510-MO V Brně dne 22. ledna 2007

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

V Brně dne 22. ledna 2007

Úřad pro ochranu hospodářské soutěže příslušný podle § 94 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb., ve správním řízení o přezkoumání úkonů zadavatele, zahájeném dne 27. 10. 2006 na základě návrhu ze dne 27. 10. 2006, jehož účastníky jsou: ƒ

statutární město Brno, IČ: 449 92 785, se sídlem Dominikánské náměstí 1/196, 601 67 Brno, zastoupené Romanem Onderkou, primátorem, jako zadavatel,

ƒ

obchodní společnost GORDIC spol. s r. o., IČ: 479 03 783, se sídlem Erbenova 4, 586 01 Jihlava, za niž jedná Ing. Jaromír Řezáč, jednatel, zastoupená na základě plné moci ze dne 18. 9. 2006 JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem, se sídlem Telečská 7, 586 01 Jihlava, jako navrhovatel,

ƒ

obchodní společnost IDS Scheer ČR, s. r. o., IČ: 607 12 368, se sídlem Vídeňská 55, 639 00 Brno, za niž jedná Ing. Jiří Hejduk, jednatel, jíž byla veřejná zakázka přidělena.

v nadlimitní veřejné zakázce „Agendový informační systém statutárního města Brna“ zadávané formou otevřeného řízení, jehož oznámení bylo uveřejněno na centrální adrese dne 17. 5. 2006 pod ev. č. 50021849 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 5. 2006 v č. 93/2006 pod ev. č. 2006/S 93-099749, rozhodl podle § 101 odst. 1 cit. zákona o veřejných zakázkách, takto: I. Zadavatel – statutární město Brno, IČ: 449 92 785, se sídlem Dominikánské náměstí 1/196, 601 67 Brno nesplnil povinnost stanovenou v § 62 odst. 3 zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb. v návaznosti na § 8

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

odst. 3 vyhlášky č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhlášky č. 137/2005 Sb., když při hodnocení nabídek v kritériích hodnocení „procesní přístup a metodiky realizace dílčích částí plnění“ a „harmonogram“ nehodnotil nabídky uchazečů postupem, který stanoví cit. prováděcí vyhláška, avšak tento postup neovlivnil pořadí nabídek. II. Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., a podle § 6 odst. 1 vyhlášky č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení, se výše jmenovanému zadavateli ukládá: uhradit náklady řízení ve výši 1 000,-- Kč (jeden tisíc korun českých). Náklady řízení jsou splatné do jednoho měsíce od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na účet Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže zřízený u pobočky České národní banky v Brně číslo 19-24825621/0710, variabilní symbol 3240650001. Odůvodnění Statutární město Brno, IČ: 449 92 785, se sídlem Dominikánské náměstí 1/196, 601 67 Brno, zastoupené Romanem Onderkou, primátorem (dále jen „zadavatel“), uveřejnilo podle zákona č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění zákona č. 436/2004 Sb., zákona č. 437/2004 Sb., zákona č. 60/2005 Sb., zákona č. 124/2005 Sb., zákona č. 179/2005 Sb., zákona č. 253/2005 Sb., zákona č. 377/2005 Sb. a zákona č. 413/2005 Sb. (dále jen „zákon“), v informačním systému o veřejných zakázkách dne 17. 5. 2006 pod ev. č. 50021849 a v Úředním věstníku Evropské unie dne 17. 5. 2006 v č. 93/2006 pod ev. č. 2006/S 93-099749, oznámení otevřeného řízení za účelem zadání nadlimitní veřejné zakázky „Agendový informační systém statutárního města Brna“. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 7. 2006 vyplývá, že nabídka předložená uchazečem IDS Scheer ČR, s. r. o., IČ: 607 12 368, se sídlem Vídeňská 55, 639 00 Brno, za niž jedná Ing. Jiří Hejduk, jednatel (dále jen „uchazeč IDS Scheer“), která splňuje všechny zákonné požadavky a požadavky zadavatele uvedené v zadávacích podmínkách byla hodnotící komisí hodnocena jako nejvhodnější a hodnotící komise doporučila zadavateli uzavřít smlouvu s jmenovaným uchazečem. Zadavatel rozhodl o výběru nejvhodnější nabídky dne 11. 9. 2006. Proti rozhodnutí zadavatele ze dne 11. 9. 2006 o výběru nejvhodnější nabídky na veřejnou zakázku „Agendový informační systém statutárního města Brna“ jehož oznámení obchodní společnost GORDIC spol. s r. o., IČ: 479 03 783, se sídlem Erbenova 4, 586 01 Jihlava, za niž jedná Ing. Jaromír Řezáč, jednatel, zastoupená na základě plné moci ze dne 18. 9. 2006 JUDr. Milanem Zápotočným, advokátem, se sídlem Telečská 7, 586 01 Jihlava (dále jen „navrhovatel“), obdržela dne 25. 9. 2006, podal navrhovatel dopisem ze dne 6. 10. 2006 námitky, které zadavatel obdržel dne 9. 10. 2006 a kterým po přezkoumání jejich oprávněnosti nevyhověl rozhodnutím ze dne 18. 10. 2006, které navrhovatel obdržel dle dodejky dne 19. 10. 2006. Vzhledem k tomu, že navrhovatel nepovažoval rozhodnutí zadavatele o námitkách za učiněné v souladu se zákonem, podal dopisem ze dne 27. 10. 2006

2

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

návrh na zahájení řízení o přezkoumání úkonů zadavatele k Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Dnem 27. 10. 2006, kdy Úřad obdržel uvedený návrh, bylo podle § 96 zákona zahájeno správní řízení ve věci přezkoumávání úkonů zadavatele Úřadem pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“). Obsah podstatných částí návrhu, jeho doplnění ze dne 6. 12. 2006, stanoviska uchazeče IDS Scheer ze dne 4. 12. 2006 a stanoviska zadavatele ze dne 15. 11. 2006 je uveden níže, vždy v příslušné části tohoto odůvodnění. Účastníky správního řízení podle § 99 zákona jsou: •

zadavatel,

•

navrhovatel,

•

uchazeč IDS Scheer, jemuž byla veřejná zakázka přidělena.

Dne 12. 12. 2006 obdržel orgán dohledu od zadavatele kompletní dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky. Zahájení správního řízení oznámil Úřad účastníkům správního řízení dopisem č. j. S324/2006-20744/2006/510-MO ze dne 23. 11. 2006. Současně Úřad usnesením č. j. S324/2006-20789/2006/510-MO ze dne 23. 11. 2006 účastníkům řízení stanovil lhůtu, ve které byli oprávněni navrhovat důkazy a činit jiné návrhy a ve které byli oprávněni vyjádřit svá stanoviska v řízení a lhůtu, ve které se mohli vyjádřit k podkladům pro rozhodnutí. Dne 4. 12. 2006 Úřad umožnil právnímu zástupci navrhovatele nahlédnout do správního spisu vedeného pod č. j. S324/2006. Úřad přezkoumal na základě ust. § 96 a následujících zákona případ ve všech vzájemných souvislostech, po zhodnocení všech podkladů, zejména dokumentace, předložených stanovisek navrhovatele, zadavatele, uchazeče IDS Scheer a na základě vlastního zjištění konstatuje, že zadavatel při zadávání veřejné zakázky „Agendový informační systém statutárního města Brna“ nesplnil povinnost stanovenou v § 62 odst. 3 zákona v návaznosti na § 8 odst. 3 vyhlášky č. 240/2004 Sb., o informačním systému o zadávání veřejných zakázek a metodách hodnocení nabídek podle jejich ekonomické výhodnosti, ve znění vyhlášky č. 137/2005 Sb. (dále jen „vyhláška“), když při hodnocení nabídek v kritériích hodnocení „procesní přístup a metodiky realizace dílčích částí plnění“ a „harmonogram“ nehodnotil nabídky uchazečů postupem, který stanoví vyhláška, přičemž tento postup neovlivnil pořadí nabídek, k čemuž uvádí následující rozhodné skutečnosti. K problematice rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky – ust. § 65 odst. 2 zákona Argumentace navrhovatele: Navrhovatel ve svém návrhu ze dne 27. 10. 2006 mj. uvádí, že zadavatel je povinen v rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky uvést nejen důvody přidělení veřejné zakázky, ale rovněž i zdůvodnění odmítnutí ostatních uchazečů, což zadavatel neučinil. Z uvedeného

3

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

důvodu se navrhovatel domnívá, že zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek transparentně, neboť nehodnotil nabídku vybraného uchazeče ve vztahu k ostatním podaným nabídkám. Navrhovatel rovněž namítá, že dne 2. 10. 2006, kdy se dostavil k zadavateli, neměl zadavatel k dispozici celou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek, nýbrž pouze její část, přičemž zbývající část zprávy o posouzení a hodnocení nabídek byla po cca 90 minutách zadavateli zaslána elektronicky z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, sdružení advokátů, která se podílela na zpracování zadávací dokumentace. Z uvedené skutečnosti navrhovatel dovozuje, že zprávu o posouzení a hodnocení nabídek nezpracovala komise pro posouzení a hodnocení nabídek, nýbrž zástupci advokátní kanceláře ROWAN LEGAL. Argumentace zadavatele: Zadavatel k námitce navrhovatele ve svém stanovisku ze dne 27. 10. 2006 uvádí, že se ve svém rozhodnutí velmi podrobně zabýval veškerými důvody a okolnostmi, které jej vedly k výběru nejvhodnější nabídky, a to v rámci všech zadavatelem stanovených dílčích hodnotících kritérií včetně jejich případných subkritérií. U každého uvedeného hodnotícího kritéria je tak v rozhodnutí uvedena buď jeho absolutní číselná hodnota vyplývající z nabídky vybraného uchazeče nebo subjektivně hodnocených kritérií, obsáhlé odůvodnění hodnocení nabídky vybraného uchazeče. Z odůvodnění rozhodnutí dle názoru zadavatele vyplývají a jsou jednoznačně logicky dovoditelné i důvody, pro které byli ostatní uchazeči odmítnuti, resp. proč nabídky těchto uchazečů byly hodnoceny jako méně výhodné pro zadavatele. V některých konkrétních bodech odůvodnění uvedeného v rozhodnutí jsou pak výslovně uvedena konkrétní srovnání, v čem je řešení nabídnuté vybraným uchazečem horší, či naopak lepší než plnění nabídnuté ze strany navrhovatele. Dle názoru zadavatele není pravdivé ani tvrzení navrhovatele, že zadavatel nepostupoval při hodnocení nabídek transparentně, když nehodnotil nabídku uchazeče IDS Scheer ve vztahu k ostatním nabídkám. Samotným účelem právní úpravy ve vztahu k fázi zadávacího řízení po učinění rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky je umožnit neúspěšným dodavatelům získat informace o tom, z jakých důvodů jejich nabídka nebyla úspěšná, resp. nebyla zadavatelem vyhodnocena jako nejvýhodnější, a jak byla jejich nabídka hodnocena. Tento účel je pak naplněn nejen v potřebě podrobného odůvodnění rozhodnutí, ale zejména v řádném zpracování zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, ze které budou zřejmé skutečnosti související s hodnocením nabídek a do které mají všichni uchazeči možnost nahlédnout. O tom ostatně vypovídá i skutečnost, že nová právní úprava veřejných zakázek, která zohledňuje dlouhodobou a ustálenou rozhodovací praxi vnitrostátních i komunitárních rozhodovacích orgánů, obsažená v zákoně č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, již klade zcela zásadní důraz na obsah zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, nikoliv tak na obsah rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky. Základním postulátem však zůstává možnost uchazeče seznámit se s podrobnými důvody hodnocení své nabídky ve vztahu k ostatním nabídkám. Tuto možnost navrhovatel nepochybně měl již z obsáhle zpracovaného odůvodnění rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky, přičemž rovněž využil své možnost nahlédnout do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a pořídit si její kopii. Při zpracování svého návrhu tedy měl oba rozhodné dokumenty k dispozici a prokazatelně tak věděl, jak byla jeho nabídka hodnocena ve vztahu k ostatním nabídkám. To ostatně vyplývá i z obsáhlosti jeho podání. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek uvádí zcela jednoznačné a podrobné vzájemné porovnání výhodnosti jednotlivých nabídek z pohledu jednotlivých hodnotících kritérií stanovených zadavatelem. I když délka odůvodnění nemůže být samozřejmě rozhodujícím hlediskem, je zřejmé, že odůvodnění hodnocení jde zcela nad rámec běžného odůvodnění prováděného v jiných zadávacích řízeních, když je rozvedeno na několika

4

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

stranách do potřebných detailů, přičemž je plně přezkoumatelné. Rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje velmi podrobné a precizní odůvodnění zcela v souladu s ustanoveními § 63 odst. 1 zákona, resp. § 65 odst. 2 zákona. Námitka navrhovatele směřující proti transparentnosti zadávacího řízení a přezkoumatelnosti postupu zadavatele při výběru nejvhodnější nabídky je dle názoru zadavatele zcela účelová. Je zřejmé, že zadavatel dostál svým zákonným povinnostem, když transparentnost celého procesu hodnocení je zachycena ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek (rovněž v protokolech o jednání hodnotící komise), přičemž zadavatel se s hodnocením hodnotící komise pro jeho kvalifikovanost ztotožnil. Přes obecnou formulaci námitek navrhovatele lze uvést, že hodnotící komise se v rámci hodnocení nabídek jednotlivých uchazečů zabývala zcela konkrétními údaji a skutečnostmi uvedenými v těchto nabídkách, což ostatně bylo následně promítnuto i do rozhodnutí a zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Argument navrhovatele ohledně obecného a neúplného rozsahu odůvodnění rozhodnutí je pro zadavatele zcela nepřijatelný. Pokud se týká námitky, že v sídle zadavatele nebyla pro zástupce navrhovatele okamžitě k dispozici zpráva o posouzení a hodnocení nabídek s tím, že byla následně dodána z advokátní kanceláře ROWAN LEGAL, sdružení advokátů (dále jen „ROWAN LEGAL“), zadavatel konstatuje, že má s ROWAN LEGAL řádně uzavřenou smlouvu za účelem právní podpory při realizaci zadávacího řízení. Na základě této smlouvy a dohody mezi zadavatelem a ROWAN LEGAL, archivuje ROWAN LEGAL až do konce zadávacího řízení veškerou dokumentaci se zadávacím řízením související tak, aby ji po jeho ukončení zcela kompletní předala zadavateli k archivaci dle požadavků zákona. S tím souvisí i poskytnutí zprávy o posouzení a hodnocení nabídek zástupci navrhovatele, kdy zpráva o posouzení a hodnocení nabídek byla zasílána zadavateli z ROWAN LEGAL prostřednictvím faxu a spojení bylo z technických důvodů přerušeno právě v době, kdy zástupce navrhovatele požádal o nahlédnutí do zprávy. Následně tedy bylo nutné zprávu o posouzení a hodnocení nabídek převést do elektronické podoby a zaslat ji k rukám zadavatele prostřednictvím elektronické pošty. Tím bylo zapříčiněno navrhovatelem namítané prodlení s předložením zprávy o posouzení a hodnocení nabídek. Po vyřešení technických problémů bylo zástupci navrhovatele umožněno nahlédnout do kompletní zprávy o posouzení a hodnocení nabídek a učinit si její kopii v souladu s ustanovením § 63 odst. 2 zákona. ROWAN LEGAL veškerou dokumentaci týkající se předmětné veřejné zakázky uschovává u sebe a archivuje pro její předání zadavateli po skončení zadávacího řízení. To se týká i zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, kterou ROWAN LEGAL pro uvedené účely obdržel od zadavatele již vypracovanou a opatřenou podpisy členů hodnotící komise. Skutečnost, že nabídka navrhovatele splňuje požadované vlastnosti stejně jako nabídka uchazeče IDS Scheer nesvědčí než o tom, že navrhovatel podal nabídku, která byla v souladu se zadávacími podmínkami stanovenými zadavatelem. Je také třeba poukázat na skutečnost, že v rozhodnutí zadavatel odůvodňuje výběr vybraného uchazeče a v žádném případě pouze bez dalšího nekonstatuje vlastnosti řešení nabídnutého uchazečem IDS Scheer. Navrhovatel pak sotva může bez znalosti nabídky uchazeče IDS Scheer relevantně posoudit výhodnost své nabídky vůči nabídce tohoto uchazeče. Výběr nejvhodnější nabídky není založen na pouhém zjištění, zda nabízené plnění splňuje veškeré zadavatelem požadované vlastnosti. Zadavatel totiž nejvhodnější nabídku vybírá na základě vzájemného propojení těchto vlastností v příslušném nabízeném plnění a na základě komplexnosti nabízeného plnění z hlediska hodnotících kritérií. Z tohoto důvodu nemůže navrhovatel z poznatku, že jeho nabídka splňuje požadované vlastnosti uvedené jako důvod pro výběr nabídky vybraného uchazeče, dovozovat jakékoliv dopady na výsledek hodnocení nabídek.

5

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

Argumentace uchazeče IDS Scheer: Zadavatel, resp. jím ustanovená hodnotící komise hodnotí nabídky dle dílčích hodnotících kritérií stanovených v zadávacích podmínkách. Stejně tomu bylo i v šetřeném případě, jak vyplývá z rozhodnutí zadavatele o výběru nejvhodnější nabídky. Uchazeč IDS Scheer poukazuje na zjevnou účelovost této námitky navrhovatele. Dle názoru uchazeče IDS Scheer námitka navrhovatele směřuje proti skutečnostem, které jsou mimo rámec přezkumné činnosti Úřadu. Závěry Úřadu k problematice rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky – ust. § 65 odst. 2 zákona: Ustanovení § 65 odst. 2 zákona stanoví, že rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky uchazeči vybranému podle § 65 odst. 1 zadavatel zašle neprodleně ostatním uchazečům, nebyli-li ze zadávacího řízení vyloučeni. V rozhodnutí zadavatel uvede identifikační údaje o vybraném uchazeči včetně osobních údajů v rozsahu uvedeném v § 60 odst. 1 zákona. Dále zadavatel uvede z nabídky ty údaje, které byly předmětem hodnocení podle stanovených kritérií, včetně odůvodnění zadání veřejné zakázky tomuto uchazeči a odmítnutí ostatních uchazečů. Součástí rozhodnutí musí být vyhodnocení pořadí nabídek ostatních uchazečů. Jestliže rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky neodpovídá pořadí nabídek podle hodnocení hodnotící komise, musí být součástí rozhodnutí zdůvodnění tohoto postupu. Úřad po přezkoumání předložené dokumentace konstatuje, že rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky č. j. 0/06/00848 ze dne 11. 9. 2006 má všechny zákonem stanovené náležitosti, jak požaduje ustanovení § 65 odst. 2 zákona. Zadavatel v uvedeném rozhodnutí mj. uvedl identifikační údaje o vybraném uchazeči včetně osobních údajů v rozsahu dle § 60 odst. 1 zákona. Součástí rozhodnutí je i vyhodnocení nabídek ostatních uchazečů, kteří se umístili v dalším pořadí. Zadavatel v rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky uvedl všechny podstatné údaje z nabídky vybraného uchazeče, které byly předmětem hodnocení nabídek v souladu se zveřejněnými kritérii hodnocení. U každého posuzovaného kritéria hodnocení je podrobně uvedeno, z jakého důvodu je řešení nabízené uchazečem IDS Scheer pro zadavatele nejvhodnější, příp. zadavatel porovnává řešení uvedené v nabídce uchazeče IDS Scheer s nabídkami ostatních uchazečů, včetně výhod a nevýhod jednotlivých řešení. Rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky rovněž obsahuje výslednou tabulku hodnocení s uvedením celkových bodových hodnot nabídek uchazečů dle jednotlivých kritérií hodnocení, celkové bodové ohodnocení nabídek uchazečů a odpovídající pořadí nabídek. Z předložené dokumentace Úřad rovněž zjistil, že se zadavatel v šetřeném případě plně ztotožnil s hodnocením komise pro posouzení a hodnocení nabídek, včetně stanoveného pořadí. Rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky dále obsahuje podrobné a precizně zpracované odůvodnění výběru nejvhodnější nabídky ve vztahu k jednotlivým dílčím kritériím hodnocení. V uvedeném rozhodnutí je dle jednotlivých kritérií hodnocení buď přímo uvedeno srovnání nabídky uchazeče IDS Scheer a odmítnutých uchazečů nebo je zdůvodněno, proč nabídka uchazeče IDS Scheer je v daném kritériu hodnocení hodnocena jako nejvýhodnější. Z rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky jsou tak zřejmé důvody zadavatele jak pro přidělení veřejné zakázky uchazeči IDS Scheer, tak i důvody pro odmítnutí ostatních uchazečů (včetně navrhovatele). Pokud měli uchazeči dojem, že rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky není z jejich pohledu dostatečně podrobné, měli možnost nahlédnout do vlastní zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, s jejímiž závěry se zadavatel zcela ztotožnil. Úřad zjistil, že v uvedené

6

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

zprávě o posouzení a hodnocení nabídek jsou velmi podrobně porovnávány jednotlivé parametry z nabídek uchazečů, a to ve vztahu ke všem konkrétním dílčím kritériím hodnocení. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek je tedy zřejmé slovní porovnání jednotlivých parametrů nabízených agendových informačních systémů statutárního města Brna (dále jen „systém“), přičemž vždy následuje odpovídající bodové ohodnocení. Uchazeči po nahlédnutí do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek tak mají možnost získat podrobné informace o výhodách a nevýhodách jimi nabízených systémů z pohledu zadavatele, ve všech jednotlivých dílčích kritériích hodnocení. Do zprávy měl možnost nahlédnout i navrhovatel, který svého práva využil dne 2. 10. 2006. Na doplnění Úřad uvádí, že současná právní úprava – zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách již zadavatelům veřejných zakázek neukládá, aby v rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky odůvodňoval odmítnutí uchazečů, kterým nebyla veřejná zakázka přidělena. Úřad nepovažuje za porušení zákona, pokud ROWAN LEGAL, se kterým má zadavatel uzavřenou smlouvu za účelem právní podpory při realizaci zadávacího řízení, u sebe v průběhu zadávacího procesu uchovává dokumentaci o zadání předmětné veřejné zakázky. Rovněž i technické potíže při předávání dokumentace při nahlížení do zprávy o posouzení a hodnocení nabídek navrhovatelem, nelze považovat za porušení zákona, neboť i přes uvedené technické problémy na straně zadavatele, měl navrhovatel možnost nahlédnout do kompletní zprávy o posouzení a hodnocení nabídek, a nebyl tak na svém právu nikterak krácen. Úřad se neztotožňuje s tvrzením navrhovatele, že skutečnost, že ROWAN LEGAL u sebe v průběhu zadávacího procesu uchovával zprávu o posouzení a hodnocení nabídek znamená, že hodnocení nabídek neprováděli jednotliví členové komise pro posouzení a hodnocení nabídek, nýbrž „osoby z ROWAN LEGAL“. Skutečnost, že zadavatel po dobu průběhu zadávání veřejné zakázky uchovával dokumentaci u ROWAN LEGAL, nemá spojitost s tím, kdo prováděl posuzování a hodnocení nabídek. Rovněž ani navrhovatel nepředložil žádný relevantní důkaz, že by vlastní hodnocení nabídek prováděl někdo jiný, než členové hodnotící komise řádně jmenovaní zadavatelem, kteří zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 7. 2006 potvrdili svými podpisy. Na základě výše uvedeného Úřad neshledal v postupu zadavatele při zadávání předmětné veřejné zakázky porušení ustanovení § 65 odst. 2 zákona. K problematice hodnocení nabídek – ust. § 63 odst. 1 zákona v návaznosti na § 25 odst. 1 zákona Argumentace navrhovatele: Dle názoru navrhovatele je hodnocení nabídek ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek zaměřeno pouze na obecné teoretické charakteristiky funkčnosti systému, které však ve většině případů nejsou spojeny s uvedením konkrétních technických řešení, na základě kterých byla požadovaná funkčnost dosažena. Naopak ve velké míře jsou požívány odkazy na určité typy technologií a produktů, aniž bylo konkrétně uvedeno, proč hodnotící komise tento, zpravidla obecně známý, rozšířený nebo uznávaný typ ve vztahu k použití jiného, srovnatelného typu v ostatních nabídkách. Vzhledem k charakteru a rozsahu systému nelze pouze porovnávat všechny parametry systému v jednotlivých nabídkách, ale způsob hodnocení komise. Postup komise, která konkrétní parametry systému téměř nesrovnávala,

7

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

nelze považovat za transparentní, který by vypovídal skutečnému rozdílu v dosažených funkčních řešeních systému uvedených v jednotlivých nabídkách. Navrhovatel uvádí, že při hodnocení nabídek dle dílčího kritéria hodnocení „Způsob plnění veřejné zakázky“, subkritérium V) zadavatel odůvodnil nabídku IDS Scheer tím, že tento uchazeč využívá pro propojení systému na GISMB jako svého subdodavatele společnost T-Mapy spol. s r. o. (tj. autora GISMB), což lépe zaručí propojení obou systémů. Takové hodnocení nabídky dle navrhovatele představuje přímé porušení zásady stejného zacházení se všemi uchazeči a zákazu diskriminace, neboť přímo zvýhodňuje určitého dodavatele. Navrhovatel ve své nabídce předložil potvrzení společnosti T-Mapy spol. s r. o., ve kterém je potvrzena možnost integrace systému navrhovatele s technologiemi, aplikacemi a mapovými podklady provozovanými společností T-Mapy spol. s r. o., a to cestou přímého a obousměrného propojení agend. Navrhovatel se tudíž domnívá, že jeho nabídka byla v uvedeném ohledu zcela srovnatelná s nabídkou uchazeče IDS Scheer. Při hodnocení nabídek dle dílčího kritéria hodnocení „Způsob plnění veřejné zakázky“, subkritérium VI) zadavatel nabídku uchazeče IDS Scheer odůvodnil tím, že se jedná o mezinárodně osvědčený, výkonný a škálovatelný systém SAP BI, který lépe vyhovuje požadavkům zadavatele svojí univerzálností a otevřeností ke spolupráci s dalšími systémy. Přestože rozhodnutí o výběru nejvhodnější nabídky a tedy i systému závisí na potřebách zadavatele, navrhovatel neakceptuje odůvodnění zadavatele, které upřednostňuje systém IDS Scheer na základě uvedených obecných pojmů, kterými lze charakterizovat i systémy jiné, jako např. systém Microstrategy 8, který použil navrhovatel. Uvedené vyplývá i ze srovnávací studie, kterou navrhovatel doložil jako součást svých námitek. Zadavatel dle navrhovatele měl uvést konkrétní technické parametry systému nabízeného uchazečem IDS Scheer, ze kterých by bylo zřejmé, proč zadavatel tento systém upřednostnil před systémy konkurenčních dodavatelů. Dle názoru navrhovatele zadavatel argumentoval při hodnocení jednotlivých subkritérií prvního kritéria hodnocení zjevně vedlejšími a podružnými skutečnostmi, které netvoří hlavní obsahovou náplň jednotlivých subkritérií. Navrhovatel se domnívá, že při hodnocení nabídek se v široké míře uplatnilo subjektivní hodnocení jednotlivých členů hodnotící komise, neboť chyběla objektivní měřítka pro porovnání jednotlivých nabídek a široce nastavených kritérií hodnocení. Zadavatel nevytvořil prostor pro podání odlišných nabídek rozšířením požadavků na technickou specifikaci produktů a nespecifikoval hodnotící kritéria ve vztahu k požadované funkčnosti, avšak zobecnil a rozšířil hodnotící kritéria tak, aby uchazeči mohli podávat produkty technicky odlišné při zachování určité shodné úrovně funkčnosti. Navrhovatel se domnívá, že zadavatel použil diskriminační způsob hodnocení nabídek, poněvadž mu bylo vytýkáno, že nepoužil ve své nabídce obecně známý a rozšířený prvek, přičemž navrhovatel použil ty prvky, které byly přímo uzpůsobené potřebám zadavatele. Argumentace zadavatele: Nabídky uchazečů byly hodnoceny podle všech dílčích hodnotících kritérií (a subkritérií), které zadavatel stanovil jednak v oznámení zadávacího řízení a rovněž v zadávací dokumentaci k předmětné veřejné zakázce. Takové hodnocení přitom zcela odpovídá požadavku § 62 odst. 1 zákona, který stanoví, že hodnocení nabídek provede hodnotící komise podle kritérií stanovených v oznámení otevřeného nebo užšího řízení. V případě zadávání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky je hodnotící komise povinna zohlednit jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhu. Způsob hodnocení nabídek realizovaný hodnotící komisí tak byl jediný možný a zcela v souladu se zákonem.

8

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

K jednotlivým navrhovatelem namítaným bodům, které mají vztah k otázce odůvodnění některých dílčích hodnocení hodnotící komise lze konstatovat, že zadavatel přezkoumal kompletní postup hodnotící komise z pohledu jednotlivých požadavků zákona. Zadavatel tak přezkoumával postup hodnotící komise vztahující se k dodržení hodnotících kritérií, resp. hodnocení pouze podle stanovených hodnotících kritérií, a řádného odůvodnění takovéhoto hodnocení. V tomto ohledu neshledal zadavatel ze strany hodnotící komise jakékoliv porušení zákonem stanovených postupů a s hodnocením hodnotící komise se ztotožnil. Pokud se týká samotných „myšlenkových pochodů“ jednotlivých členů hodnotící komise při hodnocení nabídek, není zadavatel oprávněn (a ani schopen) se jimi zabývat. Zadavatel nepřezkoumával a nepřezkoumává úvahy členů hodnotící komise, ale pouze vycházel a vychází z řádných výstupů hodnotící komise při potřebném zohlednění dodržení zákonem stanoveného rámce, v němž tyto úvahy probíhají, a rovněž dostatečnost odůvodnění takovýchto úvah členů hodnotící komise. Námitky navrhovatele, uváděné v jeho návrhu, právě v souvislosti s těmito úvahami členů hodnotící komise je třeba považovat za zcela irelevantní a účelově vznesené. Dle názoru zadavatele bylo hodnocení provedeno hodnotící komisí v souladu se zákonem a bylo rovněž ve více než dostatečné míře odůvodněno. Navíc v souvislosti s veřejnou zakázkou je vždy rozhodující konkrétní potřeba zadavatele a jeho subjektivní pohled na výhodnost určitého nabízeného plnění. Jestliže tedy určitá společnost hodnotí konkrétní plnění lépe, nemůže to v žádném případě automaticky znamenat, že toto plnění vyhovuje lépe zcela specifickým požadavkům zadavatele na plnění požadované v konkrétní veřejné zakázce. Současně je vhodné připomenout, že hodnotící komise se skládala z kvalifikovaných osob, tedy odborníků v oblasti IT. Přesvědčení navrhovatele o podání výhodnější nabídky v rámci kritéria hodnocení „Způsob plnění veřejné zakázky“, subkritérium VI) je toliko jeho soukromým názorem. S ohledem na výsledky hodnocení je totiž třeba konstatovat, že řádně ustanovená a nezávislá odborná hodnotící komise při svém hodnocení dospěla k odlišnému názoru, než je názor navrhovatele, a sice, že nabídka uchazeče IDS Scheer je v tomto subkritériu pro zadavatele výhodnější. Navíc je třeba dodat, že četnost referencí vztahujících se k navrhovatelem nabízenému plnění nelze v žádném případě hodnotit v rámci hodnotících kritérií. Reference mohou mít svůj význam jedině ve fázi posouzení splnění kvalifikace uchazečem, jestliže zadavatel takovéto kvalifikační kritérium v zadávacích podmínkách stanoví. V žádném případě však nesmí být kvalifikační kritérium (počet či rozsah referencí) součástí hodnocení nabídek. Ohledně námitky navrhovatele vůči uplatnění subjektivního hlediska při hodnocení nabídek lze konstatovat, že právě u tzv. subjektivních hodnotících kritérií, které zadavatel rovněž do hodnotících kritérií z důvodu svých ekonomických potřeb zahrnul, se musí uplatnit subjektivní pohled jednotlivých členů hodnotící komise, neboť v rámci subjektivních kritérií nelze daný parametr nabídky objektivně změřit, zvážit, spočítat či jinak matematicky vyjádřit v absolutních hodnotách. Členové hodnotící komise tedy v těchto případech ani jinak hodnotit nemohli.

9

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

Námitka navrhovatele, že z důvodu chybějících objektivních měřítek pro srovnání jednotlivých nabídek a široce nastavených hodnotících kritérií v zadávací dokumentaci nelze ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek nebo rozhodnutí ověřit adekvátnost hodnocení ve vazbě na konkrétní technické parametry v jednotlivých nabídkách, je zcela subjektivní a účelová a nemá jakoukoliv oporu v zadávacích podmínkách. Proces hodnocení nabídek v případě hodnocení podle základního kritéria ekonomické výhodnosti nabídek (podle tohoto kritéria byly hodnoceny nabídky v rámci předmětné veřejné zakázky) je klíčovým prvkem v procesu výběru nejvhodnější nabídky. Z tohoto důvodu je tedy také třeba klást značný důraz na stanovení jednotlivých hodnotících kritérií, podle kterých mají být nabídky hodnoceny. Jestliže se tedy zadavatel rozhodne pro hodnocení nabídek na základě ekonomické výhodnosti, měl by především dbát na vymezení základních, rozhodujících požadavků tak, aby celkový počet kritérií byl přiměřený rozsahu veřejné zakázky a umožňoval přehledné a jednoznačné hodnocení nabídek. S ohledem na výše uvedené tak zadavatel musí předem zvážit, jaké parametry nabídek jsou pro něj s ohledem na předmět veřejné zakázky nejpodstatnější. Na základě takového uvážení by pak měl stanovit dílčí kritéria pro zadání veřejné zakázky. Takto stanovená kritéria musí být s ohledem na požadavek transparentnosti a nediskriminace stanovena předem, a to v zadávací dokumentaci či v oznámení zadávacího řízení včetně jejich váhy s tím, že zadavatel je nemůže poté libovolně měnit. Zadavatel je dále povinen stanovit kritéria hodnocení v souladu s požadavkem transparentnosti tak, aby uchazeči, kteří se rozhodnou pro účast v zadávacím řízení za účelem získání veřejné zakázky, byli reálně schopni předložit konkrétní nabídky a mohli si předem vytvořit o způsobu hodnocení včetně obsahu jednotlivých kritérií dostatečnou představu (a to bez ohledu na skutečnost, zda jsou tato kritéria rozdělena do navazujících subkritérií nebo dalších podrobnějších úrovní). Jednotlivá hodnotící kritéria, resp. jejich obsah, tedy musí být zadavatelem stanovena tak, aby uchazečům bylo jasné, jak má vypadat nabídka, aby v daných kritériích vyhověla podmínkám předmětného řízení. Jsou­ li kritéria stanovena příliš obecně, je u těchto kritérií nutné stanovit případně další podkritéria (subkritéria), která by jejich obsah jednoznačně specifikovala. Jak vyplývá ze zadávacích podmínek veřejné zakázky a dalšího procesu zejména ve fázi hodnocení nabídek, je zřejmé, že výše uvedené zásady byly zadavatelem bezezbytku naplněny. Zadavatel zcela podrobným a zřejmým způsobem vymezil na několika stranách hodnotící kritéria v zadávacích podmínkách s ohledem na své legitimní ekonomické potřeby, které vyplývají z účelu zadávání veřejné zakázky a plnění řádné role zadavatele jakožto územně samosprávného celku, přičemž tyto legitimní potřeby nelze zpochybňovat. Pro bližší a jasnou představu uchazečů o tom, co bude předmětem hodnocení, provedl zadavatel další specifikaci určitých dílčích hodnotících kritérií (zcela v souladu s rozhodovací praxí Úřadu) formou subkritérií a těmto subkritériím navíc přidělil z důvodu vyšší transparentnosti a vyloučení případné námitky diskriminace i konkrétní procentní váhu. Vhodnost a dostatečnou specifikaci hodnotících kritérií stanovených zadavatelem pro předmětnou veřejnou zakázku lze pak dovodit rovněž ze skutečnosti, že hodnotící komise byla v rámci hodnocení jednotlivých nabídek schopna efektivně dle takto stanovených hodnotících kritérií příslušné hodnocené části nabídek uchazečů vzájemně porovnávat. Navíc není zcela zřejmé, proč navrhovatel nepodal námitky proti vadně vymezeným hodnotícím kritériím již ve fázi, kdy se o těchto kritériích a jejich podrobném obsahu dověděl, tj. po obdržení zadávací dokumentace. Takto je zřejmé, že se v tomto ohledu jedná o účelový krok, tj. zpochybnění procesu na jeho konci v situaci, kdy nabídka navrhovatele nebyla vybrána jako nejvhodnější.

10

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

Argumentace uchazeče IDS Scheer: Dle názoru uchazeče IDS Scheer je námitka navrhovatele týkající se absence objektivního měřítka pro srovnání nabídek a široce nastavená hodnotící kritéria v rámci zadávacích podmínek, zcela účelová. Uchazeč IDS Scheer uvádí, že navrhovatel výše uvedené „pochybení“ namítá účelově až v době, kdy bylo rozhodnuto o přidělení veřejné zakázky, přičemž navrhovatel musel o způsobu nastavení hodnotících kritérií vědět po celou dobu, kdy zadávací řízení probíhalo. Dle uchazeč IDS Scheer měl tedy navrhovatel podat své námitky proti způsobu nastavení hodnotících kritérií záhy po obdržení zadávací dokumentace. Uchazeč IDS Scheer se domnívá, že veřejná zakázka „Agendový informační systém statutárního města Brna“ byla zadána v souladu se zákonem, přičemž námítky navrhovatele považuje za účelové a návrh navrhovatele na zrušení rozhodnutí zadavatele o přidělení veřejné zakázky za nedůvodný. Závěry Úřadu k problematice hodnocení nabídek – ust. § 63 odst. 1 zákona v návaznosti na § 25 odst. 1 zákona: K otázce hodnocení nabídek Úřad uvádí následující. Samotné uvážení, která nabídka je pro zadavatele nejvýhodnější v souladu se zveřejněnými kritérii hodnocení leží plně v kompetenci zadavatele, respektive hodnotící komise, neboť pouze zadavatel nese obchodněprávní riziko související s výběrem uchazeče, který předložil nejvýhodnější nabídku. Úřad je však ustanovením § 94 zákona zmocněn přezkoumat veškeré úkony zadavatele z hlediska jejich souladu se zákonem o veřejných zakázkách. Podle konstantní judikatury soudů nespadá do pravomoci Úřadu přezkoumávat myšlenkové pochody jednotlivých hodnotitelů nabídek, ale pouze dodržení zákonného rámce postupu při zadávání veřejné zakázky. Lze uvést např. rozsudek Vrchního soudu v Olomouci č. j. 2A 1/99-32 ze dne 17. 6. 1999. Z obdobných závěrů vychází i rozsudek Nejvyššího správního soudu č. j. 2A 9/2002­ 62 ze dne 16. 3. 2004 vydaný za účinnosti zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož závěry jsou podle Úřadu relevantní pro šetřený případ. Předmětné rozhodnutí se týkalo správního řízení vedeného u orgánu dohledu, které bylo zahájeno na základě návrhu zpochybňujícího reálnost nabídky předložené vybraným uchazečem. Nejvyšší správní soud ve svém rozhodnutí konstatoval, že „Přezkumná činnost Úřadu spočívá v kontrole, zda byly řádně dodrženy předepsané postupy a úkony zajišťující rámec pro vlastní posouzení a hodnocení nabídek. Žalobkyně však v podané žalobě zpochybňuje zákonnost vlastního posouzení nabídky, resp. nevhodnost nabídky vybraného uchazeče. Přitom právě zde je hranice, kterou žalovaný“ (tj. Úřad pro ochranu hospodářské soutěže) „nesmí překročit, neboť potom by se stal hodnotitelem jednotlivých nabídek. Jeho pravomoci sahají do úrovně těch činností zadavatele, které vytvářejí prostor pro fair podmínky pro účast uchazečů v soutěži, ale končí tam, kde nastupuje vlastní úvaha o tom, která nabídka splnila konkrétní kritérium a v jaké kvalitě. Nelze přezkoumávat úvahy členů hodnotící komise, neboť tím by se žalovaný ve svých důsledcích sám stylizoval do role zadavatele a určoval by, která zakázka má vyhovět zadaným kritériím a také v soutěži zvítězit. Orgán dohledu nemůže přebírat zodpovědnost za výběr nejvhodnější nabídky, neboť k tomu nemá ani odborné předpoklady, totéž nelze požadovat ani po soudu. Úkolem obou je kontrola rámce, v němž se výběr provádí, nikoliv samotné kvality výběru. V opačném případě

11

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

by se totiž výběr nejvhodnější nabídky mohl stát záležitostí znaleckých posudků a pak by existence zákona postrádala smysl.“ Rovněž Krajský soud v Brně ve svém rozsudku č. j. 31 Ca 69/2004-62 ze dne 30. 6. 2005 ve věci žaloby proti rozhodnutí správního orgánu konstatoval, že „Úřad pro ochranu hospodářské soutěže posuzuje postup výběrové komise podle zákonnosti, ale neposuzuje již konkrétní parametry, na základě kterých výběrová komise dospěje k závěru, že ta či ona nabídka je nejvýhodnější“. Úřad vycházel ve svém rozhodnutí z úvah analogických k výše uvedeným závěrům soudů, neboť zákon č. 40/2004 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů, stejně jako zákon č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů, jehož se rozsudky týkaly, vychází z principu odborného posouzení nabídek komisí jmenovanou zadavatelem (u síťových zadavatelů provádí odborné posouzení přímo zadavatel – viz § 57 odst. 7 zákona o veřejných zakázkách), přičemž nedošlo ani ke změně pravomocí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže jako orgánu dohledu nad zadáváním veřejných zakázek. Ustanovení § 62 odst. 1 zákona stanoví, že hodnotící komise provede hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v oznámení otevřeného nebo užšího řízení. V případě zadávání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky je hodnotící komise povinna zohlednit jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhu. O posouzení a hodnocení nabídek pořídí hodnotící komise zprávu, která obsahuje seznam posuzovaných nabídek, seznam nabídek, které byly hodnotící komisí ze zadávacího řízení vyřazeny spolu s uvedením důvodu, popis hodnocení zbývajících nabídek s odůvodněním, výsledek hodnocení a údaje o složení hodnotící komise (viz § 63 odst. 1 zákona). Dle § 25 odst. 1 zákona je zadavatel v zadávacím řízení mj. povinen dodržovat zásady stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči s výjimkami uvedenými v § 87 zákona, zákazu diskriminace a transparentnosti. Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel v oznámení zadávacího řízení a v zadávací dokumentaci stanovil, že nabídky budou hodnoceny podle následujících kritérií hodnocení a přidělených vah: 1) 2) 3) 4)

způsob plnění veřejné zakázky 45 %, celková výše nabídkové ceny 30 %, procesní přístup a metodiky realizace dílčích plnění 20 %, a harmonogram 5 %.

V rámci 1. dílčího kritéria hodnocení „způsob plnění veřejné zakázky“, které je předmětem námitek navrhovatele, zadavatel stanovil 7 dílčích subkritérií hodnocení a jim odpovídajících vah, která rovněž zveřejnil v zadávací dokumentaci. V rámci kritéria hodnocení „způsob plnění veřejné zakázky“ zadavatel stanovil následující subkritéria hodnocení a odpovídající váhy: I) II) III)

způsob řešení řízení dokumentů 20 %, způsob řešení řízení dokumentů 20 %, způsob řešení problematiky bezpečnosti provádění operací a logování vzniklých situací 20 %,

12

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

IV) V)

VI) VII)

způsob zajištění otevřenosti nabízeného AISMB, zejména pokud jde o komunikaci s okolím 10 %, způsob řešení provádění vizualizací dat a schopnosti využívat aplikačního rozhraní směrem ke GISMB, k prezentaci dat a k provádění úloh nad digitální mapou 10 %, způsob řešení provádění analytické činnosti nad uloženými daty a spolupráce s dalšími podsystémy ISMB, zejména GISMB 10 %, a způsob prezentace veřejných údajů rozložených v AISMB na WWW (a jiných) rozhraní AISMB včetně sledování průběhu zpracování podnětů použitím oprávnění 10 %.

K navrhovatelem namítanému nesprávnému hodnocení nabídek v subkritériu hodnocení nabídek V) „způsob řešení provádění vizualizací dat a schopnosti využívat aplikačního rozhraní směrem ke GISMB, k prezentaci dat a k provádění úloh nad digitální mapou“ Úřad uvádí následující: Úřad z předložené dokumentace zjistil, že na rozdíl od navrhovatele ostatní uchazeči nabízejí ve svých nabídkách řešení, které dle zadavatele plně podporuje požadované otevřené standardy, poněvadž subdodavatelem jejich systémů je společnost T-Mapy spol. s r. o. Navrhovatel ve své nabídce naopak předložil vlastní řešení, na kterém se společnost TMapy spol. s r. o., která zadavateli dodávala Geografický informační systém města Brna (GISMB), subdodavatelsky nepodílela. Součástí nabídky navrhovatele je neověřená kopie potvrzení společnosti T-Mapy spol. s r. o., ve kterém uvedená společnost potvrzuje možnost oboustranného a přímého propojení agend AISMB na GISMB pomocí moderního aplikačního rozhraní systémů navrhovatele. Ačkoliv Úřad nemá k dispozici originál výše uvedeného potvrzení o možnosti propojení agend AISMB dodávaného navrhovatelem na GISMB dodaného zadavateli společnosti T-Mapy spol. s r. o., a navíc systém navrhovatele není v potvrzení nijak blíže specifikován, pouze se uvádí „moderní aplikační rozhraní systémů navrhovatele“, Úřad možnost oboustranného a přímého propojení agend AISMB dodávaného navrhovatelem na stávající GISMB nijak nezpochybňuje. Nelze však souhlasit s názorem navrhovatele, že pokud jeho systém „umožňuje integraci“ se stávajícím GISMB, musí automaticky obdržet v daném subkritériu hodnocení stejný počet bodů jako ostatní uchazeči, kteří zajistili integraci agend jejich AISMB se stávajícím GISMB lépe a efektivněji (což vyplývá ze závěrů vytvořených jednotlivými členy hodnotící komise). Zadavatel v daném kritériu nehodnotil pouze „možnost“ integrace AISMB se stávajícím GISMB, ale nýbrž hodnotil efektivitu, rychlost komunikace a celkovou funkčnost vlastní integrace AISMB s GISMB. Podmínka integrace AISMB s GISMB byla nutnou podmínkou pro plnění předmětu veřejné zakázky, nikoliv podmínkou postačující. Úřad se tedy neztotožňuje s názorem navrhovatele, že pokud uchazeč podal nabídku, ze které je zřejmé, že jím dodávaný systém umožňuje integraci AISMB s GISMB, musí automaticky obdržet v daném kritériu hodnocení plný počet bodů, přičemž snížený počet bodů obdrží nabídky těch uchazečů, jejichž systém tuto integraci neumožní. Z pohledu Úřadu byl zadavatelem zvolený postup nepřekračující zákonem stanovená pravidla hodnocení, neboť zadavatel dle svých potřeb vyhodnotil možnosti propojení jednotlivých AISMB s GISMB v souladu se zveřejněnými kritérii hodnocení. Dle názoru Úřadu by nabídka uchazeče, která by podmínku propojení AISMB s GISMB vůbec nezaručovala (což se v daném případě nestalo), by neměla být v daném subkritériu hodnocena nižším bodovým hodnocením (jak vyplývá z návrhu), nýbrž by měla v daném subkritériu hodnocení obdržet nulový počet bodů, případně by taková nabídka měla být přímo vyřazena

13

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

z důvodu nesplnění podmínek zadavatele (pokud by si zadavatel potřebu propojení systému AISMB s GISMB vyhradil v zadávacích podmínkách). K navrhovatelem namítanému nesprávnému hodnocení nabídek v subkritériu hodnocení nabídek VI) „způsob řešení provádění analytické činnosti nad uloženými daty a spolupráce s dalšími podsystémy ISMB, zejména GISMB“ Úřad uvádí následující: Jednotlivá kritéria hodnocení a jejich váhu zadavatel stanovil v oznámení zadávacího řízení, přičemž v zadávací dokumentaci blíže specifikoval i jednotlivá subkritéria hodnocení a jím přidělené váhy. Uvedené subkritérium hodnocení nabídek se řadí mezi ta kritéria hodnocení, jejichž vyhodnocení nelze provést pomocí matematického porovnání jednotlivých parametrů systémů dodávaných jednotlivými uchazeči. Uvedené hodnotící kritérium (subkritérium) hodnocení se řadí mezi tzv. „subjektivně hodnotitelná kritéria (subkritéria) hodnocení nabídek. Právě při hodnocení subjektivně hodnotitelných kritérií hodnocení nastává nejdůležitější a nezastupitelná role hodnotící komise, která je odborně způsobilá a kterou zadavatel jmenuje v souladu s ust. § 57 zákona. V případě hodnocení nekvantifikovatelných parametrů systémů, které nelze hodnotit jejich prostým porovnáním, nastupuje hlavní úloha členů komise s příslušnou odbornou způsobilostí, kteří musí důkladně posoudit a vzájemně porovnat jednotlivé specifikace dodávaných systémů s přihlédnutím k jejich využitelnosti pro potřeby zadavatele. Zákon ve svém ust. § 57 odst. 1 stanoví, že pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném nebo užším řízení jmenuje zadavatel hodnotící komisi. Hodnotící komise musí být minimálně pětičlenná a musí mít nejméně jednu třetinu členů s odbornou způsobilostí nebo minimálně pětiletou odbornou praxí v oboru podle zvláštních právních předpisů. Členem hodnotící komise musí být vždy zástupce zadavatele. Současně se jmenováním členů hodnotící komise jmenuje zadavatel za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka. Zejména v případě hodnocení nabídek v kritériích, u kterých nelze uplatnit pouze prosté porovnání jednotlivých parametrů poskytovaných služeb, ale je zapotřebí vysoce odborného posouzení a hodnocení nabídek, se uplatní členové hodnotící komise s příslušnou odbornou způsobilostí. Obecně lze tedy konstatovat, že hodnocení nabídek provádí komise pro posouzení a hodnocení nabídek, přičemž vlastní hodnocení se provádí podle jednotlivých dílčích kritérií (resp. subkritérií) hodnocení ve vztahu k potřebám zadavatele. Samotná úvaha o tom, jakou měrou příslušná nabídka splňuje konkrétní kritérium hodnocení a jak lze uvedenou nabídku v daném kritériu hodnotit v porovnání s ostatními nabídkami přísluší výlučně zadavateli, resp. odborně způsobilé hodnotící komisi. Je tedy výlučně v kompetenci hodnotící komise, co v rámci příslušného hodnotícího kritéria považuje s ohledem na předmět veřejné zakázky a na potřeby zadavatele za podstatné, což promítne i do vlastního hodnocení. Úřad se neztotožňuje s názorem navrhovatele, že zadavatel (resp. hodnotící komise) při hodnocení výše uvedeného hodnotícího subkritéria hodnocení nepostupoval správně, neboť neuvedl konkrétní technické parametry systému nabízeného uchazečem IDS Scheer, ze kterých by bylo zřejmé, proč zadavatel tento systém upřednostnil před systémy konkurenčních dodavatelů. Ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek hodnotící komise jednoznačně uvedla důvody, proč je systém dodávaný společností IDS Scheer pro zadavatele výhodnější, než systém navrhovatele. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek obsahuje naprosto zřejmé důvody, proč je pro něj systém dodávaný společností IDS Scheer výhodnější, než systém navrhovatele. Jako nevýhody systému navrhovatele byly mj. uvedeny tyto: systém

14

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

neumožňuje snadnou identifikaci, integraci a analýzu dat pocházejících z různých zdrojů, transformaci data do informací, nepodporuje proaktivní jednání. Nabízené řešení má podstatně nižší stupeň automatizace prováděných operací a jsou s ním spojeny vyšší náklady údržby během provozu datového skladu. Způsob prezentace na WWW je méně efektivní s větší pracností implementace. Ze zprávy o posouzení a hodnocení nabídek dále vyplývá, že naopak systém dodávaný IDS Scheer usnadňuje identifikaci, integraci a zejména velmi efektivní analýzu dat pocházejících z různých zdrojů. Systém transformuje data do informací a rovněž podporuje proaktivní jednání. Systém zahrnuje počet komponent, které dovolují vysoký stupeň automatizace prováděných operací se zaměřením na rychlou implementaci a nízké náklady údržby během provozu datového skladu. V informačních strukturách datového skladu mohou být uloženy geografické informace. Tyto informace jsou plněny s využitím externího nástroje. Způsob prezentace na WWW z platformy SAP WS je velmi efektivní s minimální pracností implementace. Z výše uvedeného vyplývá, že není pravdou, že by zadavatel (respektive hodnotící komise) neuvedl žádné konkrétní důvody, proč je z jeho pohledu systém uchazeče IDS Scheer pro něj výhodnější, než systém navrhovatele. Zadavatel uvádí celou škálu konkrétních a praktických důvodů, proč hodnotí v uvedeném subkritériu lépe systém dodávaný uchazečem IDS Scheer, na rozdíl od systému navrhovatele. Úřad připouští, že pokud by jiný zadavatel hodnotil oba systémy ze svého pohledu, mohl by dojít k jinému závěru, neboť jiný zadavatel může mít odlišné požadavky a může klást důraz na jiné okolnosti, než v daném případě. S uvedeným tvrzením souvisí i předložení materiálu soukromé společnosti Survey, ze kterého dle názoru navrhovatele vychází ze vzájemného porovnání jím dodávaný systém lépe než systém uchazeče IDS Scheer. K tvrzení navrhovatele, že zadavatel při hodnocení nabídek v uvedeném subkritériu kladl důraz na „zjevně vedlejší a podružné skutečnosti, které netvoří hlavní obsahovou náplň subkritéria“ Úřad uvádí, že zadavatel musí do hodnocení promítnout své potřeby, které zohlední při vlastním hodnocení nabídek podle stanovených kritérií hodnocení. Zadavatel v žádném případě nemůže přizpůsobovat hodnocení tak, aby jeho výsledek byl výhodný pro jednoho, či druhého uchazeče, ale musí se striktně držet hodnotících kritérií, svých požadavků na systém, svých priorit a možnosti praktického využití. Pro úplnost Úřad uvádí, že pokud některý z dodavatelů na základě oznámení zadávacího řízení, příp. na základě zadávací dokumentace zjistí, že např. jím dodávaný systém má své nesporné výhody, avšak zadavatel bude systémy hodnotit dle kritérií hodnocení, ve kterých systém dodavatele naopak nevyniká, musí tento dodavatel zvážit, zda se takového zadávacího řízení bude účastnit. Pokud se rozhodne zadávacího řízení zúčastnit, musí se v celém rozsahu podřídit požadavkům zadavatele i způsobu hodnocení, byť by se mohl domnívat, že kdyby hodnocení probíhalo podle jiných hledisek, vyšel by z hodnocení zřejmě lépe. Na základě výše uvedených skutečností Úřad neshledal, že by zadavatel svým postupem porušil ustanovení § 63 odst. 1 zákona. Zadavatel rovněž neporušil zásadu stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči, zákaz diskriminace a taktéž nebyla porušena zásada transparentnosti zadávacího procesu, jak stanoví § 25 odst. 1 zákona.

15

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

K problematice počtu členů hodnotící komise při hodnocení nabídek – ust. § 57 odst. 1 zákona a ust. § 63 odst. 2 zákona Argumentace navrhovatele: Navrhovatel uvádí, že hodnotící komise byla pětičlenná, přičemž Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepsali pouze 4 členové hodnotící komise. Chybějící podpis pátého člena hodnotící komise navrhovatel považuje za porušení ust. § 63 odst. 2 zákona, neboť toto ustanovení stanoví, že Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek musí podepsat všichni členové hodnotící komise. Navrhovatel považuje uvedené pochybení zadavatele za zásadní pro stanovení pořadí úspěšnosti nabídek uchazečů, neboť posouzení a hodnocení nabídek dle kritérií hodnocení stanovených v zadávací dokumentaci je ve značné míře závislé na úvaze a zkušenostech členů komise s danou problematikou a znalosti potřeb příslušného odborného pracoviště zadavatele. V doplnění svého návrhu ze dne 6. 12. 2006 navrhovatel Úřadu na podporu svých tvrzení navrhuje, aby Úřad provedl výslech všech členů hodnotící komise, kteří podepsali zprávu o posouzení a hodnocení nabídek ze dne 26. 7. 2006, aby si Úřad od zadavatele vyžádal originál smlouvy o poskytováních právních služeb advokátní kanceláří ROWAN LEGAL a aby si od zadavatele vyžádal doklady týkající se jmenování jednotlivých členů hodnotící komise. Argumentace zadavatele: Dle názoru zadavatele je zřejmé, že s ohledem na předmět veřejné zakázky, nejsou zvláštními předpisy stanoveny požadavky na odbornost členů hodnotící komise. Hodnotící komise jmenovaná zadavatelem byla složena tím způsobem, že 50 % členů či náhradníků hodnotící komise jsou současně členy oficiálně ustanovené a trvale fungující Komise informatiky Rady města Brna, tzn. z osob, které mají příslušnou odbornost ve vztahu k tomuto oboru veřejné zakázky vyplývající z jejich dlouholeté praxe v tomto oboru a z těchto důvodů jsou právě členy uvedené komise. Zadavatel tedy nejenže naplnil požadavek zákona na odbornou způsobilost části členů hodnotící komise, ale nad rámec tohoto požadavku měla požadovanou relevantní odbornou způsobilost více než pouze jedna třetina členů hodnotící komise (jednání hodnotící komise, na němž bylo provedeno posouzení a hodnocení nabídek, se zúčastnili tři členové hodnotící komise, kteří jsou současně členy Komise informatiky Rady města Brna). Navíc je zcela nepochybné, že právě tyto osoby mají z titulu svého členství v Komisi informatiky Rady města Brna potřebnou znalost celé problematiky Agendového informačního systému statutárního města Brna, stejně jako požadavků a potřeb zadavatele s tímto informačním systémem spojených. Při jmenování členů hodnotící komise tedy zadavatel postupoval zcela jednoznačně v souladu se zákonem. Pokud se týká namítaného nedostatku počtu podpisů ve zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, je třeba především zdůraznit ustanovení § 58 odst. 2 zákona, které stanoví, že hodnotící komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů, nebo jejich náhradníků. Vzhledem k tomu, že na jednání hodnotící komise, na kterém byla vypracována zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, byli přítomni čtyři členové či náhradníci hodnotící komise, byla hodnotící komise usnášeníschopná. Tato skutečnost se samozřejmě odrazila i v podpisech na zprávě o posouzení a hodnocení nabídek, která

16

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

obsahuje podpisy toliko čtyř členů či náhradníků hodnotící komise; bylo by totiž zcela nelogické a zcela zavádějící, pokud by zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisoval člen hodnotící komise, který nebyl na daném jednání vůbec přítomen a byl by tak nucen podepsat dokument, o jehož podrobném obsahu a důvodu pro tento obsah nemá potřebnou vědomost. V tomto ohledu je třeba sledovat účel zákona, tedy aby zpráva o posouzení a hodnocení nabídek měla potřebnou vypovídací hodnotu a odrážela proběhnuvší jednání hodnotící komise. Závěry Úřadu k problematice počtu členů hodnotící komise při hodnocení nabídek – ust. § 57 odst. 1 zákona a ust. § 63 odst. 1 zákona: Ustanovení § 57 odst. 1 zákona stanoví, že pro posouzení a hodnocení nabídek v otevřeném nebo užším řízení jmenuje zadavatel hodnotící komisi. Hodnotící komise musí být minimálně pětičlenná a musí mít nejméně jednu třetinu členů s odbornou způsobilostí nebo minimálně pětiletou odbornou praxí v oboru podle zvláštních právních předpisů. Členem hodnotící komise musí být vždy zástupce zadavatele. Současně se jmenováním členů hodnotící komise jmenuje zadavatel za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka. Dle § 58 odst. 2 zákona musí být každý člen hodnotící komise na její jednání nejméně 7 dnů předem pozván; nemůže-li se jednání zúčastnit, je povinen bezodkladně oznámit tuto skutečnost předsedovi hodnotící komise, který zajistí účast náhradníka. Hodnotící komise může jednat a usnášet se, jsou-li přítomny nejméně dvě třetiny členů, nebo jejich náhradníků. Hodnotící komise rozhoduje většinou hlasů přítomných členů. Zprávu podle § 63 odst. 1 zákona podepisují všichni členové hodnotící komise. Bezodkladně po ukončení své činnosti ji hodnotící komise předá zadavateli včetně nabídek a ostatní dokumentace o veřejné zakázce. Zadavatel je povinen umožnit do uzavření smlouvy všem uchazečům, pokud nebyli ze zadávacího řízení vyloučeni, na jejich žádost do zprávy nahlédnout a pořídit si z ní výpis nebo opis. Zadavatel může požadovat od uchazečů pouze úhradu nákladů s tím spojených ve výši v místě obvyklé (viz § 63 odst. 2 zákona). Úřad si dne 5. 12. 2006 od zadavatele vyžádal bližší podklady týkající se jmenování jednotlivých členů hodnotící komise, jejich náhradníků a také doložení odborné způsobilosti jednotlivých členů hodnotící komise, kteří se účastnili hodnocení nabídek v předmětné veřejné zakázce. Požadované podklady zadavatel Úřadu doručil dne 12. 12. 2006. Na základě předložených podkladů a po prostudování dokumentace Úřad uvádí následující rozhodné skutečnosti. Rada města Brna na své schůzi konané dne 20. 4. 2006 jmenovala pětičlennou hodnotící komisi a za každého člena hodnotící komise jeho náhradníka pro posouzení a hodnocení nabídek ve veřejné zakázce „Agendový informační systém statutárního města Brna“. Dne 14. 7. 2006 podepsali členové hodnotící komise a jejich náhradníci písemné prohlášení o své nepodjatosti ve vztahu k uvedené veřejné zakázce. Čestné prohlášení o své nepodjatosti podepsali všichni členové hodnotící komise a jejich náhradníci, vyjma jedné osoby, která je zaměstnancem společnosti, která se o veřejnou zakázku rovněž ucházela. Z předložené dokumentace o zadání veřejné zakázky Úřad zjistil, že tento člen hodnotící komise se žádným způsobem nepodílel na činnosti hodnotící komise a jednotlivých jednání hodnotící komise se vůbec neúčastnil, což výslovně potvrdil i zadavatel ve svém dopise č. j. 0/0601101 ze dne 11. 12. 2006.

17

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že vlastního hodnocení nabídek se účastnili čtyři členové z pětičlenné hodnotící komise. Úřad se rovněž zabýval otázkou odborné způsobilosti členů hodnotící komise, přičemž zjistil, že zákonný požadavek, aby alespoň jedna třetina členů hodnotící komise byla ve vztahu k předmětu veřejné zakázky odborně způsobilá, byl splněn. Úřad zjistil, že ze čtyř členů hodnotící komise, kteří prováděli vlastní hodnocení, byli celkem tři členové Komise informatiky Rady města Brna, která se právě specializuje na problematiku související s předmětem veřejné zakázky. Čtvrtý člen hodnotící komise, který nebyl členem Komise informatiky Rady města Brna, je vysokoškolsky vzdělaný v technickém oboru, má praktické zkušenosti s expertnímy systémy a jako místostarosta brněnské městské části byl členem implementační komise na zavedení informačního systému v příslušné městské části. Ze čtyř členů hodnotící komise má jeden člen vysokoškolské vzdělaní technického směru a druhý vysokoškolské vzdělaní ekonomického směru. Z předložených podkladů je rovněž zřejmé, že všichni členové hodnotící komise byli obeznámeni s problematikou Agendového informačního systému statutárního města Brna i s problematikou v oblasti informatiky v obecné rovině, čemuž odpovídá i Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek, která je vypracována na odborné úrovni, se znalostí požadavků na praktické využití systému. Úřad se zásadně neztotožňuje s názorem navrhovatele, že Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek musí podepsat všichni jmenovaní členové hodnotící komise, ale pouze všichni členové hodnotící komise, kteří se hodnocení účastnili. Výklad navrhovatele k ust. § 63 odst. 2 zákona, aby Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisovali všichni členové komise, a to i přes to, že se jednání komise neúčastní, je z podstaty nesprávný. Podpis člena hodnotící komise ve Zprávě o posouzení a hodnocení nabídek se nesmí stát formální náležitostí. Hodnotící člen komise svým podpisem stvrzuje, že se osobně účastnil vlastního hodnocení a že výsledek hodnocení vyplývá z hodnocení všech jednotlivých členů hodnotící komise, kteří se na hodnocení nabídek podíleli. Výklad navrhovatele by naopak vedl k porušení jednoho ze základních principů zákona, kterým je transparentnost a přezkoumatelnost zadávacího procesu. Dle navrhovatele by totiž Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisovali členové hodnotící komise, kteří se vůbec na posouzení a hodnocení nabídek nepodíleli, a tudíž by ani nemohli svým podpisem ručit za průběh a výsledek vlastního hodnocení. Podpis člena hodnotící komise by se tak stal pouhou formalitou a ad absurdum by se mohlo stát, že by bylo obtížné zjistit, kdo nabídky fakticky hodnotil a kdo byl “jen“ členem hodnotící komise. Na základě výše uvedeného Úřad považuje postup zadavatele za jediný možný správný, tj. že Zprávu o posouzení a hodnocení nabídek podepisují všichni členové hodnotící komise, kteří se účastnili jednání, na němž bylo hodnocení nabídek provedeno. Pro úplnost Úřad uvádí, že současná právní úprava zákona o veřejných zakázkách výše uvedené pravidlo výslovně uvádí (viz § 80 odst. 2 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách). Na základě výše uvedených skutečností Úřad neshledal, že by zadavatel svým postupem porušil ustanovení § 57 odst. 1 zákona, ani ustanovení § 63 odst. 2 zákona.

18

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

K návrhům navrhovatele na provedení důkazů: Úřad neprovedl důkaz výslechem členů hodnotící komise, jak navrhoval navrhovatel, poněvadž tento důkaz považoval za nadbytečný a neúčelný, neboť Úřad měl k dispozici jiné důkazní prostředky, na základě kterých bylo možno namítané skutečnosti v plném rozsahu posoudit. Úřad si rovněž nevyžádal od zadavatele originál smlouvy o poskytování právních služeb advokátní kanceláří ROWAN LEGAL, jak navrhuje navrhovatel, neboť o pověření advokátní kanceláře ROWAN LEGAL právní pomocí při realizaci zadávacího řízení není sporu a vlastní obsah smlouvy je pro řízení nepodstatný (viz výše). Úřad vyzval zadavatele k předložení podkladů týkajících se jmenování členů hodnotící komise a jejich náhradníků (včetně předložení dokladů o nepodjatosti jednotlivých členů a doložení odborné způsobilosti členů hodnotící komise) z vlastního podnětu v rámci šetření veřejné zakázky, ještě před tím, než návrh na provedení důkazu od navrhovatele obdržel, přičemž tento důkaz byl proveden v širším rozsahu, než bylo uvedeno v návrhu na provedení důkazu. K problematice metody hodnocení nabídek – ust. § 62 odst. 3 zákona v návaznosti na § 8 odst. 3 vyhlášky: Argumentace navrhovatele: Zadavatel jednotlivá kritéria hodnocení rozdělil na dílčí subkritéria hodnocení. Každé subkritérium mělo svou váhu uvedenou v procentech a po přepočtení a součtu bodů přidělených v rámci každého subkritéria zadavatel získal bodové ohodnocení jednotlivých uchazečů v daném kritériu hodnocení. Na základě výše uvedeného postupu však žádný z uchazečů v rámci kritéria hodnocení „procesní přístup a metodiky realizace dílčích plnění“ nezískal 100 bodů, jak stanoví § 8 odst. 3 vyhlášky. Navrhovatel rovněž poukazuje na skutečnost, že zadavatel přidělil v rámci některých subkritérií více uchazečům stejné bodové ohodnocení spolu se stejným slovním ohodnocením. Navrhovatel se domnívá, že právní úprava stanovující postup hodnocení nabídek (tj. § 62 odst. 3 zákona a § 8 odst. 3 vyhlášky) je kogentní povahy a zadavatel tedy stanovený postup hodnocení nemohl změnit. Navrhovatel se domnívá, že uvedeným postupem zadavatele došlo k ovlivnění pořadí nabídek. Jako opatření k nápravě navrhovatel Úřadu navrhuje zrušení rozhodnutí zadavatele č. j. 0/06/00848 ze dne 11. 9. 2006, o přidělení veřejné zakázky. Argumentace zadavatele: Zadavatel s argumentací navrhovatele nesouhlasí, jelikož je zcela zavádějící a nerespektuje smysl a účel právní úpravy hodnocení nabídek. Zadavatel stanovil pro zvýšení transparentnosti procesu hodnocení nabídek jednotlivá dílčí hodnotící kritéria s tím, že u některých z nich rovněž stanovil tzv. subkritéria, která předmět hodnocení dále zpřesňují. Zadavatel v zájmu zajištění co nejvyšší možné transparentnosti procesu zadávání veřejné zakázky stanovil váhy rovněž v případě subkritérií, a tímto tedy šel nad rámec zákonných požadavků. Současně tímto postupem poskytl dostatečnou jistotu uchazečům o veřejnou zakázku ohledně způsobu hodnocení a transparentnosti celého procesu od samého počátku. Pokud se týká povinnosti přidělit 100 bodů nejvhodnější nabídce v rámci dílčího hodnotícího kritéria, je třeba upozornit na skutečnost, že zadavatel stanovil k tomuto hodnotícímu kritériu 3 subkritéria a těmto rovněž přidělil příslušnou váhu (již na začátku

19

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

zadávacího řízení bylo tedy zcela zřejmé, kolik činí procentuální váha jednotlivých subkritérií ve vztahu k celkovým sto procentům). Hodnotící komise tedy hodnotila nabídky na základě těchto subkritérií, přičemž v rámci těchto subkritérií přidělila nejvhodnější nabídce u každého jednotlivého subkritéria 100 bodů a každé následující nabídce takové bodové ohodnocení, které vyjadřovalo míru splnění konkrétního subkritéria – tedy zcela v souladu s principy prováděcího právního předpisu. Tyto bodové hodnoty byly převedeny na body dle váhy jednotlivých subkritérií. Takto získané body u všech ostatních subkritérií v rámci jednoho dílčího kritéria byly pro každou nabídku sečteny a přepočítány dle váhy dílčího kritéria na konečnou bodovou hodnotu přidělenou nabídce v rámci konkrétního dílčího kritéria. V této situaci by tak mohla 100 bodů v rámci dílčího kritéria získat pouze nabídka, která by v rámci všech subkritérií získala plný počet 100 bodů. Vzhledem k tomu, že se tak nestalo, musela být i hodnota nejvhodnější nabídky v rámci dílčího kritéria nižší než maximální hodnota 100 bodů. Postupovala-li by hodnotící komisi jiným způsobem (např. dopočítávala-li by hodnocení v dílčích kritériích do 100 bodů v rámci příslušného dílčího kritéria), došlo by evidentně ke zkreslení procentních vah jednotlivých subkritérií uvedených v zadávací dokumentaci. Takový postup by ve svém důsledku nepochybně znamenal nižší transparentnost hodnotícího procesu. Takto je zcela zřetelné, jaké údaje byly hodnoceny v rámci jednotlivých subkritérií a jaké bodové ohodnocení jim bylo přiděleno v rámci těchto subkritérií, což poskytuje uchazečům jistotu o tom, že s vahami dle subkritéií nebylo nakládáno protiprávním způsobem až dle zjištěného obsahu jednotlivých nabídek (tedy že by se váhy subkritérií upravovaly až po hodnocení v jejich rámci). Zadavatel tak považuje tuto námitku navrhovatele za zcela protismyslnou zákonu a v rozporu se zásadou dosažení principu transparentnosti, kdy právě postup zadavatele tomuto principu plně odpovídal. Skutečnost, že některým nabídkám přidělila hodnotící komise stejné bodové ohodnocení a rovněž stejné odůvodnění byla způsobena pouze tím, že v rámci příslušných hodnotících kritérií byla hodnotící komisí hodnocena naprosto stejná řešení. Bylo by nesmyslné, aby zcela totožná řešení, která v určitém hodnoceném ohledu mají z podstaty stejné vlastnosti, získala různá bodová ohodnocení. V tomto ohledu tedy zadavatel postupoval zcela v souladu se zákonem a tato námitka tak není dle názoru zadavatele důvodná. Zadavatelem aplikovaný postup při hodnocení nabídek byl v maximální možné míře transparentní, bez porušení zákazu diskriminace, zaručující rovné zacházení s uchazeči. S ohledem na tyto principy zadavatel hodnotil nabídky podle předem jasně stanovených aspektů a nikoliv pouze z hlediska několika málo základních dílčích kritérií hodnocení. O provedení tohoto hodnocení pak zadavatel zpracoval podrobnou zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel je přesvědčen, že veřejná zakázka „Agendový informační systém statutárního města Brna“ byla zadavatelem zadána v souladu s ustanoveními zákona, přičemž se zadavatel v průběhu realizace zadávacího řízení nedopustil žádného porušení zákona, jak namítá navrhovatel. Zadavatel považuje požadavek navrhovatele na zrušení rozhodnutí o přidělení veřejné zakázky za nepřijatelný a účelový a navrhuje, aby Úřad obdržený návrh zamítl v plném rozsahu.

20

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

Závěry Úřadu k problematice metody hodnocení nabídek – ust. § 62 odst. 3 zákona v návaznosti na § 8 odst. 3 vyhlášky: Ustanovení § 62 odst. 1 zákona stanoví, že hodnotící komise provede hodnocení nabídek podle kritérií stanovených v oznámení otevřeného nebo užšího řízení. V případě zadávání veřejné zakázky podle ekonomické výhodnosti nabídky je hodnotící komise povinna zohlednit jednotlivá dílčí kritéria a jejich váhu. Dle § 62 odst. 3 zákona metody hodnocení nabídek podle kritéria ekonomické výhodnosti nabídky stanoví prováděcí právní předpis. Vyhláška, na kterou odkazuje ust. § 62 odst. 3 zákona, ve svém ust. § 8 odst. 3 stanoví, že pro hodnocení nabídek použije hodnotící komise bodovací stupnici v rozsahu 0 až 100. Každé jednotlivé nabídce je dle dílčího kritéria přidělena bodová hodnota, která odráží úspěšnost předmětné nabídky v rámci dílčího kritéria. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka maximální hodnotu kritéria, například doba záruky, výše smluvní pokuty, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nabídky k hodnotě nejvhodnější nabídky. Pro číselně vyjádřitelná kritéria, pro která má nejvhodnější nabídka minimální hodnotu kritéria, například cena nabídky, doba provádění, získá hodnocená nabídka bodovou hodnotu, která vznikne násobkem 100 a poměru hodnoty nejvhodnější nabídky k hodnocené nabídce. Pro kritéria, která nelze vyjádřit číselně, sestaví hodnotící komise pořadí nabídek od nejvhodnější k nejméně vhodné a přiřadí nejvhodnější nabídce 100 bodů a každé následující nabídce přiřadí takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce. Z výše uvedeného vyplývá, že v případě, kdy se zadavatel rozhodne pro hodnocení nabídek podle ekonomické výhodnosti, musí při vlastním hodnocení nabídek dodržet postup, který mu stanoví vyhláška. V šetřeném případě zadavatel v oznámení zadávacího řízení stanovil, že hodnocení nabídek bude probíhat podle ekonomické výhodnosti. Zadavatel v podmínkách zadání rovněž stanovil čtyři dílčí kritéria hodnocení nabídek a jim odpovídající váhy (viz výše). Z předložené dokumentace Úřad zjistil, že zadavatel hodnotil nabídky zcela v souladu se zákonem a s vyhláškou v případě prvních dvou kritérií hodnocení s nejvyšší váhou, kterými jsou „způsob plnění veřejné zakázky“ a „celková výše nabídkové ceny“. Naopak u zbývajících dvou kritérií hodnocení „procesní přístup a metodiky realizace dílčích plnění“ a „harmonogram“ zadavatel nedodržel postup hodnocení, který stanoví vyhláška, ačkoliv k tomu byl povinen. Úřad se detailně zabýval hodnocením nabídek a po přezkoumání předložených materiálů zjistil, že v případě kritérií hodnocení „procesní přístup a metodiky realizace dílčích plnění“ a „harmonogram“ zadavatel sice správně a v souladu se zákonem přidělil bodová ohodnocení nabídek tak, aby hodnocení příslušné nabídky vyjadřovalo míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce, avšak nezajistil, aby nejvhodnější nabídka v uvedených dílčích kritériích mohla získat 100 bodů, jak zadavateli stanoví vyhláška. Úřad se neztotožňuje s tvrzením zadavatele, že jeho postup, kdy hodnotil jednotlivá subkritéria hodnocení tak, jak stanoví vyhláška, aniž by uvedeným způsobem byla hodnocena všechna dílčí kritéria hodnocení, je v souladu s vyhláškou. Pokud chtěl zadavatel nabídky hodnotit v souladu s vyhláškou, a to podle všech dílčích kritérií hodnocení, která si stanovil v zadávací dokumentaci, měl dvě možnosti, jak to provést. Zadavatel mohl postupovat buď,

21

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

tak jak postupoval (tj. ke každému dílčímu kritériu hodnocení si stanovit několik subkritérií hodnocení a dle nich de facto nabídky hodnotit), avšak v takovém případě zadavatel musel u těch dílčích kritérií, u kterých nejvhodnější nabídka neobdrží 100 bodů (tj. v případě kdy nejvhodnější nabídka v daném kritériu nabyla zároveň nejvhodnější ve všech jeho dílčích subkritériích), provést pomocný přepočet tak, aby nejvhodnější nabídka v tomto kritériu obdržela 100 bodů a každé následující nabídce bylo přiřazeno takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce, tak jak to v šetřeném případě provedl Úřad při svém kontrolním přepočtu (viz dále). Zadavatel však mohl postupovat jednodušším způsobem, kdy by vůbec nestanovoval subkritéria hodnocení nabídek, ale pouze dílčí kritéria hodnocení nabídek. Nic nebránilo zadavateli použít místo subkritérií hodnocení větší počet dílčích kritérií s odpovídající váhou, která by jednotlivá subkritéria zcela nahradila. Úřad připouští, že použitím subritérií a následného přepočtu, může dojít k tomu, že se nepatrně změní zadavatelem deklarovaná váha subkritérií hodnocení, jak uvádí zadavatel, avšak použitím subkritérií hodnocení, bez patřičného přepočtu, sice nedojde ke změně váhy subkritérií, ale naopak může dojde ke změně váhy dílčích kritérií hodnocení (což se v daném případě při postupu zadavatele stalo, i když v nepatrné míře). Pro úplnost Úřad uvádí, že současná právní úprava – zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách již zadavatelům veřejných zakázek nestanoví striktní postup při hodnocení nabídek a zadavatel tedy má možnost zvolit si pro sebe vhodnou metodu hodnocení nabídek podle stanovených kritérií (resp. subkritérií) hodnocení. Úřad se na základě výše uvedeného zabýval otázkou, zda výše uvedené pochybení zadavatele mělo v šetřeném případě vliv na pořadí jednotlivých nabídek. Poněvadž zadavatel pochybil při přepočtu bodových ohodnocení přidělených členy komise tak, že ve výsledku vždy v každém dílčím kritériu hodnocení nejvhodnější nabídka neobdržela 100 bodů a každá ostatní příslušný menší počet bodů vyjadřující míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce (viz výše), Úřad provedl kontrolní přepočet bodového ohodnocení tak, aby bylo v souladu s vyhláškou. Výsledek přepočtu bodového hodnocení Úřadem je uveden níže. Původní výsledná tabulka hodnocení jednotlivých nabídek vypracovaná zadavatelem (hodnotící komisí):

Dílčí kritéria hodnocení Uchazeč

Způsob plnění veřejné zakázky

Celková výše nabídkové ceny

Procesní přístup a metodiky

Harmono gram

Celkový počet bodů

Výsledné pořadí

Gordic

32,85

30

13,2

4,29

80,34

2.

Telefonica

43,2

16,97

10,8

3,53

74,5

3.

IDS Scheer

45

17,8

18,8

4,06

85,66

1.

22

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

Výsledná tabulka hodnocení jednotlivých nabídek vypracovaná v souladu s vyhláškou za pomoci kontrolního přepočtu Úřadem:

Dílčí kritéria hodnocení Uchazeč

Způsob plnění veřejné zakázky

Celková výše nabídkové ceny

Procesní přístup a metodiky

Harmono gram

Celkový počet bodů

Výsledné pořadí

Gordic

32,85

30

14,04

5

81,89

2.

Telefonica

43,2

16,97

11,49

4,11

75,77

3.

IDS Scheer

45

17,8

20

4,73

87,53

1.

Úřad kontrolním přepočtem zjistil, že postup zadavatele v šetřeném případě nijak neovlivnil pořadí jednotlivých nabídek. Úřad rovněž nezjistil, že by nesprávným postupem zadavatele při hodnocení byla znevýhodněna nabídka navrhovatele, neboť z výsledku kontrolního propočtu Úřadu vyplývá, že postup zadavatele při hodnocení nabídek nejenže neměl vliv na pořadí nabídek, ale naopak bodový náskok uchazeče IDS Scheer oproti navrhovateli, by se při správném postupu podle vyhlášky ještě nepatrně zvýšil. Po přezkoumání postupu zadavatele při hodnocení nabídek Úřad konstatuje, že postup zadavatele při hodnocení nabídek byl transparentní a uvedené pochybení zadavatele při hodnocení nabídek je spíše formálního rázu. K otázce přidělení totožného bodového ohodnocení nabídkám různých uchazečů v rámci jediného kritéria hodnocení Úřad uvádí následující. Zadavatel (respektive hodnotící komise) musí vždy při hodnocení nabídek důsledně dbát na to, aby v rámci konkrétního kritéria hodnocení přidělila jednotlivým nabídkám takové bodové ohodnocení, které vyjadřuje míru splnění dílčího kritéria ve vztahu k nejvhodnější nabídce a zároveň i ve vztahu k ostatním nabídkám (a to jak v případě kritérií číselné vyjádřitelných, tak i v kritériích, která číselně vyjádřit nelze). Není tedy vyloučeno, že zadavatel obdrží několik nabídek, která v rámci jediného kritéria hodnocení nabízí pro zadavatele tytéž podmínky, nebo taková řešení, která jsou pro zadavatele zcela srovnatelná. V takovém případě musí zadavatel všem těmto nabídkám bez rozdílu přidělit totéž bodové ohodnocení, a to i tehdy, pokud by všechny nabídky v jediném kritériu hodnocení byly hodnoceny stejně. Jiný postup zadavatele by byl nesprávný, neboť by se zadavatel dopustil porušení ustanovení § 25 odst. 1 zákona, dle kterého je povinen dodržovat zásady stejného zacházení se všemi zájemci a uchazeči, zákazu diskriminace a transparentnosti. V šetřeném případě postup zadavatele, kdy v rámci jediného kritéria hodnocení přidělil všem nabídkám, které dle jeho posouzení nabízí pro zadavatele zcela srovnatelná řešení, je zcela v souladu s tím co stanoví zákon, přičemž tento postup je zároveň jediný možný správný. Úřad posoudil postup zadavatele ze všech hledisek a vzhledem k tomu, že zadavatel nesplnil povinnost stanovenou v § 62 odst. 3 zákona v návaznosti na § 8 odst. 3 vyhlášky, když při hodnocení nabídek v kritériích hodnocení „procesní přístup a metodiky realizace dílčích částí plnění“ a „harmonogram“ nehodnotil nabídky uchazečů postupem, který stanoví

23

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

vyhláška, přičemž tento postup neovlivnil pořadí nabídek, rozhodl tak, jak je uvedeno ve výroku. K uložení úhrady nákladů řízení Podle § 79 odst. 5 zákona č. 500/2005 Sb., správní řád, ve znění zákona č. 413/2005 Sb., správní orgán uloží účastníkovi, který řízení vyvolal porušením své právní povinnosti, nahradit náklady řízení paušální částkou. Prováděcí právní předpis vyhláška č. 520/2005 Sb., o rozsahu hotových výdajů a ušlého výdělku, které správní orgán hradí jiným osobám, a o výši paušální částky nákladů řízení (dále jen „vyhláška“), stanoví paušální částku nákladů řízení podle § 6 odst. 1 vyhlášky ve výši 1000 Kč. V ustanovení § 6 odst. 2 vyhláška dále upravuje možnost zvýšení paušální částky nákladů řízení ve zvláště složitých případech a případech přibrání znalce. Vzhledem k tomu, že zadavatel vyvolal správní řízení porušením svých právních povinností (viz výše), rozhodl orgán dohledu o uložení povinnosti uhradit náklady řízení ve výši podle § 6 odst. 1 vyhlášky, jak je uvedeno ve výroku tohoto rozhodnutí. Podle § 158 odst. 1 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, se zadávání veřejných zakázek, řízení o přezkoumání úkonů zadavatele Úřadem a řízení o uložení sankce zahájené přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona dokončí podle dosavadních právních předpisů.

Poučení: Proti tomuto rozhodnutí lze do 15 dní ode dne jeho doručení podat rozklad k předsedovi Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže, a to prostřednictvím Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže – sekce veřejných zakázek, Brno. Včas podaný rozklad má odkladný účinek. Rozklad se podává s potřebným počtem stejnopisů tak, aby jeden stejnopis zůstal správnímu orgánu a aby každému účastníku řízení mohl úřad zaslat jeden stejnopis.

Mgr. Jindřiška Koblihová

místopředsedkyně ÚOHS

pověřená řízením sekce veřejných zakázek

24

Č.j.: S324/2006-22476/2006/510-MO

Obdrží: Statutární město Brno, Dominikánské náměstí 1/196, 601 67 Brno JUDr. Milan Zápotočný, advokát, Telečská 7, 586 01 Jihlava IDS Scheer ČR, s. r. o., Vídeňská 55, 639 00 Brno

Na vědomí: GORDIC spol. s r. o., Erbenova 4, 586 01 Jihlava

Vypraveno dne: viz otisk razítka na poštovní obálce

25