustavené podle § 152 odst. 3 téhož zákona, rozhodl takto: Rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ze dne 23. 5. 2007, č.j. S281/2006-00128/2007/550/OB,
potvrzuji
a podaný rozklad
z a m í t á m.
R120/2007/03-15361/2007/310-Šp
Odůvodnění I.
Zadávací řízení a prvostupňové řízení před Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže
1.
Středočeský kraj, IČ: 70891095, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, za něhož jedná Ing. Petr Bendl, hejtman (dále jen „zadavatel“), uveřejnil podle § 84 odst. 1 písm. a) zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „zákon“) dne 27. 6. 2006 na centrální adrese pod evidenčním číslem 50023682 oznámení zadávacího řízení na veřejnou zakázku „Nákup PC pro KÚ 2006“. Pozn.: pokud je v textu uveden odkaz na zákon, jedná se vždy o znění platné v době provedení úkonu Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“ nebo „orgán dohledu“) nebo v době provedení jednotlivých úkonů účastníků řízení.
2.
Úřad obdržel dne 4. 8. 2006 podnět k zahájení správního řízení o přezkoumání úkonů zadavatele. V tomto podnětu byl Úřad upozorněn, že zadavatel požadoval typ procesoru identifikovaný minimální frekvencí a nikoli výkonnostními či jinými užitnými parametry. Na podkladě vyžádané dokumentace k šetřené veřejné zakázce získal Úřad pochybnost, zda úkony zadavatele byly učiněny v souladu se zákonem, a proto ke dni 17. 10. 2006 zahájil správní řízení z moci úřední, za jehož účastníka označil zadavatele.
3.
K zahájenému správnímu řízení zadavatel uvedl, že se jednalo o specifický předmět plnění, jehož objektivní technická specifikace je značně složitá, a proto stanovil technické charakteristiky co možná nejobecnějším způsobem při zachování přesnosti a srozumitelnosti. Současně stanovil v bodě 2 Základních údajů zadávací dokumentace, že v případě, že se v zadávacích podmínkách vyskytne specifické označení výrobků, zadavatel umožňuje použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných či shodných řešení. Zadavatel tedy trvá na tom, že vymezil předmět veřejné zakázky tak, aby žádnému z dodavatelů nezaručovaly obchodní výhodu, či některého z nich nediskriminovaly v přístupu k veřejné zakázce.
4.
Po přezkoumání všech rozhodných skutečností vydal Úřad dne 7. 12. 2006 rozhodnutí č.j. S281/2006-17220/2006/550-Bu, kterým rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona tím, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, přičemž nedodržel postup stanovený v § 49 odst. 2 zákona tím, že technickou specifikaci předmětu veřejné zakázky stanovil tak, že určitým dodavatelům zaručovala konkurenční výhodu a vytvářela překážky pro mezinárodní obchod. Za uvedené porušení zákona mu Úřad uložil pokutu ve výši 20 000,- Kč, splatnou do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci. Současně uložil zadavateli nahradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „správní řád“).
5.
V odůvodnění tohoto rozhodnutí Úřad uvedl, že zadavatel přesným určením minimální frekvence, aniž by v zadávací dokumentaci uvedl důvody pro takovéto omezení nebo poskytl příslušnou toleranci, použil opis technické specifikace konkrétního typu procesoru tak, že ji byl schopen splnit omezený okruh dodavatelů. Po zvážení všech okolností orgán dohledu došel k závěru, že řada zájemců nemohla podat nabídku ve
2
R120/2007/03-15361/2007/310-Šp
smyslu požadavků zadavatele. Tímto postupem zadavatel nedodržel zásadu stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejnou zakázku. O této skutečnosti svědčí doklad z dokumentace předložený zadavatelem označené „Seznam doručených žádostí o ZD-zadávací dokumentace … na Nákup PC pro KÚ 2006“, kdy o dodávku PC projevilo zájem vyžádáním zadávací dokumentace 13 zájemců, ale nabídky podali pouze tři uchazeči, kteří předložili nabídky PC dle technické specifikace stanovené pro procesory společnosti Intel Corp. 6.
Pokud jde o uloženou pokutu, uvedl Úřad, že cena šetřené veřejné zakázky byla 2 737 010,-Kč včetně DPH. Horní hranice možné pokuty (5% z ceny zakázky) tedy činila 136 850,50 Kč. Při úvaze o stanovení uložené pokuty orgán dohledu zohlednil skutečnost, že zadavatel dosud neporušil zákon. Po uvážení všech argumentů orgán dohledu preferoval preventivní charakter uložení sankce a stanovenou výši pokuty vzhledem k souvislostem případu posoudil jako dostačující.
7.
Proti rozhodnutí Úřadu ze dne 7. 12. 2006, č.j. S281/2006-17220/2006/550-Bu, podal zadavatel rozklad. Při přezkumu tohoto rozhodnutí bylo zjištěno, že řízení před orgánem dohledu je stiženo několika procesními či formálními vadami, které mají nebo mohou mít vliv na zákonnost napadeného rozhodnutí. Uvedená pochybení nebylo možné zhojit v řízení o rozkladu, a proto bylo rozhodnutí zrušeno a věc vrácena orgánu dohledu k novému projednání, a to rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 4. 4. 2007, č.j. R019/2007/03-06794/2007/310-Šp. Jak vyplynulo z odůvodnění druhostupňového rozhodnutí, orgán dohledu neodůvodnil, proč zadavatelovo porušení zákona mělo nebo mohlo mít podstatný vliv na stanovení pořadí úspěšnosti nabídek. Dále orgán dohledu opomněl jako účastníka řízení označit uchazeče, jemuž byla veřejná zakázka přidělena, a to uchazeče VDI Meta Trans – výrobní družstvo invalidů, IČ: 26499169, se sídlem Antala Staška 1292/32, 140 00 Praha 4, za něhož jedná Ing. Jaromír Konečný, předseda představenstva (dále jen „vítězný uchazeč“). Úřad neodůvodnil ani uloženou povinnost uhradit náklady řízení, což mělo za následek nepřezkoumatelnost příslušné části rozhodnutí. Také část výroku, podle níž se měl zadavatel dopustit porušení zákona tím, že technická specifikace předmětu plnění tak, jak ji stanovil, „… vytvářela překážky pro mezinárodní obchod“, nemá oporu ani v odůvodnění napadeného rozhodnutí, ani ve skutkovém stavu šetřeného případu. Navíc část odůvodnění citovaného rozhodnutí byla nesrozumitelná. Napadené rozhodnutí
8.
Po vrácení věci orgánu dohledu k novému projednání rozhodnutím předsedy Úřadu ze dne 4. 4. 2007, č.j. R019/2007/03-06794/2007/310-Šp, orgán dohledu pokračoval ve správním řízení, v němž vydal dne 23. 5. 2007 rozhodnutí č.j. S281/2006 00128/2007/550/OB (dále jen „napadené rozhodnutí“), kterým rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona tím, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, přičemž nedodržel postup stanovený v § 49 odst. 2 zákona, že v technické specifikaci stanovil technické charakteristiky mikroprocesoru poptávaných počítačů s minimální požadovanou frekvencí tak, že určitým dodavatelům zaručovala konkurenční výhodu, a tím porušil zásadu zákazu diskriminace podle § 25 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek. Za spáchání tohoto deliktu uložil Úřad zadavateli pokutu ve výši 20 000,- Kč, splatnou do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí. Současně uložil zadavateli nahradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč podle § 79 odst. 5 správního řádu.
3
R120/2007/03-15361/2007/310-Šp
9.
V odůvodnění tohoto rozhodnutí uvedl, že zadavatelem požadované procesory s frekvencí nejméně 3000 MHz dodával v době zadání veřejné zakázky pouze výrobce Intel. Zadavatel přesným určením minimální frekvence, aniž by v zadávací dokumentaci uvedl důvody pro takové omezení nebo poskytl příslušnou toleranci, použil opis technické specifikace konkrétního typu procesoru tak, že ji byl schopen splnit omezený okruh dodavatelů. Tímto postupem zadavatel nedodržel zásadu stejného zacházení a nediskriminace zájemců a uchazečů o veřejnou zakázku. Samotná frekvence mikroprocesoru není objektivním ukazatelem jeho výkonu proto, že udávaná frekvence procesorů různých výrobců se liší, ačkoli jejich výkony mohou být srovnatelné. Pro jednoznačnost výkonu je nutné navíc použít i další parametry, jako je například počet jader. Samotný výkon procesoru lze vyjádřit exaktně pomocí hodnoty MIPS (Mega Instructions Per Sekond), což představuje milion operací provedených mikroprocesorem za jednu sekundu. Došlo tedy k situaci, kdy dodavatel počítačů nebyl schopen nabídnout mikroprocesor například výrobce AMD o požadované frekvenci za srovnatelnou (a tedy konkurenceschopnou) cenu, za niž byl schopen nabídnout dodavatel počítačů s mikroprocesorem Intel. Nelze však vyloučit, že při stanovení výkonu procesoru na základě jiného parametru než frekvence by se do soutěže nepřihlásil také jiný uchazeč, jimž nabízené procesory mohly s procesory Intel soutěžit, pokud jde o nabízené vlastnosti a cenu. Taktéž mohlo dojít k situaci, kdy by uchazeč, který se do soutěže sice přihlásil, nabídl procesor výrobce AMD, přestože nedosahuje zadavatelem požadované frekvence, za nižší nabídkovou cenu. Tím by byl současně lépe schopen dostát požadavkům na efektivní a ekonomické nakládání s veřejnými prostředky.
10. Závěrem se Úřad vyjádřil také k uložené pokutě a její výši. Uvedl, že při úvaze o uložení sankce preferoval preventivní charakter uložené pokuty a posoudil jako dostačující pokutu ve výši 20 % horní hranice možné pokuty. V této souvislosti orgán dohledu zejména zohlednil, že se jednalo o první zjištěné porušení zákona zadavatelem. II.
Námitky rozkladu
11. Proti uvedenému rozhodnutí orgánu dohledu ze dne 23. 5. 2007, S281/2006 00128/2007/550/OB, podal zadavatel rozklad. V tomto rozkladu uvedl, že zadavatel, vědom si toho, že se jedná o specifický předmět plnění, jehož objektivní technická specifikace je značně složitá, stanovil technické charakteristiky maximálně nejobecnějším způsobem při zachování přesnosti a srozumitelnosti pro uchazeče. Současně stanovil v bodě 2 Základních údajů zadávací dokumentace, že v případě, kdy se v zadávacích podmínkách vyskytne specifické označení výrobků, zadavatel umožňuje použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných či shodných řešení. Zadavatel konstatuje, že technická specifikace byla vymezena se snahou získat počítače co nejlepších užitných vlastností, neboť je plánuje používat minimálně 3 až 4 roky. V době uveřejnění Oznámení zadávacího řízení k veřejné zakázce na centrální adrese dodávala společnost AMD například procesor Dual-Core Athlon FX-62, který má sice nominální frekvenci 2,8 GHz, ale lze ho jednoduchou změnou nastavení BIOS počítače přetaktovat na minimálně 3,0 GHz a vyšší frekvenci. K tomu zadavatel cituje článek „Velký test procesorů“ z časopisu PC World, č. 11 z roku 2006. Z uvedeného článku vyplývá, že procesor AMD Dual-Core Athlon FX-62 pracuje na frekvenci 2 800 MHz a má násobitel 14x. Přetaktování uvedeného procesoru je možné v BIOSu pomocí zvýšení násobitele na 15x. Ostatní procesory mají možnost zvýšení násobitele uzamčenou a násobitel se dá pouze snižovat. Zadavatel proto uzavírá, že postupoval v souladu se zákonem, neporušil zásadu rovného zacházení a zadávací řízení proběhlo maximálně
4
R120/2007/03-15361/2007/310-Šp
transparentním způsobem, přičemž žádnému uchazeči nebyla způsobena škoda, ani žádný uchazeč nebyl nijak zvýhodněn. Závěr rozkladu 12. Zadavatel proto navrhuje, aby předseda Úřadu napadené rozhodnutí zrušil. III. Řízení o rozkladu 13. Správní orgán prvního stupně neshledal důvody pro postup podle § 87 správního řádu a v souladu s § 88 odst. 1 správního řádu postoupil věc orgánu rozhodujícímu o rozkladu. 14. Po projednání rozkladu a veškerého spisového materiálu rozkladovou komisí ustavenou podle § 152 odst. 3 správního řádu a po posouzení případu ve všech jeho vzájemných souvislostech jsem podle § 89 odst. 2 správního řádu napadené rozhodnutí přezkoumal v rozsahu námitek uvedených v rozkladu a s přihlédnutím k návrhu rozkladové komise dospěl k následujícímu závěru: 15. Úřad tím, že svým rozhodnutím ze dne 23. 5. 2007, č.j. S281/2006-00128/2007/550/OB rozhodl, že se zadavatel dopustil správního deliktu podle § 102 odst. 1 písm. b) zákona tím, že uzavřel smlouvu s vybraným uchazečem, přičemž nedodržel postup stanovený v § 49 odst. 2 zákona, že v technické specifikaci stanovil technické charakteristiky mikroprocesoru poptávaných počítačů s minimální požadovanou frekvencí tak, že určitým dodavatelům zaručovala konkurenční výhodu, a tím porušil zásadu zákazu diskriminace podle § 25 odst. 1 zákona, přičemž tento postup mohl podstatně ovlivnit hodnocení nabídek, za což mu pokutu ve výši 20 000,- Kč, splatnou do dvou měsíců ode dne nabytí právní moci tohoto rozhodnutí a současně nahradit náklady řízení ve výši 1 000,- Kč podle § 79 odst. 5 správního řádu, rozhodl správně a v souladu se zákonem. Rovněž s odůvodněním napadeného rozhodnutí jsem se v plné míře ztotožnil. IV. K námitkám rozkladu K věcnému posouzení postupu zadavatele 16. Úvodem upozorňuji, že obsah podaného rozkladu je totožný s rozkladem, který podal zadavatel proti předchozímu rozhodnutí orgánu dohledu ze dne 7. 12. 2006, č.j. S281/2006-17220/2006/550-Bu. Všechny námitky tohoto rozkladu byly již vypořádány v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 4. 4. 2007, č.j. R019/2007/03-06794/2007/310-Šp. 17. Pokud jde o samotné věcné posouzení případu, ztotožňuji se s orgánem dohledu, pokud jde o závěr, že se zadavatel dopustil porušení § 49 odst. 2 zákona tím, že stanovil technickou specifikaci mikroprocesoru poptávaných počítačů prostřednictvím minimální požadované frekvence, neboť takto zaručil určitým dodavatelům konkurenční výhodu. Samotná frekvence mikroprocesoru totiž není objektivním ukazatelem jeho výkonu už jen proto, že udávaná frekvence procesorů různých výrobců se liší, ačkoli jejich výkony mohou být srovnatelné. Důkazem toho je řada srovnávacích testů, které lze nalézt na veřejné datové síti Internet (například na webových stránkách www.svethardware.cz), z nichž vyplývá, že například procesor výrobce Intel vyráběný pod obchodním označením Pentium D 925, jehož frekvence je 3,0 GHz, je výkonnostně srovnatelný s procesorem výrobce AMD (Advanced Micro Devices, vyráběném pod obchodním
5
R120/2007/03-15361/2007/310-Šp
označením Athlon 64 X2 3 600+, jehož frekvence činí 2,0 GHz. Z údajů uvedených na webových stránkách společnosti AMD (www.amd.com) vyplývá, že tato společnost v době vydání tohoto rozhodnutí nabízí pouze dva procesory s frekvencí 3,0 GHz, a to model AMD Athlon 64 FX-74 (socket F) BOX, který je v České republice nabízen za cenu cca 9 000,- Kč bez DPH, a dvoujádrový procesor obchodního označení AMD Athlon 64 X2 6000+ (socket AM2) BOX v ceně cca 4000,- Kč bez DPH. Naproti tomu procesor výrobce Intel nabízený pod obchodním označením Intel Pentium D 925 BOX 3.0GHz se pohybuje v cenové relaci kolem 2000,- Kč bez DPH. Z uvedeného plyne, že pokud výrobce AMD nabízí procesory s frekvencí 3,0 GHz, pak se tyto procesory například v porovnání s procesory výrobce Intel nachází ve zcela jiné kvalitativní výkonnostní a cenové třídě. 18. Uzavírám tedy, že frekvence sama o sobě nereflektuje výkon procesoru. Pro jednoznačnost výkonu je nutné navíc použít i další parametry, jako je například počet jader. Samotný výkon procesoru lze vyjádřit exaktně pomocí hodnoty MIPS (Mega Instructions Per Second), což představuje milion operací provedených procesorem za jednu sekundu. (Pozn.: Tento údaj vyjadřuje výkonnost v oblasti operací s pevnou řádovou čárkou.) 19. Pokud jde o zadavatelovu námitku, že umožnil použití i jiných, kvalitativně a technicky obdobných řešení, uvádím na pravou míru, že uvedenou povinnost má zadavatel vždy, pokud zadávací dokumentace obsahuje požadavky nebo odkazy na obchodní firmy, názvy nebo jména a příjmení, specifická označení výrobků a služeb, které platí pro určitého podnikatele nebo jeho organizační složku za příznačné, patenty, vynálezy, užitné vzory, průmyslové vzory, ochranné známky nebo označení původu (§ 48 odst. 6 zákona). V šetřeném případě však zadavatel žádný takový odkaz v zadávací dokumentaci neuvedl, a proto se § 48 odst. 6 zákona nepoužije, neboť zadavatel se jeho porušení nedopustil. V daném případě došlo k jinému porušení zákona, a to konkrétně § 49 odst. 1 zákona, když zadavatel nepopsal technické specifikace objektivně způsobem, který zajišťuje užití za účelem, který je zadavatelem zamýšlen. Úmysl zadavatele vybrat co nejvýkonnější procesor pro poptávané počítače (a nikoli pouze samoúčelně procesor s frekvencí nad 3,0 GHz) lze vyčíst nejen z podaného rozkladu, ve kterém zadavatel uvádí, že „technická specifikace předmětu plnění veřejné zakázky byla vymezena snahou získat počítače co nejlepších užitných vlastností po celou plánovanou dobu užívání“, ale také ze skutečnosti, že zadavatel nakonec zakoupil méně výkonné počítače s procesorem obchodního označení Intel Pentium 3,0 GHz (cena uvedeného procesoru v době vydání tohoto rozhodnutí nepřevyšuje 2000,- Kč bez DPH), a výkonnější počítače s procesorem Intel Core2Duo 2,13 GHz (cena procesoru v době vydání rozhodnutí se pohybuje okolo 4000,- Kč bez DPH). 20. Na výše popsané porušení § 49 odst. 1 zákona pak navazovalo i porušení § 49 odst. 2 zákona, neboť způsobem, jakým byla stanovena technická specifikace poptávaného procesoru, byla zaručena konkurenční výhoda určitým výrobcům tak, jak bylo popsáno výše. Došlo tedy k situaci, kdy například výrobce AMD nebyl schopen nabídnout procesor o požadované frekvenci za cenu srovnatelnou (a tedy konkurenceschopnou) s cenou, za niž byl procesor schopen nabídnout výrobce Intel. Uvedené porušení zákona pak mohlo mít vliv na pořadí úspěšnosti nabídek, neboť v nabídkách nabídli uchazeči jen procesory výrobce Intel. Nelze však vyloučit, že při stanovení výkonu procesoru na základě jiného parametru než frekvence by se do soutěže nepřihlásil také jiný uchazeč, jimž nabízené procesory mohly s procesory Intel soutěžit, pokud jde o nabízené
6
R120/2007/03-15361/2007/310-Šp
vlastnosti a cenu. Taktéž mohlo dojít k situaci, kdy by uchazeč, který se do soutěže sice přihlásil, nabídl procesor výrobce AMD, přestože nedosahuje zadavatelem požadované frekvence, za nižší nabídkovou cenu. V případě, kdy by se do soutěže přihlásil výrobce výkonnějších, avšak cenově dostupnějších procesorů, byl by zadavatel současně schopen lépe dostát požadavkům na efektivní a ekonomické nakládání s veřejnými prostředky. 21. Současně upozorňuji, že ačkoli byly pro srovnání vybraných procesorů zvoleny procesory výrobce AMD, není vyloučeno, že se použitá argumentace nemůže obdobně týkat i procesorů či dokonce jiných počítačových komponentů nabízených jiným výrobcem. Také považuji za nutné dodat, že toto rozhodnutí nijak neimplikuje, že mezi procesory různých výrobců nemohou existovat rozdíly (např. pokud jde o jejich vhodnost pro určitý typ softwaru). I proto by měl zadavatel vždy ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek řádně a podrobně zdůvodnit, co ho k výběru konkrétního výrobku vedlo, aby následně jeho rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky vítěznému uchazeči mělo dostatečnou vypovídací hodnotu a bylo transparentní a přezkoumatelné. 22. K citaci článku „Velký test procesorů AMD a Intel“ z časopisu PC World č. 11 z roku 2006 uvádím, že v šetřeném případě je zcela irelevantní argumentace s možným přetaktováním procesoru, neboť přetaktování činí uživatel počítače na vlastní riziko s tím, že při přetaktování může dojít k poškození nebo zničení procesoru, na které se následně nedá uplatnit záruka výrobce. 23. Pokud jde o uloženou sankci, shledal jsem ji jako přiměřenou. Vzhledem k tomu, že jsem se s právními závěry vyslovenými orgánem dohledu ztotožnil, neshledal jsem ani důvod pro snížení pokuty. V. Závěr 24. Po zvážení všech aspektů dané věci a po zjištění, že Úřad postupoval ve věci v souladu se zákonem a správním řádem, veden závěry vyslovenými v rozhodnutí předsedy Úřadu ze dne 4. 4. 2007, č.j. R019/2007/03-06794/2007/310-Šp, jsem dospěl k závěru, že nenastaly podmínky pro zrušení nebo změnu napadeného rozhodnutí z důvodů uváděných v rozkladu. 25. Vzhledem k výše uvedenému jsem rozhodl tak, jak je ve výroku uvedeno. Poučení Proti tomuto rozhodnutí se nelze podle § 91 odst. 1 správního řádu dále odvolat.
Ing. Martin Pecina, MBA
předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže
7
R120/2007/03-15361/2007/310-Šp
Obdrží: 1.
Středočeský kraj, se sídlem Zborovská 11, 150 21 Praha 5, za něhož jedná Ing. Petr Bendl, hejtman
2.
VDI Meta Trans – výrobní družstvo invalidů, IČ: 26499169, se sídlem Antala Staška 1292/32, 140 00 Praha 4, za něhož jedná Ing. Jaromír Konečný, předseda představenstva
3.
spis
Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce
8
