Florbalisté vítězí
drbálek I. ročník / 3. číslo
Základní škola Horšovský Týn
6. března 2008
Vyšvědčení náš cíl!?
Kroužek softbalu
Adéla plave za nás!
Vysvědčení naše vizitka Vysvědčení je pro mne zhodnocením mé práce, ale i vizitkou mých schopností. Hodnotí mě podle něj učitelé ve škole i rodiče doma. Rád se s ním pochlubím, když je s čím. Při špatných známkách mám pocit neúspěchu a trémy před očekávající rodinou. Nejlepší je všechno v průběhu pololetí vyslepičit – každou maličkost. Pak alespoň nejsou nadměrné požadavky a takové rozčarování z případného horšího skóre. Jaké jsou dojmy z vysvědčení u žáků naší třídy a školy? Anketa k vysvědčení 1. Co jsi dostal na vysvědčení? 2. Překvapila tě nějaká známka na vysvědčení? 3. Je nějaký předmět, který si chceš ve 2. pololetí vylepšit? 4. Které předměty tě nejvíc baví a které naopak ne? 5. Ukazuješ doma vysvědčení a komu? 6. Na který předmět se musíš nejvíc učit? 7. Dostáváš nějakou odměnu za vysvědčení? Martin Steiner – 7. C 1. Dvě 3, jinak samé jedničky a dvojky. 2. Ano 2 trojky z fyziky a matiky. 3. Ano, matiku a fyziku. 4. Baví mě čeština. 5. Ano všem. 6. Na fyziku. 7. Někdy ano, někdy ne.
Monika Slišková – 7. C 1. Šest 4 a jednu 5 z fyziky. 2. Ne. 3. Ano, fyziku. 4. Baví mě domácnost a nebaví mě fyzika. 5. Ano, mamince. 6. Na fyziku. 7. Ne. Lucka Fischerová – 2. A 1. Samé jedničky. 2. Moc ne. 3. Ano. 4. Baví mě tělocvik a čeština a nebaví mě matika. 5. Mamině. 6. Na matiku. 7. Křečka. Tomáš Havlíček – 4. A 1. Jednu 3, dvě 2 a pět 1. 2. Jednička z němčiny. 3. Český jazyk. 4. Baví mě matika, němčina, tělocvik a vlastivěda a nebaví mě… 5. Mamině, bráchovi, tátovi, babi a dědovi.
6. Na český jazyk. 7. Ano. Marek Jurgovský – 6. A 1. Čtyři 3. 2. Ano, neměl jsem čtyřku z matiky. 3. Přírodovědu a dějepis. 4. Baví mě tělocvik a nebaví mě matika. 5. Celé rodině. 6. Na přírodovědu a na matiku. 7. Ano, různé hry. Viktor Korunka – 5. A 1. Pět 2. 2. Všechny. 3. Přírodovědu a matiku. 4. Baví mě tělocvik a výtvarná výchova a nebaví mě matika a čeština. 5. Celé rodině. 6. Na angličtinu. 7. Ano, hry. OT+VŠ Nejlepší žáci školy
18. ledna – zápis žáků do prvních tříd
Martina Lehnerová a paní učitelka Soukupová při zápisu K zápisu přišlo celkem 72 dětí, 37 chlapců a 35 dívek. Patnáct z nich požádalo o odklad školní docházky na příští školní rok. Paní učitelky Fejtková, Novotná, Pivoňková, Přibáňová a Soukupová děti zapsaly, popovídaly si s nimi a předaly jim dárky od žáků vytvořené při výtvarce.
Schengenský prostor – prospěje nám? Jistě jste již slyšeli, že dne 21. 12. 2007 Česká republika vstoupila do tzv. Schengenského prostoru. Co s sebou přináší náš vstup do „otevřené Evropy“? Při cestě po EU se na hranicích nebudou kontrolovat pasy, ani občanské průkazy. Ale pozor, jestli po vás například v Německu budou požadovat policisté průkaz, a nebudete ho mít u sebe, následuje pokuta, nebo zadržení v cele. Pokud dítě do patnácti let nebude u sebe mít pas a rodiče nebudou moci prokázat jeho totožnost svým pasem, zodpovídá za dítě řidič vozu, tudíž bude případně trestán.
Proč zrovna název Schengenský prostor? Smlouva se podepisovala právě ve vesnici Schengenu v Lucembursku 14. června 1985. V současné době zahrnuje v zásadě všechny členské státy EU kromě Irska a Velké Británie, které sice v roce 2000 Schengenskou dohodu také podepsaly, ale „účastní“ se pouze její části (např. policejní spolupráce). Členy Schengenského prostoru jsou navíc také Island a Norsko. Výhody? Poznávání Evropy je nyní pro nás mnohem jednodušší, než bylo pro naše rodiče. Máme stejná práva jako ostatní obyvatelé Evropy, brzy budeme moci pracovat tam, kde to bude pro nás výhodné. Můžeme se volně stěhovat, jen mít dostatek peněz. Nevýhody? Nedokážu sama posoudit, zda vstupem do Schengenu se
situace pro nás zlepší, či zhorší. Také jako při vstup do Evropské unie v roce 2006 jsme nejprve pociťovali jen minimální změny. Ale nyní po dvou letech problémy narůstají a platí se za kdeco. Jistě jste v posledních dnech při návštěvě lékaře zaznamenali poplatek třiceti korun za vyšetření. Podle mého názoru má na tyto změny vliv právě vstup do Evropské unie. Snahy o sjednocení a unifikaci života jdou spolu s globalizací světa. Přes otevřené hranice nebude těžké přenášet různé druhy drog, alkoholu a cigaret. Proto je velmi pravděpodobné, že se nárůst nelegálních návykových látek mnohem zvýší. Různí lotři budou snadněji mizet v nenávratnu a jejich dopadení se tak ztíží. Snad tyto změny vidím moc černě, asi je na nějaké hodnocení moc brzy. Uvidíme. LM
Akce školy Známá spisovatelka Marie Rivai nám vypráví Besedu nám popsali žáci 5. A paní učitelky Soukupové. Ve středu 30. ledna jsme se sešli ve školní sborovně, kde jsme se posadili a poslechli si besedu o kultuře Indonésie. Spisovatelka Marie Rivai, která žije v blízkých Křenovech, vydala už v pořadí devátou knihu plnou bajek, povídek a pohádek. Jmenuje se „Smaragdové ostrovy“. M. Rivai přivezla nám velmi zajímavé staré loutky, s nimiž se hraje na ostrovech stínové divadlo. Také se nám líbily masky a další předměty používané v Indonésii. Její muž pořizoval z cest krásné fotografie. Dále se dostavil spisovatel Václav Sika, který nám předvedl několik svých obrazů. Byly v knize použi-
ty jako ilustrace. Dárkem pro nás byla soutěž, kdo namaluje nejkrásnější obrázek. Paní Marie Rivai a pan Sika vybrali několik maleb a kreseb. Autory odměnili svou společnou knihou s vlastními podpisy. Ostatní si mohli zakoupit knihu za 199 Kč. Tu jim autoři také podepsali. Myslím si, že to byla poučná beseda a že se všem se líbila. Dominika Radová Paní učitelka nám na ukázku rozdala příběh „Jak na svět přišel krokodýl“. Spisovatelka nám vyprávěla o tom, kde všude cestovala a co na cestách zajímavého viděla a zažila.
Sabina Bedyová Paní spisovatelka vyprávěla, jak se stala svědkem světové události. Objevili dvanácticentimetrové organismy. Prý by to dokonce mohly být důkazy mimozemské civilizace. Jaromír Opatrný Břehy těchto ostrovů omývá moře s krásnou modro-zelenou vodou. A právě podle nich pojmenovala Marie Rivai svoji novou knihu „Smaragdové ostrovy“. Vyprávěla nám třeba o tanci čača. Tanec se tančí tak, že muži svlečení do půl těla běhají kolem ohně, křičí čača a při tom se bodají do nohou, ale krev jim kupodivu vůbec neteče. Natálie Foltýnová
Poslední vlak – filmové představení Poslední vlak – filmové představení Data: 2006 – Německo, ČR – Válečné drama – 120 minut režie: Joseph Vilsmaier hrají: Sibel Kekilli, Gedeon Burkhard, Lena Beyerling, Juraj Kukura, Nina Divíšková, Vojtěch Kotek, Michal Pavlata, Stanislav Zindulka Obsah filmu: Berlín 1944 –židovská otázka se blíží ke svému konečnému řešení a nacisté se rozhodnou odvézt zbývající židovské obyvatelstvo z Berlína. Zbývá jich sedmdesát tisíc. V průběhu celého jara jsou večer co večer odvlečeny celé rodiny, starci, děti, kdokoliv. Do posledního vlaku složeného z dobytčáků je naskládáno 688 lidí. Mezi nimi i slavný boxer Neumann, kabaretiér Noschik, šestáctiletá Ruth a mnozí další. Ti všichni si záhy uvědomí, že jejich cesta skončí v Osvětimi, kam všechny transporty s Židy směřují. Boj o život však začíná již v přecpaných vagónech. Je
vedro a není voda, hysterie se stupňuje a během několika dnů začnou přibývat mrtví. Jedinou možností záchrany je útěk. Film „Poslední vlak“ úspěšného režiséra Josepha Vilsmaiera (Stalingrad) a jeho ženy Dany Vávrové má za sebou projekce na festivalech v Berlíně, Karlových Varech a dobře si vedl i v německé distribuci. Film se natáčel v České republice a v hlavních i vedlejších rolích se tak objevily známé tváře Juraje Kukury, Stanislava Zindulky, Niny Divíškové nebo Vojty Kotka. Z německých herců ve filmu exceluje Gedeon Burghard známý například ze seriálů Komisař Rex, Kobra 11 nebo z česko-německého Náhrdelníku. Film je napínavým příběhem o lidech, kteří tváří v tvář smrti musejí jednat a nemají se kam obrátit pro pomoc. Síla filmu spočívá především ve skvělých hereckých výkonech, napínavé atmosféře a hlavně historické věrnosti a důkladnosti.
Anketa k filmu: 1. Jak se ti líbil film Poslední vlak? 2. Jak na tebe působil? 3. Byl film pro tebe vhodný? Martina Olejníková Bylo to zajímavé, dozvěděla jsem se o hrůzách války. Film na mne působil velmi silně a smutně. Byl pro mládež vhodný, poučný. Eliška Nevidzanová Líbil se mi, působil hodně na city. Jsem ráda, že jsem film viděla. Monika Slišková Bylo to strašně smutné, až jsem brečela. Ne, bylo to moc tragické. Tomáš Steiner Docela mne to zaujalo – osudy lidí tváří v tvář smrti, vše působilo věrohodně. Myslím, že tragika byla pro nás nevhodná. MS+VT
Karneval je bezva V sobotu 27. 1. 2008 odpoledne se konal v sále hotelu Šumava dětský maškarní bál. Pořádala ho pionýrská skupina Stopaři. O zábavu dětí a jejich rodičů se celé odpoledne staral konferenciér. Dětem se asi nejvíce líbila soutěž, kdy si účastníci karnevalu přivázali na nohy nafouknuté balonky a vítězil ten, komu na balonek nikdo nešlápl a ten vydržel nafouknutý všechny
divoké útoky. Soutěžilo se o různé sladké ceny: čokoládky, bonbóny, žvýkačky a další dobroty. Na konci odpoledne pak porota vyhodnotila nejoriginálnější masky ve třech různých kategoriích. Mě osob-
ně nejvíce zaujala maska skupiny, kterou tvořily děti převlečené za sedm různě barevných pastelek. Součástí skupiny byla i guma na gumování a bloček, do kterého si mohly pastelky příležitostně kreslit. Nebylo lehké vyhodnotit nejkrásnější masky, byl jich totiž velký počet. V pět hodin spokojené a rozveselené děti odcházely nerady domů. LM
Sport Adéla si určitě doplave pro zlato na příští republice
Adéla Radová, žákyně 6. A, doplavala v disciplině 200 m prsa na mistrovství republiky v Litoměřicích v kategorii žaček narozených 1995 na nádherném druhém místě. Položili jsme jí několik otázek? 1) V kolika letech jsi začala plavat? „Plavat jsem se začala učit v 6 letech a závodně jsem začala v 8 letech.“ 2) Kdo tě k plavání přivedl? „Plaval můj strýc a mně se to taky zalíbilo.“ 3) Chtěla jsi plavat už od malička? „Ano, chtěla, moc se mi to líbilo.“ 4) Bála ses nejdřív, nebo jsi šla do vody jako
ledoborec? „No, z počátku jsem se docela bála, ale pak jsem svůj strach překonala. Později se voda stala mým druhým domovem.! 5) Co závody? Jak se připravuješ? „Na závody musím hodně pilně trénovat, a také musím běhat a cvičit obratnost pro obrátky.“ 6) Jsi před závodem nervózní? „Skoro před každým závodem u mě vládne silná nervozita.“ 7) Kdo tě trénuje? Trénuji pětkrát týdně a trénuje mě pan Václav Vlček. Na příští republice bych ráda zvítězila.
Florbalisté vítězí Dne 16. ledna se v Domažlicích konal okresní turnaj ve florbalu. Žáci naší školy v konkurenci 12 týmů zvítězili a postoupili do krajského kola. To se uskutečnilo 24. ledna v Rokycanech. Vítězství jim uteklo o pověstný „chloupek“. Skončili na krásném druhém místě. Jejich poháry se skví ve vit-
ríně u vchodu do školy. Složení kolektivu florbalistů pod vedením pana učitele Záhoře bylo následující: Marcel Falout, Karel Královec, Jakub Böhm, Jakub Hrabík, Andrej Roháč, Jan Frei, Miroslav Žáček, Tomáš Vogeltanz a Rostislav Herian.
Kroužek softbalu
STRUČNÁ PRAVIDLA SOFTBALLU Softball nebo baseball je pro náhodného návštěvníka poměrně složitá hra. Nejsou to přímočaré sporty typu fotbal, basketbal nebo volejbal, u kterých je jasné, kdo útočí, kdo brání a kdo dal gól, koš nebo bod. U softballu a baseballu je v průběhu zápasu jedno družstvo v útoku a druhé v obraně. Teprve po vyautování třech hráčů družstva v útoku si úlohy vymění. Softball se hraje na body. Bod lze získat za přeběhnutí hráče v útoku všech čtyř met. Pro představu postačí jednoduchá pravidla.
HŘIŠTĚ Softballové hřiště je pravoúhlá kruhová výseč o hraně 70 m pro muže a 60 m pro ostatní kategorie. Hřiště se dělí na vnitřní a vnější pole a zázemí. Vnitřní pole je čtverec o hraně 18,3 m, v rozích tohoto čtverce jsou umístěny čtvercové mety o hraně 38 cm. Nadhazovač (1) je vzdálen 14 m od domácí mety u mužů a 12,2 m u ostatních mimo žákyň a žáků do 10 let, pro něž platí 10,7 m.. Zámezí je minimálně 8 m. Obvyklé rozestavení ostatních hráčů v obraně je znázorněno níže: 2 chytač, 3-5 první až třetí meta, 6 spojka, 7-9 levý, střední a pravý polař. O správnosti nadhozů rozhoduje hlavní rozhodčí (HR) a o doběhu na první a druhou metu rozhoduje rozhodčí na 1. metě (MR1), ve vyšších soutěžích rozhodčí u 3. mety (MR2).
HRA V OBRANĚ (V POLI) Softballové družstvo se skládá z 9 hráčů. Hra začíná tím, že si družstva vylosují, které začne v poli a které na pálce. Úkolem družstva v poli – v obraně je co nejrychleji vyřadit – vyautovat tři pálkaře soupeře. Po třech autech dochází ke změně – družstvo v poli jde na pálku a naopak. Softballové utkání se hraje na sedm směn. Každé družstvo 7× na pálce a 7× v poli. Pro vyautování pálkařů je nejdůležitějším hráčem nadhazovač (1), který nadhazuje míč do prostoru vytyčeného výškově mezi podpažím a koleny pálkaře. Míč musí proletět nad domácí metou, která je 45 cm široká. Míče, které pálkař neodpálil, chytá chytač (2), který je vrací do hry. Za chytačem stojí hlavní rozhodčí, který určuje, prolétl-li míč pomyslnou obdélníkovou výsečí - zda byl dobrý nebo špatný (strike nebo ball). Úkolem nadhazovače je nadhodit míč tak, aby byl dobrý, ale aby bylo co nejtěžší ho odpálit. To dosahuje tím, že nadhodí co nejprudčeji, nebo míče umísťuje na okraj vytyčeného prostoru, nebo dokonce nadhazuje falšované míče, letící po křivce. Promáchne-li, netrefí- li pálkař nadhoz, je jedno, jestli byl nadhozen jako dobrý nebo špatný, a započte se jako dobrý. Jestliže pálkař třikrát netrefí jakýkoliv nadhoz, nebo se nepokusí odpálit dobrý nadhoz, je SRRIKE OUT. Po odpalu běží pálkař na 1. metu. O tom, zda byl na metě dříve běžec nebo míč, rozhoduje rozhodčí na 1. metě. Naopak, když nadhazovač hodí 4 špatný nadhoz, dostává pálkař 1. metu zdarma - tak, jako kdyby dobře odpálil. Metu zdarma získá také pálkař, který je zasažen nadhozem. Ostatní polaři se dělí na vnitřní (3,4,5,6) a vnější (7,8,9). Jejich postavení je patrné z obrázku. Vnitřní polaři se brání prostor mezi metama a tam se snaží vyautovat hráče v útoku, vnější polaři chytají dlouhé míče, autují pálkaře chycením míče ze vzduchu, nebo přihrávají míč vnitřním polařům, aby zabránili útočícím hráčům v postupu po metách. AUTOVÁNÍ 1. První možnost vyautování pálkaře je výše zmíněný strike out za třetí neodpálený dobrý nadhoz. 2. Za druhé mohou polaři pálkaře vyautovat chycením odpáleného míče přímo v letu, než dopadne na zem. Při tomto autu se musí běžci na metách vrátit na metu, ze které vybíhali. Teprve po prvním dote-
ku míče polařem mohou postupovat po metách. 3. Pokud se běžec nevrátí, přihodí polaři míč strážci mety, ze které běžec vyběhl. Po zašlápnutí této mety je běžec aut, pokud se nestačil dříve na tuto metu vrátit. To je třetí způsob vyautování. 4. Čtvrtý způsob vyautování je chycení odpáleného míče a příhoz strážci první mety (3) dříve, než tam doběhne běžící pálkař. Strážce první mety nebo jiný polař musí pevně držet přihozený nebo sebraný míč a zároveň se dotýkat první mety. Po odpalu musí vždy pálkař běžet na první metu. 5. Pokud je už první meta, nebo následující mety obsazeny, musí běžec, který získal tyto mety dříve, postupovat na další metu. To je nucený postup. V tomto případě mohou polaři autovat běžce zašlápnutím následující mety. To jsou nucené auty. V těchto situacích mohou obránci zahrát dva nebo dokonce tři auty, přihazují-li míč strážcům met v pořadí 4, 3, 2,1. 6. Šestým způsobem autování je tečování. Pálkař například odpálí delší odpal na zem a po doběhnutí na 1. metu pokračuje v běhu na 2. metu, kam může, ale nemusí postupovat. V tom případě nemohou polaři autovat zašlápnutím 2. mety, ale mohou běžce autovat dotykem ruky, v které drží míč. Před autováním je běžec chráněn, dotýká-li se mety. Výjimkou je první a domácí meta, které jsou průběžné. Pálkař se po proběhnutí vrátí na l. metu a pokud není vyautován, čeká na další rozehru. 7. Dále existuje řada technických autů: například opustí-li běžec metu dříve, než nadhazovač vypustil míč z ruky, dvojí odpal, odhození pálky po odpalu na chytače, rozhodčího nebo diváky, kopnutí do odpáleného míče běžícím pálkařem, nebo překážení polaři v chycení odpalu apod. HRA V ÚTOKU (NA PÁLCE) Pálkaři a běžci útočícího družstva mohou získávat body za oběh všech čtyř met do té doby, než polaři – obránci vyautují tři hráče útočícího družstva. Pak si úlohy vymění, pálkaři jdou do pole a snaží se vyautovat tři soupeře, aby se co nejdříve vrátili na pálku, na které lze dělat body, které rozhodují o vítězi.
Rozhovor s panem ředitelem Pavlem Jánským, trenérem softbalu 1. Jak se jmenuje vaše družstvo a kolik máte hráčů? „Družstvo nemá název. Netrénujeme během celého roku, jenom na jaře a na podzim. Je-li vhodné počasí pro hru na venkovním školním hřišti “ 2. Jak jste spokojen s hráči a s kým ne? „Já jsem rád za každého, kdo přijde a chce hrát Softball, jelikož je nás v družstvu málo.“ 3. V kolika letech se k vám může hráč přihlásit? „Hráč se může přihlásit tak od 5. třídy.“
4. Kolik se platí za přihlášení? „Nic se neplatí. Je to zcela zdarma..“ 5. A poslední otázka, jak často trénujete? „Mým cílem je, abychom se scházeli alespoň jednou za týden.“ Pan ředitel vzkazuje: „Rád uvítám každého, kdo přijde a bude chtít hrát softball. Myslím si, že softball je hezký a napínavý sport. První informace k tréninkům se dozvíte na jaře. Vyhlásím je ve školním rozhlase.“ ŠR+PK+ZK
Naši spolužáci v atletickém oddíle-AC Domažlice Lehká atletika je jeden z hlavních sportů olympijských her. Dobře prosperuje v tradičních mládežnických oddílech, klubech a kroužcích, kde se pečuje o talentovanou mládež. Atleti se musí pečlivě připravovat na každý závod, aby podali co nejlepší výkony a uspokojili sebe i trenéry V atletice není důležitá velikost sportovce, ale jeho rychlost, síla a obratnost. Každý závod je pro atlety velice náročný, ale jen ti nejlepší se dostanou na stupně vítězů. V oddíle AC Domažlice
sportují i chlapci a děvčata z Horšovského Týna: Ondřej Váchal, Lenka Pohančeníková, Patricie Císlerová, Adam Hrubý. Jsou těmi, kteří sbírají cenné body pro oddíl. V minulých letech zde úspěšně závodili další horšovskotýnští atleti: Vendula Fronková, Petr Lehner, Radka Lindauerová, Adéla Mariánová, Jan a Jana Thomayerovi. Atletika je výbornou průpravou vůle při tréninku, rozvíjí nadání a dopřává na závodech radost z úspěchu. AH+OM
Zábava, vtípky, obrázky Sportovní čínština: Jak se řekne čínsky fotbalista? Ťan. A mizerný fotbalista se řekne? Spar Ťan! Dvě blechy náhle zbohatly a povídají si: „tak když jsme tak bohaté, co si koupíme,?“ praví 1. blecha a 2. blecha odpoví: „No, to si můžem koupit psa ne?“ Vrána letí: „krá krá“, narazí do stromu a rozplácne se na zemi. Chvíli jen tak leží a pak: „pípípí, húúúúú. Sakra, jak to bylo???“ V lese byla svolaná schůze drobného zvířectva, zrovna když velmi pršelo. Tak se scházejí všichni: chrobák, hovnivál, beruška ... atd. Debatuji a debatují a když je schůze u konce dorazí stonožka a ptá se: „Kterej blbec nechal na dveře napsat: PŘED VSTUPEM SI PROSÍM OČISTĚTE NOHY!?!?“ Jdou dvě žáby a jedna říká,: „Je mi nějak špatně“ a druhá říká: „No jo, jsi nějaká zelená.“ Ptá se mladý velbloud maminky. „Mami, proč máme tak veliký řasy?“ „No, to když jdeme po poušti a fouká vítr, tak aby nám nenafoukal písek do očí.“ „A mami, proč máme tak veliký a těžký kopyta, mě bolej nožičky.“ „No, to když jdeme po poušti, tak abychom se nebořili do písku a aby nás nepálil.“ „A mami, proč musím nosit ten velkej hrb?“ „No, to když jdeme po poušti a nikde není voda, tak si z něho bereme tekutiny, abychom nepošli žízní.“ „To je dobře zařízený, a na co nám to všechno je, když jsme v ZOO?“ Potkají se dvě klíšťata a jedno říká: „Tak co, jakej je život?“ A druhé říká: „Ani se neptej, už dvakrát mě vytočili!“ Potkaj se dvě kočky. Jedna povídá: „Ahoj!“ a druhá na to: „Meee!“ „Co, prosím tě, blbneš?!“ „No co, učím se cizí jazyky.“
Práce žáků
Masopustní průvod žáci 6.A,C
Barevná jména 9.A
Redakce Drbálku šéfredaktoři: Lenka Mračková, J. Vlčková, V. Tomanová členové: M.Štréblová, O. Třeštíková, , M. Vachtlová, L. Remešová, V. Štréblová, O. Mothejzík, A. Hrubý, V. Frček, L. Sargologová, M. Halamová, |J. Kubáčková, N. Sladká, N. Vaňkátová, , J. Hötzel, M. Vavrová, Jakub Císler, Patik Karban, Zbyněk Korpáš, L. Hanke, M. Steiner
