Č.j.: S 075/2007/KD-14287/2007/720
V Brně dne 3. srpna 2007
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže ve správním řízení č.j. S 75/07 zahájeném dne 19. března 2007 z moci úřední podle § 46 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, ve spojení s § 21 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ve věci možného porušení ustanovení § 3 odst. 1 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, účastníkem řízení - Grémiem majitelů lékáren, se sídlem U hranic 3221/14, Praha 10 – Strašnice, PSČ 100 00, IČ 65400381, ve správním řízení zastoupeném na základě plné moci ze dne 30. dubna 2007 JUDr. Janem Pavlíkem, advokátem, se sídlem U hranic 3221/14, Praha 10, vydává v souladu s § 67 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, toto
rozhodnutí: I. Účastníku řízení - Grémiu majitelů lékáren, se sídlem U hranic 3221/14, Praha 10 – Strašnice, PSČ 100 00, IČ 65400381, se ve smyslu ustanovení § 7 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, ukládá, aby splnil opatření, které navrhl pro zajištění ochrany hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu, a to, že zveřejní do 10 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí na veřejné části svých webových stránek www.gmlcr.cz a placeným inzerátem v Časopisu českých lékárníků oznámení tohoto znění:
„Dne 10. ledna 2007 vydalo představenstvo Grémia majitelů lékáren a následně publikovalo na tomto místě informaci o tom, že lékárenský velkoobchod Pharmos a.s. přestal být smluvním dodavatelem řetězce lékáren Dr. Max. Informace obsahovala vyjádření také ve formě výzvy, která je však podle stanoviska Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže pokládána za odporující zákonu č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže, v platném znění, proto, že může ovlivnit jednání soutěžitelů na úrovni horizontální dohody o dodavatelích (§ 3) za situace, kdy GML sdružuje více než 10 % účastníků trhu (§ 6). Na základě tohoto stanoviska ÚOHS mění představenstvo GML citovanou informaci tak, že zní: V souvislosti s množícími se dotazy vydává představenstvo Grémia majitelů lékáren prohlášení, že lékárenský velkoobchod Pharmos a.s. přestal být od 1.1.2007 smluvním dodavatelem do řetězce lékáren Dr. Max. Jeho místo převzal distributor GEHE Pharma Praha, spol. s r.o., a v zásobování řetězce nadále významně působí PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s. Představenstvo GML vítá uvedenou skutečnost jako jasný krok distributora Pharmos a.s. směřující k jednoznačné podpoře segmentu nezávislých lékáren.“ Uvedené oznámení ponechá účastník řízení - Grémium majitelů lékáren, se sídlem U hranic 3221/14, Praha 10 – Strašnice, PSČ 100 00, IČ 65400381, na veřejné části svých webových stránek www.gmlcr.cz nejméně 90 dní od doby uveřejnění stejného oznámení formou placeného inzerátu v Časopisu českých lékárníků. II. Správní řízení č.j. S 75/07 se v souladu s § 7 odst. 2 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů, zastavuje. III. Účastníku řízení - Grémiu majitelů lékáren, se sídlem U hranic 3221/14, Praha 10 – Strašnice, PSČ 100 00, IČ 65400381, se ukládá předložit Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve lhůtě 15 dnů od nabytí právní moci tohoto rozhodnutí podklady prokazující splnění opatření uvedeného v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí.
Odůvodnění: 1.
Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen „Úřad“) obdržel dne 13. listopadu 2006 podání společností BRL Center CZ s.r.o., se sídlem Brno, Palackého 105, PSČ 612 00, IČ: 26306662 (dále jen „BRL“), a Česká lékárna, a.s., se sídlem Brno, Palackého 105, PSČ 612 00, IČ: 26230071 (dále jen „Česká lékárna“), označené jako „Podnět k šetření ve věci porušení zákazu dohod narušujících soutěž a zneužití společného dominantního postavení dle § 21 odst. 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů“ týkající se možné zakázané dohody uzavřené mezi Českou lékárnickou komorou, se sídlem Poliklinika Budějovická, Antala Staška 80, 140 46 Praha 4 (dále jen „ČLK“), a velkodistributory léčiv o omezení dodávek léčiv do společností BRL a Česká lékárna ve smyslu § 3 zákona č. 143/2001 Sb., o ochraně hospodářské soutěže a o změně některých zákonů (zákon o ochraně hospodářské soutěže), ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon“), a možného zneužívání kolektivního dominantního postavení velkodistributorů léčiv formou uplatňování rozdílných podmínek při shodném nebo srovnatelném plnění vůči jednotlivým účastníkům trhu ve smyslu § 11 zákona. Společnosti BRL a Česká lékárna (dále též „podavatelé“) provozují řetězec lékáren pod označením „Dr. Max“ (dále jen „řetězec lékáren „Dr. Max““).
2
2.
Na základě podnětu společností BRL a Česká lékárna a jejich následných doplňujících podání provedl Úřad předběžné šetření, v rámci kterého obdržel dne 26. ledna 2007 upozornění podavatelů týkající se dokumentu označeného jako „Informační sdělení Grémia majitelů lékáren“ (dále jen „Informační sdělení GML“) ze dne 10. ledna 2007, ve kterém představenstvo tohoto sdružení informovalo, že společnost PHARMOS (pozn. Úřadu: PHARMOS, a.s., se sídlem Ostrava-Radvanice, Těšínská ulice č.p. 1349/296, PSČ 716 00, IČ 19010290 - dále jen „PHARMOS“) přestala být od 1. ledna 2007 smluvním dodavatelem do řetězce lékáren „Dr. Max“ a že jeho místo převzala společnost GEHE (pozn. Úřadu: GEHE Pharma Praha, spol. s r.o., se sídlem, Praha 5, Naskové 1, PSČ 150 00, IČ 14888742 - dále jen „GEHE“), přičemž v zásobování řetězce nadále významně působí PHOENIX (pozn. Úřadu: PHOENIX lékárenský velkoobchod, a.s., se sídlem Praha 10 - Hostivař, K Pérovně 945/7, PSČ 102 00, IČ 45359326 - dále jen „PHOENIX“). V Informačním sdělení GML bylo dále uvedeno, že představenstvo Grémia majitelů lékáren (dále též „GML”) vítá uvedenou skutečnost jako jasný krok distributora PHARMOS směřující k jednoznačné podpoře segmentu nezávislých lékáren. Představenstvo GML současně vyzvalo své členy, ale i ostatní lékárníky provozující lékárny, aby tuto zmíněnou skutečnost zohlednili v rámci svých obchodních vztahů (viz str. 5 – 6 spisu sp. zn. S 75/07).
3.
Současně s upozorněním podavatelů bylo přiloženo i sdělení společnosti PHARMOS adresované lékárníkům – majitelům lékáren ze dne 16. ledna 2007, ve kterém se společnost PHARMOS vyjádřila v tom smyslu, že si váží sdělení GML, které odráží základní aspekty dané problematiky a potvrdila ukončení svých dodávek léčiv do řetězce lékáren „Dr. Max“. Současně společnost PHARMOS uvedla, že je pro ni potěšením i závazkem příkladné chování členů vedení GML i vysokých představitelů ČLK, kteří následují tuto výzvu a realizují tak změny na úrovni nákupního chování přímo ve svých jednotlivých lékárnách (viz str. 5 spisu sp. zn. S 75/07).
4.
Výše uvedené Informační sdělení GML bylo, dle zjištění Úřadu, uveřejněno i na webových stránkách GML, a to v oblasti informací týkajících se České lékárnické (pozn. Úřadu: Česká lékárnická, a.s., se sídlem Těšínská 1349/296, 716 00 Ostrava – Radvanice – dále jen „Česká lékárnická“) a jejích dceřiných společností (Informace o zásobování lékáren dr. Max) a informací týkajících se Přehledu rychlých sdělení (infoemailů) členům (viz str. 10 – 14 spisu sp. zn. S 75/07).
5.
Na základě výše uvedených skutečností zahájil Úřad dne 19. března 2007 z moci úřední správní řízení sp. zn. S 75/07 ve věci možného porušení ustanovení § 3 odst. 1 zákona, jehož účastníkem je GML. Možné porušení citovaného ustanovení zákona spatřoval Úřad v tom, že účastník řízení, GML, jakožto sdružení soutěžitelů, vyzýval lékárníky provozující lékárny, aby zohlednili v rámci svých obchodních vztahů s velkoobchodními dodavateli léčiv skutečnost, zda tito dodávají léčiva do řetězce/řetězců lékáren (viz str. 1 – 2 spisu sp. zn. S 75/07).
6.
Za účelem zjištění skutečného stavu věci provedl Úřad dne 19. března 2007 šetření dle § 21 odst. 5 až 8 zákona v sídle GML, ale také v sídle ČLK, dále provedl ústní poskytnutí informací ze strany společnosti PHARMOS a vyžádal informace jak od členů GML, tak i dalších lékárníků (nečlenů GML).
7.
Na místním šetření provedeném v sídle GML převzal Úřad několik dokumentů GML, které se týkaly zápisů z jednání představenstva GML zejména z přelomu let 2006 a 2007, dále několik e-mailů adresovaných panem P. V. (předseda představenstva společnosti Česká lékárnická) sekretariátu GML týkajících se zásobování řetězce
3
lékáren „Dr. Max“. V sídle ČLK Úřad dále zajistil e-maily zasílané ze sekretariátu GML týkající se zápisů z jednání představenstva GML, včetně zaslaného Informačního sdělení GML. 8.
Dne 20. července 2007 Úřad obdržel podání účastníka řízení označené jako „Výzva GML k zakázané dohodě – návrh nápravného opatření“, v němž GML Úřadu v souladu s § 7 odst. 2 zákona navrhlo přijetí opatření pro zajištění ochrany hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu (viz str. 309 – 310 spisu sp. zn. S 75/07). Posouzením navrženého opatření se Úřad zabývá dále v textu tohoto rozhodnutí (viz odst. 52 - 54 v části odůvodnění rozhodnutí).
9.
Dne 1. srpna 2007 bylo účastníkovi řízení v souladu s § 36 odst. 3 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, umožněno vyjádřit se před vydáním rozhodnutí v předmětné věci k podkladům rozhodnutí (viz str. 311 spisu sp. zn. S 75/07). Této možnosti účastník řízení nevyužil. Charakteristika účastníka řízení
10. Grémium majitelů lékáren je sdružení založené dle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, ve znění pozdějších předpisů, kladoucí si za cíl vytvoření jednotné platformy majitelů lékáren k ochraně jejich specifických zájmů; jedná se o právnickou osobu. GML vzniklo jako profesní sdružení v roce 1996. K orgánům sdružení GML patří valná hromada sdružení, představenstvo sdružení a čestná rada sdružení. Valná hromada sdružení je nejvyšším orgánem GML, který svolává představenstvo jednou ročně. Valné hromadě mimo jiné přísluší měnit stanovy GML, volit členy představenstva z řádných členů GML a odvolávat je, nebo rozhodovat o zániku GML. 11. Statutárním orgánem GML je představenstvo, jež řídí činnost tohoto sdružení, při které se řídí zásadami a pokyny schválenými valnou hromadou. Představenstvo sdružení sestává ze 7 členů, kteří jsou zvoleni valnou hromadou. Představenstvo poté volí ze svého středu předsedu, který zastupuje sdružení navenek ve všech věcech a podepisuje všechny listiny, není-li stanoveno jinak. Představenstvo se schází nejméně čtyřikrát do roka. 12. Čestná rada sdružení mimo jiné kontroluje činnost hospodaření sdružení a představenstva sdružení. Čestná rada má tři členy, kteří volí ze svého středu předsedu čestné rady, jenž řídí její činnost; schází se nejméně dvakrát do roka. 13. Členem sdružení může být jak fyzická, tak právnická osoba. Členem tohoto sdružení může být jednak řádný člen – držitel registrace k provozování lékáren, čestný člen sdružení na základě rozhodnutí čestné rady sdružení a zvláštní člen sdružení podle ustanovení článku o zvláštním členství. V současné době má GML necelých 400 členů, přičemž jejich počet se v předchozích letech zásadním způsobem neměnil (viz str. 304 spisu sp. zn. S 75/07). 14. Každý řádný člen sdružení má mimo jiné právo zúčastnit se jednání valné hromady, ale také povinnost přispívat podle svých schopností a možností k uskutečnění cíle GML, respektovat ustanovení stanov a všech závazných usnesení valné hromady, včetně rozhodnutí představenstva a čestné rady GML. Zvláštním členem sdružení může být fyzická i právnická osoba provozující lékárnu, popř. odpovídající za provoz lékárny, eventuelně za dílčí provoz samostatné lékárny i pokud není držitelem registrace k provozování lékárny, popř. majitelem lékárny, jestliže se ztotožňuje s cíli sdružení, má
4
zájem podporovat činnost sdružení a zaváže se přispívat podle svých možností na činnost sdružení; zvláštní člen má práva a povinnosti obdobné řádnému členu sdružení, včetně práv na poskytování služeb sdružení za podmínek jako řádný člen sdružení a včetně práva účastnit se svým hlasem na rozhodování orgánů sdružení. Vymezení relevantního trhu 15. K tomu, aby mohl Úřad věc správně posoudit, je nezbytné především vymezit relevantní trh, na kterém se projevují účinky jednání účastníka řízení. Relevantním trhem je dle ustanovení § 2 odst. 2 zákona trh zboží, které je z hlediska jeho charakteristiky, ceny a zamýšleného použití shodné, porovnatelné nebo vzájemně zastupitelné, a to na území, na němž jsou soutěžní podmínky dostatečně homogenní a zřetelně odlišitelné od sousedících území. 16. K vymezení relevantního trhu odkazuje Úřad na své předchozí rozhodnutí (rozhodnutí Úřadu č.j. S 6/05-2990/05-OHS ze dne 18. dubna 2005), ve kterém se zabýval členěním zdravotnických zařízení lékárenské péče. Konstatoval, že dle právní úpravy, která je platná i v současné době, lze rozdělit tato zařízení na lékárny základního typu, lékárny s odbornými pracovišti a výdejny prostředků zdravotnické techniky; uvedená zdravotnická zařízení lze souhrnně označit jako lékárny. Dále se Úřad zabýval vlastnictvím, resp. provozováním lékárny. K danému lze uvést, že v případě, kdy provozovatelem lékárny není samotný lékárník (absolvent vysokoškolského studia v oboru farmacie, který vykonává své povolání v lékárenském zařízení na území České republiky; dle zákona č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, v platném znění, pak musí být členem ČLK), musí být v lékárně zaměstnán alespoň jeden lékárník vykonávající tzv. odborného zástupce (opět člen ČLK). Dle Výroční zprávy ČLK za rok 2005 měla k poslednímu dni roku 2005 ČLK 7 076 členů, na území České republiky bylo 2 512 lékáren, které provozovalo 882 fyzických osob (lékárníci), zbytek lékáren provozovaly ostatní subjekty, tj. nelékárníci, čili jiné fyzické nebo právnické osoby (jedná se o dalších 1 399 provozovatelů). 17. V citovaném rozhodnutí se dále Úřad podrobně zabýval trhy, na kterých se lékárny účastní hospodářské soutěže. Dle platné právní úpravy dospěl k závěru, že pod pojem lékárenská péče, jako jednoho z druhů zdravotní péče, lze zahrnout činnosti obsahující zejména obstarávání, přípravu, kontrolu, uchovávání a výdej potřebných léčivých přípravků a zdravotnických prostředků při současně poskytované odborné informaci nemocnému. Rovněž se v daném rozhodnutí Úřad podrobně zabýval členěním léčivých přípravků na humánní a veterinární, kdy zejména výdej humánních léčivých přípravků představuje významnou část činnosti lékárníků při výkonu lékárenské péče. Tyto humánní přípravky, vázané na předpis i bez předpisu, lze vydávat pouze v lékárnách, přičemž dle ustanovení § 48 odst. 2 zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších předpisů, jsou léčiva oprávněni vydávat a) farmaceuti v lékárnách, b) farmaceutičtí laboranti nebo diplomovaní farmaceutičtí asistenti v lékárnách, a to jen přípravky, jejichž výdej není vázán na lékařský předpis. 18. Mimo výdeje léčivých přípravků, resp. poskytování lékárenské péče, však lékárny prodávají také široké spektrum kosmetického, hygienického a jiného zdravotnického sortimentu, včetně např. obvazového materiálu, náplastí i zdravotní obuvi apod.,
5
a zejména též tzv. přípravky péče o zdraví, které podléhají zákonu o potravinách. Patří sem doplňky stravy (vitamíny, minerální látky) a potraviny pro zvláštní výživu. Tento doplňkový sortiment zboží, včetně přípravků péče o zdraví, je dostupný i v jiných prodejních místech než v lékárnách, i když s výhradou, že někteří výrobci především přípravků péče o zdraví činí rozdíly v tom, zda je výrobek určen pro prodej v lékárnách nebo v jiných obchodních místech. Jedná se o výrobky spadající do řady samostatných výrobkových trhů, pro jejichž souhrnné označení je možné použít termín „doplňkové zboží prodávané v lékárnách“. 19. Na základě výše uvedených skutečností tak Úřad vymezil v citovaném rozhodnutí z hlediska věcného relevantní trhy jako trh lékárenské péče a trh doplňkového zboží prodávaného v lékárnách a z hlediska geografického jako území České republiky, na kterém jsou podmínky dostatečně homogenní. 20. Na uvedených trzích působí lékárny na nabídkové straně a jejími odběrateli jsou koneční zákazníci; jedná se o maloobchodní úroveň trhu. Současně působí lékárny na straně poptávky na velkoobchodní úrovni trhu, na kterém působí řada soutěžitelů nabízející uvedené zboží. Mezi největší velkoobchodní distributory působící na území České republiky patří společnosti PHOENIX, PHARMOS, GEHE a Alliance UniChem. Uvedené společnosti dodávají široké spektrum léčiv, dále zdravotnické prostředky, případně další doplňkové zboží. Vedle jmenovaných společností se dodávek do lékáren účastní i řada menších a drobných distributorů, dodávajících jen malý rozsah sortimentu léčiv, a výrobci léčiv, kteří působí současně jako distributoři a realizují dodávky svých výrobků. V této souvislosti odkazuje Úřad na své rozhodnutí č.j. S 60/06-22189/06-300 ze dne 14. prosince 2006, ve kterém se opět podrobně zabýval soutěžiteli působícími na velkoobchodní úrovni trhu a ve kterém vymezil relevantní trh z hlediska věcného jako trh velkoobchodní distribuce léčiv do lékáren. 21. S ohledem na všechny výše vedené skutečnosti vymezil Úřad pro účely tohoto správního řízení, i s přihlédnutím k jeho předchozí rozhodovací praxi, relevantní trhy z hlediska věcného jako trh velkoobchodní distribuce léčiv a trh velkoobchodní distribuce doplňkového zboží určeného pro prodej v lékárnách. Z hlediska geografického zahrnují oba výrobkové trhy území České republiky, na kterém jsou podmínky dostatečně homogenní a odlišné od sousedících území (platná legislativa na území České republiky, především státní regulace v oblasti nakládání s léčivy atd.). Postavení účastníka řízení na relevantním trhu 22. Jak již bylo uvedeno výše, členy GML jsou držitelé registrace k provozování lékáren. V současné době má GML cca 400 členů. Celkový počet provozovatelů lékáren v České republice je cca 2 280, tzn. že počet provozovatelů lékáren sdružených v GML představuje cca 17 %. Obdobně, dle počtu lékáren, které provozují členové GML, se jedná o cca 500 lékáren z celkového počtu cca 2500 lékáren, tj. cca 20 % (viz vyjádření právního zástupce účastníka řízení ze dne 6. června 2007 - str. 304 spisu sp. zn. S 75/07). 23. Z údajů Ústavu zdravotnických informací a statistiky ČR (dále jen „ÚZIS“)1 vyplývá, že celkové tržby všech zařízení lékárenské péče dosáhly výše 60 089 mil. Kč, přičemž
1
ÚZIS byl zřízen v roce 1960 Ministerstvem zdravotnictví, je organizační složkou státu.
6
tržby za léčiva činily celkem 53 505 mil. Kč (údaje k roku 2006)2. Při posuzování postavení členů GML na trhu velkoobchodní distribuce léčiv vycházel Úřad ze skutečnosti, že 25 – 30 % z celkových tržeb připadá na lékárny ústavní (nemocniční); vzhledem ke skutečnosti, že členové GML nejsou provozovateli nemocničních lékáren (dle vyjádření právního zástupce účastníka řízení mu není známo, že by kterákoliv nemocniční lékárna byla členem GML), lze při určování celkových obratů vycházet dále jen z obratů ostatních lékáren (veřejné lékárny). Tyto lékárny jsou provozovány jak samotnými lékárníky, tak fyzickými nebo právnickými osobami, z nichž některé provozují sítě lékárenských řetězců; provozovatelé největších pěti lékárenských řetězců nejsou členy GML. V současné době je provozováno cca 240 lékáren, které patří do sítě největších lékárenských řetězců, a jedná se především o lékárny, které jsou umístěny v nákupních centrech. Dle odhadu činí roční obrat takovéto lékárny cca 30 mil. Kč; jejich podíl na celkových tržbách za prodej léčiv tak dosahuje cca 13 %. Obrat ostatních lékáren (s vyloučením nemocničních lékáren a lékáren, které náleží do sítě řetězcových lékáren) a jejichž provozovateli jsou i členové GML, pak dosahuje podíl cca 57 % z celkového obratu léčiv. Pokud se vezme v úvahu, že členové GML představují 17 % z celkového počtu provozovatelů lékáren (tedy i osob provozujících sítě lékáren), resp. 20 % z celkového počtu lékáren, lze stanovit hrubý odhad podílu dosahovaný členy GML na trhu velkoobchodní distribuce léčiv přesahující více než 10 % z celkového obratu za prodej, resp. nákup léčiv. 24. Co se týká postavení účastníka řízení na trhu velkoobchodní distribuce doplňkového zboží určeného pro prodej v lékárnách, dle zjištění Úřadu představoval celkový obrat na tomto trhu v roce 2006 v České republice 11 087 mil. Kč. Dle předcházející praxe Úřadu a jeho zjištění v řízeních týkajících se obdobné věci, lze s vysokou pravděpodobností předpokládat, že i na uvedeném trhu dosahuje účastník řízení, resp. členové GML obdobné postavení jako na trhu velkoobchodní distribuce léčiv. 25. Jak již bylo výše uvedeno, Úřad obdržel od účastníka řízení návrh opatření pro odstranění závadného stavu, a to ještě před zasláním výhrad Úřadu k jednání posuzovanému v tomto správním řízení, tedy před tím, než bylo formálně ukončeno dokazování Úřadu. S ohledem na tuto skutečnost Úřad nepřistoupil k detailnějšímu stanovení postavení účastníka řízení na relevantním trhu/trzích, na kterých se posuzované jednání odehrává, nicméně považuje za prokázané, že podíl účastníka řízení na relevantních trzích přesahuje 10 % (tuto skutečnost potvrzuje i sám účastník řízení – viz str. 304 a 307 – 310 spisu sp. zn. S 75/07). Zjištěné skutečnosti 26. Hlavním úkolem GML je hájit profesní a ekonomické zájmy majitelů lékáren, přičemž jako sdružení poskytovatelů lékárenské péče zastupuje ze zákona segment lékárenské péče v dohodovacích řízeních se zdravotními pojišťovnami, zabývá se legislativní činností a svým členům v rámci služeb pomáhá s řešením otázek provozu lékáren, nabízí ekonomické, daňové a právní poradenství. V rámci tohoto poradenství odpovídal účastník řízení i na dotazy členů GML, které směřovaly k publikaci článku uveřejněného v Hospodářských novinách v říjnu roku 2006. Zde byla uvedena Poněvadž je správní řízení zastavováno, nebylo nezbytné vyčíslovat přesně hodnoty nákupů léčiv na velkoobchodní úrovni trhu; Úřad použil statisticky vykazované hodnoty prodejů léčiv v lékárnách (celkové tržby za léčiva), které však s nimi úzce korespondují (jsou o cca 20 % vyšší, než hodnoty nákupů - viz sdělení právního zástupce účastníka řízení ze dne 6.6.2007). 2
7
informace o pokračující praxi lékárenského řetězce „Dr. Max“, který uděluje odměny ve výši 5,- Kč za jeden recept, protože mu to jeho obchodní podmínky umožňují. I když tuto praxi vesměs považují ostatní lékárny za nekalý způsob konkurence, GML v dané chvíli neučinilo žádná opatření. 27. Posun nastal, dle sdělení GML, až po přijetí e-mailu ze dne 29. prosince 2006 od pana P. V. (předseda představenstva společnosti Česká lékárnická; pozn. Úřadu: Česká lékárnická je rozhodujícím akcionářem společnosti PHARMOS; akcionáři České lékárnické jsou buď lékárníci nebo zaměstnanci lékáren, tj. fyzické osoby) ve věci „Dr. Max“, ve kterém informoval GML o ukončení dodávek společnosti PHARMOS do lékárenského řetězce „Dr. Max“ (viz str. 53 a 58 spisu sp. zn. S 75/07) a současně vyslovil přání, aby se tato uvedená informace dostala nezávislým lékárníkům. Na základě takto obdrženého e-mailu a v souvislosti s množícími se dotazy členů GML týkajícími se lepších obchodních podmínek stanovených velkodistributory léčiv pro dodávky léčiv do lékárenského řetězce „Dr. Max“, než které měly stanoveny lékárny členů GML, vydalo GML dne 10. ledna 2007 výše uvedené Informační sdělení GML. 28. Z Úřadem shromážděných důkazů vyplývá, že GML po obdržení uvedeného e-mailu od pana P. V. ze dne 29. prosince 2006 o této skutečnosti jednalo na představenstvu GML, a to dne 3. ledna 2007. Ze zápisu z uvedeného jednání představenstva GML vyplývá, že pan J. Z. (výkonný ředitel GML) byl pověřen zpracováním krátké informace o ukončení spolupráce České lékárny s firmou PHARMOS a jejím umístěním na internetové stránky GML, a to v termínu do 5. ledna 2007 (viz str. 86 spisu sp. zn. S 75/07). 29. Dne 10. ledna 2007 se konalo další jednání představenstva GML, na kterém pan J. Z. předložil návrh prohlášení představenstva GML k informacím o ukončení spolupráce České lékárny provozující lékárenský řetězec „Dr. Max“ s firmou PHARMOS. Členové představenstva GML návrh upravili a jednohlasně upravené prohlášení představenstva GML (Informační sdělení GML) odsouhlasili. Rovněž byla pověřena sl. Pikálková (ze sekretariátu GML), aby Informační sdělení GML zaslala infoemailem členům, regionálním zástupcům a členům čestné rady GML, uveřejnila na internetových stránkách GML, zaslala k uveřejnění do Časopisu českých lékárníků (dále jen „ČČL“) a na vědomí ČLK, a to v termínu do 24. ledna 2007 (viz str. 44 a 46 spisu sp. zn. S 75/07). 30. Na dalším jednání představenstva GML konaném dne 24. ledna 2007 seznámil PharmDr. Petr Krpálek (předseda představenstva GML) členy představenstva GML s problémem při uveřejnění informačního článku GML o lékárnách „Dr. Max“ v ČČL, kdy byl článek odmítnut z obav z konfliktnosti článku (obavy o podání trestního oznámení na redakci ČČL kvůli uveřejnění tohoto článku). Z uvedeného důvodu zvážilo představenstvo GML možnost uveřejnění Informačního sdělení GML jako placeného inzerátu (za obsah placeného inzerátu redakce ČČL neodpovídá). Zajištěním tohoto postupu byl pověřen místopředseda představenstva GML (viz str. 35 spisu sp. zn. S 75/07) a Informační sdělení GML bylo touto formou v ČČL uveřejněno. 31. Dle vyjádření účastníka řízení bylo cílem vydání Informačního sdělení GML, aby si veřejné lékárny (tj. lékárny, které jsou určeny pro poskytování lékárenské péče pro veřejnost, nikoli pro nemocnice, resp. lůžková zařízení – tzn. nejedná se o nemocniční lékárny) všímaly obchodních podmínek, za kterých obchodují s dodavateli léčiv, tzn. aby usilovaly o dosažení stejných podmínek, za jakých dodávají dodavatelé léčiv do řetězců lékáren. Podle názoru GML se měli členové GML, ale i ostatní lékárníci provozující lékárny snažit získat stejné obchodní podmínky jako řetězce (obdobnou výši přirážky a obdobnou délku doby splatnosti), neboť je nevýhodné, že veřejné lékárny mají horší podmínky než řetězce lékáren.
8
32. V dané souvislosti provedl Úřad šetření s cílem zjistit, v jaké míře byli členové, ale i nečlenové GML seznámeni s Informačním sdělením GML, jak uvedenou výzvu chápali a jakým způsobem se dle výzvy tam uvedené zachovali. Úřad oslovil přes 60 členů i nečlenů GML. Z odpovědí poskytnutých dotázanými lékárníky, případně provozovateli lékáren vyplynulo, že části dotázaných bylo Informační sdělení GML známo, přičemž se o něm dozvěděli z internetových stránek GML, z infoemailů od GML a z ČČL. Současně bylo zjištěno, že Informační sdělení GML bylo oslovenými lékárníky bráno jako předání běžných informací od GML týkajících se změn ve struktuře dodavatelů léčiv do lékárenského řetězce „Dr. Max“, nicméně ani v jednom případě nedošlo u Úřadem oslovených členů, příp. nečlenů GML na základě vydaného Informační sdělení GML ke změně dodavatelů léčiv do jimi provozovaných lékáren. 33. Pro úplné ověření stavu věci provedl Úřad dne 30. dubna 2007 ústní jednání za účelem poskytnutí informací ze strany zástupců společnosti PHARMOS (viz str. 285 a násl. spisu sp. zn. S 75/07). Předmětem jednání bylo zjištění důvodů a účelu, pro které pan R. K. (předseda představenstva společnosti PHARMOS) oslovil dne 16. ledna 2007 (jen několik dnů po vydání Informační sdělení GML) lékárnice a lékárníky – majitele lékáren s informací o ukončení dodávek léčiv společnosti PHARMOS do lékárenského řetězce „Dr. Max“ (viz odst. 3 v části odůvodnění rozhodnutí). 34. K jednání se dostavil pan R. K. a k důvodům vypracování uvedeného sdělení konstatoval, že se jednalo čistě o marketingový nástroj, sepsaný ze strany vedení PHARMOSu s cílem sdělit informaci lékárnám, na jejichž provozování participují lékárníci. Toto sdělení pak bylo jako informační materiál přiloženo k dodacím listům odběratelům společnosti PHARMOS. K žádosti Úřadu o konkretizaci sdělení, resp. důvodů a cíle vydání sdělení bylo zástupcem společnosti PHARMOS dále uvedeno, že se společnost PHARMOS snažila marketingově využít Informační sdělení GML, ve kterém byla informace v tom smyslu, aby lékárníci zohlednili uvedené skutečnosti v dalším obchodování, při další spolupráci. Uvedené zohlednění bylo dle zástupce společnosti PHARMOS pro tuto společnost (cit.): „samozřejmě nejdůležitější záležitost“. K tomu dodal, že společnost PHARMOS v souvislosti s tím, že není obchodním partnerem společnosti Česká lékárna (pozn. Úřadu: provozující lékárenský řetězec „Dr. Max“), a tudíž přišla o tržby od této společnosti, musí v průběhu letošního roku vyhledat nové obchodní partnery. Ke způsobu, jakým měli lékárníci zohlednit skutečnosti uváděné v Informační sdělení GML, bylo zástupcem společnosti PHARMOS uvedeno, že toto zohlednění představovalo navýšení velikosti objemu odběru od společnosti PHARMOS. Na základě žádosti Úřadu byl ze strany společnosti PHARMOS zaslán přehled velikosti odběrů uskutečněných členy vedení GML a ČLK v období měsíců leden až březen 2006 a 2007. Z poskytnutých podkladů vyplynulo, že ve zkoumaném období v roce 2007 došlo k navýšení objemu odběrů u většiny představitelů GML a ČLK od společnosti PHARMOS ve srovnání se shodným obdobím roku 2006 řádově o několik desítek procent (viz str. 297 spisu sp. zn. S 75/07). 35. Úřad se dále, na základě dokumentů převzatých v sídle GML při místním šetření, obrátil na pana P. V., který výše uvedeným e-mailem ze dne 29. prosince 2006 informoval GML o ukončení dodávek společnosti PHARMOS do lékárenského řetězce „Dr. Max“. Pan P. V. potvrdil, že se daným e-mailem obrátil na členy představenstva a regionální zástupce GML, zároveň lékárníky a akcionáře České lékárnické, a to se sdělením, že na základě předchozí nespokojenosti lékárníků a akcionářů společnosti Česká lékárnická s neopodstatněně výhodnějšími obchodními podmínkami poskytovanými společností PHARMOS společnosti Česká lékárna došlo k nápravě obchodních vztahů mezi těmito společnostmi. Současně pan P. V. sdělil, že předpokládal, že lékárníci uvedení jako
9
příjemci e-mailu budou v rámci GML informovat své kolegy, kteří na předchozí informace o obchodních podmínkách pro Českou lékárnu reagovali snížením svých odběrů. Cílem e-mailu ze dne 29. prosince 2006 tak bylo, dle sdělení pana P. V., zvýšit odběry u společnosti PHARMOS. 36. Dle informací zjištěných v průběhu šetření dále pan P. V. dokazoval zvolenou strategii společnosti PHARMOS (nedodávat do řetězců lékáren, ale zejména segmentu nezávislých lékárníků) dalším e-mailem ze dne 8. března 2007 adresovaným GML (viz str. 69 spisu sp. zn. S 75/07) obsahujícím e-mailovou korespondenci týkající se odmítnutí dodávek společnosti PHARMOS do lékáren provozovaných Českou lékárnou. Tímto e-mailem pan P. V., dle svého vyjádření, potvrzoval skutečnou orientaci společnosti PHARMOS na segment nezávislých lékáren při současném objasnění rozdílu v pozici distributora k tomuto podporovanému segmentu odběratelů a k segmentu, na který společnost PHARMOS v rámci své strategie neorientuje své aktivity (viz str. 298 spisu sp. zn. S 75/07). Právní posouzení 37. GML je profesním sdružením založeným dle zákona o sdružování občanů sdružujícím majitele lékáren. Vzhledem k tomu, že svým jednáním mají jak jednotliví členové, tak i sdružení jako celek přinejmenším možnost ovlivňovat hospodářskou soutěž, lze toto sdružení a jeho členskou základnu považovat za soutěžitele ve smyslu § 2 odst. 1 zákona. 38. Podle § 3 odst. 1 zákona jsou zakázaná mimo jiné rozhodnutí sdružení soutěžitelů, která vedou nebo mohou vést k narušení hospodářské soutěže. Takové dohody jsou zakázané a neplatné, pokud zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak nebo pokud Úřad nepovolí prováděcím právním předpisem z tohoto zákazu výjimku. 39. Ustanovení § 3 odst. 1 zákona se vztahuje jak na horizontální, tak i vertikální dohody. Vertikálními dohodami jsou ve smyslu zákona dohody uzavírané soutěžiteli působícími na různých úrovních trhu. Horizontálními dohodami jsou dohody uzavírané soutěžiteli, kteří působí na stejné úrovni trhu. Členové GML jsou majiteli, resp. provozovateli lékáren, jedná se tedy o sloučení soutěžitelů ve vzájemně konkurenčním, tedy v horizontálním vztahu. 40. Zákaz dohod podle § 3 odst. 1 zákona se dle § 6 odst. 1 písm. a) stejného zákona nevztahuje na horizontální dohodu, pokud společný podíl účastníků dohody na relevantním trhu nepřesahuje 10 %. Dle šetření provedeného Úřadem ve správním řízení bylo prokázáno, že podíly účastníka řízení na relevantních trzích přesahují citovanou hranici; vynětí ze zákazu dohod dle uvedeného ustanovení zákona se tudíž na dohodu posuzovanou v daném řízení nevztahuje. 41. Rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu zákona je třeba definovat jako veškerý nejen formálně, ale i toliko materiálně podchycený projev vůle soutěžitelů, který vyplývá z určité formy konsensu, k jehož přijetí a uskutečnění je namísto těchto jednotlivých soutěžitelů oprávněno sdružení. Rozhodnutím sdružení soutěžitelů coby jedné z forem dohody dle § 3 odst. 1 zákona je tedy konkrétní projev vůle sdružení, aniž by byla rozhodující konkrétní forma, kterou byl projev vůle učiněn. Obecně přicházejí v úvahu jak nejrůznější formy usnesení výkonných orgánů sdružení, jež mají zavazovat členy sdružení, tak i konkrétní ustanovení v interních předpisech sdružení. Není přitom
10
rozhodné, zda takové rozhodnutí sdružení je přímo závazné pro členy sdružení, zda je výsledkem konsensu všech členů sdružení, zda se vztahuje na všechny nebo pouze na část adresátů – členů sdružení, zda má potencialitu fakticky zasáhnout rozhodování o soutěžním chování toliko soutěžitelů sdružených či zda může nepřímo dopadat i na jednání „nesdružených účastníků trhu“, kteří se pak o svém soutěžním chování rozhodují toliko s vědomím takového rozhodnutí sdružení primárně určeného toliko členům sdružení (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 62 Ca 26/2006-65). 42. Rovněž v komunitární judikatuře se postupně rozšiřoval výklad tohoto pojmu, počínaje právními akty sdružení, které měly závazný charakter a byly směřovány „dovnitř“ sdružení (např. rozsudek Evropského soudního dvora ECR-2111 z roku 1978 ve věci C 209/78, Heintz van Landewyck SARL a jiní proti Evropské komisi), až po pouhé doporučení, u kterého nelze ani z všeobecně závazných právních předpisů, ani z interních předpisů takového sdružení jakoukoli přímou závaznost dovozovat (např. rozsudek Evropského soudního dvora ECR-405 z roku 1987 ve věci C - 45/85, Verband der Sachversicherer proti Evropské komisi). 43. Pro kvalifikaci jednání jako zakázaného rozhodnutí sdružení musí být kumulativně splněno několik podmínek. Předně musí jít o úkon sdružení. To znamená, že ten, kdo rozhodnutí učinil, musí být osobou oprávněnou za sdružení vystupovat nebo tak alespoň musí být členy sdružení vnímán. Na základě výše uvedených skutečností (viz odst. 28 30 v části odůvodnění rozhodnutí) má Úřad za prokázané, že Informační sdělení GML, jehož znění bylo vypracováno, projednáno a schváleno představenstvem GML (statutární orgán GML), je úkonem sdružení, tzn. je splněna jedna podmínka z definice rozhodnutí sdružení soutěžitelů. 44. Aby mohlo být jednání účastníka řízení považováno za zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů ve smyslu § 3 odst. 1 zákona, musí rovněž směřovat od sdružení směrem k jeho členům. Dle provedeného šetření Úřadu bylo zjištěno, že Informační sdělení GML bylo formou infoemailů zasláno členům GML, regionálním zástupcům a členům čestné rady (viz str. 60 spisu sp. zn. S 75/07), uveřejněno na internetových stránkách GML (viz str. 10 – 14 spisu sp. zn. S 75/07), uveřejněno v ČČL a zasláno na vědomí ČLK (viz str. 82 – 83 spisu sp. zn. S 75/07). Úřad má tedy rovněž za prokázané, že výzva k zohlednění skutečností uvedených v Informačním sdělení GML adresovaná členům GML a ostatním lékárníkům provozujícím lékárny, je adresným úkonem učiněným představenstvem GML, tedy statutárním orgánem GML, a to nejen směrem dovnitř sdružení, ale i směrem k ostatním soutěžitelům nesdruženým v GML. 45. Pro učinění závěru, že se jedná o zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, z něj musí dále alespoň nepřímo vyplývat zřetelná snaha o unifikaci chování určitého okruhu soutěžitelů, kteří jsou členy sdružení. I tuto skutečnost považuje Úřad za prokázanou, neboť obsahem Informačního sdělení GML adresovaného členům GML, ale i ostatním lékárníkům provozujícím lékárny, je výzva, aby v rámci svých obchodních vztahů zohlednili skutečnost, že společnost PHARMOS přestala být smluvním dodavatelem do lékárenského řetězce „Dr. Max“. Je možné konstatovat, že uvedenou výzvou se GML snažilo o unifikaci jednání soutěžitelů, tzn. ovlivnit nezávislé lékárníky ve výběru těch dodavatelů, kteří nedodávají léčiva do lékárenských řetězců. K tomu Úřad rovněž odkazuje na rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 102/2004-31 ze dne 31. května 2005, ve kterém bylo konstatováno, že v každém doporučení sdružení soutěžitelů je obsažen prvek horizontální spolupráce, neboť ten je vlastní jakékoliv spolupráci soutěžitelů, kteří se předem sdružili, a nelze jej proto přehlížet.
11
46. Pokud má dohoda splňovat materiální podmínku protisoutěžního charakteru obsaženou v § 3 odst. 1 zákona, a být tedy kvalifikovaná jako protisoutěžní a zakázaná, musí se taková dohoda vyznačovat omezeními z ní vyplývajícími, která by snesla kritérium dostatečnosti či podstatnosti. Základním kritériem je pak posouzení, zda dohoda má způsobilost narušit soutěž či nikoli. 47. Protisoutěžní cíl rozhodnutí GML spočívá ve snaze koordinovat jednání členů sdružení v obchodních vztazích v tom ohledu, aby členové zohlednili skutečnost, že jeden z velkodistributorů léčiv přestal dodávat své zboží lékárenským řetězcům, které považují majitelé lékáren (neprovozující tyto lékárenské řetězce) za hlavní konkurenční hrozbu pro jejich podnikání. 48. Tato výzva k zohlednění uvedené skutečnosti tak de facto byla apelem na členskou základnu sdružení, ale i na další majitele lékáren k tomu, aby navýšili odběry u společnosti, která nedodává a dalšími aktivitami nepodporuje lékárenské řetězce. Toto rozhodnutí sdružení soutěžitelů je tak přinejmenším potenciálně s to narušit hospodářskou soutěž podle ustanovení § 3 odst. 1 zákona, bez ohledu na to, do jaké míry byla tato výzva členy i dalšími lékárníky vyslyšena. 49. Úřad v rámci provedeného šetření nezískal z odpovědí vybraných členů i nečlenů GML přímé důkazy o tom, že by došlo na základě Informačního sdělení GML ke změně struktury dodavatelů léčiv do oslovených lékáren. Z informací poskytnutých společností PHARMOS ale bylo zjištěno, že došlo ke zvýšení odběru zboží od této společnosti členy i nečleny GML (představiteli ČLK), a to v období od začátku roku 2007 (viz odst. 34 – 35 v části odůvodnění rozhodnutí); Úřadu však uvádí, že nelze jednoznačně konstatovat, zda k tomuto navýšení došlo v souvislosti s vydáním Informačního sdělení GML. Současně Úřad považuje za prokázané, že hlavním důvodem informování GML (před vydáním Informační sdělení GML – e-mail od pana P. V. ze dne 29. prosince 2006) a majitelů lékáren (po vydání Informační sdělení GML – sdělení společnosti PHARMOS ze dne 16. ledna 2007) byla snaha o navýšení odběrů členy i nečleny GML od společnosti PHARMOS. 50. Na základě všech výše uvedených skutečností lze shrnout, že Informační sdělení GML, jakožto rozhodnutí sdružení soutěžitelů, je obecně způsobilé narušit hospodářskou soutěž na relevantních trzích velkoobchodní distribuce léčiv a velkoobchodní distribuce doplňkového zboží určeného pro prodej v lékárnách a představuje tak porušení § 3 odst. 1 zákona. Současně Úřad konstatuje, že i samotná existence doporučení, byť nezávazného a nevykonatelného pod možností udělení sankce, zakládá protisoutěžní charakter, neboť principem tohoto porušení je způsobilost identifikovat budoucí soutěžní chování soutěžitele (viz např. rozsudek Krajského soudu v Brně č.j. 31 Ca 102/2004-31). Posouzení navržených opatření 51. Úřad se dále zabýval možností uložení opatření navrženého účastníkem řízení ve smyslu § 7 odst. 2 a násl. zákona. Navrhovaná opatření může Úřad přijmout pouze za splnění kumulativních podmínek. Jednou z nich je odpadnutí výhrad, které Úřad k jednání účastníka řízení měl, tzn. že splněním opatření dojde k nápravě stavu, který Úřad považuje za závadný. Další podmínkou je skutečnost, že opatření je dostačující z hlediska ochrany hospodářské soutěže. Uložení opatření není možné v případech, kdy rozhodnutí sdružení soutěžitelů má za následek podstatné narušení soutěže. Pojem 12
podstatného narušení hospodářské soutěže zákon blíže nespecifikuje, jeho naplnění může vyplynout např. z charakteru jednání soutěžitelů či sdružení, z rozsahu postižených soutěžitelů nebo spotřebitelů, újmy způsobené soutěžitelům či spotřebitelům zakázanou dohodou, délky trvání protiprávního jednání, strukturálních dopadů tohoto jednání na podmínky relevantního trhu a reálných možností navrácení těchto podmínek do stavu, který by existoval, pokud by k uzavření zakázané dohody nedošlo. K podstatnému narušení soutěže dochází předně tehdy, pokud jednání v rozporu se zákonem zabránilo vstupu nových soutěžitelů na trh nebo vedlo k jejich eliminaci z trhu. 52. Úřad předně konstatuje, že účastník řízení předložil návrh opatření ještě před zasláním výhrad Úřadu (viz str. 309 – 310 spisu sp. zn. S 75/07), což lze hodnotit jako vstřícný krok z jeho strany. Současně Úřadu doložil kopii jeho žádosti o vytištění článku „Informace o zásobování lékáren dr. Max – oprava“ v ČČL (viz str. 312 – 314 spisu sp. zn. S 75/07). Prostřednictvím opatření se GML zavázalo k odstranění stavu vytýkaného Úřadem, včetně případných dalších negativních dopadů z jednání GML vyplývajících. Úřad tak má za to, že pro ochranu hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu je navržené opatření, kterým byla odstraněna Úřadem namítaná výzva GML mající potenciál unifikovat jednání soutěžitelů sdružení a zároveň bylo informováno o protizákonnosti uvedené výzvy, dostatečné. 53. Dále se Úřad zabýval tím, zda jednání GML, v němž Úřad spatřuje zakázané rozhodnutí sdružení soutěžitelů, mělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže. Jak již bylo uvedeno, Úřad obdržel od GML návrh opatření ještě před zasláním výhrad Úřadu k jednání posuzovanému v tomto správním řízení, tedy před tím, než bylo formálně ukončeno dokazování Úřadu, resp. prokázána míra narušení hospodářské soutěže. Nicméně i bez uvedených závěrů lze konstatovat, že posuzované jednání GML nemělo za následek podstatné narušení hospodářské soutěže, neboť z odpovědí Úřadem oslovených členů i nečlenů GML vyplývá, že nedošlo na základě Informačního sdělení GML v k ovlivnění struktury dodávek zboží do jimi provozovaných lékáren. 54. Ze všech výše uvedených důvodů Úřad dospěl k závěru, že jsou splněny podmínky stanovené pro přijetí opatření v § 7 odst. 2 a násl. zákona. Úřad proto GML uložil, aby splnilo opatření, které navrhlo pro zajištění ochrany hospodářské soutěže a odstranění závadného stavu tím, že GML odstraní prohlášení ze dne 10. ledna 2007 a nahradí jej prohlášením novým, jak je uvedeno v bodě I. výroku tohoto rozhodnutí. 55. Po vyhodnocení všech výše uvedených skutečností proto Úřad správní řízení č.j. S 75/07 dle § 7 odst. 2 zákona zastavil. Závěrem Úřad rovněž upozorňuje, že v souladu s § 7 odst. 5 zákona po zastavení řízení podle § 7 odst. 2 zákona může Úřad znovu zahájit řízení a vydat rozhodnutí, jestliže a) se podstatně změnily podmínky, které byly pro vydání rozhodnutí podle odst. 2 rozhodné, b) soutěžitelé jednají v rozporu s uloženými opatřeními, nebo c) rozhodnutí bylo vydáno na základě nepravdivých nebo neúplných podkladů, údajů a informací.
Poučení o opravném prostředku:
13
Proti tomuto rozhodnutí může účastník řízení dle § 152 odst. 1 a 4 ve spojení s § 83 odst. 1 a § 85 odst. 1 zákona č. 500/2004 Sb., správní řád, ve znění pozdějších předpisů, podat do 15 dnů od jeho doručení rozklad, o kterém rozhoduje předseda Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Rozklad se podává u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. Včas podaný a přípustný rozklad má odkladný účinek.
Ing. Bc. Monika Kučerová ředitelka Sekce ochrany hospodářské soutěže II
Rozhodnutí obdrží: JUDr. Jan Pavlík advokát U hranic 3221/14 100 00 Praha 10 Grémium majitelů lékáren U hranic 3221/14 100 00 Praha 10 – Strašnice
14
